Zako021 napsal(a):
Dobry den

Nevite jestli přijede pan s krmením do dobotky v Prosinci ???

Děkuji

Opravdu se tu ptáte? To už za Vás máme volat pánovi? V příspěvku máte telefonní kontakt a když už, tak stačí trochu pohledat a najdete si ten kontakt během 30 vteřin... https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/inzerce/r/detail/3576398/pozor-burzy-prodej-cb-kladno-sobotka-vejprty-tyniste-teplice/
Ale chápu, že je asi jednodušší tady spamovat jeden dotaz, dokud to nevyřeší někdo za Vás

Luboš Jedlinský napsal(a):
bylo by škoda jí rozdělit, osobně nejsem příznivcem boxových volier, ale místo několika menších mít jednu pořádnou, když vidím masový chov kde mají ptáci voliery 80cm široké a 200cm dlouhé ale je jich v řadě 20 tak mi je z toho smutno, párek korel v tak maličké volierce si života moc neužije, tak že za mě toto skvostnou budoucí volieru nedělte. druhá otázka je kolik chcete do ptáků investovat, velcí papoušci jí budou ničit, pokud tam dáte, turaca, toca, na zem bažanty, a to vše doplnit menšími druhy, myslím že to bude velmi hezký pohled. jak kolega řekl může tam být i austrálie pokud nechcete do ptactva zatím investovat větší peníz.

Když jsem psal o rozdělení, myslel jsem třeba na 3ks, tak aby tam mohl zadavatel mít ty Severy, Eclekty, Amazoňany třeba... Hlavní je, aby si zadavatel jasně rozmyslel, co vlastně tam chce chovat a podle toho stavěl... Jinak pan zadavatel tu střílí osazenstvo, které spolu absolutně nesouvisí(nejdříve velké papoušky, teď zase hmyzáky a droboť...) , takže nevím, jaká je jeho představa... Jestli je možnost dodělat venkovní část, rozhodně doporučuji u jakéhokoliv chovaného druhu...

A co společný chov Alexandrů malých, Alexandrů čínských, papoušků patagonských jestli chcete trošku větší papoušky. A nebo udělat společnou Austrálii... Možností je spoustu a voliéra bude krásně prostorná... A nebo rozdělit na více menších a dát Vámi zmiňované po párech...

Skrblík napsal(a):
Bohužel pozemek neotočím. 100 cm od zdi z které vystupuje oblouk voliéry (pohled na jih) je hranice pozemku se sousedem. Je pro ptáky nějaký problém, že hlavní výlet je orientovaný na sever?
Z východu sluníčko, též ze západu. Když jsem se nad orientací zamyslel, tak jsem si řekl, jestli by ptáci využily raději přes letní měsíce stín, nebo výheň z jihu.

Myslím, že orientace výletu nebude mít nějaký zásadní vliv, zaměřil bych spíše na orientaci budek, budky chcete mít venku nebo uvnitř? Jestli chcete chovat více rozdílných druhů, tak vám budky uvnitř záletu nebudou fungovat. Doporučuji zvážit chov Mníšků s přírodními hnízdy, to je opravdu pěkná podívaná... Mniši v těch hnízdech i nocují... Máte i představu o "vybavení venkovní části"? Chcete mít něco, co by napodobovalo biotop nebo něco co se bude snadno udržovat? Zohledněte to při výstavbě. Z plánku není jasné, kudy se budete dostávat do výletu. Berte v potaz případné výměny přírodních bidel, různých kmenů a čištění materiálu na zemi. Při takovém projektu je potřeba dost přemýšlet, ať se vyhnete pak případným dodatečným úpravám... Projděte si místní diskuze o voliérach a okoukněte některé fígle a vychytávky.

Zdravím, chápu v návrhu oblou čelní stěnu z důvodu estetického, ale přijde mi to zbytečné. Trošku přemýšlím nad nutností toho záletu. Jestli plánujete Austrálii s možností případné obměny v budoucnu za něco jiného, tak si myslím, že ten zálet bude stejně nedostatečný. Možná bych zvolil zálet po celé šíři, kde by později třeba šlo danou voliéru rozdělit, tak aby šla lépe využít(třeba pro 2 páry velkých papoušků nebo hejno alexandrů). On zálet 2x2m není nic extra, stejně bude většina nocovat venku. Vzhled by se dal vyřešit obložením do oblouku zvenku. Jestli plánujete Austrálii, tak vypustit rozely, je tam velké riziko problémů a andulky taky nedoporučuji, protože jsou dosti vlezlé. Voliéra má krásnou velikost. Nebál bych se dát královské, nádherné, mnichy, korely. Záleží také jak moc chcete odchovávat, nebo jestli to má být primárně pohledovka. Než začnete stavět, tak si opravdu dobře rozmyslete skladbu osazení a podle toho bych to ještě upravil.

Jsem podobného názoru, jen ne tak drasticky řečeného Prostě je musíte naučit. Upravte množství, které jim dáváte a když druhý den zůstane, nechte to tam. Oni za jeden/dva dny hlady nezemřou. Ptáci jsou jako každé zvíře mlsouni, nejprve vyberou velká a tučná semena. Výjimku dělám pouze v odchovech, to jim cpu horem dolem.

Škoda, že začínající chovatelka musela hned sáhnout po Amozoňanovi... Třeba takový Mníšek je mnohem inteligentnější a má obrovský dar k mluvení, myslím že hned za Žakem je to nejvíce vhodný papoušek na mluvení. Jako další plus vidím velikost a daleko menší náročnost. Proč do začátku hned takhle náročného papouška? Protože se mil líbí? Co slečna ví o agresivitě, která zrovna u AM je celkem dost častá? Za půl roku bude bůhví kde, protože nebude mluvit, začne se škubat a napadat okolí, třeba. Takhle to většinou končí. Snad to nebude i tento případ.

papagajvilko napsal(a):
V príspevku neuvádzate o aký druh vtáka v Kroměříži išlo, ale rozela lutino orange, to určite nebola, za 1 500 Kč, na to zabudnite !

Tak možné to je, před asi 4 rokama koupil známý penanta skořicovou straku 2F za 1000,- od starého pána, který ani nevěděl co má. Výkup mu to nevzal a známý zrovna sháněl samici straku, sám ani nevěděl co kuouje...

.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

zbosace napsal(a):
Keď vidím tie namodrale lícne škvŕny premýšľam či je to naozaj alebo mám špatné zobrazovanie farieb na displeji?

Také to vidím takové "nečisté" a při prohlížení fotek na FB jsou někteří ptáci postavově k penantům... Samozřejmě si nedělám iluze o vzniku některých mutací u rozel pestrých, ale tady mě to celkem až moc bije do očí...

hašoun napsal(a):
Dobrý večer
Co se týče PUR panelů ,tak jedině mohu doporučit. Mám ubikace jak z Ytongu , tak z PUR panelů a těch výhod je o poznání více. Z Ytongu je to pracné, zdlouhavé , velice špatná údržba stěn - vymalování , poškození okusem od papoušků.
PUR panely - rychlá stavba, samonosné ,bezva údržba.
Stavba - betonové plato ( rovina), vyplatí se sehnat lišty ve tvaru U,L na spodní hranu (nemusíte se bát myší).Na beton dám kotvy ve tvaru L na šroub do chem. malty a mezi desky pěnu. Střecha na deskách a stěnách vyplněná pěnou a spojena po celé délce lištou ve tvaru L a nýty - ( takto samozřejmě všechny svislé rohy a kouty. Velice dobré jsou vnitřní mezistěny z PUR panelu 4 cm -podpěra střechy, míň pracné , ptáci se neruší , výhoda montáže budek, držáky bidel. Okna do střechy bych nedával - problém s utěsněním ( trapézový plech) ,stačí na boky. I když je zima , tak stejně je potřeba větrat ,takže s vlhkostí nemám problém. Jinak i plechové panely se dají krásně obložit třeba dlažbou ,supr to vypadá.
Trošku jsem chtěl jen poradit ,jak jsem stavěl . Chovu zdar.

Dobrý den, nebyly nějaké fotky?

Dobrý den, tohle ke moje směs pro Austrálii, takže bude i pro korely vhodná. Vyzkoušejte nejprve, které semena budou brát a které ne, poté můžete upravit. Kupuji u jednoho pana na burze, od toho stejného již několik let.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A kde štěpky kupujete? Přes internet? Co jsem po nich koukala v kamenných obchodech, tak většinou mají akorát ty dekorační barvené....

My máme kmenovou jen jednu - u nádherných. Plus 2 u korel. Zbytek má klasiku z prken. Je teda navíc fakt, že u červenokřídlých se nám osvědčila nejvíc budka do L. A to by se u kmenové dělalo blbě. A dle letošní zkušenosti to bude potřeba i u králováků. Ač má budku dost širokou a samozřejmě žebříček, padala do vajec.

Štěpky a hobliny mám od známého truhláře, dělá mi je ze zbytků "namíru" vždy jen pytel na 2-3 sezóny... Navštivte nějakého truhláře ve Vašem okolí a určitě se s ním domluvíte. Sehnat bukové dřevo a nechat si nadrtit není v dnešní době problém, na vesnici má určitě někdo štěpkovačku... Budky do "L" jsou super, až budu dělat nové, udělám tak všechny. Králováci jsou nato hrozní, snad každý, u koho jsem byl, má budku do "šikmého L"

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pommovi

mix hoblin a sena-slyším poprve?

občas kradou seno...a nosí ho do budky?? Papoušci větší austrálie.

Pommovi chovají pod papoušky morčata

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ty dáváme právě na jaře taky. Plus z nich dělám smrčkový med. 😉

Jinak co se týče podestýlky do budek - nejvíce dáváme hobliny. Větší Austrálii (pap.cervenokridly, horský, královský a nádherný) mix hoblin a sena. Oni si to vždy nastipou na menší kousky. Občas mi kradou seno i dole u morčat. Alexové si vždy nastipou dost dřeva k tomu. Přemýšlím jim koupit přímo bukové štěpky na příští sezonu.

Co se týče frekvence čištění - andulky a korely i co týden, záleží na počasí. Velké papoušky čistím až po výletu. Ti moc zásahy nesnesou. Většinou se dost blbě tváří i na kontrolu hnízda - když jsou malí koukám ob den. Denně jsem koukala letos jen nádherným, protože vloni nechali 3 mladé uhynout hlady. Jak se začali operovat, tak už jen ob den.

Velikosti budek dle druhu - máme jich už 11, tak z hlavy vám všechno nenapíšu. Ale mám to napsané na našem webu.

Bukové štěpky jsou super, všichni moji si vždy naštípou dle potřeby. Ja dávám kombinaci štěpky a hoblin. Každý pár si poté hnízdo upraví, jak potřebuje. Dávám poměrně velkou vrstvu štěpky dospodu kvůli odvodu vlhka a navch hobliny. Dávám kombinaci tvrdého i měkkého dřeva jak u štěpky, tak u hoblin. Rašelinu nedávám vůbec. Budky mám všechny stejné pro pestré, barnardy i penanty se základnou 35x35 a doskokovou plochou u žebříku. Výška asi 70, teď nevím přesně... Čistím po výletu a kontroluji spíše poslechem, opticky jen ze začátku, zda samice dobře krmí a po nakroužkování jen sporadicky, ale mám spolehlivé rodiče, takže zbytečně nestresuji... Budky nemám kmenové pouze ze své lenosti, je pro mě jednodušší si je stlouci, tak jak potřebuji... Dříve, když jsem choval mnichy v hejnu a nechával jsem je stavět si hnízda, tak sem je porozebral pouze kvůli kroužkování a pak nechal vše na přírodě...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak ty dostávají spolu s větvemi na oštip běžně. :) Já pěstuju pár bylinek přímo zvířatům, ale třeba tu levandulí používám zatím jen na provoneni pokojů doma a do tinktur. Ale je pravda, že se můžu podělit. :)

Jj větve klasicky celoročně, myslím ale ty jarní světlounké 3-4cm dlouhé, to je studnice vitamínů a tříslovin. Dokud jsou takto mladé a nabušené sbírám pouze ty. Doporučuji i doma do oleje, pak zálivka na salát dostane jiný rozměr

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Díky. :) No vidíte to, ta levandule mě nenapadla jim dát a to jí mají před voliérami. To ořechové listí je dobrý nápad. Dávali jsme běžně u drůbeže, tak proč vlastně ne u papoušků. :)

Příroda je plná skvělých věcí. Doporučuji smrkové výhonky, to je velká paráda a super nakopávač na začátek sezóny, jinak využívám veškeré bylinky na zahrádce. Kamarád se mi směje, že je krmím jako králíky . Mám ale výhodu, že babička je stará kořenářks, takže se nemusím starat o sběr a sušení, pouze podnikám loupivé tažení

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mohu vědět, jaké bylinky používáte? Dost mě to zaujalo. :) Díky.

Normálně dávám celoročně buď když jsou čerstvé nebo pak sušené... Levandule, vratič, černobýl, květ česneku, afrikán a do hnízda dávám ořešákový list. Tak jsem okoukal od dědy, takže v tom pokračuji. Nejsem zastáncem chemických věcí a mám podlahu a střechu po celé voliéře včetně výletů, takže parazity moc nemají kde nachytat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zemjanek

Ty vápenky a další nesmysly vznikají právě z neuklizeného bince-neumím si vůbec představit jak to vypadá v nečistěné budce od kroužkování u penantů 9ks. i jiných to musí být humus.

A představte si, že není. Můžete se zeptat každého, kdo má moje odchovy v jaké kondici mám ptáky, příští rok Vám tu budku zevnitř vyfotím po odchovu, když se mi připomenete... Mám budky 35x35 dno s představbou kvůli seskakovaní samice do budky. Na dno dávám dvě vrstvy dřevěné štěpky. Dolů buk/dub, pak smrk/borovice a nato vrstva dřevěných hoblin mix. Vrstva je poměrně vysoká, odhaduji 5cm.

Přílišná čistota je naopak naškodu, protože si organismus nezvykne na určitý druh bakterií a nevytvoří si tu správnou imunitu. Potom vznikají různé vápenky a další nesmysly, protože se tělo nedokáže poprat s banální nákazou právě proto, že bylo od mládí distancováno od vnějších vlivů...