K tomuto tématu mě přivedli psi rodičů mého přítele. Roční kříženec Lord je ještě únosný, ten ,,jenom" sedí na zemi a žebrá očima. Ale osmiletá kavalírka (mimochodem hrozně rozmazlená a neposlušná) je fakt na zabití. Sedí na židli a škrabe packou o stůl, někdy se snaží vlízt i do talíře, její panička jí to, co vyloudí, dává sežrat na stůl. A to už ve mě pění krev. Psy mám ráda, ale podle mě i oni musí být vychovaní a vědět, co si lze dovolit a co ne. A tak se vás ptám: loudí či neloudí vaši psi? Jak jste tomuto nešvaru předcházeli či jej odnaučovali?
My jsme chtěli mít doma psa, co neloudí. Nikdo (kromě naší starší sestřičky) Maxovi od stolu nic nedával, ale ona nám ho prostě zkazila, takže loudí.
dejna
napsal(a):
K tomuto tématu mě přivedli psi rodičů mého přítele. Roční kříženec Lord je ještě únosný, ten ,,jenom" sedí na zemi a žebrá očima. Ale osmiletá kavalírka (mimochodem hrozně rozmazlená a neposlušná) je fakt na zabití. Sedí na židli a škrabe packou o stůl, někdy se snaží vlízt i do talíře, její panička jí to, co vyloudí, dává sežrat na stůl. A to už ve mě pění krev. Psy mám ráda, ale podle mě i oni musí být vychovaní a vědět, co si lze dovolit a co ne. A tak se vás ptám: loudí či neloudí vaši psi? Jak jste tomuto nešvaru předcházeli či jej odnaučovali?
My jsme chtěli mít doma psa, co neloudí. Nikdo (kromě naší starší sestřičky) Maxovi od stolu nic nedával, ale ona nám ho prostě zkazila, takže loudí.
priznam se bez muceni, vsichni mi psi loudi, ale jen sedi a cumi, jsem mekka, obcas jim neco hodim, kdybych jim od zacatku davala jen a jen do misky, bylo by to v pohode. Indee mne doprovazel tuhle s bastou k lednici, kam jsem ji strkala a kdyz lednice zaklapla, slysitelne naprazdno polkl, chudak :-)
dejna
napsal(a):
K tomuto tématu mě přivedli psi rodičů mého přítele. Roční kříženec Lord je ještě únosný, ten ,,jenom" sedí na zemi a žebrá očima. Ale osmiletá kavalírka (mimochodem hrozně rozmazlená a neposlušná) je fakt na zabití. Sedí na židli a škrabe packou o stůl, někdy se snaží vlízt i do talíře, její panička jí to, co vyloudí, dává sežrat na stůl. A to už ve mě pění krev. Psy mám ráda, ale podle mě i oni musí být vychovaní a vědět, co si lze dovolit a co ne. A tak se vás ptám: loudí či neloudí vaši psi? Jak jste tomuto nešvaru předcházeli či jej odnaučovali?
My jsme chtěli mít doma psa, co neloudí. Nikdo (kromě naší starší sestřičky) Maxovi od stolu nic nedával, ale ona nám ho prostě zkazila, takže loudí.
Zajímavé, že sam umí přesně rozlišovat, kdo mu dá a kdo ne. Taky jsem ho vychovávali jako neloudícího, dostával jen do misky nebo pamlsek za odměnu. I rodiče jsme poučili, fungovalo to dokud jsem ho nezačala brát do práce. Kolegyně ho zkazila.... Ale možná proto, že měl dvouletý základ, ví doteď, že dělá něco špatného a po okřiknutí přestane. Taky ví, že já nebo páníček mu od stolu nic nedáme, takže to zkouší jen na návštěvy
Já ho ale zkazila co se týče vaření. To stojí za mnou, bedlivě pozoruje co dělám a co odpadne, je jeho . Na obrázku pozoruje, jak se kamarádka snaží dostat do kokosového ořechu...
dejna
napsal(a):
K tomuto tématu mě přivedli psi rodičů mého přítele. Roční kříženec Lord je ještě únosný, ten ,,jenom" sedí na zemi a žebrá očima. Ale osmiletá kavalírka (mimochodem hrozně rozmazlená a neposlušná) je fakt na zabití. Sedí na židli a škrabe packou o stůl, někdy se snaží vlízt i do talíře, její panička jí to, co vyloudí, dává sežrat na stůl. A to už ve mě pění krev. Psy mám ráda, ale podle mě i oni musí být vychovaní a vědět, co si lze dovolit a co ne. A tak se vás ptám: loudí či neloudí vaši psi? Jak jste tomuto nešvaru předcházeli či jej odnaučovali?
My jsme chtěli mít doma psa, co neloudí. Nikdo (kromě naší starší sestřičky) Maxovi od stolu nic nedával, ale ona nám ho prostě zkazila, takže loudí.
Loudit nebude jenom pes, který NIKDY nedostane nic od stolu. Náš prsvní pes byl takto vychováván a během našeho jídla ležel pod stolem nebo si hleděl svého. Občas jsme mu dali nějaký zbytek, ale až po našem jídle a ne od stolu do jeho misky. U druhého štěněte jsem už tak důsledná nebyla ... občas mi něco upadlo, za což mě manžel vždy zpucoval, nicméně základy zlozvyku jsem dala slušné. Pokud malá loudí, řeknu jí, že nesmí, pokud přestane, nechám jí být, pokud ne, pošlu jí na místo, kde počká dokud nedojíme.
sofa
napsal(a):
Loudit nebude jenom pes, který NIKDY nedostane nic od stolu. Náš prsvní pes byl takto vychováván a během našeho jídla ležel pod stolem nebo si hleděl svého. Občas jsme mu dali nějaký zbytek, ale až po našem jídle a ne od stolu do jeho misky. U druhého štěněte jsem už tak důsledná nebyla ... občas mi něco upadlo, za což mě manžel vždy zpucoval, nicméně základy zlozvyku jsem dala slušné. Pokud malá loudí, řeknu jí, že nesmí, pokud přestane, nechám jí být, pokud ne, pošlu jí na místo, kde počká dokud nedojíme.
Tak u nás je problém opačný, já jsem důsledná, ale u nás psy kazí manžel. Přece jenom jim čas od času něco od stolu malého dá. Já jsem zastávala názor, že NIC lidského a od stolu už vůbec nic, ale v praxi je to trošku jinak. Podle manžela jim však "rožek rohlíku" neublíží. Taky toho obě pěkně využívají. U mne nepochodí nikdy, takže to ani nezkouší, ale na manžela koukají a koukají a občas se i "vrknutím", jak já říkám, připomenou. Naštěstí nic dalšího nezkouší a nejsou otravné.Ale ví, na koho to mohou zkusit, kdo je "slabší" článek v rodině.
amici
napsal(a):
Tak u nás je problém opačný, já jsem důsledná, ale u nás psy kazí manžel. Přece jenom jim čas od času něco od stolu malého dá. Já jsem zastávala názor, že NIC lidského a od stolu už vůbec nic, ale v praxi je to trošku jinak. Podle manžela jim však "rožek rohlíku" neublíží. Taky toho obě pěkně využívají. U mne nepochodí nikdy, takže to ani nezkouší, ale na manžela koukají a koukají a občas se i "vrknutím", jak já říkám, připomenou. Naštěstí nic dalšího nezkouší a nejsou otravné.Ale ví, na koho to mohou zkusit, kdo je "slabší" článek v rodině.
Tak my jsme to u prvního kokra brali jako samozřejmost, že loudí a tak když jsem si přivezla štěně RR tak jsem vydala přísný zákaz krmení od stolu.Samozřejmě jsem ho dodržovala jenom já. Kdyby jenom loudil,tak by to šlo,jenže jemu u toho ještě z tlamy visí čtvrt metrový slizký sliny tzv,"opratě" a co mě může nejvíc vytočit,takže když slintá tak za to všichni nadávají samozřejmě mně.
Přiznám se, že teď mu občas něco dám i já, protože vidím, že už ho to asi neodnaučím,ale pořád když je doma někdo jiný tak sedí u něj a ke mě nejde.
Vidím to jako mou prohru a strašně mě to hryže,ale odnaučování by byla asi moje smrt a myslím, že bych všem musela amputovat ruce aby to dodržovali (hlavně babičkám)
sofa
napsal(a):
Loudit nebude jenom pes, který NIKDY nedostane nic od stolu. Náš prsvní pes byl takto vychováván a během našeho jídla ležel pod stolem nebo si hleděl svého. Občas jsme mu dali nějaký zbytek, ale až po našem jídle a ne od stolu do jeho misky. U druhého štěněte jsem už tak důsledná nebyla ... občas mi něco upadlo, za což mě manžel vždy zpucoval, nicméně základy zlozvyku jsem dala slušné. Pokud malá loudí, řeknu jí, že nesmí, pokud přestane, nechám jí být, pokud ne, pošlu jí na místo, kde počká dokud nedojíme.
No to jsem tam zapomněla napsat. Jestli mu jenom nedáváte nic od stolu a vše do misky, nebo ho i okřikáte, posíláte na místo.... Náš Max právě jenom seděl a koukal, ani nekňučel, takže jsem ho ani neokřikávala. Teď ale hrozně slintá, naštěstí jenom po kapkách.
dejna
napsal(a):
K tomuto tématu mě přivedli psi rodičů mého přítele. Roční kříženec Lord je ještě únosný, ten ,,jenom" sedí na zemi a žebrá očima. Ale osmiletá kavalírka (mimochodem hrozně rozmazlená a neposlušná) je fakt na zabití. Sedí na židli a škrabe packou o stůl, někdy se snaží vlízt i do talíře, její panička jí to, co vyloudí, dává sežrat na stůl. A to už ve mě pění krev. Psy mám ráda, ale podle mě i oni musí být vychovaní a vědět, co si lze dovolit a co ne. A tak se vás ptám: loudí či neloudí vaši psi? Jak jste tomuto nešvaru předcházeli či jej odnaučovali?
My jsme chtěli mít doma psa, co neloudí. Nikdo (kromě naší starší sestřičky) Maxovi od stolu nic nedával, ale ona nám ho prostě zkazila, takže loudí.
tak u nás žebrají všichni psi. Nejstarší Frenzynku to za chvíli přestane bavit a jde spat nebo si hlídat granule, ale ty dvě malý potvůrky to je děs a hrůza. Lexa se jen dívá a občas zaškrabe pacičkou jestli se něco nenajde, Angela rovnou skočí na klín a větří, co je dobrého. Já je okřikuju a odkazuji na místo, přítel je až po mém napomenutí shodí ale vykládá jim, že panička zlá. Když jdeme k našim (kde se to naučili) už se ani nesnažím někoho poučovat o tom, že se pes od stolu nekrmí, protože vždy když přijdeme tak jsou "hrozně hladový", doma jim určitě nic nedávám, takže buchtičky, sušenky, oplatky, maso od oběda, rýži či těstoviny s omáčkou prostě musí dostat, aby neumřeli hlady. A když si je chytím a odvedu tak akorát dostanu pohlavek, proč je trápím, že jsou hrozní chudáčci ať se podívám jak smutně koukají. Takže tam jsem to vzdala. Doma se snažím aby nežebrali, ale asi těžko vysvětlovat, že někde žebrat můžou a někde ne. Jak se to naučí, těžko odnaučit, ale nejlepší zakázat všem krmit od stolu a psa vykázat na místo, když se jí. ALe musí se to dodržovat (což v našem případě není možné)
amici
napsal(a):
Tak u nás je problém opačný, já jsem důsledná, ale u nás psy kazí manžel. Přece jenom jim čas od času něco od stolu malého dá. Já jsem zastávala názor, že NIC lidského a od stolu už vůbec nic, ale v praxi je to trošku jinak. Podle manžela jim však "rožek rohlíku" neublíží. Taky toho obě pěkně využívají. U mne nepochodí nikdy, takže to ani nezkouší, ale na manžela koukají a koukají a občas se i "vrknutím", jak já říkám, připomenou. Naštěstí nic dalšího nezkouší a nejsou otravné.Ale ví, na koho to mohou zkusit, kdo je "slabší" článek v rodině.
Já mám taky psa loudila, ale takového pasivníh. Když jsme si Jima pořizovali, tak jsem byla psychologicky vybavená a nastudovala jsem kde co...včetně rad na nemoderce. No prostě dlouho to bylo v pohodě, jenže potom mu asi naše jídlo vonělo, nakonec i chutnalo a teď ho bohužel musím někdy napomenout. Jinak jeho loudění spočívá spíš v práci s očima a ocasem
, absolutně nikoho neobtěžuje, jenom nadšeně a posléze smutně kouká no
dejna
napsal(a):
K tomuto tématu mě přivedli psi rodičů mého přítele. Roční kříženec Lord je ještě únosný, ten ,,jenom" sedí na zemi a žebrá očima. Ale osmiletá kavalírka (mimochodem hrozně rozmazlená a neposlušná) je fakt na zabití. Sedí na židli a škrabe packou o stůl, někdy se snaží vlízt i do talíře, její panička jí to, co vyloudí, dává sežrat na stůl. A to už ve mě pění krev. Psy mám ráda, ale podle mě i oni musí být vychovaní a vědět, co si lze dovolit a co ne. A tak se vás ptám: loudí či neloudí vaši psi? Jak jste tomuto nešvaru předcházeli či jej odnaučovali?
My jsme chtěli mít doma psa, co neloudí. Nikdo (kromě naší starší sestřičky) Maxovi od stolu nic nedával, ale ona nám ho prostě zkazila, takže loudí.
U nás nikdo nesmí krmit od stolu a většinou to akceptují i návštěvy (když vidí, jak se zlobím, už to nikdy více neudělají)... Přesto loudí, ale jako jen že koukají (RTW tedy i slintá...).
Stačí ale když jim řeknu, ať jdou pryč, odejdou, alespoň o pár metrů. (...Ovšem pokud mi to zase někdo z návštěvy nezkazí konejšením psa apod.). Šeltičku naučila loudit mladší kavalírka. Kavalíři to snad mají v genech. Dělala to i má předchozí kavalírka, i když máme co se týče krmění u stolu pevné zásady.
Ale přiznávám taky moji slabost, a tím je, když něco, nejčastěji párek, maso apod.,krájím na prkýnku, tak se mi "omylem" něco zakutálí na zem. No, zakutálí,...to ani nestihne se kutálet... Tedy když holky ležící na křesle v obyváku a uslyší, jak otevírám šuplík a vytahuji prkýnko (ten zvuk je pro ně nezaměnitelný), přiběhnou neuvěřitelnou rychlostí, sednou si, čekají a pekelně se soustředí, která bude rychlejší...
dejna
napsal(a):
K tomuto tématu mě přivedli psi rodičů mého přítele. Roční kříženec Lord je ještě únosný, ten ,,jenom" sedí na zemi a žebrá očima. Ale osmiletá kavalírka (mimochodem hrozně rozmazlená a neposlušná) je fakt na zabití. Sedí na židli a škrabe packou o stůl, někdy se snaží vlízt i do talíře, její panička jí to, co vyloudí, dává sežrat na stůl. A to už ve mě pění krev. Psy mám ráda, ale podle mě i oni musí být vychovaní a vědět, co si lze dovolit a co ne. A tak se vás ptám: loudí či neloudí vaši psi? Jak jste tomuto nešvaru předcházeli či jej odnaučovali?
My jsme chtěli mít doma psa, co neloudí. Nikdo (kromě naší starší sestřičky) Maxovi od stolu nic nedával, ale ona nám ho prostě zkazila, takže loudí.
Strejda má taky loudícího psa - fenku křížence krátkosrstého jezevčíka. Ta buď prosí, nebo sedí, pokňukává a hází hlavou stylem: tak už mi něco hoď. A když už něco přiletí, tak to ani nedopadne na zem, protože Betyna je výborná lapačka.
eva nohelova
napsal(a):
U nás nikdo nesmí krmit od stolu a většinou to akceptují i návštěvy (když vidí, jak se zlobím, už to nikdy více neudělají)... Přesto loudí, ale jako jen že koukají (RTW tedy i slintá...).
Stačí ale když jim řeknu, ať jdou pryč, odejdou, alespoň o pár metrů. (...Ovšem pokud mi to zase někdo z návštěvy nezkazí konejšením psa apod.). Šeltičku naučila loudit mladší kavalírka. Kavalíři to snad mají v genech. Dělala to i má předchozí kavalírka, i když máme co se týče krmění u stolu pevné zásady.
Ale přiznávám taky moji slabost, a tím je, když něco, nejčastěji párek, maso apod.,krájím na prkýnku, tak se mi "omylem" něco zakutálí na zem. No, zakutálí,...to ani nestihne se kutálet... Tedy když holky ležící na křesle v obyváku a uslyší, jak otevírám šuplík a vytahuji prkýnko (ten zvuk je pro ně nezaměnitelný), přiběhnou neuvěřitelnou rychlostí, sednou si, čekají a pekelně se soustředí, která bude rychlejší...
Se mnou také psíci vaří :o) krom toho, že posbírají to, co upadne (mrňa úplně vše včetně cibule), fungují také něco jako "předmyčka" při očistě skoro prázných hrnců. Jinak mimi asistuje, když mi upadne třeba lžička, vidlička .... podá spadlé nejedlé věci.
dejna
napsal(a):
Strejda má taky loudícího psa - fenku křížence krátkosrstého jezevčíka. Ta buď prosí, nebo sedí, pokňukává a hází hlavou stylem: tak už mi něco hoď. A když už něco přiletí, tak to ani nedopadne na zem, protože Betyna je výborná lapačka.
Uff, tak to jsme normální Už jsem si myslela, že jen moje dvě chlupaté obludy loudí očima jak o život :-) Sam už dostatečně vyrostl, tak to zkouší i tak, že hlavu si rovnou položí na kraj stolu, pysky se mu rozplácnou na ubruse a ty očiiiiiiiiiiiiiiiii! Nejhladovější na světě
janina
napsal(a):
Uff, tak to jsme normální Už jsem si myslela, že jen moje dvě chlupaté obludy loudí očima jak o život :-) Sam už dostatečně vyrostl, tak to zkouší i tak, že hlavu si rovnou položí na kraj stolu, pysky se mu rozplácnou na ubruse a ty očiiiiiiiiiiiiiiiii! Nejhladovější na světě
A taky je ukázka hladových krků
eva nohelova
napsal(a):
U nás nikdo nesmí krmit od stolu a většinou to akceptují i návštěvy (když vidí, jak se zlobím, už to nikdy více neudělají)... Přesto loudí, ale jako jen že koukají (RTW tedy i slintá...).
Stačí ale když jim řeknu, ať jdou pryč, odejdou, alespoň o pár metrů. (...Ovšem pokud mi to zase někdo z návštěvy nezkazí konejšením psa apod.). Šeltičku naučila loudit mladší kavalírka. Kavalíři to snad mají v genech. Dělala to i má předchozí kavalírka, i když máme co se týče krmění u stolu pevné zásady.
Ale přiznávám taky moji slabost, a tím je, když něco, nejčastěji párek, maso apod.,krájím na prkýnku, tak se mi "omylem" něco zakutálí na zem. No, zakutálí,...to ani nestihne se kutálet... Tedy když holky ležící na křesle v obyváku a uslyší, jak otevírám šuplík a vytahuji prkýnko (ten zvuk je pro ně nezaměnitelný), přiběhnou neuvěřitelnou rychlostí, sednou si, čekají a pekelně se soustředí, která bude rychlejší...
U nás se moc neloudí, kromě teskných pohledů ze svého místa, ale víc si nesmí dovolit, při počtu pěti velkých psů (4x SAO a jeden kříženec NO) v jedné kuchyni by se sousta odhazovaná ze stolu mohla stát rozbuškou .
Jiné je to při vaření, tři nejaktivnější (samozřejmě holky) se nacpou k nohám a čekají spořádaně na svůj příděl. A nemusí to být ani párek nebo maso, vystačí si i s mrkví, bramborami, čínským zelím atd. atd.
Ovšem když z kuchyně odcházím, musím všechno "jedlé" na kuchyňské lince odsunout dozadu nebo raději uklidit
dejna
napsal(a):
K tomuto tématu mě přivedli psi rodičů mého přítele. Roční kříženec Lord je ještě únosný, ten ,,jenom" sedí na zemi a žebrá očima. Ale osmiletá kavalírka (mimochodem hrozně rozmazlená a neposlušná) je fakt na zabití. Sedí na židli a škrabe packou o stůl, někdy se snaží vlízt i do talíře, její panička jí to, co vyloudí, dává sežrat na stůl. A to už ve mě pění krev. Psy mám ráda, ale podle mě i oni musí být vychovaní a vědět, co si lze dovolit a co ne. A tak se vás ptám: loudí či neloudí vaši psi? Jak jste tomuto nešvaru předcházeli či jej odnaučovali?
My jsme chtěli mít doma psa, co neloudí. Nikdo (kromě naší starší sestřičky) Maxovi od stolu nic nedával, ale ona nám ho prostě zkazila, takže loudí.
Moje pejsina taky loudí, jen očima, víc si nedovolí, občas položí hlavu buď na sedačku, pokud je na zemi, nebo na nohu, pokud sedí na sedačce... Je fakt, že ty očička plný naděje, když si něco beru a postupně ta naděje mizí s tím, jak mizí to, co jím...