Na dnešní odpoledne už mám domluvenou telefonickou konzultaci s veterinářkou, předpokládám, že se domluvíme a najdeme termín na vyšetření.

Jo, to je přesně ono. Perfektní článek, je mi to jasné. Asi se to i celkově sbíralo, on na mě nevrčel, on vycenil zuby a měli jsme jasno. Pohladila jsem ho, uchlácholila, povídala mu a šla česat jinou část těla, vždycky po troškách. Celý život jsme to spolu uměli. Teď měl ale ty potíže s prostatou, já si říkala při česání - ještě chvilku ... už to bude a on už nevydržel. Chápu jeho signály, jen jsem je nechtěla vidět. Hlavní závěr z toho všeho mám - musím počítat, že je tu už opravdu staří, netrpělivost.... a já zase v klidu, rozložit vše, pohrát si s ním a pokračovat... prokládat to špatné tím lepším a nelpět, že bude po mém. Prostě trochu polevit a předvídat! Díky moc.

Jo, hřebenem to není. Ten je v pohodě, máme ho už spoustu let, problém je s partiemi těla, kde mu nebylo česání příjemné - zadní nohy a slabiny. Dřív jsme se vždycky domluvili, teď už to nevydrží. Češu jemně, To česání byly právě takové naše chvilky, kdy jsme se i pomazlili, povykládali si. Tak prostě musím zvolit jinou taktiku. Ale po dobrém. Už vím, jak na to.

Vlastně už v tuto chvíli řeším jen, co s tím v budoucnu. poradím se ještě jednou s veterinářkou, co ještě mohu udělat. A potom prostě s velkým klidem na něj,hodně chválit, na česání náhubek? Zbytečně neprovokovat tím, co jej vyvádí z míry. Vnášet klid. Moc mi vaše názory pomohly.

Máte pravdu, a protože vím, že to ode mě nebylo správně, tak to nyní řeším. Dokážu si to spojit do jednoho, ale samotnou mě to v konečné fázi překvapilo. Když češu, občas se mu něco nelíbilo vždycky, ale nikdy se neohnal, dřív se jen podíval, Za pár let potom třeba rychle otočil hlavu, v zimě teď třeba trochu vycenil zuby, ale pomohlo na něj mluvit, pohladit, říct jasně, tak to zkusíme jinde a pak se k tomu místu vrátit. Ono se to stupňuje. A protože jsme to u prvního psa nezažili, tak teď hledám cestu jak z toho ven, abychom se v tom všichni naučili žít, za rok ho mohou začít bolet i nohy a potom už si s tím neporadím třeba vůbec. děkuji za každý váš názor.

No vidíte! To jsem včera nenapsala, ale bude to ono! U veterináře jsme byli jako první - cca 14 dnů- 3 týdny zpátky. Začal se totiž mírně počůrávat. Vyšetřila ho (i konečníkem - chudáka), zvětšená prostata, vyšší ph v moči. Antibiotika a pastu. Vrátili jsme se k původním granulím. Už léky vyjedl, počůrávání je pryč. Tak to bude fakt důsledek toho. No poradím se tedy ještě jednou s veterinářkou, co ještě udělat. A potom prostě s velkým klidem na něj,hodně chválit, na česání náhubek? Zbytečně neprovokovat tím, co jej vyvádí z míry. Jak byste ještě řešili Vy? Ale díky moc! Moc mi to pomohlo.

Dobrý večer, máme v pořadí druhou dlouhosrstou kolii - vždy psa. Bude mu 11 let. Proti první kolii je tento od štěněte více “labilní”, nechá se lehce vyprovokovat například nějakým druhým psem, jinak je fajn. Absolvovali jsme cvičák, poslouchal, ale v posledním roce či roce a půl začal zkoušet, co si může dovolit. V poslední době se ale začal i ohánět, když se mu něco nelíbí - třeba při česání. Přitom pravidelné česání zná, češeme 1x týdně, ale jakoby neměl vůbec V poslední době trpělivost. Dnes se po mně dokonce ohnal i zuby, tak jsem ho instinktivně odstrčila a křikla na něj. Vyskočil ale proti mně, hodně agresivně (což mě překvapilo) a kousnul mě do ruky, chytla jsem ho a přitlačila ho na chvíli k zemi, ale jak jsem ho pustila, skočil po mně znovu a znovu mě kousnul, tak jsem ho přitiskla za krk k zemi a držela ho déle, než přestal zuřit. Potom už toho nechal. Moc dobře pak věděl, že se stalo něco špatného, byl celý schlíplý. Ale co teď? Česat ho musíme, nechci se dočkat toho, že mu potom někdo omylem šlápne na nohu a on ho pokouše. Zatím takovou zkušenost se psem nemám, hledám tu i v odborných knihách... jak byste teď řešili Vy? Třeba máte víc zkušeností, třeba znáte i kolie.... tu první kolii, kterou jsme měli 14 let, tak tam nikdy nebyl žádný problém. Byl naprosto klidný a vyrovnaný. U tohoto si od štěněte uvědomujeme, že takový kliďas není. Ale musíme z toho vyjít tak, abychom mohli společně dobře ještě několik let fungovat. Díky zkušené pejskaře za rady a názory.

Dobrý den, mám úplně začátečnický dotaz. Zvažují na terasu pořídit volieru pro ptáky. Asi kanáry, ale nechám si poradit zkušenými. Velikostně by se měla vejít do prostoru - cca výška 210 cm, šířka 120 cm, hloubka 90 cm. Ptáci by byli celoročně venku, ale prostor je ze dvou stran krytý zdí a střecha terasy je makrolon, do toho rohu nesvítí přímé slunce. Viz fotka. Jak náročná je práce okolo voliery s ptáky? Jezdíme dva víkendy v měsíci od čtvrtka do neděle pryč, jinak jsme doma. Lze jim dát takto jídlo do zásoby? Jak s vodou? Kolik a jakých ptáků by bylo optimální? Budu rada za informace o náročnosti takového rozhodnutí. Děkuji Šisková

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

A co tento?

http://kockozachod.cz/

Nějak obsáhle jsem to nezkoumala, ale taky nevypadá špatně.

Dobrý den, ještě jeden dotaz mě napadá. Máme bengalku a hodně si potrpí na to, aby bylo vše podle toho, jak byla zvyklá u chovatele. Nikdy si nezvykla na nic jiného než bentonit. Do ostatních druhů steliv prostě nejde a udělá potřebu jinde.
Catgenie ano, klidně bych investovala (v létě nám přibude ještě druhá kočka), ale zatím všechny pokusy o změnu ztroskotaly. Jak si zvykaly vaše kočky a jaká jsou to plemena? Děkuji za odpověď.

Dobrý den, ještě jeden dotaz mě napadá. Máme bengalku a hodně si potrpí na to, aby bylo vše podle toho, jak byla zvyklá u chovatele. Nikdy si nezvykla na nic jiného než bentonit. Do ostatních druhů steliv prostě nejde a udělá potřebu jinde.
Catgenie ano, klidně bych investovala (v létě nám přibude ještě druhá kočka), ale zatím všechny pokusy o změnu ztroskotaly. Jak si zvykaly vaše kočky a jaká jsou to plemena? Děkuji za odpověď.