Ještě je jedna možnost -
zvětšit prostor, spodek jedné králíkárny využít na snášková hnízda, koupit na výstavě ČZK 1+5 a prodávat násadové vejce.
To teď frčí, měl byste za výdělek alespoň na krmivo i pro králíky.

A když vám budou pak kupci volat že se jim třeba z 20 vajec vylíhly 3 kuřata tak jim řekněte že mají špatně nastavenou líheň a vlhkost a oni to pak budou řešit na I fauně ( co udělali špatně) a vy budete dobrý !
No a když vás to po čase přestane bavit tak dáte inzerát, že prodáte chovný kmen 1+5 CZK, vychválíte ho do nebes s tím že důvodem prodeje je např. stěhování, zdravotní důvody, snižování stavu, končím s chovem atd.. tak jak to píší na bazoši.cz

A nezapomeňte ještě uvéct že celý kmen jim prodáte za akční cenu !

Je zbytečné vám radit.
Stejně si koupíte co chcete nebo co vám přivezou překupníci do vesnice na leták.
O čistokrevném plemenu moc neuvažujte neboť nic kvalitního neseženete, každý prodá jen čeho se chce zbavit a nepasuje mu dále do chovu ! A nebo nějaké přeléčené mrdky a kohouty.
Hlavně na tom bazoši.cz je to tam samý lhář a zbavovatel se kohoutů !

Musel by jste být v klubu chovatelů a být s někým dobrým v kontaktu a hlavně ho dlouhodobě znát.

takže nějaký hybrid než tomu za čas přijdete na kobilku

Asi vás vyjde levněji a bez problémů když si šrot koupíte.
Pytel máte na dlouho při vaší spotřebě !

Šrotovník vás vyjde na min.3.000, -kč a budete mít starý vergl !
nezdá se to, ale je to tak a to nepočítám práci - váš čas.

Scipi mohlo se to rozšířit !
Markova nemoc je virus, který se musí hlásit !

Příznaky nemoci viz. příspěvek výše.
Tak tahle nemoc pokud by byla u vás prokázána se léčit nedá !

Podle příznaků, které uvádíte na druhém vláknu se shodují s příznaky i markovy nemoci.

Kde jste koupil ty kuřata Kalimero ? Je to z Gyronu nebo od překupníka ? Od koho a jak dlouho je máte ?
Příznaky, které zde popisujete by odpovídaly i Markově nemoci- jedná se virové nakažlivé onemocnění, které podléhá hlášení na KVS !
Pokud by se šířila nemoc dále z vašeho chovu máte velký problém.
Jsou za to velmi vysoké pokuty pokud se to nenahlásí na krajskou veterinární správu.

citace :Rozlišují se čtyři základní formy Markovy nemoci:

Klasická nebo nervová forma – protože může být postižen kterýkoliv nerv v různém rozsahu i počtu, příznaky se velmi liší i mezi jednotlivými kusy v hejnu. Postižení křídel se projevuje jejich poklesnutím. Jestliže jsou postiženy nervy kontrolující svalovinu krku, mohou mít zvířata svěšenou hlavu a u některých se vyskytuje tortikolis. Postižení n. vagu vede k paralýze a dilataci volete anebo dýchacím potížím. Poruchy lokomoce jsou snadno rozpoznatelné, proto nekoordinace pohybu nebo strnulá chůze jsou často prvními pozorovanými příznaky. Jako charakteristický příznak se uvádí jedna končetina vytrčená vpřed a druhá natažená dozadu. Mohou být postižensy i oči, které ztrácejí svojí schopnost akomodace na světelnou intenzitu. Pozorným vyšetřením se zjišťují změny kolísající od soustředěné kruhové nebo fokální depigmentace nebo difuzního modravého vyblednutí až k difuzní šedé neprůhlednosti duhovky. Pupila je zpočátku nepravidelná a v konečných stadiích je bodově zmenšená.

Akutní forma se projevuje vysokou mortalitou a nálezem četných nádorů ve viscerálních orgánech anebo kůži. Současně se mohou vyskytovat i nervové příznaky nebo postižení očí.

Příčina nemoci (etiologie)
Charakterizace viru

Současná virologická klasifikace zařazuje virus Markovy nemoci (Herpesvirus galli 2) do podčeledě Alphaherpesvirinae a čeledě Herpesviridae. Obdobně je zařazován krůtí herpetický virus (Herpesvirus meleagris), který je úzce příbuzný s herpesvirem MD Struktura virů MD i HVT odpovídá ostatním herpesvirům. Virová kapsida má kubickou ikozaedrální symetrii a v průměru měří 90-110 nm. Skládá se ze 162 dutých cylindrických kapsomer o velikosti 6x9 nm. Nukleokapsidy mohou zůstat neobalené (jsou neinfekční) nebo pučením přes buněčnou membránu získávají obal tvořený jemným granulárním materiálem a stávají se plně infekčními.

Genom viru tvoří lineární, nesegmentovaná dvouvláknová DNA. Mezi genomy MDV a HVT byly zjištěny jen minimální odlišnosti; vykazují 70-80% homologii. Také elektronoptická konfigurace obou genomů je stejná.

Doposud izolované kmeny MDV a HVT lze rozdělit do 3 hlavních, sérologicky částečně příbuzných skupin:

První skupinu (sérotyp l) tvoří všechny patogenní či onkogenní virusy MD a jejich atenuované varianty,
druhou skupinu (sérotyp 2) přirozeně neonkogenní či apatogenní MDV a
třetí skupinu (sérotyp 3) krůtí herpetický virus a neonkogenní kmeny MDV izolované z krůt.

Primární izolace MDV i HVT se provádějí v různých buněčných kulturách ptačího původu i v kuřecích embryích.
Patogenita

V rámci 1. sérotypu existuje veliká rozmanitost virových kmenů z hlediska jejich tropismu, virulence i onkogenního potenciálu. Některé velmi virulentní izoláty jsou patogenní i pro vakcinovaná nebo geneticky rezistentní kuřata. Rovněž existují méně virulentní až apatogenní kmeny, které nevyvolávají žádné nebo jen mírné formy onemocnění. Kmeny jsou klasifikovány jako mírné (mMDV), virulentní (vMDV), velmi virulentní (vvMDV) a velmi vysoce virulentní (vv+MDV). Izoláty sérotypů 2 a 3 jsou nepatogenní.

Rozdílná virulence mezi terénními izoláty MDV má značný epizootologický význam, protože přirozená infekce virusy o nízké virulenci chrání kuřata před následnou infekcí mnohem virulentnějšími kmeny MDV.

Infekce buňky virem MD může probíhat 3 odlišnými způsoby:

V lymfatických orgánech in vivo a v buněčných kulturách in vitro dochází k tzv. semiproduktivní nebo abortivní infekci, kdy jsou produkovány neobalené neinfekční viriony.
V epiteliálních buňkách péřových folikulů kuřat dochází k plně produktivní infekci a jsou produkovány obalené a plně infekční viriony.
V nádorech a v lymfoblastoidních buněčných liních dochází k neproduktivní infekci, kdy virový genom není exprimován nebo jen v omezené míře.

Rezistence k fyzikálním a chemickým činitelům

Virus MD a v poněkud menší míře i HVT jsou v podmínkách in vitro vázány na buňku. Jejich infekciozita je proto v přímém vztahu k intaktnosti hostitelských buněk. Z hlediska dekontaminace prostředí je důležitá přítomnost viru MD v prachu, peří a nečistotách infikovaných hal. Tyto látky organického i jiného původu zvyšují jeho odolnost vůči působení dezinfekčních prostředků. Podestýlka zůstává infekční nejméně 16 týdnů. Virus MD je v prostředí hal z velké části destruován parami formaldehydu, jodovými a z menší části i chlorovými preparáty.
Vznik a průběh nemoci (epizootologie)
Hostitel

Přirozeným hostitelem MDV je kur domácí. Význam MD pro jiné ptačí druhy je minimální. Různé druhy savců, včetně křečků, krys a opic, jsou refrakterní k infekci virulentním MDV.
Přenos

Přímý nebo nepřímý kontakt mezi drůbeží umožňuje šíření viru, pravděpodobně vzdušnou cestou. Virus se replikuje do plně infekčního stavu v epitelu péřových folikulů. Postižené buňky se nalézají v keratinizované vrstvě vrstevnatého dlaždicovitého epitelu, uvolňují se při pelichání peří a slouží jako zdroj kontaminace prostředí.

Klinicky zdravá drůbež může být nosičem a vylučovatelem infekce. Perzistentní infekce přetrvává dlouhodobě; byla zjištěna drůbež vylučující virus kůží až v 76. týdnu věku. Kontinuální vylučování viru infikovanou drůbeží a jeho odolnost v prostředí vysvětlují jeho trvalou přítomnost v chovech drůbeže.

Určitý význam jako přenašače infekce je přiznáván brouku plesnivec obilní (Alphitobius diaperinus). Komáři (Culex quinquefasciatus, Culex pipiens) mohou pravděpodobně krátkodobě přechovávat virus. Přenos infekce oocystami kokcidií se neprokázal. Možnost vertikálního přenosu infekce je většinou vylučována; jeho význam je minimální. Přenos infekce ze slepic na potomstvo kontaminací skořápky násadových vajec je nepravděpodobný, protože virus je inaktivován vysokou vlhkostí a teplotou inkubátoru.
Patogeneze

Markova nemoc je imunosupresivní onemocnění. Imunologické reakce jsou také základem věkové i genetické rezistence. Infekce geneticky vnímavých kuřat bez mateřských protilátek onkogenním kmenem MDV probíhá ve 4 fázích:

Časná cytolytická infekce s přechodnou imunosupresí. Virus MD vstupuje do organismu pravděpodobně přes respirační trakt, kde je pohlcován fagocytujícími buňkami. Hlavním místem časné infekce a replikace viru jsou lymfatické orgány – thymus, Fabriciova burza a slezina. Infikované buňky podléhají cytolýze. Výsledkem je deprese imunitní odpovídavosti organismu. Primárními cílovými buňkami v časné cytolytické infekci jsou B-buňky, jen s malým podílem T-buněk.

Latentní infekce. V době kolem 5.-7. dne po infekci dochází ke změně průběhu infekce. S poklesem počtu cytolyticky infikovaných buněk se objevují ve slezině a v periferní krvi latentně infikované lymfocyty, převážně T-buňky.. Latentní infekce perzistuje po celý život drůbeže; u geneticky rezistentní drůbeže je hladina infekce nižší než u vnímavých zvířat.

Imunosuprese a pozdní fáze cytolytické infekce. Infikované lymfocyty se šíří z centrálních lymfatických orgánů do dalších orgánů a tkání. Za 2-3 týdny po infekci dochází k semiproduktivní infekci epiteliální tkáně ledvin, nadledvin a proventrikulu. Pouze v epiteliálních buňkách péřových folikulů probíhá plně produktivní infekce, odkud se obalené infekční viriony dostávají do vnějšího prostředí pomocí uvolňujících se keratinizovaných buněk pokožky. Současně s infekcí epiteliálních buněk dochází k opětovné infekci centrálních lymfatických orgánů, cytolýze lymfocytů a trvalé imunosupresi humorální i buněčné imunity.

Poškození buněk (transformace). Konečnou fází infekce MDV je buněčná alterace, projevující se zpravidla neoplastickou transformací lymfocytů a tvorbou lymfoidních nádorů. Lymfomy kromě transformovaných buněk obsahují i B- a T-lymfocyty, makrofágy, granulocyty a plasmatické buňky. Mikroskopicky zjistitelné nádorové změny se objevují nejdříve za 2 týdny po infekci, makroskopicky viditelné lymfomy za 3 týdny po infekci.

Projevy nemoci (symptomatologie)

Inkubační doba (ID). Klinické příznaky i makroskopické změny se objevují obvykle až za 3-4 týdny po infekci. Faktory ovlivňující ID i průběh nemoci jsou kmen viru, dávka a způsob infekce, věk, imunitní stav, genetická konstituce a pohlaví hostitele. Ve většině případů se nemoc objevuje po 8.-9. týdnu věku, kdy je již nemožné určit dobu a podmínky infekce. Morbidita v hejnu je obvykle shodná s mortalitou.
Klinika

Nespecifickými příznaky jsou pokles hmotnosti, bledost, anorexie a průjem, zejména u drůbeže s pomalým průběhem nemoci. V komerčních podmínkách dojde k úhynu v důsledku dehydratace a vyhladovění, protože kuřata nejsou schopna se dostat ke krmítkům ani k napáječkám anebo v mnoha případech je uklována ostatní drůbeží.

Rozlišují se čtyři základní formy Markovy nemoci:

Klasická nebo nervová forma – protože může být postižen kterýkoliv nerv v různém rozsahu i počtu, příznaky se velmi liší i mezi jednotlivými kusy v hejnu. Postižení křídel se projevuje jejich poklesnutím. Jestliže jsou postiženy nervy kontrolující svalovinu krku, mohou mít zvířata svěšenou hlavu a u některých se vyskytuje tortikolis. Postižení n. vagu vede k paralýze a dilataci volete anebo dýchacím potížím. Poruchy lokomoce jsou snadno rozpoznatelné, proto nekoordinace pohybu nebo strnulá chůze jsou často prvními pozorovanými příznaky. Jako charakteristický příznak se uvádí jedna končetina vytrčená vpřed a druhá natažená dozadu. Mohou být postižensy i oči, které ztrácejí svojí schopnost akomodace na světelnou intenzitu. Pozorným vyšetřením se zjišťují změny kolísající od soustředěné kruhové nebo fokální depigmentace nebo difuzního modravého vyblednutí až k difuzní šedé neprůhlednosti duhovky. Pupila je zpočátku nepravidelná a v konečných stadiích je bodově zmenšená.

Akutní forma se projevuje vysokou mortalitou a nálezem četných nádorů ve viscerálních orgánech anebo kůži. Současně se mohou vyskytovat i nervové příznaky nebo postižení očí.

Byl také pozorován, popsán a experimentálně reprodukován tzv. syndrom přechodné paralýzy připomínající MD. Postižená drůbež vykazuje ataxii v různém stupni a je částečně nebo celkově paralyzována po dobu 1-2 dnů. Většinou se rychle uzdraví, ale během několika dalších týdnů může podlehnout klinické MD. Syndrom je vlastně zánětlivou encefalopatií charakterizovanou náhlým výskytem paralytických příznaků.

Scipi - rostou vám pomalu protože jsou nemocné, dotahl jste si do vašeho chovu nemoc !
Pochopte to už konečně a to house je také již nemocné !

Ja jsem nedávno z Gyronu koupil Kalimero - Supermaster jednodenní kuřátka a katastrofa !
Úhyn 50% na infekci bakteriální.
Samozřejmě se vymlouvají, že mají chov v pořádku a za nic nemůžou - je to stejná politika všech !
Nahlásím to na Státní veterinární správu na Slovensku.

Nikdy nic z Gyronu nekoupím a známí taky ne !

Však vám píši, že pokud mají některý z uvedených příznaků uveďte je !
A doporučím jak to hejno přeléčit.
Uvádíte, že krmíte dobře

Myslím si, že je to z trusu kachen, který je agresivní.
Byly zřejmě v nečistotě..
dejte do kbelíku vlažnou vodu a důkladně je okoupejte za pomocí rukou pod vodou i s hlavou.
Poté je dejte ven na slunce a za hodinu je nepoznáte.
Budou velmi spokojené

To house by mohlo trpět i bakteriálním onemocněním drůbeže, infekcí.
Pozorujete např.následující :
Má oči v pořádku obě otevřené ?
Nekýchá atd.

Plně souhlasím s 2mazutak má naprostou pravdu !

Jen doplním, že nemoci např. i kokcidie se přenáší na vylíhlé kuřátko již z násadového vejce ! To znamená, že rodičovská hejna jsou přenašeči např. i kokcidií na budoucí kuřátko.

Mám tuto informaci od opravdu veterináře, který se dřůbeží zabývá na plný úvazek !

A také nepomůže ani u chovatele vidět jeho zdravé rodičovské hejno, neboť násadové veje které vám prodá nemusí vůbec pocházet z jeho hejna ! Aby vykryl objednávky a poptávku přikupuje je od jiných chovatelů a následně přeprodává.

Je to všechno ojeb a byznis a hlavně na bazoši.cz

Opravdu se od cizích lidí nedá nic dobrého koupit. Každý prodává jen to čeho se chce zbavit !
Nikdo vám nic dobrého a zdravého neprodá na to velice rychle všichni zapomeňte !
A když tak, přeléčené s oslabenou imunitou.

Sulfadimidin je léčivo, které léčí konkretní onemocnění. U 14 denních kuřátek je to drastické, a prokazatelně to zpomalí růst a vývoj ! Budou z toho jen žebráci, na které se nehodí koukat na dvorku - škoda práce.

Já jsem zbytek kuřátek, které zaostávali v růstu zkrmil psovi a jak se olizoval...
A mám klid na duši, začínám s novou várkou jednodenních kuřátek, tentokrát od chovatele, který s tím nekšeftuje. Kuřátka mají 1 týden jsou stejného plemene a vypadají úplně jinak než ty předešlé !

Jsou živější, temperamentní - prostě to funguje se stejným postupem.
Tak jak je to možné ?

Po vaší druhé reakci zadavatele to vypadá, že jste koupil kuřátka pocházející od slepic, které byly krmeny na vysokou snášku vajec k líhnutí kuřátek na kšeft.
To znamená, že vylíhlím kuřatům chybí látky potřebné k rozvoji a imunitě, které mají získat z vejce pro přežití a vývoji v prvních dnech života.
Nosnice na produkci násadových vajec se musí krmit jiným složením směsi než je tomu u produkce vajec na konzumaci, ta snáška je ale menší ! Aby se po vylíhnutí dobře vyvíjela a oplozenost byla na optimální úrovni.

Také jsem tak dopadl letos s jednodenními kuřaty zakoupenými od množitele kuřat pana Kohouta z Lytomyšle - polovina uhynula na postupné zeslábnutí až je ostatní zašlapaly.
A druhá polovina zaostává v růstu- jsou o třetinu menší než je průměr v danném stáří.
To znamená, že z nich nebudou nikdy výkonné nosnice a vejce budou snášet menší !

Závěrem - vyšlo by mě levněji a bez starostí, kdybych si ty kuřice koupil až ve věku před snáškou !

Zadavatel má kuřátka stará už více jak 14 dnů. takže problém nastal mezi 1-13 tým dnem života.
Tak jsem to pochopil.

Krmte pouze krmivem K1 popř.BR1 od fy.dehaus - je kvalitní !
Vodu vyměňujte každý den, zahřívá se a tvoří se v ní nežádoucí bakterie ! ( kuřátkům se vyvíjí zažívací trakt)
zajděte si do lékárny koupit probiotika a dejte je kuřátkům přímo do ústní dutiny, aby jste měl jistotu. Musí se v zažívacím ústojí obnovit žádoucí mikroflóra.

Uvedené mé doporučení je jen začátek k řešení vámi uvedeného problému.
Poté následuje další opatření.

Pokud máte ještě první generaci příbuzných slepic dejte na něj nepříbuzného kohouta.
Ale jejich mádata v dospělosti nenechávejte obskakovat jejich tatou ! Je to incest !
Zase je potřeba jiného kohouta. Tak by to mělo bít.
Už v příbuzenské plemenitbě druhé generace jsou problémy ! Viz. kuřátka koupená od různých překupníků na bazoši a pod. - jedná se o šlechtitelský odpad, který drobnochovatelé kupují

Oooo.

Buďte prosím více konkrétní, když s rozpoznavanim pohlaví u kurat taky nemáte problém a ve třetím týdnů je jasně poznat co je co.

Sdělte návod a tím podpoříte smysluplnost diskusního fóra.
Ostatní lidi, které překupníci ojebávají vám zcela jistě poděkují.