Minulý týden v úterý mi volal kamarád (se kterým chováme 2 romanovky Báru a Lízu a dále berana romaňáka Ferdu), že už je to tady a že konečně máme 2 jehňata. Byl jsem zklamán, že Bára má pouze dvojčata, když vloni měla jehňata 3. Když jsem s manželkou přijel na chalupu, zjistil jsem, že rodila Líza-prvnička. Problém však byl, že jsme viděli pouze jedno krásně černé jehně. Po chvíli hledání jsem uviděl malý, skoro bílý raneček, ležící bez hnutí u plotu, úplně zkroucený. Když jsem ho vzal do ruky, pomyslel jsem, že je konec. Pak jsem uviděl, že se jedno očičko trochu pohlo. Začal jsem ho masírovat a poslal jsem kamaráda domu pro trochu kozího mléka. Když se vrátil, přihřáli jsme mléko, vzal jsem injekční stříkačku a začal jsem do tlamičky kapat to bílé. Prakticky vše šlo kolem a dovnitř nic. Až asi po 3 hodinách jsem ucítil takové malé polknutí. Manželka našla dudák, nebyla však flaška. Díky, patrně neúmyslné, shodě norem pro kojenecké a pivní láhve jsem vyřešil i tento problém. A pak to začalo. Kojil jsem kažké dvě hodiny (originál kravské mléko) a ráno jsem měl hlavu jak škopek. Takto jsem to vydržel dva dny a pak jsem štafetu předal kamarádovi (přestávky už jsou 3-5 hod). Beránek už běhá jak pejsek za každou osobou. Máma i náhradní koza sirotka odmítly, takže musíme pokračovat. Rád bych věděl, zda odmítnutí bylo způsobeno jinou barvou (a jak často se to stává), nebo to může být důsledek toho, že si s beránkem poměrně brzo po narození hrála malá vnučka mého kamaráda ??? Přikládám foto sourozenců. Jak to vidíte Vy?
Vašek