Většinou přestanou snášet až umřou, hodně záleží na chovu. Většina z nich se nedožije ani rok, protože jsou nejvíce zastoupeny ve velkochovu, kde po prvním snůškovém období jsou pro ně bezcenné. Pokud ji necháte žít, může se dožít i 7-8 let. Takže průměrně max. 12 měsíců, ale normálně průměrně se slepice dožívá 3-5 let. Někdy se stane, že kvoká(řekl bych 1 ze100), ale když ji necháte tak to většinou nevydrží. Jestli se dožije více jak pěti let, počítejte se snůškou max.30kusů vajec za rok.

horal napsal(a):
Rozhodně to ale není popel z nějakých minerálních topiv.

Většina výrobců uvádí obsah popeloviny, a to máte pravdu to není žádný popel. Ale někteří výrobci používají hotové premixi, kde ten popel je obsažen na bázi živočišného uhlí a ten je z minerálních topiv.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vápno taky není jen vápník :-)

Vápník se v elementární formě přirozeně nevyskytuje.

To netvrdím jen jsem chtěl říct, že ten vápník v té směsi může obsahovat v podstatě cokoliv, ale není to grit.

Navíc Ústava ČR mluví jasně, nikdo vám nemůže přikazovat, nařizovat, co není v zákoně. Cestování mezi okresy je jen nařízení, které je opřený o zákon kde o cestování není nic psáno. Takže kontrolování mezi okresy je protiústavní, ale s tím už pracují soudy, takže uvidíme.

Zuzkaa napsal(a):
Mezi okresy můžete cestovat pouze za prací, k lékaři, nebo na pohřeb.

Není pravda, mohou být i více důvodů. Třeba jde o zajištění zvířat a to už můžete. V podstatě můžete říct že máte drůbež na zkrmení dravců atd. Navíc cestování mezi okresy je jen nařízení, které se opírá o zákon s kterým (podle stejného zákona) nemusíte souhlasit. Ale nedělal bych pánům od policie problémy, protože se to obrátí proti vám.

pixell napsal(a):
Ahojte mám vajcia v liahni 7 dni a dnes má v obci byt odstávka elektriky na 6 hodín.
Može to ubližit?

Už se mi to stalo párkrát a v pohodě, dokonce mi nešla i osm hodin a ještě jsem vyměnil větrák, takže vajíčka byli uplně ochlazené a líhnutí prošlo. Většinou jsou kritické poslední 2-3 dny.

V popelu z minerálních topiv je více minerálních látek než si myslíte, normálně hodně výrobců to používá, protože je to levný zdroj užitečných látek pro organizmus. A nevěřím, že slepice nic nestráví z toho popelu, už jen ten vápník je tam. A grit není jenom vápník, to byste jim mohl sypat místo gritu vápno. Grit je rozdrcený vápenec na určitou frakci.

Ještě pro vysvětlení:
Grit= drcenný vápenec na nějakou frakci = uhličitan vápenný.
Směs obsahuje uhličitan vapenný, ale to neznamená, že je to grit. Může být taky rozdrcený vápenec, ale třeba už na prášek(menší frakci) a to už není grit. Nebo můžou přidávat uhličitan vápenný třeba v tom popelu a to taky není grit atd.

Moje zkušenost je dávat směs i grit, vajíčka jsou mnohem pevnější, než jen po směsi.

Nesouhlasím, že grit je ve směsi, nevím teda výrobce co by to tam dával, jedině že tam dají písek a ten není napsaný v složení. Směs obsahuje vápník a ten je hlavně obsažen v popelu co přidávají do krmných směsí. Teoreticky stačí dávat směs a slepice mají v celku dobrý příjem vápníku. Prakticky je lepší dávat směs i grit, jak se tu psalo minimálně zdroj kamínků, který je lepší pro příjem potravy. A většinou slepice zezobe gritu jen co potřebuje.

Ptačí chřipka je potvrzena v dalších dvou lokalitách, SVS přijímá veterinární opatření v celé ČR

Vzhledem k novým případům ptačí chřipky u volně žijících vodních ptáků v různých lokalitách jižních Čech, rozhodla dnes Státní veterinární správa (SVS) o vyhlášení mimořádných veterinárních opatření s celorepublikovou působností. Nařízení se týkají zákazu chovu drůbeže ve volném výběhu v evidovaných chovech, přemísťování a prodeje živé drůbeže chovatelům a pořádání svodů drůbeže a ptactva. Cílem opatření je minimalizovat riziko zavlečení nákazy do chovů drůbeže a zamezení dalšího šíření nákazy.

Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Praha aktuálně potvrdilo aviární influenzu subtypu H5N8 na dalších dvou místech v Jihočeském kraji. Nákaza byla prokázána u pěti divokých kachen a jedné labutě nalezených na Starohaklovském rybníku na okraji Českých Budějovic. Stejný kmen ptačí chřipky byl detekován také u labutě nalezené na řece Otavě v katastrálním území Hradiště u Písku.

„Vzhledem k tomu že se nákazová situace ohledně ptačí chřipky zhoršuje, rozhodli jsme společně se Státní veterinární správou o několika opatřeních, která budou platná pro chovatele po celé republice. Kvůli dalšímu šíření nákazy omezujeme volný chov drůbeže, prodej a přemísťování živé drůbeže a také svody drůbeže a ptáků. Současně se chovatelům omlouváme za komplikace,“ sdělil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Mimořádná veterinární opatření (MVO) zakazují chovatelům, kteří chovají ve svém hospodářství drůbež podléhající evidenci podle plemenářského zákona, chovat drůbež ve volném výběhu.

„Výjimky z tohoto opatření může povolit místně příslušná krajská veterinární správa (KVS). A to za podmínky, že krmivo a voda se ptákům podávají uvnitř nebo pod přístřeškem, které zabraňují kontaktu volně žijících ptáků s tímto krmivem nebo vodou, a v případě, že je drůbeži zabráněno v přístupu na otevřené vodní plochy nebo toky,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

MVO zakazují také přemísťování nebo prodej živé drůbeže chovatelům, kteří ve svém hospodářství chovají drůbež, která nepodléhá evidenci podle plemenářského zákona, (zákaz přemísťování se tak vztahuje jen z evidovaných chovů do neevidovaných chovů). Rovněž se zakazují trhy s drůbeží a ostatním ptactvem, výstavy, přehlídky, výkonnostní zkoušky a chovatelské soutěže i soutěže poštovních holubů.

Základním preventivním opatřením proti zavlečení ptačí chřipky do chovu, je chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách. Případné podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva, je třeba nahlásit na KVS. Více informací k aktuální nákazové situaci k dispozici na webu SVS.



Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

Stav ke dni 18. 1. 2021 EVROPA

Od začátku roku 2021 bylo v chovech drůbeže potvrzeno již 166 ohnisek HPAI subtypu H5N8.

U volně žijících ptáků bylo potvrzeno již 51 případů HPAI. Ve většině případů byl zjištěn subtyp H5N8, ale také H5N3 (Německo).

U ptáků držených v zajetí byla potvrzena již 2 ohniska HPAI – v Německu a na Slovensku (ZOO Košice).
Zdroj: SVSCR

Ano bude, menší procento líhnutí, větší počet vylíhnutých kuřat s vadou.

Jinak křepelka japonská je velice domestikované zvíře. Začínají snášet v 6.-7. týdnu života, v 9. plná snůška tzn. 1 vajíčko denně.Pokud mají od 5.-6. týdne života tyto podmínky:
1. TEPLOTA nad 16*C nosná linie nad 19*C masná linie.
2. SVĚTLO min. 16 hodin denně
3. KRMIVO, od 6.týdne neměnit, stejný výrobce, min. 20% bílkovin
Pokud toto u japonských křepelek dodržíte, potom snáší jak divé.

Jestli vám od října nesnesli ani vajíčko, a máte podmínky co píšete tak bych řekl tyto důvody proč nesnáší:
1. ověřit zda to máte na 100% slepičky a neprodal vám jen kohouty.
2.Prověřit stáří, možná vám prodal vynesené slepičky (stáří drůbeže se určuje podle pařátů)
3.Špatně odchované v prvních týdnech života- vyměnit chov.
4. Mohou být rušeny jinými živočichy(pes, kočka, potkat, děti atd.)
Jiné důvody bych nejspíš už nehledal. Kohoutků je moc, ale to vliv nemá že nesnáší. Krmivo, že jste přeměnila než prodejce, tak to už si měli dávno zvyknout.
Přeji hodně zdaru.

Jinak, křepelka stojí 70-120 Kč slepička, za rok vám snese cca 280 vajec. Krmný den na 1 křepelku vyjde cca 1Kč.
Cena za rok křepelka, krmivo - 70+365= 435 Kč
prodej vajec 280x2 =560 Kč
Vyděláno 125 Kč.
Nepočítám práci, energii, chovné zařízení, krmítka, daňe, atd,atd.
Samozřejmě to je jen spočítáno orientačně, můžete snížit(zvýšit) náklady a to samé platí o příjmu.

Někomu se vyplatí, dalšímu zase ne. To si musíte určit sám, co se pro vás vyplatí. Každý má jiné priority.

Záleží od kusu, každá to má jiné, ale budou vám snášet až do smrti. Jen čím bude starší, tím bude méňe vajíček. Také záleží jak budou vyneseny první dva roky, pokud moc potom bude málo vajec.

Dajů sa chovat v klecích, žerů co jim nasypete, každá líheň je jiná, takže každý vám řekne něco jiného, žárovku nepotřebují ale potřebují teplo a to nejlíp po dobu celého života.

Stav ke dni 9. 12. 2020

V roce 2019 bylo potvrzeno celkem 5 ohnisek HPAI v chovech drůbeže v Bulharsku a na konci roku 2019 také 3 ohniska v Polsku (subtyp H5N8), kde došlo k výskytu dalších ohnisek i v roce 2020.

Od začátku roku 2020 bylo v chovech drůbeže potvrzeno již 372 ohnisek HPAI.

U volně žijících ptáků bylo v roce 2020 potvrzeno již 516 případů HPAI. Od konce října 2020 hlásí nové případy Německo, Nizozemsko, Irsko, Dánsko, Belgie, Itálie, Slovinsko, Španělsko, Norsko, Spojené království a Švédsko. Ve většině případů byl zjištěn subtyp H5N8, ale také H5N1 (Nizozemsko, Itálie) a H5N5 (Německo, Dánsko, Itálie, Švédsko).

Od začátku roku 2020 byla nahlášeno již 14 ohnisek HPAI u ptáků držených v zajetí ze Slovenska, Německa, Nizozemska, Norska a ze Spojeného království. Poslední dvě ohniska HPAI subtypu H5N8 byla nahlášena z Nizozemska dne 4. 12. 2020.

Mimo Evropu byla HPAI v chovech drůbeže potvrzena v Afghánistánu, Austrálii, Číně, Čínské Tchaj-peji, Egyptě, Indii, Indonésii, Iráku, Izraeli, Japonsku, Kazachstánu, Koreji, Laosu, Nigérii, na Filipínách, v Rusku, Saudské Arábii, Jižní Africe, USA a ve Vietnamu (zdroj: OIE).