radek s napsal(a):
Můžete někdo poradit vyrobce-prodejce, WWW:doplňků stravy živočišného původu (sušený hmyz a podobné)
Předem děkuji za odpovědí.Radek

Jednou z možností by bylo podávání průmyslově vyráběné míchanice určenou pro droboť s doplňkem hmyzu. Sám tuto míchanici na doporučení kolegy používám a jsem s ní spokojen. Tyto míchanice se prodávájí běžně na burzách (Přerov,Týniště)

alice napsal(a):
Papoušek konžský, naše mladá samička

Moje aymarka

worky napsal(a):
A má tu někdo zkuenosti s chovem po více párech? Myslím si že je škoda nevyužít tak velký klece :-(

zkouška

Chtěl bych se zeptat jestli má někdo zkušenosti s chovem tohoto malého ptáčka. Chtěl bych chovat 2 páry v kleci dlouhé 70 cm vysoké 50 cm a hluboké 45 cm. Zajímalo by mě jestli vůbec lze chovat 2 páry v jedné kleci, zda s tím má někdo zkušenosti? Děkuji

vrabec napsal(a):
Mily priteli,vse bude dobre do te doby nez zacnou pripravy na hnizdeni, pak zacnou boje o budky ,prolezani budek a vzajemne ruseni na hnizde, pokud chces neco odchovat, pak po paru a samostatne kazdy par ve vlastni kleci,takova je zkusenost,neveril bys jak takovy mirumilovne vyhlizejici ptacek za gros kudla je bojovnik ,ale skusit si to muzes.Zdravi vrabec.

A má tu někdo zkuenosti s chovem po více párech? Myslím si že je škoda nevyužít tak velký klece :-(

Všude se píše kolik by bidla měly mít minimálně v průměru na nohu ptáku, ale zajímalo by mě, jak je to s maximální velikostí, přikládám obrázek s dotazem, je už tohle přilíš?

coala napsal(a):
zdravím,

nechcem načínať novú tému, keďže tu podobná existuje
rada by som si od Vás nechala poradiť v tomto prípade čo na zem do voliéry

moja vonkajšia voliéra až na malé detaily ako umiestnenie krmítok a napájačiek a osadenia pletiva do tzv. predchodbičky pred vstupom do voliéry je už hotová

momentálne ale riešim dilemu čo mám spraviť so spodkom voliéry ako je na obrázku vidieť je tam tráva, ktorá by tam samozrejme mohla zostať avšak nemám skúsenosti ako sa to bude dať čistiť, postupne budú na zemi poroztrusované semiačka, ktoré samozrejme môžu v zemi rásť a papagáje by ich mohli následne konzumovať ale mimo zrnín tam bude napadané aj ovocie a zelenina, ktoré môžu začať hniť

ako to riešite Vy? ako čistíte dno voliér?
v starej voliére som mala na zemi takú pevnú gumu, ktorá sa používa vo výrobných halách, dalo sa to dobre zamiesť a spláchnuť silným prúdom vody zo záhradnej hadice ale ako v prípade, keď je dno voliéry posiate trávou? nadôvažok predpokladám, že tá trava tam dlho nevydrží, že ju papagáje zlikvidujú a zostane tam holá zemina čo potom?

máte prosím pre mňa nejaké rady? rada by som ich už tento víkend pustila von na slniečko

za Vaše rady vopred ďakujem

Pěkná voliéra, já to budu řešit tak, že plochu, nad kterou budou umístěny misky s krmením budu mít vydlážděnou abych ji mohl splachovat vodou a část asi nechám zatravněnou. I když to určitě nevypadá tak pěkně, tak je to účelnějsí z hlediska údržby. Jinak pokud si tam necháte tu trávu počitejte s tím že ty zbytky co vám tam zůstanou budou přitahovat hlodavce, nevidím sice z té dálky velikost ok, ale řekl bych že pro myš nebud problém se dostat dovnitř, zvláš't pokud nemáte volieru zabezpečenou proti podhrabávání. Tohle je můj osobní názor, který bihužel zatím nevychází z vlastních zkušeností, ale z toho co sem se různě dočetl a dozvěděl... Možná vám někdo poradí lépe.

mr.kokotak napsal(a):
Já osobně používám pokud jsou k mání,tak bidla z ovocných stromů(hruška,jablko).Chtěl bych se zeptat jestli jsou škodlivé větve z meruňky a broskve ? Jinak když nejsou zrovna větve z ovocných stromů tak používám,též bez,lísku.Jen jednu radu nepoužívejte větve z dubu,obsahuje tynin(nebo jak se to píše),který je zdravý škodlivý.

Myslim že pokud nejde o stříkané stromy škodlivé určitě nejsou. Ještě bych nedoporučoval větvě ořešáku, jsou dost aromatický, slyšel sem že se používají u v bodách pro psy, jako porostředek proti blechám.

alice napsal(a):
Naše rozelky mají bidla mnoha tlouštěk, ale zajímavé je, že nejraději vysedávají na tom nejsilnějším. :)

Tloušťka bidla asi tedy nebude tak špatná, pokud tam mám i jiný, ale vzhledem k tomu, že jde o větvě jabloně, který mají hladkou kůru (jak už výše uvedl Johan), tak se aymaře po nich celkem špatně pohybuje. Takže až najdu nějaký vhodný bez, tak bidla vyměním. Děkuji za rady

worky napsal(a):
Všude se píše kolik by bidla měly mít minimálně v průměru na nohu ptáku, ale zajímalo by mě, jak je to s maximální velikostí, přikládám obrázek s dotazem, je už tohle přilíš?

a ještě jeden detail...

peky napsal(a):
A když tu slunečnici podávám naklíčenou,je to dle vás ode mě dobrý počin a nebo je to jedno v jakém stavu jí přijímají.Zjistil jsem,že naklíčenou berou ještě raději než suchou,četl jsem někde,že naklíčením se tuky ztratí a je to ideální krmivo-jaký máte na to názor

Řekl bych že naklíčená je zdravější, tuky jsou zásobní látky a v době klíčení potřebuje rostlina jak živiny tak energii na to aby vyvinula první kořínek, kterým by přijala živiny z vnějšiho okolí, takže látky obsažené v semenech jsou tam jen proto aby semeno dokázalo vyklíčit. A když jsou tam jen proto tak by se měly tímto procesem spotřebovat. Tohle je můj napůl laicky názor

petra napsal(a):
Myslela jsem, že škodlivost černé je v tom, že ji papouščí játra neumí úplně zpracovat narozdíl od žíhané a bílé. Na pra exotě býval obsáhlý článek o tom co která složka potravy obsahuje a jak se to mění naklíčením, možná má někdo zálohu. Zkusím se podívat jestli to nemám vytištěné.

Játra slunečnici nezpracovávájí, tu zpracovává žaludek, který ji pomocí organických kyselin rozloží na jednodušší látky, ty se pak dostanou do krve. A následně do jater... V těle může být tuk využit jedině po-té co se jeho molekuly rozloží až na jednotlivé prvky.

Chtel bych se zeptat ohledne umisteni me budouci voliery, mam na dvore 2 vhodna mista, rozdil je v tom, ze na jedno sviti prime slunce temer po cely den a na jedno sviti jen tak do 13 hodiny, ktere misto by bylo vhodnejsi pro drobotinu? Samozrejme pokud by to bylo na tom slunnem miste tak bych udelal zhruba pres pul voliery zastineni..

Jak casto je potreba menit bydla u ptaku, kteri bydla neokusuji tj. pouzivaji je jen na sezeni a spani. ?

hicks napsal(a):
No ale aby potom ty aymary někdo koupil, když dáte ceny o 400 Kč vyšší kvůli DNA.

S tim by ti mohl poradit Pan Smrček, ten aymary taky odchovává. Ale podle cen co vídám v inzercích tak se ta cena mutaci taky pohybuje na dvojnásobku i výše, ku ceně přířodních. A pokud je chováš ve velkém, myslím že by se dala sehnat nějaká skupinová cena u zvěrolékaře Myslím že sem to někde i četl...

hicks napsal(a):
Zdravím dá se rozpoznat u aymar nějak pohlaví? Vím, že se to dá u přírodních poznat. Ale co u mutačních aymar.?

U mutacnich forem aymar se pohlavi poznava jen velmi slozite a i tak nelze s jistotou urcit. Takze nejpresnejsi jsou testy DNA..

klakier napsal(a):
Záleží na tom, kde bydlíte a jaké máte možnosti. Já osobně mám velmi dobré zkušenosti se zemědělskými plodinami. Třeba slunečnice a kukuřice jsou velmi vysoké rostliny. Sice nejsou k dispozici hned na jaře, ale když (jak říkám podle možností) je zasadíte na malé políčko. Pak až dorostou do požadované výšky, můžete je postupně přesazovat do květináčů a přemístit je do voliér. Samozřejmě, že je nutné je přichytit k pletivu, protože po přesazení neudrží balanc, ale vypadá to opravdu hezky. Ptáci to sice zničí, ale pak dáte nové. Kromě toho používám i volně rostoucí vysoké trávy. Hlavně je to skoro zadarmo. Po prvním roce mi agapornisové sežrali tolik hlíny, že jsem pak pro jistotu ve velkém hrnci hlínu nejdřív převařil a nechal vysušit. Pak do ní kukuřici přesadil.

Videl sem par volier, kde meli jehlicnany, tuje atd. Co si o tom myslite, planuji na leto taky postavit volieru a chtel bych aby vypadala pekne. Bude to pro drobotinu, hlavne pro kanary..