Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Snažím se přijít na to, jak pes pochopí, co bylo vymytím tlamy myšleno, spojí si to se žraním hraček, a už to pak nebude dělat. A docela hodně o tom pochybuju.

Když mi pes žere něco co nemá, chytim ho do náruče a odnesu do koupelny, pustim vodu z kohoutku a dlaní mu tam něco naleju. Pak vezmu tuhé mýdlo, promlu v ruce a namydlenou rukou mu trošku prošmátrám tlamu. Pak to zase vymyju vodou, aby pes mýdlo pokud možno nepožil a měl čistou tlamu. Celý proces probíhá za stálého ústního kárání, že žrát to či ono se prostě nemá.

Hračky neničit učím tak, že psovi ukážujak si má s hračkou hrát - pískací hračky mu dám do tlamy a pískám mu tam s ní. Jakmile se pes pokusí hračku začít ničit, tak mu hračku seberu a opět - srtčim do tlamy a pískám a chválím.
Plyšáky psovi házím a psa honím nebo ho přiměju, aby s plyšákem on honil mě. Jakmile ho chce začít ničitt - hračku seberu a opět házím a nenchám ho plyšáka prostě cupovat. Pokud má pes moc velkou touhu to cupovat, nabídnu mu ve chvíli cupování místo plyšáka velkou kost. Po chvíli kousání kosti zaujmu psa plyšákem a opět - házím a běháme. Po chvilce nabídnu zase kost a nechám ho v klidu chvíli kousat. Ať vidí rozdíl - kost se kouše a s hračkou se hraje.

Co se týče vybydlené místnosti, tak mi to přijde lepší, než aby pes pozřel něco, kvůli čemu bude muset na operaci. A přiznejme si. I když by si začal vylizovat tlapy - pořád se to řeší lépe a bez narkózy než zneprůchodnění zažívacího traktu. U tohoto mi přijde jinak důležité, aby v místnosti bylo okno a pes měl možnost z okna koukat. Tedy zabavit se jinak než sám sebou. Navíc prázdná místnost bez denního světla může na hodně psů působit depresivně a já se nedivím. A pokud pes ničí stále, tak mu ty místnosti začnu střídat. Jo, dá to hodně práce. K tomu se musí pes učit odložení a v klidu odpočívat. Dodržovat nějaký stereotyp, aby pes pořád věděl co bude následovat. Kdy se odpočívá, kdy se běhá, kdy se cvičí. Pes se pak zklidní. A doma psa naučit prostě klidu, že se blbne z 90% venku.

Nikomu svoje metody nevnucuju. To co funguje mě, nemusí fungovat komukoliv jinému. Mě zase nefungují tradiční metody, tak jsem si musela poradit po svém.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Snažím se přijít na to, jak pes pochopí, co bylo vymytím tlamy myšleno, spojí si to se žraním hraček, a už to pak nebude dělat. A docela hodně o tom pochybuju.

Asi jsem to špatně napsala. Nakrmim zvěř a napísu to líp na pc.

Já vám to nevnucuju přece. Mě psi hračky neničí cíleně a jsme spokojeni. Hrajou si pořád stejně často, jen to hračky prezijou.

Hračky může mít pes v nepřítomnosti az si s nima bude umět hrát. Ničení hraček není hraní.

Vymytí tlamy - určitě nejsem první kdo to udělal. Buď budu psovi věčnost vysvětlovat a zakazovat, nebo mu to vysvětlím jednou a on nebude muset na operace a neotrávil se mi. A mýdlo mu neublíží. Musíš ho taky vypláchnout ven.
Je lepší když psovi necháš v nepřítomnosti věci který sežere a ublíží si nebo ty elementy odstraní? Zpravidla se pes pustí do zdi a to je lepší varianta všeho zrani. Pes se u toho musí učit taky odložení a odpočinku. Pak to i hyper pes zvladne bez újmy. Nemusíš souhlasit. Třeba tvé metody ti fungují. Mě nefunguje doma takrka žádná metoda že cvicaku. Tak buď je budu praktikovat bez úspěchu na věky nebo to vyresim po svém.

scylla napsal(a):
Můžete mi prosím říct, kde se učí takovéto chování ke psovi? Nebo jste na to přišla sama?

Co máš na mysli? To neniceni hraček? Nebo vymytí tlamy?

Debbie napsal(a):
Dobrý den, máme osmi měsíční fenku křížence border kolie, která kouše a jí věci. Chápu, že u štěněte je kousání normální a taky na to má kousaci hračky a sušené vepřové uši, ale skoro většinu hraček a plyšaků dokáže rozcupovat během pár minut a jakmile ji ji nestihnete včas vzít, tak ten kousek sní. A je to u všeho co najde jak doma tak venku, třeba sáček, papír... A začala nám jist i svou deku na spaní, když nejsme doma. Před měsícem už byla i na operaci žaludku protože snědla kus pet lahve a uvízl ji tam. Venčit už chodíme s náhubkem, když je sama hračky ji nenechává, ani nemůžeme. Jak ji prosím vás odnaučit jist nejedle věci? Vzít ji vše nemůžeme neměla by si s čím hrát, prostě jak ji naučit si s nimi hrát a ne je hned trhat a jist? Jde to vůbec? Třeba s balónem si hraje, když je s námi, ale jak mile se jí přestaneme věnovat a necháme ji s ním samotnou, tak ho začne trhat a jist.

Naučila bych psa, že s hračky neničí. Nechávala bych ho v době nepřítomnosti ve "vybydlené" místnosti, aby neměl co ničit a sezrat. A jakmile vezme do huby něco co nemá, vyplachla bych psovi hubu mýdlem. A nácvik odložení je základ pro naučení samoty.

2 měsíce na advantixu a je po blechách v celym baráku.

Já bych jí nedala. Už jen protože nevím co jí je. Je to stejný jako u rybníka najít zdechlou rybu, která vypadá jako zdravá. Taky jí psům nedám, protože nevím co jí zkolilo.

vetřelec napsal(a):
Podle mě je úplně přirozený, když borderkolie na majitele zírá, jelikož ji nejde do hlavy, proč si zrovna on pořídil pracovní speciál. Vypatlaní jsou majitelé kteří nezvládnou bezchybně ani volbu plemene.

Je opravdu moc hezké, že je zaměstnáváte, ale to prostě většině pracovních psů nestačí! Za jejich prací bývá hromada samostatných rozhodnutí a reakcí, které jsou šlechtěním optimalizovány s ohledem na specializaci.

https://www.youtube.com/watch?v=9UA1iroPGN4

samik49: Bohužel ve většině soudobých případů je celý jejich talent pro práci se zvířaty- cit ke zvířatům a zvláštní vazba na ně- všechno to v čem by měli ovčáčtí psi vynikat (mimo cvičitelnosti a pohybových dovedností) zanedbáváno, jakoby se nechumelilo. Ne, že byste se na to ptala, ale obávám se, že do této většiny soudobých případů spadáte i Vy... Ne že bych se ovčákům nějak více věnoval, ale líbí se mi a myslím, že na výše uvedené závěry stačím.

Kdyby každé plemeno nutně muselo dělat jen to pro co bylo staletí šlechtěno, hromada by jich už neexistovala. Dneska už taky každej druhej nemá statek se zvířaty, kde by potřebovat psa. A pokud nová činnost plně psovi nahrazuje původní účelovou práci, tak proč ne? Zvlášť když pro uchovnění je potřeba složit zkoušku, která zajišťuje, že se původní účel neztrácí. Na tom není přece nic špatného. A samostatné rozhodování pes uplatní i bez výcviku tak či onak.

Mám sprejový paralyzér. Na elektrický nemám asi psychiku a možná se k němu spíš ani nedostanu. Ten sprejový jsem vyfasovala v práci na zloděje a lupiče.
Měla jsem možnost zkusit ten sprej a setkalo se s úspěchem. Cizí pes byl v šoku. Protože to vyvolává jakoby znecitlivění čenichu a navíc to neni nic voňavýho. Může to i vyvolat pocit dušení, i když má pes/člověk nadále možnost bez problému dýchat a dýchá. Ale na začátku to bylo tak, že jsem s tím seznámila svého psa. Aby uměl reagovat. Takže když jsem to použila na cizího psa, cizí pes byl v šoku a stáhl se, můj pes bez překvapení věděl co dělat i když se sprej použil proti větru. Od té doby to u sebe skoro nenosím, protože než bych ho vytáhla z kapsy, už mám atak vyřešený vlastním jekotem.

lesnížínka napsal(a):
Teda, nechci vás chytat za slovo, ale co je skříplá mícha? Mícha se může skřípnout těžkým poškozením obratlů(úraz) či vyhřezlou ploténkou(úraz nebo degenerativní) Nebo ještě čím?

Jojo, posunutím obratů, poškozením obratlů, poškozením ploténky.

Zavolej poradci chovu nebo do klubu velkych plemen, jestli nemaj kojici fenu v okoli.

lesnížínka napsal(a):
Mě pes nesimuluje, protože já nejsem nijak úzkostná panička a nelituju, ani neletím na veterinu. Mne taky lecos bolí a rozchodím to, tak to vydrží i on. Skříplý nerv to být může, ale u psů to není až tak častá záležitost...no a platí to co u lidí: klid a nohy v teple

Skříplý nerv se časem uvolní a zahojí - regeneruje. Mícha ale ne. Mícha se neuvolní sama a určitě neregeneruje.

lesnížínka napsal(a):
To ne, jde jen o to, že jestli je to už starší pes, agiliťák, tak je pravděpodobné to, co jsme se dozvěděli po rentgenu my: degenerativní změny na kloubech a chrupavkách zápěstí - od skákání či brždění, nejčastěji u psů, co dělají právě agility. Nedá se s tím dělat nic, kromě podávání léků od bolesti a chondra. A samozřejmě zamezit brždění a skákání...

Vidíš, nebo taky to co jsem zjistila já 1. Pes simuluje a 2. skříplá mícha.

Lacik napsal(a):
100% psů motivovatelných jídlem je pokud nejsou přežraný a není unavený potravinový pud = utlumený potravinový reflex...

A jsme opět u těch elementárnních znalostí, až budete vědět, co je pud a reflex, tak pochopíte, co Vám chováním říká pes...

Můžete mít říct, jak téma motivace souvisí s tím, čím krmím? To, že jste trouba tvrdíte Vy ;).

Nemůžu souhlasit. Měla jsem nežravou čubu. Mnozí radili metodu Nechceš - nežereš. Tedy odstranění pocitu nadbytku žrádla - že má možnost se kdykoliv nažrat. Byl to souboj nervů. čuba měsíc dobrovolně hladověla, pak jsem to už nevydržela já. Za ten měsíc nezhubla ani deka a takto nežravá byla odjakživa. Motivace na žrádlo byla pouze pokud milostpaní zrovinka měla chuť na to co jí nabízím. Jinak ani náhodou a ty chutě se neustále v nepravidelné frekvenci měnili.

Takových případů je mnoho a na každym cvičáku se takovej pes najde min.1x do roka.

Tohle neřekne ani veterinář bez min. RTG.

koňadra napsal(a):
Jsou psi neloveckých plemen, u kterých je lovecký pud také velmi silný, nelze to nějak pasovat na plemeno, ale na jedince.
A konec konců o plemeno ani nejde. Pro zjednodušení sice píši "o neloveckých plemenech", ale bohužel s dnešní de.bil.ní módou trápit v bytech na sídlištích ohaře, jacky a podobná plemena loveckých plemen se dostáváme do situace, že právě tyhle psy potřebují lidi úplně odnaučit lovit. Takže to sice jsou psi loveckých plemen, ale vyžaduje se po nich chování neloveckých.

Až bude kam vám poslat SZ, ráda s vámi dám diskusi. Ovšem veřejně tady svoje zkušenosti už prezentovat nebudu. Není mně zapotřebí, aby tady někteří lidé překrucovali a vytrhávali z kontextu informace.

Tak očekávám zprávu tedy

Kajoš napsal(a):
Dobrý večer,
moje 2 měsíční štěně jorkšíra snědlo asi kousíček ale opravdu malinký kousíček mléčné čokolády z velikonočního zajíčka. Může se jí něco stát ?

Zjisti jestli v zajícovi bylo nějaký kakao a podle toho můžeš volat veterináři.