Dobrý den, všechny moc zdravím a jdu si pro radu Před 14 dny jsem se ujali pejska, původní majitelé se o něho už nechtěli starat a popravdě ani nebyli schopni nakrmit sebe, natož ho. Je to kříženec irského setra, vypadá skoro jako setr, ale je menší, s čím je kříženej nevím. V kohoutku má 55 cm. Má asi 1 rok. Zapadl do rodiny perfektně, myslím, že nebude nijak moc problémový, se psy vychází dobře, jen je hooodně temperamentní, chvíli neposedí, ale to je asi dáno tím setrem a věkem, ne? Náš problém se však týká ježdění autem. Původní majitelé auto neměli a pejsek v autě nikdy neseděl. Když jsme o víkendu potřebovali s pejskem poprvé vyjet, byl to docela boj. Do auta nastoupil v pohodě, dali jsme ho na zadní sedadlo, protože máme krátkou felicii. Jakmile jsme se rozjeli, pejsek začal kňučet a následně štěkat, neustále se dral dopředu, i když vzadu s ním seděla dcera, nebylo možné ho zkrotit. Nemyslím že by se bál, ale nepomáhalo jakékoliv okřiknutí, nevydržel chvíli sedět a pořád štěkal. Bylo to dost nepříjemné, nejeli jsme naštěstí daleko. To stejné dělal i cestou zpátky. Myslíte že se dá pejsek ještě nějak zvyknout? Jak mu dát najevo, že se musí chovat v autě slušně? Ani to štěkání se nedalo zastavit. Nebo už je teď v jednom roce pozdě na nějaké odnaučování? Díky Mirka
miruna
napsal(a):
Dobrý den, všechny moc zdravím a jdu si pro radu Před 14 dny jsem se ujali pejska, původní majitelé se o něho už nechtěli starat a popravdě ani nebyli schopni nakrmit sebe, natož ho. Je to kříženec irského setra, vypadá skoro jako setr, ale je menší, s čím je kříženej nevím. V kohoutku má 55 cm. Má asi 1 rok. Zapadl do rodiny perfektně, myslím, že nebude nijak moc problémový, se psy vychází dobře, jen je hooodně temperamentní, chvíli neposedí, ale to je asi dáno tím setrem a věkem, ne? Náš problém se však týká ježdění autem. Původní majitelé auto neměli a pejsek v autě nikdy neseděl. Když jsme o víkendu potřebovali s pejskem poprvé vyjet, byl to docela boj. Do auta nastoupil v pohodě, dali jsme ho na zadní sedadlo, protože máme krátkou felicii. Jakmile jsme se rozjeli, pejsek začal kňučet a následně štěkat, neustále se dral dopředu, i když vzadu s ním seděla dcera, nebylo možné ho zkrotit. Nemyslím že by se bál, ale nepomáhalo jakékoliv okřiknutí, nevydržel chvíli sedět a pořád štěkal. Bylo to dost nepříjemné, nejeli jsme naštěstí daleko. To stejné dělal i cestou zpátky. Myslíte že se dá pejsek ještě nějak zvyknout? Jak mu dát najevo, že se musí chovat v autě slušně? Ani to štěkání se nedalo zastavit. Nebo už je teď v jednom roce pozdě na nějaké odnaučování? Díky Mirka
Ahoj Mirko,
roční pes tohoto plemene je ještě štěně a zcela určitě si zvykne.Pouštějte ji do auta častěji,ne jen během jízdy,jen tak si poseďte v autě.Možná by stálo za úvahu jí dát před cestou něco na uklidnění.
miruna
napsal(a):
Dobrý den, všechny moc zdravím a jdu si pro radu Před 14 dny jsem se ujali pejska, původní majitelé se o něho už nechtěli starat a popravdě ani nebyli schopni nakrmit sebe, natož ho. Je to kříženec irského setra, vypadá skoro jako setr, ale je menší, s čím je kříženej nevím. V kohoutku má 55 cm. Má asi 1 rok. Zapadl do rodiny perfektně, myslím, že nebude nijak moc problémový, se psy vychází dobře, jen je hooodně temperamentní, chvíli neposedí, ale to je asi dáno tím setrem a věkem, ne? Náš problém se však týká ježdění autem. Původní majitelé auto neměli a pejsek v autě nikdy neseděl. Když jsme o víkendu potřebovali s pejskem poprvé vyjet, byl to docela boj. Do auta nastoupil v pohodě, dali jsme ho na zadní sedadlo, protože máme krátkou felicii. Jakmile jsme se rozjeli, pejsek začal kňučet a následně štěkat, neustále se dral dopředu, i když vzadu s ním seděla dcera, nebylo možné ho zkrotit. Nemyslím že by se bál, ale nepomáhalo jakékoliv okřiknutí, nevydržel chvíli sedět a pořád štěkal. Bylo to dost nepříjemné, nejeli jsme naštěstí daleko. To stejné dělal i cestou zpátky. Myslíte že se dá pejsek ještě nějak zvyknout? Jak mu dát najevo, že se musí chovat v autě slušně? Ani to štěkání se nedalo zastavit. Nebo už je teď v jednom roce pozdě na nějaké odnaučování? Díky Mirka
omlouvám se,psala jsem o fence a vy máte pejska
miruna
napsal(a):
Dobrý den, všechny moc zdravím a jdu si pro radu Před 14 dny jsem se ujali pejska, původní majitelé se o něho už nechtěli starat a popravdě ani nebyli schopni nakrmit sebe, natož ho. Je to kříženec irského setra, vypadá skoro jako setr, ale je menší, s čím je kříženej nevím. V kohoutku má 55 cm. Má asi 1 rok. Zapadl do rodiny perfektně, myslím, že nebude nijak moc problémový, se psy vychází dobře, jen je hooodně temperamentní, chvíli neposedí, ale to je asi dáno tím setrem a věkem, ne? Náš problém se však týká ježdění autem. Původní majitelé auto neměli a pejsek v autě nikdy neseděl. Když jsme o víkendu potřebovali s pejskem poprvé vyjet, byl to docela boj. Do auta nastoupil v pohodě, dali jsme ho na zadní sedadlo, protože máme krátkou felicii. Jakmile jsme se rozjeli, pejsek začal kňučet a následně štěkat, neustále se dral dopředu, i když vzadu s ním seděla dcera, nebylo možné ho zkrotit. Nemyslím že by se bál, ale nepomáhalo jakékoliv okřiknutí, nevydržel chvíli sedět a pořád štěkal. Bylo to dost nepříjemné, nejeli jsme naštěstí daleko. To stejné dělal i cestou zpátky. Myslíte že se dá pejsek ještě nějak zvyknout? Jak mu dát najevo, že se musí chovat v autě slušně? Ani to štěkání se nedalo zastavit. Nebo už je teď v jednom roce pozdě na nějaké odnaučování? Díky Mirka
Mirko, pokud pes nikdy v autě neseděl a není na něj zvyklý, tak je jasné, že takhle vyvádí.Rozhodně není pozdě, jen to chce čas a trpělivost.Jezděte s ním co nejčastěji, začněte třeba pár metry a postupně prodlužujte, on si určitě zvykne.
miruna
napsal(a):
Dobrý den, všechny moc zdravím a jdu si pro radu Před 14 dny jsem se ujali pejska, původní majitelé se o něho už nechtěli starat a popravdě ani nebyli schopni nakrmit sebe, natož ho. Je to kříženec irského setra, vypadá skoro jako setr, ale je menší, s čím je kříženej nevím. V kohoutku má 55 cm. Má asi 1 rok. Zapadl do rodiny perfektně, myslím, že nebude nijak moc problémový, se psy vychází dobře, jen je hooodně temperamentní, chvíli neposedí, ale to je asi dáno tím setrem a věkem, ne? Náš problém se však týká ježdění autem. Původní majitelé auto neměli a pejsek v autě nikdy neseděl. Když jsme o víkendu potřebovali s pejskem poprvé vyjet, byl to docela boj. Do auta nastoupil v pohodě, dali jsme ho na zadní sedadlo, protože máme krátkou felicii. Jakmile jsme se rozjeli, pejsek začal kňučet a následně štěkat, neustále se dral dopředu, i když vzadu s ním seděla dcera, nebylo možné ho zkrotit. Nemyslím že by se bál, ale nepomáhalo jakékoliv okřiknutí, nevydržel chvíli sedět a pořád štěkal. Bylo to dost nepříjemné, nejeli jsme naštěstí daleko. To stejné dělal i cestou zpátky. Myslíte že se dá pejsek ještě nějak zvyknout? Jak mu dát najevo, že se musí chovat v autě slušně? Ani to štěkání se nedalo zastavit. Nebo už je teď v jednom roce pozdě na nějaké odnaučování? Díky Mirka
No,v podstatě tatéž rada, jako ty předtím. Udělat mu pobyt v autě co nejpříjemnější, dát mu tam kousek něčeho na žvýkání, nějaký pro něj velký mls. Brát ho do nejedoucího auta a zkusit nastartovat - jestli se nebojí toho hluku, a hladit a chválit. No a pak popojet a chválit atd. atd. A při jízdě dát radši párkrát Kinedryl - jak se mu jednou udělá blbě, bude problém, ale když si zvykne, tak ho ani nenapadne, aby zvracel.Pochopitelně jezdit radši s hladovým psem - já krmím ráno a večer, a když ráno nedostane, ví že se jede na výlet.
My vozíme psa v přepravce, má to jako svoje doupě a problém nikdy nebyl. Ale to jen na dlouhé trasy, nakrátko je vepředu u spolujedce nebo vzadu na zemi. Všechno jedno, hlavně že se jede.
Jo, tohle je taky důležité - cíl cesty musí být, aspoň zpočátku, něco příjemného, ne veterinář!!!!!!!! Takže do auta a třeba mezi psí kamarády, na louku a hrát si,k vodě...