Hezký večer, předem upozorňuji, že toto opravdu není vtip.
Jak už tady mnozí vědí, mám doma dospělého retrívra a 7měsíční štěně berňáčka. Naši psi můžou chodit po celém bytě, ale nesmí do obýváku. Dneska jsem zůstala sama doma, takže jsem svému berňáčkovi dovolila (i když vím, že bych neměla, ale to neřešme), že může se mnou i do obýváku. Máme na gauči a křeslech pro ozdobu pár pěkných plyšových zvířat, mezi nimi i jednu bílou plyšovou kočku, cca 40cm vysokou. Pejsek šel, všechna zvířátka si prohlédl, jak je zvykem už chtěl ukrást plyšovou housenku a hrát si s ní, když v tom spatřil tu bílou kočku. Šel k ní, natáhl k ní hlavu, a v tu chvíli odskočil zpět, hrúzou se celý rozklepal a v zápětí se i počůral. Nikdy nic takového neudělal, takže to, že se počůral jsem neřešila, jen jsem ho chlácholila, že té kočky se bát nemusí, pak jsem jí vzala a chtěla jsem jí dát před něj, abych mu ukázala, že na ní nic nebezpečného není, ale rozklepal se ještě víc a utekl se schovat do kuchyně. Jsem z toho úplně vedle, jinak upozorňuji, že plyšová kočka zbarvená do hněda a černa mu vůbec nevadí, máme i živého kocoura a s tím jsou kamarádi, takže nechápu, co ho na této bílé kočce děsí. Fakt jsem z toho vedle a nevím, co si myslet. Pejsek je jinak pěkný rebel, ničeho se nebojí, má rád cizí pejsky i lidi, na procházkách se ke každému má a nechává se spokojeně hladit.
marky88
napsal(a):
Hezký večer, předem upozorňuji, že toto opravdu není vtip.
Jak už tady mnozí vědí, mám doma dospělého retrívra a 7měsíční štěně berňáčka. Naši psi můžou chodit po celém bytě, ale nesmí do obýváku. Dneska jsem zůstala sama doma, takže jsem svému berňáčkovi dovolila (i když vím, že bych neměla, ale to neřešme), že může se mnou i do obýváku. Máme na gauči a křeslech pro ozdobu pár pěkných plyšových zvířat, mezi nimi i jednu bílou plyšovou kočku, cca 40cm vysokou. Pejsek šel, všechna zvířátka si prohlédl, jak je zvykem už chtěl ukrást plyšovou housenku a hrát si s ní, když v tom spatřil tu bílou kočku. Šel k ní, natáhl k ní hlavu, a v tu chvíli odskočil zpět, hrúzou se celý rozklepal a v zápětí se i počůral. Nikdy nic takového neudělal, takže to, že se počůral jsem neřešila, jen jsem ho chlácholila, že té kočky se bát nemusí, pak jsem jí vzala a chtěla jsem jí dát před něj, abych mu ukázala, že na ní nic nebezpečného není, ale rozklepal se ještě víc a utekl se schovat do kuchyně. Jsem z toho úplně vedle, jinak upozorňuji, že plyšová kočka zbarvená do hněda a černa mu vůbec nevadí, máme i živého kocoura a s tím jsou kamarádi, takže nechápu, co ho na této bílé kočce děsí. Fakt jsem z toho vedle a nevím, co si myslet. Pejsek je jinak pěkný rebel, ničeho se nebojí, má rád cizí pejsky i lidi, na procházkách se ke každému má a nechává se spokojeně hladit.
Jo někdy je to zvláštní, čeho se ti naši chlupáči bojí, nebo co je zaujme. Pokud oželíte plyšáka, tak bych ho dala na zem někam, kde se k němu pes může postupně sám dostat a zároveň zase rychle utéci pryč, kdyby měl pocit, že ho ta kočka sežere. Nejlépe asi ven na zahradu. Pak už bych to nechala na něm a vůbec bych si ho nevšímala. On je dílem zvědavý, dílem opatrný, ale však on by si to s ní po čase rozdal.
marky88
napsal(a):
Hezký večer, předem upozorňuji, že toto opravdu není vtip.
Jak už tady mnozí vědí, mám doma dospělého retrívra a 7měsíční štěně berňáčka. Naši psi můžou chodit po celém bytě, ale nesmí do obýváku. Dneska jsem zůstala sama doma, takže jsem svému berňáčkovi dovolila (i když vím, že bych neměla, ale to neřešme), že může se mnou i do obýváku. Máme na gauči a křeslech pro ozdobu pár pěkných plyšových zvířat, mezi nimi i jednu bílou plyšovou kočku, cca 40cm vysokou. Pejsek šel, všechna zvířátka si prohlédl, jak je zvykem už chtěl ukrást plyšovou housenku a hrát si s ní, když v tom spatřil tu bílou kočku. Šel k ní, natáhl k ní hlavu, a v tu chvíli odskočil zpět, hrúzou se celý rozklepal a v zápětí se i počůral. Nikdy nic takového neudělal, takže to, že se počůral jsem neřešila, jen jsem ho chlácholila, že té kočky se bát nemusí, pak jsem jí vzala a chtěla jsem jí dát před něj, abych mu ukázala, že na ní nic nebezpečného není, ale rozklepal se ještě víc a utekl se schovat do kuchyně. Jsem z toho úplně vedle, jinak upozorňuji, že plyšová kočka zbarvená do hněda a černa mu vůbec nevadí, máme i živého kocoura a s tím jsou kamarádi, takže nechápu, co ho na této bílé kočce děsí. Fakt jsem z toho vedle a nevím, co si myslet. Pejsek je jinak pěkný rebel, ničeho se nebojí, má rád cizí pejsky i lidi, na procházkách se ke každému má a nechává se spokojeně hladit.
Napadlo mě, nemohl dostat třeba ránu do nosu statickou elektřinou? Když píšete, že se jí nejdřív nebál a až po chvilce uskočil... Nebo nemůže ta hračka něčím "smrdět"? (Ne, fakt Vás nepodezírám, že máte doma smradlavé hračky :-), spíš třeba nějaký parfém, nebo bytové vonidlo.)
Lucie
marky88
napsal(a):
Hezký večer, předem upozorňuji, že toto opravdu není vtip.
Jak už tady mnozí vědí, mám doma dospělého retrívra a 7měsíční štěně berňáčka. Naši psi můžou chodit po celém bytě, ale nesmí do obýváku. Dneska jsem zůstala sama doma, takže jsem svému berňáčkovi dovolila (i když vím, že bych neměla, ale to neřešme), že může se mnou i do obýváku. Máme na gauči a křeslech pro ozdobu pár pěkných plyšových zvířat, mezi nimi i jednu bílou plyšovou kočku, cca 40cm vysokou. Pejsek šel, všechna zvířátka si prohlédl, jak je zvykem už chtěl ukrást plyšovou housenku a hrát si s ní, když v tom spatřil tu bílou kočku. Šel k ní, natáhl k ní hlavu, a v tu chvíli odskočil zpět, hrúzou se celý rozklepal a v zápětí se i počůral. Nikdy nic takového neudělal, takže to, že se počůral jsem neřešila, jen jsem ho chlácholila, že té kočky se bát nemusí, pak jsem jí vzala a chtěla jsem jí dát před něj, abych mu ukázala, že na ní nic nebezpečného není, ale rozklepal se ještě víc a utekl se schovat do kuchyně. Jsem z toho úplně vedle, jinak upozorňuji, že plyšová kočka zbarvená do hněda a černa mu vůbec nevadí, máme i živého kocoura a s tím jsou kamarádi, takže nechápu, co ho na této bílé kočce děsí. Fakt jsem z toho vedle a nevím, co si myslet. Pejsek je jinak pěkný rebel, ničeho se nebojí, má rád cizí pejsky i lidi, na procházkách se ke každému má a nechává se spokojeně hladit.
Přikláněla bych se k "teorii" statické elektřiny. Ale oni ti naši mazlíci někdy reagují opravdu srandovně. Třeba Sam, který se jinak jen tak něčím rohodit nenechá, se bál na procházce projít kolem sádrové sochy kočky
. A Bára začala v infromačním středisku ve Stožci štěkat na tohodle dřevěného rysa
marcha
napsal(a):
Přikláněla bych se k "teorii" statické elektřiny. Ale oni ti naši mazlíci někdy reagují opravdu srandovně. Třeba Sam, který se jinak jen tak něčím rohodit nenechá, se bál na procházce projít kolem sádrové sochy kočky. A Bára začala v infromačním středisku ve Stožci štěkat na tohodle dřevěného rysa
Můj pesan se bál projít kolem benzinky, jak na ní byl namalovanej velkej reklamní tygr, nemohla jsem ho tam dostat. Na každou sochu nedůvěřivě štěkal, dokud si k ní nečichl (na Karlově mostě si obzvlášť užíval). Každá krabice na chodníku, která tam den před nebyla,byla potencionální nepřítel, doma zvednutej cíp koberce se mu taky zdál podezřelej. Dospěl a je mu spousta věcí šumafuk, ale nových věcí (včetně laviček v parku) si vždycky všimne a jde je obezřetně očichat
hankaapes
napsal(a):
Můj pesan se bál projít kolem benzinky, jak na ní byl namalovanej velkej reklamní tygr, nemohla jsem ho tam dostat. Na každou sochu nedůvěřivě štěkal, dokud si k ní nečichl (na Karlově mostě si obzvlášť užíval). Každá krabice na chodníku, která tam den před nebyla,byla potencionální nepřítel, doma zvednutej cíp koberce se mu taky zdál podezřelej. Dospěl a je mu spousta věcí šumafuk, ale nových věcí (včetně laviček v parku) si vždycky všimne a jde je obezřetně očichat
Hezké ráno, vidíte, to mě ani nenapadlo, že by to mohla být statická elektřina 
Jinak, je mi 19let, tuhle kočku jsem dostala k vánocům, když mi bylo šest let, tak je taky možné, že je "navoněná" ledasčím a třeba ani to se mu nelíbilo. No, asi mu tu kočku zkusím nechat na zemi a dám mu jí na hraní, pokud bude chtít.
Jinak se omlouvám za stupidní téma, ale třeba někoho i rozesmálo a pobavilo, je to vážně komické, když se váš pes velký jako hora bojí plyšáka
marky88
napsal(a):
Hezké ráno, vidíte, to mě ani nenapadlo, že by to mohla být statická elektřina Jinak, je mi 19let, tuhle kočku jsem dostala k vánocům, když mi bylo šest let, tak je taky možné, že je "navoněná" ledasčím a třeba ani to se mu nelíbilo. No, asi mu tu kočku zkusím nechat na zemi a dám mu jí na hraní, pokud bude chtít.
Jinak se omlouvám za stupidní téma, ale třeba někoho i rozesmálo a pobavilo, je to vážně komické, když se váš pes velký jako hora bojí plyšáka
Marky, chyba následně byla, žes ho chlácholila. Tíms mu dala najevo, že má důvod se něčeho bát. Navíc jsi sama byla vyvedená z míry. Chtělo to zasmát se mu, jaké že je trdlo...
POkud se jinak ničeho nebojí, tak je to OK, a nech mu toho letitého plyšáka časem prozkoumat.
Náš Kelly se bojí větrem převrácených kontejnerů, ale odvážně to zakrývá a obezřetně na ně štěká, (zatímco jinak ho z konceptu nevyvedla jediná petarda na nový rok), někdy jsou ty pochody v psí hlavince složité
roony
napsal(a):
Marky, chyba následně byla, žes ho chlácholila. Tíms mu dala najevo, že má důvod se něčeho bát. Navíc jsi sama byla vyvedená z míry. Chtělo to zasmát se mu, jaké že je trdlo...
POkud se jinak ničeho nebojí, tak je to OK, a nech mu toho letitého plyšáka časem prozkoumat.
Náš Kelly se bojí větrem převrácených kontejnerů, ale odvážně to zakrývá a obezřetně na ně štěká, (zatímco jinak ho z konceptu nevyvedla jediná petarda na nový rok), někdy jsou ty pochody v psí hlavince složité
Určitě souhlasím s příspěvkem od Roony... pokud to budeš dál chtít nějak řešit tak už bez chlácholení ale přejít to s naprstým klidem...
Jinak téma je to určitě pěkné... ten můj téměř 60 kilový jinak velmi sebevědomý pes se bojí strašně moc krav! Ale že by živých, jenže on mi neprojde ani kolem těch umělých maket co se čas od času po Praze vyskytují... všem turistům smeká nohy a já ho vedu jak nějakýho divokýho tigra na vodítku. Každej se otáčí a nevěří svým očím a každej se mu chudákovi posmívá - samozřejmě včetně mě 
Jinak je to pes opravdu nad věcí a jen tak něco ho z míry nevyvede... ale kráva je pro něj prostě rohatý monstrum
A ještě jedna příhoda... když byl malinkej a napadl první sníh tak jsem na zahradě udělala ooooooobr velkýho sněhuláka - měl na výšku asi tak 20 cm Ten můj malej blbounek na tu zahradu ani nevlez jak se ho bál. Štěkal, vrčel... no prostě hrdina největší. Musela jsem ho k tomu sněhulákovi dosmýkat násilím aby si k němu čuchnul a zjistil, že ho to fakt nesežere
pitimiti
napsal(a):
Určitě souhlasím s příspěvkem od Roony... pokud to budeš dál chtít nějak řešit tak už bez chlácholení ale přejít to s naprstým klidem...
Jinak téma je to určitě pěkné... ten můj téměř 60 kilový jinak velmi sebevědomý pes se bojí strašně moc krav! Ale že by živých, jenže on mi neprojde ani kolem těch umělých maket co se čas od času po Praze vyskytují... všem turistům smeká nohy a já ho vedu jak nějakýho divokýho tigra na vodítku. Každej se otáčí a nevěří svým očím a každej se mu chudákovi posmívá - samozřejmě včetně mě Jinak je to pes opravdu nad věcí a jen tak něco ho z míry nevyvede... ale kráva je pro něj prostě rohatý monstrum
A ještě jedna příhoda... když byl malinkej a napadl první sníh tak jsem na zahradě udělala ooooooobr velkýho sněhuláka - měl na výšku asi tak 20 cm Ten můj malej blbounek na tu zahradu ani nevlez jak se ho bál. Štěkal, vrčel... no prostě hrdina největší. Musela jsem ho k tomu sněhulákovi dosmýkat násilím aby si k němu čuchnul a zjistil, že ho to fakt nesežere
Máte pravdu, byla blbost chlácholit ho, ale já z toho byla tak překvapená, že mě nic lepšího v tu chvíli nenapadlo, protože fakt vypadalo, že ho ten plyšák do vteřiny sežere
Jinak krav se nebojíme, ani koní, ani sousedovic oslíka, nám dělá problém jen plyšák. Ale je to fakt legrační
marky88
napsal(a):
Hezký večer, předem upozorňuji, že toto opravdu není vtip.
Jak už tady mnozí vědí, mám doma dospělého retrívra a 7měsíční štěně berňáčka. Naši psi můžou chodit po celém bytě, ale nesmí do obýváku. Dneska jsem zůstala sama doma, takže jsem svému berňáčkovi dovolila (i když vím, že bych neměla, ale to neřešme), že může se mnou i do obýváku. Máme na gauči a křeslech pro ozdobu pár pěkných plyšových zvířat, mezi nimi i jednu bílou plyšovou kočku, cca 40cm vysokou. Pejsek šel, všechna zvířátka si prohlédl, jak je zvykem už chtěl ukrást plyšovou housenku a hrát si s ní, když v tom spatřil tu bílou kočku. Šel k ní, natáhl k ní hlavu, a v tu chvíli odskočil zpět, hrúzou se celý rozklepal a v zápětí se i počůral. Nikdy nic takového neudělal, takže to, že se počůral jsem neřešila, jen jsem ho chlácholila, že té kočky se bát nemusí, pak jsem jí vzala a chtěla jsem jí dát před něj, abych mu ukázala, že na ní nic nebezpečného není, ale rozklepal se ještě víc a utekl se schovat do kuchyně. Jsem z toho úplně vedle, jinak upozorňuji, že plyšová kočka zbarvená do hněda a černa mu vůbec nevadí, máme i živého kocoura a s tím jsou kamarádi, takže nechápu, co ho na této bílé kočce děsí. Fakt jsem z toho vedle a nevím, co si myslet. Pejsek je jinak pěkný rebel, ničeho se nebojí, má rád cizí pejsky i lidi, na procházkách se ke každému má a nechává se spokojeně hladit.
Moje fenka zase občas uhýbá před poletujícími igeliťáky a jednou jsem ji málem zašlápla, když se mi připletla pod nohy při vyhýbání se větráku na zdi. :) Vždycky ji k tomu naschvál dovedu, aby se přesvědčila, že blbne zbytečně - je fakt bžunda sledovat, jak se k tomu s vytaženým krkem obezřetně přibližuje a ucukává při každém čichnutí. 