A ještě jeden, obecnější dotaz: Zajímaly by mě zkušenosti vás, co máte více psů. Podařilo se vám mladšího vychovat/vycvičit lépe než staršího, nebo má poslušnost vždycky klesající charakter? Záleží víc na povaze a individualitě psů, nebo od sebe víc odkoukají?
Můj nezávislý labís poslouchá, ale pomaaaluuu a liknavě, rozhodně to není pes, co by na mě visel pohledem. Malá beauceronice je zatím mnohem snaživější, pozornější, vnímavější a závislejší (a to i v porovnání se Samem ve stejném věku). Nepřejde ji to, když vidí Samův přístup?
A ještě: malá je dost citlivá na tón hlasu, zatím na ní stačilo vždycky jen houknout a hned se kouká polepšit. Na Sama musím občas řvát hlubokým hlasem, aby vůbec vnímal. Ona ke mně v takové situaci vždycky hned přiběhne, přitují se k noze a vystrašeně na mě kouká... Pokaždé ji pak pohladím a konejšivě řeknu, že to nebylo na ní. Naučí se to rozeznávat? Neotupí?
(Snažím se s ní chodit ven a na výchovné vycházky i bez Sama, ale minimálně ráno chodíme všichni, neboť nestíhám... Měla bych je oddělovat víc?)
Díky za rady!
marcha
napsal(a):
A ještě jeden, obecnější dotaz: Zajímaly by mě zkušenosti vás, co máte více psů. Podařilo se vám mladšího vychovat/vycvičit lépe než staršího, nebo má poslušnost vždycky klesající charakter? Záleží víc na povaze a individualitě psů, nebo od sebe víc odkoukají?
Můj nezávislý labís poslouchá, ale pomaaaluuu a liknavě, rozhodně to není pes, co by na mě visel pohledem. Malá beauceronice je zatím mnohem snaživější, pozornější, vnímavější a závislejší (a to i v porovnání se Samem ve stejném věku). Nepřejde ji to, když vidí Samův přístup?
A ještě: malá je dost citlivá na tón hlasu, zatím na ní stačilo vždycky jen houknout a hned se kouká polepšit. Na Sama musím občas řvát hlubokým hlasem, aby vůbec vnímal. Ona ke mně v takové situaci vždycky hned přiběhne, přitují se k noze a vystrašeně na mě kouká... Pokaždé ji pak pohladím a konejšivě řeknu, že to nebylo na ní. Naučí se to rozeznávat? Neotupí?
(Snažím se s ní chodit ven a na výchovné vycházky i bez Sama, ale minimálně ráno chodíme všichni, neboť nestíhám... Měla bych je oddělovat víc?)
Díky za rady!
Jeden cas jsem mela na dvore 7 psu, ale je pravda ze ven chodim maximalne se tremi a jen parkrat jsem byla se vsemi. Nerekla bych ze poslusnost ma klesajici charakter, vzdy zalezi na vas jak si psa vychovate, je pravda ze individualita a plemeno (zvlaste v rychlosti plneni povelu) tu ma take vliv, ale nejdulezutejsi je vas pristup a vztah. Ja kdyz si beru nove stene, nebo noveho psa, tak se ho snazim ze zacatku brat co nejvice samotneho a az pozdeji kdyz uz ma poslusnost a povely osvojene zacnu pribirat dalsi. Ale i tak si je snazim brat obcas samostatne. Kdyz chci potrestat jednoho psa, s nim navazu zrakovy kontakt a zamerim se jen na nej, ostatnich psu si vubec nevsimam, po chvili si je jednotlive zavolam a odmenim vzdy jen toho ktereho jsem oslovila, nebo si je zavolam vsechny a pamlsky rozdam podle hierarchie.
marcha
napsal(a):
A ještě jeden, obecnější dotaz: Zajímaly by mě zkušenosti vás, co máte více psů. Podařilo se vám mladšího vychovat/vycvičit lépe než staršího, nebo má poslušnost vždycky klesající charakter? Záleží víc na povaze a individualitě psů, nebo od sebe víc odkoukají?
Můj nezávislý labís poslouchá, ale pomaaaluuu a liknavě, rozhodně to není pes, co by na mě visel pohledem. Malá beauceronice je zatím mnohem snaživější, pozornější, vnímavější a závislejší (a to i v porovnání se Samem ve stejném věku). Nepřejde ji to, když vidí Samův přístup?
A ještě: malá je dost citlivá na tón hlasu, zatím na ní stačilo vždycky jen houknout a hned se kouká polepšit. Na Sama musím občas řvát hlubokým hlasem, aby vůbec vnímal. Ona ke mně v takové situaci vždycky hned přiběhne, přitují se k noze a vystrašeně na mě kouká... Pokaždé ji pak pohladím a konejšivě řeknu, že to nebylo na ní. Naučí se to rozeznávat? Neotupí?
(Snažím se s ní chodit ven a na výchovné vycházky i bez Sama, ale minimálně ráno chodíme všichni, neboť nestíhám... Měla bych je oddělovat víc?)
Díky za rady!
Já mám doma něco podobného, ale daleko větší extrém.
Ke 4 letému basenjimu jsem si pořídila holku stafbulku. Ráno na čůrací procházky jsem je brala společně, ale na takové ty delší, socializační, seznamovací (město, MHD, les, domácí zvířata) jsem brala jenom čubinu. Hodně jsem se s ní zabývala. Od cca půl roka jsem pro ní byla "smečka" a ta důležitá jenom já. Bylo jí jedno, co dělá basenji (macruje na psy, běží za zvěří). Je ale fakt, že když s nimi jdu ven dohromady, tak má daleko větší rozptyl. Snaží se být lepší a rchlejší než on.... Když jdeme ven samy drží se víc u mě. Dá se to ale docela dobře korigovat tím, že jí na chvilku něčím zaměstnám, uděláme si poslušnost, házím apotky atd.
S tím hlasem bacha, moje čubina je dost citlivá, basenjimu se zase daří mě dost vytáčet, takže na něj dost zvyšuju hlas. Čubina ke mně vždycky přiběhne, začne na mě skákat jakoby říkala, klid, nemám ráda dusno. Došlo to tak daleko, že před ní nechce cvičit. Za to si ale můžu sama. Basenji mě vždycky ignoroval, ale s čubinou děláme blbinky i když jsem jen tak doma. Za různé kousky jí odměňuju pamlsky, v tu chvíli přiběhne basenjík a začne jí to kazit, já se na něj obořím a čubina si moc bere. takhle jsem se dopracovala k tomu, že doma na povel nezaštěká. Rozhodně ale neutupěla, je jí 19 měsíců a když se třeba přeslechne, stačí dát do hlasu trošku víc důrazu a už se může přetrhnout.
Čím víc se ale budeš zabývat každým psem zvlášť tím lépe. U nás doma je to tak, ž basenjík na mě úplně kašle a dělá naschvály a naopak čubina mi vše vynahrazuje :o) Já to mám ale jednodušší v tom, že k bsenjimu nemám zase tak silné citové pouto a netrpím žádnými výčitkai, když ho nechám doma a věnuji se jenom čubině. Ty máš Sama celkem bezproblémového, takže je to dvojnásobný zápřah. Na procházkách dělám také to, že se psy procvičuji s každým zvlášt poslučnost. Čubinu odložím a procvičuju s basenjim, pak basenjiho přivážu a pracuju s čubinou.
Jinak na vodítku u nohy vodím vždy basenjiho, protože se mi ještě nepodařilo naučit ho chodit u nohy a musím ho během procházky korigovat. Většinou ale chodí čuba navolno (neutíká, šmrdolí se okolo nás) a basenjík na vodítku.
sofa
napsal(a):
Já mám doma něco podobného, ale daleko větší extrém.
Ke 4 letému basenjimu jsem si pořídila holku stafbulku. Ráno na čůrací procházky jsem je brala společně, ale na takové ty delší, socializační, seznamovací (město, MHD, les, domácí zvířata) jsem brala jenom čubinu. Hodně jsem se s ní zabývala. Od cca půl roka jsem pro ní byla "smečka" a ta důležitá jenom já. Bylo jí jedno, co dělá basenji (macruje na psy, běží za zvěří). Je ale fakt, že když s nimi jdu ven dohromady, tak má daleko větší rozptyl. Snaží se být lepší a rchlejší než on.... Když jdeme ven samy drží se víc u mě. Dá se to ale docela dobře korigovat tím, že jí na chvilku něčím zaměstnám, uděláme si poslušnost, házím apotky atd.
S tím hlasem bacha, moje čubina je dost citlivá, basenjimu se zase daří mě dost vytáčet, takže na něj dost zvyšuju hlas. Čubina ke mně vždycky přiběhne, začne na mě skákat jakoby říkala, klid, nemám ráda dusno. Došlo to tak daleko, že před ní nechce cvičit. Za to si ale můžu sama. Basenji mě vždycky ignoroval, ale s čubinou děláme blbinky i když jsem jen tak doma. Za různé kousky jí odměňuju pamlsky, v tu chvíli přiběhne basenjík a začne jí to kazit, já se na něj obořím a čubina si moc bere. takhle jsem se dopracovala k tomu, že doma na povel nezaštěká. Rozhodně ale neutupěla, je jí 19 měsíců a když se třeba přeslechne, stačí dát do hlasu trošku víc důrazu a už se může přetrhnout.
Čím víc se ale budeš zabývat každým psem zvlášť tím lépe. U nás doma je to tak, ž basenjík na mě úplně kašle a dělá naschvály a naopak čubina mi vše vynahrazuje :o) Já to mám ale jednodušší v tom, že k bsenjimu nemám zase tak silné citové pouto a netrpím žádnými výčitkai, když ho nechám doma a věnuji se jenom čubině. Ty máš Sama celkem bezproblémového, takže je to dvojnásobný zápřah. Na procházkách dělám také to, že se psy procvičuji s každým zvlášt poslučnost. Čubinu odložím a procvičuju s basenjim, pak basenjiho přivážu a pracuju s čubinou.
Jinak na vodítku u nohy vodím vždy basenjiho, protože se mi ještě nepodařilo naučit ho chodit u nohy a musím ho během procházky korigovat. Většinou ale chodí čuba navolno (neutíká, šmrdolí se okolo nás) a basenjík na vodítku.
Dá se to zvládnout.
Každý pes je individualista.
Já jsem prostě vůdce smečky a basta. Pak je podemnou můj "zástupce", kterého vygenerovala sama smečka. Je nejdůležitější mít pod kontrolou hlavně toho zástupce. Pokud on uznává mou autoritu, ostatní to vidí a přirozeně mě také jako vůdce uznávají.
Zástupce je můj podřízený, ovládám hlavně jej a on si srovná "zbytek".
Máme doma hodně psů a funguje to. Hodně záleží na osobnosti zástupce.
Přikládám foto. Zástupce sedí nejblíž člověku - má na to výhradní právo.
alma
napsal(a):
Dá se to zvládnout.
Každý pes je individualista.
Já jsem prostě vůdce smečky a basta. Pak je podemnou můj "zástupce", kterého vygenerovala sama smečka. Je nejdůležitější mít pod kontrolou hlavně toho zástupce. Pokud on uznává mou autoritu, ostatní to vidí a přirozeně mě také jako vůdce uznávají.
Zástupce je můj podřízený, ovládám hlavně jej a on si srovná "zbytek".
Máme doma hodně psů a funguje to. Hodně záleží na osobnosti zástupce.
Přikládám foto. Zástupce sedí nejblíž člověku - má na to výhradní právo.
No, právě. "Zástupce" by měl být labís, aspoň dokud je malá štěně. Ale ten je právě "nezávislák". Ovládáme ho, to samozřejmě, ale když nemusí, tak se pro nás nepřetrhne. Potřebuji, aby bosík podléhal přímo mně a uchoval si svůj vstřícnější postoj... Nejde mi ani tak o udržení autority, to je samozřejmost, jako o spolupráci se psem.
marcha
napsal(a):
A ještě jeden, obecnější dotaz: Zajímaly by mě zkušenosti vás, co máte více psů. Podařilo se vám mladšího vychovat/vycvičit lépe než staršího, nebo má poslušnost vždycky klesající charakter? Záleží víc na povaze a individualitě psů, nebo od sebe víc odkoukají?
Můj nezávislý labís poslouchá, ale pomaaaluuu a liknavě, rozhodně to není pes, co by na mě visel pohledem. Malá beauceronice je zatím mnohem snaživější, pozornější, vnímavější a závislejší (a to i v porovnání se Samem ve stejném věku). Nepřejde ji to, když vidí Samův přístup?
A ještě: malá je dost citlivá na tón hlasu, zatím na ní stačilo vždycky jen houknout a hned se kouká polepšit. Na Sama musím občas řvát hlubokým hlasem, aby vůbec vnímal. Ona ke mně v takové situaci vždycky hned přiběhne, přitují se k noze a vystrašeně na mě kouká... Pokaždé ji pak pohladím a konejšivě řeknu, že to nebylo na ní. Naučí se to rozeznávat? Neotupí?
(Snažím se s ní chodit ven a na výchovné vycházky i bez Sama, ale minimálně ráno chodíme všichni, neboť nestíhám... Měla bych je oddělovat víc?)
Díky za rady!
mám 7 letého a ročního ,oba psy stejného plemene, mlaďoch se hodně naučil od staršího, takže u nás starší pes byl a je rozhodně velkým pomocníkem při výchově a cvičení
mac1
napsal(a):
mám 7 letého a ročního ,oba psy stejného plemene, mlaďoch se hodně naučil od staršího, takže u nás starší pes byl a je rozhodně velkým pomocníkem při výchově a cvičení
No já tě moc nechápu. Už na fóru beauceronů ti řekli, že to zbytečně řešíš. Tak proč furt ty stejné otázky?
Každý pes má danou povahu. Mladší se od staršího sice dost učí, ale to jestli je vnímavý, závislák, extrovert, introvert, to už má dáno do vínku !
Já mám doma 8 psů a kdyby měli mladší vše okoukat od starších, asi bych je měla všechny stejné ne????
Ale oni jsou každý jiný. Některý je vtěrka a mazel, jiný spíše samostatná jednotka....
Lovecký pes většinou musí pracovat samostatně, musí mít svůj úsudek a nespoléhá na pána (proto jsou i výborní vodíci psi), proto ta samostatnost. Co od něj chceš? Prostě je takový.
Ovčácké plemeno spolupracovalo s člověkem, plnilo jeho příkazy a většinou se nerozhodovalo až tak samostatně, proto jsou to výborní kontaktní psi pro různé druhy sportu a výcviku.
Samozřejmě každý pes je individualita a může se projevovat krapet jinak než by se dalo čekat od jeho plemenné příslušnosti, ale v zásadě to většinou sedí.
Nevím, kolik lidí ti ještě musí potvrdit, že to nemáš řešit a na kolika fórech budeš toto psát.
alma
napsal(a):
No já tě moc nechápu. Už na fóru beauceronů ti řekli, že to zbytečně řešíš. Tak proč furt ty stejné otázky?
Každý pes má danou povahu. Mladší se od staršího sice dost učí, ale to jestli je vnímavý, závislák, extrovert, introvert, to už má dáno do vínku !
Já mám doma 8 psů a kdyby měli mladší vše okoukat od starších, asi bych je měla všechny stejné ne????
Ale oni jsou každý jiný. Některý je vtěrka a mazel, jiný spíše samostatná jednotka....
Lovecký pes většinou musí pracovat samostatně, musí mít svůj úsudek a nespoléhá na pána (proto jsou i výborní vodíci psi), proto ta samostatnost. Co od něj chceš? Prostě je takový.
Ovčácké plemeno spolupracovalo s člověkem, plnilo jeho příkazy a většinou se nerozhodovalo až tak samostatně, proto jsou to výborní kontaktní psi pro různé druhy sportu a výcviku.
Samozřejmě každý pes je individualita a může se projevovat krapet jinak než by se dalo čekat od jeho plemenné příslušnosti, ale v zásadě to většinou sedí.
Nevím, kolik lidí ti ještě musí potvrdit, že to nemáš řešit a na kolika fórech budeš toto psát.
no já tě také nechápu, na fóru beauceronů jsem nikdy nebyla a nic zde neřeším,jen jsem odpověděla na dotaz zadavatelky
alma
napsal(a):
No já tě moc nechápu. Už na fóru beauceronů ti řekli, že to zbytečně řešíš. Tak proč furt ty stejné otázky?
Každý pes má danou povahu. Mladší se od staršího sice dost učí, ale to jestli je vnímavý, závislák, extrovert, introvert, to už má dáno do vínku !
Já mám doma 8 psů a kdyby měli mladší vše okoukat od starších, asi bych je měla všechny stejné ne????
Ale oni jsou každý jiný. Některý je vtěrka a mazel, jiný spíše samostatná jednotka....
Lovecký pes většinou musí pracovat samostatně, musí mít svůj úsudek a nespoléhá na pána (proto jsou i výborní vodíci psi), proto ta samostatnost. Co od něj chceš? Prostě je takový.
Ovčácké plemeno spolupracovalo s člověkem, plnilo jeho příkazy a většinou se nerozhodovalo až tak samostatně, proto jsou to výborní kontaktní psi pro různé druhy sportu a výcviku.
Samozřejmě každý pes je individualita a může se projevovat krapet jinak než by se dalo čekat od jeho plemenné příslušnosti, ale v zásadě to většinou sedí.
Nevím, kolik lidí ti ještě musí potvrdit, že to nemáš řešit a na kolika fórech budeš toto psát.
Tak to pardon, ale když tě to rozčiluje, nemusíš přece odpovídat. Prostě si myslím, že se pořád můžu dozvídat něco nového... lepší než si myslet, že už vím všechno, ne?
marcha
napsal(a):
Tak to pardon, ale když tě to rozčiluje, nemusíš přece odpovídat. Prostě si myslím, že se pořád můžu dozvídat něco nového... lepší než si myslet, že už vím všechno, ne?
no já marchu docela chápu asi bych to taky řešila furt dokola, její Sam je nezávislák, a tak má marcha třeba strach aby takhle nedopadla i s novým štěníkem, zřejmě s ní chce něčeho dosáhnout, nebo mít jen parťáka na výcvik a blbnutí, psa, který by jí 100% uznával a měl chuť do práce, to že řeší svůj strach, že štěndo odkouká nezávislost od druhého psa a bude mít v tomto ohledu vlastně psa stejnýho jako Sama, mi teda nepřijde vůbec divný. já mám rotvíka - 15 měsíců, taky dost nezávislák, pohledem na mě rozhodně nelpí, chuť do práce skoro žádná, výcvik je pro něj nutný zlo, z kterýho má maximálně pár kousků buřtíčků a jinak nic, když cvičíme, jde na něm přímo vidět jak je nešťastný a to se mu to snažím maximálně zpříjemnit, kdybych si koupila štěně, taky bych měla strach aby nebylo stejný jako tenhle rotvík, aby tu lenost třeba neodkoukalo a taky bych to v pdstatě řešila, tak se zbytečně nezlobte, když nechcete tak neopovídejte.
kalliope
napsal(a):
no já marchu docela chápu asi bych to taky řešila furt dokola, její Sam je nezávislák, a tak má marcha třeba strach aby takhle nedopadla i s novým štěníkem, zřejmě s ní chce něčeho dosáhnout, nebo mít jen parťáka na výcvik a blbnutí, psa, který by jí 100% uznával a měl chuť do práce, to že řeší svůj strach, že štěndo odkouká nezávislost od druhého psa a bude mít v tomto ohledu vlastně psa stejnýho jako Sama, mi teda nepřijde vůbec divný. já mám rotvíka - 15 měsíců, taky dost nezávislák, pohledem na mě rozhodně nelpí, chuť do práce skoro žádná, výcvik je pro něj nutný zlo, z kterýho má maximálně pár kousků buřtíčků a jinak nic, když cvičíme, jde na něm přímo vidět jak je nešťastný a to se mu to snažím maximálně zpříjemnit, kdybych si koupila štěně, taky bych měla strach aby nebylo stejný jako tenhle rotvík, aby tu lenost třeba neodkoukalo a taky bych to v pdstatě řešila, tak se zbytečně nezlobte, když nechcete tak neopovídejte.
Díky za podporu Navíc mi v tomhle dotazu šlo o něco trochu jiného, než v předchozím - prostě o nejrůznější zkušenosti lidí, kteří mají 2 a více psů. Jestli jejich psi rozlišují, na kterého se mluví, jestli může fungovat "dvojí metr" ve výcviku atd. Je to pro mě nová zkušenost, nová situace, baví mě to pozorovat a přemýšlet o tom, diskutovat. Myslela jsem, že fóra jsou od toho
.
marcha
napsal(a):
Díky za podporu Navíc mi v tomhle dotazu šlo o něco trochu jiného, než v předchozím - prostě o nejrůznější zkušenosti lidí, kteří mají 2 a více psů. Jestli jejich psi rozlišují, na kterého se mluví, jestli může fungovat "dvojí metr" ve výcviku atd. Je to pro mě nová zkušenost, nová situace, baví mě to pozorovat a přemýšlet o tom, diskutovat. Myslela jsem, že fóra jsou od toho
.
Taky Marchu svým způsobem chápu
Jeden čas jsme měli pět psů, každého jiné rasy, stáří a povahy. Někdy byl opravdu problém jim vysvětlit, že volám na jednoho a né na všechny, nebo kárám jen jednoho a né všechny
Faktem je, že byli někteří více ovlivnitelní, takže se "napodobovali" v chování a zlozvycích, ale dva byli naprosto svoji a zaměření více na mě, než na smečku, takže se ovlivnit nenechali Ale od té starší fenky se ta mladší zase naučila pár lotrovinkám, třeba honit a zabíjet cizí kočky - domácí ne, ty patřily do smečky - nebo hrabat na zahradě jámy lvové
Ale poslušnost sem vyžadovala od obou stejnou měrou, takže tam se nijak navzájem "nekazily" Fakt je, že ta starší fena byla víc problémovější, neboť jsem ji neměla od štěněte, takže v honbě za zvěří vyžadovala více pozornosti a jiného výcviku, než ta mladší, řešila sem to tedy u každé samostatně a obě to myslím chápaly vcelku dobře
Na psy jsem skoro nikdy neřvala, aby se naučili reagovat i na tiché povely, mám dojem, že je to více zaujme a spíš poslechnou. Samo, že v různém věku se přístup k výchově a výcviku mění, jelikož s pubertálním psem je horší pořízení, než s ještě ochotným štěndem, či už ostříleným dospělcem.
Prostě a jednoduše, klidně každého psa vychovávej jinak, tak, jak to každý vyžaduje. Fenka je evidentně ochotná spolupracovat víc, takže toho využij a psa už asi nepředěláš, tak si s ním hlavu nelam a jen udržuj to, co je pro něj nutné.
Moc ti přeju, aby fenka nebyla nezávislák, a aby vám spolu bylo moc dobře a tobě to vynahradilo "nezávislého labradora"
marcha
napsal(a):
Díky za podporu Navíc mi v tomhle dotazu šlo o něco trochu jiného, než v předchozím - prostě o nejrůznější zkušenosti lidí, kteří mají 2 a více psů. Jestli jejich psi rozlišují, na kterého se mluví, jestli může fungovat "dvojí metr" ve výcviku atd. Je to pro mě nová zkušenost, nová situace, baví mě to pozorovat a přemýšlet o tom, diskutovat. Myslela jsem, že fóra jsou od toho
.
Ahoj Marcho. V Tvém případě to bude asi trochu jiné, ale přesto. Mám labíse nezávisláka, liknavce a nepracanta (kromě čmuchání ), asi totéž co Sam. Už jsme si psaly - je to Buton, jsou i nějak stejně staří. K němu mám šeltíka. Dám-li povel "Ke mně!", vždy ten menší kouká, co dělá velký, jakmile se labís rozběhne, běží taky, a to není jen tento případ, většinou čeká, co udělá velký. Výhoda je ta, že je přece jen závisláček a tak si mě více hlídá. Ale určitě hoodně okoukává. A klidně se ptej třeba na deseti forech, víc hlav víc ví a určitě se nějaký poznatek bude hodit. H.
haninka
napsal(a):
Ahoj Marcho. V Tvém případě to bude asi trochu jiné, ale přesto. Mám labíse nezávisláka, liknavce a nepracanta (kromě čmuchání ), asi totéž co Sam. Už jsme si psaly - je to Buton, jsou i nějak stejně staří. K němu mám šeltíka. Dám-li povel "Ke mně!", vždy ten menší kouká, co dělá velký, jakmile se labís rozběhne, běží taky, a to není jen tento případ, většinou čeká, co udělá velký. Výhoda je ta, že je přece jen závisláček a tak si mě více hlídá. Ale určitě hoodně okoukává. A klidně se ptej třeba na deseti forech, víc hlav víc ví a určitě se nějaký poznatek bude hodit. H.
Ahoj, taky se přidávam s tím, že tě chápu. Mám, na mě dosti nezávislou psici - taky labradorku, a je mi jasný proč to tady všecko řešíš. Měla jsem před půl rokem týden na hlídání kamarádčinu fenku (štěndo), ta fenka je přesně ten typ závisláčka, kterýmu se nemůžu ztratit z očí. Takže jsem zavelela "ke mně", malá přiletěla rychlostí blesku a protože ta moje si ještě po cestě musela stihnou něco očuchat, takže sem na ní houkla, něco v tom smyslu ať si pospíší a malá se mi u nohy mohla zbláznit proč na ní křičim.... Jednou si chci taky pořídit dalšího pejska, takže mě taky zajímá, jestli po nějaké době dokáží rozpoznat na koho se zlobim....
Jo a ještě něco. O tomkle víkendu jsme byly s tou samou kamarádkou a psicí na procházce v lese. Moje Samule si šla něco očuchávat (ve velké vzdálenosti ode mě... no ostatně jako vždy) a světe div se ta druhá fenka šla s ní. Kamarádka jenom vyjeveně koukala do houští s tím, že tohle ještě nikdy neudělala... takže nějaký to okoukávání asi funguje taky.
marcha
napsal(a):
A ještě jeden, obecnější dotaz: Zajímaly by mě zkušenosti vás, co máte více psů. Podařilo se vám mladšího vychovat/vycvičit lépe než staršího, nebo má poslušnost vždycky klesající charakter? Záleží víc na povaze a individualitě psů, nebo od sebe víc odkoukají?
Můj nezávislý labís poslouchá, ale pomaaaluuu a liknavě, rozhodně to není pes, co by na mě visel pohledem. Malá beauceronice je zatím mnohem snaživější, pozornější, vnímavější a závislejší (a to i v porovnání se Samem ve stejném věku). Nepřejde ji to, když vidí Samův přístup?
A ještě: malá je dost citlivá na tón hlasu, zatím na ní stačilo vždycky jen houknout a hned se kouká polepšit. Na Sama musím občas řvát hlubokým hlasem, aby vůbec vnímal. Ona ke mně v takové situaci vždycky hned přiběhne, přitují se k noze a vystrašeně na mě kouká... Pokaždé ji pak pohladím a konejšivě řeknu, že to nebylo na ní. Naučí se to rozeznávat? Neotupí?
(Snažím se s ní chodit ven a na výchovné vycházky i bez Sama, ale minimálně ráno chodíme všichni, neboť nestíhám... Měla bych je oddělovat víc?)
Díky za rady!
Ahoj Marcho, věřím, se Ti a novému přírůstku ve smečce daří. Řešila jsem ten samý problém, ke své goldence jsem pořídila "vlčici". Procházky - to je na dlouhé povídání, ale raději chodíme odděleně. Vlčice se učila od goldenky samé nevhodné a zlé věci, goldenka ve společnosti vlčete naprosto zapomíná na své slušné vychování (alespoň do doby, než k nám přišla vlčice:-)))) ), např. utíkala za zvěří, válela se ve všem možném a hlavně, nemožném, poslušnost šla k bodu mrazu. Když je každá zvlášť, jsou milionové holky, poslouchají a vodítko nosím jen pro "jistotu", chodí volně, vlče ve svých 5. měs. také bez problémů po vsi. Když vidím ale kočku, tak jí usměrňuji k noze a kritický úsek překonává na volno, ale u nohy. Řekla bych, že vlčice pěkně venku poslouchá a nic moc jí neříkají rušivé vlivy. Doma poslušnost cvičím společně, protože se holky "ruší" navzájem a převedeno do lidských vlastností - frajeří. Takže doma poslušnost nic moc, jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti:-). Vlče také velmi silně reaguje na zvýšený hlas a nespokojenost, je jedno, zda výtka patřila jí nebo goldence. Proto se snažím vše řešit v klidu a pokoji, protože i naše dcerka - 2 roky, nemá ráda křik a taky je vyplašená. Zajímalo by mě, jak to dělají lidé, kteří cvičí více psů, u nás stačí zavolat jednu jménem, přijdou obě, jedné řeknu lehni, lehnou obě. Dost je to problém, mám strach, aby mě pak vlčice na zkouškách při odložení necvičila poslušnost cizího psa, protože když sousedka cvičí u nich psa, vlče si to dá s ním:-)))))). Hana