Jedno téma na odlehčení

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a tady ještě jedno foto s částí jejích pokladů

Ahoj, to je ta maličká Terezka, jak byla tak nemocná a všichni jsme jí tady drželi palečky??? Je nádherná a hlavně, že je už vše OK
Moje holky si rády tahají na pelíšek oblečení a když jsou samy doma, tak většinou najdu po příchodu domů v jejich pelíškách pantofle. Jsou to miláčci

felinka napsal(a):
Ahoj, to je ta maličká Terezka, jak byla tak nemocná a všichni jsme jí tady drželi palečky??? Je nádherná a hlavně, že je už vše OK
Moje holky si rády tahají na pelíšek oblečení a když jsou samy doma, tak většinou najdu po příchodu domů v jejich pelíškách pantofle. Jsou to miláčci

Jo, jo to jsme my. Je to naše sluníčko. Nejkrásnější jsou s ní rána, celou noc spí s námi v posteli a když se probudíme tak nás vítá, jakoby nás neviděla celou věčnost.
všem vám ještě jednou moc děkuju, za to, jak jste nám drželi palečky

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, jo to jsme my. Je to naše sluníčko. Nejkrásnější jsou s ní rána, celou noc spí s námi v posteli a když se probudíme tak nás vítá, jakoby nás neviděla celou věčnost.
všem vám ještě jednou moc děkuju, za to, jak jste nám drželi palečky

Ahoj, já jsem mojí Aymee na pelch nikdy nezvykla, místo má pod každou sedačkou (ráda se schovává, kde má klid před dětma). Tam si tahá hlavně moje kalhotky, použitý ponožky a jiný chuťovky, naposled si zvenku přitáhla mrtvou myš a nedala se za nic na světě vyhnat ven zpod sedačky. Je to zvíře, ale miluju jí :)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hekate napsal(a):
Ahoj, já jsem mojí Aymee na pelch nikdy nezvykla, místo má pod každou sedačkou (ráda se schovává, kde má klid před dětma). Tam si tahá hlavně moje kalhotky, použitý ponožky a jiný chuťovky, naposled si zvenku přitáhla mrtvou myš a nedala se za nic na světě vyhnat ven zpod sedačky. Je to zvíře, ale miluju jí :)

Také zdravíme Terezku

Naše půlroční mrška také neustále něco krade, nejraději má papírové kapesníky, ponožky a podprsenky. Jakmile to člověk někam odloží, hned to čapne a letí s tím do bezpečí pelíšku, bohužel se tím pádem vždycky prozradí, protože z ničeho nic vystartuje jak střela, takže mi je hned jasné, že opět sebrala něco "nezákoného" :-) Nic jí tak nezabaví, jako ožužlávání ponožky, takže plánuju, že pod stromeček dostane nějaké to levné spodní prádlo na zabavení Nyní má období, kdy si chce všechno zahrabávat (hlavně piškoty, kostičky, granule...), bohužel se o to pokouší na čalouněném křesle, kde to při sebelepší vůli prostě nejde, ale ona si to nenechá vymluvit

sarulka napsal(a):
Také zdravíme Terezku

Naše půlroční mrška také neustále něco krade, nejraději má papírové kapesníky, ponožky a podprsenky. Jakmile to člověk někam odloží, hned to čapne a letí s tím do bezpečí pelíšku, bohužel se tím pádem vždycky prozradí, protože z ničeho nic vystartuje jak střela, takže mi je hned jasné, že opět sebrala něco "nezákoného" :-) Nic jí tak nezabaví, jako ožužlávání ponožky, takže plánuju, že pod stromeček dostane nějaké to levné spodní prádlo na zabavení Nyní má období, kdy si chce všechno zahrabávat (hlavně piškoty, kostičky, granule...), bohužel se o to pokouší na čalouněném křesle, kde to při sebelepší vůli prostě nejde, ale ona si to nenechá vymluvit

jsou to prostě naše zlatíčka, dneska jsme jí po bytě honili, synovi ukradla padesátku a né a né jí vrátit. A je to přesně tak, jakmile letí do pelíšku jako střela, je to vždycky podezřelé.
Pomalu mě odnaučuje nechávat kytky v květináči na zemi. Z kuchyně už musela jedna zmizet až na skříň. Na ní byla vyloženě alergická, obsah květináče byl vždycky po celé kuchyni. Teď si bohužel zase vytipovala jednu v obýváku, začala do ní zahrabávat svoje poklady. Tak mám hlínu už i po obýváku.
jinka klasika všude rozervané papírové kapesníky, toaletní papír, prostě všechno co jde co nejjednodušeji rozervat.
Synovi taky moc ráda krade lahev, je ale šikovná, tu zahrabává u něj v posteli.
Každý den nás překvapí něčím jiným - je to prostě kouzelný - fakt nechápu, že jsme mohli být tak dlouho bez pejska.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jsou to prostě naše zlatíčka, dneska jsme jí po bytě honili, synovi ukradla padesátku a né a né jí vrátit. A je to přesně tak, jakmile letí do pelíšku jako střela, je to vždycky podezřelé.
Pomalu mě odnaučuje nechávat kytky v květináči na zemi. Z kuchyně už musela jedna zmizet až na skříň. Na ní byla vyloženě alergická, obsah květináče byl vždycky po celé kuchyni. Teď si bohužel zase vytipovala jednu v obýváku, začala do ní zahrabávat svoje poklady. Tak mám hlínu už i po obýváku.
jinka klasika všude rozervané papírové kapesníky, toaletní papír, prostě všechno co jde co nejjednodušeji rozervat.
Synovi taky moc ráda krade lahev, je ale šikovná, tu zahrabává u něj v posteli.
Každý den nás překvapí něčím jiným - je to prostě kouzelný - fakt nechápu, že jsme mohli být tak dlouho bez pejska.

No ale hlavně pak ten kukuč..."já jsem ještě malá, tak se na mě nezlob...ani nevím, jak se mi to ocitlo mezi zubama" Rozvalí se na záda a s hubováním je konec a musíme ji už jenom mazlit

sarulka napsal(a):
No ale hlavně pak ten kukuč..."já jsem ještě malá, tak se na mě nezlob...ani nevím, jak se mi to ocitlo mezi zubama" Rozvalí se na záda a s hubováním je konec a musíme ji už jenom mazlit

přesně řečené - a ještě se za svůj průšvich nechají podrbat na břiše. Terezka, když něco vyvede, tak nejraději utíká k manželovi - ten jí ochrání. A kouká a pohledem říká - na mě si nevyskakuj já mám ochránce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
přesně řečené - a ještě se za svůj průšvich nechají podrbat na břiše. Terezka, když něco vyvede, tak nejraději utíká k manželovi - ten jí ochrání. A kouká a pohledem říká - na mě si nevyskakuj já mám ochránce.

som hrozne rad ze mala sa napokon z toho dostala a mate konecne s nej lena len radost...
sice som na forum vtedy nepisal, ale sledoval som poctivo...

sanko2 napsal(a):
som hrozne rad ze mala sa napokon z toho dostala a mate konecne s nej lena len radost...
sice som na forum vtedy nepisal, ale sledoval som poctivo...

taky jsme si říkali, že přece nemůžeme mít takovou smůlu hned dvakrát za sebou, ale byly i chvilky, kdy jsem přestala věřit, že to dobře dopadne. Měli jsme ale štěstí. jsme pro ní schopni obětovat všechno. Mám štěstí, že už jsou děti starší, tak se má u nás jak v bavlnce. Mám i dobrou práci, že když potřebuju v práci zůstat dlouho, a děti jsou ve škole, může jít se mnou. Zůstává tak doma maximálně 5 hod. sama.
Je ale zvlášní, že za celou noc neudělá ani jednu loužičku, ale přes den se nám to ještě nepovede uhlídat. Neumí si ještě říct, že chce jít ven. Když jsem s ní doma, tak to většinou uhlídáme, ale né na 100%. Chce to ještě asi čas, jen přeci jí nemáme ještě tak dlouho.
Katka

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
taky jsme si říkali, že přece nemůžeme mít takovou smůlu hned dvakrát za sebou, ale byly i chvilky, kdy jsem přestala věřit, že to dobře dopadne. Měli jsme ale štěstí. jsme pro ní schopni obětovat všechno. Mám štěstí, že už jsou děti starší, tak se má u nás jak v bavlnce. Mám i dobrou práci, že když potřebuju v práci zůstat dlouho, a děti jsou ve škole, může jít se mnou. Zůstává tak doma maximálně 5 hod. sama.
Je ale zvlášní, že za celou noc neudělá ani jednu loužičku, ale přes den se nám to ještě nepovede uhlídat. Neumí si ještě říct, že chce jít ven. Když jsem s ní doma, tak to většinou uhlídáme, ale né na 100%. Chce to ještě asi čas, jen přeci jí nemáme ještě tak dlouho.
Katka

Ahoj, tak zrovna nedávno jsem si slepovala neschopenku, protože naše leonka, která s gustem škube vše co je z papíru, se jí zmocnila když slétla ze stolku na zem. Naštěstí ji přetrhla jen napůl, takže mi to slepování neschopenky nedalo takovou práci. Jinak tahle psí slečna zbožňuje vše od novin až po ruličky z toaletního papíru :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
taky jsme si říkali, že přece nemůžeme mít takovou smůlu hned dvakrát za sebou, ale byly i chvilky, kdy jsem přestala věřit, že to dobře dopadne. Měli jsme ale štěstí. jsme pro ní schopni obětovat všechno. Mám štěstí, že už jsou děti starší, tak se má u nás jak v bavlnce. Mám i dobrou práci, že když potřebuju v práci zůstat dlouho, a děti jsou ve škole, může jít se mnou. Zůstává tak doma maximálně 5 hod. sama.
Je ale zvlášní, že za celou noc neudělá ani jednu loužičku, ale přes den se nám to ještě nepovede uhlídat. Neumí si ještě říct, že chce jít ven. Když jsem s ní doma, tak to většinou uhlídáme, ale né na 100%. Chce to ještě asi čas, jen přeci jí nemáme ještě tak dlouho.
Katka

To samé i naše čubinka, je jí půl roku a celou noc vydrží (cca od 22 hodin do 6hodin), v klidu počká, až se obleču, umeju a pak jdeme v klidu ráno ven. Ale přes den také udělá sem tam loužičku klidně po 2 hodinách od venčení. Snad se to upraví, vždycky si říkám takovou svojí teorii, že má ještě krátký potrubí a až ještě povyroste, tak vydrží déle.

sarulka napsal(a):
To samé i naše čubinka, je jí půl roku a celou noc vydrží (cca od 22 hodin do 6hodin), v klidu počká, až se obleču, umeju a pak jdeme v klidu ráno ven. Ale přes den také udělá sem tam loužičku klidně po 2 hodinách od venčení. Snad se to upraví, vždycky si říkám takovou svojí teorii, že má ještě krátký potrubí a až ještě povyroste, tak vydrží déle.

Možná mi tu i poradíte.
S tou naší malou Terezkou máme trochu výchovný problémy.
Snažíme se cvičit, částečně i úspěšně. Nemám moc zkušeností, tak každá rada drahá.

tak teda 1. problém. - Když jí volám ke mně, né vždy přijde - snažím se jí motivovat hlasem a po příchodu odměnou. Docela to zabírá, ale jsou momenty, hlavně když jí potřebuju akutně odvolat např. přijíždí auto, jde pes - tak mě ignoruje - zvýším proto hlas, a povel dám přísným tónem - a to se kolikrát šprajcne, že vůbec neposlechne, jakoby měla ze mě strach (ale manžel když na ní zavolá přísně tak přiběhne) - vůbec jí netrestám a už vůbec né ručně, jenom přísným hlasem.

2. problém - hodně se děsí vzlášních zvuků - což je podle mě normální - ale řekla bych že se začíná bát snad všech - vyndavám hrnce, uklízím poklice, vyklepávám z formiček cukroví...... a ona hned peláší do postele - jak jí toho strachu zbavit? Já zkouším tohle - při každém zvuku, se jí snažím uklidnit a ukázat jí co to je, ale stejně stáhne ocas a uteče do postele.

3. je s PP - po prvním roce by jsme s ní chtěli jít na bonitaci - jenže jsem si teď přečetla že musí umět výstavní postoj atd. Zkoušíme to trénovat, ale moc ná to nejde, začne hrbit záda a ocásek stáhne pod zadeček.
Přesně nerozumím problémům které vyřazují z chovu (teda jestli jsem to dobře pochopila) - třeba trvale nesený ocásek dole - ona běhá s ocásem nahoře, ale jak uvidí cizí lidi tak se nahrbí a ocásek jde zase pod zadeček. Hodně jí začínáme brát do cizího prostředi, já i do práce, kde je velký pohyb lidí - ale opravdu netuším jestli tohle zabere - nebyl by nějaký fígl?

Možná jsem vás asi zahltila otázkami, ale budu moc ráda, když mi poradíte.

CHOV ZDAR A PEJSKŮM ZVLÁŠŤ

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Možná mi tu i poradíte.
S tou naší malou Terezkou máme trochu výchovný problémy.
Snažíme se cvičit, částečně i úspěšně. Nemám moc zkušeností, tak každá rada drahá.

tak teda 1. problém. - Když jí volám ke mně, né vždy přijde - snažím se jí motivovat hlasem a po příchodu odměnou. Docela to zabírá, ale jsou momenty, hlavně když jí potřebuju akutně odvolat např. přijíždí auto, jde pes - tak mě ignoruje - zvýším proto hlas, a povel dám přísným tónem - a to se kolikrát šprajcne, že vůbec neposlechne, jakoby měla ze mě strach (ale manžel když na ní zavolá přísně tak přiběhne) - vůbec jí netrestám a už vůbec né ručně, jenom přísným hlasem.

2. problém - hodně se děsí vzlášních zvuků - což je podle mě normální - ale řekla bych že se začíná bát snad všech - vyndavám hrnce, uklízím poklice, vyklepávám z formiček cukroví...... a ona hned peláší do postele - jak jí toho strachu zbavit? Já zkouším tohle - při každém zvuku, se jí snažím uklidnit a ukázat jí co to je, ale stejně stáhne ocas a uteče do postele.

3. je s PP - po prvním roce by jsme s ní chtěli jít na bonitaci - jenže jsem si teď přečetla že musí umět výstavní postoj atd. Zkoušíme to trénovat, ale moc ná to nejde, začne hrbit záda a ocásek stáhne pod zadeček.
Přesně nerozumím problémům které vyřazují z chovu (teda jestli jsem to dobře pochopila) - třeba trvale nesený ocásek dole - ona běhá s ocásem nahoře, ale jak uvidí cizí lidi tak se nahrbí a ocásek jde zase pod zadeček. Hodně jí začínáme brát do cizího prostředi, já i do práce, kde je velký pohyb lidí - ale opravdu netuším jestli tohle zabere - nebyl by nějaký fígl?

Možná jsem vás asi zahltila otázkami, ale budu moc ráda, když mi poradíte.

CHOV ZDAR A PEJSKŮM ZVLÁŠŤ

budu se snažit stručně:
1, pokud ti to situace dovolí po zavolání se otoč a utíkej opačným směrem - dáš jí jasně nalevo,že jak nepůjde zmizíš. Občas se jí schovej, aby si tě musela hlídat a být ve střehu, kde jsi - čili ona tebe ne opačně. Začínej na klidných místech, kde není nebezpečí a kde ji můžeš sledovat,co dělá, po najití bouřlivá pochvala, atd..

2, zvuky - dělat a vydávat všude, hlavně doma, při reakci se začít smát, že to nic není, situaci zlehčovat a chovat se tak, že to je normální, dodávat tím sebevědomí, nezvedat ze země, nechovat. v případě strachu venku si k ní dřepnout, podpořit a jít dál, jako by nic. Prostě je to normální.

3, fenka má slabší nervovou soustavu, až zvládnete to přechozí, upraví se to částečně samo, jinak chodit do hlučného prostředí, města, mezi lidi, mluvit chválit. Chce to čas.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Možná mi tu i poradíte.
S tou naší malou Terezkou máme trochu výchovný problémy.
Snažíme se cvičit, částečně i úspěšně. Nemám moc zkušeností, tak každá rada drahá.

tak teda 1. problém. - Když jí volám ke mně, né vždy přijde - snažím se jí motivovat hlasem a po příchodu odměnou. Docela to zabírá, ale jsou momenty, hlavně když jí potřebuju akutně odvolat např. přijíždí auto, jde pes - tak mě ignoruje - zvýším proto hlas, a povel dám přísným tónem - a to se kolikrát šprajcne, že vůbec neposlechne, jakoby měla ze mě strach (ale manžel když na ní zavolá přísně tak přiběhne) - vůbec jí netrestám a už vůbec né ručně, jenom přísným hlasem.

2. problém - hodně se děsí vzlášních zvuků - což je podle mě normální - ale řekla bych že se začíná bát snad všech - vyndavám hrnce, uklízím poklice, vyklepávám z formiček cukroví...... a ona hned peláší do postele - jak jí toho strachu zbavit? Já zkouším tohle - při každém zvuku, se jí snažím uklidnit a ukázat jí co to je, ale stejně stáhne ocas a uteče do postele.

3. je s PP - po prvním roce by jsme s ní chtěli jít na bonitaci - jenže jsem si teď přečetla že musí umět výstavní postoj atd. Zkoušíme to trénovat, ale moc ná to nejde, začne hrbit záda a ocásek stáhne pod zadeček.
Přesně nerozumím problémům které vyřazují z chovu (teda jestli jsem to dobře pochopila) - třeba trvale nesený ocásek dole - ona běhá s ocásem nahoře, ale jak uvidí cizí lidi tak se nahrbí a ocásek jde zase pod zadeček. Hodně jí začínáme brát do cizího prostředi, já i do práce, kde je velký pohyb lidí - ale opravdu netuším jestli tohle zabere - nebyl by nějaký fígl?

Možná jsem vás asi zahltila otázkami, ale budu moc ráda, když mi poradíte.

CHOV ZDAR A PEJSKŮM ZVLÁŠŤ

Přeji hezký den......mám fenku jorkšíra a když jsem si přečetla váš prví problém,tak mě to moc pobavilo,protože u nás je to stejné.......když jsme na procházce a jede náhodou auto,tak stoprocentně vím,že tracinka poběží,aby se mu připletla do cesty......a pak čeká jestli ji náhodou nepřejede"malý sebevrah"Nedej bůh,že bych jí chtěla přivolat,to si lehne na zádička a čeká co bude.......jediné co na ni opravdu zabírá je slovo DÁme,to používám místo povelu ke mě.Ona je tracinka totiž trošku nenažraná........a na slovo dáme,ví že vždy něco dostane.........a tím se dostávám i k vašemu třetímu problému.Traca nemá rádá cizí lidi,no a na bonitaci ji museli samozřejmě prohlédnout....hned byla hrbatá a velice nepřijemná,na postoji vlastně vůbec nezáleželo,ale doma jsme ho trénovali,tak moc dobře věděla o co jde.Ale tracinka se ukázala při chůzi,kdy měla předvést jak krásně chodí...no a to se fakt vyznamenala,byla jak labutěnka.......moc se líbila a tím si získala i přízeň rozhodčího............A proč tak hezky chodila??????Protože jsem stále opakovala DÁME a ona měla takovou radost,že něco dostane,že vrtěla ocáskem,nožičkama vyhazovala a tím tam všechny dostala

lev napsal(a):
budu se snažit stručně:
1, pokud ti to situace dovolí po zavolání se otoč a utíkej opačným směrem - dáš jí jasně nalevo,že jak nepůjde zmizíš. Občas se jí schovej, aby si tě musela hlídat a být ve střehu, kde jsi - čili ona tebe ne opačně. Začínej na klidných místech, kde není nebezpečí a kde ji můžeš sledovat,co dělá, po najití bouřlivá pochvala, atd..

2, zvuky - dělat a vydávat všude, hlavně doma, při reakci se začít smát, že to nic není, situaci zlehčovat a chovat se tak, že to je normální, dodávat tím sebevědomí, nezvedat ze země, nechovat. v případě strachu venku si k ní dřepnout, podpořit a jít dál, jako by nic. Prostě je to normální.

3, fenka má slabší nervovou soustavu, až zvládnete to přechozí, upraví se to částečně samo, jinak chodit do hlučného prostředí, města, mezi lidi, mluvit chválit. Chce to čas.

k 1. - tak tohle zkusím, ani mě to nenapadlo, vlastně udělat opačnou reakci, né jít k ní ale od ní.
k 2. - mě ale připadá, že čím víc jí snažím zvykat na zvuky - nechovám jí - tak má snad čím dál větší strach. Možná je to jen dojem, časem ale uvidíme.

Snažím se pro ní dělat všechno na 100%, tak se někdy možná zeptám i na ,,kravinu,, ale chci mít prostě jistotu, že to dělám dobře.

Jako děti jsme měli psa, naprosto žádná výchova, naštěstí to byl bezproblémový pes, ale u ních chci, aby perfektně poslouchala. Je sice maličká, ale to neznamená, že bude mít navrch.

Díky moc Katka

dafula napsal(a):
Přeji hezký den......mám fenku jorkšíra a když jsem si přečetla váš prví problém,tak mě to moc pobavilo,protože u nás je to stejné.......když jsme na procházce a jede náhodou auto,tak stoprocentně vím,že tracinka poběží,aby se mu připletla do cesty......a pak čeká jestli ji náhodou nepřejede"malý sebevrah"Nedej bůh,že bych jí chtěla přivolat,to si lehne na zádička a čeká co bude.......jediné co na ni opravdu zabírá je slovo DÁme,to používám místo povelu ke mě.Ona je tracinka totiž trošku nenažraná........a na slovo dáme,ví že vždy něco dostane.........a tím se dostávám i k vašemu třetímu problému.Traca nemá rádá cizí lidi,no a na bonitaci ji museli samozřejmě prohlédnout....hned byla hrbatá a velice nepřijemná,na postoji vlastně vůbec nezáleželo,ale doma jsme ho trénovali,tak moc dobře věděla o co jde.Ale tracinka se ukázala při chůzi,kdy měla předvést jak krásně chodí...no a to se fakt vyznamenala,byla jak labutěnka.......moc se líbila a tím si získala i přízeň rozhodčího............A proč tak hezky chodila??????Protože jsem stále opakovala DÁME a ona měla takovou radost,že něco dostane,že vrtěla ocáskem,nožičkama vyhazovala a tím tam všechny dostala

tak tohle je nádherně napsané. Možná vymyslíme a opíšeme od vás nový povel.
U nás je ale horší, že ona je jedlík ale né na to co chci já. Granule jsem už vzdala, ty vezme jen v nejhorším případě, tak u nás funguje jako odměna tvrdý sýr. Tak si ho asi koupím celou cihlu ať jí mám do zásoby.
A k těm zubům - to jsem si vzpomněla - to jde hodně těžko se jí kouknout na zuby - to je další boj , který zatím ona vyhrává.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak tohle je nádherně napsané. Možná vymyslíme a opíšeme od vás nový povel.
U nás je ale horší, že ona je jedlík ale né na to co chci já. Granule jsem už vzdala, ty vezme jen v nejhorším případě, tak u nás funguje jako odměna tvrdý sýr. Tak si ho asi koupím celou cihlu ať jí mám do zásoby.
A k těm zubům - to jsem si vzpomněla - to jde hodně těžko se jí kouknout na zuby - to je další boj , který zatím ona vyhrává.

U nás granulky taky nikdo nechce.celý den chodí kolem misky a pak kolem mě a doufá,že snad pochopím...granulky ne,ne,ne.A když opravdu nic jiného nedostane,tak je večer sní.......večer proto,abych si snad nemyslela,že ji chutnájí.Zoubky jsme učili na povel "ukaž zoubky "a jen chvilku...pak následovalo oblíbené slovo dáme.To jsme trénovali třeba celý den....moc se jí to líbilo......večer už nemusela granulky,byla dostatěčně napapaná.A tak jsme trénovali i česání.To teda vůbec nemusí,když vidí v ruce hřeben tak se schová a mám opravdu problém ji najít....ale jinak při česání drží,sice u toho taky trošku brečí,ale co by k vůli jídlu nevydržela,že?

dafula napsal(a):
U nás granulky taky nikdo nechce.celý den chodí kolem misky a pak kolem mě a doufá,že snad pochopím...granulky ne,ne,ne.A když opravdu nic jiného nedostane,tak je večer sní.......večer proto,abych si snad nemyslela,že ji chutnájí.Zoubky jsme učili na povel "ukaž zoubky "a jen chvilku...pak následovalo oblíbené slovo dáme.To jsme trénovali třeba celý den....moc se jí to líbilo......večer už nemusela granulky,byla dostatěčně napapaná.A tak jsme trénovali i česání.To teda vůbec nemusí,když vidí v ruce hřeben tak se schová a mám opravdu problém ji najít....ale jinak při česání drží,sice u toho taky trošku brečí,ale co by k vůli jídlu nevydržela,že?

česání docela zvládá, nevím proč ale nesnáší když jí češu prdelku, to se vždycky rozčílí, naštěstí je hodně malá tak jí přeperu
Vůbec jsem nechtěla psa s PP, chtěli jsme jen poslelového mazlíka, a jsem docela v šoku a mám strach z bonitace - když už je s PP tak se na to nechceme vyprdnout. Určitě chceme jednou štěňátka, děti moc prosí. Tak to budeme muset podstoupit. Jen jsem zvědavá jestli úspěšně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
česání docela zvládá, nevím proč ale nesnáší když jí češu prdelku, to se vždycky rozčílí, naštěstí je hodně malá tak jí přeperu
Vůbec jsem nechtěla psa s PP, chtěli jsme jen poslelového mazlíka, a jsem docela v šoku a mám strach z bonitace - když už je s PP tak se na to nechceme vyprdnout. Určitě chceme jednou štěňátka, děti moc prosí. Tak to budeme muset podstoupit. Jen jsem zvědavá jestli úspěšně.

Málokterou fenku neuchovní, nebojte se.To by opravdu musela mít velkou vadu.Viděla jsem uchovněnou fenku,která měla záda dohněda,docela mě to naštvalo,že do chovu pustí opravdu všechno.Jinak štěňátka jsme už měli dvakrát .Te ji necháme odpočinout ale ještě bychom jednou chtěli.Měla vždy čtyři miminka a ty ji dali pěkně zabrat.

dafula napsal(a):
Málokterou fenku neuchovní, nebojte se.To by opravdu musela mít velkou vadu.Viděla jsem uchovněnou fenku,která měla záda dohněda,docela mě to naštvalo,že do chovu pustí opravdu všechno.Jinak štěňátka jsme už měli dvakrát .Te ji necháme odpočinout ale ještě bychom jednou chtěli.Měla vždy čtyři miminka a ty ji dali pěkně zabrat.

můžu se zeptat jak byla vaše fenka stará, když jste šli na bonitaci?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
můžu se zeptat jak byla vaše fenka stará, když jste šli na bonitaci?

Bylo jí patnáct měsíců.A chlupy na zem jsme neměli:).Dopadly jsme moc dobře,ale hodně záleží na tom kdo zrovna hodnotí.Fenku máme z chov.stanice "ze Stříbrné Olivy".Mrkněte na jejich stránky,mají je moc hezké:).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jaké jste našli poklady v pelíšku vašich chlupatých miláčků?
Už jsem u Terezky našla všechno možné, ale to co jsme tam našla dneska mě opravdu dostalo. Každý den jí musím vyklepávat pelíšek, schovává si do něho různé poklady. Nedojedené jídlo, ukradené hračky dětí, suchary králíčka, ponožky manžela atd.... . To co mě dneska při úklidu naprosto šokovalo bylo - její šiška. Naštěstí pevná. Moc jsem jí chválila, že dneska nic neprovedla. Nevím jestli je tak vyčůraná a ten svůj výtvor prostě schovala, aby nebylo zle. A nebo a tomu věřím spíš, nechala si jí napozději. Venku jí zakazujeme bobky baštit, tak si je ukryla na horší časy.
Ahoj Katka

Je zajímavé co všechno jsou psi schopní ukrást... Kamarádka má na dvoře dva křížence labradorů jednoho s NO a druhého asi s Č. fouskem. Missy krade ze sušáku podprsenky a Ron jde zásadně po bílých krajkových kalhotkách.....
Měli spolu krásný štěňata --- Black&White

Zavřít galerii  

Zavřít galerii