Jediným efektivním nástrojem, který brání přenosu ptačí chřipky do chovů, je důsledné dodržování pravidel biologické bezpečnosti. „Nejdůležitější je především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, s krmivem a napájením. Zasíťované výběhy a krmení pod přístřeškem umožňuje efektivní prevenci před zavlečením nákazy,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

https://www.svscr.cz/ptaci-chripka-je-v-polsku-ve-velkochovu-nosnic-svs-tomu-prizpusobi-sve-kontroly/

Nevypadají, že by přepeřovali. Spíš to vypadá, že se mají až moc dobře. Dekalb white jsou vyšlechtěné hybritky = aby byla stálá snůška musí mít slepice pořád stejné podmínky tzn. žrádlo, světlo a teplo. Myslím, že jedno z těchto podmínek bylo pozměneno. Přeji hodně zdaru.

Jinak 10-15 křepelek časově ze škubačkou nebo bez, jde porazit za cca 1 hodinu. Počítám vše od přípravy po úklid. Záleží na člověkovi a na počtu porážených zvířat.

Pro hanzig:

Za 30sekund těch 10 křepelek ani pořádně nevytáchnete ze škubačky, natož nepočítám nějakou přípravu a ještě píšete že holky doškubou, a potom ještě úklid. Takže bych nepsal nesmysl. Těch 30 sekund se točí akorát vaše škubačka. Souhlasím je to rychlé, ale nemátl bych až tak lidi. Píšete oškubu a je to - nesouhlas já teda ještě kuchám.

Jestli to chcete i s kůží tak smočit křepelku v teplé vodě 65"C, až jdou škubat křídla.

https://krepelky.shop1.cz/rubriky/porazka-a-jatecni-uprava

Neřekl bych že je to až tak fatalní chyba. Jde o to, že tupý konec obsahuje vzdušnou komůrku, pokud ta leží dole, tlačí se vzduch nahoru a tento vzduch může oddělit podskořápečnou blánu od skořápky. Tím je vajíčko náchylnější na cizí zárodky a na různý pach. Takže závěr bych si udělal sám. Každý vám poradí něco jiného. Přeji hodně zdaru.

Cca 5% v krmné dávce, tzn. 5-10 gramů na slepici, záleží na plemeni. Můžete jim dát ad libitum, oni si zezobou co potřebují.

Těžko říct, jestli jsou mladé, dal bych jim ještě šanci.

Doporučil bych kupovat křepelky až tak v 6.-7. týdnu.
1. poznáte na 100% pohlaví
2. nepotřebují teplo
3. můžete krmit už krmivem pro dospělé jedince
4. ve 3. týdnu na převoz jsou citlivé
5. lépe odhadnete zdravé/nemocné jedince

Zdravím,jsou ve stresu, na 99% bych řekl, že jich něco ruší. Nejspíš potkan. Prohledejte okolí, jestli se k nim nemůže dostat nějaká škodná( liška, potkan, pes, kočka, lasička atd). Pokud tuto variantu vyloučíte, tak mě napadá ještě moc intenzivní světlo. Přeji hodně zdaru.

Není to problém, klidně už můžete nasadit BR2. Jen co doporučuji moc neměnit krmivo a výrobce, někdy trvá než si kuřátka zvyknou a potom je problém.

Každý výrobce má uvedeno jinak. Většinou BR1 je do 3.týdne a potom BR2. Doporučuji si přečíst štítek na obalu a máte jasno.Chovu zdar.

Nejlepší druh křepelky na maso je KŘEPELKA JAPONSKÁ. Anglická, italský gigant je buď obchodní nebo barevný název.
Problém je, že v ČR se dělí křepelky jen na KJN a KJM. Nikde jsem nenašel jak by měly nosné nebo masné přesně vážit. Hodně autorů se liší.
V Německu mají dělení:
Lehká nosná linie - hmotnost 110-150g - ta se v ČR objevuje v čisté linii velmi málo
Nosná linie - 160-200g, velmi častá v ČR pochází z Francie, hmotnost vajec okolo 12g
Kombinovaná linie - okolo 250 g - Dvojužitková taky hojně zastoupena v ČR hmotnost vajec stejná jak u nosné 12g.
Masná linie- hmotnost je 300-400g, hmotnost vajec 13-16g, v ČR hodně chována
Super masná linie- přes 400g
Doporučil bych vám kombinovanou linii, zde v ČR se dá pořídit hodně barevných mutací.
Ta masná a super masná jsou dost citlivé na teplotu a je o něco menší snáška, pokud jich nemáte ve stabilních podmínkách.
Spotřeba krmiva těch 30g na den je spíše pro nosnou linii. Ta masná, nebo čím více křepelka váží tím toho samozřejmě sní více.

Zdravím, posílám odkaz na studénka drůbež. Co vím prodávají na burze Hodonín, Přerov, Kroměříž. Kupoval jsem už od nich 3x a vždy byly kuřice pěkné, zdravé a bez stresu. Většina překupníků vozí drůbež z Polska, kde je menší nárok na Veterinu. Tady ti by měli odchovovávat sami kuřice v ČR.
Přeji hodně zdaru.

https://www.studenkadrubez.cz/

Mimořádná veterinární opatření vůči ptačí chřipce na Pardubicku končí

K dnešnímu dni po uplynutí třicetidenní lhůty Státní veterinární správa (SVS) ukončila mimořádná veterinární opatření ve vztahu k ohnisku ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže ve Slepoticích na Pardubicku. Úřední veterinární lékaři odebrali v uplynulém období v chovech drůbeže a ptactva v ochranném pásmu 460 vzorků a nechali je vyšetřit na virus ptačí chřipky, všechny výsledky vyšetření byly negativní.

V ochranném pásmu kolem Slepotic se nacházelo celkem 515 chovatelů drůbeže. Z toho veterinární inspektoři vyšetřili 17 vybraných chovů drůbeže a odebrali 460 vzorků drůbeže a nechali je vyšetřit ve Státním veterinárním ústavu Praha. Ani jedno vyšetření nedetekovalo virus ptačí chřipky.

„Vzhledem k příznivé nákazové situaci okolo ohniska na Pardubicku a po uplynutí třicetidenní lhůty od jeho vyhlášení, dnes skončila mimořádná veterinární opatření pro uzavřená pásma okolo ohniska aviární influenzy ve Slepoticích na Pardubicku,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Při likvidaci zmíněné nákazy bylo v komerčním chovu ve Slepoticích utraceno téměř 140 tisíc kusů drůbeže, jednalo se o 130 tisíc brojlerových kuřat a 7,5 tisíce krůt. V rámci mimořádných veterinárních opatření byl omezen pohyb drůbeže do a z pásem a bylo zakázáno pořádání výstav či burz drůbeže a ptactva, které představovaly velké riziko šíření nákazy. Tyto uvedené zákazy dnešním dnem končí.

Pokud se v následujícím období již neobjeví žádné nové ohnisko ptačí chřipky, bude Česká republika za 3 měsíce moci předložit Světové organizaci pro zdraví zvířat (OIE) prohlášení potvrzující, že se ptačí chřipka na území ČR již nevyskytuje a znovu tak získat takzvaný prostý nákazový status. Jeho obnovení je důležité pro uvolnění omezeného obchodování s drůbeží a drůbežími produkty se třetími zeměmi.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. V chovech drůbeže tím způsobují významné přímé i nepřímé ekonomické ztráty.



Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

Slepičky křepelky japonské kupujte v 6 až 7 týdnu. Musí být stejně velké, krásně opeřené. Kupujte od chovatele, který vám dá kontakt a bude vám aspoň trochu se snažit poradit. Zkuste se podívat na Ksichtbook (Facebook) jsou tam skupiny křepelek a někteří chovatelé se zdají byt v pohodě. Samozřejmě se můžete spálit, pokud jste ještě křepelky nechoval.
Co se týče vejce chemické složení je podobné jako slepičí, ale křepelčí jsou bohatší na minerální látky a vitamíny. Například vitamínu B1 je 3x více, 2x více železa, více zinku, hořčíku, mědi atd. počítáno na 100g. Obsahují hodně aminokyselin. Tak nejspíš budou mít pozitivní účinek na člověka.
Energetická hodnota je cca stejná jako u slepičích na 100g.
Lepší je oddělit pevnou stěnou než králičím pletivem, budou mít větší klid.

Když budete mít vysoko strop, tak se stává že křepelky se vypláší a chcou vzlétnout, většinou to dopadá že narazí a přelomý si vaz a zemřou v lepším případě poraněním. Ještě v takové kleci co ukazujete budete nejspíš časem řešit nějakou škodnou.

Křepelka japonská je velmi citlivá na jakékoliv změny. Se slepicemi bych vůbec nedopuručoval. Jak už se tu píše je to stroj vyšlechtěný na vejce a maso. Podle mého nejlepší chov křepelek venku je v králíkárně nebo v něčem podobném (chráněno před deštěm, větrem a jiná zvířaty).
Do venkovní klece si můžete pořídit masnou i nosnou křepelku. Každý chovatel vám doporučí něco jiného, dle svých zkušeností. Vy musíte vědět, proč si je pořizujete, doporučuji si něco nastudovat. Přeji úspěšný chov.