ihahacek
XXX.XXX.106.178
Dobrý den,
z mého okolí znám případ, kdy syn připustil svoji matku (detaily neznám, jen to, že to jsou nepapíroví koně a prý se jednalo o obrovský omyl, víc nevím) a narodila se moc hezká kobylka... Tak mě to opravdu zaujalo a začala jsem číst nějaké články na toto téma a zjistila jsem, že se to dělalo kontrolovatelně v chovu docela často.
A jak jsem nad tím přemýšlela, tak sem si říkala, jak by to vypadalo, kdyby tuhle kobylku nechali připustit (samozřejmě nepříbuzným hřebcem)? Může taková kobylka dát normálně hříbě? Teda asi ano, když se to v chovu provozovalo, spíš mi jde o to, jestli se s tím pojí nějaká rizika?
Nebo naopak, kdyby z takového spojení byl hřebeček, tak jestli by mohl "normálně" připouštět? Opět tím nemyslím to, jestli by ho někdo uzpůsobil k chovu, ale pouze jenom to, jestli je to vůbec v rámci genetiky možné a jaká se s tím případě pojí rizika?
Neptám se na to, jeslti je to správné nebo tak, jde mi opravdu čistě jen o moji hypotetickou úvahu z hlediska genetiky, o které opravdu nic moc nevím
Uživatel s deaktivovaným účtem
ihahacek
napsal(a):
Dobrý den,
z mého okolí znám případ, kdy syn připustil svoji matku (detaily neznám, jen to, že to jsou nepapíroví koně a prý se jednalo o obrovský omyl, víc nevím) a narodila se moc hezká kobylka... Tak mě to opravdu zaujalo a začala jsem číst nějaké články na toto téma a zjistila jsem, že se to dělalo kontrolovatelně v chovu docela často.
A jak jsem nad tím přemýšlela, tak sem si říkala, jak by to vypadalo, kdyby tuhle kobylku nechali připustit (samozřejmě nepříbuzným hřebcem)? Může taková kobylka dát normálně hříbě? Teda asi ano, když se to v chovu provozovalo, spíš mi jde o to, jestli se s tím pojí nějaká rizika?
Nebo naopak, kdyby z takového spojení byl hřebeček, tak jestli by mohl "normálně" připouštět? Opět tím nemyslím to, jestli by ho někdo uzpůsobil k chovu, ale pouze jenom to, jestli je to vůbec v rámci genetiky možné a jaká se s tím případě pojí rizika?
Neptám se na to, jeslti je to správné nebo tak, jde mi opravdu čistě jen o moji hypotetickou úvahu z hlediska genetiky, o které opravdu nic moc nevím
I zvíře z blízké příbuzenské plemenitby je normálně plodné. Není to žádný divný mutant, teda v naprosté většině případů ne. A pokud se rozmnožuje s nepříbuzným jedincem, výsledek je "úplně normální" zvíře, které nijak inbrední není.
Z příbuzenské plemenitby může být samozřejmě zdravé plodné zvíře. Tak proč se nedoporučuje?
Je zde RIZIKO (tedy nikoliv jistota) spojení recesivních špatných genů. V populaci se mohou vyskytovat jedinci, kteří mají pro některou letální vlohu nejen zdravý gen - G, ale také gen vadný - g. Představte si třebas, že gen G potřebuje zvíře pro tvorbu nějakého hormonu. Pokud má GG, je to v pořádku, ale stačí mu i založení Gg, protože pořád má v každé buňce tvůrce daného hormonu - G.
Ale když má takový zvíře potomstvo, dává polovině potomků gen G a polovině gen g. Ovšem s partnerem se založením GG se nic nestane - má-li hřebec Gg a klisna GG, mají všechna hříbata s jistotou minimálně gen G od matky.
Ale pokud bude mít klisna Gg hříbě, syna, který bude také Gg (gen g má od své matky, zdravý gen G od otce), pak při připuštění matky synem kombinujeme Gg s Gg a je zde možnost setkání g+g v jednom jedinci. Pravděpodobnost je 25% a toto hříbě uhyne. A dále 50%-ní pravděpodobnost, že sice hříbě zdravé bude (bude mít genotyp Gg), ale nese v sobě vadný gen dál.
Pohlavní rozmnožování vymyslela příroda, aby se geny volně kombinovaly. Tedy v rámci druhu, ale s nepříbuzným partnerem.
Příbuzenská plemenitba by proto měla probíhat jen v odborných chovatelských rukou, s nějakým konkrétním cílem.
aggitta
napsal(a):
Z příbuzenské plemenitby může být samozřejmě zdravé plodné zvíře. Tak proč se nedoporučuje?
Je zde RIZIKO (tedy nikoliv jistota) spojení recesivních špatných genů. V populaci se mohou vyskytovat jedinci, kteří mají pro některou letální vlohu nejen zdravý gen - G, ale také gen vadný - g. Představte si třebas, že gen G potřebuje zvíře pro tvorbu nějakého hormonu. Pokud má GG, je to v pořádku, ale stačí mu i založení Gg, protože pořád má v každé buňce tvůrce daného hormonu - G.
Ale když má takový zvíře potomstvo, dává polovině potomků gen G a polovině gen g. Ovšem s partnerem se založením GG se nic nestane - má-li hřebec Gg a klisna GG, mají všechna hříbata s jistotou minimálně gen G od matky.
Ale pokud bude mít klisna Gg hříbě, syna, který bude také Gg (gen g má od své matky, zdravý gen G od otce), pak při připuštění matky synem kombinujeme Gg s Gg a je zde možnost setkání g+g v jednom jedinci. Pravděpodobnost je 25% a toto hříbě uhyne. A dále 50%-ní pravděpodobnost, že sice hříbě zdravé bude (bude mít genotyp Gg), ale nese v sobě vadný gen dál.
Pohlavní rozmnožování vymyslela příroda, aby se geny volně kombinovaly. Tedy v rámci druhu, ale s nepříbuzným partnerem.
Příbuzenská plemenitba by proto měla probíhat jen v odborných chovatelských rukou, s nějakým konkrétním cílem.
Je to stejné jako u lidí. Taky je riziko že když bude mít dítě matka se synem nebo otec s dcerou tak bude postižené ale kolik už bylo případů že otec znásilnil dceru a měli normální zdravé dítě.
ihahacek
XXX.XXX.106.178
Myslela jsem si, že by další připuštění mělo být v pořádku, jen mě zajímaly názory zkušenějších Děkuju moc všem, zvlášť "aggittě" za vyčerpávající přínosnou odpověď