Nosí vaše kočka obojek?

myslím samozřejmě bez rolničky Kočka našich sousedů měla dokonce na krku stříbrný řetízek s přívěskem...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
myslím samozřejmě bez rolničky Kočka našich sousedů měla dokonce na krku stříbrný řetízek s přívěskem...

Ježiš... Moje občas nosí... bez rolničky..

Já nechávám naší kočce obojek odmalička, protože jsme na vesnici, je tu spousta koček a já chci ,aby tu naší každý poznal - kdyby se jí něco stalo nebo cokoli..
Ale paní ,co mi ji jako kotě dala, tak mě varovala, ať jí nic takového rozhodně nedávám, že kočka není pes a nic na sobě nesnese. A ta naše je v pohodě a já se cítím lépe, když venku chodí s obojkem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já nechávám naší kočce obojek odmalička, protože jsme na vesnici, je tu spousta koček a já chci ,aby tu naší každý poznal - kdyby se jí něco stalo nebo cokoli..
Ale paní ,co mi ji jako kotě dala, tak mě varovala, ať jí nic takového rozhodně nedávám, že kočka není pes a nic na sobě nesnese. A ta naše je v pohodě a já se cítím lépe, když venku chodí s obojkem.

Kočka to snese, ALE musí mít obojek s gumou, aby když se někde chytí např. o větev obojek sundala místo toho, aby se na něm oběsila.

To je dobrý, až se na něm pověsí, tak všichni poznají, že je Vaše. To jí bude hodně platný.
Já osobně bych kočce obojek nikdy nedal. Ta která nechodí ven ho nepotřebuje a venkovní se na ně může kdekoliv zachytit. Nikdy bych to neriskoval i kdyby mi někdo tvrdil, že na obojku nějaká pojista (gumička, cokoliv....)je.

My máme kočky venkovní a jednu domácí. Venkovní - ta nejmladší - fungovala půl roku s obojkem proti blechám v pohodě. Sundali jsme jí ho, protože z něj vyrostla. Domácí kotě má obojek s rolničkou a taky s ním funguje. Občas ho drbe, ale jinak problém není. Obojek jsme zvolili z bezpečnostních důvodů - abychom věděli, kde kotě zrovna je a nezavřeli je v některé z místností nebo abychom jej v noci nezašlápli.

To já bych teda rolničku nedala, to bych jí asi neudělala ...Ale gumu na obojku má - a vidíte, nikdy mě nenapadlo, že je určena právě k tomu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
My máme kočky venkovní a jednu domácí. Venkovní - ta nejmladší - fungovala půl roku s obojkem proti blechám v pohodě. Sundali jsme jí ho, protože z něj vyrostla. Domácí kotě má obojek s rolničkou a taky s ním funguje. Občas ho drbe, ale jinak problém není. Obojek jsme zvolili z bezpečnostních důvodů - abychom věděli, kde kotě zrovna je a nezavřeli je v některé z místností nebo abychom jej v noci nezašlápli.

U venkovní kočky obojek chápu - má svou funkci ať už jako označení zvířete nebo jako ochrana proti blechám. Ale u bytové? K čemu?! A rolnička je už úplný nesmysl, hraničící s týráním zvířete!!! Zkuste si uvázat na 24 hodin a 7 dnů v týdnů obojek a uvidíte, jak pohodlně se budete cítit (sama píšete, že kocour obojek "občas drbe", takže se mu asi tolik nelíbí). Nezapomeňte to vylepšit něčím, co Vám bude cinkat u hlavy při každém pohybu včetně převalení se ve spánku (jelikož kočka má mnohem lepší sluch než vy, místo rolničky použijte pořádný zvonec).

Ty "bezpečnostní důvody" jaksi nechápu. Máme 3 kočky a zatím jsme žádnou nezašlápli (přestože má manžel boty číslo 47). Občas je někde omylem zavřeme, ale jednak se (jako každá kočka) začnou za chvíli dost hlučně dobývat ven, jednak před opuštěním bytu vždy provedu "sčítání lidu". Takže to, že by nebohé zvíře někde umřelo ve skříni hladem a žízní opravdu nehrozí...

Pro 92.42:
Milá slečno, jestli máš neodbytnou potřebu kočku krášlit oboječky, zvonečky a podobnými blbostmi (cituji Tvůj příspěvek z jiného vlákna " Vy ani nevíte jak to mé kočce sluší!!!"), pořiď si k tomuto účelu nějakou plyšovou! Stejný názor mám na oblékání minipejsánečků do kanýrkových sukýnek a džínových oblečků. Živé zvíře není od toho, abychom si na něm vybíjeli své (ne)estetické představy!!!

Já to tedy obojek nechápu ani u venkovní kočky. Proti blechám existují i jiné přípravky a jakás takás výhoda označení mi přijde velmi malá proti riziku, že se kočka na oboju oběsí nebo zachytí a pojde hlady. Tuto variantu si ani nechci přestavit.
Rolnička je už vyložené týrání, s tím stopro souhlasím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
U venkovní kočky obojek chápu - má svou funkci ať už jako označení zvířete nebo jako ochrana proti blechám. Ale u bytové? K čemu?! A rolnička je už úplný nesmysl, hraničící s týráním zvířete!!! Zkuste si uvázat na 24 hodin a 7 dnů v týdnů obojek a uvidíte, jak pohodlně se budete cítit (sama píšete, že kocour obojek "občas drbe", takže se mu asi tolik nelíbí). Nezapomeňte to vylepšit něčím, co Vám bude cinkat u hlavy při každém pohybu včetně převalení se ve spánku (jelikož kočka má mnohem lepší sluch než vy, místo rolničky použijte pořádný zvonec).

Ty "bezpečnostní důvody" jaksi nechápu. Máme 3 kočky a zatím jsme žádnou nezašlápli (přestože má manžel boty číslo 47). Občas je někde omylem zavřeme, ale jednak se (jako každá kočka) začnou za chvíli dost hlučně dobývat ven, jednak před opuštěním bytu vždy provedu "sčítání lidu". Takže to, že by nebohé zvíře někde umřelo ve skříni hladem a žízní opravdu nehrozí...

Pro 92.42:
Milá slečno, jestli máš neodbytnou potřebu kočku krášlit oboječky, zvonečky a podobnými blbostmi (cituji Tvůj příspěvek z jiného vlákna " Vy ani nevíte jak to mé kočce sluší!!!"), pořiď si k tomuto účelu nějakou plyšovou! Stejný názor mám na oblékání minipejsánečků do kanýrkových sukýnek a džínových oblečků. Živé zvíře není od toho, abychom si na něm vybíjeli své (ne)estetické představy!!!

Na obojku nejsou žádné rolničky. Pokud jste nepřečetla dobře, tak píšou, že ho nosí jen občas!

No jo, jsem tyran - asi bylo lepší nechat to kotě se udusit v igelitce než si ho brát domů a léčit svrab.
Jelikož je tahle kočka rychlá, že kolikrát ani nepostřehnu, kdy mi vběhne mezi dveřma kam nemá, je rolnička pro mě řešení. Když jsem ji volala, seděla tiše - většinou pod postelí. Do práce chodím ráno o půl šesté (a fakt nemám čas hledat půl hodiny, kde je kočka), zpátky kolikrát po šesté večer, bydlím sama a mít naděláno v peřinách nebo za skříněma - děkuji, nemám zájem. A venku jsem ji nechávat nechtěla - měla asi 6 týdnů, donesla jsem ji v prosinci a netušila kde do té doby byla + nechtěla jsem riskovat, že od ní chytnou svrab i ostatní zvířata. A ponaučení - radši nereagovat.

Ale neberte to zas tak osobně. Napsala jste pochopitelné důvody proč Vaše kočka musí rolničku mít. Dočasně.

dávala jsem ze začátku kóče obojek proti blechám a klíšťatům, protože je doma i venku. Ale když 3x přišla bez něj a pokaždý ho našli sousedi u nich pod keřem, přestala jsem jí ho dávat, aby se na něm neoběsila

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, jsem tyran - asi bylo lepší nechat to kotě se udusit v igelitce než si ho brát domů a léčit svrab.
Jelikož je tahle kočka rychlá, že kolikrát ani nepostřehnu, kdy mi vběhne mezi dveřma kam nemá, je rolnička pro mě řešení. Když jsem ji volala, seděla tiše - většinou pod postelí. Do práce chodím ráno o půl šesté (a fakt nemám čas hledat půl hodiny, kde je kočka), zpátky kolikrát po šesté večer, bydlím sama a mít naděláno v peřinách nebo za skříněma - děkuji, nemám zájem. A venku jsem ji nechávat nechtěla - měla asi 6 týdnů, donesla jsem ji v prosinci a netušila kde do té doby byla + nechtěla jsem riskovat, že od ní chytnou svrab i ostatní zvířata. A ponaučení - radši nereagovat.

Nevím, jak souvisí - ač chvályhodná -.záchrana kotěte s tím, že nutit kočku trvale chodit s rolničkou je s prominutím zvěrstvo? Vyzkoušejte si to někdy na vlastní kůži - kupte si zvonec a noste jej pár dnů ve dne i v noci na krku! Jak se Vám tato představa zamlouvá? Vsadím se, že moc ne.. A proč si myslíte, že Vaše kočka to vidí jinak?!

Nezlobte se, ale stejně jako Vy i já chodím na plný úvazek do práce a ráno nemám ani minutu nazbyt. Stejně jako Vy mám rychlé a hbité kočky (rovnou 3). Stejně jako Vy ani já jim nepovoluji vstup do ložnice (nevyspala bych se). A samozřejmě, i moje kočky si stanovily za svůj hlavní životní cíl infiltraci do "zakázaných komnat". A přesto se obejdeme bez zvonečků! Jednoduše jsme se všichni (včetně dvou poměrně malých dětí) naučili být při otevírání dveří ostražití a hlídat, zda u nich nečíhá nějaká kočka. Zkráka volíme taková opatření, která sice nejsou pro nás moc pohodlná, ale zato nepůsobí kočkám žádný stres.

Zde cituji z odborného materiálu týkající se právě zvonku. Jedná se o překlad z angličtiny, tak omluvte případné stylistické lapsusy. Článek "Cat welfare: collars and bells" vyšel ve Velké Británii, kde jsou rolničky ve velkém propagovány jako ochrana populace ptáků před kočkami.:
"Změny chování, zaznamenané v poslední době u koček nosících rolničky, vyvolávají u veterinářů a etologů značné znepokojení. Rolničky na kočičím obojku mohou vést k závažným psychickým a behaviorálním problémům. Ačkoliv může tiché cinkání člověku připadat jako neškodný či dokonce příjemný zvuk, kočičí sluch je mnohem citlivější než náš a je snadné pochopit, jak hluboce může kočku ovlivnit konstantní cinkání u uší při každém pohybu. Hluk - dokonce i mírný , má kumulativní účinek na člověka i na jiné živočišné druhy. U koček nosících rolničku byl pozorován vyšší výskyt stresových poruch a depresivního chování, nechuť k aktivnímu pohybu vedoucí až k torporu (strnulosti a netečnosti) a nechutenství. Zde je nutno zdůraznit právě kumulativní účinek hluku - vyše uvedené poruchy se neprojeví hned, ale rozvíjejí se pomalu a mohou proto snadno uniknout pozornosti majitele. A konečně jsou tu některé opravdu smutné příběhy, kdy došlo k zaklínění dolní čelisti do obojku u koček, které se snažily zvonečku zbavit - s katastrofálním výsledkem pro kočku."

já dávám kocourů protibleší obojky každou sezonu a nikdy ho neztratili, kdyby se někde chytli asi by to povolilo, nedrží to nijak fest.

Naše ven nenosí. Bydlíme na vesnici, ale máme všechny kočky tak zvláštně barevné, že je každý pozná. Obojky dávám na cestu autem a na veterinu, kdyby se cokoli stalo a číča vzala roha, je tam adresa a kočena má větší šanci se vrátit, kam patří.

Naši sousedi tu mají mourinku a ta nosí obojek s malinkým červeným šátkem. Vypadá to mile :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, jak souvisí - ač chvályhodná -.záchrana kotěte s tím, že nutit kočku trvale chodit s rolničkou je s prominutím zvěrstvo? Vyzkoušejte si to někdy na vlastní kůži - kupte si zvonec a noste jej pár dnů ve dne i v noci na krku! Jak se Vám tato představa zamlouvá? Vsadím se, že moc ne.. A proč si myslíte, že Vaše kočka to vidí jinak?!

Nezlobte se, ale stejně jako Vy i já chodím na plný úvazek do práce a ráno nemám ani minutu nazbyt. Stejně jako Vy mám rychlé a hbité kočky (rovnou 3). Stejně jako Vy ani já jim nepovoluji vstup do ložnice (nevyspala bych se). A samozřejmě, i moje kočky si stanovily za svůj hlavní životní cíl infiltraci do "zakázaných komnat". A přesto se obejdeme bez zvonečků! Jednoduše jsme se všichni (včetně dvou poměrně malých dětí) naučili být při otevírání dveří ostražití a hlídat, zda u nich nečíhá nějaká kočka. Zkráka volíme taková opatření, která sice nejsou pro nás moc pohodlná, ale zato nepůsobí kočkám žádný stres.

Zde cituji z odborného materiálu týkající se právě zvonku. Jedná se o překlad z angličtiny, tak omluvte případné stylistické lapsusy. Článek "Cat welfare: collars and bells" vyšel ve Velké Británii, kde jsou rolničky ve velkém propagovány jako ochrana populace ptáků před kočkami.:
"Změny chování, zaznamenané v poslední době u koček nosících rolničky, vyvolávají u veterinářů a etologů značné znepokojení. Rolničky na kočičím obojku mohou vést k závažným psychickým a behaviorálním problémům. Ačkoliv může tiché cinkání člověku připadat jako neškodný či dokonce příjemný zvuk, kočičí sluch je mnohem citlivější než náš a je snadné pochopit, jak hluboce může kočku ovlivnit konstantní cinkání u uší při každém pohybu. Hluk - dokonce i mírný , má kumulativní účinek na člověka i na jiné živočišné druhy. U koček nosících rolničku byl pozorován vyšší výskyt stresových poruch a depresivního chování, nechuť k aktivnímu pohybu vedoucí až k torporu (strnulosti a netečnosti) a nechutenství. Zde je nutno zdůraznit právě kumulativní účinek hluku - vyše uvedené poruchy se neprojeví hned, ale rozvíjejí se pomalu a mohou proto snadno uniknout pozornosti majitele. A konečně jsou tu některé opravdu smutné příběhy, kdy došlo k zaklínění dolní čelisti do obojku u koček, které se snažily zvonečku zbavit - s katastrofálním výsledkem pro kočku."

mě by jeblo, kdyby mi 24 h denně, 365 dní v roce cinkal u ucha nějaký krám, chudák kočka

Má slova

Naše ano, chodí volně ven z domu, tak má obojek s takovým tím adresářníčkem a k tomu ještě antiparazitní obojek. je zvyklá od kotěte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naše ano, chodí volně ven z domu, tak má obojek s takovým tím adresářníčkem a k tomu ještě antiparazitní obojek. je zvyklá od kotěte.

Myslím, že je lepší alespoň nějaké označení. To si, Vy odpůrci obojků s pojistkou, myslíte, že každý při nálezu kočky bude lítat na veterinu, jestli náhodou nemá čip? Většinou to lidi ani nenapadne, neboť o existenci nějakého čipu nemají tušení.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naše ano, chodí volně ven z domu, tak má obojek s takovým tím adresářníčkem a k tomu ještě antiparazitní obojek. je zvyklá od kotěte.

A mimochodem, s gumou nemá, má ho akorát utažený, chodí tak už 6 let a nikdy se nikde nezachytla.

A co se týče těch rolniček, ono to zas takové tyranství vážně není, to se jen v dnešní době věci přehání, naše kočka ji dříve také měla no a chovala se stejně jako teď, nijak jí to neomezovalo. Výhoda rolničky je, že kočka toho tolik neuloví a nemá tolik šancí se např. nakazit červy.
Vemte si takové krávy na loukách, nebo někde na horách na pastvinách, také mají od nepaměti zvonce a nezblázní se z toho. :P

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A co se týče těch rolniček, ono to zas takové tyranství vážně není, to se jen v dnešní době věci přehání, naše kočka ji dříve také měla no a chovala se stejně jako teď, nijak jí to neomezovalo. Výhoda rolničky je, že kočka toho tolik neuloví a nemá tolik šancí se např. nakazit červy.
Vemte si takové krávy na loukách, nebo někde na horách na pastvinách, také mají od nepaměti zvonce a nezblázní se z toho. :P

No, že je mají a smířili se s tím hlukem ještě neznamená, že jim to nevadí.... já osobně tohle cinkání taky nerada.

Takže ano, naše kočky chodí bez obojku. Jen jedna chodí mimo pozemek, ostatní jsou jen na zahradě (jsme na samotě, takže ani nemají chuť chodit po sousedech, apod.).

naše vesnické kočky měly postrojek nebo obojek s vodítkem pouze na cestu k veterináři. jako pojistka proti vysmeknutí. už jsem lovila číču pod autama, nic příjemnýho

Máme číču v Praze, která si chodí ven jak chce, takže od mala také měla obojek (bez rolničky a s gumičkou), aby nám ji někdo v dobré víře neodnesl. Pak ho ztratila a pár dní nato nepřišla domů. Druhý den jsem uspořádala velkou pátrací akci (internet, letáky, ..) a do hodiny od prvního postnutí na netu byla doma - celá uplakaná, že nemohla ani mňaukat. Někdo ji musel někam zavřít a držet ji tam :( Od té doby už se nám to naštěstí nestalo (ťuk ťuk).
Takže já jsem rozhodně pro obojky, ale bez rolničky a s gumičkou.

No já tedy také přispěju do diskuse. Jednak dnes už všechny obojky by měly mít pojistku proti náhodnému oběšení. Obojek, který máme my (ale kocour jej mívá jen občas), při použití relativně malého tahu se ve sponě rozpojí - to jsem opakovaně zkoušela. Rolničku jsem IHNED po koupi ušmikla štípačkami. Pak mám ale dost šílenou zkušenost s ÚDAJNĚ antistresovým obojkem obsahujícím feromony (anebo možná spíše nějaké pachy, na které kočky reagují pozitivně, protože je to i pro kastráty; možná něco jako šanta, kozlík, apod.). (Byl nám doporučován mj. i pro cestování autem, na které náš kocour reaguje bohužel stále špatně.) No, takže prostě jsem chtěla kocourovi udělat radost, obojek za nemalé peníze jsem koupila a.....druhý den jsem jej našla sundaný a opětovnému navléknutí se dosti značně bránil (ač na ten občasně dávaný obyčejný obojek je zvyklý), takže milý obojek jsem asi 15hod po koupi odvezla do obchodu - naštěstí, i když po dlouhé době, uznali reklamaci. Takže taková je moje zkušenost. Chybami se člověk neustále učí.

Zajímalo by mne, jaký máte názor na oboječek pro kočky s čipem pro vstup do domu. Chtěla bych jm dopřát volnost, ale zase opravdu nepotřebuji mít v domě x dalších venkovních koček, které chodí na zahradu. Funguje to tak, že čip na obojku pustí do domu jen zaregistrovanou kočičku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kočka to snese, ALE musí mít obojek s gumou, aby když se někde chytí např. o větev obojek sundala místo toho, aby se na něm oběsila.

Tak naše kočka obojek nesnesla, po nasazení prostě ztuhla couvala, až spadla z phovky, byla prostě úplně mimo, takže jsme to sundali a nic.
Kocour, které děcka donesla domů, obojek měl a nijak mu asi nevadil.
Mě to ale na těch kočkách prostě nesedí. Vždyť mají tak malé tělíčko, krčeček a ty obojky mi všechny připadnou hamatné. Skoro mi to připadá jako týrání.
A veterinářka nás důrazně varovala právě před tím, co píšete. Že by se kočka prolézající někde mezi plotem nebo větvemi mohla zachytit.
Naše kozy jsou teda vyloženě bytové, ale i kdyby nebyly, obojek bych jim právě z toho důvodu (možného uškrcení) nedala.

kuree napsal(a):
Zajímalo by mne, jaký máte názor na oboječek pro kočky s čipem pro vstup do domu. Chtěla bych jm dopřát volnost, ale zase opravdu nepotřebuji mít v domě x dalších venkovních koček, které chodí na zahradu. Funguje to tak, že čip na obojku pustí do domu jen zaregistrovanou kočičku.

Tak to je dobrá technická vymoženost, o tom jsem ještě neslyšela.
Nevím... pokud čipování kočku nebude bolet, jakože chvíli jo...
A jak to funguje, to nějaká dvířka cizí kočku prostě prásknou po nosu? Jak se to řeší, když kočky polezou do dvířek nějak tak vedle sebe?

Anonym: Byl nám doporučován mj. i pro cestování autem, na které náš kocour reaguje bohužel stále špatně.

Hmmm, a musíte kočky převážet?
Nám to veterinář nedoporučil, protože prý kočka když je zvyklá v bytě, změnu prostředí prostě nepotřebuje, byť my jsme si mysleli, jak potřebuje přírodu a že by ráda šplhala po stromech v zahradě. Stejně nešplhala, pořád mi chodila za patama, přikrčená...
Kroutil nad naší neinformovanosti hlavou, prý co je to za nesmysl někam kočku převážet, když se jí to nelíbí a je z toho ve stresu. Ony klidně totiž vydrží přes víkend samy tam, kde jsou zvyklé.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
naše vesnické kočky měly postrojek nebo obojek s vodítkem pouze na cestu k veterináři. jako pojistka proti vysmeknutí. už jsem lovila číču pod autama, nic příjemnýho

Z přenosky by se snad dostat neměla, ne? Nám se to teda ještě nestalo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, jsem tyran - asi bylo lepší nechat to kotě se udusit v igelitce než si ho brát domů a léčit svrab.
Jelikož je tahle kočka rychlá, že kolikrát ani nepostřehnu, kdy mi vběhne mezi dveřma kam nemá, je rolnička pro mě řešení. Když jsem ji volala, seděla tiše - většinou pod postelí. Do práce chodím ráno o půl šesté (a fakt nemám čas hledat půl hodiny, kde je kočka), zpátky kolikrát po šesté večer, bydlím sama a mít naděláno v peřinách nebo za skříněma - děkuji, nemám zájem. A venku jsem ji nechávat nechtěla - měla asi 6 týdnů, donesla jsem ji v prosinci a netušila kde do té doby byla + nechtěla jsem riskovat, že od ní chytnou svrab i ostatní zvířata. A ponaučení - radši nereagovat.

To jste na tom s pracovní dobou jako já, a to máme v třípokojáku ještě velkého, též hbitého psa, a dva hlodavce. Taky jsem typ, který má ráno spočítáno na minuty. A jezdím do práce hromadnou dopravou, tudíž se taky nemůžu zdržet...
Fakt jí tu rolničku sundejte, prosím, mějte s tím zvířetem soucit.

Neříkejte, že neumíte najít kočku (byť moje dcera vtipně říkává, že kočka je buď všude, nebo nikde).
Vždyť po pár týdnech nebo měsících už určitě máte tip, kam tak asi vaše kočka zaleze (náš kocour byl zpočátku nechtěně zavřen v třetím šuplíku zašupovací skříně (přišla jsem na to, že nejradši si hoví na mých podprsenkách) .
A neměl problémy s tím, že by vehementně nezaškrábal na dveře skříně. Takže po takovém druhém omylu už vím, kde ho hledat.
Neříkejte, že když na kočku voláte marně, že nepřijde ani na zašustění sáčku nebo na zvuk otvírané kapsičky. To u nás funguje dokonale.
Co se týká zašlápnutí, to se nebojte, zvířata nejsou pitomá. A snad teda ve tmě po bytě neběháte - když víte, že by se kotě mohlo někde vyskytovat.
naopak stojí v cestě tak dlouho, dokud ho třeba mírně nepoposunu nohou, ale kdyby měl být v nebezpečí zašlápnutí, to by si poradil, o tom nepochybuji.
A protože obě kočky jsou při mém návratu seřazeny u vstupních dveří jak vítací výbor, už pár let otvírám dveře tak, že holt vsunu nejdřív dovnitř nohu nebo igelitku s nákupem, aby kocour - útěkář - nevyběhl ven...

Život se zvířetem není vždycky jednoduchý, to je fakt . Ale když si ho pořizuji, musím počítat s tím, že omezím sebe, ne to zvíře. Aspoň teda já.
Pořízením zvířete totiž končí pohodlíčko. Vídávám kolem sebe lidi, kteří si pořídí zvířata a pak je různě zavírají, omezují, nedovolí... no tak k čemu je mají? Igelitky prostě musíte uklidit, když se bojíte, že by se kotě mohlo udusit.
To VY musíte přizpůsobit domácnost zvířeti, ne to zvíře všelijak zešikanovat, aby "nepřekáželo". Vaše dítě přece taky nemáte celé dětství v ohrádce, "aby se mu nic nestalo"..

RomčaJelča napsal(a):

Tak to je dobrá technická vymoženost, o tom jsem ještě neslyšela.
Nevím... pokud čipování kočku nebude bolet, jakože chvíli jo...
A jak to funguje, to nějaká dvířka cizí kočku prostě prásknou po nosu? Jak se to řeší, když kočky polezou do dvířek nějak tak vedle sebe?

Nevím... pokud čipování kočku nebude bolet...
Píše tam, že ČIP NA OBOJKU... - ne ten, co se dává např. psům pod kůži.

Romčo, uvědomujete si, že drtivá většina příspěvků, na které v tomto vlákně reagujete, je dva roky stará? S těma už zřejmě nepokecáte

Neříkejte, že neumíte najít kočku (byť moje dcera vtipně říkává, že kočka je buď všude, nebo nikde).
"""""""""""""
Vzpomínám, jaké jsme zažili nervy, když jsme měli prvního kocourka pár týdnů.
Měli jsme NO. Teprve jsme je na sebe zvykali (pes po něm šel).
Jednou kotě nebylo a nebylo. Lítala jsem po baráku, volala, lákala, s manželem jsme
se pohádali, komu kotě proběhlo-proklouzlo ven a co s ním pes udělal...
Po šílený době kůtě vylezlo ze šicího stroje. Měla jsem ho rozdělaný a ve skříňce
nad koleny je kulatý otvor. Vlezlo tam a v pohodě se prospalo...

koňadra napsal(a):
Nevím... pokud čipování kočku nebude bolet...
Píše tam, že ČIP NA OBOJKU... - ne ten, co se dává např. psům pod kůži.

Aha, to se omlouvám, asi jsem četla rychle. Nějak mi při slovu čip hned naskočila asociace s tím uchem.

joanne.s napsal(a):
Romčo, uvědomujete si, že drtivá většina příspěvků, na které v tomto vlákně reagujete, je dva roky stará? S těma už zřejmě nepokecáte

Joanne, děkuji za upozornění. "Neuvědomuji" si, protože jsem se na data nedívala - jestliže se mi objevilo u tématu v celkovém přehledu "oko", nějak jsem automaticky reagovala na celé to téma . Je škoda, že sem napíšou lidi názor nebo příběh, a pak už nedopíší, co třeba změnili atd.

rapotacka11 napsal(a):
Neříkejte, že neumíte najít kočku (byť moje dcera vtipně říkává, že kočka je buď všude, nebo nikde).
"""""""""""""
Vzpomínám, jaké jsme zažili nervy, když jsme měli prvního kocourka pár týdnů.
Měli jsme NO. Teprve jsme je na sebe zvykali (pes po něm šel).
Jednou kotě nebylo a nebylo. Lítala jsem po baráku, volala, lákala, s manželem jsme
se pohádali, komu kotě proběhlo-proklouzlo ven a co s ním pes udělal...
Po šílený době kůtě vylezlo ze šicího stroje. Měla jsem ho rozdělaný a ve skříňce
nad koleny je kulatý otvor. Vlezlo tam a v pohodě se prospalo...

Jojo, kočky jsou vynalézavé, přesto mám zatím pocit, že v tom našem třípokojáku vím o všech jejich možných skrýších . Ale hlavně jsem to myslela tak, že člověk po čase už prostě ví.

No... ano, po čase skrýše znám, to je pravda, Ale kocour jich střídá tolik, mohla bych vydat seznam. A to jsme v malém bytě 1+1!

Poslední dvě, kdy mě vypekl, hledala jsem dlouho - ve skříni podhrabaný mezi svetry/nebyl vůbec vidět, ustlaná postel bez hrbolu, vlezl si mezi zakrývací deku a peřinu.

joanne.s napsal(a):
No... ano, po čase skrýše znám, to je pravda, Ale kocour jich střídá tolik, mohla bych vydat seznam. A to jsme v malém bytě 1+1!

Poslední dvě, kdy mě vypekl, hledala jsem dlouho - ve skříni podhrabaný mezi svetry/nebyl vůbec vidět, ustlaná postel bez hrbolu, vlezl si mezi zakrývací deku a peřinu.

Náš černý kocour zásadně sídlí ve skříni v "patře", kde mám podprdy, a protože nosím hodně černé, taky ho tam občas postřehnu, až se pohne. Ale prostě o těch skrýších už vím. Možná mám málo nábytku .

RomčaJelča napsal(a):
Anonym: Byl nám doporučován mj. i pro cestování autem, na které náš kocour reaguje bohužel stále špatně.

Hmmm, a musíte kočky převážet?
Nám to veterinář nedoporučil, protože prý kočka když je zvyklá v bytě, změnu prostředí prostě nepotřebuje, byť my jsme si mysleli, jak potřebuje přírodu a že by ráda šplhala po stromech v zahradě. Stejně nešplhala, pořád mi chodila za patama, přikrčená...
Kroutil nad naší neinformovanosti hlavou, prý co je to za nesmysl někam kočku převážet, když se jí to nelíbí a je z toho ve stresu. Ony klidně totiž vydrží přes víkend samy tam, kde jsou zvyklé.

Někdejší anonym = já .
Jezdívám na chalupu, kde se kocouři vyřádí. Miluje to tam hlavně starší kocour, opravdu miluje. Nachytá desítky myší, lítá po venku jak šílenej, atd. Mladej je trochu jinej, víc bázlivej, ale kupodivu na chalupě mnohem víc hodnej ke staršímu, více si tam vyhrají. Bohužel velkej nesnáší cestování. Respektive dá se to jakž takž snést, když jej vezu hladového. V minulosti se mi tuším 2x pozvracel v autě.
Po letošní zimě, kdy jsem byla mnohem víc ve městě (z osobních důvodů), tak jsem trochu na rozpacích, jak to bude dál. Ta cesta bývá opravdu hrozná. Ale zas, když to tam kocouři mají tak rádi...

joanne.s napsal(a):
No... ano, po čase skrýše znám, to je pravda, Ale kocour jich střídá tolik, mohla bych vydat seznam. A to jsme v malém bytě 1+1!

Poslední dvě, kdy mě vypekl, hledala jsem dlouho - ve skříni podhrabaný mezi svetry/nebyl vůbec vidět, ustlaná postel bez hrbolu, vlezl si mezi zakrývací deku a peřinu.

Jéé, to moji vůbec nedělají. Oni jsou kočkopsi, kam se přesunu já, tam jdou za mnou .

fikovnice napsal(a):
Jéé, to moji vůbec nedělají. Oni jsou kočkopsi, kam se přesunu já, tam jdou za mnou .

Jo, u nás je to podobné, žádné extra dlouhodobé (a už vůbec mně neznámé) skrýše se nekonají. Kocour za mnou chodí opravdu jak pes. Partner se směje, že ráno by za mnou šel kocour asi i do práce.

Ohledně toho chalupaření, je vidět, jak jsou ty kočky rozdílné. Právě že ta naše byla na chalupě děsně ustrašená, chodila mi za patama, na strom vylezla tak 2x... podél zdi chodila přikrčená - myslím, že to veterinář odhadl dobře, že v našem případě ty cesty za to nestojí. Právě že jsem měla špatné svědomí, že ji "držím" v bytě, ale on se mi vysmál, že jako o kočkách nic nevím: že i kdyby prožila celý život na parapetu jednoho okna, tak bude spokojenější a klidnější, než když ji budu zvracející převážet do přírody (kde je jednou za čas, tudíž to vnímá jako cizí prostředí).
Váš mladší kocourek, odhaduji, se tam ale asi taky bojí, proto je na toho staršího hodnější.
Teda za sebe - naší kočce se nedivím, mně se na chalupu taky nechce jezdit, já v tom každovíkendovém přejíždění jaksi nevidím smysl života.

RomčaJelča napsal(a):
Jo, u nás je to podobné, žádné extra dlouhodobé (a už vůbec mně neznámé) skrýše se nekonají. Kocour za mnou chodí opravdu jak pes. Partner se směje, že ráno by za mnou šel kocour asi i do práce.

Ohledně toho chalupaření, je vidět, jak jsou ty kočky rozdílné. Právě že ta naše byla na chalupě děsně ustrašená, chodila mi za patama, na strom vylezla tak 2x... podél zdi chodila přikrčená - myslím, že to veterinář odhadl dobře, že v našem případě ty cesty za to nestojí. Právě že jsem měla špatné svědomí, že ji "držím" v bytě, ale on se mi vysmál, že jako o kočkách nic nevím: že i kdyby prožila celý život na parapetu jednoho okna, tak bude spokojenější a klidnější, než když ji budu zvracející převážet do přírody (kde je jednou za čas, tudíž to vnímá jako cizí prostředí).
Váš mladší kocourek, odhaduji, se tam ale asi taky bojí, proto je na toho staršího hodnější.
Teda za sebe - naší kočce se nedivím, mně se na chalupu taky nechce jezdit, já v tom každovíkendovém přejíždění jaksi nevidím smysl života.

No, já to měla jinak, než se mi staly celkem šílené osobní věci (kdyžtak písnu do SZ), tj. milovala jsem také ježdění na chalupu...a od doby, co jsem sama...nějak mě to tam přestalo lákat. Navíc jde o zemědělskou usedlost a já nemám momentálně na to (zdravotně) to tam udržovat . Mám totálně rozdílné kocoury: když jsem tam velkého vzala poprvé ještě jako kotě, první co udělal, bylo, že vylezl na strom a pak se bál dolů. Od té doby se z něj stala šelma, která je snad závislá na lovení myší - nedělal tam snad nic jiného než že lovil... A ten jeho výraz v očích to štěstí, lítával po venku hodiny a hodiny, vůbec nechtěl odpočívat ani jíst, pak si přišel lehnout na mě a jako by poděkovat - že jsem jej tam vzala. Ty oči, kterýma se na mě díval, ty mi prostě vždy děkovaly...
Mladší je jinej, sice se s velkým honí po zahradě, ale v momentě, kdy mu velký vleze na strom, mladej se zasekne pod stromem a neví, co dělat...ale nahoru ani náhodou . On je kočkopes - navíc závislák na mně. Ale na chalupě to má také rád, to ne že ne. Jen si myslím, že on by se bez té chalupy obešel - důležitější jsem pro něj já (bohužel...protože ta závislost dobrá není). Takže se nabízí nápad tam jezdit jen s velkým, jenže to je zas náročné pro mě - časově, finančně, pracovně, atd. Je to dost daleko. Prostě jsem se ocitla na opravdu hodně vážných rozpacích jak to vše bude dál...
Možná je škoda, že ze starších diskusí zmizela ta koncová čísla IP adresy - mohla bych se přihlásit ke svým příspěvkům . Pořízení mých kocourů (ne naráz, bohužel) provázely dost šílené věci, opravdu smutné...

Mladší je jinej, sice se s velkým honí po zahradě, ale v momentě, kdy mu velký vleze na strom, mladej se zasekne pod stromem a neví, co dělat...ale nahoru ani náhodou



fikovnice: to jste mě pobavila!

fikovnice napsal(a):
No, já to měla jinak, než se mi staly celkem šílené osobní věci (kdyžtak písnu do SZ), tj. milovala jsem také ježdění na chalupu...a od doby, co jsem sama...nějak mě to tam přestalo lákat. Navíc jde o zemědělskou usedlost a já nemám momentálně na to (zdravotně) to tam udržovat . Mám totálně rozdílné kocoury: když jsem tam velkého vzala poprvé ještě jako kotě, první co udělal, bylo, že vylezl na strom a pak se bál dolů. Od té doby se z něj stala šelma, která je snad závislá na lovení myší - nedělal tam snad nic jiného než že lovil... A ten jeho výraz v očích to štěstí, lítával po venku hodiny a hodiny, vůbec nechtěl odpočívat ani jíst, pak si přišel lehnout na mě a jako by poděkovat - že jsem jej tam vzala. Ty oči, kterýma se na mě díval, ty mi prostě vždy děkovaly...
Mladší je jinej, sice se s velkým honí po zahradě, ale v momentě, kdy mu velký vleze na strom, mladej se zasekne pod stromem a neví, co dělat...ale nahoru ani náhodou . On je kočkopes - navíc závislák na mně. Ale na chalupě to má také rád, to ne že ne. Jen si myslím, že on by se bez té chalupy obešel - důležitější jsem pro něj já (bohužel...protože ta závislost dobrá není). Takže se nabízí nápad tam jezdit jen s velkým, jenže to je zas náročné pro mě - časově, finančně, pracovně, atd. Je to dost daleko. Prostě jsem se ocitla na opravdu hodně vážných rozpacích jak to vše bude dál...
Možná je škoda, že ze starších diskusí zmizela ta koncová čísla IP adresy - mohla bych se přihlásit ke svým příspěvkům . Pořízení mých kocourů (ne naráz, bohužel) provázely dost šílené věci, opravdu smutné...

Se samotným velkým kocourem bych tam nejezdila - zbytečně je budete vystavovat tomu stresu spolu x sám, což by tou jejich vztahu asi moc nepřidalo. Navíc věřím, že mladý coby závislák by to nesel dost špatně a mohl by začít být i znovu nečistotný, atd.

joanne.s napsal(a):
Mladší je jinej, sice se s velkým honí po zahradě, ale v momentě, kdy mu velký vleze na strom, mladej se zasekne pod stromem a neví, co dělat...ale nahoru ani náhodou



fikovnice: to jste mě pobavila!

No fakt - on je kříženej se psem! Já ho na stromě NIKDY neviděla, leda v bytě na kočičím!

lavacca napsal(a):
Se samotným velkým kocourem bych tam nejezdila - zbytečně je budete vystavovat tomu stresu spolu x sám, což by tou jejich vztahu asi moc nepřidalo. Navíc věřím, že mladý coby závislák by to nesel dost špatně a mohl by začít být i znovu nečistotný, atd.

Hmm, to je pravda. Sice jsem to párkrát v minulosti už udělala (s velkým na chalupu a mladej v bytě) - ale většinou jen přes den (maximálně 24hod), a mladej mě čekal a nečistotný nebyl, ale jen ta představa, že by se toto období vrátilo - tak jen ta představa a oblévá mě pot! A to byli i někteří, kteří nevěřili, že se vůbec někdy té čistotnosti naučí. Bůhví, co se jim honí v těch makovičkách, bůhví, co způsobilo, že se umoudřil...

fikovnice napsal(a):
Hmm, to je pravda. Sice jsem to párkrát v minulosti už udělala (s velkým na chalupu a mladej v bytě) - ale většinou jen přes den (maximálně 24hod), a mladej mě čekal a nečistotný nebyl, ale jen ta představa, že by se toto období vrátilo - tak jen ta představa a oblévá mě pot! A to byli i někteří, kteří nevěřili, že se vůbec někdy té čistotnosti naučí. Bůhví, co se jim honí v těch makovičkách, bůhví, co způsobilo, že se umoudřil...

Právě, raději bych to nepokoušela. ;) A zas si myslím, že jezdit takhle na otočku musí být docela vyčerpávající pro vás oba, ne?

Minulou sezonu jsem na otočku dojížděla také, měla jsem nemocného kocourka, i o dovolené jsem denně jezdila spát domů. S Jarynkem, který to na chalupě miluje, budu jezdit na víkend, od soboty dopoledne do neděle odpoledne a Dáša zůstane doma. Ta o nějaký víkend na chalupě nestojí, nebudu to ani zkoušet, i když se tam někde narodila. Přivezla jsem si ji v květnu a dosud je hodně plachá. Jarynek je kočkopes, před odjezdem si sám vleze do přepravky, pak je občas hodně zaskočen, když náhodou místo chalupy jede na veterinu.

Kocour mi během dvou dnů přinesl dvě sýkorky. Pomohl by obojek s rolničkou ? Ptáků mám plnou zahradu a nestojím o to, aby je kocour vychytal.

Jarynek je kočkopes, před odjezdem si sám vleze do přepravky, pak je občas hodně zaskočen, když náhodou místo chalupy jede na veterinu.


Micubisi, mám to stejně. Do přepravky leze dobrovolně, a pak se jen diví, kam to u čerta zase jdem.. A to v přepravce na žádnou chatu nejezdíme

micubisi napsal(a):
Minulou sezonu jsem na otočku dojížděla také, měla jsem nemocného kocourka, i o dovolené jsem denně jezdila spát domů. S Jarynkem, který to na chalupě miluje, budu jezdit na víkend, od soboty dopoledne do neděle odpoledne a Dáša zůstane doma. Ta o nějaký víkend na chalupě nestojí, nebudu to ani zkoušet, i když se tam někde narodila. Přivezla jsem si ji v květnu a dosud je hodně plachá. Jarynek je kočkopes, před odjezdem si sám vleze do přepravky, pak je občas hodně zaskočen, když náhodou místo chalupy jede na veterinu.

Hmm, tak teď jste mě nahlodala, tak jsem to měla v plánu já. Teď jsem stejně nemocná, takže musím vše odložit. Jinak mladej také o víkend na chalupě nestojí, kdežto velkej strašně...

micubisi napsal(a):
Minulou sezonu jsem na otočku dojížděla také, měla jsem nemocného kocourka, i o dovolené jsem denně jezdila spát domů. S Jarynkem, který to na chalupě miluje, budu jezdit na víkend, od soboty dopoledne do neděle odpoledne a Dáša zůstane doma. Ta o nějaký víkend na chalupě nestojí, nebudu to ani zkoušet, i když se tam někde narodila. Přivezla jsem si ji v květnu a dosud je hodně plachá. Jarynek je kočkopes, před odjezdem si sám vleze do přepravky, pak je občas hodně zaskočen, když náhodou místo chalupy jede na veterinu.

"Jarynek je kočkopes, před odjezdem si sám vleze do přepravky, pak je občas hodně zaskočen, když náhodou místo chalupy jede na veterinu."

Jo, tak to je dobrý!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kocour mi během dvou dnů přinesl dvě sýkorky. Pomohl by obojek s rolničkou ? Ptáků mám plnou zahradu a nestojím o to, aby je kocour vychytal.

"Orionko", my, kdo jsme primárně kočkaři Vám asi nikdo rolničku neschválíme. Ano, toto je (většinou) její účel. Ale zrovna teď někdy jsem pročítala i starší diskuze, a vesměs je to odsuzováno, i mnou...i když chápu, že zabíjení ptáků kočkami není nic úžasného. Nicméně kočka má citlivější sluch než pes, a představa, že jí 24hod něco zvoní u uší - a pro srovnání s tou citlivostí - bych si tak představovala jako by člověku na krku bimbal nějakej fakt ech zvonec - tak fakt ne. Tedy za mě ne.

Prosím, nedávejte obojek s rolničkou. Pro kočku je to trápení, ptáci na zahradě se naučí dávat si pozor. Kočka je predátor a nikdy nevíte, jestli se nazatoulá a s rolničkou umře hlady.

Já bych se nebála že se zatoulá a s rolničkou umře hlady.
Zato že jí z toho bude hrabat, jak to pořád cinká. a neuslyší ji jen ptáčci, ale všichni, včetně vás, psů apod.

Já jsem to prozatím vyřešila tak, že je přes den doma a pouštím ho ven v noci. Ta rolnička je až poslední možnost. Jeho úkolem je chytat myši a těch by s rolničkou moc nechytil. Nevím, jestli se chytání ptáků dá kocourovi vymluvit. Nenechala jsem mu je sežrat, sebrala jsem mu je. Je zrzavý a v suché trávě maximálně maskovací.
A v zahradě se objevila spousta "cizích" sýkorek. Asi přetahovaly z mírnějších oblastí a nebyly na kocoura zvyklé. Ty "domácí" jsou opatrnější. Snad už bude pokoj.

U nás jsou ptáci nejvíc aktivní brzo ráno. Tak třeba aby hlavně v tu dobu doma byl..

P.s. Orionka - jinak máte ale teda rychlého lovce! Jistě pochytá i myší plno. Je to obyč micka? kolik váží? hoďte foto "pachatele"

fikovnice napsal(a):
Hmm, tak teď jste mě nahlodala, tak jsem to měla v plánu já. Teď jsem stejně nemocná, takže musím vše odložit. Jinak mladej také o víkend na chalupě nestojí, kdežto velkej strašně...

Fíkovnice, já jsem osobně nepřítel dvou domácností. Před tím mě varovala moje starší kolegyně už někdy před 20 lety a měla svatou pravdu. Člověk pak nemá nic doděláno ani v bytě, ani na chalupě a pořád přejíždí a odpočinutý není.
Vůbec bych na Vašem místě neváhala a chalupu prodala. Sentiment není na místě.
Já takhle jezdím kvůli partnerovi, ale čím dál častěji radši zůstávám v bytě. Přestože jsem blázen do kvítek - ale v neděli začne na chalupě něco kvést a v pátek, kdy se tam dostaneme, už jeto odkvetlé; od podzimu do jara ne to člověk roztopí - ne, nemá to cenu, je to jenom žrout peněz, času a někdy i nervů.

joanne.s napsal(a):
P.s. Orionka - jinak máte ale teda rychlého lovce! Jistě pochytá i myší plno. Je to obyč micka? kolik váží? hoďte foto "pachatele"

Je to obyčejný zrzavý kocour, doufám, že myši bude chytat taky. ( Kočka mi je nosila na práh, tak jsem měla přehled )
Je chytrý a mazaný. Naučil se otvírat všechny dvěře, nejdřív ty, které se otvírají od něj, teď už i ty naopak. Také se naučil panáčkovat a prosit. Ale nevím, co se u kočky dá vychovat, dělá si co chce, všude vleze - no kočka.
Kolik váží nevím - asi jako malý pes .
Na jedné fotce je "za Boba" ( Kocour Bob, Svět podle Boba - jestli neznáte, dobře čtivé knížky ).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Orionko, pěkné fotky .

Naše kočeny ( domácí ) dostanou občas Foresto, protože máme hafana, který se mazlí s venkovníma kočenama a jednou za čas se nám objeví v kožíšku bleška. Vet nám dával spoty, ale ty nějak zvlášť nezabíraly. Foresto se nám osvědčilo. Stačí, když ho dostane jedna kočena. Venkovní dostanou tabletku. Měla bych strach, že se někde zachytí a nebude jí pomoci. Když už má kočena mít venku obojek tak bych jí pořídila místo rolničky raději takové malinkaté odrazky. I když bydlíme kus od cesty, kočky chodí za lovem na příkopu a přes silnici, čemuž nezabráním a to buď brzy ráno, nebo po setmění. Přes den většinou pospávají. Možná, kdyby ten obojek zase měly a na něm ty odrazky, mohli by Brituška Minduška a Filípek ještě běhat po dvoře. Tito skončili pod koly aut. Jenom to je kdyby...Zase naopak to vědomí, že kočka nepřišla na snídani, pak ani na večeři a představa, že někde visí, trápí se a já nevím kde...
Možná bych uvažovala o tom dát je kočkám. Ty se drží víc u domu a nemají tak velké území působnosti jako kocour. Většinou chodí lovit právě na příkopy k cestě. Kocour se hodně toulá a když cítí mrouskající kočku, jde přes mrtvoly a prodere se všude.

koňadra napsal(a):
Nevím... pokud čipování kočku nebude bolet...
Píše tam, že ČIP NA OBOJKU... - ne ten, co se dává např. psům pod kůži.

Jenže obojek s čipem může kočka lehce ztratit. Známá má kočičí dvířka na čip, kterých k nim dostala asi 10 ks a aplikuje se kočce podobně jako u psů, také se zaregistruje a plní pak funkci "klíče ke dvířkům" i identifikační. To mi přijde docela smysluplné. Funguje to bez problémů již asi 5 let, dvířka můžete v případě potřeby zablokovat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je to obyčejný zrzavý kocour, doufám, že myši bude chytat taky. ( Kočka mi je nosila na práh, tak jsem měla přehled )
Je chytrý a mazaný. Naučil se otvírat všechny dvěře, nejdřív ty, které se otvírají od něj, teď už i ty naopak. Také se naučil panáčkovat a prosit. Ale nevím, co se u kočky dá vychovat, dělá si co chce, všude vleze - no kočka.
Kolik váží nevím - asi jako malý pes .
Na jedné fotce je "za Boba" ( Kocour Bob, Svět podle Boba - jestli neznáte, dobře čtivé knížky ).

Krásnej macek!

RomčaJelča napsal(a):
Fíkovnice, já jsem osobně nepřítel dvou domácností. Před tím mě varovala moje starší kolegyně už někdy před 20 lety a měla svatou pravdu. Člověk pak nemá nic doděláno ani v bytě, ani na chalupě a pořád přejíždí a odpočinutý není.
Vůbec bych na Vašem místě neváhala a chalupu prodala. Sentiment není na místě.
Já takhle jezdím kvůli partnerovi, ale čím dál častěji radši zůstávám v bytě. Přestože jsem blázen do kvítek - ale v neděli začne na chalupě něco kvést a v pátek, kdy se tam dostaneme, už jeto odkvetlé; od podzimu do jara ne to člověk roztopí - ne, nemá to cenu, je to jenom žrout peněz, času a někdy i nervů.

Také souhlasím! Chatu, chalupu jsem nikdy nechtěla. Být uvázaný pořád k jednomu místu? Honit se přes týden doma, abych stihla uklidit, vyprat... a potom se honit celý víkend na chalupě? A dávat peníze do dvou domácností? Nic pro mne, život se má prožít alespoň trošku v klidu. Vzhledem k tomu, že bydlím v baráku, ani nemám potřebu jezdit "za čerstvým vzduchem" a protože mám zvířata, tak se stejně moc jezdit nedá a ani nemám tu potřebu. Nicméně, pokud bych chtěla vypadnout, raději bych si občas na víkend zaplatila nějaký penzion, pokaždé jinde, alespoň něco poznám, a také to bude i s jídlem a pohodlím, takže by to byl odpočinek. A peníze? Už by byly dávno ušetřené přinejmenším za benzín za neustálé dojíždění na chalupu.

Moje bytovky obojky maji i s rytou znamkou na nem. Kolikrat se mi nektera prosmekla pod nohama a letela mrknout dolu, kdyby jeste nekdo otevrel a tahle jen na byt navykla cicinda vybehla ven, nemuselo by to dopadnout dobre. Ani jedne to v nicem nevadi.

SuePixie napsal(a):
Moje bytovky obojky maji i s rytou znamkou na nem. Kolikrat se mi nektera prosmekla pod nohama a letela mrknout dolu, kdyby jeste nekdo otevrel a tahle jen na byt navykla cicinda vybehla ven, nemuselo by to dopadnout dobre. Ani jedne to v nicem nevadi.

Obě naše kočky přijdou na zavolání zpátky. Kocour vyběhne z bytu, ale jen o jedno poschodí níž nebo výš a nechá se zavolat na pamlsek, kočka slyšela na jméno, zastavila se a počkala, než jsme oběhli barák, když nám spadla z balkónu a zdrhala pryč. Jsme v okolí jediní, kdo má kočky, a asi všichni sousedé to o nás vědí (vidívají kočky na zábradlí), takže předpokládám, že by věděli, kam zazvonit.
Myslím, že kdyby někdo kočku nechtěl vrátit, nevrátí ji ani s obojkem a jménem, takže očekávaná ojedinělá situace s případným útěkem mi připadá zanedbatelná oproti tomu pověsit kočce na celý život na krk obojek á-la "co kdyby někdy"..

Ani jedne to v nicem nevadi.

Podobná vyjádření mě fascinují . Ta zvířata nám to řekla? Jak to můžeme vědět?
Známá pověsila na krk štěněti korálky, perličky. Když vidím to štěně, jak leží, říkám si, panebože, vždyť to musí přes tu kůži cítit... Samozřejmě že usne i přesto, že ho někde něco tlačí, případně se pootočí. Ale je to tak správně?
(jen tak uvažuji) .

Tak mne by neprisla zatim ani jedna, jelikoz byly obe tyrane, hlavne ta nova prisla v prisernym stavu z mnozirny, takze ano, stoji mi to za to celodenni noseni, protoze staci otevrit, chvilka nepozornosti, mirny ulek (coz je ted raz dva) a je vsechno v cudu. Co se tyce toho, jestli neco kocce vadi nebo ne, nezjistim logicky v rozhovoru s kockou, ale v chovani, ani jedna o tom tenounkym obojku prakticky nevi, v nicem neprekazi, necinka a ma absolutne minimalni vahu. Taky nosim retizky a nezblaznim se z toho, tak proc by mela kocka. Trosku to tu prehanite. Nerikam, kdyby behaly s rolnickama, tam jsem taky proti, ale tohle je trochu mimo misu a antiparazitalni obojky vam taky vadi? A co okrouzkovani ptaci, taky jsou tyrani?

Taky nosim retizky a nezblaznim se z toho, tak proc by mela kocka....
antiparazitalni obojky vam taky vadi? A co okrouzkovani ptaci, taky jsou tyrani

Ale to je všechno jen "člověčí" odhad. To je jako byste řekla, že když Vám chutná špenát, proč by neměl chutnat někomu jinému.
Tak já to mám přesně opačně, z náramku by mě jeblo, všechny mám v krabičce, řetízek taky nenosím a prstýnek nosím jen proto, že mi ho dal partner, ale na prstu mi to vadí a častokrát za den pomyslím na to, že ho sundám. Mě to prostě otravuje.
Člověk to holt všecko bere podle sebe.

My naše zvířata, která máme rádi, nemáme navlečená do obojků; a osobně si fakt myslím, že kroužky ptákům vadí. Akorát nám to neřeknou.
Samozřejmě něco je bohužel nutností, ale...
Zkuste se do těch zvířat trošku vžít.

My obojky dáváme, ale jen ty kvuly klištatum, jinak bychom jim je nadavali, ale ty antiparazitni jsou potrba... Jinak je obojek zbytečná prakazka pro kocku a jen ji to omezuje a nebyt parazitu, taky nedavam, ale nejde to jinak, a kocicky uz si zvykly...

NC

No jo, toto má každý jinak. Já chalupu miluju a ani se nebojím napsat, že mě k ní pojí i sentiment - je to usedlost z 19.stol. - po mých praprapra...předcích. Jen holt budu muset nějak vymyslet jak to bude dál - kdo (zřejmě za peníze) obstará ty nejnutnější práce - aspoň sekání trávy, teď bych ráda sehnala někoho na prořezání stromů (je nejvyšší čas). Ono je fakt jiná situace bydlet v RD a bydlet v paneláku. V létě mám v bytě přes 40 stupňů, na chalupě, kde jsou metrové zdi, se musím pomalu choulit do svetrů - ale to je právě v období těch každoročních veder to úžasné. Plus - božský klid! Kdo nezažil panelákový bordel, naprosto bezohledné sousedy - hulící - takže v bytě máte nakouřeno, ptž vše prostupuje stupačkami nebo čím, pravidelně slýchat jak se sousedi navzájem "přesvědčují o tom jak se mají rádi", pravidelně bouchání, vrtání příklepovou vrtačkou nesoucí se třeba přes 8 pater, tak kdo toto všechno nezažil, tak ty útěkáře z betonu do zeleně nepochopí...

Jinak, i když jsem to už myslím psala dřív, tak jsem proti obojkům, a to i proti antiparazitárním.

fikovnice napsal(a):
No jo, toto má každý jinak. Já chalupu miluju a ani se nebojím napsat, že mě k ní pojí i sentiment - je to usedlost z 19.stol. - po mých praprapra...předcích. Jen holt budu muset nějak vymyslet jak to bude dál - kdo (zřejmě za peníze) obstará ty nejnutnější práce - aspoň sekání trávy, teď bych ráda sehnala někoho na prořezání stromů (je nejvyšší čas). Ono je fakt jiná situace bydlet v RD a bydlet v paneláku. V létě mám v bytě přes 40 stupňů, na chalupě, kde jsou metrové zdi, se musím pomalu choulit do svetrů - ale to je právě v období těch každoročních veder to úžasné. Plus - božský klid! Kdo nezažil panelákový bordel, naprosto bezohledné sousedy - hulící - takže v bytě máte nakouřeno, ptž vše prostupuje stupačkami nebo čím, pravidelně slýchat jak se sousedi navzájem "přesvědčují o tom jak se mají rádi", pravidelně bouchání, vrtání příklepovou vrtačkou nesoucí se třeba přes 8 pater, tak kdo toto všechno nezažil, tak ty útěkáře z betonu do zeleně nepochopí...

Toto byla reakce na "Koňadru" a "Romčujelču". Nevložila jsem citaci, pardon.

fikovnice napsal(a):
No jo, toto má každý jinak. Já chalupu miluju a ani se nebojím napsat, že mě k ní pojí i sentiment - je to usedlost z 19.stol. - po mých praprapra...předcích. Jen holt budu muset nějak vymyslet jak to bude dál - kdo (zřejmě za peníze) obstará ty nejnutnější práce - aspoň sekání trávy, teď bych ráda sehnala někoho na prořezání stromů (je nejvyšší čas). Ono je fakt jiná situace bydlet v RD a bydlet v paneláku. V létě mám v bytě přes 40 stupňů, na chalupě, kde jsou metrové zdi, se musím pomalu choulit do svetrů - ale to je právě v období těch každoročních veder to úžasné. Plus - božský klid! Kdo nezažil panelákový bordel, naprosto bezohledné sousedy - hulící - takže v bytě máte nakouřeno, ptž vše prostupuje stupačkami nebo čím, pravidelně slýchat jak se sousedi navzájem "přesvědčují o tom jak se mají rádi", pravidelně bouchání, vrtání příklepovou vrtačkou nesoucí se třeba přes 8 pater, tak kdo toto všechno nezažil, tak ty útěkáře z betonu do zeleně nepochopí...

Také bydlím v paneláku, je to stejné jako u Vás. Jsem ráda, že můžu aspoň víkendy trávit na chalupě a nekoukám jen z balkonu, když je hezky. V našem městě se bojím jít i do parku. Takže Vás plně chápu. A cestovat sama do nějakého penzionu na víkend a platit druhé lůžko, to jsem raději pěkně v klídku na chaloupce 40 km od domova, s kocourkem, který je tam stejně šťastný jako já.

micubisi napsal(a):
Také bydlím v paneláku, je to stejné jako u Vás. Jsem ráda, že můžu aspoň víkendy trávit na chalupě a nekoukám jen z balkonu, když je hezky. V našem městě se bojím jít i do parku. Takže Vás plně chápu. A cestovat sama do nějakého penzionu na víkend a platit druhé lůžko, to jsem raději pěkně v klídku na chaloupce 40 km od domova, s kocourkem, který je tam stejně šťastný jako já.

...tak to máme hodně podobné, i tou vzdáleností. Já musím nějak dořešit i to nešťastné cestování, kdy je velkému kocourovi v autě špatně, díky tomu (i špatným zkušenostem z minulosti, kdy se pozvracel v autě), se teď cestování bojí. Přitom na chalupě to miluje... Obdivuji a závidím těm, co tu kdysi psali, že sundají přepravku, kočka pochopí, že se jede na chalupu a sama do přepravky vleze. Také bych to tak chtěla mít, ale nevěřím, že se zadaří. Je to zajímavé - že jsou rozdíly mezi kočkami i v tom, že jedné je z jízdy špatně, a jiné ne...

fikovnice napsal(a):
No jo, toto má každý jinak. Já chalupu miluju a ani se nebojím napsat, že mě k ní pojí i sentiment - je to usedlost z 19.stol. - po mých praprapra...předcích. Jen holt budu muset nějak vymyslet jak to bude dál - kdo (zřejmě za peníze) obstará ty nejnutnější práce - aspoň sekání trávy, teď bych ráda sehnala někoho na prořezání stromů (je nejvyšší čas). Ono je fakt jiná situace bydlet v RD a bydlet v paneláku. V létě mám v bytě přes 40 stupňů, na chalupě, kde jsou metrové zdi, se musím pomalu choulit do svetrů - ale to je právě v období těch každoročních veder to úžasné. Plus - božský klid! Kdo nezažil panelákový bordel, naprosto bezohledné sousedy - hulící - takže v bytě máte nakouřeno, ptž vše prostupuje stupačkami nebo čím, pravidelně slýchat jak se sousedi navzájem "přesvědčují o tom jak se mají rádi", pravidelně bouchání, vrtání příklepovou vrtačkou nesoucí se třeba přes 8 pater, tak kdo toto všechno nezažil, tak ty útěkáře z betonu do zeleně nepochopí...

Já Tě chápu, i když teda já jsem zrovna panelákové dítě (moji maminku bych do baráku nedostala) a mám asi štěstí, že sousedy máme naopak vynikající. S tím vedrem v létě v bytě máš pravdu, ale zase - na naší chalupě se dá vydržet právě jen v tom největším parnu, jinak je tam děsná zima. To mě přímo odpuzuje, nejsem schopná vevnitř ve třech svetrech nic pořádně dělat.
Klid tam teda je, ale ptáci cvrlikají i v Brně a jak jsme včera vjížděli do Brna a postřehli ten městský frmol, uvědomila jsem si, že je mi hned nějak líp , domáčtěji . Nemám ráda samotu a nějak duševně nepotřebuji ani nějaké to lesní ticho.
Sentiment se mě v našem případě netýká, chalupa mi nepatří a i kdyby, asi bych to právě z praktických důvodů vzdala, protože co to sežere peněz, nad tím jen kroutím hlavou (a celoročně se tam přitom bydlet nedá). A to nemluvím o benzínu plus neustálém pátečním balení - pro mě je to fakt otravné.
Pro mě by byl ideální domeček se zahradou, ale někde ve městě... A ta možnost pro mě padla, takže se co nejlíp zařizuji v bytě (markýzy, žaluzie, klimoška).
Každopádně je fajn, že každý máme nějakou tu možnost... Určitě někoho na brigádku najdeš, neboj. Akorát se obávám, že to je pořád dokola, prostě nekonečná práce, kterou je nutno řešit každoročně... nevím...

RomčaJelča napsal(a):
Já Tě chápu, i když teda já jsem zrovna panelákové dítě (moji maminku bych do baráku nedostala) a mám asi štěstí, že sousedy máme naopak vynikající. S tím vedrem v létě v bytě máš pravdu, ale zase - na naší chalupě se dá vydržet právě jen v tom největším parnu, jinak je tam děsná zima. To mě přímo odpuzuje, nejsem schopná vevnitř ve třech svetrech nic pořádně dělat.
Klid tam teda je, ale ptáci cvrlikají i v Brně a jak jsme včera vjížděli do Brna a postřehli ten městský frmol, uvědomila jsem si, že je mi hned nějak líp , domáčtěji . Nemám ráda samotu a nějak duševně nepotřebuji ani nějaké to lesní ticho.
Sentiment se mě v našem případě netýká, chalupa mi nepatří a i kdyby, asi bych to právě z praktických důvodů vzdala, protože co to sežere peněz, nad tím jen kroutím hlavou (a celoročně se tam přitom bydlet nedá). A to nemluvím o benzínu plus neustálém pátečním balení - pro mě je to fakt otravné.
Pro mě by byl ideální domeček se zahradou, ale někde ve městě... A ta možnost pro mě padla, takže se co nejlíp zařizuji v bytě (markýzy, žaluzie, klimoška).
Každopádně je fajn, že každý máme nějakou tu možnost... Určitě někoho na brigádku najdeš, neboj. Akorát se obávám, že to je pořád dokola, prostě nekonečná práce, kterou je nutno řešit každoročně... nevím...

Jj, v podstatě se vším, co píšeš také souhlasím. Domeček ve městě by byl značka ideál. Ale o tom můžu asi jen snít. No, zrovna teď se v našem paneláku opět vrtá , kocouři se bojí, letěli se někam schovat, někdy říkávám, že jsme dům hrůzy. Plno prapodivnejch individuí, navíc plno bytů pronajatých mladým hulalům, co v noci dělají bordel. Fakt děs a hrůza! Kdybych aspoň tu chalupu neměla tak daleko a nebyly vždy zasekané silnice...

Stratilo se nám kotě bez obojku, koupili jsme obojky s rolničkou a adresářem a ta rolnička oběma našim kočkám zachránila život. Jednu jsme našli zaklíněnou mezi fólií a plotem, kdyby nezvonila při tom, jak se chtěla dostat ven, tak ji nenajdeme. Kocourka zavřeli zrejmě do chléva a objevil se za 3 dny povyživený, smradlavý, ale živý trhal se při každém zvuku, nemohl usnout, týden jsme ho museli nosit na rukou jako dítě, jakou asi traumu prožil, ale zřejmě podle zvuku zistili, že ve chlévě někdo je. Proto jsem vyhledal tuto stránku a chtél bych zistit, zda opravdu rolnička kočkám natolik vadí, aby měly psychické problémy u našich koček se to nijak neprojevuje a dokonce vždy zbystří pozornost, když druhý přichází i z daleka. Rolnička ale vadí sousedovic psu, sousedka mě poprosila, abych rolničku z obojku sundal.

Stratilo se nám kotě bez obojku, koupili jsme obojky s rolničkou a adresářem a ta rolnička oběma našim kočkám zachránila život. Jednu jsme našli zaklíněnou mezi fólií a plotem, kdyby nezvonila při tom, jak se chtěla dostat ven, tak ji nenajdeme. Kocourka zavřeli zrejmě do chléva a objevil se za 3 dny povyživený, smradlavý, ale živý trhal se při každém zvuku, nemohl usnout, týden jsme ho museli nosit na rukou jako dítě, jakou asi traumu prožil, ale zřejmě podle zvuku zistili, že ve chlévě někdo je. Proto jsem vyhledal tuto stránku a chtél bych zistit, zda opravdu rolnička kočkám natolik vadí, aby měly psychické problémy u našich koček se to nijak neprojevuje a dokonce vždy zbystří pozornost, když druhý přichází i z daleka. Rolnička ale vadí sousedovic psu, sousedka mě poprosila, abych rolničku z obojku sundal.Počkám asi do 1 roku a pak to udělám, než si kočky na revír zvykonou.

Ryan, vzhledem k tomu, že kočky i psi mají daleko lepší sluch než lidé, tak jsem upřímně přesvědčena, že jim ten zvuk vadí.

"ale živý trhal se při každém zvuku, nemohl usnout"
tohle může být docela dobře důsledek těch rolniček a ne toho, že byl někde zavřený (respektive rolničky ho mohly "dodělat"). Ona si ta kočka umí zamňoukat, když potřebuje (taky jsem takhle našla jednoho kocoura u sousedů v garáži, druhého v kanalizačním potrubí pod cestou, třetí - kterého ztratil chlap při venčení psů řval za plotem u cesty...

ryan: a ta rolnička oběma našim kočkám zachránila život.


...který by asi nebylo potřeba zachraňovat, kdyby se kočka nezaklínila (předpokládám, že za obojek - jak nás kdysi varovala jedna šikovná veterinářka).
Hlasuji pro okamžité sundání rolničky, dovedete si přestavit, co ten zvuk s tak citlivým sluchem, jaký kočky mají, a její psychikou udělá?

My máme bytové kočky a sama jsem si říkala, jak bych na dědině zabránila tomu, aby se ztratily, resp. aby mi je někdo vrátil na základě telef. čísla na obojku atd., ale život je život a než cpát zvířeti na krk obojek (nedejbože s něčím tak otřesným, jako je zvonící plechová hloupost) a otravovat ho s tím a riskovat, že právě za ten obojek se někde mezi plotovými plaňkami zachytí, radši bych to nechala osudu bez obojku. A hmn má pravdu - kočky umějí v některých situacích vyřvávat dostatečně hlasitě samy .

Nezaklínila se za obojek ale nemohla vycouvat v prostoru mezi drátěným plotem a zelenou fólií.

Ryan, sundejte jim ty obojky hned. Ven pouštěné kočky se zkrátka ztrácejí, a ztrácejí se většinou proto, že se jim stane nějaké neštěstí, ne že se zatoulají. Obojek riziko smrtelné nehody o dost zvětšuje a zdaleka nevyváží případ, že by ztracenou kočku někdo dle údajů z obojku vrátil. A pokud někdo kočku někam nedopatřením zavře, uslyší její mňukání a ne cinkání rolničky, které kočkám musí kočkám ničit nervy. Vám by nevadilo, kdyby Vám při každém pohybu něco cinkalo u ucha?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ryan, vzhledem k tomu, že kočky i psi mají daleko lepší sluch než lidé, tak jsem upřímně přesvědčena, že jim ten zvuk vadí.

"ale živý trhal se při každém zvuku, nemohl usnout"
tohle může být docela dobře důsledek těch rolniček a ne toho, že byl někde zavřený (respektive rolničky ho mohly "dodělat"). Ona si ta kočka umí zamňoukat, když potřebuje (taky jsem takhle našla jednoho kocoura u sousedů v garáži, druhého v kanalizačním potrubí pod cestou, třetí - kterého ztratil chlap při venčení psů řval za plotem u cesty...

Myslím si totéž, co "hmn_", kočka má ještě více citlivý sluch než pes! Takže myslím si, že je vynervovaný z toho cinkání. Kdysi tu kdosi psal přirovnání, jak by se asi člověk cítil, kdyby měl na krku obří kravský zvonec...no já bych zcvokla asi už po pár hodinách...

ladd napsal(a):
Ryan, sundejte jim ty obojky hned. Ven pouštěné kočky se zkrátka ztrácejí, a ztrácejí se většinou proto, že se jim stane nějaké neštěstí, ne že se zatoulají. Obojek riziko smrtelné nehody o dost zvětšuje a zdaleka nevyváží případ, že by ztracenou kočku někdo dle údajů z obojku vrátil. A pokud někdo kočku někam nedopatřením zavře, uslyší její mňukání a ne cinkání rolničky, které kočkám musí kočkám ničit nervy. Vám by nevadilo, kdyby Vám při každém pohybu něco cinkalo u ucha?

Přesně tak. Naprosto souhlasím.

RomčaJelča napsal(a):
ryan: a ta rolnička oběma našim kočkám zachránila život.


...který by asi nebylo potřeba zachraňovat, kdyby se kočka nezaklínila (předpokládám, že za obojek - jak nás kdysi varovala jedna šikovná veterinářka).
Hlasuji pro okamžité sundání rolničky, dovedete si přestavit, co ten zvuk s tak citlivým sluchem, jaký kočky mají, a její psychikou udělá?

My máme bytové kočky a sama jsem si říkala, jak bych na dědině zabránila tomu, aby se ztratily, resp. aby mi je někdo vrátil na základě telef. čísla na obojku atd., ale život je život a než cpát zvířeti na krk obojek (nedejbože s něčím tak otřesným, jako je zvonící plechová hloupost) a otravovat ho s tím a riskovat, že právě za ten obojek se někde mezi plotovými plaňkami zachytí, radši bych to nechala osudu bez obojku. A hmn má pravdu - kočky umějí v některých situacích vyřvávat dostatečně hlasitě samy .

Jinak oni někteří lidé dávají ty rolničky kvůli tomu, aby kočky nelovily ptáčky. Ale podle mě to je holt příroda. A nedejbože, když je ta kočka špatně krmená, v podstatě závislá na tom, co si uloví, tak myslím, že s tou rolničkou těžko uloví nejen ptáčka, ale i myš!

ladd napsal(a):
Ryan, sundejte jim ty obojky hned. Ven pouštěné kočky se zkrátka ztrácejí, a ztrácejí se většinou proto, že se jim stane nějaké neštěstí, ne že se zatoulají. Obojek riziko smrtelné nehody o dost zvětšuje a zdaleka nevyváží případ, že by ztracenou kočku někdo dle údajů z obojku vrátil. A pokud někdo kočku někam nedopatřením zavře, uslyší její mňukání a ne cinkání rolničky, které kočkám musí kočkám ničit nervy. Vám by nevadilo, kdyby Vám při každém pohybu něco cinkalo u ucha?

"Ladd", vím, že jsme si mnohokrát psali o kočkách - různé zkušenosti a tak. Četl jste to vlákno "Podivné chování kocourka"? Ve zkratce: u mého mladšího kocoura propukla FeLV. Sice mám rozjeto plno akcí, ale každá zkušenost, rada, tip, atd. se hodí. Nemáte s touto sviňskou nemocí nějaké zkušenosti?

Dnes při bouřce v noci jsem s kocourem na rukou hledali kočku po vesnici a právě na zvuk rolničky, který jsem ještě neslyšel, mě kocour nasměřoval do míst, kde kočka přes plot spadla...Nevyspal jsem se, ale získal jsem další zkušenost...ještě k těm obojkům, s kočkou jsem byl na operaci, napíchla se na plot, plno hnisu nad ocasem, dostala trychtýř, aby si ránu neolizovala, s tílm lítala jak šílená, když jse přišel z práce domů, kočka seděla u dveří a "usmívala se", hned jsem zistil proč - sundala si trychtýř i s obojkem :-D

Ryan, tak ji už nechte volně... Já si myslím, že cokoliv zvířatům navlečeme, musí jim vadit. Akorát že nám to neřeknou. Je to na empatii člověka.

fikovnice napsal(a):
Jinak oni někteří lidé dávají ty rolničky kvůli tomu, aby kočky nelovily ptáčky. Ale podle mě to je holt příroda. A nedejbože, když je ta kočka špatně krmená, v podstatě závislá na tom, co si uloví, tak myslím, že s tou rolničkou těžko uloví nejen ptáčka, ale i myš!

Ale podle mě to je holt příroda.

Přesně tak. V přírodě existuje rovnováha a tu většinou nepatřičně naruší až člověk svou blbostí...

ryan napsal(a):
Dnes při bouřce v noci jsem s kocourem na rukou hledali kočku po vesnici a právě na zvuk rolničky, který jsem ještě neslyšel, mě kocour nasměřoval do míst, kde kočka přes plot spadla...Nevyspal jsem se, ale získal jsem další zkušenost...ještě k těm obojkům, s kočkou jsem byl na operaci, napíchla se na plot, plno hnisu nad ocasem, dostala trychtýř, aby si ránu neolizovala, s tílm lítala jak šílená, když jse přišel z práce domů, kočka seděla u dveří a "usmívala se", hned jsem zistil proč - sundala si trychtýř i s obojkem :-D

Kočka spadla přes plot kam, že se nemohla vrátit? Jiné kočky tam nepadají? - to je divné. Jestli ty Vaše nejsou zblblé z těch rolniček. Nechte si poradit, obojky, rolničky sundejte.

ryan napsal(a):
Dnes při bouřce v noci jsem s kocourem na rukou hledali kočku po vesnici a právě na zvuk rolničky, který jsem ještě neslyšel, mě kocour nasměřoval do míst, kde kočka přes plot spadla...Nevyspal jsem se, ale získal jsem další zkušenost...ještě k těm obojkům, s kočkou jsem byl na operaci, napíchla se na plot, plno hnisu nad ocasem, dostala trychtýř, aby si ránu neolizovala, s tílm lítala jak šílená, když jse přišel z práce domů, kočka seděla u dveří a "usmívala se", hned jsem zistil proč - sundala si trychtýř i s obojkem :-D

Jj, to je sranda, že je poznat, když se kočky usmívají. Ale úplně nejvíc to poznám na našem psovi. Na něm poznám i to, že se nejen usmívá, ale přímo chechtá...

RomčaJelča napsal(a):
Ale podle mě to je holt příroda.

Přesně tak. V přírodě existuje rovnováha a tu většinou nepatřičně naruší až člověk svou blbostí...

Rolničkyuž nemají

Chválíme .

ryan napsal(a):
Rolničkyuž nemají

Pro odmitace obojku: Macinovi je jedno jestli ma obojek, je bezpečnostní a s rolnickou. S rolnickou si hraje, kdyz mu jej sundam, takže mu opravdu nevadí to cinkani. Obojek sundavam jen na noc. Ve 3 patrovem domě máme hodně otevřeného prostoru a on často číhá na kolemjdoucí - vyskočí ze schovky s packami ve vzduchu, takové kočičí baf nebo proletí pod nohama. Chce si hrát, ale bez rolničky by uz kolikrát nejen on prisel k úrazu. Možná až bude starší a nebude vyskakovat odkudkoli, tak mu jej dávat nebudu. U venkovních koček chápu antiparazitni obojek, ale měl by být bezpečnostní ideálně i s reflexnimi prvky, pokud zije ve městě.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Http://www.ifauna.cz/kocky/diskuse/detail/3175681/nebezpeci-obojku-u-kocek#a3180833.

Naše kočky mají samovypínací obojek, který se p&ři zachycení rozepne. Sice jich už pár stratily, ale mají tam adresu a jsem klidnéjší.

Dobrý den,
opravdu nošení rolničky u kočky považuji za zvěrstvo!Jak tady někdo už psal, dejte si na krk zvonec a choďte s ním a chci Vás vidět.

A co kdyz nechci aby mi kocka kazdy den nosila chudaky ulovene ptaky...?to vas tady nenapadlo chytraci!
proto rolnicka na krk.

Arnold33 napsal(a):
A co kdyz nechci aby mi kocka kazdy den nosila chudaky ulovene ptaky...?to vas tady nenapadlo chytraci!
proto rolnicka na krk.

A pomáhá to?

ladd napsal(a):
A pomáhá to?

U nás na venkově to pomáhá. Kočka když se přikrčí a chce se k ptákovi přikrást z blízka, tak si začne do rolničky kopat a chtě, nechtě ho vyplaší. Jedině nám ptáky nosí když se vyškrábe na strom do hnízda, což ale není tak často.

Naše kočka má obojek proti klíšťatům a blechám a je to bez problému(chdí ven i domů).

ladd napsal(a):
A pomáhá to?

Prý ne. Říkali sousedi, že chytli toulavku, co jim chodila lovit ptáčky na zahradu, a dali jí stužku s rolničkou. A rozdíl žádný. Na druhou stranu - asi by museli dát rolničku každé toulavé číče a že těch tady je, tak nevím, jak moc je to relevantní.
Já posoudit nemůžu, máme na zahradě psa.

Arnold33 napsal(a):
A co kdyz nechci aby mi kocka kazdy den nosila chudaky ulovene ptaky...?to vas tady nenapadlo chytraci!
proto rolnicka na krk.

Mam ptacky rada, ale nebudu kvuli nim tyrat kocku. Vite, co to pro ni musi byt, kdyz ma xxkrat lepsi sluch nez clovek?

Navic zdravy ptak kocce uletne. Mame 4 venkovni kocky a ptacka prinesou max 1x mesicne. Jinak nosi mysi a to i nekolik za den. Ptacku u nas mame spousty, maji rozvesene i budky a odchovavaji v sadu, kam kocky chodi.

lavacca napsal(a):
Mam ptacky rada, ale nebudu kvuli nim tyrat kocku. Vite, co to pro ni musi byt, kdyz ma xxkrat lepsi sluch nez clovek?

Navic zdravy ptak kocce uletne. Mame 4 venkovni kocky a ptacka prinesou max 1x mesicne. Jinak nosi mysi a to i nekolik za den. Ptacku u nas mame spousty, maji rozvesene i budky a odchovavaji v sadu, kam kocky chodi.

No, zdravý a dospělý pták ulétne, ptáče z hnízda to má spočítané.
My máme psa a těch hnízd, co přibylo, toho zpěvu a i dospělců, co k nám jen přiletí na návštěvu!
On je taky rozdíl mezi toulavou kočkou a kočkou, která je opečovávaná a nakrmená. Ta toulavá půjde po těch hnízdech, aby se nažrala, má tam snadnou kořist. Nakrmená si spíš půjde hrát s tou myší.
Toulavé kočky jsou problém, u nás jsou přemnožené, tak to mám z první ruky. Akorát to ta rolnička asi nevyřeší. To hnízdo prostě nemá uši, aby rolničku slyšelo, ani nožičky, aby kočce uteklo.
Ale to Vám nemá smysl říkat, Vy se o svoje kočičky staráte a staráte se i o ptáčky, když jim věšíte budky...

Arnold33 napsal(a):
A co kdyz nechci aby mi kocka kazdy den nosila chudaky ulovene ptaky...?to vas tady nenapadlo chytraci!
proto rolnicka na krk.

V takovém případě je tady jednoduchá možnost - nepořizovat si kočku!

Dnes jsem brouzdala po internetu a hledala články o výchově koček, jelikož mám doma stále kocourka tuláčka a nevím, jak dál.
Při tomto hledání jsem narazila na stránky specialistky na tréning zvířat paní Kláry Vodičkové a zaujal mě tam článek o obojcích a rolničkách.

Tak a teď babo raď, co je správné a co ne...

http://www.bad-kitty.cz/news/obojky-/.

balisek napsal(a):
V takovém případě je tady jednoduchá možnost - nepořizovat si kočku!

To nic neřeší, přijde sousedova. :).

Dobrý den,

no jasně, moje kočka nosí antiparazitní obojek Tentohle pro zajímavost =D https://www.elektro-obojky.cz/antiparazitni-obojky-pro-psy/menforsan-prirodni-repelentni-obojek-pro-kocky-30cm

Machyska napsal(a):
Dnes jsem brouzdala po internetu a hledala články o výchově koček, jelikož mám doma stále kocourka tuláčka a nevím, jak dál.
Při tomto hledání jsem narazila na stránky specialistky na tréning zvířat paní Kláry Vodičkové a zaujal mě tam článek o obojcích a rolničkách.

Tak a teď babo raď, co je správné a co ne...

http://www.bad-kitty.cz/news/obojky-/.

No já nevím, když si vezmu, že mám bytovku, aby nosila třeba 15 let obojek (event. ještě chudák s rolničkou), jen proto, že by mohla jednou proklouznout...párkrát se to naší první stalo, a vždycky nám ji sousedi i bez obojku rádi vrátili

No, mě překvapila nejvíc, ta rolnička, že o ní vůbec uvažuje pozitivně. Mě by určitě kleplo, poslouchat rolničku celý den. Odpoledne bych už asi vraždila

Machyska napsal(a):
No, mě překvapila nejvíc, ta rolnička, že o ní vůbec uvažuje pozitivně. Mě by určitě kleplo, poslouchat rolničku celý den. Odpoledne bych už asi vraždila

Rolničku většinou všichni zatracují, tak mě také hodně překvapilo, že zrovna Klára Vodičková ji doporučuje. Nevím, ale pokud chudák kočka to cinkání poslouchá celý den, pak jí to musí totálně otupět mozek.

Já bych také zřejmě reagovala jako Machyska: Odpoledne bych už asi vraždila

Ta rolnička je zbytečnost, zdraého a dospělého ptáka průměrná kočka neuloví a malá ptáčata neutečou, rolnička nerolnička. Jediné, čemu by mohla rolnička zabránit, je ulovit mladého dospělce nebo skorodospělce. Ti bývají takoví neopatrní a cizorodý zvuk by je mohl zachránit.
Jenže - není jednodušší dát té kočce prostě nažrat, ať si hraje s myšima a neloví ptáky? A tu rolničku na krk montovat maximálně tak chronické lovkyni od dubna do srpna a nedoporučovat to plošně?
Jako - koček je hodně, ptáků ubývá. Kdyby to fungovalo, tak to té kočce na krk dám. Je to stejné, jako kdybych měla psa-lovce, taky bych ho vodila na vodítku a nepouštěla na volno, kdyby to prostě nešlo jinak. Ale já nějak nevěřím, že ta rolnička vůbec prokazatelně funguje.
Stálo by za to to vyzkoumat.

Accuracy napsal(a):
Ta rolnička je zbytečnost, zdraého a dospělého ptáka průměrná kočka neuloví a malá ptáčata neutečou, rolnička nerolnička. Jediné, čemu by mohla rolnička zabránit, je ulovit mladého dospělce nebo skorodospělce. Ti bývají takoví neopatrní a cizorodý zvuk by je mohl zachránit.
Jenže - není jednodušší dát té kočce prostě nažrat, ať si hraje s myšima a neloví ptáky? A tu rolničku na krk montovat maximálně tak chronické lovkyni od dubna do srpna a nedoporučovat to plošně?
Jako - koček je hodně, ptáků ubývá. Kdyby to fungovalo, tak to té kočce na krk dám. Je to stejné, jako kdybych měla psa-lovce, taky bych ho vodila na vodítku a nepouštěla na volno, kdyby to prostě nešlo jinak. Ale já nějak nevěřím, že ta rolnička vůbec prokazatelně funguje.
Stálo by za to to vyzkoumat.

Kočka s rolničkou nemůže ulovit ani myš, taky jsem proti rolničkám.
Moje kočky jsou potvory, specializují se na lovení všeho kromě myší, ovšem nemyslím si, že by kočky byly ten důvod, proč ptáci mizí. Nad uloveným ptákem mávnu rukou, řeknu si "máš výhodu křídel a stejně tě chytla přiblblá a přešlechtěná kočka, asi si byl opravdu nemocný kus".
Vadí mi hadi a ještěrky a ty naše kočky milují, protože se dlouho mrskají. Ale řešení to nemá, kočka je lovec a je to tak.
Počty ptáků a potažmo všeho živého nedecimují dravci, ale lidi.

Accuracy napsal(a):
No, zdravý a dospělý pták ulétne, ptáče z hnízda to má spočítané.
My máme psa a těch hnízd, co přibylo, toho zpěvu a i dospělců, co k nám jen přiletí na návštěvu!
On je taky rozdíl mezi toulavou kočkou a kočkou, která je opečovávaná a nakrmená. Ta toulavá půjde po těch hnízdech, aby se nažrala, má tam snadnou kořist. Nakrmená si spíš půjde hrát s tou myší.
Toulavé kočky jsou problém, u nás jsou přemnožené, tak to mám z první ruky. Akorát to ta rolnička asi nevyřeší. To hnízdo prostě nemá uši, aby rolničku slyšelo, ani nožičky, aby kočce uteklo.
Ale to Vám nemá smysl říkat, Vy se o svoje kočičky staráte a staráte se i o ptáčky, když jim věšíte budky...

To sice jo, ale kdyz uz nam kocka ptacka prinesla, tak vzdy dospelaka. Mlade jen 1x. Tak si myslim, ze to tak horke nebude...u nas maji moznost ptacci hnizdit u baraku, kde jsou jen psi a pak v sadu, kde jsou i kocky a hnizdi v obou castech, takze asi to tak s tim ohrozenim od kocek horke nebude, kdyz jdou hnízdit dobrovolně na jejich uzemi. ;)

Jo, toulavky jsou o necem jinem, ale u nasich na vsi mame kazdy sve kocky a vetsina je denne krmi, takze lov maji spis jako konicka. ;).

Jestli KV nemá obchod s potřebami pro kočky. Je to zkrátka business, i když neříkám, že svými radami nějakým kočkám a jejich majitelům nepomohla (nevím, nekoukal jsem na to, usuzuji dle Má pekelná kočka).
Pokud by prokazatelně měla rolnička vliv na ochranu ptáků, asi bych byl pro rolničky, jsou to podle mě ale jen dohady. Jenže, jak tu někdo psal, nechytí pak ani myš, pouze plazy a obojživelníky, kteří se podle zvuku neorientují.

lavacca napsal(a):
To sice jo, ale kdyz uz nam kocka ptacka prinesla, tak vzdy dospelaka. Mlade jen 1x. Tak si myslim, ze to tak horke nebude...u nas maji moznost ptacci hnizdit u baraku, kde jsou jen psi a pak v sadu, kde jsou i kocky a hnizdi v obou castech, takze asi to tak s tim ohrozenim od kocek horke nebude, kdyz jdou hnízdit dobrovolně na jejich uzemi. ;)

Jo, toulavky jsou o necem jinem, ale u nasich na vsi mame kazdy sve kocky a vetsina je denne krmi, takze lov maji spis jako konicka. ;).

Naše dvě polovenkovní kočky jsou zdatné lovkyně, téměř denně donesou ulovenou myš, ale ptáčka tak jednou za čtvrt roku, tak si také myslím, že s ohrožením od koček to až tak horké nebude. Kvůli tomu rozhodně nebudu dávat rolničku, aby z mých koček byli časem zpitomělí magoři, kteří pak budou slyšet cinkání rolničky i ve snu. To raději oželím jednoho ptáčka za čtvrt roku...

Obojek je blbost, u kočky svobody si venku užívající může i vteřina zpoždění, než se vyvlíkne, rozhodovat o jejím životě či smrti...
A rolnička je spíš taková jakási obezlička pro lidi...a pro tu kočku . Tuším někde tady někdo dával jakousi studii o decimaci populace ptáků v nějaké oblasti osídlené kočkami - žádná se nekonala, populace ptáků rostla. Neházejme to na kočky, decimovat zvířectvo ve velkém je lidská specialita.
Aktuálně mám 9 koček, ptáky mi donesly 3 ks (přičemž 2 byly na 99,9% mrtvolky po zimě), zato myší mrtvolky likviduji denně.

"Jenže - není jednodušší dát té kočce prostě nažrat, ať si hraje s myšima a neloví ptáky?"
to fakt s hladem nesouvisí...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Obojek je blbost, u kočky svobody si venku užívající může i vteřina zpoždění, než se vyvlíkne, rozhodovat o jejím životě či smrti...
A rolnička je spíš taková jakási obezlička pro lidi...a pro tu kočku . Tuším někde tady někdo dával jakousi studii o decimaci populace ptáků v nějaké oblasti osídlené kočkami - žádná se nekonala, populace ptáků rostla. Neházejme to na kočky, decimovat zvířectvo ve velkém je lidská specialita.
Aktuálně mám 9 koček, ptáky mi donesly 3 ks (přičemž 2 byly na 99,9% mrtvolky po zimě), zato myší mrtvolky likviduji denně.

"Jenže - není jednodušší dát té kočce prostě nažrat, ať si hraje s myšima a neloví ptáky?"
to fakt s hladem nesouvisí...

U nás se letos už druhá vlaštovka zabila o okenní sklo. Večer tupý náraz o sklo a mrtvá vlaštovka na parapetu, asi letěly za světlem. Každý rok se jich o okno několk zabije, mají nad ním hnízdo, občas vletí do pokoje, občas je to okno zavřený...
Každopádně tím chci říct, že jsem tímto jsem se v zabíjení ptáků stala letos úspěšnější než moje kočky. Zajímalo by mě, kolik ptáků se zabije nárazem do okna, když se tolik řeší kočky.

Atrapu dravce na okno skutečně lepit nebudu, dravce simulují kočky ležící na parapetu a evidentně bezúspěšně.

Janae napsal(a):
U nás se letos už druhá vlaštovka zabila o okenní sklo. Večer tupý náraz o sklo a mrtvá vlaštovka na parapetu, asi letěly za světlem. Každý rok se jich o okno několk zabije, mají nad ním hnízdo, občas vletí do pokoje, občas je to okno zavřený...
Každopádně tím chci říct, že jsem tímto jsem se v zabíjení ptáků stala letos úspěšnější než moje kočky. Zajímalo by mě, kolik ptáků se zabije nárazem do okna, když se tolik řeší kočky.

Atrapu dravce na okno skutečně lepit nebudu, dravce simulují kočky ležící na parapetu a evidentně bezúspěšně.

U nas takhle obcas blbe narazi ptacek do skleniku. A to se v nem bezne kocky vyvaluji, tak by clovek rekl, ze k nemu tak létat nebudou...

Janae napsal(a):
U nás se letos už druhá vlaštovka zabila o okenní sklo. Večer tupý náraz o sklo a mrtvá vlaštovka na parapetu, asi letěly za světlem. Každý rok se jich o okno několk zabije, mají nad ním hnízdo, občas vletí do pokoje, občas je to okno zavřený...
Každopádně tím chci říct, že jsem tímto jsem se v zabíjení ptáků stala letos úspěšnější než moje kočky. Zajímalo by mě, kolik ptáků se zabije nárazem do okna, když se tolik řeší kočky.

Atrapu dravce na okno skutečně lepit nebudu, dravce simulují kočky ležící na parapetu a evidentně bezúspěšně.

Pokud hnízdí venku, spíš to budou jiřičky. To je ale celkem jedno. Když se to stává opakovaně, měla by jste to nějak řešit, to okno z nějakého důvodu funguje jako past, normální takováto četnost srážek není. Třeba dát zevnitř závěs, aby viděly, že možnost proletu není, nebo i tu siluetu dravce. Chytají vás tu hysťáky, pokud máte domnění, že se kočce zkřivil chlup ale blbý ptáci, že jo. Teď v době hnízdění, když zahyne jeden z páru, přijde vniveč celé hnízdo. Je to škoda, uletí 10 000 km aby dali život nové generaci a takhle zbytečně zahynou.

ladd napsal(a):
Pokud hnízdí venku, spíš to budou jiřičky. To je ale celkem jedno. Když se to stává opakovaně, měla by jste to nějak řešit, to okno z nějakého důvodu funguje jako past, normální takováto četnost srážek není. Třeba dát zevnitř závěs, aby viděly, že možnost proletu není, nebo i tu siluetu dravce. Chytají vás tu hysťáky, pokud máte domnění, že se kočce zkřivil chlup ale blbý ptáci, že jo. Teď v době hnízdění, když zahyne jeden z páru, přijde vniveč celé hnízdo. Je to škoda, uletí 10 000 km aby dali život nové generaci a takhle zbytečně zahynou.

Http://www.ochranaptaku.cz/pravidla-a-moznosti-ucinne-ochrany-pred-narazy-do-skel/.

Ano, náš kocour má obojek, rolničku nemá

Za mě nechat čip nastřelit pod kůži veterinářem, obě naše kočky ani nepíply, že by je to bolelo a prochází dvířky již bez problémů, ale chvíli to trvalo, než si zvykly. Současně dvě kočky neprolezou.
Obojek s čipem bych nechtěla.

Helčap napsal(a):
Za mě nechat čip nastřelit pod kůži veterinářem, obě naše kočky ani nepíply, že by je to bolelo a prochází dvířky již bez problémů, ale chvíli to trvalo, než si zvykly. Současně dvě kočky neprolezou.
Obojek s čipem bych nechtěla.

Antiparazitní obojek - dali jsme kocourkovi, přestal se mýt, sice žral, ale jinak byl bez života, apatický, na veterině nic nenašli, tak jsme mu obojek vzali a za pár dnů bylo po problému...Takže antiparazitní už nedáme. Klíšťata kontrolujeme denně, používáme frontline spray nebo kapku za lopatky.

Obojek s rolničkou bych nedala, řešili jsme, zda dát oběma kočkám bez rolničky s tel. číslem, nebo jen barevný, z důvodu, že v obci někdo po kočkách střílí, aby tedy bylo vidět, že nejsou toulavé, aby nebyly krmené atd.

Pro kocourka jsem ještě uvažovala obojek s textem nekrmit, jelikož máme podezření, že někam chodí žrát, je kastrovaný, má tendenci nabírat a pak naše snaha mu udržet váhu jde vniveč.

Nakonec jsme obojky nedali, prohlídli jsme pár typů a nezískala jsem jistotu, že by se v případě zachycení na větvi rozpojil. Možná zkusíme, až si pořídíme kotě, nebo pokud by bylo na obokek zvyklý z útulku.

Helčap napsal(a):
Za mě nechat čip nastřelit pod kůži veterinářem, obě naše kočky ani nepíply, že by je to bolelo a prochází dvířky již bez problémů, ale chvíli to trvalo, než si zvykly. Současně dvě kočky neprolezou.
Obojek s čipem bych nechtěla.

Současně dvě kočky prolezou, pokud jsou šikovné. Viděla jsem to na vlastní očí. Našeho mladého jsem to učila a s ním se při protahování ocásku přidal i náš tulák, který čip nemá . Dvířka se nestačila zaklapnout, takže šli spolu jako vláček.

Jak se to kočky učí? Já je to učím už dva týdny a pořád nic. Stále nechápou, že mohou projít až ve chvíli, kdy lupne pojistka. Chtějí projít rychle, jak byly zvyklé a pokud se hned dvířka neotevřou, tak odcházejí a myslí si, že jsou zamčená, samozřejmě jak odchází, tak už je vlastně otevřeno...

Pokud jim pomůžu, tak projdou, ale samy ne. U nás je o i tím, že k vůli tuláčkovi spěchají, nechtějí se s ním potkat.

Machyska napsal(a):
Současně dvě kočky prolezou, pokud jsou šikovné. Viděla jsem to na vlastní očí. Našeho mladého jsem to učila a s ním se při protahování ocásku přidal i náš tulák, který čip nemá . Dvířka se nestačila zaklapnout, takže šli spolu jako vláček.

Jak se to kočky učí? Já je to učím už dva týdny a pořád nic. Stále nechápou, že mohou projít až ve chvíli, kdy lupne pojistka. Chtějí projít rychle, jak byly zvyklé a pokud se hned dvířka neotevřou, tak odcházejí a myslí si, že jsou zamčená, samozřejmě jak odchází, tak už je vlastně otevřeno...

Pokud jim pomůžu, tak projdou, ale samy ne. U nás je o i tím, že k vůli tuláčkovi spěchají, nechtějí se s ním potkat.

U nás stejný problém. Doporučuji vydržet a pomáhat jim. Ukazovat, že je již otevřeno. Jakmile se stáhnou, jít pro ně, strčit jim tam hlavu a přidržet, až cvakne pojistka, aby si zvykly na ten zvuk. Naše kočky zdrhaly, jakmile došlo ke cvaknutí pojistky. Pak také nestíhaly včas prolézt. Když byl manžel doma, tak jsme si je posílali navzájem a dávali jim pamlsky. Když jsem byla sama doma, tak třeba několikrát denně, dokud to vydržely a nezačaly přede mnou zdrhat. Vydržet, vydržet, mít trpělivost, při volání k papání to také zopakovat, dávat pamlsky a důsledně jim neotvírat dveře a radši jim pomoci a vysvětlovat i slovně a neustále hladit. Někdy je pár dnů nechat, netrénovat, jen jim pomáhat. A pak se zase vrátit k ténování.
U nás to trvalo asi 3 měsíce. Nesmím zapomenout napsat, nastavili jsme na začátek pojistku na co nejdelší čas. A ještě jsme nezkracovali.
Také jsme byli dost zoufalí a tekly nám nervy a bylo nám jich líto, ale vyplatí se vydržet. Jednou se to naučí...

Děkuji za informaci.

Taky si je posíláme a pomalu to začínají chápat, náš nejmladší vždy sedí u dveří a čeká na otevření, tak vyjdu ven, nasměruji ho na dvířka a on už do nich jde sám. Ostatní ještě musím postrčit až do dvířek a teprve pak se pomalu snaží projít.
Z počátku chtěli rychle proletět, jak byli zvyklí z klasických dvířek a to jim nešlo, rozplácli se o to plexisklo , tak se přestali snažit a čekali u dveří.
Jen jsem si nevšimla, že jde nějak nastavit i ta pojistka, ale možná máme jiná dvířka. Musím na to mrknout.

Shadowbabe napsal(a):
Ano, náš kocour má obojek, rolničku nemá

Nač ho "potřebuje" ?

"Pro kocourka jsem ještě uvažovala obojek s textem nekrmit, jelikož máme podezření, že někam chodí žrát, je kastrovaný, má tendenci nabírat a pak naše snaha mu udržet váhu jde vniveč"

tahle úvaha mě zaujala...myslíš, že by někdo luštil text na obojku? Mě by to teda ani náhodou nenapadlo. A za druhé, taky k nám chodí cizí a taky se u nás živí, ale fakt to nijak nemenežuju a nehlídám...konckonců chodím do práce, se psem ven, v noci spím, takže nějaký obojek s textem by si stejně neměl kdo přečíst...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Pro kocourka jsem ještě uvažovala obojek s textem nekrmit, jelikož máme podezření, že někam chodí žrát, je kastrovaný, má tendenci nabírat a pak naše snaha mu udržet váhu jde vniveč"

tahle úvaha mě zaujala...myslíš, že by někdo luštil text na obojku? Mě by to teda ani náhodou nenapadlo. A za druhé, taky k nám chodí cizí a taky se u nás živí, ale fakt to nijak nemenežuju a nehlídám...konckonců chodím do práce, se psem ven, v noci spím, takže nějaký obojek s textem by si stejně neměl kdo přečíst...

Ono na vesnici moc lidí kastrované kočky venkovní a současně vnitřní nemá. Když se najde kocourek s obojkem, je většinou ztracený, někomu utekl a pak visí inzerát u krámu. Všichni naši známí na vesnici mají kastrované kočky jen doma. A když už do nich vrazíte peníze, tak je nenecháte přejet na silnici, což se často stává, a u kastrovaných o to víc. A také proto, že jsou většinou z útulku.

Kdyby mi přišla kočka s obojkem, tak bych jí určitě věnovala pozornost a ne, že bych ji nechala jen tak žrát s ostatníma.
My jsme si dovezli koťata od našich od venkovní kočky a věděli jsme, že na 100 % chceme, aby chodily ven chytat myši, ale aby byly i doma. Takže jsme kastraci dlouho zvažovali a původně ani nechtěli. No a kocour začal nabírat, nám to sice nepřijde, ale vet ano. I když nabírá jen na zimu, zato hodně.

Machyska napsal(a):
Děkuji za informaci.

Taky si je posíláme a pomalu to začínají chápat, náš nejmladší vždy sedí u dveří a čeká na otevření, tak vyjdu ven, nasměruji ho na dvířka a on už do nich jde sám. Ostatní ještě musím postrčit až do dvířek a teprve pak se pomalu snaží projít.
Z počátku chtěli rychle proletět, jak byli zvyklí z klasických dvířek a to jim nešlo, rozplácli se o to plexisklo , tak se přestali snažit a čekali u dveří.
Jen jsem si nevšimla, že jde nějak nastavit i ta pojistka, ale možná máme jiná dvířka. Musím na to mrknout.

Jak se daří?

Helčap napsal(a):
Jak se daří?

Nejmladší kocourek už občas projde sám. Už to určitě chápe, ale je trochu lenivý.
Ti druzí dva (kočička a kocourek) se v blízkosti dvířek moc nezdržují, tak to jde pomaleji. Raději chodí domů oknem

Máme "doma" pořád našeho tuláčka a oni se ho stále bojí. Myslím, že tuláček Mourek se to naučí velice rychle. Začal k nám na zahradu chodit občas další nekastrovaný tulák a kocour od sousedů a obou se Mourek bojí, tak zvažujeme další dvířka na čip do zahradního domečku pro Mourka, aby byl v bezpečí a neměl stále sežrané papání. Pořád trochu doufáme, že mu najdeme domov, ale to takový miláček, že to bude těžké i pro nás...

Machyska napsal(a):
Nejmladší kocourek už občas projde sám. Už to určitě chápe, ale je trochu lenivý.
Ti druzí dva (kočička a kocourek) se v blízkosti dvířek moc nezdržují, tak to jde pomaleji. Raději chodí domů oknem

Máme "doma" pořád našeho tuláčka a oni se ho stále bojí. Myslím, že tuláček Mourek se to naučí velice rychle. Začal k nám na zahradu chodit občas další nekastrovaný tulák a kocour od sousedů a obou se Mourek bojí, tak zvažujeme další dvířka na čip do zahradního domečku pro Mourka, aby byl v bezpečí a neměl stále sežrané papání. Pořád trochu doufáme, že mu najdeme domov, ale to takový miláček, že to bude těžké i pro nás...

Hned bych si ho vzala nemít našeho kocourka Mourka. Ten náš by ho nejspíš nedal...Naše území si hlídá jak pejsek, na vetřelce útočí. A už vůbec si nedokážu představit, jak by si Váš Mourek zvykal někde jinde, když už je u Vás už doma.Přimlouvala bych se za ty dvířka s čipem.

Oknem neeee, taky to naše kočka i kocourek zkoušeli, okno jsme museli zavřít.

My měli největší problém s naším Mourečkem, když chtěl z domu ven. V noci nás chodil budit a vyžadoval asistenci při odchodu. Bylo to o nervy, protože nechodí na kočičí záchod, jen ven. A to cvakání pojistky ho lekalo. Minimálně měsíc jsme řešili tyto noční odchody. Nakonec to vypadalo, že vlastně umí vylézt, jen chce, abychom byli u toho. Po nějaké době jsem ho musela zavřít na verandě, aby to zkoušel bez nás. Dali jsme mu tam i bedýnku, pro jistotu. Párkrát jsme nevydrželi to jeho hrozný naříkání, měli jsme obavy, aby neměl pak nějaké problémy kvůli zadržování moči. A to byl zároveň poslední problém. Souběžně s tím parkrát zůstával sedět přede dveřma nebo před francouzským oknem, když jsme ho volali domů. Také jsem mu chodila pomáhat, ale ten třetí měsíc už ne. Rvalo mi to srdce, když měl jít žrát a místo toho odcházel pryč, když jsme mu neotevřeli. Každopádně jakmile pochopil, že ven musí sám, tak bylo vyhráno i s chozením dovnitř.

Tak snad to těm Vašim nebude tak dlouho trvat, koťata jsou učenlivá.

Helčap napsal(a):
Ono na vesnici moc lidí kastrované kočky venkovní a současně vnitřní nemá. Když se najde kocourek s obojkem, je většinou ztracený, někomu utekl a pak visí inzerát u krámu. Všichni naši známí na vesnici mají kastrované kočky jen doma. A když už do nich vrazíte peníze, tak je nenecháte přejet na silnici, což se často stává, a u kastrovaných o to víc. A také proto, že jsou většinou z útulku.

Kdyby mi přišla kočka s obojkem, tak bych jí určitě věnovala pozornost a ne, že bych ji nechala jen tak žrát s ostatníma.
My jsme si dovezli koťata od našich od venkovní kočky a věděli jsme, že na 100 % chceme, aby chodily ven chytat myši, ale aby byly i doma. Takže jsme kastraci dlouho zvažovali a původně ani nechtěli. No a kocour začal nabírat, nám to sice nepřijde, ale vet ano. I když nabírá jen na zimu, zato hodně.

Zaujala mně vaše věta:
"A když už do nich vrazíte peníze, tak je nenecháte přejet na silnici, což se často stává, a u kastrovaných o to víc".
Mám totiž přesně tentýž pocit. Mám kočky jen venkovní - na myši. Jakmile nechám nějakou kočku, či kocoura vykastrovat, do pár týdnů, či měsíců je přejede auto! To ty kastrované kočky nějak zblbnou, že najednou začnou lézt na silnici? Vždyť právě kastrované kočky by se měly více držet baráku, ale u nás to jaksi neplatí. Už jsem takhle nacpala do koček pár tisíc. Pořídím novou, řeknu kašlu na kastraci, to raději ta koťata zabiji, jenže potom mně to nedá a stejně dám kočku vykastrovat - a za chvíli o ni přijdu. Jak je to možné?

Ještě mne zaujal ten nápis na obojku. Měla jsem kočku (vykastrovanou!) tulačku. Nebyla doma třeba 14 dní,6 týdnů, týden, nebo dokonce i 2 měsíce. Vůbec jsem nechápala, kde je, když v okolí v poli (že by žila divoce) jsem ji nikdy neviděla. Tak jsem si říkala, jestli třeba vždycky nežije u někoho, i když jsem tedy nechápala, proč se potom vždycky zjeví u nás - jakoby odešla včera, a to potom byla doma třeba týden, nebo měsíc a zase zmizela. Tak jsem jí chtěla dát taky obojek s takovou tou schránkou na adresu a tam napsat něco v tom smyslu, že kočka je naše a jestli by někdo mohl podat zprávu, kde se kočka zdržuje, když není doma. Bohužel k tomu nedošlo, protože jednoho dne se kočka opět nevrátila a protože už je to rok, tak už se asi nevrátí.

Když je doma krmena, netrajdá.

"Ono na vesnici moc lidí kastrované kočky venkovní a současně vnitřní nemá."
tak u nás to teda bude patrně platit naopak

"Kdyby mi přišla kočka s obojkem, tak bych jí určitě věnovala pozornost a ne, že bych ji nechala jen tak žrát s ostatníma."
no, víš, už jsem to psala...většina "ilegálů" se chodí krmit v noci a dost možná i přes den, ale chodím do práce, tak těžko se potkat, že...Jinak jsem nedávno asi poprvé narazila na jedince s obojkem - už jsem usínala, když mi něco vlezlo na nohy a pokračovalo k hlavě, tak otevřu oči a zhruba z dvaceti cm si koukám z oka do oka s cizím čb (si myslím) kocourem a si rovněž teda myslím, že ten obojek měl...ale tam fakt nebyl prostor ten obojek jakkoliv zkoumat
takže tak...

"a u kastrovaných o to víc"
no to bych fakt neřekla...

"Když je doma krmena, netrajdá"
tak tohle zkus vysvětlit některým dobrodružnějším jedincům...

rapotacka11 napsal(a):
Když je doma krmena, netrajdá.

Kočky mají NEUSTÁLE nasypané granule. Kromě toho 1x denně dostávají syrové maso. Loví myši a (bohužel) ptáky. Zdá se vám, že nemají co žrát? Prostě některá kočka je tulačka, jiná ne. Mám běžně těch koček 6 - 9, ale absolutní tulačka byla jen ta jedna.

U nás v chatové oblasti se potulovala zubožená kočka s antiparazitárním obojkem. Podotýkám, že já jsem to nevěděla. Protože měla obojek, nikdo si jí nevšímal, i když byla zubožená a zraněná. Ke mně se dostala na pokraji smrti, extrémně vyhublá a s pacičkou, které hrozila amputace. Bude to rok, je z ní nádherná kočička, tak trochu svá, nebylo snadné ji začlenit do kolektivu našich dvou domácích, ale myslím, že jsem jí dala hezký domov. Komu patřila se nepodařilo zjistit, myslím, že ji tam někdo vysadil z auta.

koňadra napsal(a):
Zaujala mně vaše věta:
"A když už do nich vrazíte peníze, tak je nenecháte přejet na silnici, což se často stává, a u kastrovaných o to víc".
Mám totiž přesně tentýž pocit. Mám kočky jen venkovní - na myši. Jakmile nechám nějakou kočku, či kocoura vykastrovat, do pár týdnů, či měsíců je přejede auto! To ty kastrované kočky nějak zblbnou, že najednou začnou lézt na silnici? Vždyť právě kastrované kočky by se měly více držet baráku, ale u nás to jaksi neplatí. Už jsem takhle nacpala do koček pár tisíc. Pořídím novou, řeknu kašlu na kastraci, to raději ta koťata zabiji, jenže potom mně to nedá a stejně dám kočku vykastrovat - a za chvíli o ni přijdu. Jak je to možné?

Ještě mne zaujal ten nápis na obojku. Měla jsem kočku (vykastrovanou!) tulačku. Nebyla doma třeba 14 dní,6 týdnů, týden, nebo dokonce i 2 měsíce. Vůbec jsem nechápala, kde je, když v okolí v poli (že by žila divoce) jsem ji nikdy neviděla. Tak jsem si říkala, jestli třeba vždycky nežije u někoho, i když jsem tedy nechápala, proč se potom vždycky zjeví u nás - jakoby odešla včera, a to potom byla doma třeba týden, nebo měsíc a zase zmizela. Tak jsem jí chtěla dát taky obojek s takovou tou schránkou na adresu a tam napsat něco v tom smyslu, že kočka je naše a jestli by někdo mohl podat zprávu, kde se kočka zdržuje, když není doma. Bohužel k tomu nedošlo, protože jednoho dne se kočka opět nevrátila a protože už je to rok, tak už se asi nevrátí.

Právě také kvůli tomu, co píšete, jsme zvažovali tu kastraci, protože jsme s ní neměli zkušenosti. Na jednu stranu se mají víc držet doma, na druhou ztrácí jakýsi pud sebezáchovy, zhoršuje se jim orientace, nemusí se vrátit domů, když se ztratí, přestanou lovit myši a spoustu dalšího jsme četli na internetu...Jenže zkušeností a odlišných reakcí spoustu.

Naši nekastrovali a je pravda, že každou chvíli o kočku přišli. A pak co s koťátky, neměla bych to srdce dát je pryč.

Už jsem také přemýšlela, jestli bych další novou kočku chtěla pouštět ven...Ale když máme kočky také kvůli myším. Sice je většinou nežerou, mají je na hraní, ale myšilovovové jsou dobří i po kastraci. A když vidím, jak ty naše kočky jsou spokojené z této situace, moc bych přemýšlela, zda odpírat přístup ven. A vůbec jakou kočku si vzít, zda koťata, nebo starší z útulku atd.

Ta Vaše kastrovaná tulačka si klidně může pěkně žít u někoho jinýho. A vrátit se ještě může, když se normálně takhle toulá. A krmila jste ji venku nebo uvnitř? A kdž byla u Vás, spala venku někde ve stodole nebo uvnitř doma?

Pořád musím myslet na paní, od které jsme kupovali odpočívadlo, jak byli už zničení z toho, že jejich všechny kocoury srazilo auto.
Bydleli bohužel v zatáčcce přímo u silnice. Rezignovali na kočky, ta bolest ze ztrát byla velká.Asi bych to taky nedala a kočku držela doma.

Když ono se u nás načetlo asi víc pozitivních věcí naráz, že jsme přišli zatím jen o jednoho kocourka.
Jednak jsme si přinesli tři koťátka sourozence naráz, a to ještě v době, kdy měli být ještě nějaký týden u mámy kočky, ale naši už je chtěli dát pryč.Drželi se při sobě, jakmile nebyli na dosah a nepřišly na zavolání, hned jsme je začali hledat. Kočka pekla s kocourkem a jeden kocourek byl takový odstrčený co se týče hraní mezi sebou a někdy jim nestíhal, když se dostali za stodolu, nemohl najít díru zpět...Někdy jsem zbytečně plašila, to když vyspávaly přes den přes den ve dřevníku...

Potom také nejsme hned u silnice, zezadu baráku máme zahradu, plotem je další barák se zahradou, to samé další, za nimi jsou pole a stezka pro pěší a cyklisty a chodí tam na volno se psy. Zepředu máme silnici takovou boční, pak rybník a pak teprve hlavní. Ve skutečnosti je to kousek. Bylo mi jasný, že směrem do zahrad a ke stezce je neuhlídám, ale před barák jsem nechtěla, aby si zvykaly chodit. Jakmile vystrčily hlavu ze vrat, už jsem je hnala domů a domlouvala jim, že tam nesmí, samozřejmě, že je to k smíchu, kočka je kočka, no ale dneska když jsem na zahrádce před domem, tak se ode mě nehnou, jakmile něco jede nebo se ukáže pes, nebo jde jen někdo pěšky kolem, okamžitě vlítnou do dvora. Přes vrata samozřejmě přelezou, protože je láká strom před nimi. A doteď, jakmile je najdu před barákem nebo okolo, tak je ženu domů. Vím, kočka není pes, ale určitě ví, že je něco špatně, když na ni houknu.

A standartní situace je, když se vracíme z práce, nebo v noci, že sedí za vratama a koukají škvírama a zpod ven, často je tam také navštěvují toulavé kočky, ale naše s nima komunikují přes ty vrata. Pokud s nějaká octne na dvoře nebo zahradě, tak ji vyštvou.

Potom tomu i přispělo i to, že jsme s nimi bydleli v zahradním domku 4 x 4 metry 4 roky, takže jsme se hodně moc sžili. I nyní, co už bydlíme, mají přístup všude do baráku.Jsou to takoví naši kočičí asistenti.A o víkendu je během dne jen tak, pokud jsou venku, několikrát volám domů a dám ji malinkatý pamlsek, na to se chytají.

Mám pocit, že to bydlení v chatce uprostřed pozemku nám všem dalo hodně, nejsem si jista, mít teď další koťata a pouštět je ven a čekat, jestli přijdou do baráku průlezem, jestli by to šlo tak hladce, přece jen ten kontakt s námi by již omezen.
Možná jsem moc úzkostlivá, ale to sžití se odmalička a piplačka stále dokola, se nám vrátila. Nedělám si iluze, že chodí jen na zahradu a dál ne, ale zatím vždycky přišly, kdyby nepřišly den, tak vím, že to s nimi není ok.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Ono na vesnici moc lidí kastrované kočky venkovní a současně vnitřní nemá."
tak u nás to teda bude patrně platit naopak

"Kdyby mi přišla kočka s obojkem, tak bych jí určitě věnovala pozornost a ne, že bych ji nechala jen tak žrát s ostatníma."
no, víš, už jsem to psala...většina "ilegálů" se chodí krmit v noci a dost možná i přes den, ale chodím do práce, tak těžko se potkat, že...Jinak jsem nedávno asi poprvé narazila na jedince s obojkem - už jsem usínala, když mi něco vlezlo na nohy a pokračovalo k hlavě, tak otevřu oči a zhruba z dvaceti cm si koukám z oka do oka s cizím čb (si myslím) kocourem a si rovněž teda myslím, že ten obojek měl...ale tam fakt nebyl prostor ten obojek jakkoliv zkoumat
takže tak...

"a u kastrovaných o to víc"
no to bych fakt neřekla...

"Když je doma krmena, netrajdá"
tak tohle zkus vysvětlit některým dobrodružnějším jedincům...

U nás to tak je, jak jsem psala, pokud visí výzva, že se ztratil kocour nebo kočka, vždy s fotkou s obojkem a info, že je kastrovaný.A vše píši s tím, že také chodíme do práce, takže tak. Nic není na 100 %.

koňadra napsal(a):
Zaujala mně vaše věta:
"A když už do nich vrazíte peníze, tak je nenecháte přejet na silnici, což se často stává, a u kastrovaných o to víc".
Mám totiž přesně tentýž pocit. Mám kočky jen venkovní - na myši. Jakmile nechám nějakou kočku, či kocoura vykastrovat, do pár týdnů, či měsíců je přejede auto! To ty kastrované kočky nějak zblbnou, že najednou začnou lézt na silnici? Vždyť právě kastrované kočky by se měly více držet baráku, ale u nás to jaksi neplatí. Už jsem takhle nacpala do koček pár tisíc. Pořídím novou, řeknu kašlu na kastraci, to raději ta koťata zabiji, jenže potom mně to nedá a stejně dám kočku vykastrovat - a za chvíli o ni přijdu. Jak je to možné?

Ještě mne zaujal ten nápis na obojku. Měla jsem kočku (vykastrovanou!) tulačku. Nebyla doma třeba 14 dní,6 týdnů, týden, nebo dokonce i 2 měsíce. Vůbec jsem nechápala, kde je, když v okolí v poli (že by žila divoce) jsem ji nikdy neviděla. Tak jsem si říkala, jestli třeba vždycky nežije u někoho, i když jsem tedy nechápala, proč se potom vždycky zjeví u nás - jakoby odešla včera, a to potom byla doma třeba týden, nebo měsíc a zase zmizela. Tak jsem jí chtěla dát taky obojek s takovou tou schránkou na adresu a tam napsat něco v tom smyslu, že kočka je naše a jestli by někdo mohl podat zprávu, kde se kočka zdržuje, když není doma. Bohužel k tomu nedošlo, protože jednoho dne se kočka opět nevrátila a protože už je to rok, tak už se asi nevrátí.

Driv mama byla taky proti kastracim, i tak se nam kocky ztracely (mnohdy prave auto). Nyni mame 4 venkovni kocky, cca 15 leta,10 leta,3 leta a 5 leta. Vsechny kastrovane, ani jedna se netoula. Normalne lovi mysi, apod.

Novou kocku bych zase kastrovala, ac se mi pred lety ztratila kocka pouhe 2 mesice po kastraci ( bylo to na Silvestra odpoledne, myslim, ze uz nekdo bouchnul a lekla se).

micubisi napsal(a):
U nás v chatové oblasti se potulovala zubožená kočka s antiparazitárním obojkem. Podotýkám, že já jsem to nevěděla. Protože měla obojek, nikdo si jí nevšímal, i když byla zubožená a zraněná. Ke mně se dostala na pokraji smrti, extrémně vyhublá a s pacičkou, které hrozila amputace. Bude to rok, je z ní nádherná kočička, tak trochu svá, nebylo snadné ji začlenit do kolektivu našich dvou domácích, ale myslím, že jsem jí dala hezký domov. Komu patřila se nepodařilo zjistit, myslím, že ji tam někdo vysadil z auta.

Máte nějaký zajímavý nápad na začleňování tuláků do domácích smeček? Pořád hledám inspiraci.

Naši kočičáci tuláčka již tři měsíce zarputile odmítají a nevím, co s tím. On je hodný miláček k lidem, ale kočky občas pošťouchne. Chce si hrát, ale ony to berou jako něco strašného a syčí...naštěstí se nikdy neporvali, skončí to jen u ječení naší Ágnes a syčení našeho kocourka.

Helčap napsal(a):
Hned bych si ho vzala nemít našeho kocourka Mourka. Ten náš by ho nejspíš nedal...Naše území si hlídá jak pejsek, na vetřelce útočí. A už vůbec si nedokážu představit, jak by si Váš Mourek zvykal někde jinde, když už je u Vás už doma.Přimlouvala bych se za ty dvířka s čipem.

Oknem neeee, taky to naše kočka i kocourek zkoušeli, okno jsme museli zavřít.

My měli největší problém s naším Mourečkem, když chtěl z domu ven. V noci nás chodil budit a vyžadoval asistenci při odchodu. Bylo to o nervy, protože nechodí na kočičí záchod, jen ven. A to cvakání pojistky ho lekalo. Minimálně měsíc jsme řešili tyto noční odchody. Nakonec to vypadalo, že vlastně umí vylézt, jen chce, abychom byli u toho. Po nějaké době jsem ho musela zavřít na verandě, aby to zkoušel bez nás. Dali jsme mu tam i bedýnku, pro jistotu. Párkrát jsme nevydrželi to jeho hrozný naříkání, měli jsme obavy, aby neměl pak nějaké problémy kvůli zadržování moči. A to byl zároveň poslední problém. Souběžně s tím parkrát zůstával sedět přede dveřma nebo před francouzským oknem, když jsme ho volali domů. Také jsem mu chodila pomáhat, ale ten třetí měsíc už ne. Rvalo mi to srdce, když měl jít žrát a místo toho odcházel pryč, když jsme mu neotevřeli. Každopádně jakmile pochopil, že ven musí sám, tak bylo vyhráno i s chozením dovnitř.

Tak snad to těm Vašim nebude tak dlouho trvat, koťata jsou učenlivá.

Dvířka s čipem pořídím, ale to mi neřeší, že se ho naši pořád bojí. To řeší jen to, že ho nebudou napadat v domečku cizí kocouři, nebudou mu vyjídat misku a bude se mít kam ukrýt, když nejsme doma. Domů ho zavřít s našimi nemůžu, když jsem v práci.
Domov mu budu bohužel hledat i tak, určitě si zvykne i jinde, samozřejmě bude těžké se ho vzdát, proto se pořád snažím je nějak sblížit. Je opravdu moc miloučký. Má možná lepší povahu než ti naši rozmazlenci.

Naše dvě kočky chodí oknem ne proto, že by nechtěli používat dvířka, ale proto, že nechtějí potkat Mourka. On jim někdy při prolézání dvířek jednu lepne. Věřím, že kdyby tu nebyl, tak už jimi normálně chodí. Obyčejná dvířka používali již několik let. Ony to už úplně koťata nejsou. Mají od dvou do čtyř let. Ven chodí dvířky normálně, ale tam nečekají na pojistku.

Helčap napsal(a):
Pořád musím myslet na paní, od které jsme kupovali odpočívadlo, jak byli už zničení z toho, že jejich všechny kocoury srazilo auto.
Bydleli bohužel v zatáčcce přímo u silnice. Rezignovali na kočky, ta bolest ze ztrát byla velká.Asi bych to taky nedala a kočku držela doma.



My bydlíme v blízkosti vedlejší silnice a během 6 let jsme postupně přišli už o tři kočky. Také jsme rezignovali a dospěli jsme k závěru, že další nové kočky budou u nás už pouze "byťáci". Takže nyní už máme doma dva bytové kocourky, kteří mají možnost chodit na velkou zasíťovanou terasu. Ještě máme dvě polovenkovní kastrované kočky, ty už nelze chození ven odnaučit, tak jsme smířeni s tím, že budou s námi dokud na té silnici odolají. Jedna z nich odolává už více než 6 let.
Takže i když bych ráda svobodu dala, někdy to zkrátka nejde.

Machyska napsal(a):
Máme "doma" pořád našeho tuláčka a oni se ho stále bojí. Myslím, že tuláček Mourek se to naučí velice rychle. Začal k nám na zahradu chodit občas další nekastrovaný tulák a kocour od sousedů a obou se Mourek bojí, tak zvažujeme další dvířka na čip do zahradního domečku pro Mourka, aby byl v bezpečí a neměl stále sežrané papání.


To vypadá, že snad máš doma magnet na ty cizí kočky, když k vám tak rády chodí... co jej takhle zrušit a budete mít klid od dalších tuláků?

No jo, ale kde ten magnet najít . Jídlo venku kočkám nenechávám, tak nevím co je sem pořád láká.

Machyska napsal(a):
No jo, ale kde ten magnet najít . Jídlo venku kočkám nenechávám, tak nevím co je sem pořád láká.

Tak nepěstuješ na zahradě nějakou kočičí trávu, na kterou už se tvoří fronty?

Kozlík je ještě maličký, ale už roste

Machyska napsal(a):
Kozlík je ještě maličký, ale už roste

Jo?! Tak v tom případě čekej davy, snad už bys mohla tisknout pořadníky...

Bejina napsal(a):
Jo?! Tak v tom případě čekej davy, snad už bys mohla tisknout pořadníky...

Letos by to už i stačilo a to ještě léto ani nezačalo . Bojím se, že fasování koťat teprve začne...

Machyska napsal(a):
Máte nějaký zajímavý nápad na začleňování tuláků do domácích smeček? Pořád hledám inspiraci.

Naši kočičáci tuláčka již tři měsíce zarputile odmítají a nevím, co s tím. On je hodný miláček k lidem, ale kočky občas pošťouchne. Chce si hrát, ale ony to berou jako něco strašného a syčí...naštěstí se nikdy neporvali, skončí to jen u ječení naší Ágnes a syčení našeho kocourka.

Je to případ od případu. S kočkamo jsem úplně náhodně začala před dvaceti lety. Ze začátku jsem vůbec nevěděla, že si nemusí sednout. Chce to velkou trpělivost a dát tomu čas. Stačí, když vedle sebe dokážou žít. Občasné syčení se ozve i po letech. Nikdy jsem neměla úplně harmonickou smečku, koček za ty roky prošlo mou domácností několik. Ale jen jednou jsem to musela vzdát. Byla to extrémně bázlivá kočička, která svým chováním vyprovokovala domácího hodného kocoura k takové agresi, že jsem myslela, že ji zabije. Zkoušela jsem to tři měsíce, ale nemělo to smysl. Zkusila jsem opravdu všechno, ale nepomohlo nic. Domov má jako jedináček, jinak to s ní nejde. I takové kočky se najdou a není jich málo. Žádný universální recept není. Čas, trpělivost a štěstí.
Hezký den.

Děkuji za odpověď, tak to dělám dobře. Mazlím je všechny stejně, někdy i obouruč. Jídlo mají také stejné, aby si nezáviděli. Bývalo to horší, ale dobré to zatím není. Snad pomůže ten čas. Místo pro čtvrtou kočičku tu je, to problém není.
Nejhůř je na tom naše kočička, ale objednala jsem jí bachovky na bázlivost, tak snad to trochu pomůže. Klukům jsem dávala bachovky na agresi a myslím, že to pomáhalo.

Včera napadl tuláčka Mourka sousedův kocour a než jsem tam doběhla, tak se začaly naše kočky kolem sousedovic kocoura srocovat. Vypadalo to, že šli Mourkovi na pomoc. Dřív, když Mourek ještě nebyl a žila naše čtvrtá kočička, tak se tak chránili navzájem vždycky. Stačilo, aby jeden z nich zaječel a hned naklusali všichni. Tak snad se to upraví.