Ahoj všem, dotaz zejména na agiliťáky - v jakém oblečení přes zimu trénujete? Přes léto byl výběr docela jednoduchý, ale co teď v zime? Můj šatník se omezuje pouze na rifle a ty jsou prostě pro tyto účely na prd - nepohodlné, omezují :) Moc děkuji za tipy nejlépe rovnou s odkazy na web :)

S komentáři výše souhlasím a zároveň ještě pozor, kam se štěňátkem chodíte. Nemá ještě kompletně hotové očkování ...takže určitě se vyvarovat rizikovým místům, kde se můžou potulovat neznámí psi a podobně.

Děkuji. Budu se snažit ji brát nadále prostě všude možně, teď bude i hodně návštěv skrz Vánoce.

No, tak jsem si příspěvky pročetla a upřímně jsem se pobavila. Jestli je tady někdo takový flegmatik, že s ním ani nehne když jakožto žena jde úzkou uličkou skrz skupinku cca 5-6 mužů a ti na vás následně začnou hulákat (a opravdu nebylo možné vzhledem k jazykové bariéře vyhodnotit co říkali, každopádně alespoň z tonu řeči to bylo dosti nepříjemné), tak to máte fajn. Někdo by možná naopak reagoval tak, že by slovně zaútočil také ...fajn, teď se tu však nabízí otázka co je a není patologické. Každý jsme jiní a já opravdu nejsem "splachovací", což evidentně není ani pes, který je od samého prvního dne lekavý.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
.....no nějak mně z toho vyplynulo upřednostňování cvičáku před socializací v běžném životě, protože pokud má jork takové problémy jaké popisujete, vykašlala bych se na cvičák a cvičila bych cíleně to v čem má slabiny - tedy socializovala venku mimo cvičák ve vesnici, kde jak jste v úvodním příspěvku psala stáhne ocas mezi nohy......ten Calming dávala kamarádka kočkám - plašanům, ale nějaký viditelný výsledek nic moc....

Tak to jste pochopila špatně :) cvičák = socializace jak se psy, tak s lidmi a s jinými zvířaty, co tam jsou. Ale jak jsem psala, už tam nejezdíme. Nevím co přesně jste si pod pojmem "cvičák" představila.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...s jorkem na cvičák?......brala jsem si štěně jorka po éře NO a BOM a snažila se brát nikoli na cvičák, ale všude kam to šlo, město, dopravní prostředky, restaurace, vinárny, obchody - kupodivu pustili všude, tahala po návštěvách a tak všelijak podobně.......cvičák byl opravdu to poslední místo, kam jsem psa vzala, ale bylo to formou návštěvy a popovídání si s kamarády.........

Jo pokud je tato možnost, je to fajn. My bohužel tyto všechny věci co jste vypsala, máme 25 km daleko, takže víkendové výlety se snažíme praktikovat, ale denně by to bylo samozřejmě lepší. Tak se snažíme alespoň tady, auta potkává a nějaké ty lidi také, ale ne v takové frekvenci jako tady. Opravdu jsem se s tím setkala poprvé, není to v rodině první pes a žádný s tímto nikdy neměl problém, vždycky spíše lidi vyhledávali a to jak ve věku štěněčím, tak potom v dospělosti.
Proč se divíte cvičáku ve spojení s jorkem? :)

eli22 napsal(a):
S tímhle názorem souhlasím. Nevím, jestli je to částečně vrozené, ale určitě se prošvihl věk socializace, prcek nepřicházel do styku s lidmi. Mám doma něco podobného. Před mnoha lety jsem měla štěně stejného druhu a to naopak šlo ke každému a vlezlo by i cizímu až na hlavu. Vyrůstalo v rodině, kde bylo spoustu lidí, dětí, návštěv. Jsem si říkala, co bych za to dala, kdyby si od lidí, alesoň cizích, drželo odstup. Odnaučit to vůbec nešlo. No a teď pravý opak. Štěndo vyrůstalo na ranči téměř bez kontaktu s lidmi nebo dopravními prostředky. Takže stejný problém jako zadavatelka.Trénujeme, zlepšuje se to, ale jde to jen pomalu. Velké plus je, že máme ještě jednoho pejska, který jde té malé vzorem. Venku ho nespustí z očí a je vidět, že jí hodně pomáhá v tom jak se chová, jak vidí, že se nebojí a je v pohodě. To je fakt k nezaplacení.

Štěně jsme si brali v jeho 3 měsících, byla z bytu. Od začátku byla lekavější, doma a mezi ostatními psy však suverén. Je hodně chytrá, vnímavá a citlivá. Chodili jsme od začátku na procházky po vesnici a alespoň jednou v týdnu jsme jezdili do města a právě tam po druhé procházce přišla zkušenost, kdy po nás cizinci začali pokřikovat a ano, ani já jsem se necítíla vůbec dobře. Nevím do jaké míry jí to mohlo ovlivnit ...

rennie111 napsal(a):
Ja si teda vôbec nemyslím, že keď to nechajú tak bude v dospelosti v pohode, ale práve ak s tým teraz nič nespravia, už nebude v pohode nikdy.
Povaha akú zadávateľka popisuje je z časti vrodená a z časti získaná. Možno pri strete s tými ľuďmi robíte niečo zle, čo je ťažko takto posúdiť keď to človek nevidí. Ale v každom prípade by som ju hlavne nebrala hneď na ruky, to tie malé psy ešte posilňuje v tom, že sa majú báť a majiteľ ich ochráni. Potom na rukách štekajú a útočia a keď ich dáte na zem tak nevedia kam sa skôr vopchať.

V situácii kedy sa bojí skúste zostať v pohode, nijako ju nemojkajte to ju iba podporí v tom strachu. Tvárte sa radšej že sa nič nedeje a ideme ďalej. Zo začiatku môžete poprosiť nejakých známych nech sa niekde stretnete a skúste sa s nimi iba rozprávať a ju nechajte na zemi samozrejme na vodítku a nevšímajte si ju, nech sa s tou situáciou vysporiada sama. Keď sa ukľudní nech jej postupne skúsia tí ľudia ponúknuť pamlsok. Po jednom, nech sa niekto zohne a ponúkne jej. Keď nepríde nechajte ju tak a o chvíľu nech to skúsi znova, alebo niekto iný. Šteňatá sú od prírody zvedavé, ak budete vytrvalí istotne po čase príde. Ak si vezme treba ju pochváliť a zase sa tváriť že sa nič nedeje.

A ak máte možnosť začnite s ňou chodiť na cvičák medzi ľudí, ktorí sa do toho trocha rozumejú. Na cvičáku môžete využiť podobnú hru s výhodou, že tam budú aj iné psy a ľudia čo tam chodia budú lepšie vedieť ako v situácii kedy sa bojí reagovať.

Děkuji za komentář. Přesně takhle se to snažím pokaždé dělat, bereme s ní i druhého pejska, který je spíše pohodář a flegmatik, ale není nějaký výrazný rozdíl, zda jde sama nebo s druhým psem.
Na cvičáku jsme byli hned po očkování a asi jsme zrovna nenarazili na nejlepšího trenéra, v podstatě si myslím, že na běžné procházce těch lidí a podnětů potkáme víc, než tam :)

rapotacka11 napsal(a):
Zásadní věta.
Až vás bude doma běhat banda = návštěva třeba, tak

Zkuste si lehnout na zem a podívat se co vlastně váš pejsek vidí.

Ano, musí to být děsivý pohled, vlastně se ji vůbec nedivím. Ale setkala jsem se s tím poprvé, spíš jsme vždycky od štěňátka měli psi, co se hrnuli div ne ke každému a lidi vyhledávali.

bobina65 napsal(a):
Dobrý den, půlroční malý tvoreček,klidně ho vezměte do náruče a nenechte ho se zbytečně bát.Zkuste si lehnout na zem a podívat se co vlastně váš pejsek vidí.Jestli je na zahradě a doma v klidu měla by v dospělosti být v pohodě.

Ano, doma, na své zahradě je úplně v pohodě. I mimo domov venku na louce nebo u lesa je v pohodě, to je vidět radost z pohybu. Je zvídavá, hravá, mazlivá. Ale jakmile je ve vesnici, potkáme člověka nebo ze začátku i když přijde nějaká "cizí" návštěva, tak se bojí. Snad ji to časem přejde ...

Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Mám půlroční štěně jorkšíra a řeším strach a paniku z lidí. Od začátku byla lekava, uskakovala před projíždějícími auty, lidmi. Jednou na procházce na nás začali pokřikovat cizinci a od té doby stejná reakce i u lidí a stupňuje se to, zhoršuje. Doma, na zahradě nebo na procházce v lese a louce je naprosto normální, divoká, temperamentní. Jakmile vejdeme do vesnice, i když zrovna lidí nevidí, stáhne se, ocas mezi nohy a honem spěchá, rozhlíží se všude kolem. Když člověka přímo potkáme, utíká před ním, panikaři, přestává i vnímat přivolání (z vodítka nepoustim). Snažíme se jezdit na návštěvy, výlety, procházky denně (avšak bydlíme na vesnici). Začali jsme dávat Alavis Calming. Mate někdo s něčím podobným zkušenosti? Jak se v situacích paniky chovat? Jak psovi ukázat, že lidi nejsou nebezpeční? Já mám pocit že je vidí i když nikde nejsou ... Děkuji.

davidka napsal(a):
Snažila bych omezit už tu jeho nervozitu u přípravy krmení. Odeslat ho na místo, nenechat ho asistovat, misku mu nedat až do chvíle, kdy se uklidní. Zpočátku to asi bude těžké, bude to chtít hodně trpělivosti a důslednosti, ale určitě to pochopí.

Děkuji moc. Zkusíme to, je to vážně takový malý drak, věčně dobře naladěný a hladový :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
když je v místnosti sám, také tak pospíchá ?

bude nadávat i Vám, že už nemá jídlo ? nebo že všechno je jeho ? všechno patří Vám a když se k libovolnému předmětu postavíte čelem, nemůže si ho vzít.. ale sedící pes neznamená, že je klidný.. dejte si na čas, nevšímejte si ho vůbec
zkuste mu dát jídlo jako prvnímu a až to sní, ať si jde lehnout na místo .. můžete to trénovat nejdřív jen s ním v jiném pokoji
aby se naučil, že jídlo dostane, dostane dost, u jídla je klid a po jídle se jde ležet a ne otravovat ostatní
změňte mu trochu čas jídla, aby nečekal, kdy ta miska přistane na zemi, aby to nevěděl.. ať je v jiné místnosti, připravte jídlo a odveďte ho k misce až ležící na zemi

Také pospíchá, i když jsme krmili mimo domov a ostatní psy na návštěvě. Lidem do talíře neleze, nežebrá. Ale jak se dává jinému psovi něco, hned je u toho a někdy až nevybíravým způsobem se o to dožaduje.
Děkuji moc za tipy.

Ahoj skupinko, chtěla bych vás poprosit o radu. Máme celkem 5 pejsků malé velikost ve věku půl roku až 7 let. Všichni mají základní výcvik, základní poslušnost zvládají. Po tom, co přibyl poslední, aktuálně 6 měsíční pejsek, začala tak trochu divočina a to zejména při krmení. Krmíme 2x denně, každý má svou misku. Jsou naučení, že si na ni počkají, jakmile se jim položí na zem, krmení sežerou a pak odejdou. Avšak náš nový přírůstek je extra žravý a temperamentní. Už při přípravě krmení vyvádí (štěká, kňučí, doráží na ostatní - těm se to samozřejmě nelíbí). Jídlo dostává jako poslední, což jsme již zvládli, že musí počkat. Jakmile misku dostane (za odměnu, po tom co si sedne), tak ji vyluxuje doslova nadzvukovou rychlostí a začíná dorážet na ostatní, kterým leze do misek nebo nad nimi alespoň stojí jako dráb. Ostatní psi tak žraví nejsou, někteří se naopak nechají do jídla nutit nebo po otravování štěně nedojedenou misku radši opustí. Co s tím? Jak štěně toto odnaučit? Ano, jedno z řešení je štěně chytit do náruči a podržet ji, ale už to není tak úplný drobek a hlavně si myslím, že to není ideální řešení. Povel nesmíš, ne a podobně zná, avšak v záchvatu žravosti je potřeba ho použít opravdu důrazně nahlas, načež ti méně žraví jedinci misku opět opouští, jakoby se to týkalo jich. Nenapadá vás nějaký tip, jak ji naučit účinně slušného chování? Moc děkuji :)

Domik047 napsal(a):
U nás ještě dáváme echinaceový kapky, vit C a když měl kašel, tak jitrocelový sirup a homeopatika.

Děkuji za odpověď. Nejlépe, aby kašel vůbec nebyl :) Každopádně s jitrocelovým sirupem zkušenosti máme, když už nějaký pejsek onemocněl. Kdyby byli všichni majitelé zodpovědní a nechodili na cvičák, výstavy a podobné záležitosti kde je více zvířat, s nemocnými pejsky, bylo by to hned lepší.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Musíte kvalitně krmit, popř očkovat.

Děkuji za odpověď. Krmeni jsou kvalitními granulemi N&D, očkování například proti psincáku se nám neosvědčilo - existuje mnoho podtypů nemoci a nepokryje všechno, nelze očkovat všechny jedince a nezabrání průjmům a podobně. Proto mě zajímaly spíš nějaké vitamíny a jiné podpůrné přípravky, jak imunitu podpořit.

Dobrý den, jak nejlépe posílit imunita pejska? Jaké přípravky se vám v praxi osvědčily? Máme více psů, někteří jezdí pravidelně na cvičák, trénují, sportují a jezdí na výstavy. Někdy máme štěňátka. Jak nejlépe ochránit celou smečku, abychom něco nepřitáhli "zvenku"?