agap napsal(a):
Nevím kde jste to našel , ale stačí si dát do vyhledávače Psephotus dissimilis a máte tam několik odkazů na pap. černočapkový dříve západní a ani jeden na žlutokřídlý . Když zadáte to samé ve světě vyjede vše pouze na Hooded pap. což je to samé .

Snažím se hledat aktuální názvosloví, trošku mě totiž zlobí, že řada lidí vlastně ani neví, co chová (prodává) za papouška. Příkladem je řada druhů loriů, u kterých chovatelé ani nezaznamenali, že byli z poddruhu povýšení na samostatný druh apod. Velmi si vážím autorů starších knih o chovu ptáků (papoušků), ale je třeba se posunout od Vašíčkových knih už zase kousek dál.
Název jsem našel v úmluvě CITES a to, že něco najdu na internetu pro mě ještě neznamená, že to je správné nebo aktuální.
Něchci rozhodně vyvolávat konflikt nebo zpochybňovat Vaše informace, snažím se jen uvést věci na pravou míru.

agap napsal(a):
Forma - poddruh západní , východní . To bylo pro ty kteří to znají po staru a aby věděli o co jde . O papoušku černočapkovém si můžete přečíst článek v časopise Papoušci .
Tyto nové názvy máte i na seznamu Cites. Myslím že prvně jsem o nových názvech četl před asi 2 lety .

Tak mě to nedalo a pátral jsem a pátral a dopátral se, že aktuální druhový název pro druh Psephotus dissimilis je skutečně papoušek žlutokřídlý, nikoliv černočapkový. Tento název je užitý i v aktuálních CITES přílohách.

agap napsal(a):
Pro pana Veselého - Psephotus dissimilis -západní forma - černočapkový .
Jarddo je to opravdu Psephotus chrysopterygius - východní forma - žlutoramenný

Pro uživatele "agap": Co je prosím přesně slovo "forma"? Já podle toho, co píšete, vidím spíš rodové a druhové jméno, nikoliv nějakou formu. A ještě dotaz k názvosloví - kde čerpáte české názvy?

zbosace napsal(a):
Je to zemepisná forma alebo samostatný druh žltoramenných? Kdesi som čítal že západný by sa mal volať čiernohlavý alebo čiernotemenný a tento by si ponechal druhové meno žltoramenný. Može niekto podať informáciu? Ďakujem.

Podle aktuální systematiky se u druhu Psephotus chrysopterygius (papoušek žlutoramenný) nevyčleňuje žádný poddruh. Zmíněná formá "západní" (dříve Psephotus chrysopterygius dissimilis) je dnes uznávaná jako samostatný druh Psephotus dissimilis (papoušek žlutokřídlý).

kikin napsal(a):
Dobrý večer.Zákaz dovozu exotického ptactva z třetích zemí,dle zákona CITES ABSOLUTNĚ NENÍ PROBLÉM.Je problém splnit to co vymysleli v Bruselu,pro E.U. dle veterinárního zákona.To nemá nic společného o ochraně přírody a o ochraně dovozu papoušků a exotického ptactva do E.U.Pěnička.

Pánové, veterinární předpisy jsou jistě potřebné, já nicméně veterinář nejsem, takže splnění formalit přenechávám na profesionálech z veterinární kliniky a poradny, kteří znají jak legislativu, tak všechna potřebná vyšetření atd.
Dovezené druhy byli momotové, tukani, čačalaky, řada druhů drobných pěvců a trochilidů.
Standardní 60ti denní karanténa proběhla v Německu a odtud byli ptáci rozvezeni na místa vyjmenovaná v předchozím příspěvku.
Mates

zdenek napsal(a):
a do pr... všichni chovatele jsme v ČR jsme jen "komerční" - ještě že máme kolegu... který nás všechny ve světě reprezentuje...nakonec aby to nebylo jako s těma odborníky, co kradli v Indii. -"Soud v indickém Dárdžilingu uznal české entomology Petra Š, a Emila K. vinnými z nezákonného sběru brouků ke komerčním účelům ..
bez urážky. Ale ten váš příspěvek je taky podán, jako kdyby jsme my ostatní nic pro záchranu fauny něudělali...

Vážený Fando (nebo Zdenku nebo jak to jméno je ). Udělali nebo neudělali, to je vaše věc a já ji nesoudím. Mluvím o tom, že pokud člověk něco chce, nestačí jen remcat, ale je třeba pro to něco udělat. A na tohle téma byl příspěvek, že pokud chce chovatel přivážet netradiční druhy, je třeba se trochu snažit a nečekat, až se změní zákony nebo předpisy.
Já jsem zvolil cestu zapojení se do záchraných programů, jistě existuje i jiná, kterou ovšem já neznám a nebudu hodnotit.
Nic víc, nic míň, je na vás, jak se k mému komentáři postavíte. A mimochodem - v Indii zadrželi před pár lety i mě, za to, že mě (ne já někoho, ale někdo cizí mě!!!) někdo okradl jsem seděl 2 dny v base. Je to země podivných řešení a celý proces mě připadal velmi nestandardní a byl to pro Indii opravdu dost trapas.
Mates

kikin napsal(a):
Dobrý den.Vážený pane Veselý.Prosím o informaci,kterak jste dovezl a co jste dovezl z Kolumbie.Pokud je mi známo,tak z Kolumbie,která je sice členem O.I.E. se "ptactvo" nesmi vyvážet cca 10 let,to je kolumbijský zákon o ochraně přírody-zákaz vyvozu ptactva.Možná se dovezl terarijní zvířata či savce,pokud ano,tak tento příspěvek sem nepatří.Patří do jiné rubriky.Další věc:co Statní veterinární správa v Praze?Co jste vlastně dovezl?Pokud jste dovezl vše bez problémů z Kolumbie,tak prosím o vysvětlení.Děkuji.

Váš dotaz, pane Viktore, je položený zcela špatně. A je zbytečně agresivní. Jednalo se o dovoz ptáků CITES II a nepodléhajících citesu, nicméně to není vůbec podstatné. Podstané je to, že formálně lze z každé země získávat živé organismy, pokud dodržíte včechny formální postupy. A pokud naleznete zdroj, kterým byla v tomto případě spolupráce s Universidad Nacional de Colombia na americké straně a několika záchranými programy na straně evropské. Problém dovozu totiž vůbec není materiál získat a dovézt, problém je v tom, že většina chovatelů v ČR jsou "komerční" chovatelé, kteří berou chov zvířat jako koníček, nezabývají se chovem na úrovni spolupráce s jinými chovateli a odchovy využívají komerčně. Každý stát má řadu ekologických programů, do kterých se dá zapojit, v oblasti chovu zejména tak, že chované ptáky nejen držíte v zajetí, ale studujete je, získáváte etologický profil, který pak poskytnete zpětně k vyhodnocení a na základě kterého se stanoví účelný postup při ochraně druhu ve volné přírodě. U všech dovezených ptáků šlo právě o tohle - poskytnout biologům znalosti, které nelze odpozorovat ve volné přírodě a také o vytvoření populace v zajetí, která by v případě potíží v přirozeném prostředí výskytu zajistila přežití druhu.
Tento dovoz, o kterém je řeč, skončil na 4 místech v EU - ČR, Německo a 2 chovy v Nizozemí. Aškoliv se ve 3 případech jedná o soukromé chovy, všichni tito chovatelé se účastní programu Fundación EcoAndina - Wildlife Conservation Society Colombia Program. A ruku na srdce - kdo z českých chovatelů se účastní jakéhokoliv podobného programu, aby získal povolení k vývozu druhů ze zemí původu?
Mates

chovpapousek napsal(a):
Asi se to tu nebude zamlouvat mnohým chovatelům ale můj názor je, že usilovat o něco takového jako obnovit hromadné dovozy z odchytových oblastí je naprostý nesmysl. Ta doba již skončila. Výše nadepsané články ( cone, Žoha) mají pravdu. Bohuže, svět se mění a příroda je už uplně někde jinde než třeba před sto lety. Teď podle mě nastala doba, udržet v našich chovech co nejvíce druhů již zde chovaných. Zvláště u druhů obtížněji odchovávaných by si neměli chovatelé své zkušenosti nechávat sami pro sebe, (tak zvaná výrobní tajemství) ale naopak je zveřejňovat v tisku aj. Ale to už je o člověku a o tom kdo je jen obchodník a ne hlavně chovatel a milovník přírody. Mělo by nám jít především o to aby třeba za 50 let byly tito ptáci ještě vůbec v chovech a nemuseli se naši potomci na ně dívat jen na obrázcích. Zdeněk

Pánové, co je to za křik a stěžování? Dovozy čehokoliv, nejen živých zvířat, se dají na příslušném úřadě vždycky zajistit, stačí jen vyplnit pár formulářů, sehnat zdroj v zahraničí a je to. Realizoval jsem dovozy v roce 2008 z Kolumbie a vše proběhlo bez problémů. Věřte, že pokud se hezky usmějete na tetu, co sedí v kukani na MŽP ČR, tak jde všechno!!!
Mates