Neregistrovaný uživatel

Potřebuji poradit.
Mám doma 2 kavalíří kluky (stáří cca4 roky) a nyní čtyřměsíční jorkšířici Kristýnku. S kluky to bylo OK, čistotnosti se naučili cca do 5. měs.Vydrželi i přes den, když jsem v práci. Nejprve se naučili chodit na hadr a pak postupně ven. S Kristýnkou je to jiné. Přinesli jsme si ji v 9. týdnech. Byla čistotná, čůrat a kakat chodila na savou podložku. Po čtrnácti dnech, když se víc rozkoukala, tak začala čůrat úplně všude. Samozřejmě, že pokud jde na podložku chválím, pokud ji přistihnu, že dělá neplechu jinde nadávám a hulákám fuj , popř. cvrnku přes prdku. Od třetího měsíce chodíme ven, občas se venku vyčůrá i vykaká(opět přehnaně chválíme), ale je schopná ihned po návratu udělat louži doma. Přes den (po návratu z práce) s ní chodím často, po dvou až třech hodinách, dle její aktivity ale stejně čůrá doma. Jednou jde na podložku a pak dvakrát na koberec. Přes noc také až na malé vyjímky nevydrží. Večer chodíme kolem 10.hod. a ráno kolem 7.hod.(hned po zazvonění budíku se popadne a pustí se až venku), pak by měla vydržet do 13.30, kdy přichází dcerka a bere jí ven. Jinak teď nechce moc chodit ven, nelíbí se jí ten vítr a mokro. Dobrovolně se jí nechce, tak se musí vzít do náruče a odnést před dům.
Napište mi, prosím vaše zkušenosti. Jsou menší plemena na čistotu náročnější? Nebo je to tím, že je holka a je prostě učůranější než kluci, kteří si to nechávaj pro všechna patníky v okolí? Možná, že nás jen trénuje, nepřijde mi, že by byla natvrdlá, spíš vychcaná . Díky
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Potřebuji poradit.
Mám doma 2 kavalíří kluky (stáří cca4 roky) a nyní čtyřměsíční jorkšířici Kristýnku. S kluky to bylo OK, čistotnosti se naučili cca do 5. měs.Vydrželi i přes den, když jsem v práci. Nejprve se naučili chodit na hadr a pak postupně ven. S Kristýnkou je to jiné. Přinesli jsme si ji v 9. týdnech. Byla čistotná, čůrat a kakat chodila na savou podložku. Po čtrnácti dnech, když se víc rozkoukala, tak začala čůrat úplně všude. Samozřejmě, že pokud jde na podložku chválím, pokud ji přistihnu, že dělá neplechu jinde nadávám a hulákám fuj , popř. cvrnku přes prdku. Od třetího měsíce chodíme ven, občas se venku vyčůrá i vykaká(opět přehnaně chválíme), ale je schopná ihned po návratu udělat louži doma. Přes den (po návratu z práce) s ní chodím často, po dvou až třech hodinách, dle její aktivity ale stejně čůrá doma. Jednou jde na podložku a pak dvakrát na koberec. Přes noc také až na malé vyjímky nevydrží. Večer chodíme kolem 10.hod. a ráno kolem 7.hod.(hned po zazvonění budíku se popadne a pustí se až venku), pak by měla vydržet do 13.30, kdy přichází dcerka a bere jí ven. Jinak teď nechce moc chodit ven, nelíbí se jí ten vítr a mokro. Dobrovolně se jí nechce, tak se musí vzít do náruče a odnést před dům.
Napište mi, prosím vaše zkušenosti. Jsou menší plemena na čistotu náročnější? Nebo je to tím, že je holka a je prostě učůranější než kluci, kteří si to nechávaj pro všechna patníky v okolí? Možná, že nás jen trénuje, nepřijde mi, že by byla natvrdlá, spíš vychcaná . Díky
Chce to hodně trpělivosti a vytrvat. První kluk se naučil chodit ven brzy. V těch pěti šesti měsících už vůbec nic neudělal. S fenkou to bylo daleko horší. Ta byla neskutečná. Každou chvíli někde louže. Přesně jak popisujete. Pak docela nastal takový zlom. Já se s ní v pěti měsících odstěhovala(začala jsem studovat) a ona v novém bytě vůbec nikdy nic neudělala. Chodila už jen ven. Když jsme ale byli na víkend u rodičů, tak sem tam nějakou louži udělala. Myslela jsem si že už to bude dobré. Pak ale přišla puberta. Já tomu říkala, že jedeme k rodičům na čůrací víkend. Fenka čůrala všude. Dokonce i na gauč, sotva jsem uklidila, tak byla někde další louže. Jak jsme se ale vrátili do bytu, tak nic. Vždycky ven. Jednou jsem jí dala večeři, já si mezitím sedla na zem, jak fenule dojedla přišla, opřela se mi o nohu a začala čůrat!!! Jednou se tak taky opřela o gauč. Já z ní mohla vyletět z kůže, ale pak jako když utne a zase chodila jenom ven. I u rodičů. Teď už si i řekne a je šikovná(má skoro dva roky). Bylo to ale docela náročné. Příbuzná si pořídila deseti měsíční fenku a té to občas ujede dodnes(má tři roky). Teď mám čtyřměsíčního kluka. Jsou dny kdy je ohromně šikovný, zato jsou pak dny, kdy čůrá všude možně jen ne na podložku. Chodí už ale i ven, kde často všechno očůrává. Je to typický chlap. Nesmím na něj tlačit. Jak po něm někdo něco chce tak se zatne a just ne. Ráno to čůrání raději bude zadržovat, než aby udělal to co po něm chceme, šel na podložku. To se pak začne tvářit jak zmoklá slepice a just ne/nikdo mu nenadává jen když se začne hnízdit, tak jej přenesu na podložku). Teď už naštěstí ráno chodí s ostatníma psama ven a tam se hezky vyčůrá.
Chce to prostě trpělivost. Často čtu, jak štěnda(jorků) chodí už od třech měsíců jenom na podložku a jsou šikovná, nebo třeba jenm kakají mimo. Já nevím, asi jsem měla tři čuňátka.