janaa napsal(a):
protože my jsme ti nadřazení a na nás se (mimo hru) vrčet nesmí.

Tak určitěěěě vrčet nesmí,lepší,když hned hryzne

Tak to je prohra na plné čáře když "hned hryzne", takto se chovají spíš zlomení nebo těžce zakomplexovaní/ublížení psi, o těch se radši ani nebavím.

Nicméně to že na vás pes vrčí, záleží samozřejmě na situaci, je projev nedostatku respektu, (nebo pokud pes vyrostl s dojmem, že on je šéf, varování, že jste "to přehnala" a současně výzva k vyjádření podřízenosti) Nás zajímá spíš ten respekt, který bychom si měli vybudovat od štěněte, přirozeně a přátelsky.

Pokud štěně vrčí při přetahování v rámci hry, je to v pořádku. Jen nikdy nesmí získat dojem že je "nad Vámi" a toho dosáhnete zcela přirozeně jednoduchými návyky a v přátelském duchu.

Jen je třeba být důsledný (jako psí vůdce smečky) abyste to pak nemusela složitě napravovat. Pes který si myslí že je nad páníčkem je nešťastné zvíře, protože intuitivně má potřebu hájit svoji vydobytou pozici ale má to těžké, protože páníček nereaguje na jeho výzvy jak by očekával.

Aby se na stáří neoháněl a nevrčel na Vás u psí misky, od malička mu dávejte různá kousadla z ruky ať vidí že Vy ho krmíte a na Vás je závislý. Občas mu kousadlo vezměte, dejte povel ať pustí a vraťte mu ho třeba namazaný máslem. Tímto způsobem ve Vás od malička získá 100% důvěru. Špatné je, když vás u jídla nebo hračky má spojenou pouze s tím, že mu to seberete.

Video se týká postavení ve "smečce" a psí "řeči" které moc nerozumíme (jako my máme společně vrozený smích, mračení, pláč, pohružky a tomu zase tak dokonale nerozumí psi). Váš příspěvek se týká toho, že si štěně před Vámi něco chrání. Přesto doporučuji shlédnout, protože bohužel taková základní pravidla nemá většina majitelů v podvědomí. Správné by bylo, kdyby se běžně učila etologie vlků:) pak by soužití bylo ještě pohodovější, protože by nemusela vznikat nedorozumnění.

Psí vrčení a cenění zubů je pro psy běžná součást "řeči", když ten co to "přehnal" vyjádří podřazenost, nebo v jiném případě se klidí z cesty, nic nehrozí. My toto vyjádřit neumíme a ani bychom neměli, protože my jsme ti nadřazení a na nás se (mimo hru) vrčet nesmí.

Je to hodně bokem ale doporučuji shlédnout, nejlépe s titulky -automatický překlad v nastavení jestli nerozumíte anglicky.
Mnoho pochopíte
https://youtu.be/tgvVZPnZGb4

neverend napsal(a):
A nenapadlo Vás náhodou třeba to, že nechci aby byla válka? Nebo že mně vadí jak se teď Amerika chová? Kdo asi mohl válce zabránit? Víte že je mi jedno jestli UK bude v NATO? Stejně na to nemá v blízké budoucnosti a nestačilo tedy nevypovídat Rusku jednu smlouvu za druhou? 😐 Ještě tam hrdě stavět odpalovací zařízení a pak zdrhnout? Ne, teď se stydím za USA.😐

Jo USA by chtěli tu svoji svobodu podstrkovat všem

hopi napsal(a):
Někdo mě asi nazve zabedněným myslivcem ale myslím si,že nejsem! Mám rád přírodu a do té patří jak koroptve,bažanti,zajíci,králíci,hřivnáči,doupňáci,čejky atd.tak také v určitém procentu dravci,jak pernatí,tak srstnatí! Na myslivce se dost nadává,bouchalové atp.jestliže je spolek v dobrých rukou vedení,není důvod!!!
Ale proč toto píšu,v nouzi přikrmují veškerou zvěř a není to laciná záležitost! Proč ti co bojují za zvýšení stavů,zdůrazním některých dravců,kterých je dostatek,v nouzi tyto dravce nepřikrmují????

Jak se daří s Vaším projektem - vypouštění králíka divokého, někde jsem od Vás četl že se zajíci je to snazší? Zajímavý byl způsob chovu v oborách ze kterých králíci unikali do okolí.

Dronte mauricijský ( Raphus cucullatus)

Mohl nám tu možná běhat na dvorcích jako pávi nebo nebo krocani, bohužel ale tlak osadníků a zavlečených predátorů nesnesl a vyhynul.

"Proč tak rychle dronte mauricijský vyhynul, není zcela jasné. Původně se vědci domnívali, že obří nelétavé holuby lidé prostě snědli. Jenže jejich maso mělo údajně odpornou chuť. Holandští osadníci dokonce dali dodovi přezdívku Walgvogel tedy něco jako pták - hnusňák.

Zdá se, že doda spíše než lidé vyhubila zdivočelá domácí zvířata. K jeho vymizení přispěly nízké rozmnožovací schopnosti (hnízdil na zemi a měl pouze jediné vejce) a masové kácení madagaskarských lesů, které kolonisté měnili na třtinové plantáže.

Pták dodo možná ani nebyl tak tlustý a nemotorný, jak se dříve tvrdilo. Podle nových vědeckých odhadů byl dodo těžký jen něco přes deset kilo, maximálně prý necelých 17 kilogramů. Tedy ne o mnoho více než krocani

Dodo musel být i velmi odolný. Jeden se dokonce dostal živý až do Prahy na dvůr císaře Rudolfa II., kde ho nějakou dobu chovali. Přitom plavba z Mauritia do Evropy trvala čtyři až pět měsíců a v té době ho námořníci určitě nekrmili přirozenou stravou. Přesto někteří z nich přežili, a dokonce v podmínkách tehdejších „zoologických zahrad“ dokázali přežít několik let."

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Když byl druh v Severní Americe na pokraji vyhynutí a zbývala poslední populace v bažinách Floridy, přestali je farmáři lovit. Zjistily, že papoušci jsou užiteční tím, že eliminují jedovatý polní plevel - řepeň durkoman. Papoušci se konzumací těchto rostlin stávali sami jedovatými, glykosid se jim ukládal do svalů a predátoři kteří je žrali hynuli na otravu (což byly většinou zavlečené kočky, protože místní se jim vyhýbali). Pozdější výzkum papoušků ukázal jejich genetickou odolnost jedu.

Následně vyhynul i zbylý fragment populace. Spekuluje se zda za to mohla nízká genetická variabilita a příbuzenské křížení, nebo zda na vině byly zavlečené choroby se kterými se tak malá populace nestihla vyrovnat.

Martin Suchý napsal(a):
Dobre pozdní odpoledne, jedna se o indickeho běžce normalne je krmim VKCH 2 granulat + šrot nekdy ovšem sporada i N1 + bezne traviny, plze, skorapky a bioodpad. Chovam je spolecne s brahmankama . Nicméně tento měsíc mely hlavne pšenici se slunečnici ve smesi s N1. Navštívily jsme dnes lékaře a nenašli jsme zadne stopy zranění , infekce a ani žádný bolak či vřed. Klobni pouzdro se zdálo byt tez v normálu. Tepot v noze tez nebyl. Doktor usoudil, že to nebude zrejmne bakteriální příčina či druh infekce, ale spíše naky vnitřní problém v kloubu mozna nedostatek mineralu ci vitaminu. Pac pri pohybovani kloubem hlasite dýchá. Napadlo me ze by to mohl byt vnitřní parazit, pri zacerveni pry husy a kachny tez kulhaji az nakonec přestanou chodit uplne. Jenže minule pondělí jsem je cervil octem a koncem února jsem je cervil pripravkem (granulat z bylin)VermX. S doktorem jsme strikackou aplikovaly peroralne odcervovaci přípravek, léky na bolest a vitaminy ADE. Mam ji kazdy den dávat vitamíny . Doma mam jeste plastin a voderozoustny multivitamin pro drůbež.
Doufám tedy, ze coby dup se bude opet prohánět po zahrade s kámoškou. :-)

Dost mi s tímhle pomohlo dát kachnu na řeku a po pár dnech začne i chodit. Uleví nohám a zároveň při plavání procvičí. Většinou za tohle může nedostatek vápníku.

petr008 napsal(a):
Napravit, zadlahovat, zafačovat a za dva týdny bude slepice jako nová. Mají velkou schopnost regenerace. Kdo umí, umí .

Taky mám dobrou zkušenost, dlahu jsme dali provizorně, noha zlomená u kloubu se stejně trochu vyklala ale slepička měla velkou touhu žít a žrala jak divá. Do tří týdnů s nepatrným kulháním byla vypuštěna a dnes byste to na ní nepoznali.

Ve světě se skleněné koule zakazují, ryby se tam po čase "zblázní"

ančovička1 napsal(a):
Určitě..použijte všechno možné..arpalit, potírat olejem, nejlepší je aplikovat od MVDr Ivomect v případě, že už je zákožka potvrzená..olejem změkčovat..
Hodně se o vápence zde píše, zadejte si ji..

Preventivně bych ten arpalit klidně použil, párkrát namočit nohy do oleje a máte klidnější spaní.

Jak ji poznat si tu můžete najít, často je i foto počátečních stádií.

Podobně jako si připomínáme historii aby se neopakovala je dobré si připomínat i vymírání nejen papušků a jeho průběh. Je vidět jak je to plíživé a nenápadné, pak takhle oslabenou populaci jednoho dne dorazí nějaká menší katastrofa a druh je ztracen.

Člověk si pak uvědomí důležitost chovatelů a toho držet druh v zajetí v dostatečném počtu a genetické variabilitě aby nám v případě vyhynutí zůstala silná životaschopná základna pro případné opětovné navrácení do přírody.

Kdybychom měli "vyhynout" tak vyhyne jen moderní společnost. Původní kmeny v pralesích, na ostrovech nebo v Himalájích přežijí a budou o nás vyprávět báje, třeba se v takovém případě z našich chyb poučí.
...

Škoda že papoušky karolinské nikdo nekřížil s aratingami, zachovala by se tak část jejich genů a taková hybridní populace by vyhynulého "čistého" p. karolinského mohla snáze evolučně nahradit a přiblížit se původní formě.

gallif napsal(a):
Zaujal mě průběh vyhynutí severoamerického papouška karolínského, který se vyskytoval v povodí řeky Mississippi v jihovýchodní části Spojených států.
Ačkoliv byl tento druh příbuzný aratingám, měl přizpůsobení chladu podobné jako papoušek mniší a to v podobě opeřeného ozobí. Hnízdil v dutinách stromů a projevoval se hlasitým křikem.
Zalétal na pole a proto byl novými osadníky huben po stovkách, pomáhala jim v tom i zvláštní vlastnost papoušků, vracet se k zabitým ptákům.
Byl také loven živý a chován v zajetí, prý se jednalo o "přítulného společníka".
Nikdo je však v zajetí nemnožil tak, aby se tento druh zachoval.
V Německu se prý vyskytovala populace zdivočelých ptáků, ti však byli vystříleni.
Nakonec byli ve své vlasti vyhubeni vybíjením, novými nemocemi a údajně i působením nepůvodních včel, které jim zabíraly hnízdní dutinyhttps://cs.m.wikipedia.org/wiki/Papoušek-karolinský
Jako laik si říkám, jestli jejich původní místo neobsadí "invazivní" alexandr malý nebo papoušek mniší. Dříve jsem se divil jak je možné že papoušci mohou přežívat i v oblastech mírného pásu, zřejmě sem ale od přírody patří také.

V Německu se prý vyskytovala populace zdivočelých ptáků, ti však byli vystříleni.

Tak to je ohromné... Škoda takového krásného druhu.

voxon napsal(a):
Kur zelený nemá dva lalůčky po straně ale jeden jediný jakoby podbradek. Tyto geny pak způsobí, že například araukany mají často holý krk pod bradou a lalůčky úplně chybí.

...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii