Zdravim všechny, vzpomínáte ještě někdo, jak moc jste se těšili na první štěňátka? Jak to u vás probíhalo, jestli jste byli nervózní a jak ste prožívali porod vaší fenečky?Ptám se protože naše fenečka čeká svá první štěňátka a sem už strašně natěšená.
lisakova
napsal(a):
Zdravim všechny, vzpomínáte ještě někdo, jak moc jste se těšili na první štěňátka? Jak to u vás probíhalo, jestli jste byli nervózní a jak ste prožívali porod vaší fenečky?Ptám se protože naše fenečka čeká svá první štěňátka a sem už strašně natěšená.
Ahojky, já mám naše první štěňátka ještě v živé paměti.
Byli jsme samozřejmě nervózní, ale také strašně natěšení.
U nás bohužel neprobíhalo vše podle představ. Porod byl trochu komplikovaný.
Doma se narodili dva kluci, v odstupu skoro 4 hodiny. Naštěstí už bylo nad ránem tak jsme volali na vet. co s tím, že ty odstupy se nám zdají strašně dlouhé. Bylo nám doporučeno vyčkat ještě dvě hodinky, jestli se nenarodí další štěňátko. Jen že u nás byl problém v tom, že fena na sobě nedala nic znát. Nebylo poznat, že má nějaké stahy, prostě jedno štěňě se narodilo když jsme spali, no a to druhé to už jsme samozřejmě u ní seděli a čekali. Z ničeho nic byl kluk venku, aniž by bylo na fence něco poznat.
Nakonec jsme teda jeli na veterinu, tam se narodila ještě fenečka po dvou injekcích. Na sonu bylo patrné, že tam ještě něco je. Fenka dostala další injekci, tu už do žíly, no a když nepomohlo ani to, tak se musel provést císařský řez. Bohužel tam bylo už jenom jedno mrtvé štěňátko. 
Ale i přes to jsme měli strašnou radost, že to nakonec vše dobře dopadlo.
Taky se čerstvě vzpomínám na náš druhý vrh. Po celou dobu březosti bylo vše v naprostém pořádku. No jen že fenka se 65. den neměla stále k porodu. Tak jsme opět navštívili veterináře, po sonu bylo řečeno, že štěňátka jsou zatím v pořádku. Bylo navrženo udělat opět císařský řez. Ten jsme nakonec 67. den podstoupili. Narodilo se krásných 5 velých štěňátek. 
Po císaři nám ale pan doktor řekl, že by jsme se císařskému řezu stejně nevyhnuli. V jednom děložním rohu bylo jedno mrtvé nedovivinuté štěně, které by se ven samo nedostalo.
Tak že toť naše zkušenosti.
scepancova
napsal(a):
Ahojky, já mám naše první štěňátka ještě v živé paměti.
Byli jsme samozřejmě nervózní, ale také strašně natěšení.
U nás bohužel neprobíhalo vše podle představ. Porod byl trochu komplikovaný.
Doma se narodili dva kluci, v odstupu skoro 4 hodiny. Naštěstí už bylo nad ránem tak jsme volali na vet. co s tím, že ty odstupy se nám zdají strašně dlouhé. Bylo nám doporučeno vyčkat ještě dvě hodinky, jestli se nenarodí další štěňátko. Jen že u nás byl problém v tom, že fena na sobě nedala nic znát. Nebylo poznat, že má nějaké stahy, prostě jedno štěňě se narodilo když jsme spali, no a to druhé to už jsme samozřejmě u ní seděli a čekali. Z ničeho nic byl kluk venku, aniž by bylo na fence něco poznat.
Nakonec jsme teda jeli na veterinu, tam se narodila ještě fenečka po dvou injekcích. Na sonu bylo patrné, že tam ještě něco je. Fenka dostala další injekci, tu už do žíly, no a když nepomohlo ani to, tak se musel provést císařský řez. Bohužel tam bylo už jenom jedno mrtvé štěňátko.
Ale i přes to jsme měli strašnou radost, že to nakonec vše dobře dopadlo.
Taky se čerstvě vzpomínám na náš druhý vrh. Po celou dobu březosti bylo vše v naprostém pořádku. No jen že fenka se 65. den neměla stále k porodu. Tak jsme opět navštívili veterináře, po sonu bylo řečeno, že štěňátka jsou zatím v pořádku. Bylo navrženo udělat opět císařský řez. Ten jsme nakonec 67. den podstoupili. Narodilo se krásných 5 velých štěňátek.
Po císaři nám ale pan doktor řekl, že by jsme se císařskému řezu stejně nevyhnuli. V jednom děložním rohu bylo jedno mrtvé nedovivinuté štěně, které by se ven samo nedostalo.
Tak že toť naše zkušenosti.
scepancova
napsal(a):
ty sou krasny, taky se strasne tesim na svoje prvni stenatka, sem nedockava a silene natesena.