Mám 10ti měsíčního výmaráka. Ráda bych mu dopřála lovecký výcvik, ale popravdě, já osobně se na to necítím. Dostala jsem teď nabídku nechat ho vycvičit u myslivce. Spočívá to v tom, že bych mu psa přivezla a 2 měsíce mu ho tam nechala. On by ho vycvičil, udělal s ním podzimní zkoušky a příští rok by se to opakovalo na letní zkoušky. Jedni známí u tohoto pána měli svoji fenku (13 měsíců) a prý se jim po tom výcviku strašně zklidnila, krásne poslouchá atd. Já z toho mám ale strach - pes je od malinka chovanej v bytě a je na mě hodně fixovanej. Co si myslíte o tom, dát ho na 2 měsíce pryč? Nemůže mu to nějak změnit povahu (ve vztahu ke mě)? A má takovej výcvik vůbec smysl, když to s ním nebudu dělat já? Pes jinak poslouchá docela dobře, všechny základní povely, odložení atd. Ale jde mi o ten loveckej výcvik, asi by ho dělal rád. Pište prosím vše co Vás k tomuto napadne, klady i zápory, ať si můžu udělat názor na vě. Podotýkám že nic není rozhodnuto, takže se do mě nenavážejte (i tací se určo najsou) co to mám za blbý nápady atd. Děkuju všem kteří se vyjádří.
katcha
napsal(a):
Mám 10ti měsíčního výmaráka. Ráda bych mu dopřála lovecký výcvik, ale popravdě, já osobně se na to necítím. Dostala jsem teď nabídku nechat ho vycvičit u myslivce. Spočívá to v tom, že bych mu psa přivezla a 2 měsíce mu ho tam nechala. On by ho vycvičil, udělal s ním podzimní zkoušky a příští rok by se to opakovalo na letní zkoušky. Jedni známí u tohoto pána měli svoji fenku (13 měsíců) a prý se jim po tom výcviku strašně zklidnila, krásne poslouchá atd. Já z toho mám ale strach - pes je od malinka chovanej v bytě a je na mě hodně fixovanej. Co si myslíte o tom, dát ho na 2 měsíce pryč? Nemůže mu to nějak změnit povahu (ve vztahu ke mě)? A má takovej výcvik vůbec smysl, když to s ním nebudu dělat já? Pes jinak poslouchá docela dobře, všechny základní povely, odložení atd. Ale jde mi o ten loveckej výcvik, asi by ho dělal rád. Pište prosím vše co Vás k tomuto napadne, klady i zápory, ať si můžu udělat názor na vě. Podotýkám že nic není rozhodnuto, takže se do mě nenavážejte (i tací se určo najsou) co to mám za blbý nápady atd. Děkuju všem kteří se vyjádří.
Ahoj, já bych to viděla asi takhle.
Určitě nabídka je to lákavá, ale já bych svýho pejska nikomu na výcvik nedala. Našla bych si nějaký správný cvičiště. A raději někam dojížděla a učila bych se to zároveŃ s pejskem. Pokud je na Vás závislý tak to je už 1.dobrý krok k výcviku. A už umí i ty základy tak si myslím, že se nemá cenu podcenovat a i Vy nebo ty z toho budeš mít větší radost a pejsek ještě větší. Nikdo neumí hned všechno a každý se musí učit a pro život tvůj i pejska to bude dobrá zkušenost a zábava . Jsem zvědavá na ostatní názory.
Ale rozhodně to neodsuzuji. Věřím, že to chceš udělat zodpovědně a správně.
Ps. Běž do tohooo
katcha
napsal(a):
Mám 10ti měsíčního výmaráka. Ráda bych mu dopřála lovecký výcvik, ale popravdě, já osobně se na to necítím. Dostala jsem teď nabídku nechat ho vycvičit u myslivce. Spočívá to v tom, že bych mu psa přivezla a 2 měsíce mu ho tam nechala. On by ho vycvičil, udělal s ním podzimní zkoušky a příští rok by se to opakovalo na letní zkoušky. Jedni známí u tohoto pána měli svoji fenku (13 měsíců) a prý se jim po tom výcviku strašně zklidnila, krásne poslouchá atd. Já z toho mám ale strach - pes je od malinka chovanej v bytě a je na mě hodně fixovanej. Co si myslíte o tom, dát ho na 2 měsíce pryč? Nemůže mu to nějak změnit povahu (ve vztahu ke mě)? A má takovej výcvik vůbec smysl, když to s ním nebudu dělat já? Pes jinak poslouchá docela dobře, všechny základní povely, odložení atd. Ale jde mi o ten loveckej výcvik, asi by ho dělal rád. Pište prosím vše co Vás k tomuto napadne, klady i zápory, ať si můžu udělat názor na vě. Podotýkám že nic není rozhodnuto, takže se do mě nenavážejte (i tací se určo najsou) co to mám za blbý nápady atd. Děkuju všem kteří se vyjádří.
Chibet to napsala skvěle. Koneckonců je otázkou, jestli i když psovi poskytnete lovecké vzdělání, jestli po návratu domů ho bude moci provozovat. „Proč se učit japonštinu, když japonsky mluvit nikdy nebudete“. Tím chci říci, že je potřeba zvážit všechna pro a proti a nakonec si říci, jestli mi to za to stojí. Rozhodně pes s loveckým výcvikem (za dobrého vedení) je více ovladatelný v lese a na poli, ale když „ochutná loveckou práci“, nebude se mu po ni stýskat?
Třeba já, pokud bych měla lovecké plemeno (i když z tohoto důvodu si ho asi nikdy nepořídím – ale nikdy neříkej nikdy...), a psovi bych poskytla lovecký výcvik, snažila bych se, aby alespoň jednou za čas (hony) pes své umění využil. Zkuste se toho myslivce zeptat, jestli by tu ta možnost byla.
Také zkuste zauvažovat, jestli by jste to nezvládla sama – zeptat se toho myslivce, jestli by vám nebyl nápomocný.
Ve vztahu k vám si myslím, že to po několika dnech „zpátky“ bude o.k.
pépée

katcha
napsal(a):
Mám 10ti měsíčního výmaráka. Ráda bych mu dopřála lovecký výcvik, ale popravdě, já osobně se na to necítím. Dostala jsem teď nabídku nechat ho vycvičit u myslivce. Spočívá to v tom, že bych mu psa přivezla a 2 měsíce mu ho tam nechala. On by ho vycvičil, udělal s ním podzimní zkoušky a příští rok by se to opakovalo na letní zkoušky. Jedni známí u tohoto pána měli svoji fenku (13 měsíců) a prý se jim po tom výcviku strašně zklidnila, krásne poslouchá atd. Já z toho mám ale strach - pes je od malinka chovanej v bytě a je na mě hodně fixovanej. Co si myslíte o tom, dát ho na 2 měsíce pryč? Nemůže mu to nějak změnit povahu (ve vztahu ke mě)? A má takovej výcvik vůbec smysl, když to s ním nebudu dělat já? Pes jinak poslouchá docela dobře, všechny základní povely, odložení atd. Ale jde mi o ten loveckej výcvik, asi by ho dělal rád. Pište prosím vše co Vás k tomuto napadne, klady i zápory, ať si můžu udělat názor na vě. Podotýkám že nic není rozhodnuto, takže se do mě nenavážejte (i tací se určo najsou) co to mám za blbý nápady atd. Děkuju všem kteří se vyjádří.
Ahoj
tak ja take prispeji svym malem do mlyna. Pred jiz drahnymi deviti lety jsem si, coby prava sidlistni Prazacka, privezla domu stene anglickeho springrspanela. Tedy lovecke plemeno. S pejskem jsem se aktivne venovala kynologii, tim i vystavam. Po dvou letech jsem byla postavena před stejny problem. Pejska jsem chtela uchovnit, k tomu ovšem potreboval mit složené Podzimni zkousky nejhure v II.cene. To je i odpoved na to proc pejska ucit japonsky, nebo jak to bylo…Proste nekdy to jinak nejde. V te době byly k dispozici jen dve varianty: bud si psa vycvic sam a nebo ho dej na dva mesice k myslivci a je to. Jiz v te době pro me druha varianta byla neprijatelna. A to sdilim i dnes. Myslim si, ze pro člověka, který se na tomto poli neorientuje, je velmi tezke najit nekoho, kdo mu pejska vycvici s laskou a nadseni. A kdo mu ho naopak nevrati „zrazeneho“ natolik, ze se s psiskem uz nebude moc delat nikdy nic i na jinem poli cinnosti. Verim a vim, ze takovi myslivci jsou, ale také vim, ze je spousta tech, co se „svých metod“ nikdy nevzda… A není na to hezky pohled.
Ja sehnala veskerou dostupnou literaturu a dopodrobna se seznamila se vsim, co na nas ceka, co se od nas ceka a jak na to. Nakonec se mi podarilo jit cestou stredni. Pejska jsem si cvicila sama a jednou za dva tydny jsme jeli na kontrolu k panu myslivci do honitby. Panu myslivci se prinesla lahvinka ferneta a slo se. A jak to slo pane! Bylo to zajimave a poucne, setkala jsem se s lidmi, ke kterym bych se jinak nedostala.
Naucila jsem se, kde sehnat kralici kozku na vycvik, kde se v Praze sezene koupit neoskubanej bazant a kachna na trenovani, kde se sezene krev na pokladani barvy. Po poli za Hostivarskou prehradou jsem behala jak sibnuta a tahala vlecky a v kazdem počasí jsme na tom samem poli trenovali slideni. Lide, co nas tehdy sledovali si asi mysleli svoje. A diky ze v te době nebyly tak bezne mobily, protože jinak by na me při pohledu na psa aportujiciho byt domaciho kralik,volali policii. Ano musela jsem se smirit i s vrazdou domaciho venkovskeho kralika, který neskoncil na smetane, cemuz by odpovidala cena, ale dlouhodobe se pouzival na trenink nejprve noseni a spravneho uchopu teple zvere, pozdeji na cokoliv od vlecek az po donasku. Tak tak, ne vždy je to slast.
Nadruhou stranu je to zazitek videt lovecaka pracovat, a to i když to nikdy nebude potrebovat. Proste ho videt vlat ve vetru na poli…A pak když vam po case vypichne toho jednoho linyho zajice a provetra mu faldy a při tom rve jak zjednanej (springri na stope hlasi,tj.stekaji) tak vam reknu, ze mi ukapla nejedna slza dojeti.
No a pak prisly zkousky. Nejdriv vlohovky, kde jsme vyhrali první místo s plnym poctem bodu, pak podzimky, které pro nas opet znamenaly první místo a za nami zustali vsichni bodri chlapaci s flintama na ramenou ( za nas strilel na zkouskach pridelenec)…Fajn pocit. No pak jsme ještě dodelali barvarky, ale to uz jenom s odrenyma usima, protože nam nesla soulacka. Ale proste to jde. A dokonce to zvladnete i sami, pokud musite. Musite to pojmout jako hru, jako cokoliv jineho napr, agility. Proste zabava. Ale toto male povzbuzeni je pro ty, co to opravdu se psem skladat potrebuji. Pro nekoho, kdo to nepotrebuje a nebude mit psa lovecky vedeneho to nemá smysl a je to ztrata energie. To je lepsi psisko prohnat nekde po parkuru agility nebo po terenich mistech caniscrosovych dostihu…nebo jen tak po louce za barakem.
No a pro ty co to opravdu potrebuji kvuli tvrdohlavemu chovani klubovych pohlavaru, je tu v dnesni době ještě jedna varianta, takovy hybrid toho meho konzultovani s myslivcem. Jsou tu dnes jiz psi skoly, kde vam s vycvikem lovecaka pomohou. Proc rikam hybrid, protože vam, jak predpokladam, asi nedopreji honicku na dobře zazverenem poli v honitbe. Nicme to vam v dnesni době dopreje uz malokdo. Skoda. Je to prijemna varianta, s kterou ale osobne nemam zkusenost. Nicmene sehnad ochotneho myslivce, který by s vami chtel spachat vycvik vaseho psa, muze byt pro leckoho nadlidsky úkol, takze tato varianta ma sve opodstatneni a je vic nez potrebna. Tot vse a LOVU ZDAR!