Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takze chcete dalsi zakazy, prikazy. Vono je toho malo? Prej mame svobodu a demokracii. Ja ji teda nevidim. Vy chcete zvirata. Mate je. Jinej ohnostroj. Smorte se s tim. Nebo muzem vratir komunisty kdyz tak touzite po pevnem radu a zakazech

To ne, jen trochu ohledu k ostatním - třeba volně žijícím zvířatům.

Naši psi: dva relativně v pohodě, jeden panika.

fikovnice napsal(a):
Já Vám tam dala kytičku...abyste se neurazila.

Jejda, já se neurazil, měla jste pravdu.
Jestli to tak vyznělo, tak se omlouvám. Internetové diskuse nejsou mou silnou stránkou. Neumím moc používat smajlíky

fikovnice napsal(a):
"MNě taky."

Pravda.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně to va.

🙂 mě taky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
i na tu čornutou fotku?
to dělá příspěvek a zadavatelku krutě "věrohodnými"......

Tak to samozřejmě ne.
Možná je to jen troll, ale ve vedlejším vlákně diskutuje dospělá osoba, jejíž příspěvky se skoro nedají přelouskat a to neva.

Bože, holka má 12 roků, tak snad má právo na nějaké chybějící čárky, ne?

Já to chápu 🙂

Tak to je asi to samé jako doodle nebo poo nebo cokoliv dalšího, pokud je to F1, ne?
A když někdo ty peníze dá, tak je to jeho věc.
To, že jsou nejen amíci ujetí, je všeobecně známá věc.

Je moc pěkný.

Tak to asi mám štěstí.
Kesa má 9,5 roku a kromě očkovaní veterinu neznáme. No, vlastně jsme ji v 7 letech kastrovali kvůli útvaru na mléčné žláze.
Klouby úplně v pořádku, je velice vitální a aktivní.
Ale tak, je to jen jeden kus

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To co je napsáno o ČRT, platilo v 90. letech o VK. Bohužel nevím ( nebo radši nechci vědět ), kam obliba plemene plemeno posunula.
To, že ČRT nikdy nedosáhl na popularitu VK, je pro ČRT možná výhoda.
Z původního příspěvku nevyplývalo, že by se chtěl zadavatel věnovat sportovní kynologii na nejvyšší úrovni. Pro normální život a zkoušky pro radost vyhoví obě plemena.

Tak to určitě.

Před 9 lety jsem měla stejné dilema.
Vždy jsem toužila po VK, ale v té době jsem měla 3 malé děti a tak jsem se rozhodla pro plemeno méně akční. Uvažovala jsem ještě o bouvierovi.
Volba padla na čerta a jsem z něj naprosto nadšená.
Složili jsme i nějaké zkoušky, fenka je perfektně vychovaná a ovladatelná. Funguje prakticky na myšlenku.

Je hrozný mazel, naprosto miluje naše děti a vím, že by je bránila.
Překvapilo mě u ní, že pokud je na zahradě sama, tak nepustí ani naše známé, se kterými se jinak mazlí.
Stojí u branky a opravdu velice zle vrčí, je velmi teritoriální.

V devadesátých letech jsem měla dobrmana, věnovali jsme se výcviku. Měl hodně zkoušek. Oproti této fence byl dost tvrdý, teď už jsou dobrmani bohužel celkem v háji.

Čert nesnese moc dril a opakování jednoho cviku. Co se naučí, si ovšem velice dobře pamatuje a nezapomíná.

Pokud byste měl ve sportovce nějaké vyšší ambice, je to v případě čerta hodně i o štěstí na konkrétního jedince.

V rodině máme maltézačku a loni měla také zánět mozku. Na příčinu se nepřišlo, ale zdárně se z toho dostala.
Tak držím palce.

Achjo napsal(a):
Ano. Opravdu mi přijde zvláštní taková reakce. Moje fena ví co se má a nemá a pokud udělá něco co nemá, přijde trest ve formě slovního pokárání a klidně mírného třepnutí přes zadek. Jako samozřejmě ji mohu dat přednášku, zakoupit permici do knihovny aby si něco o té problematice načetla, ale sama knihovny moc nemusím, tak ji nechci týrat. Přesto moje fenka během 5 vteřin ví, že jsme zase v pohodě a kamošky.

Ano, vím ze srovnávám nesrovnatelné. Fena která měla od malička všechno včetně lásky, nikdo ji nemlátil, takže ví, že malé pokárání končí malým pokáráním a žijeme dál. A julinka, která si prošla kdoví čím.

Ale máte pravdu. Příště až se mi pustí třeba do kožené sedačky, dám ji třeba medaili. To by mohlo problém vyřešit.

Adoptovala jsem roční fenku lurchera, doma kálela více než měsíc.
Postupně si troufla dřepnout na zahradě a až po nějaké době našla odvahu i mimo.

Stejně jako já máte uzlíček nervů, který se snaží být venku neviditelný a tak nechce zanechávat pachovou značku.

Týden je málo a třepnutí nebo namočení do louže je pro fenku výrazný projev agrese, kterým její nejistotu a strach jen posilujete.
A uklízet po takovém diblíkovi není tedy taky žádná hrůza. Moje fenka měla 25 kg a za 10 minut bylo uklizeno.

Vy jí musíte ukázat, že je v bezpečí, že jí od vás nic nehrozí a uvidíte, že se to postupně zlepší.

A vaše poznámka o přednášce, knihovně a medaili mi přijde trapný.
Na lurcherku jsem za celý život skoro ani nezvýšila hlas (myslím tím ve zlém), natož nějaké placnutí nebo třepnutí. Nebyl důvod. A byla z ní naprosto pohodová, vychovaná a bezproblémová holka.

Jen co se týče té kastrace.
My kastrovali fenu rusáka ze zdravotních důvodů v 7 letech.
Nyní má 9 let a změny žádné - srst, povaha, temperament, žravost, tloušťka - nic.
Kdybych nevěděla, že je kastrovaná, ani bych to nepoznala.

Minulý pes, ridgeback, kastrován v 9 letech (nádor na prostatě) - z nežravky se stala brutální popelnice, hodně se zklidnil, přestaly ho úplně zajímat feny (je fakt, že nikdy nebyl magor) a také se mu změnila postava - ze svalnatého psa byla prdelatá fena.

Ter napsal(a):
On povel místo zvládá normálně, ale v tom jeho afektu ne.

Netahame ho za kuzi na místo, ale za obojek a psala jsem ze nenásilné, tzn. Pomalu a vždy za to dostane i pamlsek. Rozhodne se nechovame agresivne.

Ano ve 3 měsících chceme aby zůstal na místě, to dle mého není nic strašného, když se od 4 měsíce doporučuje chodit na cvičak. Nechci rozhodne zhazovat vaše rady, jsem rada za každou radu, ale přijde mi, ze to nejde ani po dobrém, ani po zlem. Nechci z nej vychovat agresivního psa a tak hledám cesty, jak udělat něco jinak, lépe.

Zajímalo by mě, jak dlouho by podle vás mělo 3 měsíční štěndo umět zůstat na místě.
Pokud pár vteřin v rámci hry-výchovy, tak OK, ale jinak ...

Vypadá to prostě, ale jedná se o dost náročný cvik.
Moje fena ruského teriéra měla velký problém s odložením obecně. Ačkoli má několik zkoušek a je opravdu perfektně vycvičená a vychovaná, tak jsme týdny trénovali jen to, aby byla schopná v klidu sedět. Prodlužovali jsme po vteřinách.
Pokud nezvládlala, poštěkávala a mlátila mě tlapou.

Problém je, že si lidé myslí, že rozumět povelu a ovládat ho, je to samé.
Většinou je ale rozdíl týdny i měsíce soustavné práce.

Jak píše Impact, Vaše štěně je nejisté, není schopno plnit Vaše požadavky.
Pokud vám pes nerozumí nebo po něm vyžadujete víc, než je schopen zvládnout, může reagovat různě:
Bránit se, utíkat, ztuhnout, rezignovat, lehnout si a dělat mrtvého, atp.

Vy jste jeho všechno, snažte se ho pochopit a porozumět mu. Přemýšlejte co dělat jinak nebo se poraďte s někým, kdo vás uvidí naživo.
To že 3 měsíční prcek vrčí v 99,9% nemá co dělat s dominancí. Jen už prostě vyčerpalo všechny možnosti.
A nesrovnávejte s předchozími psy, každý je originál.

Andrýsek3 napsal(a):
Im se toho o nájmech se psem moc nedozvěděla, ale dozvěděla se jak jsou dnešní mladí líní, zhýčkaní, neumí opravit ani poličku, chtějí všechno zadarmo, žijí v mamahotelech, musí mít našetřen milion ve 30 (když ne, tak jsou zase líní) a berou ve velkých městech aspoň 50. Je to celkem vtipné číst od generace, která je vychovala. Ale tak tráva byla vždy zelenější a děti vždy dříve vychované a lepší, než další generace. Co se dá dělat. No..nekupovat teď nemovitost. Ty ceny za poslední 3 roky vystoupaly tak strašně vysoko, že to ani ten jeden z milionu nelíného mladého nebude mít úplně jednoduché.

Máte pravdu. Je smutné, jak jsou tu někteří proti těm mladým zaujatí.
Každá generace, která vychová další generaci, na ně nadává.

Jasně, moje babička už v 10 letech chodila do služby, dělala od rána do večera na poli...
A já rozhodně nechci aby ji moje děti následovaly a to si nemyslím, že jsou líné.

Tady to srovnávání prostě nemám ráda.
Znám tolik šikovných mladých lidí.
A spoustu nefachčenků produkují právě vzdělaní, dobře zabezpečení a vytížení lidé, kteří nedostatek času dětem kompenzují po svém.

K dostupnosti bydlení se ani vyjadřovat nebudu. Souhlasím s Odettou.

Ta plemena by se měla šlechtit na trochu delší nos. Bývali to krásní psi.

Možná trochu mimo, ale přijde mi divné, že tak hystericky reaguje pouze na obojek. Kdyby byl takový labil, tak by se to projevilo i v jiných oblastech, ne?
Napadlo mě, zda nasazení obojku nebylo pro štěně bolestivé. Nevím, třeba skřípnutí kůže a citlivější jedinec pak tak extrémě zareaguje.
Jak tu už někdo psal, nechala bych štěněti obojek trvale i s 10 cm šňůrkou. Třeba jen stužku.

K ostatnimu se vyjadřovat nebudu. Nesnáším polidšťování chování psů - trucuje, uráží se, mstí se atp. A nemám ráda ani přirovnávání k dětem, se psy je to jednodušší

Zadavatelko, píší zde opravdu lidé, kteří se celý život věnují psům, a to i na profesionální úrovni. Vašemu štěněti i vám chtějí pomoci. Vycházejí pouze z informací, které zde napíšete. Tak se neurážejte, vše si pročtěte ještě jednou. Rad tu padlo dost.

Aha, v kočkách se zas tak nevyznám.
Naše vet říkala, že je ideální nechat kočku dospět a kastrovat nejdříve okolo 9 měsíců. Tak jsme ji asi 4 mrouskání hlídali doma a pak šla.
Tak kocouři to mají asi jinak.