„Muchaři“ a alergie na štípnutí hmyzem
S velkými mouchami, ovády a podobnou havětí se koně dokáží vyrovnat: chodí v zástupu a ovívají se ocasy, ve stádě se rozestaví do vějíře, hlavy scho...
S velkými mouchami, ovády a podobnou havětí se koně dokáží vyrovnat: chodí v zástupu a ovívají se ocasy, ve stádě se rozestaví do vějíře, hlavy schovají do jeho středu a ocas už koná svojí povinnost. Obdobně je tomu ve dvojici, kdy koně stojí vedle sebe, ale hlavami vždy u zádě druhého koně a vzájemně se ovívají. Problémy však nastávají s drobnými muškami a pakomárky. Ti nalétávají v hejnech a přirozená obrana koní je proti nim málo účinná. Výsledkem jsou nervózní a poštípaní koně, z nichž mnozí mají na hmyzí štípnutí alergii.
Jistou obranou je postiženého koně umístit do stínu a přehodit přes něj síťovaný hustý přehoz. To pomůže, ale jen proti určitému typu hmyzu. Další pomůckou je široká nabídka repelentů, kterých je na trhu velké množství. Ty ale nejsou univerzální a je třeba vyzkoušet, zda fungují na hmyz v dané lokalitě a také to, zda kůň není alergický na některou jejich složku. Doba účinnosti repelentů bývá v širokém rozsahu od několika hodin až po několik dní. Tato doba hodně závisí i na počasí a na tom, jak repelenty vymývá déšť.
Na změnu „chuti“ vnitřního prostředí pro hmyz se doporučují různé recepty. Bývá to podávání velkých dávek vitaminu B, například v podobě pivovarských kvasnic nebo přímo tablet vitamínu B. Dalším receptem je zkrmování česneku v různých formách. Na muchničky se osvědčilo koření hřebíček, které lze vyvařit a kůži potírat nebo nechat koni rozkousat. Výpary pak muchničky odpuzují. Tohle skvěle funguje i u lidí. Podobně se projevuje i bylina řebříček. U svých koní jsem si všiml, jak si ji na pastvě cíleně vybírají. Řebříček ovlivňuje i hormonální cyklus klisen, působí na rozmnožovací orgány a není tedy od věci se domnívat, že jeho požíráním koně instinktivně ovlivňují složení potu a tím i odpuzují hmyz.
Tam, kde všechny tyto babské recepty selžou a my nechceme nechat koně strádat, je nezbytné přijmout jiná opatření. Jednou z možností je obrátit se na veterináře a ten, jak jsme už řekli, aplikuje léky. Někdy to přechodně pomůže, ale jejich podávání je časově omezené. Dále je možné využít některé z nekonvenčních léčebných metod a snažit se též zasáhnout vnitřně a přitom šetrně. Účinná může být například akupunktura. Ta velmi dobře zharmonizuje imunitní systém a minimalizuje projevy alergie. Když s kúrou akupunktury začneme v období klidu, tedy někdy koncem února či v březnu, pak je velká naděje, že se alergické potíže pro ten rok odstraní úplně. To ostatně platí i pro pylovou alergii, která je u koní také častá. Jestliže kúru zopakujeme obdobně ještě příští rok, může dojít k úplnému zániku alergických potíží. Další možností je homeopatie, kdy lze jít cestou symptomatologickou, tedy po obtížích nebo cestou takzvaně konstituční. Poslední možností, o které se zmíním, je bylinná terapie. Ta působí harmonizačně jako homeopatie a regulačně jako akupunktura. Na skutečném příkladu si můžeme ukázat, jak taková léčba bylinami probíhá a jaké má výsledky.
Na závěr uvedu ještě zkušenost s vlastní klisnou. Na povrchové ošetření poštípané pokožky se u ní osvědčil kostivalový gel s arnikou. Úplně odstranil drbání na postiženém místě, na určitou dobu slepil ochlupení, vytvořil tak mechanickou překážku pro hmyz a tím umožnil velmi rychlé zhojení podrážděné pokožky. Preventivně používám sprej od firmy Farnam, který aplikuji jednou až dvakrát týdně, podle počasí. Ten odstraní hlavně nálet větších druhů hmyzu a střečka, který se kolem našich stájí objevuje. Je proto důležité dbát i na pravidelné koprologické vyšetření a následné odčervení. Nepříjemnosti se štípnutím hmyzem a alergie na něj, lze tedy řešit i pomocí celostní léčby.
obr. 1
obr. 2
obr. 3
Jistou obranou je postiženého koně umístit do stínu a přehodit přes něj síťovaný hustý přehoz. To pomůže, ale jen proti určitému typu hmyzu. Další pomůckou je široká nabídka repelentů, kterých je na trhu velké množství. Ty ale nejsou univerzální a je třeba vyzkoušet, zda fungují na hmyz v dané lokalitě a také to, zda kůň není alergický na některou jejich složku. Doba účinnosti repelentů bývá v širokém rozsahu od několika hodin až po několik dní. Tato doba hodně závisí i na počasí a na tom, jak repelenty vymývá déšť.
obr. 4
obr. 5
obr. 6
Na změnu „chuti“ vnitřního prostředí pro hmyz se doporučují různé recepty. Bývá to podávání velkých dávek vitaminu B, například v podobě pivovarských kvasnic nebo přímo tablet vitamínu B. Dalším receptem je zkrmování česneku v různých formách. Na muchničky se osvědčilo koření hřebíček, které lze vyvařit a kůži potírat nebo nechat koni rozkousat. Výpary pak muchničky odpuzují. Tohle skvěle funguje i u lidí. Podobně se projevuje i bylina řebříček. U svých koní jsem si všiml, jak si ji na pastvě cíleně vybírají. Řebříček ovlivňuje i hormonální cyklus klisen, působí na rozmnožovací orgány a není tedy od věci se domnívat, že jeho požíráním koně instinktivně ovlivňují složení potu a tím i odpuzují hmyz.
Tam, kde všechny tyto babské recepty selžou a my nechceme nechat koně strádat, je nezbytné přijmout jiná opatření. Jednou z možností je obrátit se na veterináře a ten, jak jsme už řekli, aplikuje léky. Někdy to přechodně pomůže, ale jejich podávání je časově omezené. Dále je možné využít některé z nekonvenčních léčebných metod a snažit se též zasáhnout vnitřně a přitom šetrně. Účinná může být například akupunktura. Ta velmi dobře zharmonizuje imunitní systém a minimalizuje projevy alergie. Když s kúrou akupunktury začneme v období klidu, tedy někdy koncem února či v březnu, pak je velká naděje, že se alergické potíže pro ten rok odstraní úplně. To ostatně platí i pro pylovou alergii, která je u koní také častá. Jestliže kúru zopakujeme obdobně ještě příští rok, může dojít k úplnému zániku alergických potíží. Další možností je homeopatie, kdy lze jít cestou symptomatologickou, tedy po obtížích nebo cestou takzvaně konstituční. Poslední možností, o které se zmíním, je bylinná terapie. Ta působí harmonizačně jako homeopatie a regulačně jako akupunktura. Na skutečném příkladu si můžeme ukázat, jak taková léčba bylinami probíhá a jaké má výsledky.
obr. 7
obr. 8
obr. 9
Na závěr uvedu ještě zkušenost s vlastní klisnou. Na povrchové ošetření poštípané pokožky se u ní osvědčil kostivalový gel s arnikou. Úplně odstranil drbání na postiženém místě, na určitou dobu slepil ochlupení, vytvořil tak mechanickou překážku pro hmyz a tím umožnil velmi rychlé zhojení podrážděné pokožky. Preventivně používám sprej od firmy Farnam, který aplikuji jednou až dvakrát týdně, podle počasí. Ten odstraní hlavně nálet větších druhů hmyzu a střečka, který se kolem našich stájí objevuje. Je proto důležité dbát i na pravidelné koprologické vyšetření a následné odčervení. Nepříjemnosti se štípnutím hmyzem a alergie na něj, lze tedy řešit i pomocí celostní léčby.
Autor textu: ing. Tomáš Sychra
Autor fotografií zdroj: ing. Tomáš Sychra
Ohodnotťe tento článek:
Celkové hodnocení (0x):