Libule

XXX.XXX.41.2
Dobrý den,
porozhlížíme se po nemovitosti (menšího domu) s větším pozemkem pro chov 2 koní (alespoň 3tis m2 a více) v Ústeckém kraji, nejlépe v okresech Litoměřice, Teplice, Chomutov. Nemá někdo tip či doporučení? Nespěcháme, spíš se tak porozhlížíme a rádi bychom nákup do 1 roku zrealizovali. Třeba má někdo známého, kdo do budoucna uvažuje o prodeji. Jak dlouho jste hledali vy?
Prosím, neodkazujte mě na www realitek, bazos apod., samozřejmě mám tyto stránky denně pod dohledem, bohužel když se něco v naší cenové představě objeví, nějakým způsobem to nevyhovuje našim požadavkům..:
- cenově do 1 500 000 Kč
- menší dům pro 4 člennou rodinu
- zahrada (pozemky) min.3tis m2 (může být i do 500m od domu) ale vlastní, ne pronajaté
- domeček může být i k rekonstrukci, ovšem ihned obyvatelný
- nejlépe na Litoměřicku, klidně na vesnici, ale s přijatelnou dostupností do okolních větších měst
To jsem tak náročná ? Porozhlížíme se již rok a stále nic u čeho bych si řekla - TO JE ONO! -
Jen tak ze zvědavosti občas nabídky zem. usedlostí projíždím. Připomínám si dobu, kdy jsme my sami hledali něco k bydlení... A objížděli hrozné statky za neskutečné peníze...
Za celou dobu, co jsem takto zvědavá, jsem viděla jen jednu nabídku v jižních Čechách, kdy mne místo uchvátilo. Prostě - ideální domek s pozemkem vlastně skoro neexistuje. Problém je, že většina statečků má vedle zahradu cca 2000 m2, což je dost málo. A to ještě takovou zahradu mají jen bývalé statky, tedy kupujete kromě domu stodolu, stáje, tedy spoustu budov k rekonstrukci.
Stodola se může hodit na seno, ale myslím, že vy hledáte spíše bývalou chalupu (domek bez velkých stájí), jenže u nich není zase velká zahrada.
A tak přemýšlím, co bych dělala já, pokud bych potřebovala řešení bydlení. Volila bych jen domek s co největším pozemkem, protože dům si opravíte, přestavíte, ale přikoupit pozemky k domku se nemusí podařit.
Na chov koní by se hodilo toto, bohužel nad finanční strop
http://www.reality-litomerice.cz/rodinne-domy/?id=DAL347050444
nebo koupit pozemek a postavit si (pořídit mobilhaus)? http://www.nextreality.cz/prodej-pozemek-pro-stavbu-rd-3400-m2-treboutice-okr-litomerice
Čím větší "prdel", tím spíše je šance koupit domek s velkou parcelou, u města se taková parcela rozdělí na domek se zahrádkou a stavební parcelu, a prodávající dostane 2x víc.
Http://www.realites.cz/prodej-pozemek-ostatni-litomerice-261138
slušně velký pozemek, horší možná bude, že si budete muset udělat (asi) el. přípojku.
Ale bez sousedů=pohodový chov koní.
Libule, asi Vás moc nepotěším, ale my už stejný problém řešíme 3 roky...hledali jsme menší domek s velkým pozemkem v okolí Chomutova či Žatce...dlouho jsme nemohli nic najít, ale známý nám něco doporučil, protože jsme prostě z města chtěli jít pryč a zvířata jsme chtěli mít už konečně na vlastním a ne jen v ustájení...prodali jsme byt ve městě, za velmi výhodných podmínek koupili velký pozemek, přes 5000 m2 trvalého travního porostu(tudíž nestavební, změna územního plánu není možná, prý se posouvá podloží na tomto pozemku), pozemek naprosto ideální pro koně a kozy, okolo jen lesík, žádní sousedi, vlastní studna...prostě paráda...nastěhovali jsme se do obecního bytu, pozemek si hezky vybudovali s přístřeškem, seníkem, oplocením atd...a že budeme hledat domek dále tady odtud...každý rok věřím, že něco najdeme..ale nic...protože oba pracujeme v Chomutově, hledali jsme dům v okolí do max.30 km, a s cenou do 1 200 000, - Kč. Aby to pro nás bylo únosné, co se týče dojíždění dvou aut do práce a placení hypotéky+ samozřejmě rekonstrukce baráku...malý domek s pozemkem alespoň 3000 m2 byla i naše představa...bohužel, nemůžeme najít...když jsme se jeli na něco podívat, ani zdaleka to neodpovídalo inzerátu, nebo to byla úplná zřícenina s velkým pozemkem, ale na rekonstrukci by naše finance opravdu nestačili...takže stále hledáme a šetříme a třeba letos, v tom roce 2016, něco najdeme
Já to napíšu ještě jinak - znám situaci asi v 30 vesnicích v našem okrese. A menších domků na velké parcele (tj. přes 3000m2 zahrada) je v této lokalitě plus minus 10. Pokud by byly na prodej, tak většinou za cenu dost přes 1 500 000. To je prostě realita.
Třebas v naší střediskové vsi ještě koncem období vlády komunistů v rámci podpory výstavby lidem s velkými zahradami z nich po 1000 m2 "ukousli" a udělali z toho stavební parcely. V lepším případě si tam postavili honem mladí, tj. zůstalo to v rodině.
Bohužel tolik let po revoluci a tedy po dlouhé době rozvoje soukromého hospodaření jsou většinou pole a louky, co patřily ke statkům, odprodány sedlákům, nebo jiným zemědělcům a koupit statek s poli je taky skoro sci-fi.
Canka zvolila řešení, co jsem navrhla já - koupit jen pozemek a poté se shánět po bydlení co nejblíže. Spíš je reálné, že tam, kde si vybudujete ustájko, bude volný obecní byt, nebo pididomek bez zahrady, než obráceně.
PS: my měli obrovské štěstí, že jsme se stěhovali do svého v roce 1990, hrozný dům (jen 2´1, napůl kamenný, zima v něm i v parném létě), ale dvůr a zahrada, po 15 letech se naskytla možnost koupě domu s poli doslova přes silnici. Za neskutečných 600 tisíc, podmínkou koupit 12 ha polí také za 600 tisíc. Ty pole mají nyní cenu 180 tisíc...takže máme dům "zadarmo"... I tak na pole jsme si vzali úvěr a dům jsme platili dílem stavebkem a dílem, že jsme část kupní ceny spláceli. Měli jsme neskutečné štěstí na prodávajícího, a výhodu, že už jsme byli 15 let starousedlíky s jistým renomé. Ale jiný kupec nebyl, dům je v zahradě, ale z druhé strany dvůr s budovami v hrozném stavu, věřím, že kdyby prodávající vše zboural a pozemek srovnal, bylo by zájemců hafo. Ale kdo se chce koukat z okna na zříceniny? Protože hospodaříme, pole byla vítána, dům opravujeme, též hospodářské budovy (většina obrav je radikální - bouráme i část obvodových zdí, samozřejmě zcela nové krovy a střechy). Koně ale mám stále na pozemku 1,7 ha pronajatém od pozemkového fondu (nájem už od roku 1992, už ale v prvním roce bydlení jsem louku užívala jen tak, protože ji nikdo nesekal), ale kdyby to někomu vydali náhradou za dálnici, holt bych si asi koně přestěhovala. Na louce, co jsou, je pramen, a pozemek sousedí s naší později přikoupenou stodolou (=stáj). Je celkově podmáčený - hodí se právě pro lehké poníky (sekání nedopasků je možné jen na části plochy, aby traktor nezapadl). U stávajícího domu je zahrada kolem domu, hřebce zimuji v zahradě původně patřící k vedlejšímu domu. Prostě když už člověk něco má, může si roky počkat, až se bude něco prodávat, a my tedy kupujeme, většinou na úvěr.
Kamarádka měla koně ve vedlejší vsi, dům v nájmu, koně na cca 1000m2 zahradě. Dostali výpověď, tak se stěhovali do vedlejší vsi do obecního bytu, pro koně našli zázemí v třetí vesnici, nejprve ustájení ve stodole, pak se jim povedlo pronajmout nějakou ostatní plochu a TTP. Sní o tom, že by si v téže vsi něco koupili. Je fakt, že už jsou domácí a tak mají šanci být v takovém případě první na řadě.
Jiná kamarádka vlastnila po rodičích asi 2 ha parcelu. Na jednom konci si postavili nový dům, a zbytek že bude pastvina pro koně. Jenže kolem si postavili i jiní a ti měli s koňma potíže. Několik let jim blokovali stav. řízení k výstavbě stáje. Litovala, že nekoupili starý statek se stájemi... ale asi by ho nepořídila, i když tenkrát možná ještě jo.
Pak také funguje, když už někde na vsi bydlíte, koupit jakýkoliv zemědělský pozemek, klidně u lesa. A pak ho vyměnit (vyměnit užívání) s tím, kdo má pole za vaším domem.
edwina

XXX.XXX.40.41
Nám se osvědčilo ptát se u potenciálně zajímavých domů s menším pozemkem (původní chalupy se stodolou + zahradou cca 1200 m2) realitního makléře, zda k tomu náhodou není poblíž také pole, které by šlo přikoupit. Leckdy realitky další zemědělskou půdu neinzerují (majitelé ji snadno prodají místnímu zemědělci, který už na ní většinou hospodaří, a zase tolik kupců o ni zájem nemá), ale pokud dáte jako podmínku koupě domu i pozemek, můžete být úspěšní. Hodně napoví v nahlížení do KN http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ list vlastnictví, na němž bývají uvedeny i další pozemky patřící stejnému majiteli v téže obci. Ty staré chalupy většinou k sobě pole mají (a leckdy přímo navazující "záhumenek"), jen to není na první pohled z nabídky vidět. Podle mých zkušeností většinou 1-2 ha orné půdy.
Statek (uzavřený dvůr, více stodol a chlévů) bych nekupovala, byť polí k němu bývá víc (cca 5-15 ha). Pokud chcete mít jen koně, a ne se živit zemědělstvím, je to zbytečně moc peněz za rekonstrukci hospodářských budov. Ideál je podle mě chalupa (obytný dům + 1 menší stodola, navazující na dům + zahrada), na okraji vsi, za kterou jsou pole.
Když si koupíte samotný pozemek, budete mít problém tam postavit i jen zázemí pro koně. Co je stavební, nebo i potenciálně stavební, je drahé, co v územním plánu jako stavební či zastavitelné vedeno není, těžko změníte. A někdo vám může rozporovat i jen přístřešek pro koně, natož "halu" na seno. Také udělat studnu, dovést elektřinu, oplotit může být na nestavebním pozemku problém.
Osobně bych do varianty jen dům bez pozemku, nebo jen pozemek bez domu ve stejné vsi nešla. Je to hodně riskantní a znám pár lidí, co na to doplatilo - buď mají koně na dvorečku 10 x 20 metrů, protože jim nikdo žádnou louku neprodal, ani nepronajal, i když se naivně domnívali, že to na vsi nebude problém, anebo sice mají 3 hektary pastvin, ale v bezprostřední blízkosti není ke koupi ani stavební parcela, ani dům.
Malý dům na velkém pozemku by byl ideální, ale z logiky věci k malým domům patří malé dvorky a k bývalým zemědělským objektům lány půdy. Domkáři se zemědělstvím neživili, byli to nádeníci, řemeslníci, podruhové, takže pozemky nepotřebovali.
Pohled z druhé stany...a to z role ustajovatele.
Bydlím na Litoměřicku a ve stejné situaci jako vy jsem byla před 6 lety, akorát nám se v té době podařilo koupit barák 5 let starý s 6000 m2 ( za tedy 3 mil ). K tomu jsem sehnala 15 ha krásných pastvin...Můj sen byl mít plnou stáj spokojených koní = majitelů. Bohužel realita je trochu jiná, každý si to dává domu a má koně po 1-2 kusech, pro koně jako stádové zvíře to není úplně vyhovující. Ty si potom tvoří silnější pouto a následná práce jednotlivě je složitější a vy musíte být pořád v pohotovosti, nikam nejde odjet atd.
Mě se tedy místo 15 koní na těch 15 ha pase jen 5. Rozplynul se mi sen mít stáj s boxy, jízdárnou, zpevněnými paddocky na zimní období. a to jen z toho důvodu, že to všichni mají doma a neuvědomí si, že sami si těžko vybudují halu, jízdárnu nebo paddocky na zimu aby jim koně nestály v 30 cm bahně.
Ano je krásné mít koně doma, koukat na něj z okna, ale ruku na srdce když jedete okolo nějakých výběhu kolik jich je pořádně udělaných, aby z toho naši miláčci neutíkali když projíždíte okolo. Kdo má udělané přístřešky, které při pohledu na ně zahřejí a né že jsou udělané jen aby prostě byly..mohla bych pokračovat na dalších a dalších příkladech.
Není tomu tak dlouho kdy mohl člověk vyjet na koni ven aniž by se bál, že z lesa na něj vykoukne hřebec jen tak...
Spousta lidí si toto neuvědomí, že to má i svoje proti a stojí to daleko více peněz než platit za komfort pro jednoho koně pár tis měsíčně.
edwina

XXX.XXX.40.41
Je to tak. Jenže někde na vsi dál od větších měst lidé nemají tolik peněz, aby si mohli dovolit platit 4000 měsíčně v nájemní stáji. To raději koupí pro 2 koně 2 balíky sena po pětistovce a jízdárnu oželí.
Nehledě na to, že čím jste u koní delší dobu, tím raději si řešíte věci po svém. Já bych měla v okolí docela problém vybrat si komerční ustájení, které by mi 100% vyhovovalo. Někde skladují seno venku (ať mi nikdo nevykládá, že není po mírné deštivé zimě plesnivé), jinde mají špatně složená stáda (a kvůli tomu časté úrazy), další stáj má sice kvalitní jízdárnu a staví halu, ale výběhy coby sportovci "neřeší" - koně postávají po jednom v elektrických oplůtcích 10 x 20 m, zadekovaní a otrávení. Někde nedávají do výběhu vodu (ani v létě), tamhle zase šetří senem, onde jím plýtvají.
Co koňák, to názor na správné ustájení. Mám lehce krmitelné koně a nechci je mít celý den nalepené u balíku, plochu si ve svém výběhu také dokážu zpevnit, aby mi nestáli po spěnky zaboření v blátě.
Pokud něco v nájemní stáji není a vám to vadí, těžko si vymůžete změnu. Doma si to prostě uděláte po svém.
A ještě jedna věc. Když koně i krmíte a staráte se o něj, trávíte s ním víc času. Ten vztah je trochu jiný, jste "jeho" člověk. Možná máte víc práce a ve finále méně jezdíte, ale s koňmi jste rozhodně déle. Je to styl života.
Shodou náhod nás požádat jeden člen rodiny, že by rád investoval do nemovitostí a chtěl od nás odbornější pohled na nabízených cca 16 ha v lokalitě Tlučeň - obec Hlinná - okres Litoměřice.
Mělo jít o nákup tzv. "celého listu vlastnictví", tedy kup vše co vlastním, což chápu, protože prodat jen něco znamená, že kupec koupí ornou půdu, pastviny, a co původní majitel bude dělat s ostatní plochou a mezemi? Před lety to fungovalo tak, že se platilo jen za zemědělskou půdu a tu ostatní plochu dostal kupec grátis, protože je to jen neužitečná daňová zátěž. Cena 14 Kč/m, celkově snad by se dala ukecat na 2 mega za vše...
List vlastnictví obsahoval 80 položek, na mapě ale byly parcelky a parceličky ve 4 lokalitách katastru, kdy navazovaly na sebe - nechápu, proč je už dávno, to co je možné, majitel nenechal sloučit, když třeba 1 cesta je tvořená 8 parcelami a pod. (sloučit lze parcely stejného druhu).
Po překryvu katastrální mapy s leteckou se ukázalo, že mnoho travních porostů je překryto lesem, který se rozrostl z lesních parcel. Vizuálně zemědělsky využitelných byla asi třetina, takže to už bylo první, co jsme zájemci sdělili - že to koupit může, ale pokud bude chtít půdu obratem pronajmout, může dostat tak 15 tisíc nájem, víc ne.
Protože má manžel na Litoměřicku kamarády, jel se osobně na pozemky podívat. A zíral - pozemky jsou zarostlé všechny, když ne stromy, tak keři, hodně svažité a co není svažité, je podmáčené. Něco by k pastvě bylo, něco je les (zdroj dřeva na topení)
Když jsem zpracovávala podklady, našla jsem i toto - dům 3+1 za 350 tisíc: http://www.rajrealit.cz/nemovitosti/prodej-rodinny-dum-hlinna-120-m-4916233/.
aggitta
napsal(a):
Shodou náhod nás požádat jeden člen rodiny, že by rád investoval do nemovitostí a chtěl od nás odbornější pohled na nabízených cca 16 ha v lokalitě Tlučeň - obec Hlinná - okres Litoměřice.
Mělo jít o nákup tzv. "celého listu vlastnictví", tedy kup vše co vlastním, což chápu, protože prodat jen něco znamená, že kupec koupí ornou půdu, pastviny, a co původní majitel bude dělat s ostatní plochou a mezemi? Před lety to fungovalo tak, že se platilo jen za zemědělskou půdu a tu ostatní plochu dostal kupec grátis, protože je to jen neužitečná daňová zátěž. Cena 14 Kč/m, celkově snad by se dala ukecat na 2 mega za vše...
List vlastnictví obsahoval 80 položek, na mapě ale byly parcelky a parceličky ve 4 lokalitách katastru, kdy navazovaly na sebe - nechápu, proč je už dávno, to co je možné, majitel nenechal sloučit, když třeba 1 cesta je tvořená 8 parcelami a pod. (sloučit lze parcely stejného druhu).
Po překryvu katastrální mapy s leteckou se ukázalo, že mnoho travních porostů je překryto lesem, který se rozrostl z lesních parcel. Vizuálně zemědělsky využitelných byla asi třetina, takže to už bylo první, co jsme zájemci sdělili - že to koupit může, ale pokud bude chtít půdu obratem pronajmout, může dostat tak 15 tisíc nájem, víc ne.
Protože má manžel na Litoměřicku kamarády, jel se osobně na pozemky podívat. A zíral - pozemky jsou zarostlé všechny, když ne stromy, tak keři, hodně svažité a co není svažité, je podmáčené. Něco by k pastvě bylo, něco je les (zdroj dřeva na topení)
Když jsem zpracovávala podklady, našla jsem i toto - dům 3+1 za 350 tisíc: http://www.rajrealit.cz/nemovitosti/prodej-rodinny-dum-hlinna-120-m-4916233/.
Píšu vám zprávu...
Dobrý den, také přispěji, byť jsem z jiného okresu. Měli jsme stejný problém a proto jsme se již dvakrát stěhovali. Jsem z Prahy, čili vstupní "kapitál" byl trochu jednodušší a první cíl byl opravdu stejný jako má zadavatelka. No...povedlo se po roce, koupil jsme patrovou prvorepublikovou vilku s pozemkem 3500 metrů, tehdy ještě ne s úplnou vizí mít koně doma, protože jsem je měla přes ulici ve stáji. Dům tehdy stál 2,3 mil, ale kdyby člověk nechtěl, tak by na něj sahat nemusel, lokalita střední čechy a 12 km do většího města. No ovšem, tato vesnice si hrála na město a zvířata zde byla na obtíž, to jsem ještě nevěděla a začala se pídit po pronájmu pozemků, což se mi povedlo a za směšnou cenu 3000 ročně jsem sehnala dalších asi 7 tisíc metrů. Jásali jsme a jednoho koně ze dvou jsme plánovali na začátek stáhnout domů a potom dovézt druhého (asi do 14 dní). No ale...při stavbě výběhů si lidi začali stěžovat na úřadě, že budou mouchy a já nevím co všechno, začal velký boj, který vyústil až v to, že nám po koních někdo střílel plastovýma kuličkama a honil je po výběhu, potom jsem si vyslechla od starosty výhružku, že jestli si na pronajaté pozemky koně dám, tak že by se mu také mohlo něco stát :( a já měla jasno, stěhujeme se, řešit do důchodu žabomyší války se mi nechtělo. Začali jsme tedy hledat podruhé, hledali asi..no skoro rok a našel se, sice velký s uzavřeným dvorem (jak tu někdo píše že by to nekupoval), ale našel. Jeli jsme to nejdříve omrknout sami, vesnice parádní, pár domů, žádná novostavba, žádný luxus z města. Statek by omšelý, vysoká tráva, ale v inzerci neměl nic než jen ten dvůr. No rozhodli jsme se pro prohlídku. No řekli jsme narovinu, že takovou krávu si nikdo nekoupí bez parcely, že na chalupu je to velké a kdo tady bude chtít bydlet, tak musí tu zvěř někam pustit. No a z majitele vylezlo, že děda, který tady bydlel předtím má 30 hektarů. Ovšem - za komerční cenu to nejde koupit, ani jsme hospodařit nechtěli, tak jsme se dohodli, že statek prodali a k tomu (s příplatkem) prodali dva hektary ihned za stodolou, čili to tvoří jeden komplex. Iluze nás nebrali, rok sem koně nesměli, protože stav byl no chalupářský. Kupovali jsme za 2,2 (RD 200 metrů čtverečních, velkou stáj na 50 krav, stáj na koně (byli tam tažní koně 4 kusy) garáž, stáj na prasata a drůbež, dílnu a stodolu s průjezdem dlouhou asi 40 metrů a tak 12 širokou. Pole stálo 150 tisíc. Mám teď 4 koně, pouze vlastní, k tomu 11 ovcí a 11 koz, většinou držíme jedno prase a větší (okolo 40) množství drůbeže. Nikomu nevadíme, ale pozemky se začaly nabalovat...teď už bezplatně užíváme okolo 5 ha, jelikož starousedlíkům došly síly, jsou to všechno důchodci, co nechtějí prodat, ale trávu sekat nebudou a my máme...TRAKTOR, čili se to tak nějak popárovalo. Ale nějak se to rozšířilo a jezdí za námi chalupáři ze vsí třeba 8 km vedle a to pozor, chalupář to už je kšeftař, chtějí ať posekáme ale ať zaplatíme...vždy jim řeknu, že to je dobrý vtip a pozemky nechci, potom máme dvě stavení, kam berou naše ovce na dovolenou, jsou tam od jara do podzimu a jednoho pána co sám vytrvale seká, nasuší a ještě doveze...za tři stovky. Vztahy tady fungují, ale parcelu nekoupíte... a když tak cena je okolo 120 tisíc za hektar, což teď realizovat nechci, krmení stejně všechno kupujeme, Podotýkám je tady asi 35 statku a všichni mají minimálně 12 hektarů pole a k tomu les, nám se tady všichni smějí, že nemáme vlastní les :) Jsme lokalita cca 30 km od kraje Plzně.
A ještě možná doplním, kamarádka má novostavbu, s parcelou, jako tady také někdo navrhoval. Mají jednoho koně a poníka. Koně tam měly rok a soused s bazénem začal mít řeči, skončilo to tak, že kamarádka musela koně na rok odvézt na ustájení, jelikož soused vyhrožoval, že koním něco udělá, dali i nějakou stížnost na obec, po roce se to uklidnilo a koně má opět doma...nicméně, že by byli zrovna oblíbení, to tedy nejsou. Hodně bych koukala po vsi - je tam někde hnůj, mají ti lidi zvířata, jsou zvyklí?Já kdyý koupila před třemi roky husy, tak řvali na celou ves a ty dědečkové se na ně chodili dívat, ovšem jedinný chalupář mě napadal, že řvou o víkendu v pět ráno...ale je jen jeden, pokud ale máte ves z nějakých přistěhovalců, kterým prase smrdí a od koní jdou mouchy, zadělává se na problém. U nás třeba ten chalupá řešil náš hnůj, že když ho nechám na poli, tak že mě práskne, tak jsem ho uklidnila, že mám půl hektaru brambor a že na podzim vždycky zmizí...no on zmizel, ale ne pod ty brambory, mě ho lidi rozkradli :) někdo nabyl dojmu, že nebudu vědět co s tím, vzal bagr a já tam mám tak na zahradu a že od těch zvířat je nějakého hnoje, nakonec přišel žebrat pražák sám, že pod rajčátko by se mu hodil...Ještě jezedáci dělají někdy vlny, museli jsme od nich vyjmout ty pozemky a první rok to vypadalo tak že sklízeli kukuřici a john deery mi zvachovaly naše parcely souběžnou jízdou, další rok jsme na jaře zorali na brambory a oni mi tam omylem zaseli obilí, no a v létě mi kombajnem strhali dřevěné kolíky na výběhy a když kropí pesticidy, tak nic nehlásí...takže musím chytat traktoristu, aby mi řekl, co v tom má, aby mi koně nepošli. Po 3 letech soutěžení kdo z koho jsme od nich darem dostala 60 balíků slámy, víte co, oni budou školit, zkoušet, ale pokud zjistí že se nedáte a že máte mozek, tak jsou milí.