xxxxxxxxxx napsal(a):
Tak já zde také přiložím jeden snímek samice.

A toto je Creoboter gemmatus, neméně krásná kudlanka.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Łukin napsal(a):
a foto jine samice :

Tak já zde také přiložím jeden snímek samice.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Łukin napsal(a):
pseudocreoboter w. samec

Tohle je ale samice, podívej se pozorně na počet článků. Samci jsou i vzhledově drobnější.

minienti napsal(a):
Whow že už tě nepokosala

Toto je můj exemplář v 5. svleku.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lars napsal(a):
Tak som ho teraz presne odmeral. Od hlavy po konec chvosta má celkovo 35 mm. Ospravedlňujem sa za tých 50mm ak som tým niekoho pomýlil. Takže je to rod Euscorpius ? Díki.

Tak se omlouvám za ten zmatek, je to Euscorpius sp.

minienti napsal(a):
a kešte jeden asiaticus

To je přesně on...

minienti napsal(a):
a tadi Lurus dufoureius asiaticus

Tak je to Iurus dufoureius asiaticus, přesně ten, co je vyobrazen na posledních dvou fotografií. Klepeta, telson, zbarvení, vše tomu dosti odpovídá...

minienti napsal(a):
Tady je Lurus dufoureius dufoureius.

Tak na té druhé fotografii je již adultní jedinec, ten je více světleji zbarven. Jinak na té Larsově fotce je exemplář, který bych podle udané velikosti odhádl na 3.-4. svlek.

vladimir hula napsal(a):
Zmatlo me to jmeno dufoireus - ted jsem se na to mrkl a je to tak, ze samozrejme Iurus je na Balkane az na uplne nejjiznejsim cipu Recka, takze Krk je blbost. A jak jsem psal, je to uplne jinak vypadajici druh (az najdu fotku, tak ji sem pasnu, nejake jsem kdysiva vyfotil).

Velikost - 5 cm je na rod Iurus v celku malo, byvaji i postabdomenem (tedy lidove zadeckem) i 10 cisel velci. Zato 5 centimetrovej E. italicus a nebo E. flavicaudis je normalka.

VH

Ale Lars píše, že je to ještě mládě, takže 5 cm je pro Iurus úplná normálka. A největší zástupce rodu Euscorpius měří nanejvýš 45 mm.

lars napsal(a):
Ten škorpión je v súčasnasti vlastne mláďa. Má aj z chvostom cca 50 mm.

Tak je to na 100 % Iurus. Žádný zástupce rodu Euscorpius nepřesahuje velikost 50 mm. Na chov stačí terárium s udusanou rašelinou a několika úkryty. Vyžaduje vlhčí prostředí a teplotu okolo 25 °C.

vladimir hula napsal(a):
Jo, jo, chybi meritko. je to 100% nejakej Euscorpius, ktery netusim. Nebezpecni - no, pro nekoho jo, pro nekoho ne. Je to asi jako se vcelama - ucinnost jejich jedu se da s tim porovnat. Nejsou nejak moc obratnia pinzetou se s nimi manipuluje dobre. VH

Potřeboval bych vědět velikost, jestli činí kolem 8-9 cm, tak je to Iurus dufoureius. Největší evropský štír, který není toxicky významný.

cislo.5 napsal(a):
Vím,že určení štíra podle jedné fotky není snadné,ale pokud by si snad někdo troufl zařadit ho alespoň do rodu,byl bych vděčný.Snad pomůže i lokalita.Jižní Etiopie,okolí města Yabello..Snad nějaký Pandinus?

Mohl by to být Pandinus cavimanus.

frankie napsal(a):
a ten druh Pseudocreobotra je náročnější ne? kolik se tak pohybuje cena za subadultní samici? nebo ty jakou by si dal taxu?

Tak určitě je to jeden z nejnáročnějších, ale zároveň i nejkrásnějších druhů kudlanek. Mladé nymfy jsou více náročné na teplotu (28-30 °C) a vlhkost. Nutné je denní rosení, alespoň dvakrát denně. Jde o poměrně žravý druh, pouze dospělci loví nejraději mouchy. Nejproblematičtější je však páření, samičky jsou velice agresivní a často samečka sežerou ještě před pářením. Subadultního jedince bych prodal za 200,-; to je standartní cena většiny chovatelů.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

frankie napsal(a):
Lampa tag to joa já přemejšlel co by to mohlo bejt... A ještě máte nějaký jedince Cilnia chopardi?

Tenhle druh už v chovu nemám, já se teď spíše specializuji na druhy, které mají rozšířený štít nebo výrazné zbarvení (Creoboter, Deroplatys, Phyllocrania, Pseudocreobotra).

frankie napsal(a):
Jo a takže třeba druh Cilnia chopardi? a jestli se můžu zeptat, ten bodový zdroj dá se koupit ve zverimexu?

Ten bodový zdroj je obyčejná lampa, která se dá koupit v elektru třeba za 280,-. U Cilnií záleží na stádiu jedince, ty nejmenší nymfy je jistě vhodnější chovat při vyšší teplotě, ale sám jsem choval Cilnie od L5 celý život v plastových lahvích bez osvětlení a prospívaly bez problémů.

frankie napsal(a):
Zdravímm všechny chovatele kudlanek, ale nejen je, v tomto tématu bych chtěl kdyby jste mi napsali pár rad do začátků... Každý nějak začínal, již mám přečetlích mnoho článků a tak i vím hodně o tom co potřebují aby se jim vedlo... Tak mi pište vaše poznatky a rady, které z článnků nevyčtu


Tady je to co bych nejvíce potřeboval


*Jak udržujete stálou teplotu v teráriu?


Děkuji předem, a doufám, že mi pomůžete líp než na ostatních stránkách za dnešek

Zdravím,
tak já chovám kudlanky 4 roky. Většina mnou chovaných druhů pochází z rovníkového pásma. Chovám je v plastových nádobách, které jsou rozmístěny poblíž bodového zdroje. Takto přes den udržuji teplotu 25-28 °C, v noci zdroje vypínám, takže kudlanky zůstávají při běžné pokojové teplotě. Druhy z mírného pásma a subtropů nemám u bodového zdroje, tudíž jsou celý den při pokojové teplotě. Ta může kolísat od 20 do 25 °C. Při této teplotě lze chovat i odrostlejší exempláře teplomilnějších druhů.

frankie napsal(a):
Dobrý den, mám dotaz, je možné krmit kudlanku i nějaým tím broukem co projde okolo? třeba Ploštice, chroust a co třeba Vosa či včela a né jen cvrčkama švábama atd?

Zdravím, tak záleží na tom o jaký druh kudlanky se jedná, ti nejběžněji chování zástupci (např. Sphodromantis) žerou prakticky všechno (tj. lezoucí i létavý hmyz), ale např. Phyllocrania paradoxa v některém období vůbec nepřijímá cvrčky a žere jen létavý hmyz. Sám jsem u tohoto druhu zkoušel krmit vosami a kudlanky je bez problémů lovily. Jinak já kudlanky běžně krmím mouchami a motýly, ale brouky a ploštice jsem zatím nezkoušel.

kvetak napsal(a):
Zdravím,

je to Chilobrachys sp. "Burmensis". Jsou to mláďata z kokonů co prodávali skopčáci společně s kokonama lividek a nastala tam záměna. Těchto případů je povíc.

S pozdravem
Ondřej

www.arachne.wz.cz

Ty určitě myslíš toho vysmátého, který v loni na jaře prodával na burze několik zástupců rodu Haplopema, ale kromě lividek, žádné neměl určené. Skutečnost je taková, že jeden kokon opravdu od H. lividum nepocházel, ale rozhodně ani od Chilobrachys. Podle některých chovatelů šlo o H. aureopilosum, což je synonymum k H. minax. Tento názor však nikdy nebyl potvrzen, ale ani zamítnut. Jednoduše můžeme říci, nymfy všech zástupců rodu Haplopelma jsou si v juvenilním stádiu navzájem velmi podobné, ale při troše dobrého pozorování si můžeme všimnout rozdílného chování. Na podzim téhož roku byl tento veskrze neurčený druh označován jako Haplopelma sp.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dobrý den, měl by to být adult samec Haplopelma lividum, ale nějak se mi to zbarvení nezdá...díky za Vaše názory

Zdravím, určitě to bude samec lividky, neboť ty mají béžové zbarvení a chybí jim ten modravý lesk, jaký známe u samic.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
he ta emilka nahoře vypadá jako by dávala nožičky po tělo jediný co mluví pro její dokonalé zdraví je, že se udrží na dřevě a vená zadeček jednu velkou farmu na plíseň

Jak vás všechny pozoruji, tak jste úplně stejní, tzn. jak ta osoba, která začala diskusi, tak všichni co reagovali. Jednoduše:
JSTE JEDNÉ KRVE