Hezký sobotní podvečer všem!
Poslední dobou se zajímám o psi čím dál víc. Někde se zaobaleně píše, že psi jsou vlastně hlupáčci, kteří si nepamatují, co provedli před 5 minutami, že neumějí "konstruktivně" přemýšlet, že v podstatě nemohou ničím překvapit
Z vlastní zkušenosti vím, že tomu tak není a že ti naši chlupáči jsou občas tak mazaní, že byste to od nich nečekali.
Jak jinak si vysvětlit, že pes po příchodu páníčka domů uteče na chodbu a lehá si na záda protože ví, že se páníčkovi nebude líbit, že probral odpadkový koš? Nebo že pes čeká, až páníček usne, aby mohl potichoučku vklouznout k němu do postele? Určitě máte také spoustu příkladů toho, že psi jsou prostě koumáci
sarulka
napsal(a):
Hezký sobotní podvečer všem!
Poslední dobou se zajímám o psi čím dál víc. Někde se zaobaleně píše, že psi jsou vlastně hlupáčci, kteří si nepamatují, co provedli před 5 minutami, že neumějí "konstruktivně" přemýšlet, že v podstatě nemohou ničím překvapit Z vlastní zkušenosti vím, že tomu tak není a že ti naši chlupáči jsou občas tak mazaní, že byste to od nich nečekali.
Jak jinak si vysvětlit, že pes po příchodu páníčka domů uteče na chodbu a lehá si na záda protože ví, že se páníčkovi nebude líbit, že probral odpadkový koš? Nebo že pes čeká, až páníček usne, aby mohl potichoučku vklouznout k němu do postele? Určitě máte také spoustu příkladů toho, že psi jsou prostě koumáci
Náš pes spává s dětmi. Je to na střídačku - jednou se synem v jeho pokoji, podruhé s dcerou v jejím pokoji. Ráno si ho beru na venčení. Po návratu domů se pes okamžitě začne dobývat do toho pokoje, kde tu noc spal - nikdy se nesplete, aby zase zalehl a dospal...
timmy
napsal(a):
Náš pes spává s dětmi. Je to na střídačku - jednou se synem v jeho pokoji, podruhé s dcerou v jejím pokoji. Ráno si ho beru na venčení. Po návratu domů se pes okamžitě začne dobývat do toho pokoje, kde tu noc spal - nikdy se nesplete, aby zase zalehl a dospal...
Jo náš boxer nesměl do postele do ložnice(bývalý manžel zakázal - mě tam vůbec nevadil a on to věděl. Měl pelíšek v předsíni - k posteli to bylo cca 5 m. Jakmile začal páník pochrupovat slyšela jsem cvakání drápků o lino (našlapoval jak čáp a po každém kroku na chvíli zkameněl a poslouchal. Když nic, pokračoval). Cesta do postele (těch 5 m) mu trvalo tak 10 min. a pak se spokojeně usalašil ke mě. Ráno vstával na budík, jak prvně cinknul, žížnivá čára a když páníček rozlepil oko, pejsek ležel a "tvrdě spal" ve svém pelíšku. Tohle provozoval noc co noc s tím, že když se páník večer pohnul, tak se vrátil na místo a začal později. Kdybych to nezažila těžko bych tomu věřila.
atika
napsal(a):
Jo náš boxer nesměl do postele do ložnice(bývalý manžel zakázal - mě tam vůbec nevadil a on to věděl. Měl pelíšek v předsíni - k posteli to bylo cca 5 m. Jakmile začal páník pochrupovat slyšela jsem cvakání drápků o lino (našlapoval jak čáp a po každém kroku na chvíli zkameněl a poslouchal. Když nic, pokračoval). Cesta do postele (těch 5 m) mu trvalo tak 10 min. a pak se spokojeně usalašil ke mě. Ráno vstával na budík, jak prvně cinknul, žížnivá čára a když páníček rozlepil oko, pejsek ležel a "tvrdě spal" ve svém pelíšku. Tohle provozoval noc co noc s tím, že když se páník večer pohnul, tak se vrátil na místo a začal později. Kdybych to nezažila těžko bych tomu věřila.
Tak můj pesan moc dobře ví co si ke komu může dovolit - vesele to používá. Také ví u koho nejlépe pořídí při žebrání je to takovej "vyčůránek" A v noci čeká až odejde přítel na záchod a šup ke mě pod peřinu - tam tiše a nehnutě doufá, že mu to projde - přítel ho pak vždycky vyndá a pošle na místo. Prostě chce spinkat s paničkou krásně v teploučku pod peřinkou a i na tu malilinkou chviličku mu stojí za to přijít - no co kdyby to vyšlo
terted
napsal(a):
Tak můj pesan moc dobře ví co si ke komu může dovolit - vesele to používá. Také ví u koho nejlépe pořídí při žebrání je to takovej "vyčůránek" A v noci čeká až odejde přítel na záchod a šup ke mě pod peřinu - tam tiše a nehnutě doufá, že mu to projde - přítel ho pak vždycky vyndá a pošle na místo. Prostě chce spinkat s paničkou krásně v teploučku pod peřinkou a i na tu malilinkou chviličku mu stojí za to přijít - no co kdyby to vyšlo
Přítel nesnáší, když si psisák opírá hlavu vzadu v autě o sedačky a opěrky. Opře si ji a okamžitě tam zůstává mraky slintů - mě osobně to neva, stejně to jde omýt..tak to moc neřeším
Ale jeho to štve...a když řídí on, tak pes si dává moc bacha, aby ho zpětným zrcádkem nebylo vidět...když ho přítel uvidí, otočí hlavu, že na něj koukne a řekne ať si lehne a v tom se pes záhadným způsobem otáčí a jakmile se přítel dootočí, pes sedí nehnutě koukající směrem dozadu ven z auta
. Když řídím já..ikdyž se otočím, nic neudělá, vklidu tam tu hlavu má opřenou - vždyť se mu líp vyrovnává, ne? A jakmile se otočí spolu semnou i přítel, který sedí na spolujezdci...pes je mžiku okamžiku opět otočen a dělá, jak ho nezajímají auta jedoucí za náma Pokaždé se musím tak šíleně smát...fakt ti psi jsou fakt opice...a někdy jak cvičený
terted
napsal(a):
Tak můj pesan moc dobře ví co si ke komu může dovolit - vesele to používá. Také ví u koho nejlépe pořídí při žebrání je to takovej "vyčůránek" A v noci čeká až odejde přítel na záchod a šup ke mě pod peřinu - tam tiše a nehnutě doufá, že mu to projde - přítel ho pak vždycky vyndá a pošle na místo. Prostě chce spinkat s paničkou krásně v teploučku pod peřinkou a i na tu malilinkou chviličku mu stojí za to přijít - no co kdyby to vyšlo
Mě straně zaujalo, co se nám stalo v pátek.
Máme malé štěně a k tomu starší fenku. Fenka nejraději odpočívá u paničky (u mojí mamky) na klíně a najednou kouká, že jí toto místo spokojeně okupuje onen malý vetřelec. Šrotovalo jí v hlavičce, jak by ho jen dostala pryč. Najednou popadla na zemi polštářek (takovej starej přetahovací) a směrem ke štěndu vysílala signály o tom, že by si chtěla hrát. Štěndo tedy seskočilo z klína na zem a popadlo polštářek z druhé strany. Fenka s ním chviličku zápasila a když bylo jisté, že je dostatečně zabavené hrou, v mžiku vyskočila ze země k paničce do křesla, uvelebila se na klíně a kdyby mohla, tak i snad udělá dlouhý nos. No bylo to kouzelné
sarulka
napsal(a):
Hezký sobotní podvečer všem!
Poslední dobou se zajímám o psi čím dál víc. Někde se zaobaleně píše, že psi jsou vlastně hlupáčci, kteří si nepamatují, co provedli před 5 minutami, že neumějí "konstruktivně" přemýšlet, že v podstatě nemohou ničím překvapit Z vlastní zkušenosti vím, že tomu tak není a že ti naši chlupáči jsou občas tak mazaní, že byste to od nich nečekali.
Jak jinak si vysvětlit, že pes po příchodu páníčka domů uteče na chodbu a lehá si na záda protože ví, že se páníčkovi nebude líbit, že probral odpadkový koš? Nebo že pes čeká, až páníček usne, aby mohl potichoučku vklouznout k němu do postele? Určitě máte také spoustu příkladů toho, že psi jsou prostě koumáci
Tehle se stalo už před pár lety a nebyl to náš pes, tenkrát jsme ho ještě neměli. Na rohu ulice bydlí stará paní a ta měla hrozně hodnou fenečku - černý pudlík. Náš syn ji miloval a ona jeho taky. Jednou jsme si s paní povídaly venku a náš kluk jedl piškoty a dělil se s fenečkou. Když dojedli, fenka běžela domů, přinesla psí suchar a dala ho mému synovi. Asi na oplátku...