iriss napsal(a):
Mám prosbu, potřebovala bych poradit, kde sehnat vodítko pro leguána zeleného. Nejlépe v Brně.Díky za rady.

Co si asi neuvědomujete je to, že Iguana igauna patří mezi nebezpečné živočichy, tím pádem musíte mít povolení k chovu, zkontrolované terárko kvůli bezpečnosti a správnému chovu veterinární správou. Jinak pokud taháte leguána ven, můžou za to být myslim 2 roky nepodmíněně + slušná pokuta za veřejný ohrožování. Asi tak něco jako třeba chodit po ulici s brokovnicí bez zbrojáku.
A nebudu se dohadovat, že lego není nebezpečný, v zákoně je jasně napsáno, jakýkoliv druh ještěra v dospělosti dorůstají přes jeden metr déky včetně ocasu, což u lega kterej může mít i přes dva........

redsnake napsal(a):
Dovol abych ti oponoval Honzo. Pro tebe je mezidruhove krizeni dvou hadu slechteni?podle mne je to jen PASKVIL. Se psama bych to nesrovnaval:) POdivej se na jeden priklad za vsechny. Skoro kazde plemeno ma nejakou svoji vadu ktera se u nej vyskytuje casteji nez u ostatnich ( nemecky ovcak- dysplazie kycelniho kloubu, kratkonosa plmena dychaci problemy, kokrspanel-problemy s usima, baset-problemy s ocima)
Stejne tak je si potreba uvedomit, ze psi byli slechteni za urcitym ucelem, stejne jako citlivost na urcite nemoci jsou psi vhodi na urcite ukoly:)
Ale v cem je lepsi spilota x viridis nez puvodni jedinci?Je hezci? Je zdravejsi? Je klidnejsi? ma vetsi pocet mladat? Nerekl bych:) Ale stoji i nekolikrat vic nez klasicky jedinec

Chov psů mi osvětlovat nemusíš, už 15 let žiju v chovatelský stanici, takže...
Ale zpět k hadům.
Je hezčí? Jistě pro někoho ano.
Je zdravější/odolnější? Možná ano, spiloty přežijí téměř vše a nejsou náchylné k nemocem, takže odolnější než viridiska to nejspíš bude, ale kdo ví....
Je klidnější? Tohle u hada neposzuju, nikdy na mě žádnej had nezaůtočil, takže klidní jsou pro mě všichni hadi, jen někteří se při "útoku" brání aktivně.
Cena je mi u takovýchto jedinců ukradená, protože bych je nechoval a zkutečný zájemce o teraristiku si je taky nepořídí.
Ovšem můžeš vyloučit, že se M. viridis a M. spilota v přírodě nekříží?
Nejde tam o nějaké umělé opodnění nebo inseminaci či něco podobnýho, ale o normální páření.
Takže nejsem pro a nemínim to podporovat, ale nejsem vysloveně ani proti.

epicrates napsal(a):
Zdravim.jo souhlas s Váma-tohle se mě taky nelíbí ( já osobně nemusim ani ty barevný mutace, atd...ale tohle je už dost ), bohužel pokud vim, tak tyhle kříženci se už prodávaj docela dlouho....takže bůhví co prijde dalšího
jen k těm vlkům-vlci se v ČR chovaj, dingové asi ne, ale myslim, že v Austrálii se někdo najde kdo bude dingy chovat

já vim, že se chovaj, ale jen v zařízeních k tomu určených (zoo a podobně), ono i dingy možná bude chovat nějaká zoo, ale doma je prostě nikdo nemá, teda aspoň o nikom takovym nevim. Všechno jsou to vyšlechtěný mutace a podle toho co tu většinou čtu, jsou to vlastně jen bezcenní bastardi, což je ale omyl...
Je to jen na názoru každého, pro někoho je to "šlechtění" pro někoho tvorba bezcených bastardů.

pavelcicola napsal(a):
Podle mne je to BLBOST.Proč lidi kříží hady? Pak to tu bude samej kříženec a původní druhy s klasickým zbarvením ,které se u nich vyvíjelo X let nebudou k sehnání.A při současném zacházení s přírodou zanedlouho vymizí spousta druhů. Naše děti pak nebudou vědět jak vypadjí klasicky zbarvená zvířata . Copak od přírody nedostala to nejlepší co k přežití potřebují.Vždy když člověk zasahuje do přírody tak to nadělá paseku. Souhlasím,že se vyskytují albíni ,amelanická a jiná zvířata.Ale proč křížit různé druhy.Já osobně jsem proti .To je jenom biznis a lidem,kteří toto dělají podle mne nejde o chov těch krásných tvorů,ale o svou vlastní kapsu.Myslím, že chov původních druhů zvířat ,ryb,plazů atd. je takový nevědomý záchraný program.Možná jednou budeme potřebovat mít kam sáhnout.

Vcelku souhlasim, křížit mezidruhově není správné, ale otázku je, jestli se tomu tak neděje i v přírodě, protože oblasti výskytu těchto krajt se prolíná. Takže dost možná jsou takovíto kříženci i v přírodě a jednou můžou být uznaní za samostatný druh. Jak myslíš, že vznikají a vznikaly nové druh.
Vem si jak je to u psů, neznam nikoho kdo by choval vlky nebo australskýho dinga.

uroboros napsal(a):
Když už chtějí z vajíček.....

a celé letošní "úroda" albínů, celkem jich je 16.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

stefo napsal(a):
Tak jsem teda poprve zkusil dat svoje gutky dohromady...Mel to byt spise jenom takovy pokus...Samice totiz zatim jeste nebyla tak velka jak bych si predstavoval ale mala taky ne...Vzal jsem teda to nejlepsi co mam samce butter motley a hodil ho ku ni....Ze zacatku nic-skubaly se..Ale z najednou po ni samec neuveritelne "vyjel" =vyplazil se na ni a...Trvalo to cca 10 min. a vsechno jsem stihl krasne nafotit a udelal sem i par videi..Po ukonceni onoho aktu se ty hadice jakoby poplasily a zacly silene lozit tak jsem to fesaka dal zase tam kam patri..Za nejakou dobu to zkusim zopakovat..Tak jsem tedka zvedavy jestli z toho neco bude a jaky vliv to bude mit na dalsi rust samice...Diky za Vase komentare...a jestli chcete muzete mi drzet palce

Když už chtějí z vajíček.....

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dobrý den,
mám dotaz... pořidil sem svojí želvě (testudo hermanni) po delší době zářivku s UV. konkretně repti-glo 5.0. zářivka vydává slabý zvuk to ale asi bude normální.. problém je že se želva nechce moc po terariu pohybovat, jen rychle najist a zase šup zpatky do domečku... je možné že ji nejakým způsobem zářivka vadí?

zářivka nemůže vydávat žádný zvuk, dělá to tlumivka a ano, tenhle zvuk může želvu stresovat.

breitensteini napsal(a):
http://img179.imageshack.u s/my.php?image=1005938nf2.jpg
tak snad tady.

Podle toho nákresu to vypadá jak půdní prosotr, v tom případě bych měl otázku, promyslel jsi izolaci a nejspíš i klimatizaci? Protože v zimě, to tam budeš mít nejspíš topení, jenže v létě se mnohdy tyhle prosotry strašně vyhřívají a není nic horšího než zvířata "uvařit". Moc dobře tohle znám z chalupy, kde přes léto bývá na půdě opravdu neúnosný horko.

ccerdo napsal(a):
Díky za rychlou odpověď, ale mě už moc červený nepříjdou.

Je sorry, četl jsem to v rychlosti a nějak se mi to zamotalo, ale to nic nemění na odpovědi, dopřebarvení taky nejsou, prostě u některých to jde rychleji u některých jedinců pomaleji.
Možná záleží i na teplotě, vlhkosti, prostředí, druhu krmných živočichů a látkách v nich, prostě to přesně říct nejde, chtělo by to vzít několik desítek jedinců a každého chovat za trochu jiných podmínek, ale na to nemá nadšený terarista vetšinou peníze, čas ani místo a že by někdo o tom udělal studii pochybuju.

ccerdo napsal(a):
Dobrý večer.
Pane Knížek, to jsou ty Vaše samice Biaků (zřejmě sourozenci výše uvdeného) a nejde mi do hlavy, jak to, že vy ho máte ještě v červené fázi. Dělám někde chybu?
Pro orientaci špalík na kterém visí má v průměru 3 cm. (pro ty kteří neznají staré vlasové vlhkoměry).

Biaci se přebarvují nejdéle ze všech forem viridisek, končeného zbarvenídosahují kolem 2-3 roka života, naopak třeba od Arun kde mnohdy už v roce jsou přebarvený. Prostě čekej a oni se časem dopřebarví.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mohu se zeptat kde a kdy jsem psal,nebo řekl,že denní ještěry a suchozemské želvy lze chovat bez UV i bez podávání D již aktivovaného UV zářením?

Musím potvrdit, že ten termín aktivní D3 skutečně pochází od Honzy Tomáška a protože se mi zalíbil, používám ho stále, je to totiž lepší než popisovat přeměnu provitamínu na ....... atd..
Na téma problematika snůšek od P. cocincinus jsme spolu asi nedebatovali, myslím, že to bylo spíš u bazilišků, ale to je vcelku jedno, u P. cocincinus UV nepoužívám, neboť často podávám holata a myši do kterých není problém dostat potřebné vit injekcí (samozřejmě mrtvých). Ale bazlišci mi nic mrtvého nevezmou.
To CIJOML :
Stále tu motáš několik různych problematik dohromady, já se ti jen snažím už od začátku vysvětlit, že ne ve všech sypkých přípravcích (vit-min) jsou použity technologie mikrogranulí a tím pádem plazy nedokáží bez UV záření vit D3 zpracovat.
S želavma zkušeností moc nemam, ale problematika UV u dennch ještěrů je mi hodně blízká.

cijoml napsal(a):
Muzes mi poslat link na nejaky clanek na webu nejake university, kde zminuji, ze existuji 2 druhy vitaminu D3? Dekuji.

Jaké dva druhym vit D je vit D, případně D3 je D3 je fuk, ale tělo ho dokáže zpracovat jen pokud je vázaný na tuk a ve většině sypkých přípravků na tuky vázaný není. Nevím co chceš po nějaké universitěm tam jde jen o technologii výroby.
Nevím proč bych ti měl něco hledat a dokazovat, máš intenet tak si hledej nebo jak jsem už jednou psal obrať se na výrobce těch přípravků případně odborníky přes výživu, ty by ti to měli říct také.
Jediný co si sem dal ty je článek. nebo lépe řečeno studie o využití vitamínu D vázaného na tuky v organismu.

cijoml napsal(a):
Mylis se, zadna forma v tucich nerozpustna neexistuje. Je jen jeden vitamin D3 s jednou formou. Kdo ti tohle nakukal???

Raději nemysli a pokud tomu nechceš porozumět a vykládat si to svoje, podle Tebe správné, tak tahle diskuse nemám budoucnost.
Pokud chceš porozumět, promluv si s odborníky na výživu a výrobci vitamino-minerálních přípravků.

cijoml napsal(a):
ahoj, zadna AKTIVNI forma D3 NEEXISTUJE. Doporucil bych nastudovat nejaky casti skript z mediny :) Ja to prave udelal a zde je vysledek:

Vitamin D je hormon, nejde o skutecny vitamin. Chemicky jde o v tucich rozpustne secosteroidy. Organismus ziskava vitamin D jednak potravou, jednak z vlastni produkce pod vlivem UV zareni (o delce 230 - 313) v kuzi. Kazdodenni expozice slunecnimu zareni v delce 15 minut staci pro dosazeni dostatecnych plazmatickych hladin. Aktivni metabolit 1,25-dihydroxyvitamin D zvysuje absorpci kalcia v tenkem streve a zvysuje rezorpci kalcia v kosti.

Role v metabolismuOSN-E

Aktivni metabolit zvysuje absorpci kalcia v tenkem streve a zvysuje rezorpci kalcia v kosti.



OSN-SZdroj (synteza, prijem)OSN-E

Vitamin D vytvoreny v pokozce nebo prijmuty potravou se dostava do cirkulace, kde je vazan na protein (DBP, vitamin D-binding protein). Transportuje se do jater, kde je hydroxylovan v poloze 25 na 25-hydroxyvitamin D (25-OH-D). 25-OH-D je hlavni forma vitaminu D v cirkulaci a je prekurzorem pro dihydroxylovane metabolity. 25-OH-D je v cirkulaci opet navazan na vazebny protein a je transportovan do ledvin, kde je hydroxylovan v poloze 1 na biologicky aktivni metabolit 1,25-dihydroxyvitamin D (1,25-(OH)2-D). Muze vznikat i v jinych tkanich, kde je pritomna aktivni 25D-1-hydroxylaza (placenta, aktivovane makrofagy a monocyty, pri tuberkuloze a nehodgkinskych lymfomech). Krome 1,25-(OH)2-D se v cirkulaci mohou vyskytovat dalsi metabolity, vznikajici rovnez v ledvinach.



Extrarenalni synteza 1,25-dihydroxyvitaminu D probiha v placente, aktivovanych makrofazich a monocytech, pri tuberkuloze, sarkoidoze a nehodgkinskych lymfomech.

OSN-SKontrolni (ridici) mechanismyOSN-E

Tvorba 1,25-(OH)2-D je stimulovana PTH a pravdepodobne i rustovym hormonem, prolaktinem a estrogeny, inhibovana vlastnim produktem, fosfaty (napr. pri renalnim selhani s hyperfosforemii) a pravdepodobne i kalciovymi ionty, soucasne se stimuluje hydroxylace v poloze 24.



OSN-SLiteraturaOSN-E



OSN-SPoznamkyOSN-E

Morris, H.A.: Calciotropic hormones. In: Biochemical markers of metabolic bone disease. Ed. H. A. Morris. Clinical Biochemist, Monograph, May 1989.

------------------------------

Prelozeno do lidske reci staci dostat do organismu D3 a dostane se do organismu to same co vznika jinak v kuzi pusobenim UVB. Dalsi premena uz probehne automaticky a nepotrebuje zadneho dalsiho hybatele. CIJOML

Je vidět, že umíš opisovat, ale přliš tomu nerozumíš, v celém tomtp "článku" se hovoří o aktivní formě, to je právě ta, co se váže na tuky. Jenže ta je jen ve velmi málo sypkých přípravcích, protože tam je ve formě mikrogranulích kde je D3 navázán na tuky, stejně jako v tekutém Combinalu, ale stejně je tam jen v minimálním množství, takže předávkování nehrozí a spíš by se mělo ještě dodávat, éthle formě co je na tuky navázána se říká aktivní forma, ovšem problém je to, že právě většina sypkých přípravku tento systém výroby nepoužívá a dávají tam nějakou jinou formu D3, která není na tuky navázána a tuhle formu vit D nedokáže tělo zpracovat takže se jí říká neaktivní.

krokodyl napsal(a):
V roboranu a třeba nutrimixu je již používán vit. D3 v mikrogranulkách na olejnaté bázi a tento je využitelný i pro plazy. V podstatě je možný chov bez zdroje UV B. Také záleží na stravě a minerálních doplňcích. Pokud je umožněn přez léto chov venku je to úplně v pohodě. Takže bych se vyvaroval na cti utrhačských žalovatelných výkřiků. A co se týká přirozené smrti želv, tak dotyčný by musel mít tak šedesátiletého kamaráda chovatele.

Díky za novou informaci, byl jsem na tom, že u Roboranu se tahle technologie nepoužívá, takže sorry za matoucí informaci, ale nic moc to na mé původní odpovědi nemění.

cijoml napsal(a):
Samozrejme, ze D3 se da dodavat i ve forme zradla treba v Roboranu, ale uprimne Vam takovy inzerat pripada, ze tato firma svym zakaznikum radi timto smerem? Ten inzerat proste zavani snahou vydelat bez ohledu na stav zvirat ktera prodavaji.

"Neaktivní" D3 z robornu a podobných sypkých přípravků je bez působení UVB k ničemu. Oraganismus potřebuje tzv. aktivní D3, který je například v Combinalu AD3.
Jinak UV záření v chovech pomahá, samice kladou kvalitnější vejce, lépe žerou atd... Prostě správný osvětlení něco v sobě má, ale jestli se použije UV zářivka nebo normální moc velký rozdíl není.
Zlepšení stavu zvířat se většinou dostaví po užití kvalitních výbojek.
Takže používání UV bych nazatracoval ani nezveličoval, navíc málokdo dokáže správně dávkovat vitamíny a minerály a to už jen proto, že prostě člověk neví co kdy zvířeti přesně chybí a v jakém množství.

cijoml napsal(a):
Jiste. Nekolik znetvorenych zelv chovanych pouze pod zarovkou a krmenych salatem jsem jiz videl. Navic staci projit kazdou ZOO, kde jsou zvirata UVB zdroji ozarovana.

Takže podle vás. Když nemá zvíře UVB záření, tak automaticky onemocní rachitidou?
To je zajímavá myšlenka, ovšem chtělo by to nejdřív něco o tom vědět...
Když budete dávat želvě správně vyvážené vitamíny a minerály, což je obtížné, ale ne nemožné, tak žádnými problémy trpět nebude...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To uroboros: děkuji za užitečné informace.Zdá se tedy,že by lampy MegaRay mohli proniknout na náš trh i v provedení pro napětí 120V.
Halogenevé lampy jsem měřil,ale sklo na nich není pro odstínění jakéhokoliv UV,ale pro zabezpečení svítidla proti dešti-je dokonce utěsněné gumovým těsněním.Pod hal.lampami vyšších výkonů(100 a 150W) jsem naměřil určité hodnoty UV (měřeno bez krycího skla),ale bohužel jen ve velmi těsné blízkosti zdroje(cca.3cm),což je samozřejmě díky tepelnému výkonu takového zdroje pro naše účely nepoužitelné a navíc jde patrně pouze o UVA.Pokud jde o UVC lampa s vyrovnaným spektrem,která vyzařuje jen málo UVA zasahovat do UVC prakticky nemůže.

Omlouvam se za nepřesný uvedení toho oč se mi jedná, vy máte na mysli, halogenové reflektory, ale já mám na mysli halogenové reflektorové žárovky, ty totiž mají před sebou sklo (UV STOP), většinou jsem na nízké napětí tj. 6,12,24V ale dají se sehnat i na 230V.
Taky mě napadlo, kdysi jsme používali na výrobu plošných spojů fotocestou výbojku bez baňky, tedy lépe řečeno ten hořák. Vydává silné UV ale nemám tušení v jakém spektru a řekl bych že tam bude i UVC.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Stránky které jsem si právě prohlédl jsem již viděl-jsou skutečně skvělé.Dodavatelé přístroje se stále ještě neozvali-patrně kontaktovali výrobce.Každopádně i v případě,že přístroj skutečně měří obě oblasti UV bez rozdílu,stále se s ním dá snadno určit životnost UV zdrojů a u zdrojů s vyrovnaným spektrem(zářivky,směsové výbojky) lze i v tomto případě určit sílu samotného UVB.Problém nastává pouze u rtuťových výbojek s nevyrovnaným spektrem.Lampy T-rex na které se ptáte nabízí fa Python a myslím,že by se dali najít i další prodejci-já však jiné zatím neznám.Seženete-li výhodnější nabídku,dejte vědět.Na Vámi doporučených stránkách mne již při jejich minulém prohlížení zaujala lampa "MegaRay"o výkonu 60 a 100W-je to skutečně unikát.Při tomto výkonu s přehledem převálcuje i Ultra vitalux 300W.Zajímalo by mne jestli je někdo schopen tyto lampy dostat do republiky a jestli i lampy určené na US trh pro napětí 120V lze nějak rozběhnout na našem napětí.Výrobce sice nabízí také provedení pro Evropu a síť 220V,ale cena je 85 dolarů oproti 50ti za provedení 120V.Kdo ví-snad se najde dovozce,protože potom by nemělo cenu váhat a přemýšlet která lampa je lepší-tahle lampa podle grafů a schemat prostě jasně kraluje.

Jednoduše by stačilo dvě na 120 V zapojit do serie, protože za ušetření 35$ by mi to stálo za to. Šlo by použít i transformátor, ale to by bylo nepraktický už jen pro vysokej výkon, který by trafo muselo dodávat, čímž by bylo drahý a navíc by na něm byly i velké ztráty. Kdežto při zapojení do serie by ke ztrátám docházet nemohlo. Možná by šlo použít i diodu před tou lampou a tím pádem využívat je jednu půlvlnu napětí, ale nevím jestli by se výbojka v tomtmo případě rozsvítila. Když by se je povedlo sehnat, byo by to opravdu dobré.
Ještě bych měl otázku k měření, zkoušel jste měřit halogenový lampy bez skleněného krytu? To sklo je tam jen kvůli filtraci UV záření a jsou v řadě od 15W. Na burzu se bohužel asi nedostanu, ale rád bych věděl kolik taková lampa UV vydává. Problém je ale také v tom, že může vydávat i UVC a to ten přístroj nepozná, o tom se dá jen uvažovat.

prda napsal(a):
Dobrý den. jsem šťastný majitel čínské užovky, kterou jsem dostal darem. Jsem úplný začátečník, tak že o chovu hadů moc nic nevím. Pořídil jsem si literaturu, ale o tomto druhu jsem se moc nedočetl. Potřeboval bych nějaké základní informace. Děkuji za pomoc amatér.

http://www.reptilien-import.de/ terraristik/elaphe_moellendorffi.htm
Je to sice německy, ale snad aspoň něco pochopíš nebo si to přeložíš.
Když něco nebudeš chápat, tak napiš co, pokusím se poradit, ale osobní zkušenosti s touhle užovkou taky nemam, nybrž měl bch otázku, ikdyž si ji dostal darem, nevíš odkoho pochází a kolik stála? Díky