
Varaxi
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 30. 10. 2017 13:16:15
Naposledy přihlášen: 7. 5. 2025 14:48:28
- Témata ve kterých diskutuji
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Já měla nenažrance typ popelnice, sežral fakt všechno.
Krmen byl primárně dvakrát denně, ráno a večer po vycházce. Takže nevynucoval si krmení, ale to, aby se šlo ven.
Fungovalo nám to vždycky do doby, než se měnil čas. Při změně času byl tak týden trochu mimo, byl zkrátka časově rozhozený, ale když jsem mu tu hodinu změnila naráz a úplně, tak se brzo srovnal.
Zrzavci
napsal(a):
Jo, koukáme na to každá z jiného pohledu Já jsem se jen bála, aby to nevyznělo, že dělám chytrolína.
Já jsem navíc v otázce lovení/nelovení hodně striktní a opravdu nedovoluju lovit nic. Jednak kvůli živočichům samotným /ano může mi někdo argumentovat myší a kocourem, ale to je myslím o něčem jiným/ a pak proto, že prostě každý ten druh lovu je schůdečkem a pyramidou v tom, co já právě nechci.
Pak se logicky nabízí otázka, proč jste si pořídila lovecké plemeno, když se lovu nevěnujete. Chápu, že si spíš Vaši psi pořídili Vás než naopak, ale stejně - nechybí jim to? Nepozorujete nějaký diskomfort? Neuvažovala jste, že byste se psy provozovala nějaký náhradní lov podle pravidel?
Ptám se upřímně. Pracovní, služební a sportovní plemena jsem vždycky považovala za pracovní, sportovní a služební právě proto, že potřebují tu práci, sport a hm, službu, ke spokojenému životu. A pokud to nelze, chce to mít nějakou plnohodnotnou náhradu. Psi, kteří se roky jen tak povalovali po dvorcích, kolikrát úplně rozkvetou, když je jim umožněno vybít si své přirozené pudy. Tím nemám na mysli zrovna zahradní lov ptáčků, samozřejmě.
Nebo jsou Vaše dámy už na takové záležitosti zkráta příliš staré?
Zrzavci
napsal(a):
Varaxi, já mám zase nevyřešený jinčí věci, na který nemám ten tah se zaměřit, protože to pro mě není až tak důležitý, ale pokud by pro mě bylo - tak až, že bych se šla někam ptát - protože to chci odstranit - a tak jsem zadavatelův dotaz pochopila já, tak by mi prostě nezbývalo nic jinýho, než to oddřít. Neříkám, že to tak bude fungovat vždy, padl tu dotaz, tak jsem napsala řešení. Já ho neprosazuju jako jediný správný, ale jako to vedoucí k odstranění toho zlozvyku. Na což se zadavatel psal, ešivá jsem to pochopila. Jasně, že se to dá obejít - lepším zařízením zahrady, umístěním psa trvale do části zahrady, kde ptáky neohrozí, ale neřeší to odstranění zlozvyku. Tam pak vidím jedinou cestu, stejně jako u jiného druhu lovení. Nedovolit psu - tedy ho zavřít doma, když tam nejsem, a cvičit žádoucí reakci.Tak dlouho a do zblbnutí, až to bude mít v sobě.
Proti tomu nelze mít námitek.
Já nad tím uvažovala tak, že nevadí zlozvyk sám o sobě, ale vadí ty následky. Tak mi opravdu přijde snazší a rychlejší upravit tu zahradu, než den za dnem, měsíc za měsícem sedět se psem na zahradě a bránit mu v útočení, dokud to neprojde do posledního mozkového závitu, aby ten pes byl spolehlivý v mé nepřítomnosti.
Ale ano, a to jsem už psala, pokud je třeba změnit toho psa, tak jste to popsala správně, já bych na to šla stejně.
Mně z toho zadání (Není nějaký fígl jak ho od této zábavy definitivně odradit?) přišlo, že zadavatel si přeje nějaké instantní řešení - a proto jsem navrhovala změnu zahrady. Protože ve výchově prostě žádné zkratky nejsou. Nepomůže žádné udělátko, zaříkávání ani přečtení knihy, kdy by stačilo jednu věc udělat jinak a ze dne na den by pes fungoval jinak.
assil
napsal(a):
Já bych nedokázala mít třeba měsíce psa zavřenýho v baráku, když jsem v práci. To radši ať ty ptáky prohání.
Mně to teda taky jako štěně nedělal, jak tu někdo psal, spíš až pozdějc.
Já to mám tak, jako to máte Vy.
Ale někdo s jiným psem, jiným domem a jiným zázemím to může mít jinak a může to být úplně stejně správně.
Nemám problém s tím, že různí lidé mají různé podmínky a příležitosti. Ale tak jako tak si nemyslím, že lze jmenovitě psa zadavatele v nějaké rozumné době spolehlivě převychovat k tomu, aby nelovil.
Prostě to chce kompromis či alternativní řešení, no.
Neříkám, že moje řešení je dobré. Ale stále mi přijde lepší, než to, co navrhovala Zrzavci.
Já bych si moc přála, aby svět fungoval všem tak, jak funguje jí. Ale můj svět takový nebyl, můj pes takový nebyl a asi ani já nebyla tak dobrá, jako je ona - a přesto jsme to zvládli, přesto jsme dokázali fungovat a mít se rádi.
Není jen jedno nejlepší řešení.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ani troll ani decko.Len ludia tu riesia uz uplne sprostosti.Tak ako tu uz bolo napisane, chcem vidiet, ked je moja moskovacka na dvore, ako ju oducam chytat vtaky.Takisto ako dcerinho maltezaka oducam chytat mysi a potkany.A ze vonku pobezia za kazdym vtakom a mysou...ak pes nereaguje na privolanie, tak sa niet co cudovat.Slnieckari vsetkych krajin, spojte sa.
To Vám popsala Zrzavci správně - budete neustále přítomen, když bude pes venku, a budete hlídat, aby nelovil, aby pochopil, že to je nežádoucí chování. Časem by to měl přestat dělat. Popsala to podrobněji v 10:37. Akorát Vy na to budete pořebovat víc času, důslednosti a trpělivosti, protože Váš pes už lovit umí a Vy nepotlačujete nový zájem, ale měníte od základu návyk.
Žádný fígl ani zkratka na to není.
Buďto nepouštějte psa, když jsou venku ptáci, nebo zabraňte ptákům v příletu na zahradu, nebo si psa vychovejte tak, aby nelovil... A ano, všechny tři návrhy mají vážné nedostatky v tom, jak je vlastně provést.
A nebo minimalizujte následky aspoň tak, že těm ptákům zvýšíte šanci na přežití.
Zrzavci
napsal(a):
Hrozný co? A to je ještě ta lepší varianta, že se snaží hledat, a ne, že jedenáctiletou a desítiletou starou feňuli vykopnout do mrazu, jako Bubi, nebo vypustěj do zahrádkářský kolonie, jako Bubrdlínu.
A tady to balu máte, víte? kdyby to hovado, co pořídilo starýmu pánovi, kterej se už nemůže o pejska starat před rokem a půl štěně, kdyby muselo to hovado bývalo někam dojít a udělat nějaký úkon, tak by si tenhle nápad nejspíš rozmyslelo a ten kříženec by te´ď nehledal nový domov a v budoucnu, ne hned - by posléze takových psů ubylo.
Nedošlo by pravděpodobně ani na ten nevhodný dárek pro tátu v počtu dokonce dvou kusů.
Víte? ale asi nevíte, ani tohle Vám s největší pravděpodobností nenapoví, jen budete smutnit nad těmi nechtěnými psy.
Já si teda myslím, že by to nezměnilo vůbec nic, ale nevadí.
Ono je to o lidech, ne o zákonech - navíc o zákonech, jejichž vymahatelnost kulhá na obě nohy.
Já jsem čekala, že uvidím bizár, ale že až tolik, to jsem žila v krásné bublině naivity. Znovu a znovu si připomínám, jak žiju vlastně mezi elitou národa, protože takové lidi ve svém okolí nemám. Prostě nemám. Když někdo umřel a měl psa, tak se v rodině nějak dohodli, kdo si ho vezme, a bylo. Když se někdo stěhoval do zahraničí, buďto jel se psem, nebo ho dal někomu z rodiny. Po dobu rekonvalescence také.
Možná je ten problém někde jinde - někde mají lidi v okolí přátele, rodinu a blízké, kteří pomůžou, a někde ne. A ti psi se s tím jen tak svezou?
Taky je možné, že všechny ty ujeté důvody jsou vymyšlené, že.
Já nevím, fakt nevím, kde je problém, ale lejstro to dle mého nevyřeší.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
I pyrenejáka jsem držela, coby štěně, jako bytového.
V tomto velmi souzním se Zrzavcovou.
Ale ano, samozřejmě v pořádku.
Jen zadavatel má dle všeho psa venkovního nebo aspoň venku pobývá značnou část dne. A já chápu a souhlasím, že ideální by bylo, aby ten pes nelovil, ale jaksi si nemyslím, že to tady zařídíme. Tudíž mi přijde nejpřínosnější, aby se minimalizovalo riziko zabití ptáka, když minimalizovat lovení ptáka je mnohem obtížnější a náročnější.
Zrzavci
napsal(a):
Varaxi, Assil -
no ale tohle začnu řešit hned jak mám štěně doma. To jsem s ním na tý zahradě pořád. Naučím a pak už ho můžu nechat volně loženýho. Jasně, naši psi byli lufťáci, ale pokaždý, když byli malí, nebo tedy k nám nově příšlí, jsem s nima byla furt a korigovala to co nechci. Lovit ptáky, myši, hrabat díry a tak. Od prvopočátku je vedu k tomu, že některý věci prostě nechci. A štěně prostě na zahradě samotný nenechávám. Kdyby byli od malička venkovští psi, tak by taky bez mýho dozoru na tý zahradě jako malý nebyli, protože zahrada je sice jedno velký hřiště, ale štěně se umí zabavit, tak, že za á mu to může být nebezpečný a za bé se mi to nemusí líbit. takže do doby, než to máme v cajku, tak bez dozoru prostě nejsou.
Já svého psa též vedla k tomu, že některé věci prostě nechci. Ale ne vždy jsme se na tom dokázali domluvit - a už vůbec nevěřím, že hrál podle mých pravidel, když jsem s ním nebyla.
Vzdor tomu to byl nejvychovanější pes široko daleko.
Váš popis je až sluníčkově krásný, ale třeba můj pes začal lovit až kolem třetího roku života - to jsem s ním měla být nonstop doma tři roky? On teda nelovil ptáky (a všechno ostatní lovil zásadně tak, aby nic nikdy neulovil), ale kdyby ano, tak jak tomu mám výchovou předejít?
Prostě v některých případech Váš postup nelze aplikovat, resp. lze, ale může ten postup selhat.
Ještě jednou si přečtěte úvodní příspěvek - máte pocit, že to je ten případ, o kterém píšete? Že zadavatel má maličeké štěně a začal řešit hned, jak si je přivezl domů? Podle mě to je pes rozhodně starší jednoho roku, který už nějakou chvíli loví a lov má zafixovaný - a jak mu teď pomůže, že to měl řešit dřív? Zadavatel to klidně může řešit hned, jak si všiml, že pes začal lovit, a tudíž to dřív řešit nemohl.
My měli psa bez dozoru na zahradě pořád a současný strejdův pes bývá bez dozoru na zahradě dle svého uvážení. Zahrada naše a strejdova je propojená do jednoho celku, tudíž se jedná o stejný prostor. Upravili jsme ji tak, aby byla pro psa bezpečná, a že holt občas pes vyhrabe cibulku nebo hodí exkrement do pažitky, s tím jsme se rozhodli smířit.
Nejsem zastánce vychovávání skleníkových dětí ani psů. Pes i pták by měl být schopen na vhodné zahradě přežít bez újmy i bez dozoru. Upravená a uzpůsobená zahrada minimalizuje riziko ptačích úhynů i v případě bouřky nebo kočičí návštěvy. Je to dle mého názoru nejlepší kombinace výhod (není to tak pracné, nezabere to tolik času, není to tolik o nervy, pes bude moci být venku prakticky ihned - ono to fakt není nic těžkého) s nejmenším rizikem, že to bude bez efektu (protože odnaučit lovce lovit, to opravdu není zaručeno, že se povede).
Pokud má zadavatel venkovního psa, který je na zahradě doma, hlasuju pro úpravu pozemku.
Já jsem viděla opakovaně jednoho šupáka, který svého psa na zahradě na ptáky vyloženě poštval. Argumentoval tím, že žádného ptáka jeho pes nikdy nechytí.
No, nechytil. Ale splašené hejno vrabců se rozletělo všemi směry a někteří na to doplatili. Občas narazili do skleníku, někteří se zamotali právě do těch sítí. Obvykle žádný přímo nezemřel (i když se stalo, že zůstal ležet po nárazu u skleníku, ovšem nejspíš se probral a odletěl), ale vymotávat ptáky ze sítí je fakt zážitek.
Prostě ne, pes ptáky štvát nemá, ale někdy to nelze dost dobře ovlivnit, a tam bych se snažila minimalizovat právě ty úrazy z toho splašení.
Ten výše zmíněný šupák je můj příbuzný, takže to mám z první ruky.
daruji 7 letého Německého ovčáka z rodinných důvodů. daruji pouze do dobrých rukou a nejlépe k domečku se zahradou. Brit musí být na řetězu z důvodu nastěhování sousedů s fenami kde se neustále dobývá.
daruji psa - kříženec 1,5 roku, majitel je starý pán, který se už nemůže o pejska starat a vychovávat ho. Budeme rádi když najde nový domov.
Hledám rodinu pro 8 letou fenku. Fenka je moc hodná a nemá problém s ostatními zvířaty a dětmi. daruji z důvodu stěhování do zahraničí.
Dobrý den. Kdysi nevhodný dárek a teď se po smrti táty nemá kdo postarat. Preferujeme darovat oba dva společně. Celou dobu jsou spolu.
daruji Malamuta ve výborné kondici, hodný, zvyklý na dlouhé procházky nebo domek s výběhem. Nemá žádné zdravotní problémy, s PP. daruji do dobrých rukou, z důvodů operace kolene. Dohoda jistá.
Wtf?
Zrzavci
napsal(a):
Si dovolím nesouhlasit. Lovení čehokoliv - tedy i ptáků - je zapotřebí psu vysvětlit, že tohle se nedělá. Že neuloví - není úplně pravda, jsou lovci, kteří to dokážou a pak jakýkoliv lovení a´t už myší, nebo ptáků, ten lov, který člověk chce utlumit ho naopak rozvíjí. Se všema svýma psama pracuju na tom, že se neloví, neloví a neloví. Nic, ani ti ptáci, ani myše. Můžou je pozorovat, můžou je počítat, ale víc nic. Protože loveckou vášeň rozvíjet nechci. Myš - nebo zajíc, pták-nebo slepice. Moje kamarádka se u ohařice smála tomu, jak ta ťuňťa loví vlaštovky, který si z ní dělají srandu a vždy jí uletí. Když pominu fakt, že jí pak ohařice mizela v dáli, jak si ji vlaštovka vodila, tak se pak divila, že ona to pak logicky převedla i jinam, tuhle zábavu.
Takže zadavateli, vodítko a psa učit, že může sedět, může pozorovat, ale lovit ne. Sedíš a čučíš, jsi odměněn, vyrazíš? jdeš domů a máš po hehe. Až to zvládne na vodítku, tak prodloužit na šňůru a po dobrém nacvičení na šňůře, lze zkusit, zda už mu to jde na volno. Pokud ne, zpět na šńůru a pilovat.
Já s Vámi sice teoreticky souhlasím, ale v praxi vidím drobný problém, a tím je neproveditelnost.
Pokud je ten pes venkovní a majitel chodí do práce, spí nebo něco dělá doma, je naprosto nereálné, aby toho psa korigoval. A ano, lze jistě psa umístit na nezbytně nutný čas do nějaké prostory, kde lovit ptáky nebude moci, a na zahradě bude jen pod dozorem, ovšem je třeba si uvědomit, že odnaučit psa lovit trvá, odnaučit ho lovit spolehlivě trvá ještě déle a odnaučit ho lovit i v době, kdy je pes sám, se nemusí podařit nikdy. Jakýkoli pokus o lov během procesu odnaučování vrátí psa o dny, týdny i měsíce výcviku zpátky.
Tudíž tady bych nasadila prevenci jiného typu - dostatek míst pro ptáky na schování, minimum prosklených prostor (nebo takové, které pták uvidí), vodu pro ně mimo dosah psa, žádné sítě na zahradě (ani ty proti ptákům, co se používají např. na borůvky, protože jak do ní pes nažene vyděšeného ptáka, zamotá se tam).
Jako samozřejmě bych nedovolila, aby takový pes lovil v mé přítomnosti. Ale úplně odnaučit psa lovit, to se opravdu snadněji řekne, než udělá. A aby kvůli tomu byl pes do konce života v kotci...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Možná by těch psů v útulcích a spolcích nebylo tolik, kdyby je sem " zachránci" netahali ze Slovenska a z Balkánu.
Teď mám nabídku ročního psa z Albánie. Samozřejmě kastrovaného. Půl roku se v ČR ten pes léčil s vážnými zdravotními problémy, na které nakonec pomohlo obyčejné odčervení.
Člověk občas nemá slov.
Ať si každý dotáhne, co chce, pokud to zvíře není nakažlivé a je ochoten se o něj postarat nebo dopředu ví, kdo si toho psa vezme. Ale tahat psy z dovolených, vyžebrat na léčbu a kastraci a pak psa za tučný poplatek přeprodat dále... Já vím, že je to drahé, protože veterina není levná, že se na tom nejspíš nevydělá, ale sakra! Pokud nemám v úmyslu se o toho psa postarat (ať já sama, nebo zprostředkovaně), tak ho sem netahám.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Víte, co je zajímavé? Před 20 lety jsme novým psům u nás doma košík nedávali.
Měli jsme košík jen na to, když byl pes na výletě,
nebo agresivní (jako hodně, na šití) na ostatní psy.
A teď tu čtu, že by pes měl mít košík, aby nepokousal lidi.
To jsme ty psy tak změnili? Tak jsme se zdokonalili v trápení zvířat, že jim musíme dávat košík.
Ono hlavně před dvaceti lety nebyl problém tzv. zlého psa utratit. Nebo ho střelil myslivec za pár panáků a bylo.
Přinejhorším ten pes dožil někde na řetězu za barákem. Chudák.
Já si nemyslím, že se průměrný pes má hůř. Jen se ty nůžky nejspíš rozevřely.
„Neexistují žádná zdravotní rizika přechodu zvířat na rostlinnou stravu, pokud je nutričně vyvážená.“
Toto je strašná věta, protože je technicky pravdivá. Že rostlinnou stravu vyvážit reálně nelze, prostě zatají.
Je to manipulativní, je to hloupé a je to příšerné tvrzení.
Což mi připomíná - jak se má meifi? :D
Možné to je. Znala jsem dvě kačky, které zasedaly každoročně a spolehlivě vyvedly kachňata.
Pravděpodobné ne. Pokud byly kačky vysezené kachnou a mají velký různorodý výběh, je šance na zasednutí vyšší.
I vysezené dcery výše zmíněných kaček zasedaly jen některé (ono těžko říct procentuálně, kolik to mohlo být, protože většina kachňat byla jatečních, ale bylo to určitě méně než půlka) a spolehlivě tak dvě tři.
Já bych ráda podotkla, že štěňátečka byla naprosto úžasná! Chci je všechny. Černého trdloně nejvíc. On se opakovaně rval o hračku, kterou mu některý sourozenec krutou lstí odebral, takže nutně potřebuje právě mě, abych ho mohla muclinkat a hladit až do úplněho vyhlazení. A když si zdříml, chudák ležel tak, že mu padala hlava ven z kotce. Prostě trdloň.
Pořád ještě mají hebké tlapky, ale někteří už stárnou - našla jsem na nich bílý chlup! Už šedivějí, chudáci, takoví mladí. :D
Jsou to heboučké zubaté kuličky, takže zájemcům udělají dírku na piercing zdarma. Bála jsem se okousání naušnic, ale ukázalo se, že ňufíci preferují cupovat vlasy. Kdo si bere na výlet barefootky, zjistí, že mají i ostré drápky, na druhou stranu nemůžou sežrat tkaničky, takže doporučuju.
Když to srovnám s těmi předloňskými bestiemi, toto byla fakt hodná a mírná štěňátka. Asi chlupáči věděli, že přijede teta, a tak se chovali slušně. Nebo jim Inspektorová tajně míchá do krmení valium. Fakt nevím.
Máma je oproti Akvaristice Letadlové opravdu poloviční. Na výšku ani tak ne, to je menší jen asi o půl metru, ale tu kebulku má fakt malinkatou. Nebo Akvaristka obrovskou. Asi oficiálně přejmenuji Akvaristku na Psodlaka. :D Mně to nikdy nějak nepřišlo, že by byla až tak veliká, ale vedle mámy je to fakt strašný rozdíl - ty tlapy! A ta čunička! To je fakt něco.
Jsem divná, když se mi Akvaristka víc líbí než máma? Asi jo, že...
No nic, my jsme s Akvaristkou spřízněné duše. Vysoké, hubené a nenažrané, takové jsme. :)
A kozu, tu chci taky. Že je flekatá, jí odpustím, i když není taková, jakou jsem si vysnila v dětství. Na balkon k bytu by se mi vlezla, ne? Seno dám do obýváku, stejně ho nepoužívám, tak co.
Nebo - nebo mám lepší nápad. Než přestěhovat Inspektorovou s veškerým zvířectvem k sobě, bude lepší, kdybych se já nastěhovala k Inspektorové. A ona zmiňovala, že má volný pokoj, hm...