chov7

XXX.XXX.2.216
edwina

XXX.XXX.40.41
Mně se náhodou chování koně líbilo a charakter bezpochyby má. Takový kliďas a přitom se sportovní výkonností (kde se po něm žádá určitý temperament) se hned tak nevidí.
chov7

XXX.XXX.2.216
Presne, libi se mi jak konik nespanikaril, zustal v klidu a pockal az jim pomohou...jezdkyne taky dobra, ze nezpanikarila a nezacala se sapat ven akorat by kone mohla polekat a ten by se pokousel vstat a to by nedopadlo dobre..oba tuhle situaci zvladli na jednicku...
dala jsem to sem jako ukazku ze by se vse melo resit v klidu a co vse se muze stat...hlavne pro ty co nenosi ochrane pomucky a ze jich vsude je plno.
chov7

XXX.XXX.2.216
Jeste bych dodala, ze se vyplati makat na vztahu kun a clovek, v situacich jako je tahle je dulezity...kun vam duveruje a v krizi nepanikari a nechce vam ublizit.
No holky nevím jestli jste už tuhle situaci někdy zažily, já jo, a dopadlo to víceméně stejně, ono sám ten kůň je v šoku a neví co se stalo a pokud to není magor nebo vás nesnáší, radši zůstane v klidu ležet a čeká a ta jezdkyně, ono když na vás leží 600kg, tak stejně nic neuděláte(a nezbývá vám než ležet a čekat...a třeba se modlit
vattunka
napsal(a):
No holky nevím jestli jste už tuhle situaci někdy zažily, já jo, a dopadlo to víceméně stejně, ono sám ten kůň je v šoku a neví co se stalo a pokud to není magor nebo vás nesnáší, radši zůstane v klidu ležet a čeká a ta jezdkyně, ono když na vás leží 600kg, tak stejně nic neuděláte(a nezbývá vám než ležet a čekat...a třeba se modlit
Tak, tak, mě se stalo něco podobného, kůň tedy se mnou nespadl, ale lehl si a chtěl se válet, v momentě, kdy ucítil, že jsem pod ním (tedy naštěstí jen noha), válení nedokončil, nepřetočil se, byl z toho stejně vyjukaný jako já, a to byl oddílový koník, na kterém se střídalo tenkrát více děcek, ovšem se vstáváním si dal načas , docela jsem si pod ním poležela, nohu jsem vytáhnout nemohla, naštěstí nepřilehl plnou silou, tak jsem tenkrát vyvázla bez "šrámů".
Me se stalo taky neco podobneho, kobyla spatne poskladala v obratu nohy a pres predky spadla a ja s ni. Byla jsem na boku, taky se zrazila a hned se jakoby nahnula na opacnou stranu nez ja, ja rychle vyskocila a pak se v klidu sama postavila, nikomu z nas nic nebylo, ani skrabanec. Kun je velmi inteligentni zvire a nechce ublizit (pokud neni diky lidem v palici vykrakanej).
chov7

XXX.XXX.2.216
No nevim, jeste na skole jsme jezdili starsi klisny a bylo to na louce po desti - kobca ve cvalu na kruhu uklouzla a uz jsme byli na zemi
Spadla na pravy bok a bohuzel semnou, v klidu nezustala hned se mlatila a vztavala podarilo se ji to asi na druhy pokus a od te doby mam v haji kycel, koleno, kotnik
Stejne, ale pri nas stali vsichni svati a mohlo to dopadnout mnohem hur
to jen k tomu, ze kun je v klidu a v soku - bohuzel ne vzdy.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Wattu: souhlas. Nevím, co by jezdkyně mohla dělat jiného, než v klidu čekat na pomoc ostatních. Akorát jsem nepochopila pomalost rozhodování ostatních, kteří přispěchali na pomoc. Ale je fakt, že pokud se něco semele, je většina lidí v šoku a nepoužitelných, takže je třeba najít nějakého koordinátora, který je probere (pokud lze, tak udělá sám a ostatní ořvává alespoň ať volaj záchranku - ale na závodech na to jsou lidi :)
Pádů bylo mnoho, někdy i s koňmi, ale s tímto velmi podobný exces: kobyla jedoucí do kopce se mnou začala zničeho nic zprudka couvat z kopce dolů - dlouhá tráva se jí zamotala mezi nohy a už jsme letěli po zádech z kopce. Pak už znám jen z vyprávění: zůstala jsem pod ní a kobyla zůstala ležet na mě. Naštěstí jsme jeli dvě, holčina seskočila z koně, plácla ho po p*deli a odehnala od sebe - tím donutila i druhého koně, aby se probral - odrazil se a odcválal taky. Tak mě uvolnila a dalo se pokračovat v "záchraně" bezvědomého ;).
Uživatel s deaktivovaným účtem

To chov7: jinak k vašim prvním komentářům: těžko soudit, jestli se jedná o koně v šoku, tedy nečinného, nebo o charakter a důvěru v člověka.
Ochranné pomůcky - myslíte vestu? Jakože by zachránila rozdrcenou pánev, jo? Obávám se, že z koní je většina úrazů, které vesta vůbec nespasí.
V oddíle jsme měli většinu koní opravdu "velmi divokých" - dáno tím, že se dostali z boxu jen na tu hodinu ježdění denně. Výběh neznali a byli nažraní ovsa. Tedy ať jsme byli začátečníci nebo pokročilí, velmi často jsme leželi (rekord byl 7x za lekci ježdění). A když si promítnu úrazy, které se staly, tak mě napadá jen jeden, který by mohla zachránit vesta a to ještě s otazníkem (kobyla, která když vyhodila, tak zároveň stáhla hlavou a nosila krátké otěže, takže většinu lidí dostala pod svá přední kopyta. Snažila se z toho vždycky vyskočit, ale jednou se jí to nepovedlo a kamarádka měla obtištěnou-vmáčknutou podkovu do hrudníku v oblasti hrudní kosti). Jinak většinu úrazů pokryla buď helma, nebo sádra...