legolas33 napsal(a):
Kopce chodíme, ale on vymýšlí i tam, můžu prostě chodit pořád dokola kopec a dolů, dokud nebude mít dost?

Proč se pořád snažíte toho koně utahat? To si opravdu chcete vyrobit nespolupracující a znechucené zvíře? Kůň by se měl na vyjížďky těšit a vracet se z nich uvolněný. A ne ztrhaný a znavený. Pak tady budete akorát řešit, že kůň nechce ven nebo že táhne domu.

sisi58 napsal(a):
Můžete i na svém pozemku zakopat.
Ovšem chce to povolní od nejbližší KVS.

Myslím, že od roku 2014 povolení být nemusí. Ovšem podmínky nejsou zrovna jednoduché na splnění.

Souhlas se Sisi58.
Jinak Za prvé, máte mladého koně, který by neměl být sám. V žádném případě. Tím mu nepomáháte.
Za druhé, cvičit ho třeba tři hodiny a pak jít ven je čirý nesmysl. Žádný kůň, ba ani člověk, se nevydrží tak dlouho soustředit. Akorát bude znechucený a otrávený.
Za třetí, na lonži jen krátce. Namáhá to klouby. Práce musí být pečlivě naplánovaná, aby dávala smysl. Honění na kruhu není lonžování. Práce s kavaletama, přechody, stranová práce.

Myslím si, že nejlepší by bylo do terénu nejezdit, dokud si kůň s vámi nebude jistý. Nebo jezdit ven s jiným, zkušeným koněm, ve kterém ten váš ucítí jistotu. Předpokladem toho, ale je, že nebude sám.
Práce ze země je nedílnou součástí výcviku. Stání, chození na vodítku, práce na lonži, na dvou lonžích, na dvou otěžích, stranová práce, strečink,...
Upřímně, tohle jsou věci, které jste měla dávno znát a mít zmáklé, když jste si pořídila mladého koně. A ještě křížence takovýchto temperamentních plemen.

A na závěr. Nespěchejte. Není kam. Dejte koni i sobě čas se poznat, navázat vztah. Vrátí se vám to tisíckrát a v dobrém. Bez kvalitních základů nepostavíte nic.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Lidičky...politiku nééé... na Ovcích se taky matlaj vlákna každou chvíli kolem Babiše a dalších *... a zbytečně to kazí náboj jinak přátelského klábosení...

Peace

peggi16 napsal(a):
Já když jsem hledala práci, hledala jsem i mimo vystudovaný obor, holt prachy bylo potřeba. Nenašla jsem...nikde mne skrz moji vš nechtěli. Ne že by mě nezaplatili, ale protože měli strach, že jim frnknu pryč za jinou prací (v oboru). Teď sice dělám v oboru, ale je to mizerně placené. Nežijeme ve Švajcu, kde se vzdělání hodnotí...bohužel.

Mám podobnou zkušenost.
Zpětně si říkám, že jsem se měla na celou VŠ vykašlat. Ale byla to dobrá zkušenost. A třeba se jednou bude hodit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A já zažila situaci kdy malý 5-6kg psík málem zabil dospělého chlapa v plné síle. Začal dotyčnému voříškovi útočit na páníčka, voříšek se odpích vyskočil a milému útočníkovi vyrval z krku kus masa. O fous minul tepnu. Dotyčný měl sakra kliku neb být to o ten chlup vedle... i takto strávil v nemocnici ne málo času.

Výjimka potvrzuje pravidlo. Ta pravděpodobnost, že mě vážně či smrtelně zraní malý pes je několikanásobně nižší, než ta, že to udělá velký.

Samozřejmě, že by měli být i malí psi vychovaní. Je to pes? Je. Tak pro něj platí stejná pravidla. Ale není se čemu divit, že se jich lidé tolik nebojí. Přece jen když se na mne hrne rozzuřená koule o 5ti kilech, která se dá snadno spacifikovat, je to jiné, než když by se ne mne hrnul pes o 10ti násobné váze.

Přesně jak píše Hhippie. VŠ nezaručí nic, krom dalších 5ti a více let studia. Samozřejmě taky záleží na výběru oboru. Ale každý nemá na to, aby studoval jadernou fyziku a podobně.

Člověk s vysokou školou má o 100% větší šanci na nalezení dobré práce..

No...kéž by. Není to pravda a už vůbec ne pravidlo. VŠ rozhodně nezaručí kvalitní a dobře placenou práci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mohu potvrdit že i ošetřovatelka koní se nad dvanáct čistého nedostane.Což je dost smutné na to co musí znát a umět.

Jako ošetřovatelka koní jsem s nad 12 čistého dostala. Asi záleží na zaměstnavateli. Tam je spíš problém, že v práci u koní (a vůbec v zemědělství a se zvířaty) neexistují víkendy a státní svátky.

Iva11 napsal(a):
Zdravím, zajímal by mě váš názor na můj ještě pár let vzdálený plán. Plánuji jít na zemědelku, jen s vyucnim listem a poté si dodělat maturitu. Dále bych chtěla jít na vysokou - veterinární lékařství na 6 let. Doma plánují rodinou stáj o šesti koních. Časem snad i založit rodinu. Zajímalo by mě, zda by bylo lepší udělat vysokou a pak pracovat jako veterinář, jestli by mi to stačilo na rodinný rozpočet, koně atp. Nebo je lepší se na vysokou vykašlat a pracovat někde v jzd nebo u dopravní služby ? Spíše co me vyjde výhodnější ?

Jestli chceš jít na veterinu do Brna, tak určitě z gymplu. A nebo SOŠ veterinární. V republice je jich několik. z té se na vysokou veterinu dostat. S doučováním nebo i bez. Navíc se střední veterinou se nehledá práce úplně blbě. Se samotným gymplem...
Zemědělska s vyučení se mi nejeví jako ideální plán. Hlavně co se týče následně platu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já přece nepíšu že chci 20ti letého koně naučit pobídky holení ale jestli to jde.
Ale jinak moc děkuji za odpovědi.

Všechno jde. Když se tomu věnuje dostatek času a trpělivosti.

Dovedu si představit jisté situace, kdy bych dala psa pryč. Ale rvalo by mi to srdce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak zakážeme pastevce a bully a rotvíky a mnohé další...a budeme si pořizovat retrívry, protože ti jsou společensky přijatelní...

Všechno je to o lidech, myslím, že i pastevec může v naší středoevropské civilizaci fungovat, je to jen o zodpovědnosti majitele...

A ještě snad bych podotkla...o kolika útocích na lidi, provedených pastevcem jste slyšeli? viděli v televizi (a myslím, že by to bylo vděčné téma)...o kolika zahrdlených nebo potrhaných psech pastevcem jste slyšeli...a ne takové ty městské legendy-jedna paní povídala a tím neříkám, že se něco takového nestalo, ale budou to ojedinělé případy...
Je to jako s bullama, když bude mít takovej pes zamindrákovanýho d e b i l a za páníčka, zavání to průšvihem a proto tedy tyto psy zrušíme...kolik lidí za rok porazí auta-zrušíme auta?

Pastevec (a mnohá další plemena) jsou tak specifické povahy, že nevím čím je nahradit.

Já nic zakazovat nechci, ani jsem nic takového nenapsala. Ať si každej pořídí, co uzná za vhodné. Nechápu tvůj, zbytečně agresivní, příspěvek.
Jen si prostě myslím, že pastevci tady nemají to správné využití a podmínky. To je vše.

saola napsal(a):
Měla jsem bohužel před lety opakovanou zkušenost s p. Sehnerovou, jejím partnerem a jejími SAO Aurou a Monem. O p. Sehnerové více třeba zde, jsou tam uvedeny i některé její knihy, které o středoasijcích napsala:
https://www.databazeknih.cz/autori/irena-sehnerova-35549
Paní už je po smrti, takže se pokusím být hodná a objektivní, ale i po letech to jde těžko...žili určitou dobu blízko mého bydliště a používali pro venčení svých psů bezprostřední okolí, takže k setkání občas docházelo. Měla jsem z ní i jejího partnera dojem, že se jedná o lidi, kterým dělá dobře dávat najevo sílu a razanci svých psů. Budili hrůzu v parku mezi ostatními majiteli, své dva SAO sice vodili na vodítku, ale vzhledem k tomu, že psi se jim často vysmekávali a vzápětí se bez zaváhání běželi rvát na opačný konec parku, kde se náhodou procházel jiný pes, výstroj asi nebyla úplně dostatečná. I můj pes byl opakovan napaden, ale vzhledem k tomu, že byl podobná váhová kategorie a dlouhosrstý, tak k vážnějšímu pokousání naštěstí nedošlo, nicméně menší psy Mon napadal poměrně tvrdě a zranění tam byla. Někdy nosili košíky, někdy ne, přivolání neměli žádné. Své psy oba majitelé považovali za něco - jak to říct - vznešeného a dokonalého, ostatním pejskařům ale dělali peklo. Pak se odstěhovali někam do jižních Čech a už jsme se naštěstí nepotkali.
Bylo to moje první setkání se SAO a získala jsem z něj dojem, že toto plemeno (a obecně středoasijci) nepatří do prostředí naší země. Jedná se o psy, vyšlechtěné k úplně jinému životnímu stylu než je život ve městě či na vesnici, potřebují prostor a možnost samostatné práce. Nemám tato plemena psů ráda doteď, i když Mon s Aurou už jsou dávno po smrti včetně jejich majitelky,. Když podobného psa potkám, jsem velmi ostražitá, protože jsem přesvědčena o tom, že mnozí majitelé těchto plemen ani pořádně nevědí, co na druhém konci vodítka mají. Dle mého to nejsou psi do oblastí s vyšší hustotou obyvatelstva a do civilizace, a samozřejmě vůbec ne pro psího laika.

Naprosto se ztotožňuji s posledním odstavcem. Toto plemeno a jim podobná, do našich podmínek nepatří. Málokterý pes zde má podmínky vhodné pro svojí existenci.

Negativní zkušenost nemám, naštěstí. Soused má fenu, už druhou. Zatím se jí úspěšně vyhýbám.
Mám stejný názor jako Attila8. Prostě z nich mám strach. A myslím si, že sem nepatří. Na malé dvorečky nebo nedejbože do paneláku (ano, zažila jsem).

Mám gumovky z Globusu, asi za 250, - Kč. A drží už druhý rok.

Já toto moc nechápu. Jenom v ČR je přes 80 000 koní. A to nemluvím o možnosti dovést koně za zahraničí. Je opravdu nutné jezdit na zvířeti, které na to očividně není vhodné?

petraaart napsal(a):
Na koni jezdí skoro devadesátikilový jezdec, zvládá v pohodě i celodenní výlety, jezdí Huberty, skáče do metru - a je zdravý jako řípa, nikdy neměl žádný zdravotní problém. Je to hendikep asi jako u lidí, kteří se také něčím odlišují.

A jaké měl sedlo do teď? Protože jestli tohle všechno absolvuje s nepadnoucím sedlem a nebo bez, tak pochybuji o tom, že má ty záda v pořádku.

FFilemona napsal(a):
Ale né že by sjelo sedlo ale jen ten podbřišník.

Podle fotky sedí to sedlo na lopatce. Což nemá, omezuje to koně v pohybu. Takže buď sedláš vědomě takto dopředu a nebo sjede celé sedlo dopředu na lopatku a né jen pobřišník.
Nikdy se mi nestalo, že by se posunul jen podbřišník. Vždy s ním jde sedlo, ať dozadu nebo dopředu. Každopádně bych zvážila výměnu sedla za jiné, kratší.

Jestli na tohle někdo napasuje sedlo, tak bude génius předpokládám. Osobně bych na koni s takovým hřbetem nejezdila. Pokud ho ale má prohlédnutý vetem či nějakým fyzioterapeutem...a je k ježdění, tak zkusit jezdecký pad. Nebo bezkostrové sedlo.