Uživatel s deaktivovaným účtem
Ahoj všem,
Potřebovala bych poradit ohledně mé šestileté fenky münsterlanda. Sama si už nevím rady a nevím, jak se v některých situacích zachovat.
Do dvou let byla Bety se všemi psi v naprosté pohodě. Od dvou let (asi jak dospěla) se to změnilo. Ale vůbec nechápu, jakým způsobem přemýšlí a podle čeho na psy reaguje.
Všeobecně by se dalo říct, že jí nevadí psi, co jsou menší, než ona. Nemá problém ani s malými uštěkanci, naopak se jí často líbí a snaží se je vyprovokovat ke hře. Se psy co jsou větší než ona (nejčastěji typ vlčáka nebo statnější plemeno) už bývá problém.
Je několik možností, jak se zachová, ale já nikdy nevím, jakou možnost si zrovna vybere a co jí ovlivňuje
- Buď to hned, jak vidí ve své blízkosti nějakého psa, co se jí nelíbí, tak se naježí, vzpřímí ocas a začne štěkat
- Napřímí se, celkem v klidu kolem psa projde, a jakmile není vedle ní, chce se vrhnout k jeho zadku a očuchat ho
- Začne dělat kašpárka, vrtí ocasem, zvedá zadek, poskakuje. Když se ke psovi dostane blíž, většinou strne a pak buď během dvou vteřin po psovi vyjede (a rychle se zase stáhne) nebo pokračuje ve hře
Nedělá rozdíl mezi fenami a psi. Je schopná být z nějaké cizí feny nadšená a hrát si s ní, ale stejně tak je schopná být hnusná a stejně tak je to se psy. Také se někdy stává, že potkáme nějakého psa, štěká na něj a vrčí. Pak ho potkáme asi za týden a je na něj jak mílius a chtěla by si s ním hrát nebo naopak. Prostě se v ní vůbec nevyznám.
Možná s tím souvisí to, že je hodně obranářský typ. Všechno si dost hlídá. Hodně to bylo vidět třeba na táboře, kde byl vždycky problém s tím, aby byla na pokoji s jinými psi. Většinou to pak probíhalo tak, že si bránila svůj pelíšek (vyjela po psovi, když byl podle ní moc blízko, jejímu místu). Z venčení hned pospíchala zpátky na pokoj, celá nervózní, jestli jí zatím někdo pelíšek nezabral. Stejně tak, i když je na nějaké túře s jinými psi, někde se zastaví, tak si hlídá můj baťoh, strom, u kterého sedíme, lavičku apod. Jak jí mám, vysvětlit, že to po ní nechci a stanovit jí nějaké hranice?
Také bych potřebovala poradit, jak se mám chovat při setkání s jinými psi. Vím určitě, že chyba je v mém chování. Bohužel se postupem času stalo to, že jsem nervózní, jakmile vidím v dálce nějakého psa, kterého majitel nemá zajištěného a Bety to na mě určitě pozná. Pokud to jde, snažím se takovému setkání (Bety na vodítku, cizí pes na volno) vyhnout nebo volám na majitele, aby si psa chytil. Samozřejmě ne vždy to vyjde. Takže nejčastější výsledek je, že Bety se naježí a po psovi vyjede. Většinou se jí ještě před setkáním se psem (ať už je pes na volno nebo na vodítku) snažím namotivovat na sebe. Funguje to do té doby, dokud pes není opravdu blízko, pak už jí většinou přestanu zajímat. Klidným hlasem na ní mluvím, že je to v pohodě, ať neblbne. Neječím na ní, neškubu vodítkem, vodítko má volně prověšené. Teprve když vidím, že vyjede přitáhnu si jí k sobě.
Žádné pokroky při tomhle postupu ale nevidím.
Nikdy se nestalo, že by nějakého psa pokousala. Spíš mi přijde, že se nevítané kamarády nějakým způsobem snaží zahnat. Když je mezi více psi, tak si jich většinou nevšímá (pokud se jí nějaký nelíbí a nechce si s ním hrát), když si nevšímají oni jí. Třeba na cvičáku, když jsou všichni na vodítku nebo když se chodíme dívat na výstavy.
Jsem si vědoma toho, že za to můžu já. Takovým potvrzením se mi stalo to, že asi ve dvou letech mi utekla za zajícem (vím moje hloupost, dnes už máme zvěř velmi dobře zvládnutou) a našla jsem jí asi po deseti minutách na louce, kde si hrála z dalšími pěti psi (vlčák, retrívři..). Jakmile zjistila, že jsem tam, tak po ostatních psech začala vyjíždět. Znamená to, že mě brání?
Tenhle rok jí dvakrát pokousal vlčák (majitel naprostý idiot). Před tím, zažila několik nepříjemných situací např. Výmarka na ní vyběhla z otevřených vrat a pustila se do ní, chodský pes si jí, jako štěně nahrabal pod sebe, na procházce se kolem nás rozestoupilo pět šarpejů a čtvrt hodiny jsem je odháněla, než je to přestalo bavit a běželi pryč, dostala se do konfliktu se sousedovic ovčákem a ještě něco dalšího by se určitě našlo. Je možné, že jí to nějak ovlivnilo.
Děkuju všem co to dočetli do konce a něco mi k tomu napíšou.
Lucka
XXX.XXX.18.54
Zdravím,
měla jsem německého ohaře a na společných akcích s dalšími loveckými plemeny se mi několikrát stalo, že se někteří přítomní MMO chovali úplně stejně jak popisujete. Tehdy mi myslivci vysvětlili, že je v našem chovu MMO několik linií, z čehož je zvláště jedna výrazně obranářská až agresivní a její zástupci vyžadují opravdu "pevnou ruku". Je možné, že právě Vaše fenka z této linie pochází a tak se chová i dle svého genetického založení ( hlavní plemeník této linie je Eros v.d. Mooshex) viz klub MMO.
Nyní mám hovawarty - to je plemeno, které druhé psy ke svému životu příliš nepotřebuje a když, tak si řádně testuje svou pozici vůči nim. Nemají rádi pokud se u mne zdržují cizí psi, kamarády na hraní si také vybírají. Přesto nemáme sebemenší konflikty, ale u nás 100% funguje právě to přenesení pozornosti na mě. Postupem let jsem je naučila, že ostatní psi jsou sice také na světě, ale to je všechno. Je pravda, že si dost vyhrají mezi sebou a s našimi kříženci, takže jim psí společnost nechybí.
Příliš jsem Vám neporadila, ale s tím jak budou Vaší fence přibývat léta, bude psy řešit méně a méně. Teď je v nejlepších letech a patřičně to dává najevo. To je má několikanásobná zkušenost.
Držím palce.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Dobrý den,
moc vám děkuju za informaci, vůbec jsem tohle nevěděla. Pes o kterém píšete je její dědeček (otec matky). Ta lovecká náruživost na ní dost sedí a myslím, že zdědila i něco málo ostatního.
Ještě jednou děkuju,
Lucka
XXX.XXX.18.54
Nemáte zač, je vidět, že za její chování opravdu částečně mohou geny. Ta sociální nejistota vůči psům podle mého pramení ze špatných zkušeností a útoků na ní. Je ve stadiu (i přes sebelepší socializaci), kdy neví, co má od cizího psa čekat, tak to řeší podle toho, jak momentálně bleskově vyhodnotí situaci. Někdy pozitivně, někdy negativně. Určitě z Vás cítí i nervozitu (já se Vám nedivím 
), která se na ni přenese. Pokud si porozumí s nějakým psem a budou si hrát, poodejděte a zdánlivě si jich nevšímejte - to je pro ni známka, že vše je v pořádku (má volno) a Vás nemusí hlídat. Pokud potká psa s kterým hrozí konflikt, ostře zavelte "stačí" a odejděte spolu. Měla by jste zamezit jakémukoliv jejímu fyzickému napadení, a pokud se tak stane, aktivně ji bránit (vím, že se to snadno říká...). Jinak - existuje jakési záhadné psí pravidlo, že zejména němečtí ovčáci dost často nesnáší ohaře jakéhokoliv druhu a rádi jim to i dají najevo. Mohu to potvrdit - mé 14ti leté soužití s nekonfliktním ohaříkem bylo několikrát narušeno právě útoky NO 
. Takže s nimi opravdu opatrně.
Mějte se a ať se daří 
Johana