Hlavně pozor, aby samec ČA nebyl moc velký na samičku ZA (má aspoň 4 kila?). Obecně s tímto křížením nejsou problémy. Ale samičku ZA se samcem větším, třeba takovým meklenburem nebo činčilákem, to už ne. Ať se daří.
Pokud můžu doporučit: k tomu samci ČA si pořiďte samičku ČA. Je to moc vděčné plemeno a bylo by dobře, kdyby bylo více chovatelů čistokrevných ČA, ideálně i s PP a vystavovaných

1,0 Zaječí divoce zbarvený X 0,1 Český albín. Léto 2020. Překvapením byli ti třísloví (asi ta tříslová barva kolovala v genech divoce zbarveného samce).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Odpovídám na původní dotaz č-2: S křížením králíků zaječích mám výborné zkušenosti. Křížil jsem s venkovskou směskou, burgundským a českým albínem, v obojí kombinaci 1,0-0,1. Zaječí má vynikající masovou výtěžnost (podle výzkumu citovaného panem Šimkem dokonce nejvyšší), a tuto vlastnost předává i v užitkovém křížení.
Zaječí má velmi dobré přírůstky také v čistokrevném chovu. Má velmi tenkou kůži, proto vypadá, že na něm masa není, ale opak je pravdou.
To je i problém výstavního chovu. Králíci rostou, prosperují, no jo, ale rychle se dostanou přes 4,25 kg a na výstavu jsou bezcenní. Navíc někteří posuzovatelé chtějí právě ty vychrtliny, které tady byly zmíněny. Je to asi nejmodernější trend v šlechtění, vyžívající se v bizarnostech. Pak se nemůžeme divit, že se chovají tak málo.
Králík zaječí má zajímavou minulost: na konci 19. století a později se v Anglii a také USA rozšířily králičí farmy. Až na výjimky nejčastějším plemenem na těchto farmách byl právě zaječí.

Já jsem si naopak článek s rozhovory s politiky, kteří jsou zároveň aktivními chovateli, s chutí přečetl. I jako možnou inspiraci pro mé "právo volební". Je v zájmu chovatelské veřejnosti, aby je zastupovali jedni z nich, nikoli ti, kteří nerozeznají kachnu od husy, pro které je kohoutí zakokrhání trestní čin, kteří se radují nad přemnoženými smečkami vlků v pohraničí, kterým nestála likvidace chovů za poslední ptačí chřipky ani za mávnutí ruky. Je mi bližší politik, který dokáže během sobotního dopoledne vykydat 20 kotců králíků, než politik, který za tu dobu vytěží tunu bitcoinů, pak si zajde na suši a večer na sociální síti dvacetkrát plivne na český národ.

Vzorek trusu nechejte vyšetřit ve veterinární laboratoři. Měl jsem stejný problém u 4týdenních kuřat asi před třemi týdny. Vzorek trusu jsem po předchozí tel. domluvě zavezl do Státního veterinárního ústavu v Olomouci. odpověď přišla už na druhý den emailem: negativní. Přestal jsem dávat řezané kopřivy a nyní je trus v pořádku.
Cena za vyšetření: 176Kč.
Těší, že v této zemi ještě něco funguje.

Děkuji. Reakce na Bodlinku: takže můžu být rád, že výpadek proudu nebyl o týden dřív, to by z vajec nebylo nic. Takže štěstí v neštěstí.
Ještě mám jeden postřeh: Kuřata se vylíhla v obvyklou dobu, nedošlo ke zpoždění líhnutí - první se vylíhla 20. den večer, většina 21. den a zbytek dopoledne 22. den.

Pěkný den všem.

V noci z neděle na pondělí 11. března se přehnala nad naší zemí mohutná vichřice. Statisíce domácností byly bez proudu. U nás byl přerušen proud asi ve 2 hod v noci a byl obnoven až ve 14 hod. následujícího dne.
V ten čas jsem měl plně naloženou líheň, byl to 14. den líhnutí. Ráno jsem doufal v brzké obnovení proudu, leč páni energetici měli plné ruce práce někde jinde. Nakonec jsme líheň autem převezli na chatu do nedaleké vesnice, kde elektřina byla v pořádku, čili líheň se začala znovu zahřívat kolem 11 hod. Odpoledne jsme líheň autem převezli zpět. Líheň byla bez proudu cca 9 hodin.
Brouzdal jsem pak na internetu, zda někdo se podělil o zkušenosti s tak dlouhou dobou, kdy vejce v líhni vychládala. Měl jsem strach, že plody budou mrtvé.
Pro další chovatele nyní přikládám výsledek tohoto líhnutí: Z 62 oplozených vajec se vyklubalo zdravých 53 kuřat. Plemeno: leghornka. Líheň: Real.

Ó mocná přírodo!

gary napsal(a):
Velká škoda promarněné šance na presentaci moravských původních holubů na Moravii v Brně dnes a zítra ! Zde se měly presentovat národní moravská plemena přímo v centru Moravy !
Pořádání klubových speciálních výstav v zapadlých místech státu je jen cesta do hrobu klubů i těch holubů ! Tam jedou jen někteří členové klubů a z veřejnosti tam téměř nikdo nedojde...takže propagace je nulová. A výměna chovného materiálu při nízké členské základně mezi sebou v klubu je jen příbuzenská plemenitba s dopadem na plodnost i imunitu.Kojetín je asi pěkné místo na tradiční klubové akce, ale nevyrovná se to Moravii prostředím,úrovní ani dopravní dostupností a při vzdálenosti 65 km od Brna je to na dostřel...Navíc na Moravii je letos možnost prodat na trhu v pavilonu E cokoliv a i tím podpořit chovatelství ...

Kdo má moravské voláče rád, tak si do Kojetína zajede. Nevidím v tom problém. Klub na výroční schůzi přijal dva nové členy (v nikoli důchodovém věku), bylo vystaveno cca 250 holubů, dokonce na další už nezbyly klece. Já tu žádný hrob nevidím.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Už se těším!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Děkuji za Vaše rady. Podběrák si pořídím, protože se mi bude někdy hodit. Holoubci sice nejsou žádní "plašouni", dospělí jsou dost krotcí, ale také to nejsou řádné "buchty", které bych jen sebral na podlaze.
Výška voliéry, která je v současnosti zároveň i holubníkem, je dána velikostí sedlové střechy, proto je v nejvyšším místě až 3m vysoká. Plánuji postavit ještě jednu s holubníkem a ta stávající bude potom sloužit pouze pro výletky. Zatím jsou všichni pohromadě. Holoubci budou mít zřejmě pořád jistou ostražitost, a to i přede mnou, protože mají prolet v odpoledních a večerních hodinách.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Rád bych požádal zkušené chovatele o radu. Jsem začínající chovatel, mám voliéru až 3m vysokou a z toho důvodu řeším, jak bezpečně chytiti holuba. Existuje nějaký návod, jak schopnější kutil vyrobí síťku na odchyt holubů (materiál, rozměry apod)? Děkuji.

Leghorny a vlašky to budou mít podobné: podle podmínek 24. - 26. týden. Při podávání N1 dřív, ale na úkor velikosti vajec.

Vlašky nechovám, proto se k nim nemohu vyjadřovat.

Chovám leghorny a hempšírky a můžu potvrdit, že obě plemena jsou jedna z nejužitkovějších. Jejich užitkovost však je různého druhu.

Leghorna: Výhodou leghorny je menší spotřeba krmiva, v poměru k tělu velikost vajec (cca 60g). Mám zateplený kurník a v noci přisvěcuji, proto mám i zimní snášku. Letos klesaly teploty v zimě k -20, přesto i v tomto období byla snáška zhruba 60%. Podotýkám, že hřebínky slepicím v holomrazech nijak neošetřuji a každý den je vypouštím ven.
Častá výtka, která směřuje na adresu leghorn, je jejich plachost a přelétavost. To nemohu potvrdit. Slepice jsou ostražitější než třeba hempšírky a reagují rychleji, důvod je však ten, že jsou prostě mrštnější. Leghorny v žádném případě nejsou žádné panikářky a hysterky, za předpokladu, že se k nim chovatel chová s úctou. Přelétání vidím jako problém v těch podmínkách, kdy slepičky se ve výběhu nudí nebo jim něco chybí. Já mám plot ve výšce 180 cm, což je min. výška pro toto plemeno, a leghorny mi nikdy přes plot nepřeletěly. Zřejmě jim chybí důvod.
Vzhledem k výborným užitkovým vlastnostem je nepochopitelné, že nepatří mezi nejběžnější u nás chovaná plemena drůbeže. Jsou výstavy, kde neuvidíte jedinou voliéru s leghornkami. Věřím ale, že se to změní.

Hempšírka: Hempšírka je středně těžké plemeno s kombinovanou užitkovost, co je princip její užitkovosti. Má solidní snášku, cca o 20 vajec nižší než u leghorny. V poslední době stoupla velikost vajec, což může být důsledkem importů z Německa, kde němečtí chovatelé se již zdá se opět zaměřují na užitné vlastnosti plemene. Ohledně údajné malé velikosti vajec NH mám jednu příhodu. Velmi zkušenému posuzovateli drůbeže jsem musel ukázat plato vajec, aby uvěřil, že hempšírky mají krásná vejce. Přinesl jsem plato z kurníku a on zíral. Největší vejce mají hempšírky v zimě (i přes 60g v průměru), v letních časech se velikost zmenšuje. Chovatel si musí dát pozor na ztučnění slepic, pak jde váha dolů. Dále hempšírky nemají rády letní vedra, zabezpečte kvalitní zastínění. Ještě pozor na otlaky, vzhledem k váze na ně trpí. Chováte hempšírky?, nakupte dost krmiva!
Co je na užitkovosti hempšírek úžasného, je rychlý růst kuřat až do jateční váhy. Čili jste-li 4členná rodina a máte kmen hempšírek, líhnete si sami, tak z vyřazených mladých kohoutků a starých slepiček máte tolik masa, že skutečně nechodíte kupovat EUkuřata do obchodu. Jste ve spotřebě drůbežího masa naprosto soběstační. Polévka z hempšírky je inspirace pro básníky, takto má vypadat svatební polévka. Ne nadarmo patří dnes hempšírka (alespoň s mém kraji) k nejběžnějším plemenů viděným na výstavách. Zcela jistě si to zaslouží.

Velmi užitkoví i krásní jsou také kříženci leghorna x hempšírka.

Hrách našrotuji a do míchanice přidávám hrachový šrot, který předtím spařím vřící vodou (z rychlovarné konvice). Chutná nosnicím, ale i odrostlým kuřatům. Nepřehánějte to však s ním, odhaduji, že hrách by měl tvořit max.20 % celkové krmné dávky.
Výhodou hrachu je vysoký obsah bílkovin (cca 20%), relativně snadná dostupnost po žních i fakt, že na rozdíl od sóji není GMO.

Škoda, že ve výběru chovaných zvířat chybí holubi.

Děkuji za Vaše rady a přání.
Co se týče podlahy, tak tady plánuji, že voliéru i holubník vybetonuji, čili tady žádné pletivo nemám v plánu. Voliéra 16 m2, rozdělená napůl pro výletky, holubník 3 m2, pro cca 6 párů středních voláčů.
To zelené poplastované pletivo je bodově svařované, pozinkované a poté poplastované. Jako píše internetový prodejce: "Pletivo na voliéry je bodově svařované a poté zinkované a poplastované, proto se vyznačuje dlouhou životností. Svařování voliérovému pletivu dodává vysokou pevnost a není tak možné jej jakkoli "rozplést" na rozdíl např. od králičího nebo lesnického uzlového pletiva. Máte tak jistotu, že se zvíře chované uvnitř nedostane ven, ale hlavně, že se vám žádná šelma nedostane dovnitř."
https://www.levne-pletivo.cz/pletiva-a-ploty-dobry/svarovane-pvc-pletivo-oko-19-x-19-mm-sila-dratu-1-4-mm/
Mám ho několik let na dvířkách králíkárny a zatím v pohodě.

Možná se ale nakonec rozhodnu pro bodově svařované pletivo pozinkované (bez plastu).
Děkuji i za rady ohledně velikosti: buď 13x13, nebo 16x16, nebo 19x19 s tím, že kočky se musí činit a počet myší redukovat na minimum.

Chovu zdar!

Mám dotaz na zkušené holubáře. Chystám se stavět voliéru pro holuby a vybírám pletivo. Na stránkách prodejců mě upoutalo svařované pletivo 19x19 mm, průměr drátu 1,4 mm. Je tato velikost tak akorát?
Pletivo je buď pozinkované, které je u chovatelů běžně k vidění. Co ale pletivo poplastované, o kterém píší: "Na druhou stranu zelené poplastované pletivo vypadá po estetické stránce lépe a zároveň je přes něj i velmi dobře vidět na chovaná zvířata." Tak které je lepší?

Cetris má sídlo v Hranicích na Moravě. Je to myslím česká firma, které se daří a dává práci místním lidem. Ti, co bydlí v blízkosti Hranic, mají výhodu si koupit univerzálně použitelný materiál za velmi příhodnou cenu. Vždyť za 1 tunu desek druhé kategorie, to jest rozřezané na šířku 30cm, lze v době slevy ze slevy zaplatit 100Kč (1 deska - 1Kč). Běžně 9Kč za desku, což je i tak O.K.

Mám dvě zkušenosti s nákupem desek Cetris. Po chvilce motání s vozíkem na konci města jsem firmu našel. Jednání bez problémů. Zvlášť pán, který má výdej hobby desek na starosti, byl věcný a příjemný, a to kromě mě vybavoval ještě tak 3-4 další zákazníky. Kvůli čemu tam průběžně jezdilo tolik lidí, těžko říci, každý měl svůj "stavební projekt" a tak každý nakládal a nakládal desky z palety do vozíku nebo auta. Jednotlivci, rodina, chlapi z nějaké místní firmy. Je to ta zkušenost, kdy si uvědomíme, že jsme činorodý národ hobbystů a ty naše zahrádky, chaty a chalupy, zahradní domky, kurníčky a chlívky, přístřešky a pergoly, garáže a dílny prostě milujeme.

Naložil jsem, zaplatil a pomalu a rozvážně jel domů, protože v přívěsném vozíku jsem vezl 750 kg, v kufru auta dalších 250 kg. To už se brzdná dráha začíná safra prodlužovat...

Myslím, že s vozíkem se vyplatí si pro desky dojet v okruhu tak do 100km. Dále už je otázka. No a samozřejmě z jižních Čech nebo ze středního Slovenska je to už bezpředmětné. Ono platí stará dobrá rada pro ty, kdo stavěli nebo staví dům svépomocí: "Využívejte místní zdroje!"

Cetris určitě nebude jediným vhodným materiálem pro stavbu králíkáren či čehokoli jiného. Je řada dalších možností.

Radostný rok 2018! (Omluvte starší foto).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Pokud byste měla takovou obavu ze spár, tak lze boční stranu desky jemně máznout např. mamutem, a teprve poté přirazit k již namontované desce. Chce to vyzkoušet.

Ještě taková poznámka pro chovatele, kteří zamýšlejí budovat ubikace pro své miláčky z Cetrisu. Plotny nabízené ve stavebninách nebo hobbymarketech jsou drahé, navíc těžké a špatně manipulovatelné. Chce to sehnat odřezky o šířce 30cm a délce cca 125cm, s nimi se pracuje výtečně (ideálně pokosovou pilou) a jsou za hubičku.