Pár nových fotek z mé cesty za xenagamami a jinými druhy plazů najdete zde:

http://www.flickr.com/photos/58603885@N04/

Případné dotazy zodpovím.
TM

minizoo napsal(a):
Zdravim Vas, pouzivate v terariach rastliny ?

C:\Documents and Settings\uzivatel\Plocha\ Web_Teraechis\_private\Rostliny.htm

před Web je mezera

papiva napsal(a):
Prosím o vložení pár fotek s terárkama pro želvy suchozemské. Díky Iva

http://www.svet-zelv.cz/index.php/ obecne-informace/ 38-obecne-informace/70-terka

mezera před obecné a 38

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dobrý den,co se mne týče skutečně se zatím čím chlubit nemám.Pozorované páření buď nebylo pravé spojení,nebo jsem vejce nenašel.Ovšem vejce by i tak byla s největší pravděpodobností nekvalitní.V současné době jsou zvířata připravená na období sucha a teprve po jeho ukončení předpokládám páření a snad i kvalitní snůšky-vše ukáže čas.Zato Tomášovi fotografie jsou víc než slibné-jak to dopadlo??Ještě tady máte oba resty:-)Slíbili jste informace z lokalit.Stále se na ně těším a myslím,že ne jen já.

Zdravím všechny příznivce xenagam. U mě to dopadlo tak, že jsem odjel na týden na dovolenou a samec, který pářil samici a byl ve 100% kondici během té doby umřel a nechápu vůbec tedy proč. Když jsem přijel, tak už byl vyschlý a ožraný od krmného hmyzu. Fakt nechápu, co se stalo. Samice byla pak asi ještě měsíc krásně gravidní. Měla nachystaná kladiště, ale stejně jsem pak jednoho dne našel vyschlá vajíčka rozházená po teráriu. Podobnou zkušenost má i P. Fritz, který rozmnožil taylorky na F2 generaci. Jinak samice je teď ve 100% kondici, tak se pomalu poohlížím po dalším novém samcovi. Battilifery jsou stále OK a beze změn. Dle mého názoru jsou na chov mnojem jednodušší.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Gratuluji,doufám že se tentokrát zadaří.Máte vypozorované jaká změna(zvýšení teplot s blížícím se létem,zvýšení ,nebo svnížení vlhkosti,potrava) páření předcházela?Nebo je vše beze změn?V mém chovu jsem vždy chtěl vyvolat rozmnořování snížením teplot,vlhkosti,osvětlení a omezením potravy.Následně po opětném navrácení světelných a tepelných podmínek do normálu,hojným rosením a velkými dávkami kvalitního krmiva jsem chtěl navodit ukončení období sucha a příchod období dešťů.Vetšinou to u tropických zvířat funguje bez problémů,ale Xenagamy se patrně pářily právě po snížení teplot,protože zhruba po měsíci od snížení kladly vejce...tedy uprostřed období sucha.Samozřejmě to neberu jako jasný fakt a proto se ptám.Právě tímhle mne Xenagamy matou,že si tak nějak ty cykly dělají z mého pohledu nepochopitelně.

Zdravím, no, trochu jsem se jim v zimě moc nevěnoval (méně krmení, chybělo i "zelené" - což mají opravdu rády) a hlavně byla poněkud menší teplota v teráriu (mám tam stále stejné osvětlení přes celý rok). Teď na jaře se v teráriu určitě zvýšila teplota min. o průměrných 6-10 C, neboť terária jsou umístěná v podkrovním pokoji, kde je opravdu v létě nesnesitelně (kor když zapomenu větrat). Takže si myslím, že je určitě vyprovokovala zvýšená průměrná teplota, přísun zeleného krmení (tráva, květy lučních bylin atd.) a delší fotoperioda. Nicméně netvrdím, že je k rozmnožování nemůžou vyprovokovat i jiné podmínky (byť třeba i opačné). Delší dobu již zjišťuji, že víc toho o přírodě vím, tím víc jin neznám a nevím o ni o nic více...S.

somalia napsal(a):
Dobrý den, chtěl bych poprosit chovatele, kteří se chtějí podělit o své zkušenosti s chovem agam rodu Xenagama, aby něco ze "svého soudku" napsali...Něco ode mě najdete na této adrese: http://www.teraechis.cz /_private/Projekt_Xenagama.htm. Jsou to velice zajímavá zvířatka a i když jsou u nás poměrně odchovávané, tak informace jsou "držené pod pokličkou" a to je škoda...Děkuji předem za případné příspěvky. Somalia.
PS. mezi cz a lomítkem je mezera...

a ještě jedna

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

somalia napsal(a):
Dobrý den, chtěl bych poprosit chovatele, kteří se chtějí podělit o své zkušenosti s chovem agam rodu Xenagama, aby něco ze "svého soudku" napsali...Něco ode mě najdete na této adrese: http://www.teraechis.cz /_private/Projekt_Xenagama.htm. Jsou to velice zajímavá zvířatka a i když jsou u nás poměrně odchovávané, tak informace jsou "držené pod pokličkou" a to je škoda...Děkuji předem za případné příspěvky. Somalia.
PS. mezi cz a lomítkem je mezera...

Xenagama taylori, cca před týdnem, ale honí je dodnes.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

samy napsal(a):
Rád bych se zeptal zkušenějších, jaký je velikostní rozdíl mezi oběma druhy xenagam. A jaké jsou mezi nimi jiné rozdíly? A ještě Váš názor. Proč si myslíte, že se více chovají právě taylorky? Těším se na reakce

Zdravím, taylorky jsou menší a méně robustní. Nevím který druh se chová více či méně, ale vzhledem k tomu, že oba druhy jsou si poměrně dost odlišné, tak si každý z nich najde své zájemce. Na chov mi příjdou battilifery jednodušší, ale je to můj čistě osobní názor podpořený mými zkušenostmi s mými zvířaty. Mimochodem teď se mi páří oba druhy. Brzo pošlu nějaké fotky. Somalia.

somalia napsal(a):
Dobrý den, chtěl bych poprosit chovatele, kteří se chtějí podělit o své zkušenosti s chovem agam rodu Xenagama, aby něco ze "svého soudku" napsali...Něco ode mě najdete na této adrese: http://www.teraechis.cz /_private/Projekt_Xenagama.htm. Jsou to velice zajímavá zvířatka a i když jsou u nás poměrně odchovávané, tak informace jsou "držené pod pokličkou" a to je škoda...Děkuji předem za případné příspěvky. Somalia.
PS. mezi cz a lomítkem je mezera...

Battilifera.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

davud napsal(a):
Dobrý den, zajímam se o chov kober naja melanoleuca, tak mě zajímají Vaše názory na tohoto hada: jak je složitý, jak je náchylný, jak velké terárium mu postačuje, zda je vhodný pro začátečníky. Děkuji za Vaše názory.

No, nevím jestli jste někdy někdo viděl opravdu dospělou (nemyslím cca 4-5 let pohlavně dospělou, ale myslím tělesně vyspělou) melanoleucu...Jsou to přes 2,5 metrů tlustý hovada s průměrem těla téměř 10 cm. O melanoleucách se říká, že to jsou nejagresivnější a "nejchytřejší" kobry Afriky a možná vůbec...Rozhodně tohoto hada nedoporučuji nikomu, kdo si neprošel nějakým jiným elapidem, byť i jinou kobrou...Co se týče nebezpečnosti a těžké manipulovatelnosti tak je tento had srovnatelný třeba s mambama, tajpany apod. Možná se mnou někdo nebude souhlasit, ale myslím, že se pravně min. velmi blížím...PS, viděl jsem dospělé staré kobry z přírody a opravdu to jsou velká "hovada" (a asi nemusím říkat, že rychlá a hodně jedovatá)...Osobně si myslím, že na takové hady by si měl člověk troufnout jen opravdu opatrný a po zkušenostech s méně rychlými hady jako jsou zmijovití, chřestýši a nějaké menší elapoidi (Aspidelaps, menší kobry atd.).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na tuhle otázku není jednoduché odpovědět,ačkoliv se zdá být jednoduchá.Dával bych důraz spíše na vybavení terária a dobré osvětlení,než honit centimetry na velikosti terária.X.batillifera jak přesně popsal Tomáš Mazuch perfektně využívají zadní a boční stěny terária a doporučil bych pro pár krychlové terárium 60x60x60 s členitou zadní stěnou a bočními stěnami.Pro pár X.taylori by mohlo být možná o 10-20 cm nižší.V našem teráriu je 1,2 X.batillifera.Při chovu xenagam je problém v tom,že sameček zabere místo pod zdrojem tepla,případně UVB záření a samičky se těmto místům díky samečkovi který se jim neustále dvoří vyhýbají.Řešením by bylo několik menších zdrojů spojujících v sobě tepelný výdej i kvalitní UVB a rozčlenit je v teráriu tak,aby zvířata která se pod nimi vyhřívájí na sebe navzájem neviděla.

Zdravím, mně se teď také páří X. battilifera. Taylorky zatím nic. Důležité je opravdu zařízení než to, zda terárium je o 10 cm větší či menší...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Díky za odkaz Tomáši.Zhltám to jakmile bude trochu času.Můj PC překladač bude mít posvícení:)

Vláďo přesně o tyhle informace mi šlo.Tomáš Zmínil nadmořskou výšku v souvislosti s výskytem obou druhů-batillifera vyšší polohy,taylori nížiny.Tomáši jde to nějak víc specifikovat?Do kolika cca.taylori a od kolika do kolika batillifera?Jsou lokality se společným výskytem obou druhů?Vláďo jaké teploty byly v té výšce cca.1200m ? Předpokládám,že i když je rozšíření Xenagam ostrůvkovité,obývají víceméně stejné lokality s podobným biotopem a teplotním a vlhkostním průběhem během roku.Jak je to s obdobím sucha a obdobím dešťů? Na který měsíc spadá začátek období dešťů a jak je dlouhé a intensivní? Ve svém chovu jsem předpokládal,že zvířata budou snášet vejce po ukončení období sucha,ale většinou to bylo naopak,že snášela po jeho začátku.Nebylo to ale vždy pravidlem,takže nějaké závěry z toho nedělám.

Na otázku odpovím, jen to chce trochu času a ten teď nemám. Během týdne se hodím odpovědi co vím. Tomáš

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak na kosterním materiálu je samozřejmě chrup vidět zcela jinak,než na živých zvířatech.Shodou okolností mám v chovu i A.agama a při prohlídce tlamky je problém u samečka vůbec zvětšené zuby nalézt.Díval jsem se i na samičku X.batillifera a zvětšené zuby je také problém nalézt i když jsem vzal na pomoc lupu-jsou kryté sliznicí.U chlamydosaurů je to jev patrný opravdu na první pohled jakmile zvíře otevře tlamu-zuby jsou několikanásobně větší než ostatní chrup.Nakonec tohle téma je okrajové a jistě ho zde nevyřešíme.Mnohem víc mne zajímají podmínky které na lokalitách panují,protože minimálně ty Vláďo jsi evidentně na některých lokalitách byl,nebo v jejich těsné blízkosti.Tomášem dodané fotografie již hodně napovídají.Počasí se sice na netu dá najít,ovšem asi všichni budete souhlasit,že na jednotlivých lokalitách je to vždy trochu jiné-jiná nadmořská výška,nebo např.biotop různě vystavený vlhkým větrům,či naopak zastíněný pohořím atd.atd.Jsou to podrobnosti které jsou však často v chovu stěžejní i když stále ještě málo teraristů si s tím u nás láme hlavu.Máte nějaké měření teplot a vlhkostí,nebo dokonce teplotu podkladu?Nebo i jen postřehy jak to tam vypadá?

Když se podíváte na tenhle odkaz a pročte pozorně, tak tam poměrně výstižně mikropodmínky popisuje A. Roos, který Xenagamy studoval a hledal v Somálsku. Prohlédněte Somalia trip 2001 a 2003. Tam je vše popsané.

http://sites.romkids.org/cgi-bin/zoo1uk/site.pl?
page=reiseberichte-somalila%20trip%202003

za otazníkem je mezera...

cislo.5 napsal(a):
Chlamydosaurus je velký, a má plošší rostrální část, zvětšené zuby jsou tedy dál od sebe. vypadá to tedy trochu jinak než u jiných rodů které mají lebku více rhynchocephální. Ale podívej se třeba sem na lebku Agama agama. Ty zuby jsou opravdu velké, v poměru k lebce možná větší než u Chlamydosaura.
http://digimorph.org/specimens/Agama_agama/

Já vím o výjimkách, jen jsem to bral jako převažující znak, podle kterého každý skoro laik by agamu od leguána poznal...Jinak je fajn, že se to tu trochu inteligentně rozvíjí! Myslím ta diskuze.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jaký je Váš názor na zvětšené přední zuby Xenagam? Chodí sem někdo z herpetologů,kdo by to byl schopen vysvětlit,nebo předložit některé z teorií k čemu slouží,či dříve sloužily a jde tak možná jen o reliktní přetrvávání dříve funkčního přispůsobení zvířat určitému převládajícímu druhu kořisti?V mém chovu mají podobné zvětšené zuby v přední části tlamky pouze agamy Chlamydosaurus kingii,které je mají zvětšené i v dolní čelisti.Přikládám foto,ale netuším do jaké míry to bude viditelné,protože fotky nejsou moc kvalitní.

Horní zuby

Akrodontní (zvětšené přední zuby) chrup je pro agamy charakteristický a je to důležitý rozeznávací znak (na první pohled) mezi leguánovitými a agamovitými...Čemu však přesně slouží, resp. možná sloužily (i v původním zcela jiném chrupu) zuby to nevím, ale určitě teorie jsou a je to otázka opravdu pro herpetology, kteří se anatomií plazů zabývají resp. evolucí.

somalia napsal(a):
43 st.10 min. a 50 st. 27 min. E, 9 st. 30 min. a 10 st. 25 min. N, Somalia - typová lokalita X. battilifera (Vaillant 1882, Boulenger 1895),

X. b. - Somaliland - 9 st. 50 min. N, 43 st. 15 min. E
9 st. 55 min. N, 43 st. 10 min. E (Largen et Spawls 2006)

X. b. - Milmil, Somaliland (Largen et Spawls 2006)

X. b. - Jeldessa (Etiopie) - severovýchodně od Dire Dawy (Bohme et Kirschner, 2002), od Spawlse

X. b. - Sassabanch - Sasabeneh (Etiopie) - Boulenger 1895

X. t. - 44 st. 49 min. V, 8 st. 43 min. N, Haud, Somaliland - typová lokalita X. taylori (Parker 1935)

X. t. - Degeh Bur, Etiopie (Bohme et Kirschner 2002), od Spawlse

X. t. - Bally Maroni (blízko Oodweyne), Somaliland (Peel 1900, Parker 1942)

X. t. - 25 km severně od Hargeysy, Somaliland (Roos 2002)

X. b. - Borama (Roos 2002)

X. t. - Gaan Libah (Somaliland) - Thomas Price, pers. comm mně (TM)

X. t. - Aware (70 km východně od Degeh Bur), Etiopie (Largen et Spawls 2006)

X. b. - 09.40:563 N and 43.30:309 E on 1581 m over sealevel, Borama - Somaliland(Roos, jeho www)
http://sites.romkids.org/cgi-bin/zoo1uk/site.pl? page=reiseberichte-somalila%20trip%202001

za otazníkem mezera...

Tak to jsou asi všechny známé lokality. Podle mně dostupných fotografií lokalit obou druhů tak oba druhy obývají téměř shodné biotopy s tím rozdílem, že X. b. jde do vyšších nadmořských výšek (proto také větší rozšíření v Etiopii místo X. t. - Somaliland zejména).

TM (Somalia)

Obrázek lokality X. battilifera z Borama oblasti v Somalilandu. Autor Roos A.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

somalia napsal(a):
Ahoj Vláďo,
jakmile budu mít trochu více času, tak sem napíšu všechny, které jsou známé (v podstatě mám veškerou literaturu, kde je o nich zmíněno). Napíšu možná ještě dnes, nebo zítra určitě. Jsem rád, že se to tu trochu rozjíždí, protože tenhle rod si to určitě zaslouží! Zatím ahoj,
T.

43 st.10 min. a 50 st. 27 min. E, 9 st. 30 min. a 10 st. 25 min. N, Somalia - typová lokalita X. battilifera (Vaillant 1882, Boulenger 1895),

X. b. - Somaliland - 9 st. 50 min. N, 43 st. 15 min. E
9 st. 55 min. N, 43 st. 10 min. E (Largen et Spawls 2006)

X. b. - Milmil, Somaliland (Largen et Spawls 2006)

X. b. - Jeldessa (Etiopie) - severovýchodně od Dire Dawy (Bohme et Kirschner, 2002), od Spawlse

X. b. - Sassabanch - Sasabeneh (Etiopie) - Boulenger 1895

X. t. - 44 st. 49 min. V, 8 st. 43 min. N, Haud, Somaliland - typová lokalita X. taylori (Parker 1935)

X. t. - Degeh Bur, Etiopie (Bohme et Kirschner 2002), od Spawlse

X. t. - Bally Maroni (blízko Oodweyne), Somaliland (Peel 1900, Parker 1942)

X. t. - 25 km severně od Hargeysy, Somaliland (Roos 2002)

X. b. - Borama (Roos 2002)

X. t. - Gaan Libah (Somaliland) - Thomas Price, pers. comm mně (TM)

X. t. - Aware (70 km východně od Degeh Bur), Etiopie (Largen et Spawls 2006)

X. b. - 09.40:563 N and 43.30:309 E on 1581 m over sealevel, Borama - Somaliland(Roos, jeho www)
http://sites.romkids.org/cgi-bin/zoo1uk/site.pl? page=reiseberichte-somalila%20trip%202001

za otazníkem mezera...

Tak to jsou asi všechny známé lokality. Podle mně dostupných fotografií lokalit obou druhů tak oba druhy obývají téměř shodné biotopy s tím rozdílem, že X. b. jde do vyšších nadmořských výšek (proto také větší rozšíření v Etiopii místo X. t. - Somaliland zejména).

TM (Somalia)

cislo.5 napsal(a):
Ahoj Tome,
možná by to zajímalo i ostatní, proto využiju tohle vlákno. Prosím tě dozvěděl jsi se něco bližšího o lokalitách v Etiopii? Ať hledám jak chci nikde nic konkrétního není, dokonce ani v Somálsku. Myslím konkrétní lokality určené zeměpisnými mírami , aby si člověk udělal blžší představu.
Vláďa

Ahoj Vláďo,
jakmile budu mít trochu více času, tak sem napíšu všechny, které jsou známé (v podstatě mám veškerou literaturu, kde je o nich zmíněno). Napíšu možná ještě dnes, nebo zítra určitě. Jsem rád, že se to tu trochu rozjíždí, protože tenhle rod si to určitě zaslouží! Zatím ahoj,
T.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tomáši a jak je to u Vás s velikostí zvířat?Můj samec X.batillifera byl podstatně menší než samice.U X.taylori s tím díky absenci samce nemám zkušenosti vůbec žádné.Mimochodem pán z inzerátu mi prozatím pouze zlobí posíláním obrázků:-),ale jestli se nějak dohodneme snad se ke Xenagamám dostanu díky zdejší diskusi dříve než jsem čekal,protože na fotkách vypadají zvířata velmi pěkně.

No, mnoho xenii mně neprošlo rukama a těch pár, co jsem viděl, tak mezi pohlavím výrazný rozdíl ve velikosti nebyl. Údaje o zvířatech, resp. morfometrii z přírody nebo muzeí v podstatě chybí. Moje zvířata jsou více či méně velikostně identické. Taylorky nejsou dosud tělesně dospělé, ale u battilifer je tělesná dospělost soudě dle "opotřebování" dokončená a velikostně jsou stejné. Nicméně většinou u agamovitých je velikost u jednotlivých pohlaví různá, tak nevím...Co mně příjde zajímavé, že podle některých údajů nejsou téměř vůbec teritoriální a to ani samci v jednom teráriu...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle jsou rozhodně velmi zajímavé informace.Znáte nějaké podrobnosti chovu Xenagam ve kterém se daří rozmnožovámí bez použití UVB? Mám na mysli především potravu a minerální a vitaminové suplementy? Vím,že cestujete po Africe a původně jsem měl za to,že jste byl přímo na lokalitách výskytu.Co se týče napájení Xenagam,měl jsem v teráriu samozřejmě také napáječku,ale zvířata pila minimálně.Je to díky tomu,že měla k dispozici vyhřívané a zavlhčované nory ze kterých tak jako v biotopu absorbují vlhkost povrchem těla-úplně stejně jako trnorepové.Nemají pak potřebu pít což je v polopoušti víc než potřebné.Každopádně pokud se mi podaří se ke Xenagamám zase dostat,použiju k osvětlení halogenidovou výbojku alespoň 70W+lineární zářivky.Jako ranní zdroj tepla,světla a UVB Ultra vitalux a jako celodenní zdroj tepla,bodového světla a UVB Bright Sun.Budu-li mluvit za sebe,pak musím říct,že ač komerčně je zajímavější X.taylori,mne mnohem víc "baví"X.batillifera a právě k jejímu chovu bych se rád vrátil.Mimochodem kdyby někdo měl samečka,ozvěte se prosím.

Přikládám obrázek zavlhčované a vyhřívané tříkomorové umělé nory.

Myslím, že ten materiál z netu je tento...:
http://www.gherp.com/taylori/xenagama.htm
Zdraví Tomáš M. (Somalia)