Mon_soon

XXX.XXX.154.148
Ahoj,
mam kobylku plemene arapaloosa, nyni 4,5r. Ja jsem 3.majitelka, pricemz u predchoziho majitele byla prijezdena nekde mimo (t.j.prevazena do jine staje) a taky u predchoziho majitele byla sama jenom s kravami. Pokud vim, nebylo s ní zachazeno hrube, prijezdena cerstve 3leta, western, základy na kruhu a ze zeme.
Problém nastal pri prevozu k nám - nejdriv se ju vyhazely jakoby afty v hube a začala taky hazet hlavou...afty zmizely, hazeni zostalo, od zacatku trenujeme horsemanship, zadne vyvazovani. Občas vyjizdky, venku neduveriva a neumi jit z kopce. Na jizdarne hodne lina, pokud stojí, stojí klidne, podrimuje, kdyz ale opravdu neco chci, hazi, couva, spekuluje. Ze zeme jak kdy má náladu, nekdy super, nekdy protivna, na zadní, kousat atd.Je hodne zvidava. Ja nejsem typ na hrubou silu.
Nyni to bude rok co ji mam a mam pocit ze jsme stále na zacatku...máte nekdo typ co by mohlo treba pomoct? Diiiiiky.
Mon_soon

XXX.XXX.154.148
Taky nutno rici že má udelane zuby, jezdi na nanosniku a anglii.
Mon_soon

XXX.XXX.154.148
Ne, ted má 6 partaku.
Čím krmíte? Fotka by nebyla?
U appa mi tohle chování nepřijde normální. Jsou to klidní vstřícní vyrovnaní koně.
I když jednu blbku jsem zažila A ta byla fakt jedlá.
Z perfektních rodičů a vůbec se nepovedla. Kdybych nevěděla jistě, že otec je ten pravý, myslela bych, že byla podvržená.Že byste měla taky takovou smůlu?
Mon_soon

XXX.XXX.154.148
Vicemene seno a trochu oves a smes mash od drcmana. Kobyla je 24/7. Ona je neco novýho, je čistá appa z matky a arab po otci-prej arapalosa.. A klidna a vstricna je kdyz treba jdu kolem.. Ale jak je lonz či sedlo...hruza...
Jejda, jejda. Tak v tomhle žádnou appaloosu nevidím. Možná trochu hlava.
Na fotkách, první appa v typu. Druhá to vidím s podílem A1/1 ale oko je originál
Našla jsem si araappaloosy
http://araappaloosa.konicci.cz/
ale těm se vaše kobča také moc nepodobá.
No na každý pád to vypadá na nervního koníka, labilní snad ne. Jen asi ne úplně usazený. Tento typ koní nemá moc rád změnu. A dává to najevo.
Váš střídáním pasivity a přehnané aktivity.
Vyzkoušejte pravidelný řád. Nejlépe si vše naplánujte a sepište a činnosti a čas dodržujte.
Jako na táboře nebo na vojně.
Neměňte pokud možno nic alespoň několik týdnů.
Hlavně dobu jejího vlastního volna.
Prostě aby kobyla věděla, kdy bude práce, kdy odpočinek.
Pilujte to, co jí jde, ostatní zatím odložte.
Do terénu s dalším koněm. Na jízdárně lehčí práci. Nejděte do konfliktu. Proto myslete za obě a dopředu.
Raději méně a dobře. Než více a mizerně.
Nevím, jaký jste psavec, ale zkuste si dělat poznámky vždy, když jste s ní.
Zpětně můžete porovnat.
KOně jsou zvířata zvyková. Udělají skoro všechno, pokud je na to postupně navyknete.
Přeji pevné nervy. Ale pokud vytrváte, bude to stát zato.
Mon_soon

XXX.XXX.154.148
Diky moc :) tím nejit do konfliktu máte na mysli treba že kdyz couva pod sedlem tak ji pobizet k couvani i kdyz už nechce?
Spíš se mi osvědčilo uvést koně do zastavení a stát.
Srovnat kobylku a i sebe.
Zastavíte, co nejkorektněji a stojíte. Vy se uklidníte, kobča to vycítí a řekne si vlastně o nic nejde.
A začnete znovu.
To couvání "na silu", nevím, kobylku neznám, ale u nervozních koní je nějaké terorizování ta horší varianta.
Klid, klid, klid. Jste myslím už jedna z druhé poněkud nervní
Mon_soon

XXX.XXX.154.148
Hahaha, super jste to vystihla :D diky moc :).
Mon_soon
napsal(a):
Ahoj,
mam kobylku plemene arapaloosa, nyni 4,5r. Ja jsem 3.majitelka, pricemz u predchoziho majitele byla prijezdena nekde mimo (t.j.prevazena do jine staje) a taky u predchoziho majitele byla sama jenom s kravami. Pokud vim, nebylo s ní zachazeno hrube, prijezdena cerstve 3leta, western, základy na kruhu a ze zeme.
Problém nastal pri prevozu k nám - nejdriv se ju vyhazely jakoby afty v hube a začala taky hazet hlavou...afty zmizely, hazeni zostalo, od zacatku trenujeme horsemanship, zadne vyvazovani. Občas vyjizdky, venku neduveriva a neumi jit z kopce. Na jizdarne hodne lina, pokud stojí, stojí klidne, podrimuje, kdyz ale opravdu neco chci, hazi, couva, spekuluje. Ze zeme jak kdy má náladu, nekdy super, nekdy protivna, na zadní, kousat atd.Je hodne zvidava. Ja nejsem typ na hrubou silu.
Nyni to bude rok co ji mam a mam pocit ze jsme stále na zacatku...máte nekdo typ co by mohlo treba pomoct? Diiiiiky.
Píšete, že nejzakyslejší je na jízdárně.Tak choďte spíš ven.
Zpočátku trvejte na pěkném kroku rovně a dopředu.Občas můžete někde zastavit, třeba popást.Když bude ve stresu, klidně jí nechte, ať se kouká.
Zkuste zvolit terén, kde nejde nudně po jedné cestě, ale třeba mezi stromy, překračovat terénní nerovnosti, máte li vodu...Někde kde to kobylu bude přirozeně nutit zvedat nohy a trošku přemýšlet.Píšete, že je hodně zvídavá, tu by terénní vycházky mohly bavit.
V terénu nebude mít takový pocit, že jí prudíte a přirozeně uděláte více, než kdybyste jí tlačila na jízdárně.
Prostě kobyle udělat "práci" příjemnou.
Pravděpodobně na ní někdo hopnul a moc rychle něco zkoušel, aby mohla být prodaná jako "přiježděná." A kobylce se tenhle styl nezamlouval, tak to dává najevo.
Asi bych to také nepřeháněla s nějakým tím honěním ze země, ať dokola, či na provázku.Jsou koně, které toto dokáže výrazně otrávit.
Ještě, jak často s kobylou pracujete?Možná je to na ní také příliš.
K tomu plemeni.Vy k ní máte americké papíry?Kříženec čistého araba a čisté appy by podle mě vypadal výrazně jinak.
U nás vám někdo prodal kříženku, kde matka je možná jistá a o otci vám pověděli, že je arab, ale třeba shaghya.Nebo má oba rodiče v papírech?Nic proti křížencům, jen mě zarazil ten honosný popis "plemene".
Uživatel s deaktivovaným účtem

Arab je dosť neskoré plemeno(hoci ho teda na fotke absolútne nevidím), je pokojne možné, že kobyla v takom mladom veku nebola ešte zrelá na jazdenie po psychickej stránke, k tomu rôzne presuny, stále zmeny... Niet sa čomu diviť, že je taká mladá a znechutená.
Možno by jej prospelo pár týždňov úplného voľna, aby si oddýchla, trochu zabudla a potom s ňou začať ako s remontou- ľahké vychádzky v teréne a popri tom prijazďovať, pokojne aj tam. V teréne sa naučí obratnosti a to potom môžete využiť aj na jazdiarni. Tej by som sa ale nejaký čas určite vyhýbala.
enkaka

XXX.XXX.234.43
Obaja su papierovy matka arab otec skvrnity apaloosa.
Mon_soon

XXX.XXX.154.146
No je to jeste kratka doba, ale zkousime to uklidneni ae taky vytrvale trvám na tom co chci...jen pomaleji... Rekla bych že je to lepší...kobca je hodne náladová, kdyz nemá svuj den, je to des...Ten terén by byl fajn, jenomze vypadá hodne vydesene a má tendence na zadní a tak...nechci aby moje deti byly sirotky :).
Mon_soon
napsal(a):
No je to jeste kratka doba, ale zkousime to uklidneni ae taky vytrvale trvám na tom co chci...jen pomaleji... Rekla bych že je to lepší...kobca je hodne náladová, kdyz nemá svuj den, je to des...Ten terén by byl fajn, jenomze vypadá hodne vydesene a má tendence na zadní a tak...nechci aby moje deti byly sirotky :).
Určitě nikam nespěchejte, terén může být i kolem ohrady z vnějšku
Jsem moc ráda, že jsou pokroky, sice malé, ale alespoň máte našlápnuto dobrým směrem.
Pokud se s kobylkou domluvíte, mám zkušenost, že z takových kverulantů a problematiků bývají dobří koně.
Dejte o sobě vědět.
Zuza.
Já jsem měla v podstatě něco podobného. Bohužel mou vinou - zpočátku byla kobylka vyladěná na člověka, ochotná, milá, vyrovnaná.. Jenže pak jsem ve své tuposti myslela, že je čas, aby si kobyla začala řešit věci sama a nechtěla ujištění vždy ode mě. Asi největší chyba, kterou jsem s koněm mohla udělat...
Pak se stav velmi změnil. Kobyla krizové situace (v podstatě cokoliv - stres, neochota, ...) řešila vždy hrozně hystericky. V podstatě se blokla, že už nebude dělat vůbec nic. A přes navyšující tlak z mé strany přecházela okamžitě do labilní reakce... Kobyla byla před obsednutím..
Povolala jsem kamarádku, která se zabývá přirozenou komunikací (ačkoliv ona by při tom označení vyletěla z kůže). Podle ní spíše pracuje s koněm tak, aby byl kůň i člověk spokojen. Rok jsme pracovali ze země. Dbali jsme na to, aby reakce kobyly byly pomalejší. Aby tlak na ni vyvíjen nebyl nepřiměřený a i malá pozitivní reakce koně byla velmi chválena. Byla velmi tenká hranice mezi tím, kdy je tlak na kobylu ještě dobrý a když už přesáhl mez a kobyla "rupla" s nervy. Navíc se po chvíli do všeho začalo ještě mísit to, že kobyla byla nejistá, nejistá, nejistá a najednou už si ze mě dělala srandu a spolupracovat nechtěla..
Špatná kombinace - mít zrazené koně, který je ke všemu inteligentní..
Zkoušeli jsme různé přístupy, které by kobyle vyhovovaly. Nakonec myslím, že se zadařilo. Pod sedlem je spolehlivá. Sice lekavá (arab v krvi), ale nevymýšlí žádné zlomyslnosti, v sedle si mě hlídá. Když jsem poprvé spadla, šla si mě hledat. Nikdy ode mě po pádu neodešla.
Cesta byla trnitá, ale výsledek stojí za to. Ale pořád člověk musí mít na paměti, že tlak na koně může přidávat, ale musí vždy sledovat reakci koně. V novém ustájení ji ustajovatel chtěl přivézt mezi koně, kterých se hodně bála (první den změny ustájení) a byla ráda, za svůj klidný koutek. Jenže on ji tam prostě dovézt chtěl za každou cenu.. No, hned jsem měla telefon, že jsem tam dala agresivního koně, že ho chtěla natvrdo zkopat.. Až po létech uznal, že to byla jen a jen jeho chyba. Já mu říkala, ať ji tam nechá. A že na ni skutečně moc tlačil. Ale on to jako velký tlak neviděl, neb na své koně jde ještě mnohem víc zhurta...
Stejně tak jsem na kobyle jezdila po celou dobu jen já.. Myslím, že by svezla i jiného, ale nejsem si jistá, jak by někdo jiný řešil nějaké krizovky..
Ale kobyla je po těch všech peripetiích skvělá..
Odkud jste? Třeba by vám kamarádka pomohla.. Momentálně již má i trenérskou licenci,...