Fakta o vrazích...

impact napsal(a):
Fakta o vrazích...

Jednou za čas jsou media plná čtyřnohých zabijáků. Vždy, když pes napadne člověka. Vždy, přestože psi v ČR zabijí za rok méně lidí, než lidé na silnicích za jediný den. Bojová plemena. Psí zabijáci. Pokousaný důchodce, potrhané dítě. Dramatická reportáž komerční televize, ve které se dozvíme, jak jsou všichni obyvatelé obce či města zdrceni. Jak je to ale ve skutečnosti? Jaká je pravda o tzv. "bojových plemenech"? Například v Německu psi usmrtili již 52 lidí.

Ten počet mrtvých v Německu je však za 34 let. Ale i tak, jakou roli v těchto usmrceních hrála tzv. "bojová plemena"? Předně, bojová plemena neexistují. Existují pouze nebezpeční nebo agresivní psi, napříč všemi plemeny. Bojová plemena je mýtus, vymyšlený novináři a občas před volbami vytažený na světlo některými poslanci, kteří si chtějí získat popularitu u nepejskařů nebo u majitelů malých psích plemen. Přesto jsou snahy plemena, která jsou označována jako bojová, zakázat, či jejich chov regulovat. Jejich majitelé by prý měli dělat psychotesty a prokazovat, zda dané plemeno zvládají. Protože ti velcí psi jsou prý nebezpeční lidem a ostatním psům. Jen si všiměte, jak jsou první fotografie u tohoto blogu působivé..

Občas v Indii tygr zabije a sežere člověka. Měla by tedy vyhubit indická vláda všechny tygry a zakázat je? Občas v Africe lev sežere Masaje. Měli by se tedy lvi vyhubit? Měl bych jako majitel SUV dělat psychotesty, protože ostatní osobní auta jsou menší a tedy při kolizi s SUV má jejich řidič menší šanci? Měl by se provoz SUV regulovat? Co na tom, že si většina lidí pořídila SUV proto, že se bojí agresivity lidí v těch menších autech a chtějí mít teoretickou šanci jejich agresivitu přežít. Za poslední roky v ultralehkých a lehkých letadlech v ČR zahynulo několikanásobně více lidí, než kolik jich bylo zabito psem. V těchto letadlech zahynulo 26 lidí. Nikdo nepřemýšlí o jejich zákazu, o zákazu chovu některých plemen psů ano. Měnit (navíc nesmyslně a neúčelně) legislativu „jen" kvůli jednomu mrtvému ročně je nesmysl a aktivity toto požadující jsou pouhý populismus. Stávající legislativa je navíc dostatečná.


Fakta o napadení člověka psem v ČR:
První číslo je počet psem usmrcených lidí, druhé (za lomítkem) počet těžce zraněných:
1998 1/0
1999 1/1
2000 0/3
2001 0/3
2002 1/6
2003 3/10
2004 1/7

Za 7 let po útoku psa zahynulo v ČR 7 lidí. Paradoxem ale je, že většinou po útoku tzv. „nebojového" psa. Například německého ovčáka, zpopularizovaného kdysi socialistické české veřejnosti fotografiemi pohraničníků střežících náš socialistický mír. To, že německý ovčák útočí a zabíjí častěji než pitbul pronásledovatelé pitbulů, stafordů či rotwailerů cudně přehlížejí a píší nesmysly o nulové hranici těchto psů mezi hrou a útokem.

Abychom pochopili staforda, musíme poznat původní plemena, z nichž byl vyšlechtěn - buldoka a teriéra. Původní anglický buldok vyšlechtěný počátkem 19. století byl smělý, nebojácný pes silného a svalnatého těla s mohutným svalstvem a silnými čelistmi. Byl vyšlechtěn, aby kousal po buldočím způsobu: aby zastavil býka a zůstal pevně zakousnut do jeho mulce. Všechny vlastnosti tohoto buldoka nacházíme u psů, jejichž tělesná stavba se podobá stavbě dnešního amerického staforda. Druhým zakladatelem plemene byl bílý anglický teriér. Toto křížení dalo AST sílu, rychlost, houževnatost a nebojácnost. Nikoli však automatickou zabijáckost.

AST neútočí, pokud není sám napaden, nebo pokud není napaden jeho pán. Je to vysoce inteligentní plemeno, které velmi dobře dokáže rozeznat stupeň nebezpečí a adekvátně podle něj reagovat. Snese i tvrdší zacházení od neznalých dětí, které přirozeně, stejně jako dospělého člověka miluje. Staford a pitbul je mnohými nenáviděn a zatracován proto, že velmi často v souboji s jiným plemenem, pokud je k němu druhým psem vyprovokován, vítězí. Tito lidé však přehlížejí, že jeho přirozeností není automatický útok, ale radikální obrana. Hájí pána, smečku, dům. Brání, ale neútočí. Že za skoro dvěstě let člověk vyšlechtil a vychoval jedno z neinteligentnějších plemen.Staforda a pitbula by si pochopitelně neměli pořizovat lidé, kteří o tomtom plemeni nic neví. Jenže to většinou platí pro majitele jiných plemen, většina stafordářů totiž své psy velmi dobře zná a zvládá. Staford miluje lidi a zejména děti a neútočí. Kdo nevěří, může si o povahových vlastnostech zjistit pravdu z oficielních pramenů a nepodléhat fámám, šířeným v mediích a mnohdy i na blozích. Pitbul či staford je člověku nebezpečný jedinou věcí - svojí láskou. Když vám rozeběhnutý 35 kilový staf skočí do náruče, logicky to s vámi zamává. Když jsem si pořídil amstafa a říkal, že na mazlení, lidi kolem si mysleli, že jsem blázen. Lidi, kteří toto plemeno vůbec neznali. Pouštěl jsem našeho Nera mezi lidi, děti (se souhlasem rodičů) a psy. Hrál si, mazlil se, olizoval, nechal se drbat.

Pak jsme se přestěhovali do pražského Karlína. Spousta psů vesměs „pouliční směs". Drtivá většina bez vodítka a náhubku. Náš stafík s náhubkem a na vodítku. Plno psů k němu na volno přiběhlo a já se marně dožadoval u jejich majitelů, aby si psa odvolali (nikdo z nich to neuměl) a příště měli psa na vodítku. Když za půl roku našeho stafa napadlo a kouslo celkem 5 „nebojových psů", pořídil jsem stopovací vodítko, aby měl ten náš mazel větší manévrovací prostor k obraně.

Pak jsme potkali boxera, který našeho stafíka již dvakrát napadl. Majitel nereagoval na mojí žádost aby si svého psa přivolal a dal na vodítko. Ve chvíli, kdy boxer zaútočil, jsem našemu stafíkovi strhl košík a povolil stopovací vodítko. Útok skončil bolestným kňučením boxera a jeho úprkem k páníčkovi, který na mne chtěl volat městskou policii, protože jsem tomu našemu obranáři schválně sundal košík a povolil vodítko a dal mu tak možnost bránit se. Podobná situace se ještě párkrát opakovala a najednou začali majitelé ostatních psů vodítka a košíky používat. Aspoň ve chvíli, kdy jsme se objevili v dohledu.

Většina rvaček mezi psy, rvaček, kdy jeden z psů je pitbul či staford a druhý pes je nebojové plemeno končí prohrou tohoto plemene. To je fakt. Druhý fakt ale je, že spoustu těch rvaček zahajuje a provokuje „nebojové plemeno" a vinu nese jeho majitel. Většina napadení člověka psem má tyto příčiny:

Pes je psychopat. Jak v lidské, tak psí populaci, se vyskytují psychopati, tedy jedinci, kteří napadají svoje okolí, aniž by k tomu museli mít nějaký zásadní důvod. Tak to prostě je a nic s tím nenaděláme. Ostatně, plno psychopatů denně potkáte za volantem jejich aut na silnici, nebo je vidíte třeba v anonymní diskusi pod blogem.

Majitel psa je pitomec. Majitelé, kteří buď ze zlé vůle nebo z obyčejné hlouposti psa úmyslně podporují v agresivním chování, nebo je prostě nezvládají. Ani zde zákon nepomůže, protože tito lidé ho budou ignorovat. Stejně jako ignorují bodový systém, po jehož zavedení mrtvých neubylo.

Napadený je pitomec. Kolikrát vidím, jak se pes krčí u nohou svého pána, když se k němu valí důchodkyně, která vidí daného psa poprvé v životě a chce ho „pomuckat". Nebo maminka, tlačící vlastní dítě (které má hlavu ve stejné výšce jako pes) se slovy „hele Pepíčku, pejsek, pohlaď si ho..." a pěstuje v dítěti pocit, že pes je vlastně větší a pohyblivá plyšová hračka. Nebo lidi, kteří chtějí pohladit cizího psa, který u dveří obchodu hlídá tašku... Nebo když majitel psa, který je na volno, hází svému psu hračku a v dosahu jsou jiní psi, také na volno a pak se diví, že se strhne rvačka. Pes je zvíře a nijak nedokáže rozpoznat, že hračka není jeho. Kolik lidí zná "mluvu" psa (mimiku), kolik pejskařů zvláda skutečně svého psa (respektování povelů pána bez prodlev a řvaní)? Řekl bych tak maximálně 5%. Nejčastěji slyším "povel" fuj, nebo "pocem". Nebo když se potkají dva psi, jeden má odpovědného páníčka a je na vodítku, druhý má ignoranta a poskakuje kolem toho co je na vodítku a čtěká na něj. Na toho, co je vystresován omezením pohybu. Co myslíte že se stane a kdo za to může? Ale o tom příště.

Když potkáte na ulici pěknou holku, kterou neznáte, jdete ji taky poplácat? Jistěže ne. A nejen proto, že byste dostali facku. Prostě víte, že se to nedělá. Člověk vám dá facku. Pes neumí fackovat, tak kousne. Co se týče plemen a statistiky napadení člověka psem podle plemene psa, v ČR suverénně vedou jezevčíci, pak kříženci malého a středního vzrůstu, němečtí ovčáci, střední pudlové a až na konci je americký stafordšírský teriér.

Fakta - statistika útoků psa podle plemen v Německu za období 1968 - 2002. Útoků, které člověk nepřežil za období 34 let:
Německý ovčák: 26
Rottwailer: 7
Německá doga: 5
kříženci: 4
Pitbull, AST...* 3
Dobrman: 1
Chrt 1
Huski 1
Ohař, lovečtí psi 1
Boxer: 1
Labrador: 1
Bernardýn: 1

*) zde jsou zahrnuta tato plemena: Americký stafordšírský teriér, Bandog, Bordeauxská doga, Bulmastif, Bulterier, Argentinská Doga, Brazilská Fila, Mastif, Španělský Mastin, Pitbull, Rhodéský Ridgeback, Stafordšírský Bulterier, Tosa Inu.

Vzpomínáte na nedávnou hysterii po usmrcení 21letého člověka stafordem? Šlo o Turka, žijícího v turecké komunitě. Zmíněný pes byl v této komunitě znám jako agresivní, byl cvičen na útok, byl soustavně bit a týrán i svým posledním majitelem, který byl v pořadí dvacátým majitelem tohoto psa. Týrané a k agresivitě cvičené zvíře se bránilo a zabilo. A „pravda" se narodila a spustila další hysterii o „bojových" plemenech. Když někde pokouše pes dítě a TV dělá reportáž o případu, tak jsou všichni v okolí zdrceni. Pak vám televize promítne hlavu staforda nebo pitbula s vyceněnými tesáky a dole je poznámka „archivní záběr". Poznámka, kterou vetšina přehlédne. I skutečnost, že neútočil staford, ale německý ovčák. Zabiják staford či pitbul se vám ale vrývá do podvědomí. Bojová plemena neexistují. Jen občas agresivní psi. Ti mají ale téměř vždy agresivního, nebo pitomého majitele.

V průměru denně zahyne na českých silnicích více lidí, než je zabito lidí psem za rok. NIkoho to nevzrušuje (tedy ti mrtví na silnicích). Přestaňme prosím hlásat „svoji" pravdu o „bojových plemenech", která neexistují. Přestaňme zaměňovat snížený práh bolestivosti některých plemen za smyšlenou „nulovou hranici" mezi hrou a útokem. Přestaňme nahrazovat vlastní neschopnost zvládnout svého psa laickými komentáři o těch druhých. Bojová plemena psů neexistují, nezodpovědní majitelé psů (bez ohledu na rasu) a laičtí hlasatelé pravd však ano. V naší republice je denně týráno několikanásobně více dětí, než na kolik zavrčí pes. Ročně je v naší republice utýráno k smrti vlastními rodiči více dětí, než kolik jich bylo za 20 let zabito psy. Například v roce 1999 bylo v ČR zavražděno 18 dětí a kojenců. Počet týraných se odhaduje na tisíce, možná desítky tisíc dětí. Proč kvůli tomu nikdo neprotestuje a nepíše blogy, nebo nenavrhuje změny legislativy?

Zdroj článku: http://michalmaly.blog.idn es.cz/c/23145/Fakta-o-vrazich.html

Pravdivý. Taky se mi stává, že po nás startuje nevychovanej pes a páneček se blbě tlemí. Že si to vyřídí sami a můj pes je bačkora...

Horší už je, že moje šeltie začíná být z těch psů nervozní a vystrašená.

Akorát ta statistika útočících plemen se mi zdá nefér. Nejvíc útoků je logicky u těch psů, kterých je nejvíc. Lepší by to bylo možná v procentech. Jako třeba x procent ovčáků, labradorů, boxerů.... napadá, Pak by myslím byla ta čísla u všech plemen stejná nebo podobná.

impact napsal(a):
Fakta o vrazích...

Jednou za čas jsou media plná čtyřnohých zabijáků. Vždy, když pes napadne člověka. Vždy, přestože psi v ČR zabijí za rok méně lidí, než lidé na silnicích za jediný den. Bojová plemena. Psí zabijáci. Pokousaný důchodce, potrhané dítě. Dramatická reportáž komerční televize, ve které se dozvíme, jak jsou všichni obyvatelé obce či města zdrceni. Jak je to ale ve skutečnosti? Jaká je pravda o tzv. "bojových plemenech"? Například v Německu psi usmrtili již 52 lidí.

Ten počet mrtvých v Německu je však za 34 let. Ale i tak, jakou roli v těchto usmrceních hrála tzv. "bojová plemena"? Předně, bojová plemena neexistují. Existují pouze nebezpeční nebo agresivní psi, napříč všemi plemeny. Bojová plemena je mýtus, vymyšlený novináři a občas před volbami vytažený na světlo některými poslanci, kteří si chtějí získat popularitu u nepejskařů nebo u majitelů malých psích plemen. Přesto jsou snahy plemena, která jsou označována jako bojová, zakázat, či jejich chov regulovat. Jejich majitelé by prý měli dělat psychotesty a prokazovat, zda dané plemeno zvládají. Protože ti velcí psi jsou prý nebezpeční lidem a ostatním psům. Jen si všiměte, jak jsou první fotografie u tohoto blogu působivé..

Občas v Indii tygr zabije a sežere člověka. Měla by tedy vyhubit indická vláda všechny tygry a zakázat je? Občas v Africe lev sežere Masaje. Měli by se tedy lvi vyhubit? Měl bych jako majitel SUV dělat psychotesty, protože ostatní osobní auta jsou menší a tedy při kolizi s SUV má jejich řidič menší šanci? Měl by se provoz SUV regulovat? Co na tom, že si většina lidí pořídila SUV proto, že se bojí agresivity lidí v těch menších autech a chtějí mít teoretickou šanci jejich agresivitu přežít. Za poslední roky v ultralehkých a lehkých letadlech v ČR zahynulo několikanásobně více lidí, než kolik jich bylo zabito psem. V těchto letadlech zahynulo 26 lidí. Nikdo nepřemýšlí o jejich zákazu, o zákazu chovu některých plemen psů ano. Měnit (navíc nesmyslně a neúčelně) legislativu „jen" kvůli jednomu mrtvému ročně je nesmysl a aktivity toto požadující jsou pouhý populismus. Stávající legislativa je navíc dostatečná.


Fakta o napadení člověka psem v ČR:
První číslo je počet psem usmrcených lidí, druhé (za lomítkem) počet těžce zraněných:
1998 1/0
1999 1/1
2000 0/3
2001 0/3
2002 1/6
2003 3/10
2004 1/7

Za 7 let po útoku psa zahynulo v ČR 7 lidí. Paradoxem ale je, že většinou po útoku tzv. „nebojového" psa. Například německého ovčáka, zpopularizovaného kdysi socialistické české veřejnosti fotografiemi pohraničníků střežících náš socialistický mír. To, že německý ovčák útočí a zabíjí častěji než pitbul pronásledovatelé pitbulů, stafordů či rotwailerů cudně přehlížejí a píší nesmysly o nulové hranici těchto psů mezi hrou a útokem.

Abychom pochopili staforda, musíme poznat původní plemena, z nichž byl vyšlechtěn - buldoka a teriéra. Původní anglický buldok vyšlechtěný počátkem 19. století byl smělý, nebojácný pes silného a svalnatého těla s mohutným svalstvem a silnými čelistmi. Byl vyšlechtěn, aby kousal po buldočím způsobu: aby zastavil býka a zůstal pevně zakousnut do jeho mulce. Všechny vlastnosti tohoto buldoka nacházíme u psů, jejichž tělesná stavba se podobá stavbě dnešního amerického staforda. Druhým zakladatelem plemene byl bílý anglický teriér. Toto křížení dalo AST sílu, rychlost, houževnatost a nebojácnost. Nikoli však automatickou zabijáckost.

AST neútočí, pokud není sám napaden, nebo pokud není napaden jeho pán. Je to vysoce inteligentní plemeno, které velmi dobře dokáže rozeznat stupeň nebezpečí a adekvátně podle něj reagovat. Snese i tvrdší zacházení od neznalých dětí, které přirozeně, stejně jako dospělého člověka miluje. Staford a pitbul je mnohými nenáviděn a zatracován proto, že velmi často v souboji s jiným plemenem, pokud je k němu druhým psem vyprovokován, vítězí. Tito lidé však přehlížejí, že jeho přirozeností není automatický útok, ale radikální obrana. Hájí pána, smečku, dům. Brání, ale neútočí. Že za skoro dvěstě let člověk vyšlechtil a vychoval jedno z neinteligentnějších plemen.Staforda a pitbula by si pochopitelně neměli pořizovat lidé, kteří o tomtom plemeni nic neví. Jenže to většinou platí pro majitele jiných plemen, většina stafordářů totiž své psy velmi dobře zná a zvládá. Staford miluje lidi a zejména děti a neútočí. Kdo nevěří, může si o povahových vlastnostech zjistit pravdu z oficielních pramenů a nepodléhat fámám, šířeným v mediích a mnohdy i na blozích. Pitbul či staford je člověku nebezpečný jedinou věcí - svojí láskou. Když vám rozeběhnutý 35 kilový staf skočí do náruče, logicky to s vámi zamává. Když jsem si pořídil amstafa a říkal, že na mazlení, lidi kolem si mysleli, že jsem blázen. Lidi, kteří toto plemeno vůbec neznali. Pouštěl jsem našeho Nera mezi lidi, děti (se souhlasem rodičů) a psy. Hrál si, mazlil se, olizoval, nechal se drbat.

Pak jsme se přestěhovali do pražského Karlína. Spousta psů vesměs „pouliční směs". Drtivá většina bez vodítka a náhubku. Náš stafík s náhubkem a na vodítku. Plno psů k němu na volno přiběhlo a já se marně dožadoval u jejich majitelů, aby si psa odvolali (nikdo z nich to neuměl) a příště měli psa na vodítku. Když za půl roku našeho stafa napadlo a kouslo celkem 5 „nebojových psů", pořídil jsem stopovací vodítko, aby měl ten náš mazel větší manévrovací prostor k obraně.

Pak jsme potkali boxera, který našeho stafíka již dvakrát napadl. Majitel nereagoval na mojí žádost aby si svého psa přivolal a dal na vodítko. Ve chvíli, kdy boxer zaútočil, jsem našemu stafíkovi strhl košík a povolil stopovací vodítko. Útok skončil bolestným kňučením boxera a jeho úprkem k páníčkovi, který na mne chtěl volat městskou policii, protože jsem tomu našemu obranáři schválně sundal košík a povolil vodítko a dal mu tak možnost bránit se. Podobná situace se ještě párkrát opakovala a najednou začali majitelé ostatních psů vodítka a košíky používat. Aspoň ve chvíli, kdy jsme se objevili v dohledu.

Většina rvaček mezi psy, rvaček, kdy jeden z psů je pitbul či staford a druhý pes je nebojové plemeno končí prohrou tohoto plemene. To je fakt. Druhý fakt ale je, že spoustu těch rvaček zahajuje a provokuje „nebojové plemeno" a vinu nese jeho majitel. Většina napadení člověka psem má tyto příčiny:

Pes je psychopat. Jak v lidské, tak psí populaci, se vyskytují psychopati, tedy jedinci, kteří napadají svoje okolí, aniž by k tomu museli mít nějaký zásadní důvod. Tak to prostě je a nic s tím nenaděláme. Ostatně, plno psychopatů denně potkáte za volantem jejich aut na silnici, nebo je vidíte třeba v anonymní diskusi pod blogem.

Majitel psa je pitomec. Majitelé, kteří buď ze zlé vůle nebo z obyčejné hlouposti psa úmyslně podporují v agresivním chování, nebo je prostě nezvládají. Ani zde zákon nepomůže, protože tito lidé ho budou ignorovat. Stejně jako ignorují bodový systém, po jehož zavedení mrtvých neubylo.

Napadený je pitomec. Kolikrát vidím, jak se pes krčí u nohou svého pána, když se k němu valí důchodkyně, která vidí daného psa poprvé v životě a chce ho „pomuckat". Nebo maminka, tlačící vlastní dítě (které má hlavu ve stejné výšce jako pes) se slovy „hele Pepíčku, pejsek, pohlaď si ho..." a pěstuje v dítěti pocit, že pes je vlastně větší a pohyblivá plyšová hračka. Nebo lidi, kteří chtějí pohladit cizího psa, který u dveří obchodu hlídá tašku... Nebo když majitel psa, který je na volno, hází svému psu hračku a v dosahu jsou jiní psi, také na volno a pak se diví, že se strhne rvačka. Pes je zvíře a nijak nedokáže rozpoznat, že hračka není jeho. Kolik lidí zná "mluvu" psa (mimiku), kolik pejskařů zvláda skutečně svého psa (respektování povelů pána bez prodlev a řvaní)? Řekl bych tak maximálně 5%. Nejčastěji slyším "povel" fuj, nebo "pocem". Nebo když se potkají dva psi, jeden má odpovědného páníčka a je na vodítku, druhý má ignoranta a poskakuje kolem toho co je na vodítku a čtěká na něj. Na toho, co je vystresován omezením pohybu. Co myslíte že se stane a kdo za to může? Ale o tom příště.

Když potkáte na ulici pěknou holku, kterou neznáte, jdete ji taky poplácat? Jistěže ne. A nejen proto, že byste dostali facku. Prostě víte, že se to nedělá. Člověk vám dá facku. Pes neumí fackovat, tak kousne. Co se týče plemen a statistiky napadení člověka psem podle plemene psa, v ČR suverénně vedou jezevčíci, pak kříženci malého a středního vzrůstu, němečtí ovčáci, střední pudlové a až na konci je americký stafordšírský teriér.

Fakta - statistika útoků psa podle plemen v Německu za období 1968 - 2002. Útoků, které člověk nepřežil za období 34 let:
Německý ovčák: 26
Rottwailer: 7
Německá doga: 5
kříženci: 4
Pitbull, AST...* 3
Dobrman: 1
Chrt 1
Huski 1
Ohař, lovečtí psi 1
Boxer: 1
Labrador: 1
Bernardýn: 1

*) zde jsou zahrnuta tato plemena: Americký stafordšírský teriér, Bandog, Bordeauxská doga, Bulmastif, Bulterier, Argentinská Doga, Brazilská Fila, Mastif, Španělský Mastin, Pitbull, Rhodéský Ridgeback, Stafordšírský Bulterier, Tosa Inu.

Vzpomínáte na nedávnou hysterii po usmrcení 21letého člověka stafordem? Šlo o Turka, žijícího v turecké komunitě. Zmíněný pes byl v této komunitě znám jako agresivní, byl cvičen na útok, byl soustavně bit a týrán i svým posledním majitelem, který byl v pořadí dvacátým majitelem tohoto psa. Týrané a k agresivitě cvičené zvíře se bránilo a zabilo. A „pravda" se narodila a spustila další hysterii o „bojových" plemenech. Když někde pokouše pes dítě a TV dělá reportáž o případu, tak jsou všichni v okolí zdrceni. Pak vám televize promítne hlavu staforda nebo pitbula s vyceněnými tesáky a dole je poznámka „archivní záběr". Poznámka, kterou vetšina přehlédne. I skutečnost, že neútočil staford, ale německý ovčák. Zabiják staford či pitbul se vám ale vrývá do podvědomí. Bojová plemena neexistují. Jen občas agresivní psi. Ti mají ale téměř vždy agresivního, nebo pitomého majitele.

V průměru denně zahyne na českých silnicích více lidí, než je zabito lidí psem za rok. NIkoho to nevzrušuje (tedy ti mrtví na silnicích). Přestaňme prosím hlásat „svoji" pravdu o „bojových plemenech", která neexistují. Přestaňme zaměňovat snížený práh bolestivosti některých plemen za smyšlenou „nulovou hranici" mezi hrou a útokem. Přestaňme nahrazovat vlastní neschopnost zvládnout svého psa laickými komentáři o těch druhých. Bojová plemena psů neexistují, nezodpovědní majitelé psů (bez ohledu na rasu) a laičtí hlasatelé pravd však ano. V naší republice je denně týráno několikanásobně více dětí, než na kolik zavrčí pes. Ročně je v naší republice utýráno k smrti vlastními rodiči více dětí, než kolik jich bylo za 20 let zabito psy. Například v roce 1999 bylo v ČR zavražděno 18 dětí a kojenců. Počet týraných se odhaduje na tisíce, možná desítky tisíc dětí. Proč kvůli tomu nikdo neprotestuje a nepíše blogy, nebo nenavrhuje změny legislativy?

Zdroj článku: http://michalmaly.blog.idn es.cz/c/23145/Fakta-o-vrazich.html

Pěkný

A ta statistika by asi měla být podrobnější, dle plemen a procent z nich, a taky dle kříženců těch a těch plemen, a procent, jenže někdá se ti kříženci ani nedají určit Nemluvě o psech bez PP, který jsou tam možná zanesený jako s PP, pod pojmem "labrador", "retrívr" atp.

muchomurka napsal(a):
Pravdivý. Taky se mi stává, že po nás startuje nevychovanej pes a páneček se blbě tlemí. Že si to vyřídí sami a můj pes je bačkora...

Horší už je, že moje šeltie začíná být z těch psů nervozní a vystrašená.

Akorát ta statistika útočících plemen se mi zdá nefér. Nejvíc útoků je logicky u těch psů, kterých je nejvíc. Lepší by to bylo možná v procentech. Jako třeba x procent ovčáků, labradorů, boxerů.... napadá, Pak by myslím byla ta čísla u všech plemen stejná nebo podobná.

To s tím napadáním...to je pravda pravdoucí...můj pes byl napaden, já kdybych tehdy neměla velkou tašku s polštářem.... psa a mě neubránila...asi bych měla po psovi a byla pokousaná i já....jinak byl to Labrador co jakmile nás uviděl..letěl k nám a natvrdo do nás. Dnes děkuju sama sobě, že se mi chtělo s tím polštářem tahat v ruce.

maťa napsal(a):
Pěkný

A ta statistika by asi měla být podrobnější, dle plemen a procent z nich, a taky dle kříženců těch a těch plemen, a procent, jenže někdá se ti kříženci ani nedají určit Nemluvě o psech bez PP, který jsou tam možná zanesený jako s PP, pod pojmem "labrador", "retrívr" atp.

Mně by naopak hrozně zajímalo kolik psů a koček zavraždili bojoví psi...

remi napsal(a):
Mně by naopak hrozně zajímalo kolik psů a koček zavraždili bojoví psi...

Sice nevím, jaké všechny psy si pod pojmem bojoví představujete, ale myslím, že to nebude větší číslo, než jich zavraždili i ti "nebojoví" nebo než počet psů, které zavraždili lidé,-)

impact napsal(a):
Fakta o vrazích...

Jednou za čas jsou media plná čtyřnohých zabijáků. Vždy, když pes napadne člověka. Vždy, přestože psi v ČR zabijí za rok méně lidí, než lidé na silnicích za jediný den. Bojová plemena. Psí zabijáci. Pokousaný důchodce, potrhané dítě. Dramatická reportáž komerční televize, ve které se dozvíme, jak jsou všichni obyvatelé obce či města zdrceni. Jak je to ale ve skutečnosti? Jaká je pravda o tzv. "bojových plemenech"? Například v Německu psi usmrtili již 52 lidí.

Ten počet mrtvých v Německu je však za 34 let. Ale i tak, jakou roli v těchto usmrceních hrála tzv. "bojová plemena"? Předně, bojová plemena neexistují. Existují pouze nebezpeční nebo agresivní psi, napříč všemi plemeny. Bojová plemena je mýtus, vymyšlený novináři a občas před volbami vytažený na světlo některými poslanci, kteří si chtějí získat popularitu u nepejskařů nebo u majitelů malých psích plemen. Přesto jsou snahy plemena, která jsou označována jako bojová, zakázat, či jejich chov regulovat. Jejich majitelé by prý měli dělat psychotesty a prokazovat, zda dané plemeno zvládají. Protože ti velcí psi jsou prý nebezpeční lidem a ostatním psům. Jen si všiměte, jak jsou první fotografie u tohoto blogu působivé..

Občas v Indii tygr zabije a sežere člověka. Měla by tedy vyhubit indická vláda všechny tygry a zakázat je? Občas v Africe lev sežere Masaje. Měli by se tedy lvi vyhubit? Měl bych jako majitel SUV dělat psychotesty, protože ostatní osobní auta jsou menší a tedy při kolizi s SUV má jejich řidič menší šanci? Měl by se provoz SUV regulovat? Co na tom, že si většina lidí pořídila SUV proto, že se bojí agresivity lidí v těch menších autech a chtějí mít teoretickou šanci jejich agresivitu přežít. Za poslední roky v ultralehkých a lehkých letadlech v ČR zahynulo několikanásobně více lidí, než kolik jich bylo zabito psem. V těchto letadlech zahynulo 26 lidí. Nikdo nepřemýšlí o jejich zákazu, o zákazu chovu některých plemen psů ano. Měnit (navíc nesmyslně a neúčelně) legislativu „jen" kvůli jednomu mrtvému ročně je nesmysl a aktivity toto požadující jsou pouhý populismus. Stávající legislativa je navíc dostatečná.


Fakta o napadení člověka psem v ČR:
První číslo je počet psem usmrcených lidí, druhé (za lomítkem) počet těžce zraněných:
1998 1/0
1999 1/1
2000 0/3
2001 0/3
2002 1/6
2003 3/10
2004 1/7

Za 7 let po útoku psa zahynulo v ČR 7 lidí. Paradoxem ale je, že většinou po útoku tzv. „nebojového" psa. Například německého ovčáka, zpopularizovaného kdysi socialistické české veřejnosti fotografiemi pohraničníků střežících náš socialistický mír. To, že německý ovčák útočí a zabíjí častěji než pitbul pronásledovatelé pitbulů, stafordů či rotwailerů cudně přehlížejí a píší nesmysly o nulové hranici těchto psů mezi hrou a útokem.

Abychom pochopili staforda, musíme poznat původní plemena, z nichž byl vyšlechtěn - buldoka a teriéra. Původní anglický buldok vyšlechtěný počátkem 19. století byl smělý, nebojácný pes silného a svalnatého těla s mohutným svalstvem a silnými čelistmi. Byl vyšlechtěn, aby kousal po buldočím způsobu: aby zastavil býka a zůstal pevně zakousnut do jeho mulce. Všechny vlastnosti tohoto buldoka nacházíme u psů, jejichž tělesná stavba se podobá stavbě dnešního amerického staforda. Druhým zakladatelem plemene byl bílý anglický teriér. Toto křížení dalo AST sílu, rychlost, houževnatost a nebojácnost. Nikoli však automatickou zabijáckost.

AST neútočí, pokud není sám napaden, nebo pokud není napaden jeho pán. Je to vysoce inteligentní plemeno, které velmi dobře dokáže rozeznat stupeň nebezpečí a adekvátně podle něj reagovat. Snese i tvrdší zacházení od neznalých dětí, které přirozeně, stejně jako dospělého člověka miluje. Staford a pitbul je mnohými nenáviděn a zatracován proto, že velmi často v souboji s jiným plemenem, pokud je k němu druhým psem vyprovokován, vítězí. Tito lidé však přehlížejí, že jeho přirozeností není automatický útok, ale radikální obrana. Hájí pána, smečku, dům. Brání, ale neútočí. Že za skoro dvěstě let člověk vyšlechtil a vychoval jedno z neinteligentnějších plemen.Staforda a pitbula by si pochopitelně neměli pořizovat lidé, kteří o tomtom plemeni nic neví. Jenže to většinou platí pro majitele jiných plemen, většina stafordářů totiž své psy velmi dobře zná a zvládá. Staford miluje lidi a zejména děti a neútočí. Kdo nevěří, může si o povahových vlastnostech zjistit pravdu z oficielních pramenů a nepodléhat fámám, šířeným v mediích a mnohdy i na blozích. Pitbul či staford je člověku nebezpečný jedinou věcí - svojí láskou. Když vám rozeběhnutý 35 kilový staf skočí do náruče, logicky to s vámi zamává. Když jsem si pořídil amstafa a říkal, že na mazlení, lidi kolem si mysleli, že jsem blázen. Lidi, kteří toto plemeno vůbec neznali. Pouštěl jsem našeho Nera mezi lidi, děti (se souhlasem rodičů) a psy. Hrál si, mazlil se, olizoval, nechal se drbat.

Pak jsme se přestěhovali do pražského Karlína. Spousta psů vesměs „pouliční směs". Drtivá většina bez vodítka a náhubku. Náš stafík s náhubkem a na vodítku. Plno psů k němu na volno přiběhlo a já se marně dožadoval u jejich majitelů, aby si psa odvolali (nikdo z nich to neuměl) a příště měli psa na vodítku. Když za půl roku našeho stafa napadlo a kouslo celkem 5 „nebojových psů", pořídil jsem stopovací vodítko, aby měl ten náš mazel větší manévrovací prostor k obraně.

Pak jsme potkali boxera, který našeho stafíka již dvakrát napadl. Majitel nereagoval na mojí žádost aby si svého psa přivolal a dal na vodítko. Ve chvíli, kdy boxer zaútočil, jsem našemu stafíkovi strhl košík a povolil stopovací vodítko. Útok skončil bolestným kňučením boxera a jeho úprkem k páníčkovi, který na mne chtěl volat městskou policii, protože jsem tomu našemu obranáři schválně sundal košík a povolil vodítko a dal mu tak možnost bránit se. Podobná situace se ještě párkrát opakovala a najednou začali majitelé ostatních psů vodítka a košíky používat. Aspoň ve chvíli, kdy jsme se objevili v dohledu.

Většina rvaček mezi psy, rvaček, kdy jeden z psů je pitbul či staford a druhý pes je nebojové plemeno končí prohrou tohoto plemene. To je fakt. Druhý fakt ale je, že spoustu těch rvaček zahajuje a provokuje „nebojové plemeno" a vinu nese jeho majitel. Většina napadení člověka psem má tyto příčiny:

Pes je psychopat. Jak v lidské, tak psí populaci, se vyskytují psychopati, tedy jedinci, kteří napadají svoje okolí, aniž by k tomu museli mít nějaký zásadní důvod. Tak to prostě je a nic s tím nenaděláme. Ostatně, plno psychopatů denně potkáte za volantem jejich aut na silnici, nebo je vidíte třeba v anonymní diskusi pod blogem.

Majitel psa je pitomec. Majitelé, kteří buď ze zlé vůle nebo z obyčejné hlouposti psa úmyslně podporují v agresivním chování, nebo je prostě nezvládají. Ani zde zákon nepomůže, protože tito lidé ho budou ignorovat. Stejně jako ignorují bodový systém, po jehož zavedení mrtvých neubylo.

Napadený je pitomec. Kolikrát vidím, jak se pes krčí u nohou svého pána, když se k němu valí důchodkyně, která vidí daného psa poprvé v životě a chce ho „pomuckat". Nebo maminka, tlačící vlastní dítě (které má hlavu ve stejné výšce jako pes) se slovy „hele Pepíčku, pejsek, pohlaď si ho..." a pěstuje v dítěti pocit, že pes je vlastně větší a pohyblivá plyšová hračka. Nebo lidi, kteří chtějí pohladit cizího psa, který u dveří obchodu hlídá tašku... Nebo když majitel psa, který je na volno, hází svému psu hračku a v dosahu jsou jiní psi, také na volno a pak se diví, že se strhne rvačka. Pes je zvíře a nijak nedokáže rozpoznat, že hračka není jeho. Kolik lidí zná "mluvu" psa (mimiku), kolik pejskařů zvláda skutečně svého psa (respektování povelů pána bez prodlev a řvaní)? Řekl bych tak maximálně 5%. Nejčastěji slyším "povel" fuj, nebo "pocem". Nebo když se potkají dva psi, jeden má odpovědného páníčka a je na vodítku, druhý má ignoranta a poskakuje kolem toho co je na vodítku a čtěká na něj. Na toho, co je vystresován omezením pohybu. Co myslíte že se stane a kdo za to může? Ale o tom příště.

Když potkáte na ulici pěknou holku, kterou neznáte, jdete ji taky poplácat? Jistěže ne. A nejen proto, že byste dostali facku. Prostě víte, že se to nedělá. Člověk vám dá facku. Pes neumí fackovat, tak kousne. Co se týče plemen a statistiky napadení člověka psem podle plemene psa, v ČR suverénně vedou jezevčíci, pak kříženci malého a středního vzrůstu, němečtí ovčáci, střední pudlové a až na konci je americký stafordšírský teriér.

Fakta - statistika útoků psa podle plemen v Německu za období 1968 - 2002. Útoků, které člověk nepřežil za období 34 let:
Německý ovčák: 26
Rottwailer: 7
Německá doga: 5
kříženci: 4
Pitbull, AST...* 3
Dobrman: 1
Chrt 1
Huski 1
Ohař, lovečtí psi 1
Boxer: 1
Labrador: 1
Bernardýn: 1

*) zde jsou zahrnuta tato plemena: Americký stafordšírský teriér, Bandog, Bordeauxská doga, Bulmastif, Bulterier, Argentinská Doga, Brazilská Fila, Mastif, Španělský Mastin, Pitbull, Rhodéský Ridgeback, Stafordšírský Bulterier, Tosa Inu.

Vzpomínáte na nedávnou hysterii po usmrcení 21letého člověka stafordem? Šlo o Turka, žijícího v turecké komunitě. Zmíněný pes byl v této komunitě znám jako agresivní, byl cvičen na útok, byl soustavně bit a týrán i svým posledním majitelem, který byl v pořadí dvacátým majitelem tohoto psa. Týrané a k agresivitě cvičené zvíře se bránilo a zabilo. A „pravda" se narodila a spustila další hysterii o „bojových" plemenech. Když někde pokouše pes dítě a TV dělá reportáž o případu, tak jsou všichni v okolí zdrceni. Pak vám televize promítne hlavu staforda nebo pitbula s vyceněnými tesáky a dole je poznámka „archivní záběr". Poznámka, kterou vetšina přehlédne. I skutečnost, že neútočil staford, ale německý ovčák. Zabiják staford či pitbul se vám ale vrývá do podvědomí. Bojová plemena neexistují. Jen občas agresivní psi. Ti mají ale téměř vždy agresivního, nebo pitomého majitele.

V průměru denně zahyne na českých silnicích více lidí, než je zabito lidí psem za rok. NIkoho to nevzrušuje (tedy ti mrtví na silnicích). Přestaňme prosím hlásat „svoji" pravdu o „bojových plemenech", která neexistují. Přestaňme zaměňovat snížený práh bolestivosti některých plemen za smyšlenou „nulovou hranici" mezi hrou a útokem. Přestaňme nahrazovat vlastní neschopnost zvládnout svého psa laickými komentáři o těch druhých. Bojová plemena psů neexistují, nezodpovědní majitelé psů (bez ohledu na rasu) a laičtí hlasatelé pravd však ano. V naší republice je denně týráno několikanásobně více dětí, než na kolik zavrčí pes. Ročně je v naší republice utýráno k smrti vlastními rodiči více dětí, než kolik jich bylo za 20 let zabito psy. Například v roce 1999 bylo v ČR zavražděno 18 dětí a kojenců. Počet týraných se odhaduje na tisíce, možná desítky tisíc dětí. Proč kvůli tomu nikdo neprotestuje a nepíše blogy, nebo nenavrhuje změny legislativy?

Zdroj článku: http://michalmaly.blog.idn es.cz/c/23145/Fakta-o-vrazich.html

Uplně souhlasím... Jen by tam mohla být ta statistika v procentech, ale i takto je to na ukázku dobré.
Ještě dodám, že takový Ridgeback -na seznamu "bojových plemen" - mezi ně stoprocentně nepatří, je to velký mazel s velkým srdcem a o utoku na lidi nemuže být řeč - on sám nikdy neutočí, spíše hlídá kořist a drží ji na místě do příchodu pána, ale vyhýbá se bližšímu utoku co nejvíce to jde (byl tak vyšlechtěn v Africe). I proto s těmito psy je problém na obranách. Jednoho RR máme doma a je to skvělej pes, nikdy na nikoho neutočil, mám 2letého bráchu a ten pes ho miluje, miluje celou rodinu. Je to pejsek k nezaplacení....
H.

nerosekdas napsal(a):
Sice nevím, jaké všechny psy si pod pojmem bojoví představujete, ale myslím, že to nebude větší číslo, než jich zavraždili i ti "nebojoví" nebo než počet psů, které zavraždili lidé,-)

Já bych zase hrozně ráda věděla kolik psů ročně napadnou malí psi typu čivava, york,... Snad každý den pár takových uštěkanců, co se tvaří že by to naše štěnidlo (vražedného pitbulla) nejradši sežrali (on se zase tváří, že by se snad i nechal) . Jasně, takový psi většinou FYZICKY moc škody neudělají, takže se to obvykle ani neřeší, jenže co to s takovým napadeným pesanem udělá, ještě když je na vodítku u páníčkovy nohy a s košíkem aby se náhodou nemohl bránit.....?
(někdy se to semele tak rychle že člověk nestihne zareagovat, a navíc pro takového 1-2kg psíka by nakopnutí mohlo být osudné...)

Jinak s článkem naprosto souhlasím. Když si de*il koupí pistoli a někoho zastřelí, půjde sedět. Když si de*il koupí psa a ten někoho zabije, utratí se pes a jemu se nic nestane. Jsem jediná kdo v tom nevidí kapku logiky?

honey napsal(a):
Uplně souhlasím... Jen by tam mohla být ta statistika v procentech, ale i takto je to na ukázku dobré.
Ještě dodám, že takový Ridgeback -na seznamu "bojových plemen" - mezi ně stoprocentně nepatří, je to velký mazel s velkým srdcem a o utoku na lidi nemuže být řeč - on sám nikdy neutočí, spíše hlídá kořist a drží ji na místě do příchodu pána, ale vyhýbá se bližšímu utoku co nejvíce to jde (byl tak vyšlechtěn v Africe). I proto s těmito psy je problém na obranách. Jednoho RR máme doma a je to skvělej pes, nikdy na nikoho neutočil, mám 2letého bráchu a ten pes ho miluje, miluje celou rodinu. Je to pejsek k nezaplacení....
H.

clanok super, aj ked pochybujem ze by nieco dal ludom ktory psikov nemaju...
"najkrajsi" priklad bol ten s tyranymi alebo usmrtenymi detmi ten to vystihuje najlepsie....
na Slovensku sa stal pripad ked fenka RR so stenatami napdla male, uplne cudzie dievcatko...dovod bol jasny pchala sa jej priamo k steniatkam bez akeho kolvek dozoru...fenka si len chranila svoje pred cudzimi....ved ani my nedovolime aby nam niekto cudzi liezol do kocika a nadrdal babatko...lenze v TV o tom ze to dieta nemalo dozor nebolo nic, prave naopak vystupovala tam histericka matka, ktora sa zakvakala niekde o dom dalej...proste chyba to nebola toho psa ale zeny ze decko nechala bez dozoru...pritom RR bol na vlastnom pozemku...lenze to nikoho nezaujimalo
viac by sa malo poukazovat na to preco k takym napadnutiam doslo nie len to ze k napadnutiu doslo a prezentovat to ako napadnutie bez priciny....je to niekedy na zaplakanie ako ludia pretocia pravdu...

trochu odbocim ale snad nie tak moc...na druhej strane typek co u nas na Slovensku upalil zaziva psa natocil si to a prezentoval dalej dostal 4 mesiace, s tym ze odklad ma na rok ci dva s podmienkov...fakt smutne...ked uz nieco chcu robit proti agresivnym psom, tak nech nieco robia aj s evidentnym tyranim psa ci zvierat vseobecne...nastastie zvysili u nas teraz hranicu na 2 roky natvrdo lenze aj tak zalezi od prokuratory...proste otras a u nas idu zabery ubitych alebo zapalenych psov neustale v nasich dementnych sukromnych mediach...ale vyslodok ziaden..hlavne ze si to niekto pozrie...

ale suhlasim s tym ze ludia ktory si chcu zadovazit niektore so skupiny "bojovych psov" by nejake testy mali robit....strasne vela ludi je natolko obmedzenych ze tych psov maju len kvoli tomu aby sa predviedli a nahuckali ich na druhych psov ci ludi...toto by sa tiez mohlo kontrolovat a potom by tych pripadov isto bolo omnoho menej..

impact napsal(a):
Fakta o vrazích...

Jednou za čas jsou media plná čtyřnohých zabijáků. Vždy, když pes napadne člověka. Vždy, přestože psi v ČR zabijí za rok méně lidí, než lidé na silnicích za jediný den. Bojová plemena. Psí zabijáci. Pokousaný důchodce, potrhané dítě. Dramatická reportáž komerční televize, ve které se dozvíme, jak jsou všichni obyvatelé obce či města zdrceni. Jak je to ale ve skutečnosti? Jaká je pravda o tzv. "bojových plemenech"? Například v Německu psi usmrtili již 52 lidí.

Ten počet mrtvých v Německu je však za 34 let. Ale i tak, jakou roli v těchto usmrceních hrála tzv. "bojová plemena"? Předně, bojová plemena neexistují. Existují pouze nebezpeční nebo agresivní psi, napříč všemi plemeny. Bojová plemena je mýtus, vymyšlený novináři a občas před volbami vytažený na světlo některými poslanci, kteří si chtějí získat popularitu u nepejskařů nebo u majitelů malých psích plemen. Přesto jsou snahy plemena, která jsou označována jako bojová, zakázat, či jejich chov regulovat. Jejich majitelé by prý měli dělat psychotesty a prokazovat, zda dané plemeno zvládají. Protože ti velcí psi jsou prý nebezpeční lidem a ostatním psům. Jen si všiměte, jak jsou první fotografie u tohoto blogu působivé..

Občas v Indii tygr zabije a sežere člověka. Měla by tedy vyhubit indická vláda všechny tygry a zakázat je? Občas v Africe lev sežere Masaje. Měli by se tedy lvi vyhubit? Měl bych jako majitel SUV dělat psychotesty, protože ostatní osobní auta jsou menší a tedy při kolizi s SUV má jejich řidič menší šanci? Měl by se provoz SUV regulovat? Co na tom, že si většina lidí pořídila SUV proto, že se bojí agresivity lidí v těch menších autech a chtějí mít teoretickou šanci jejich agresivitu přežít. Za poslední roky v ultralehkých a lehkých letadlech v ČR zahynulo několikanásobně více lidí, než kolik jich bylo zabito psem. V těchto letadlech zahynulo 26 lidí. Nikdo nepřemýšlí o jejich zákazu, o zákazu chovu některých plemen psů ano. Měnit (navíc nesmyslně a neúčelně) legislativu „jen" kvůli jednomu mrtvému ročně je nesmysl a aktivity toto požadující jsou pouhý populismus. Stávající legislativa je navíc dostatečná.


Fakta o napadení člověka psem v ČR:
První číslo je počet psem usmrcených lidí, druhé (za lomítkem) počet těžce zraněných:
1998 1/0
1999 1/1
2000 0/3
2001 0/3
2002 1/6
2003 3/10
2004 1/7

Za 7 let po útoku psa zahynulo v ČR 7 lidí. Paradoxem ale je, že většinou po útoku tzv. „nebojového" psa. Například německého ovčáka, zpopularizovaného kdysi socialistické české veřejnosti fotografiemi pohraničníků střežících náš socialistický mír. To, že německý ovčák útočí a zabíjí častěji než pitbul pronásledovatelé pitbulů, stafordů či rotwailerů cudně přehlížejí a píší nesmysly o nulové hranici těchto psů mezi hrou a útokem.

Abychom pochopili staforda, musíme poznat původní plemena, z nichž byl vyšlechtěn - buldoka a teriéra. Původní anglický buldok vyšlechtěný počátkem 19. století byl smělý, nebojácný pes silného a svalnatého těla s mohutným svalstvem a silnými čelistmi. Byl vyšlechtěn, aby kousal po buldočím způsobu: aby zastavil býka a zůstal pevně zakousnut do jeho mulce. Všechny vlastnosti tohoto buldoka nacházíme u psů, jejichž tělesná stavba se podobá stavbě dnešního amerického staforda. Druhým zakladatelem plemene byl bílý anglický teriér. Toto křížení dalo AST sílu, rychlost, houževnatost a nebojácnost. Nikoli však automatickou zabijáckost.

AST neútočí, pokud není sám napaden, nebo pokud není napaden jeho pán. Je to vysoce inteligentní plemeno, které velmi dobře dokáže rozeznat stupeň nebezpečí a adekvátně podle něj reagovat. Snese i tvrdší zacházení od neznalých dětí, které přirozeně, stejně jako dospělého člověka miluje. Staford a pitbul je mnohými nenáviděn a zatracován proto, že velmi často v souboji s jiným plemenem, pokud je k němu druhým psem vyprovokován, vítězí. Tito lidé však přehlížejí, že jeho přirozeností není automatický útok, ale radikální obrana. Hájí pána, smečku, dům. Brání, ale neútočí. Že za skoro dvěstě let člověk vyšlechtil a vychoval jedno z neinteligentnějších plemen.Staforda a pitbula by si pochopitelně neměli pořizovat lidé, kteří o tomtom plemeni nic neví. Jenže to většinou platí pro majitele jiných plemen, většina stafordářů totiž své psy velmi dobře zná a zvládá. Staford miluje lidi a zejména děti a neútočí. Kdo nevěří, může si o povahových vlastnostech zjistit pravdu z oficielních pramenů a nepodléhat fámám, šířeným v mediích a mnohdy i na blozích. Pitbul či staford je člověku nebezpečný jedinou věcí - svojí láskou. Když vám rozeběhnutý 35 kilový staf skočí do náruče, logicky to s vámi zamává. Když jsem si pořídil amstafa a říkal, že na mazlení, lidi kolem si mysleli, že jsem blázen. Lidi, kteří toto plemeno vůbec neznali. Pouštěl jsem našeho Nera mezi lidi, děti (se souhlasem rodičů) a psy. Hrál si, mazlil se, olizoval, nechal se drbat.

Pak jsme se přestěhovali do pražského Karlína. Spousta psů vesměs „pouliční směs". Drtivá většina bez vodítka a náhubku. Náš stafík s náhubkem a na vodítku. Plno psů k němu na volno přiběhlo a já se marně dožadoval u jejich majitelů, aby si psa odvolali (nikdo z nich to neuměl) a příště měli psa na vodítku. Když za půl roku našeho stafa napadlo a kouslo celkem 5 „nebojových psů", pořídil jsem stopovací vodítko, aby měl ten náš mazel větší manévrovací prostor k obraně.

Pak jsme potkali boxera, který našeho stafíka již dvakrát napadl. Majitel nereagoval na mojí žádost aby si svého psa přivolal a dal na vodítko. Ve chvíli, kdy boxer zaútočil, jsem našemu stafíkovi strhl košík a povolil stopovací vodítko. Útok skončil bolestným kňučením boxera a jeho úprkem k páníčkovi, který na mne chtěl volat městskou policii, protože jsem tomu našemu obranáři schválně sundal košík a povolil vodítko a dal mu tak možnost bránit se. Podobná situace se ještě párkrát opakovala a najednou začali majitelé ostatních psů vodítka a košíky používat. Aspoň ve chvíli, kdy jsme se objevili v dohledu.

Většina rvaček mezi psy, rvaček, kdy jeden z psů je pitbul či staford a druhý pes je nebojové plemeno končí prohrou tohoto plemene. To je fakt. Druhý fakt ale je, že spoustu těch rvaček zahajuje a provokuje „nebojové plemeno" a vinu nese jeho majitel. Většina napadení člověka psem má tyto příčiny:

Pes je psychopat. Jak v lidské, tak psí populaci, se vyskytují psychopati, tedy jedinci, kteří napadají svoje okolí, aniž by k tomu museli mít nějaký zásadní důvod. Tak to prostě je a nic s tím nenaděláme. Ostatně, plno psychopatů denně potkáte za volantem jejich aut na silnici, nebo je vidíte třeba v anonymní diskusi pod blogem.

Majitel psa je pitomec. Majitelé, kteří buď ze zlé vůle nebo z obyčejné hlouposti psa úmyslně podporují v agresivním chování, nebo je prostě nezvládají. Ani zde zákon nepomůže, protože tito lidé ho budou ignorovat. Stejně jako ignorují bodový systém, po jehož zavedení mrtvých neubylo.

Napadený je pitomec. Kolikrát vidím, jak se pes krčí u nohou svého pána, když se k němu valí důchodkyně, která vidí daného psa poprvé v životě a chce ho „pomuckat". Nebo maminka, tlačící vlastní dítě (které má hlavu ve stejné výšce jako pes) se slovy „hele Pepíčku, pejsek, pohlaď si ho..." a pěstuje v dítěti pocit, že pes je vlastně větší a pohyblivá plyšová hračka. Nebo lidi, kteří chtějí pohladit cizího psa, který u dveří obchodu hlídá tašku... Nebo když majitel psa, který je na volno, hází svému psu hračku a v dosahu jsou jiní psi, také na volno a pak se diví, že se strhne rvačka. Pes je zvíře a nijak nedokáže rozpoznat, že hračka není jeho. Kolik lidí zná "mluvu" psa (mimiku), kolik pejskařů zvláda skutečně svého psa (respektování povelů pána bez prodlev a řvaní)? Řekl bych tak maximálně 5%. Nejčastěji slyším "povel" fuj, nebo "pocem". Nebo když se potkají dva psi, jeden má odpovědného páníčka a je na vodítku, druhý má ignoranta a poskakuje kolem toho co je na vodítku a čtěká na něj. Na toho, co je vystresován omezením pohybu. Co myslíte že se stane a kdo za to může? Ale o tom příště.

Když potkáte na ulici pěknou holku, kterou neznáte, jdete ji taky poplácat? Jistěže ne. A nejen proto, že byste dostali facku. Prostě víte, že se to nedělá. Člověk vám dá facku. Pes neumí fackovat, tak kousne. Co se týče plemen a statistiky napadení člověka psem podle plemene psa, v ČR suverénně vedou jezevčíci, pak kříženci malého a středního vzrůstu, němečtí ovčáci, střední pudlové a až na konci je americký stafordšírský teriér.

Fakta - statistika útoků psa podle plemen v Německu za období 1968 - 2002. Útoků, které člověk nepřežil za období 34 let:
Německý ovčák: 26
Rottwailer: 7
Německá doga: 5
kříženci: 4
Pitbull, AST...* 3
Dobrman: 1
Chrt 1
Huski 1
Ohař, lovečtí psi 1
Boxer: 1
Labrador: 1
Bernardýn: 1

*) zde jsou zahrnuta tato plemena: Americký stafordšírský teriér, Bandog, Bordeauxská doga, Bulmastif, Bulterier, Argentinská Doga, Brazilská Fila, Mastif, Španělský Mastin, Pitbull, Rhodéský Ridgeback, Stafordšírský Bulterier, Tosa Inu.

Vzpomínáte na nedávnou hysterii po usmrcení 21letého člověka stafordem? Šlo o Turka, žijícího v turecké komunitě. Zmíněný pes byl v této komunitě znám jako agresivní, byl cvičen na útok, byl soustavně bit a týrán i svým posledním majitelem, který byl v pořadí dvacátým majitelem tohoto psa. Týrané a k agresivitě cvičené zvíře se bránilo a zabilo. A „pravda" se narodila a spustila další hysterii o „bojových" plemenech. Když někde pokouše pes dítě a TV dělá reportáž o případu, tak jsou všichni v okolí zdrceni. Pak vám televize promítne hlavu staforda nebo pitbula s vyceněnými tesáky a dole je poznámka „archivní záběr". Poznámka, kterou vetšina přehlédne. I skutečnost, že neútočil staford, ale německý ovčák. Zabiják staford či pitbul se vám ale vrývá do podvědomí. Bojová plemena neexistují. Jen občas agresivní psi. Ti mají ale téměř vždy agresivního, nebo pitomého majitele.

V průměru denně zahyne na českých silnicích více lidí, než je zabito lidí psem za rok. NIkoho to nevzrušuje (tedy ti mrtví na silnicích). Přestaňme prosím hlásat „svoji" pravdu o „bojových plemenech", která neexistují. Přestaňme zaměňovat snížený práh bolestivosti některých plemen za smyšlenou „nulovou hranici" mezi hrou a útokem. Přestaňme nahrazovat vlastní neschopnost zvládnout svého psa laickými komentáři o těch druhých. Bojová plemena psů neexistují, nezodpovědní majitelé psů (bez ohledu na rasu) a laičtí hlasatelé pravd však ano. V naší republice je denně týráno několikanásobně více dětí, než na kolik zavrčí pes. Ročně je v naší republice utýráno k smrti vlastními rodiči více dětí, než kolik jich bylo za 20 let zabito psy. Například v roce 1999 bylo v ČR zavražděno 18 dětí a kojenců. Počet týraných se odhaduje na tisíce, možná desítky tisíc dětí. Proč kvůli tomu nikdo neprotestuje a nepíše blogy, nebo nenavrhuje změny legislativy?

Zdroj článku: http://michalmaly.blog.idn es.cz/c/23145/Fakta-o-vrazich.html

Jak tu někdo požaduje procentuální poměr jednotlivců, kteří napadají, v jednotlivých plemenech, to by bylo jedině dobře, taková statistika. Staffordšírský bullteriér má to tiž na kontě 0 napadení člověka, procentuálně je to tedy pořád 0!!! U nás je jich přes 3 tisíce registrovaných, útok na člověka žádný (nula napadení má na kontě i v GB, kde je jich 250tisíc registrovaných, a asi 400tisíc celkem - opravdu nebezpečný pejsek). On totiž není znám jedinný případ odnikud, že by SBT napadl člověka. Takže kterékoli plemeno, které má na kontě byť jen jedno jedinné napadení člověka, je na tom hůř, než SBT. To jsou jednoduché počty. Pak by asi jen těžko obstálo tvrzení různých hloupých Tejců a Kořistků, že je to nebezpečné plemeno, kam ho ti hlupáci stejně řadí jen kvůli jménu, ale SBT si neumí vlastně ani představit. Výborná v tom byla poslankyně Šojdrová (taky "chytrá" poslankyně), která na dotaz, jak si představuje SBT, ukázala někam k pasu a prohlásila: "Asi takhle velký?"