cajzek napsal(a):
Kluci, nezačínáte už na tom vlákně trochu blbnout.Napsali jenom svůj názor, co je na tom tak špatného.Také mne překvapuje, že si Honza vybral toho napravo jako posilu českého staváka.

Olánek je fiktivní postava. Hlavní smysl je, v jakém stavu jsou dnes mezilidské vztahy. Byl jsem dnes v Bohušovicích a co se tam odehrálo kolem Harryho holubů jsem ještě nezažil. Resumé je takové, ať mi někdo ukáže jediného chovatele, který začal se svými holuby, vždy je musel od někoho přivézt a pak si šlechtit dle svého. Honzovi přeju ať mu ty holubi pomůžou a kdyby ne, přeci to není podstatné. Honza je už zkušený chovatel a to by mělo být respektováno. A dnes těch Olánků tam bylo požehnaně, to mi věřte. Takže přeji všem i sobě, ať už tem Olánek z toho malého českého rybníčku zmizí, a pak bude dobře. Babička mi říkala, "přej a bude ti přáno" a děda dodal a i když ti nepřejou a závidí, tak pořád přej Pán Bůh ti za to oplatí. Myslím, že už je toto téma vyčerpané a zkuste nad tím Olánkem přemýšlet, než do světa vyšlete jakékoliv hodnocení. S pozdravem Lukáš M.

Po delší úvaze jsem chtěl ještě vysvětlit, proč reaguji na příspěvky typu Olánek a nechci tím kazit klukům krásné vlákno, kde bohužel fenomén Olánek občas taky zaúřaduje. Co to je vůbec ten Olánek? Musím přiznat, že dlouhou dobu jsem neměl potřebu se tímto jevem zaobírat, ale musím říci, že je to nebezpečnější jev, než jsem si dovedl připustit. Olánek totiž jedná ve skrytu, s každým se kamarádí, a když je potřeba s každým souhlasí, jen aby se neukázalo, že má jiný názor a snaží se nějak proplouvat, hlavně aby na sebe neupozornil. Největší strach má z toho, aby byl na té "správné straně", o které si myslí, že je v kurzu a že by z toho mohl mít nějaké "výhody". No a takhle se zaobírá tímto tématem a někdy si potřebuje tu starost o to aby to dělal dobře a náhodou ho někdo neprokoukl dokopat k nějakému činu, aby měl také nějakou zásluhu a zalíbil se těm, od kterých čeká tu "výhodu", a vypustí virtuální zlou slinu zaobalenou tím, že to myslí přeci dobře. To je ta méně nebezpečná stránka povahy Olánka. Ta horší je, že se snaží někoho poňoukat, aby se odhodlal k činu, jako je pomlouvat někoho aby někomu nandal, rozvrtat dlouholetý řád fungujících trhů, a v nejhorším případě vyhecovat někoho, že někomu přiotráví holuby na výstavě, jak se se mnou nedávno podělil jeden chovatel a díky tomu skončil. Podotýkám nejednalo se o plemeno český stavák, ale jiné, tudíž chci ukázat jak nebezpečná nemoc ten Olánek je. Ze své zkušenosti vím, že mne Olánek také svého času upozorňoval na "Legendu", jak je nebezpečný a jak špatně dopadnu, když si ho budu pouštět k tělu. Jak nedokázal pochopit mou odpověď, že na povídačky nedávám a až se přesvědčím sám, tak z toho vyvodím nějaký závěr. Kdyby jste viděli tu radost, když jsem legendu vyhodil ze dvora a to připomenutí, že to přeci říkal a pak se plácal s legendou kolem ramen s poukazem jak jsem ho poškodil. Ano to je náš Olánek! Legenda je pro mě přijatelnější, protože se projevil a je autentický a svým způsobem mám radši takovou situaci i když mě to stálo docela hodně energie, než vždy připravený a pomoc slibující slizký Olánek. Historie bohužel ukazuje, že v tom našem regionu se Olánkovi daří, protože na vše kývne. Když mě bývalí generální sekretář upozornil, že si vlastně klub může za ty problémy sám, když nepostavil tým, tak jsem mu řekl, že bohužel ti kluci nemají už energii bojovat, protože těch Olánků tam také několik máme. Jarda Šindelář usoudil po přečtení dopisů od našich odborníků, že přichází doba temna. Po zkušenosti, kdy jsem napsal nezištně, že jsem poskytnul mladému chovateli holuby do krve a co z toho vzniklo, tak se bohužel musím k Jardovi přidat. Buďte rádi, že máte Petra Čecha a snažte se ho chránit před Olánkem, protože má s ním také veliké zkušenosti a jsem za něj rád, že zatím odolává. Vysvětlil jsem, jak funguje Toužetín po stránce chovu a nyní jsem se podělil o zkušenost s Olánkem. Občas se bavím tam nahoře s Fandou Štěpánkem a přes slib, který jsem mu dal, že za něj budu organizovanému chovatelství pomáhat, tak vidím že přišla "Bílá Sobota"! Moudrý pochopí co tím myslím, ten kdo se k tomu chce přiblížit a nemá znalosti doporučuji studovat dílo Jehudy Lowa ben Becalela (Maharala) a Olánkovi přeju ať se zbaví té předposranosti a podívá se do zrcadla. Snad najde odvahu se sebou něco dělat a pak bude možná lépe. Zdravím všechny chovatele srdcaře Lukáš M. Toužetín.

Olánek napsal(a):
Tak jsem se v souladu s právem na svobodný názor, jež tak propagujete, vyjádřil k foto holubům a ani slůvkem jsem nehodnotil chovatelské úspěchy př.Pařízka, zejména v době masového poněmčování českých staváků.Pravdou je, že po importech z Němec v té době nejen prahnul kde kdo, a dokonce nebyli na holubnících ani skrýváni.Tím netvrdím, že nutně ovlivnili kvalitu ČS, ba naopak, zejména ve voliérových chovech.Je velmi potěšítelné, že ve Štítarech opět vítězí čistokrevni stavěcí holoubci.

Kdyby jste se pod to podepsal, tak je vše ok. Ale tenhle styl mi připomíná jak jedna řádná žena, nezapomněla upozornit četníky na jednu židovku, že nenosí žlutou hvězdu a je blond, tak se to na ní nepozná a že když nezakročí, protože kopii nezapomněla poslat na gestapo, tak budou mít problémy. Paní skončila v plynu. To dělení ČS na němce a čechy, mne už nebaví, protože je to obehraná písnička. V německu třeba červení jsou základem od Slávy Rumplíka a on se netajil, že si je také někdy přivezl zpátky. Pokud holub splňuje kritéria požadavku na plemeno, tak je to jedno odkud je i kdyby se to křížilo třeba s kozou, protože vše pochází od praotce holuba skalního. Divil by jste se, ale Harryho holubi dokáží i zabouchat a stavět. A to jsem pořád poslouchal, že je to nemožné. Už tady nebudu klukům kazit vlákno, protože lidé jako vy si vždy něco najdou. Takže než si dodáte příště odvahu zas něco posuzovat tak se alespoň podepíšte a buďte alespoň jednou v životě chlap a nedivte se, že když pošlete podprahově jedovatou slinu, že nebude reakce. Takže znovu, příště podpis a je to ok. . Lukáš M. Toužetín.

postak napsal(a):
Ano jak to funguje mě také delší dobu vrtá hlavou. Tohle je téma o stavácích a hlavně pro staváčkáře a ti asi vědí.My ostatní to z těch nàznaků těžko pochopíme.Pro sebe to chápu tak, že je to něco jako když mecenáši umění kupovali obrazy od maliřů aby podpořili jejich tvorbu.Pokud to tak je tak klobouk dolu.Ale kam se poděje to množství potomstva, kterého za ty roky musí být obrovské množství to fakt nevim.

Myslím, že jste to vystihl a jsem za váš příspěvek moc rád. Včera jsem mluvil s Jirkou Hebíkem a dnes mi Fanda Slepička pozdravoval od Slavy Rumplíka. Proč to píšu, oba jsou ti "mistři malíři", alespoň co se týká chovu holubů. Jirka už nám svůj život s holuby prostřednictvím časopisu Svět holubů svěřil a na Slávovi Rumplíkovi se pracuje. Jenže oba mají již vysoký věk a s tím přichází zdravotní problémy a omezení chovu holubů. Jak Jirka tak i Sláva celý svůj život dělají maximum pro své chované plemeno a i nyní se snaží co nejvíce se času trávit se svými svěřenci. Fanda to trefně popsal jako poslední lásku než se vydají na pouť kam všichni, dříve či později, jednou budeme muset odejít. A tito čestní chovatelé citlivě vnímají, kam naše holubářství spěje. Máme tu ústřední výbory. Když čtu někdy v chovateli zprávy ze svazu, tak mě děsí ta spleť nařízení a různých lichých témat, aby se ukázala činnost, která obhajuje neobhajitelné, a to, že nám ten koníček chovu holubů pomalu mizí před očima. A když se najdou takoví srdcaři jako Bohouš, Honza a mnozí další, a určitě jsou, i když je neznám osobně, tak se řeší prdy a co se týká odbornosti, tak mi to po přečtení těch dopisů zavání padesátými léty či obdobím protektorátu, kdy se bál každý, každého. Včera mi kamarád truhlář předal další dokončenou holubárnu ve Dvoře Toužetín. Hned ji zaplnili Franští štítníci a Chebské straky dovezené od přátel chovatelů z německa. V Toužetíně totiž kromě mému srdci nejblíže chovaného plemene ČS, lítají znovu Práchenští káníci, Chebské straky, Rakovničtí kotrláci, Budapeští vysokoletci, Čeští rejdiči, Kudrnáči, Pávíci a rozrůstá se chov Poštovních holubů. Pokud mi to osud dopřeje další plemena budou přibývat. Co se týká odchovů, tak i ze staré holubářské literatury je obecně známo, že když je velká koncentrace holubů, tak se reprodukce snižuje vlivem mnoha faktorů, jako třeba rozházení vajec soupeření mezi určitými jedinci atd. proto se instalují i závěsné holubníky na zeď, jak jsem znal od mala. Také jsem čelil, a díky zlepšení a zabezpečení holubníků již méně, ale stále, predačnímu tlaku. Co se týká nemocí, tak díky bohu, jsem nemusel za celou dobu řešit nějaký kalamitní stav a tak očkuji pouze proti pseudomoru na doporučení veterinářů se kterými jsem v kontaktu i díky tomu, že pořád máme živočišnou výrobu. Na další nemoci jsou lékařem mí hlídací psi. Mám na to i odbornou zprávu a povolení od svs, když byli u mne na podnět anonymu při ptačí chřipce. Jak píše Bohouš, neřešme jak to funguje a pojďme raději holubařit. Mám na zámku také hodně vodní a hrabavé drůbeže mnoha plemen a kvůli mým malým dětem i králíky, ovce, kozy, koně a na jaře přibudou znovu i býci. Dělám to proto, aby si k tomu prostě čichli, jak se slangově říká a to si myslím je podstata věci. Ne nějaké příkazy a usnesení, kterými nás v současné době mocipáni zahrnují a od té podstaty vlastně odvádějí pozornost. Myslím, že to je vyčerpávajíci odpověď na myšlenky mnoha z vás. Na závěr bych chtěl napsat, že stále je pro mne nejdůležitější dobrý charakter a nezištnost kamarádů chovatelů. Proto jsem se s několika lidmi se dostal do rozporu a pak z toho vznikali ty udání a určité dezinformace. Toužetín bude vždy otevřen lidem s dobrými úmysly a snahou pro čistou holubařinu. Přeji všem hezké dopoledne. Lukáš M. Toužetín.

jo012810 napsal(a):
Tak tomu moc nerozumím..Přečetl jsem si, že pan X dal celý svůj chov do Toužetína, aby se po jednotlivcích nerozplynula jeho celoživotní práce...A pak čtu, že pan Y si odvezl z Toužetína z chovu pana X pár jedinců a bude se těšit, jak si s nimi v chovu pomůže. Tak co je pravda? Je celý chov v Toužetíně a nebo Toužetín funguje, jako jakýsi "překupnický" dvůr za nulové ceny pro kamarády? Rozhodně tím nechci nikoho naštvat, jen mne zajímá, jak má projekt fungovat. Přeji pěkné dny při holubaření a na výstavách s přáteli.

Je to jednoduché, já holuby neprodávám a za všechny holuby co jsou v Toužetíně jsem řádně zaplatil. Holuby pouze přenechám lidem o kterých si myslím, že chtějí chovatelství pomáhat.Takže co má znamenat to slovo překupnický? Vždy jste tady příspíval relevantně, ale nezlobte se tohle je od vás ubohé. Myslel jsem si o vás, že chcete pro chovatelství něco dělat a vnímáte také úbytek chovatelů holubů a chcete, aby bylo lépe. Co je na tom špatně. Je vidět, že je ta ubovhost a závist tady v čechách je opravdu hluboce zakořeněná a je to moc smutné. Lukáš M.

Olánek napsal(a):
Jestli jsou to ti na fotce, tak žádná sláva ve smyslu bezkonkurence.Věřte, že Vám držím oba palce, lichocením nic nezlepšíte.

Nevím co myslíte tím lichocením a asi jsem vás taky nepochopil. Věřte ale, že stříbrní od Harryho dle odborníků jsou absolutní špička a když jsem je mohl porovnávat s ostatními chovateli, tak je tam sakra velký rozdíl a to jsem pouze krmič a laik. Jestli máte lepší, tak jsem dejte foto. Také můžete kontaktovat tyto chovatele a můžete s nimi začít spolupracovat a posunout to dopředu. Tahle informace totiž byla psána nezištně s úmyslem, aby se připojili další nadšenci. Holubi od Harryho mám v Toužetíně několik let, protože jsem je od něj vozil i když je ještě choval. Někdy býval zatrpklý z toho, jak se k němu někteří rádoby chovatelé chovali a musím říct, že ho obdivuji, jak tomu dokázal čelit a šel si svou cestou. Když mi je tehdy přenechal, tak všichni věděli, že já nebudu ten, který v tom šlechtění bude pokračovat a věřte jakému jsem čelil tlaku abych holuby prodal. I bývalý předseda Wieder se zmínil, že kdyby měl chovat staváky, tak by bral Harryho holuby. A Pavel Wieder i přes naše neshody, je bezesporu špičkový chovatel a odborník. Jinak Honza k Harrymu také jezdil a je to člověk, který má jak chovatelský, tak po lidské stránce výborný kredit a ještě je k tomu mladý, proto jsem mu ty holuby nechal.Tak zkuste nad tím popřemýšlet, protože váš věk neznám, ale usuzuji, že mladší asi nebudete, tak buďte trochu pozitivnější a jestli to myslíte s chovatelstvím dobře, tak se přidejte. S pozdravem Lukáš M. Touřetín.

jeník12 napsal(a):
Mrzí mě jak Vám všem neustále leží v žaludku to, že je Haryho chov je na zámku v Toužetíně..
Nikomu z nás nepřísluší toto soudit. Je velmi dobře, že celý kvalitní chov a letitá práce zůstala pohromadě a není rozprášena po několika kusech po celé republice a zůstává tak jako genofond pro budoucí holubářskou práci s tímto barevným rázem.
Pan Pařízek byl v Toužetíně několikrát osobně, takže když se rozhodl svěřit své holuby právě tam, věděl proč to tak chce a bylo to jeho rozhodnutí, nikomu nepřísluší toto odsuzovat.
Nechápu jak může někdo soudit kondici holubů podle několika fotek, navíc výletci a holoubata tam vidět jsou. Celý chov jsem na zámku viděl osobně a o týrání nemůže být rozhodně reč, je to naprostý nesmysl!
Toto vlákno bylo doposud bez napadadání a urážek a mělo by to tak být i nadále.
Je nás velmi málo a měli bychom držet pospolu a ne vyvolávat stále zbytečně rozbroje a otravovat tím neustále ovzduší, fakt už mě to štve...

Honza.

Zdravím všechny pravověrné staváčkáře a chtěl bych do éteru sdělit, že dnes u mne Honza byl a je mi ctí, že takový charakterní člověk a holubář srdcař si ode mne odvezl několik stříbrných sedlatých staváků od Harryho Pařízka s tím, že bude pokračovat v Harryho díle. Honza je férový chlap, který i v současné pochroumané společnosti věří na podání ruky a drží slovo. Obohatil Dvůr v Toužetíně jeho výletky, které mi každoročně vozí. Vedle Milana Lopušana, je to další aktivní chovatel, který ode mne holuby od Harryho dostal a myslím, že úspěšně na jeho práci naváže. Ještě čekám na Bohouše Potůčka a škoda, že Květa se stříbrnými skončil. Mám radost, že moje vize se kterou jsem do realizace Dvora v Toužetína šel, začíná nabírat reálné obrysy a že se ta energie do toho vložená neztratí a holubářství se opět stane nezištným kamarádstvím mezi stejně nadšenými chovateli jako Honza, Bohouš a mnozí další, kteří sem přispíváte. Toto vlákno je toho důkazem. Všem přeji hezké odpoledne Lukáš M. Toužetín.

touzetin napsal(a):
Včera nám sice shořel kombajn, ale tohle mne dopálilo ještě více, Přečetl jsem si dopis od výše jmenovaného, klubu Českého staváka ohledně posuzování ČS na akci pořádané jihočeskou pobočkou a další věci. Možno přečíst na nových oficiálních stránkách klubu. Jsem rád, že už jsem mimo dění čsch a že holuby si člověk může chovat i bez vlivu těchto pánů, kteří řeší anonymy a myslí si, že z pozice své funkce budou vše nařizovat co se má nebo nemá. Autor zmiňuje, že je cosi shnilého ve státě Dánském. Hezký bonmot. Kdybych s některými aktéry svého času nehovořil a pak se slovo nedodrželo, tak bych to jsem ani nepsal. Jenže po zkušenosti z kraje roku kdy na mne anonym poslal veterinární kontrolu a byl to holubář, Tak chci říci, že je to další akt, který je vytržený z kontextu a poškozuje především naše nejvíce chované plemeno Český stavák. Je to realita a i když se to některým funkcionářům nelíbí, pořád má klub ČS stále nejvíce členů a nikoho neobtěžuje Byl dříve založen než čsch a tak by to chtělo alespoň trochu soudnosti a úcty. Spousta špatností začala tím, že se vytvářeli pomluvy a různé konstrukce. Jestli těch pár zamindrákovanej jedinců nemá nic jiného na práci, než posílat anonymy a pomluvy, tak bych očekával od špiček naší holubářské veřejnosti, aby si konečně uvědomili, že zdravý selský rozum bylo to nejcennější, co nám naši předci zachovali, tak prosím necitujme Shakespeara. Ke hnoji se to nehodí a já jsem rád, že jsem měl možnost na tom hnoji vyrůst a vůbec se za to nestydím. Chtěl bych poděkovat Bohoušovi Potůčkovi za krásné stránky a vedení klubu přeji hodně zdaru a pevné nervy při řešení těchto nepříjemností. Přeji hezký den z Toužetína Lukáš M.

Před více než rokem jsem psal tyto řádky a po dlouhé úvaze jsem se rozhodl k tomuto tématu napsat několik poznatků. Všichni vidíte jak neskutečně rychle ten čas běží a musím říci, že, i když je tohle jediná spravedlnost, tak mám dojem, že v případě chovu holubů to tiká v náš neprospěch. Za ten rok odešlo tam nahoru mnoho mých přátel a vynikajících chovatelů, a to nejen z klubu ČS. Většina z vás je znala a určitě mi dáte za pravdu, že každoročně tyto ztráty narůstají a není kým je nahradit. O to více mne zaráží jak se opět zachovala úokchh, ke slibu odcházejícího vedení ohledně naší speciálky. Minulý týden jsem byl v Kolíně pro holuby od přátel z OP Vysočina a tak jsem měl možnost si přečíst dopisy od pana Gajdy. Přemýšlel jsem jestli má cenu to vůbec komentovat, ale ze své zkušenosti vím, že informace zde uveřejněné se k zainteresovaným osobám většinou dostanou a tento portál nezavádí cenzuru, takže nedá se tu nic vytrhnout z kontextu. Ty dopisy jsou bohužel odrazem stavu, který tu převládá. Nikdo si nevzpomíná, že by někdo někomu něco slíbil a nezapomíná se opět s výhrůžkami i dokonce s právními důsledky! Pana Gajdu neznám a nemám potřebu se s ním seznamovat, protože takový dopis může zas jen napsat někdo, komu nejde o chovatelství pro radost. Několikrát jsem tu psal, že jde o volnočasovou aktivitu a klub ČS nikdy nechtěl nic jiného, než jen si posuzovat dle svého na své tradiční speciální výstavě. I když i klubu ČS ubývají členové, tak čítá pořád přes 200 členů a úspěšně si organizuje své akce a díky Jardovi Boukalovi s kladným hospodářským výsledkem. To se o některých akcí svazu říci nedá a nevím zda je to pravda, ale slyšel jsem, že se mají zvednout členské příspěvky?! Tak jsem v diskusi v Kolíně podal návrh ať si klub ČS svoji výstavu udělá opět speciální a dle svého, protože ke zde výše uvedeným okolnostem, nemá co ztratit. Jestli chce úokchh postupovat represivně, tak jsem připraven, pokud bude valná většina členu držet při sobě jako doposud jim pomoci i s právními důsledky, jak bylo ve výše jmenovaných dopisech uvedeno. Potěšilo mne, že valná část členů je připravena toto martýrium podstoupit i za cenu, že by funkcionáři zakládali paralelní klub ČS. Jinak proti svazu nic nemám a i když nejsem členem, tak jsem dnes poskytl zvířata na krajské dožínky na Peruci, které každoročně mé bývalé ZO přinášejí nemalé finanční prostředky. To kdyby chtěl někdo vidět nějaké zištné úmysly, jak mi zde bylo již několikrát od různých anonymů podsouváno. Od začátku mi šlo jen o férový přístup a selský rozum. A jak v mediích v současné době zmiňuje Janek Ledecký. Co nesnáším, je arogance bafuňářů, která bohužel v současné populistické době dominuje. Hezké odpoledne Lukáš M. Toužetín.

Dnes vyšlo nové číslo časopisu Svět holubů a tak bych chtěl znovu Petrovi moc poděkovat za to, co pro nás holubáře dělá. Hlavně jsem moc rád, že se konečně povedlo zařadit pojednání o životě s holuby, od Jirky Hebíka. Doslova jsem to zhltnul na posezení, jak se slangově říká a myslím, že je potřeba tyto životní příběhy zachytit, aby v budoucnu to mohlo být pro někoho inspirací, jako se to stalo v mém případě. Ještě jednou moc děkuji všem přispěvatelům časopisu za další klenot do mé holubářské sbírky a chtěl bych vás všechny poprosit. Pokud víte o nějakém celoživotním chovateli, který svou cestou s holuby prokázal nejen odborné, ale i hlavně lidské kvality podělte se s námi o jeho příběh a kontaktujte Petra. Myslím, že je to v současné době velmi důležité, aby bylo v budoucnu možno na tyto příklady navazovat. Přeji všem hezké odpoledne. Lukáš M. Toužetín.

touzetin napsal(a):
Dnes jsem ve schránce měl druhé číslo časopisu Svět holubů. Chtěl bych touto cestou znovu Petrovi poděkovat, co pro nás holubáře dělá. Někdo může namítnout, že se pořád opakuji, ale díky situaci, která v našem současném holubářství panuje, je to třeba. Nedávno jsem se bavil s Honzou Nečasem a šokovalo mne, jak se pořád kolem tohoto časopisu víří různé fámy a nepravdy. Musel jsem mu vysvětlit, že Petr zdědil propadák do kterého jej uvedl ing. Tomáš Sousedík. Nebýt Petra, časopis by skončil s druhým číslem! To, že někteří lidé mají pořád potřebu za tím něco vidět, tak doporučuji si přečíst aktuální číslo, a to článek, "rozhovor s Jardou Šindelářem". Těm soudným určitě musí dojít jak dokážeme opakovat historické chyby! To co Jarda ve světě pro naše holubářství dělá nám ani možná ještě nedochází! Klobouk dolů. Minulý týden odešel režisér Miloš Forman, člověk který nás také neuvěřitelně ve světě zviditelnil a toto samé dělá Jarda v holubech. Petr tohle dělá v tom našem malém rybníčku. Proto bych chtěl ještě jednou říci veliké díky. A těm několika zhrzeným, které naše holubářství ničí! Podívejte kolik výborných chovatelů v nedávné době odešlo tam nahoru a kolik chovatelů pro stáří omezují, anebo končí s chovem holubů, Včera jsem přivezl od Pepy Hejdy 52 Rakovnických kotrláků, kteří bezvadně kotrají. Snížil chov na minimum! Takže na závěr. Časopis Naši voláči zatím nevychází a nad tím je se potřeba zamyslet! Přeji všem hezké odpoledne. Lukáš M. Toužetín.

Dnes ve schránce nové číslo časopisu Svět holubů . Opět paráda. Pro mne samozřejmě reportáž od Míry Kišky a vzpomínka na Jiřího Škopka, nádherná věc. Neznal jsem ho osobně, ale slyšel jsem na něj jen slova chvály. Je důležité, aby se na tyto chovatele nezapomnělo a chtěl bych s Petrem, tyto osobnosti našeho holubářství připomínat, aby z našeho povědomí tyto chovatelé nezmizeli. Jsem strašně rád, že se kluci z klubu ČS dokážou domluvit a udělat takovou akci. Prostě pohodový den u holubů. Petrovi opět velký dík a je mi ctí, že mohu toho být součástí. Přeji všem hezké odpoledne. Lukáš M. Toužetín.

hrabal1 napsal(a):
Pozdravujem. Priam som čakal nejakú recenziu s ktorou sa obyčajne autori predháňajú. Knihu čítam veľmi pozorne. Musím napísať, že je priam potešením po úmornom a nabitom dni starosťami zasadnúť k tejto knihe. Sú tam mnohé informácie, ktoré pamätajú len najstarší holubiari. Som asi v polovici a mám už 6 A4 poznámok až na nejaké drobnosti kladných. Tých pár negatívnych sa týka odborného názvoslovia. Ale to je problém aj vysokoškolsky v odbornosti zoológie vzdelaných ľudí. Stačí čítať istý chovateľský časopis. Na slovo "materiál" -vraj plemenný!?-už som azda aj alergický u veterinárne vzdelaných autorov. Kurnik-šopa, nevedia že píšu o zvieratách? alebo o stavbách! Nič na tom nemení ani trestný zákon, kde je zviera chápané ako vec. Chcel by som spracovať recenziu pre Svět holubú. Ale kedy-to si netrúfam pri mojom pracovnom vyťažení odhadnúť. A otázke je, či to uvedený časopis aj zverejní. Ale smelo prehlasujem, že nič lepšie som za posledné roky nečítal. Vďaka panu autorovi. Môžem len ľutovať, že ho nepoznám. Rozprával som sa z viacerými slovenskými chovateľmi a majú podobný názor. S pozdravom a vďakou J.Hrabal.

Výborný nápad . Určitě tu recenzi napište. Petr bude velmi rád a časopis Svět holubů má o tyhle názory a příspěvky velký zájem a chce je publikovat. Předem děkuji a přeji z Toužetína hezký večer. Lukáš M.

mysak napsal(a):
Opět pravda, Jirko. Píšeš vyváženě a není z Tvého slova znát nenávist ani k jednomu z problémů. Bereš je tak jak jsou. To se mi líbí. Jen si přeju stejně jako Ty v tom závěrečném odstavci, abys tu pravdu neměl. A to nejsi sám, kdo si připadá jako pesimista. Chovu zdar!

Také souhlasím se vším co Jirka napsal, krom toho posledního odstavce. Je to někdy strašně těžké, ale je potřeba jít dál a pokusit se to v nějakém stavu udržet. Proto jsem se vrátil k podpoře časopisu a pokračuji v dalších aktivitách i když ty myšlenky někdy člověka přepadávají to nechat být. Jenže pak ráno otevřete holubník a když to osazenstvo vylétne, tak člověk nějak změkne a myslím, že je to tak dobře. Patřím do skupiny těch krmičů a dělá mi to radost. Abych to mohl dělat tímto způsobem, tak jsou potřeba ti šlechtitelé, kteří mi holuby nechávají. Toužetín je ideální místo pro volný chov. Žádný satelit se tu nestaví a ani stavět nebude, protože pozemky kolem vesnice se mi podařilo koupit a zastupitelstvo i místní to podporují, protože jsme kousek od Prahy a tlak tu určitý byl. Ze své zkušenosti vím, že tyhle satelity nic dobrého nenesou. Jirka pro holubářství dělá strašně moc, vím to od Fandy Slepičky a Petra Čecha. Tak mu přeji ať ho ten pesimismus přejde. Ona ta symbióza šlechtitelů s těmi co to dělají jako já, taky není špatná. Dal jsem udělat návěsné holubníky na zeď, jak jsem znal od dědy. Kdyby jste viděli tu vitalitu těch holoubat. Že nějaké sebere dravec? To je příroda a tak to také beru. Letos jsem změnil svůj postoj a čtyřem slušným lidem jsem nechal holuby do chovu. Jsou to šlechtitelé a vrátí mi to s odchovy, které se jim do chovu nehodí. Vzali si je nejen kvůli krvi, ale i zdravotnímu stavu. Je to běh na dlouhou trať? To je otázka pro naší generaci, která to nyní přebírá, jak budeme úspěšní ukáže čas. Máme tu ale vzor v našich dědech a otcích, tak si myslím. že se to zvládnout dá. Přeji všem hezké odpoledne a trochu toho optimismu navíc k tomu. Lukáš M. Toužetín.

Nejdříve bych chtěl poděkovat všem, kteří mi přejí a zároveň bych chtěl k výše napsanému něco dodat. Nic se neděje bez překážek a ta cesta je někdy plná překvapení. O tom ale lidský život je. Aniž bych tušil co zde bude napsáno, tak jsem minulý týden vedl rozhovor s Petrem Čechem, že je nejdůležitější se nevzdávat a nazývat věci pravými jmény, aby se v budoucnu vědělo, kdo k čemu přispěl a že je hrozně důležité, že Petrova práce nese jeho podpis a ne nikoho jiného. Představte si, že za 100 let někdo najde za trámem na půdě časopis Svět holubů a bude se pídit, kdo za tím stál a místo Petra, by tam byl někdo jiný! Nyní většina ví, že "zakladatel" je prostě člověk s křivou páteří a stejně občas poslouchám překroucený příběh! Tak to prostě je! Bavili jsme se o budoucnosti časopisu a máme na to tenhle týden schůzku. Předem chci říci, že jsem díky článku s Jardou Šindelářem přehodnotil svoje rozhodnutí, nepokračovat po tomhle ročníku s podporou časopisu, na to, že mu budu dál pomáhat, pokud bude časopis vydávat. Jen již nechci přispívat na poštovné, ale aby finance šli na Petrovu práci s časopisem. Můj názor je, časopis o poštovné zdražit, ta částka nikoho nezabije a uvědomte si, že časopis Svět holubů je vskutku unikátem, protože dle mých informací, nic takového v tomto formátu v evropě v současné době nevychází. Co se týká mé osoby. V Toužetíně se kompletně předělávají holubníky, aby se zamezilo chlupatým predátorům likvidovat veškeré přírůstky a musím říci, že je to opravdu znát. Letos bychom měli udělat další část střechy na zámku, kde se neustále rozrůstá depozitář připravovaného muzea. Jak napsal Bohouš, bylo hodně mrzutostí, ale věřím, že už je vše na dobré cestě a jak jsem psal již několikrát. Těch poctivých je většina i když studnu dokáže otrávit jen jediná kapka jedu. A tím nejhorším jedem je pomluva a závist! Živíme se zemědělstvím. Je to krásná, ale tvrdá práce a ještě jsme absolutně závislí na té vyšší moci, jak říkají pojišťovny. Pro mne jako sedláka je tou vyšší mocí Pán Bůh. Odvěká otázka našeho bytí. A tou největší odpovědí je pro mne mystérium života a přírody. Máme koníčka v chovu holubů. A aby to mělo smysl, tak je potřeba přebrat v radosti co nám zanechali naši předchůdci a snažit se to předat v co nejlepší formě našim následovníkům. Pak to má vše smysl. Ještě jednou moc děkuji všem, kteří mi přejí. Žijeme v docela klidné době i když je tu někdy tendence nad něčím lamentovat. Jak řekl můj dobrý známý holubář (bohužel již není mezi námi), když nejde o život, tak jde o h...o. V současné době čtu knihu od známého spisovatele a nositele Nobelovy ceny Za mír Elieho Wiesela, Zlo a exil. Tam si pak člověk uvědomí, jak se máme docela v pohodě. Ještě jednou děkuji kluci za povzbuzení do další práce a všem přeji hezký večer z Toužetína. Lukáš M.

Dnes jsem ve schránce měl druhé číslo časopisu Svět holubů. Chtěl bych touto cestou znovu Petrovi poděkovat, co pro nás holubáře dělá. Někdo může namítnout, že se pořád opakuji, ale díky situaci, která v našem současném holubářství panuje, je to třeba. Nedávno jsem se bavil s Honzou Nečasem a šokovalo mne, jak se pořád kolem tohoto časopisu víří různé fámy a nepravdy. Musel jsem mu vysvětlit, že Petr zdědil propadák do kterého jej uvedl ing. Tomáš Sousedík. Nebýt Petra, časopis by skončil s druhým číslem! To, že někteří lidé mají pořád potřebu za tím něco vidět, tak doporučuji si přečíst aktuální číslo, a to článek, "rozhovor s Jardou Šindelářem". Těm soudným určitě musí dojít jak dokážeme opakovat historické chyby! To co Jarda ve světě pro naše holubářství dělá nám ani možná ještě nedochází! Klobouk dolů. Minulý týden odešel režisér Miloš Forman, člověk který nás také neuvěřitelně ve světě zviditelnil a toto samé dělá Jarda v holubech. Petr tohle dělá v tom našem malém rybníčku. Proto bych chtěl ještě jednou říci veliké díky. A těm několika zhrzeným, které naše holubářství ničí! Podívejte kolik výborných chovatelů v nedávné době odešlo tam nahoru a kolik chovatelů pro stáří omezují, anebo končí s chovem holubů, Včera jsem přivezl od Pepy Hejdy 52 Rakovnických kotrláků, kteří bezvadně kotrají. Snížil chov na minimum! Takže na závěr. Časopis Naši voláči zatím nevychází a nad tím je se potřeba zamyslet! Přeji všem hezké odpoledne. Lukáš M. Toužetín.

Další z vynikajících dlouholetých chovatelů. Holubi od Vaška v Toužetíně také létají a naposledy jsme se viděli u Fandy Ostrého v Dehtářích v prosinci, kde se mne ptal zda letos od něho holuby zase vezmu. Jak je napsáno výše. Vynikající chovatel ČS modrých sedlatých, který nám bude citelně chybět. Upřímnou soustrast a čest jeho památce. Lukáš M. Toužetín.

V návaznosti na toto téma bych chtěl upozornit na příspěvek pana Stanislava Bruknera na necenzurovaných internetových stránkách v sekci aktuálně pod názvem "zamyšlení". Nebudu komentovat pravopis, spíše je důležité se vyjádřit k jeho melodramatickému popsání situace kolem klubu ČS a stanoviska uokchh k posuzovacímu lístku jak ho to vše trápí! Nebudu se vracet k tomu hnusu, který kolem toho vznikl a nějakým způsobem už to vygradovalo, ale tato úvaha se tam objevila 22.2.2018 po mém oznámení, že příspěvek na speciální výstavu bude poskytnut pouze při posouzení starým způsobem, kterým se klub nyní vážně zabývá a chce to řešit se stranami, které jsem vyzval aby plnili sponzoring místo mne, když chtějí jít metodou diktátu. Nemám to sice rád, ale jak napsal Jarda Boukal, jiná možnost už nezbyla než to takto udělat, aby se věci dali do pohybu, i když to není zrovna dobré řešení, ale diskusí to nešlo. Doporučuji všem si to přečíst a určité věci si dát dohromady. Najednou je varianta, že si vlastně může klub udělat lístek jaký chce! To už je hodně velký výsměch! Jak jde o budoucnost ČS! Pravda je, že nebýt Beků. Kišky, Caldy, Nečase a dalších pár čestných lidí, chovatelů srdcařů, tak klub nefunguje a vezměte, jak v krátkém čase odešlo do holubářského nebe tolik významných poctivých chovatelů. Pan Brukner bojkotoval speciální "propagační" výstavu, tím poškodil východočeskou pobočku a ještě ze zákulisí vysílal signály k ostatním posuzovatelům. Asi se panu Wiederovi tito lidé hodí a já jsem rád, že spousta chovatelů to už prokoukla a věřím, že se ozvou. Za osobní zkušenost s tímto pánem z odstupem času jsem také moc rád. Je to asi měsíc, kdy při úklidu jsem našel starý vyřazený mobil, když jsem ho zapnul, tak jsem objevil naší sms komunikaci za doby, kdy mi "pomáhal" v mém holubaření na zámku. Spousty z vás co jste v této věci zainteresovaní, tak je to úsměvné, nebo k pláči, nevím, odpověď na to již nehledám. Jsem jen rád, že když tu na mne vytáhl výše zmiňovaný svoji "složku", tak jsem si říkal, že se tomu nedá bránit a ten nad námi mi pro památku a do muzea dal odpověď již tady, protože v té komunikaci je čistý dialog v daném okamžiku. Jsem za to vskutku rád, protože nadále, osobně žádný prospěch nechci, ale jde o práci čestných chovatelů a ČS výhradně pro věci příští. Jsem rád, že se lidé začínají ozývat a přeji, aby se to vrátilo do roviny selského rozumu a aby podání ruky bylo smlouvou, jak to bylo v minulosti. Pak nebude potřeba psát tyto příspěvky! Hezký večer Lukáš M. Toužetín.

Klub ČS a východočeská pobočka po Fandovi Štěpánkovi a Milouší Veselém ztrácí dalšího chovatele srdcaře a hlavně férového a čestného člověka. Čest jeho památce.

mysak napsal(a):
Tak zdá se že, naše tiché motlitby a hlasité prosby byly vyslyšeny. Srdce poskočilo radostí, při přečtení článku o polských rysech. Přesně tak je pamatuji já. Byli to moji druzí holubi. Blahopřeji polským chovatelům a budu jim nadále fandit.

Krásně popsané. Já je také takhle pamatuji, jako malý kluk za časů mého dědy. A když jsem je poslouchal při diskusích a vzpomínkách na staré časy, které sahaly do dob monarchie. Budu vděčný, když mi někdo zprostředkuje koupi těchto holubů do Dvora Toužetín. Mám v plánu držet v Toužetíně kromě ČS ještě 10 holubích plemen a z cizích je to Polský Rys a Franský štítník Je to součást projektu, který jsem tu dříve avizoval. Je to dlouhodobý projekt a když se mi nyní uvolnili ruce s marnou argumentací se současnými holubářskými pohlaváry, tak mohu finance dávat pouze do věcí, kteří tito lidé nemohou ovlivnit.30 let jsem holubi nechoval, protože po smrti dědy a cestě aby se člověk mohl postavit na vlastní nohy jsem tu možnost neměl. Nyní jsem zas připraven na delší cestu a spousty lidí se kterými jsem v kontaktu tomu věří. Mí kritici se nyní posmívají a jak jsem psal dříve, nenajde se tu nikdo koho bych o cokoli připravil. Jde jen o férový přístup a zachování národních plemen. Poláci jsou nyní příkladem, že to jde. Ono se je potřeba připravit i na variantu odtržení a znovuvybudování vlastní cesty, jak to nyní Polští chovatelé se svým Polským rysem udělali. Vše ukáže jen čas a jak napsal přítel Kafka nade mnou, věřím, že tiché modlitby budou vyslyšeny, v mém životě se to už několikrát stalo a za tu energii a sílu je člověk velmi vděčný. Hezký večer přeje Lukáš M. Toužetín.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Take sem dneska obdrzel a nestacil sem se divit v polacich konecne neco ozilo a navratili klasickeho polskeho rysa (tet staropolsky) zpet do hry.nasim polskym sousedum stimto pocinem velmi fandim jelikoz tohle je rys ktereho si pamatuju a jak uz je v clanku uvedeno ne to nemecke monstrum!ktere jak z clanku vyplyva si jen tak mimochodem a zniceho nic privlastnili!

Přesně tak. To je ten Polský rys, kterého jsem loni našel v zuboženém stavu u nás na zastávce a dnes je jednou z ozdob Dvora v Toužetíně. Když jsem mu pořídil kamarády, tak někteří jsou stejní, jak je srovnání s "Rysem"! Gratuluji Polákům, že našli odvahu se ozvat a pevně věřím, že k tomu u nás taky jednou dojde a nebudou rozhodovat předem připravené teamy! Zajímavý je komentář Jardy Šindeláře k ČS. Pozorně si je potřeba to přečíst a tam je jedním z hlavních aktérů tohoto stavu, jeden z rozpolcených současných odborníků, který neví vůbec za koho se má vlastně postavit a je to jen další smutná kapitola. Krásný je i úvodník od Petra, nad kterým je potřeba se také zamyslet obzvlášť v předvečer popeleční středy. Všichni se jednou obrátíme v prach, ale je moc důležité aby pro generace příští, byla co nejvěrohodněji v psaném slově zachována přítomnost a za to je potřeba Petrovi neustále děkovat, protože on si nenechává od nikoho nic proplácet, jak činí jíní, a pak se dokáží nestoudně prezentovat, kolikrát cizím peřím. Za mne opět veliké poděkování všem autorům článků. Hezký večer Lukáš M. Toužetín.

Sice jsem už tu několikrát zmiňoval, že tu s vlákny a příspěvky končím. Jenže úsloví "člověk míní a Pán Bůh mění" se v tomto ohledu naplnilo a je potřeba přidat nějaké informace, aby v pozdější době nevznikali dohady. Nadpis vlákna jsem zvolil proto, protože tak se jmenují knihy vydané od přítele Emanuela Pangráce, jehož jsem včera navštívil, abych od něho odvezl kompletní náklad 3. a 4. dílu těchto knih a přidal mi k tomu ještě 36 jeho bílých bubláků. Proč to píšu. Pan Pangrác je vážně nemocen a tímto mu přeji z celého srdce uzdravení. Přesto je to člověk plný energie a čisté náklonnosti k chovu a propagaci holubů, kterým zasvětil celý svůj život. Povídali jsme si o jeho dětství na šumavě a jeho životě s holuby. Při cestě od něho jsem měl rozhovor s Petrem Čechem a mimo jiné mi řekl o přání Dr. Sylvestra Chrastila k šedesátinám MVDr. Václava Ráčka, jak v krátké poznámce o jeho vydávaném časopise "Holubář" hodnotí soukromé i svazové časopisy. Večer jsem si tedy poslední číslo časopisu chovatel přečetl a zaujali mne i jiné věci. Pan Dr. Chrastil se asi nezmění. Je potřeba připomenout jeho "odborné" články ve svazovém časopisu, kde buď opisuje vzorník či se k něčemu sarkasticky vyjadřuje! Pořád je to proti článku Prácheňský káník včera a dnes 6. část (kde si léčí ego další spisovatelská legenda, která se už bohužel také nezmění), něco, z čeho člověk může něco málo načerpat. Nejlepší články jsou od Saši Veselého i když tito legendární dopisovatelé se to snaží nějakým způsobem zlehčovat. Překvapilo mne, že byl otisknut článek Slavibora Petržílky Turbit, či turbitin a jsem za to rád, protože, co se týká odbornosti, tak Slavibor je momentálně nezpochybnitelná špička i když už tolik nepíše. Co mne však vedlo k napsání těchto řádků, je úvaha a konstatování generálního sekretáře svazu pana Ing. Davida Rameše k celostátní výstavě chovatel 2017 uskutečněné na výstavišti Lysá nad Labem a musím říci, že docela přesně popsal současný stav v našem chovatelství. Na jedné straně nejdříve silná slova některých jedinců a proklamace, na druhé straně pár srdcařů, kteří to všechno oddřou a ve finále půl mega propadák. A nyní co s tím? Pana Rameše neznám, ale soudím, že je to tatáž osoba, která pomáhala panu Pankrácovi se 4. dílem jeho knihy holubi, tak si myslím, že je pro chovatelství zapálený a tak mu přeji pevné nervy do dalších let. Naposled jsem si pročetl zprávu ze schůze ÚOKCHH a jejich usnesení, kde mimo jiné se zas otírají o klub ČS! On pan Wieder a jeho věrní opravdu asi nemají nic na práci, než pořád řešit klub ČS a tak jsem se rozhodl a dnes jsem to sdělil jednateli klubu př. Mačkovi, že další má sponzorská činnost bude podmíněna tím, aby speciální výstava se jmenovala opět speciální s tím, že, sponzoring bude jen v případě pokud klub bude posuzovat starým způsobem. Na jinou variantu nehodlám přistoupit, protože nový způsob je diktát z ÚOKCHH s kterým většina členů klubu nesouhlasí a tak může můj roční příspěvek 20 000kč na tuto akci za mne zaplatit členové ÚOKCHH nebo největší propagátor pan Stanislav Brukner, který klub různými oklikami bojkotuje, když chtějí aby bylo po jejich! Dále jsem po dnes po domluvě s Petrem Čechem, se s ním dohodl, že letošním rokem ukončím svou podporu i tomuto časopisu. Jsem moc rád, že mé rozhodnutí pochopil a že na našem přátelství to nic nemění. Budu se raději věnovat své firmě a mí kritici mne mohou i v tomto zastoupit a na časopis přispívat. Letošní rok je volební, tak přeji všem v sekci holubů při ČSCH, ať mají dobrý odhad koho volí. Jinak si myslím, že současný neoddiskutovatelný stav našeho holubářství půjde dále dolů. Jak jsem psal na jiných vláknech "být dobrým holubářem, neznamená být dobrým člověkem" a ten člověk by měl být stále na prvním místě, protože chov holubů je zájmová volnočasová aktivita a né stranický moloch, který ve finále sám sebe požírá. Minulost už nám to několikrát předvedla Zdraví vás Lukáš M. Toužetín.