Jak motivovat flegmatického lenocha ?

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

piskule

24.10.2016 10:09
piskule

XXX.XXX.41.2

Jednoduchá otázka,

čím byste motivovali líného - flegmatického valacha ? Je mi z něj do breku. Jedná se o irského coba. Má zlaté srdce, nikomu by neublížil. Nevyhazuje, nekope, nekouše. Extrémní salámista. Ale někdy mě ta jeho povaha udivuje a vyšťavuje z posledních sil.

Upozorňuji že je zdravý, zkontrolovaný i fyzioterapeutkou. Prostě je takový povahově. Nebaví ho jakýkoliv druh práce - na jízdárně, drezura, skoky, lonžování. Na vyjížďky jde, ale otrávený a alespoň 3x za vyjížďku se snaží stočit to směrem zpátky ke stáji. Na hry ze země, pozitivní motivaci apod. kouká jak puk a skoro nespolupracuje, víceméně ho zajímá spíš všechno okolo jen ne to co se děje kolem mě. Nedej bůh, když jsme někde na trávě, to mě vůbec nevnímá smajlík smajlík

Je to můj "vysněný koník", ale bohužel mi přijde, že spolu spíš jen bojujeme. Mrzí mě to, protože jsme spolu už pět let a ani přes tohle všechno bych ho nevyměnila. Jen bych ráda zažila taky pocit, že mám radost z toho, že jsme spolu něčeho dosáhli. A to podotýkám, že nepotřebuji jezdit. Ráda s ním dosáhnu i něčeho ze země, jen tak, kraviny. Ale jeho prostě nebaví snad nic, jen se pást.


Nějaké návrhy, co podniknout, kde začít, od začátku ? Problém je v tom, že valach jak přijdu ke stáji a vidí mě, už mě má spojenou s tím "ajéééje, zase práce" a odchází. Pod ostatními funguje stejně otráveně, jen ke mě už má asi odpor, protože je můj a já ho prací "trestám" nejčastěji... smajlík

24.10.2016 11:13
gitule vrtule

XXX.XXX.148.31

Podle toho, co píšeš, se stala někde chyba a koník je necitlivý a otupělý.Pokud za ním přijdeš pokaždé jen proto, že po něm chceš práci, nediv se.Co kdyby jsi zkusila přijít za ním třeba do výběhu, nevšímat si ho, nebo ho jen pohladit a zase odejít?Podle mne má prostě spojené přesně, co říkáš-vidí tě a už ví, že budeš po něm něco chtít a je znechucený a otrávený.Samozřejmě, že koně baví nejvíc svoboda, společníci a pastva.Co kdybys vyzkoušela mu dát oraz od práce třeba fakt měsic?Přijít za ním, vzít ho na lonž a jít se na hodinu projít, pak ho pustit do ohrady a odejit?Tohle je běh na dlouhou trať, po tobě to bude vyžadovat pevné nervy, klid a loajalitu.Vžij se do něj-kdyby za tebou furt chodila nějaká holka a tys věděla, že pokaždý, když přijde, tak budeš muset např.skákat, běhat dokola v kruhu kolem ní.Taky by jsi se po pár týdnech netěšila na to, až jí uvidíš a byla bys na tom stejně, jako konisko tvoje.Zkus to, nechtit po něm měsíc nic, jen ho vzít občas ven na procházku v klidu na lonži, bez cvičení.Uvidíš, jak se zlepší i psychicky.

lina225

24.10.2016 12:00
lina225

XXX.XXX.73.236

No.. tak trochu pochybuju, ze se valachuv pristup zmeni, kdyz mu date mesic volno to asi nee.
Spis byste mela zkusit pracovat jinym zpusobem. Kazdeho kone lze motivovat - nektereho pochvalou, nektereho zradlem, nektereho odpocinkem. Tez jsem mela znacne znechuceneho kone, z jizdarny mi rad utikal. Vyzkousela jsem proto vice treneru, nez jsme dosli na to, jak kone motivovat. A najednou se snazil, zlepsoval, ve vybehu chodil naproti. Takze rada zni: zaplatte si nekolik hodin s ruznymi trenery, kteri vam predstavi ruzne treninkove metody. Hledejte, dokud nenajdete optimalni pristup. Nepracovat vam k nicemu nepomuze, vy musite jen zmenit typ prace a s tim vam pomuze pouze odbornik.

piskule

24.10.2016 12:37
piskule

XXX.XXX.41.2

Samozřejmě se nevídáme jen kvůli "práci". Bohužel mám valacha v komerčním ustájení, takže za ním jsem schopná docházet tak 4x do týdne. Poslední půl rok jsem jej i dost zanedbávala z pracovních důvodů, takže jsem za ním chodila tak 2x do týdne. Ale neřekla bych, že se volností něco nějak razantně změnilo. Kolikrát jsem přišla jen na kontrolu, vyčistit, projít se s ním na procházku na vodítku. Dokonce si troufám tvrdit, že za poslední půl rok se "prochází" víc, než vůbec pracuje smajlík A to ještě u nás není slovo "práce" vhodným slovem, víceméně ho mám na rekreačku, takže ho spíš pravidelně udržuji v nějakém stavu, aby uplně nezvlčel. Slovo "práce" je dost přehnané.

Ale neříkám, samozřejmě pokud neberu v potaz poslední půl rok... tak průměrně, když to spočítám, tak ze 4 dnů v týdnu které docházím, jde 2x na vyjížďku, jednou na lonž a jednou na jízdárnu. V případě, že nemám moc času nebo je ošklivé počasí, jdeme jen na procházku na ruce, občas jsem se s ním snažila i "si hrát", ale to dopadlo úplným fiaskem smajlík

Je mi jasné, že je to o mém přístupu. Proto bych ráda objevila něco "nového", co by mu dalo tu jiskru do oka. Ale jak říkám, těžko se u něj něco hledá, já to za 5 let neobjevila...

Rovnou říkám, že drezura na jízdárně ho nebaví, skoky též ne (ani mu moc nejdou ), o lonži ani nemluvím. Na vyjížďkách občas nějakej náznak radosti při cválání na loukách postřehnu, ale žádnej velkej vejvar to není smajlík. Největší jiskru vidím, když ho vypouštím zpátky do výběhu za koňmi smajlík

24.10.2016 12:37
gitule vrtule

XXX.XXX.148.31

lina225 napsal(a):
No.. tak trochu pochybuju, ze se valachuv pristup zmeni, kdyz mu date mesic volno to asi nee.
Spis byste mela zkusit pracovat jinym zpusobem. Kazdeho kone lze motivovat - nektereho pochvalou, nektereho zradlem, nektereho odpocinkem. Tez jsem mela znacne znechuceneho kone, z jizdarny mi rad utikal. Vyzkousela jsem proto vice treneru, nez jsme dosli na to, jak kone motivovat. A najednou se snazil, zlepsoval, ve vybehu chodil naproti. Takze rada zni: zaplatte si nekolik hodin s ruznymi trenery, kteri vam predstavi ruzne treninkove metody. Hledejte, dokud nenajdete optimalni pristup. Nepracovat vam k nicemu nepomuze, vy musite jen zmenit typ prace a s tim vam pomuze pouze odbornik.

S tím nesouhlasím, že nepracovat s koněm ničemu nepomůže!

24.10.2016 12:44
gitule vrtule

XXX.XXX.148.31

piskule napsal(a):
Samozřejmě se nevídáme jen kvůli "práci". Bohužel mám valacha v komerčním ustájení, takže za ním jsem schopná docházet tak 4x do týdne. Poslední půl rok jsem jej i dost zanedbávala z pracovních důvodů, takže jsem za ním chodila tak 2x do týdne. Ale neřekla bych, že se volností něco nějak razantně změnilo. Kolikrát jsem přišla jen na kontrolu, vyčistit, projít se s ním na procházku na vodítku. Dokonce si troufám tvrdit, že za poslední půl rok se "prochází" víc, než vůbec pracuje smajlík A to ještě u nás není slovo "práce" vhodným slovem, víceméně ho mám na rekreačku, takže ho spíš pravidelně udržuji v nějakém stavu, aby uplně nezvlčel. Slovo "práce" je dost přehnané.

Ale neříkám, samozřejmě pokud neberu v potaz poslední půl rok... tak průměrně, když to spočítám, tak ze 4 dnů v týdnu které docházím, jde 2x na vyjížďku, jednou na lonž a jednou na jízdárnu. V případě, že nemám moc času nebo je ošklivé počasí, jdeme jen na procházku na ruce, občas jsem se s ním snažila i "si hrát", ale to dopadlo úplným fiaskem smajlík

Je mi jasné, že je to o mém přístupu. Proto bych ráda objevila něco "nového", co by mu dalo tu jiskru do oka. Ale jak říkám, těžko se u něj něco hledá, já to za 5 let neobjevila...

Rovnou říkám, že drezura na jízdárně ho nebaví, skoky též ne (ani mu moc nejdou ), o lonži ani nemluvím. Na vyjížďkách občas nějakej náznak radosti při cválání na loukách postřehnu, ale žádnej velkej vejvar to není smajlík. Největší jiskru vidím, když ho vypouštím zpátky do výběhu za koňmi smajlík

Aha, to je škoda, že jsi nenapsala toto hned v zadání vlákna-nyní mě napadá snad jen, zda víš, co se s ním děje, když tam nejsi.Nejezdí ho někdo potajnu a bez dovolení?Známé se stalo, že kobyla najednou po pár týdnech v novém ustájení byla na "zabití" jančila apod.Řešila to skrz trenéra, veta, chiropraktika a nakonec nečekaně přijela jednou do stáje a kůň nikde-za chvíli se s ním přiříítila do stáje jedna mladá kravi-ka, kůň zpocenej až na prd.li.To byl rachot jako svi-ě.Prostě si ho vzala bez dovolení, protože se jí zdálo, že ho majitelka zanedbává a nemá dost pohybu.Já bych třeba takového kliďase brala.-) ale je to otravné, to chápu.

24.10.2016 12:53
keira

XXX.XXX.106.7

Takového koně bych asi na jízdárnu a lonž nebrala vůbec a chodila s ním jen ven a to ve společnosti dalšího koně, to je obvykle baví mnohem víc než chodit sami.

edwina

24.10.2016 13:47
edwina

XXX.XXX.40.41

Na jízdárně dělat práci ze země, cirkusové kousky a motivovat pamlskem. Inspirací by vám mohla být kniha Výcvik koní podle Bey Borelle. Nenásilně, po troškách a s radostí. Jinak samozřejmě vyjížďky do terénu a nejlépe s koňmi, jak už tu zaznělo. Ale tam si vztah příliš neupevníte ani nevybudujete, spíš u toho kůň nebude tak otrávený.

Nanny

24.10.2016 14:06
Nanny

XXX.XXX.199.180

Jezdila jsem jednu irskou cobku, to bylo úplně to samé. Ať ji člověk vzal na jízdárnu, do kruhovky nebo do terénu na louky, prostě šla, ale taky jsem nikdy nepocítila ani náznak toho, že by ji třeba bavilo se po té louce proběhnout. Líná a flegmatická povaha, člověk by na ní mohl pustit samotného i nejezdce, ale temperament žádný. Nebude to plemenem? A to byla celkem mladá kobyla.

24.10.2016 14:13
dsj

XXX.XXX.116.98

Mě napadá, jestli třeba nejste v situaci, kdy vás prostě ježdění na kliďasovi nebude bavit? Při vašem líčení jsem si vzpomněla na sebe, když jsem si kupovala první kobču: jezdila jsem koně v oddíle a pár soukromých (= ČT). Když jsem hledala koně pro sebe, všichni mi do začátků doporučovali klidné a solidní ČT. Pořád jsem si nemohla vybrat, protože mě žádný z teplokrevníků nechytil za srdce.
V jedné stáji jsem pohlédla do boxu na něco malého, hubeného a okatého a majitel mi říká - tu kobylu si nekupujte, je tu tři týdny, je čerstvě stažená z dostihů a lítá jako rachejtle a nezastavuje. Ale půjčil mi jí, a během 10minut to byla láska na celý život - najednou jsem měla pod zadkem koně, který pode mnou tančil jako baletka, měla jsem pocit jako by mi kobča četla myšlenky a i když nebyla lehká na ježdění, nikdy jsem se s ní nenudila a ježdění mě bavilo.
Mám odpozorováno, že rajťák, který má správného koně, se kterým si má co říci, tak na něm jezdí za každého počasí a zdravotního stavu, ale rajťák, který si s koněm nesedí, tak ježdění fláká. Myslím, že spousta lidí by takového kliďase jakého tu popisujete hodně ocenila a milovala ho - a vám by třeba mohl víc vyhovovat krevnatější kůň, který třeba nebude takový pohodář, ale bude vás bavit a vy budete bavit jeho.

Uživatel s deaktivovaným účtem

24.10.2016 17:01
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zkuste si někde sehnat a půjčit Hempflinga Poznej svého koně, a přečtěte si kapitolu Tlouštík-typologie a hlavně potom jak s ním pracovat. A taky bych si půjčila něco o pozitivní motivaci, Šusta, Trénink je rozhovor nebo Trénink je v hlavě.

A koně jsou různí Plhové i ti, co o nějaké hrátky a kontakt s člověkem moc nestojí. Posun žádoucím směrem je podle mého možný u všech, ale holt na různý level.Každopádně se můžete leccos zajímavého dozvědět. Mě tedy kobyla občas i vzdychá, jestli vás to uklidní, když jde "pracovat" a já to přeženu s jednotvárností nebo frekvencí /"práce" asi jako u vás, ccasmajlík/.Tak se pak víc snažím, měním odměny, činnosti, frekvenci, dobu...ale já nejsem jezdec. Pokud bych byla nebo měla nějaké ambice, možná bych přemýšlela o jiném koni, o tom krevnatějším "Plhovi".Vychovaný salámista je poklad pro starší nebo handicapované voziče bez ambic a fyzicky vetché.Dvjoka si musí sedět, člověk a kůň, a v hoby to určitě má být o radosti, ne o frustraci..

Ensin

25.10.2016 00:14
Ensin

XXX.XXX.133.229

Jak kdybych četla o sobě Jo jo, znám to moc dobře! Občas si představuju, jaký by to bylo mít "normálního" koně, ale stejně bych ju za nic nevyměnila

Za začátku to bylo to samé, jenomže mně trvalo tak rok, než jsem si vůbec dovolila po ní něco chtít. Začala jsem tak, že jsem ji vždycky vzala z výběhu, dala jí v kýblíku něco dobrýho, vyčistila, trochu popásla, pustila zpátky. Záležitost tak hodiny. Tak po dvou týdnech jsem k tomuto přidala lehkou procházku- kousek za stáj, na mýtinku do lesa,10 minut popást a pak zase zpátky. No, tak to šlo dalšího půl roku, trasu jsme prodlužovali a pak se to nějak vyvrbilo samo

Jednuše jsem se prostě vykašlala na nějaký tréninky, pozitivní kraviny a dělala jsem spíš to, co mě s tím koněm přivádělo do klidu- většinou to bylo přijít někam na louku, číst si knížku, nechat pást a pak zase zpátky... Když jsem eliminovala ty situace, kdy jsem byla zklamná z toho, že s tím koněm nejde pořádně dělat to, co chcu, byla jsem happy, kobyla taky a potom mi teprv začala plno věcí nabízet smajlík

25.10.2016 09:20
katkaa1

XXX.XXX.43.146

"Bojovala" som s podobným flegmatikom 5 rokov kým som si k nemu našla cestu. Treba si však hneď na začiatku uvedomiť, že povahu toho koňa nezmeníte, musíte zmeniť prístup k nemu. Ja som to skúšala aj energetickejším kŕmením, tiež tým že sme skoro nepracovali, toto nepomáha, alebo pomáha ale len z časti.

Čo nám naozaj pomohlo bol dobrý tréner ktorý mi dal akýsi návod ako s takýmto koňom robiť a poctivo na mňa dohliadal. Zo začiatku to bol celkom boj, lebo leňocha máte už dlho a je naučený na svoje "pohodlie" no chce to ukázať mu, že vo chvíli keď si na neho sadnete tak sa bude makať a nie sa flákať. A to aj na vychádzke. Základom je nenechať ho flákať ani päť minút, od vstupu na jazdiareň vyžadovať živý krok, spočiatku to bude chcieť použiť tušírku možno aj pri každom treťom kroku, ale musí platiť zlaté pravidlo - dám jemnú holeň, nezareaguje tak nasleduje tušírka, nezareaguje tak tlak tušírkou vystupňujem. Kone nie sú hlúpe a veľmi rýchlo pochopí, že ak urobí čo po ňom chcete tak mu dáte pokoj. Doporučujem rozhýbať aspoň 20 minút na dlhej oťaži a to aj v cvale.
A potom je nutné hodinu organizovať tak, aby sa nenudil, neustále meniť smer, postavte si kavalety aj na dve miesta, robte osmičky, zmeny ruchu, mne dosť pomáhajú prechody krok-cval, pri tom zvykne najviac ožiť :)

A hlavne sa stále kontrolovať aby ste ho neokopávali (je to bohužiaľ automatický zlozvyk pri nechodivých koňoch). Tréner je super, lebo na vás dohliadne a u seba som si na 100% istá, že sama by som sa na začiatku neukontrolovala. A mnohých to možno prekvapí, ale robiť menej nebolo vôbec efektívne, každý kôň je asi trocha iný, ale u nás najlepšie funguje režim 3x jazdiareň, z toho 1x skoková práca a 1-2x týždenne vychádzka. A nebáť sa pridať do krmiva ovos, alebo energetickejšie granule. Keď ho rozchodíte bude to iný kôň, u nás bolo vidno už po cca 5-6 hodinách na jazdiarni veľké pokroky, normálne som vtedy tomu nemohla veriť, že je to ten môj leňoch čo sa zrazu dokáže niesť a nešuchce zadné nohy.
Keď sa teraz na to spätne pozriem vôbec to nebolo ťažké keby som vedela ako na to, len mojím klasickým zažitým spôsobom jazdenia (pod klasickým starým trénerom) sme ho predtým akurát tak znechutili.

25.10.2016 15:34
koně

XXX.XXX.205.252

piskule napsal(a):
Samozřejmě se nevídáme jen kvůli "práci". Bohužel mám valacha v komerčním ustájení, takže za ním jsem schopná docházet tak 4x do týdne. Poslední půl rok jsem jej i dost zanedbávala z pracovních důvodů, takže jsem za ním chodila tak 2x do týdne. Ale neřekla bych, že se volností něco nějak razantně změnilo. Kolikrát jsem přišla jen na kontrolu, vyčistit, projít se s ním na procházku na vodítku. Dokonce si troufám tvrdit, že za poslední půl rok se "prochází" víc, než vůbec pracuje smajlík A to ještě u nás není slovo "práce" vhodným slovem, víceméně ho mám na rekreačku, takže ho spíš pravidelně udržuji v nějakém stavu, aby uplně nezvlčel. Slovo "práce" je dost přehnané.

Ale neříkám, samozřejmě pokud neberu v potaz poslední půl rok... tak průměrně, když to spočítám, tak ze 4 dnů v týdnu které docházím, jde 2x na vyjížďku, jednou na lonž a jednou na jízdárnu. V případě, že nemám moc času nebo je ošklivé počasí, jdeme jen na procházku na ruce, občas jsem se s ním snažila i "si hrát", ale to dopadlo úplným fiaskem smajlík

Je mi jasné, že je to o mém přístupu. Proto bych ráda objevila něco "nového", co by mu dalo tu jiskru do oka. Ale jak říkám, těžko se u něj něco hledá, já to za 5 let neobjevila...

Rovnou říkám, že drezura na jízdárně ho nebaví, skoky též ne (ani mu moc nejdou ), o lonži ani nemluvím. Na vyjížďkách občas nějakej náznak radosti při cválání na loukách postřehnu, ale žádnej velkej vejvar to není smajlík. Největší jiskru vidím, když ho vypouštím zpátky do výběhu za koňmi smajlík

Když nad tím tak přemýšlím, tinker je vlastně více méně těžký kůň, ne? My jsme kdysi koupili chlaďasku, noričku.Zkusím vám popsat své zkušenosti, protože těžcí koně jsou podle mě absolutně jiní, než klasičtí tepláci.Já do té doby měla zkušenosti s tepláky, volbluty a různými mixy.Jak pod sedlem, tak v zápřahu.Od noričky jsem se musela mnoho učit, protože ona má k životu i k práci naprosto jiný postoj
My jí tedy koupili jako zlou, k lidem. Ona je prostě osobnost.Ona mi ukázala, že nějaké pokusy o lonžování, nebo snad vycházky na ruce považuje za naprosto zbytečný opruz.Člověka ze země bere, když jdete s opratěmi za ní a ona něco táhne.
Prostě musí mít pocit, že práce, je opravdu práce, a to se teprve pak do toho vloží.
Zodpovědně půjde ve voze, i s dítětem na bobech.Ale aby ji někdo jen tak někam vedl a nebo snad zkoušel ze země nějaké cviky, to jí prostě nebaví.
S jezdcem pak půjde, do skupinové vyjížďky se velmi ráda zapojí.Ale jízdárna, to je tragedie.Nijak jsem jí neprudila, není to kůň primárně jezdecký.Umí naklusat, kousek zaskočit, překročí kavaletu, větší projde.Ale na obdélníku bych jí musela mít pod špornou, aby se trošku zapojila a já samým pobízením neumřela, Plus průběžně korigovat i tušírkou.Takže tudy cesta taky nepovede.
Zkusila bych toho vašeho brát primárně na vyjížďky do terénu, pokud možno s koňmi, aby měl motivaci k pohybu.Možná byste také mohla zkusit zezadu, vodění na opratích.V podstatě by vám stačily dvě lonžky, případně provléci skrz uši v lonžovacím obřišníku.To by ho možná mohlo bavit.Časem možná zkusit kládu, fantazii se meze nekladou...

Uživatel s deaktivovaným účtem

25.10.2016 22:45
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zdravím zadavatelku.
Předem se omlouvám, ale žádný z příspěvků jsem nečetla.
Zrovna nedávno jsem prodala svou tinkerku. Velmi silně mi popisem Váš valach připomněl tu mojí...
U ní to nebylo až tak silné, ten nezájem o člověka - byl to jen takový velký přerostlý pes. Ta naopak pořád chtěla být s člověkem. Ale jen být. Ne spolupracovat. Zajímalo jí ježdění jen když by bylo tak jednou do týdne. A nejlíp vyjížďka (mno, tu by možná dala i dvakrát do týdne). Jakákoli další spolupráce byla "otravná". Jízdárna, cikrusové cviky, na ruce do lesa...
Dělala jsem si jí od dvou let. Resp. si s ní od té doby nějak hrála, aby byla zvyklá na člověka. Žádné lonžování a podobně, aby někdo neřekl, že byla přetahovaná už od mala.. víceméně jen respekt, ošetřování, vodění... obsednutí bez problémů tím, že byla velmi klidná a osahaná. Další práce ne pod bičem, ale s poměrně velkou neochotou. Nejednalo se o koně, který by byl přetahovaný, ale prostě to ježdění není její šálek čaje.

Myslím si, že jsou typy koní, kteří prostě nepotřebují k životu člověka. A dávají to náležitě najevo. Ne zlostí, ale prostě nespoluprácí, nezájmem o spolupráci.
Zkusila jste tah? Třeba je to zrovna to, co by ho zaujalo... nabídnout mu něco, co ho bude bavit. Ale třeba to ani nenajdete...

Já se nakonec rozhodla prodat jí, ikdyž jsem věděla, že je to ten nejpohodovější a nejspolehlivější kůň, který mi přišel do života. K dětem byla nedocenitelná. Ale práce s ní pro mě byla za trest... Teď je v nové rodině - koňské i lidské. Prý je moc spokojená, je na výběhu, když mají náladu, vytáhnou jí na vyjížďku, jinak je v kontaktu s rodinou, dětmi a je úplně v cajku...
Možná je jen na čase přiznat si, že toto není to, co jste od toho očekávala a prostě zkusit najít mu prostředí, které mu bude lépe vyhovovat. Já jsem šťastná, že jsem toto rozhodnutí udělala a zařídila jsem jí spokojenější život! Jsme teď obě o mnoho šťastnější!

Uživatel s deaktivovaným účtem

25.10.2016 23:01
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak jsem to nakonec přečetla.
Někteří takového koně evidentně nikdy neměli v ruce, tedy jejich rady jsou mimo (Gitule, pardon, že to takhle napíšu, ale nesnažte se nutně psát rady ve všech vláknech a přiznejte si, že prostě ne všemu rozumíte natolik, abyste mohla dávat použitelné rady ).
Katkaa: ono tohle ale asi není cesta pro každého. Ne každý to ze svého koně chce nutně dostat za každou cenu. Ta moje taky mě osobně chodila jak hodinky. Velmi jemná, na pobídkách, na přilnutí, svižná... ale jakmile si na ní sedl kdokoli jiný, tak ukázala svou pravou tvář. Jenže to nebyl kůň pro mě, ale pořizovala jsem jí díky jejímu předurčení klidného koně pro práci s dětmi a začátečníky (ne úplně školní kůň každý den chodit dokola, ale třeba 1x týdně lonž se začátečníkem,1x týdně pokročilejší jezdec ve všech chodech,1x týdně vyjížďka ve všech chodech), ale prostě to není ani kůň pro jakéhokoli začátečníka právě z důvodu té neochoty. Protože není nic otravnějšího pro začínajícího jezdce, než mít pod sebou zvíře, které se není ochotné hýbat. Nebo za ním musí chodit někdo s lonžákem a pomáhat pobízet, aby nevypustil duši...

Uživatel s deaktivovaným účtem

25.10.2016 23:03
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jo a k tomu žrádlu: mě oves dělal z tohohle klidného a spolehlivého koně stále stejného neochotného koně k pohybu, ale lekavého a čumivého...blbá kombinace Tak jsem jádro zase vypustila. U nich je právě výhoda toho, že nepotřebují fakt skoro "nic jíst" krom objemového krmiva.

26.10.2016 15:36
katkaa1

XXX.XXX.43.146

Hhippie je to tak, ten kôň nikdy extra živý nebude, to je povahou, ale dá sa ho minimálne naučiť, aby pod ňou makal, neflákal sa a vychádzala som z toho že zadávateľka jazdiť vie a je to jej jediný kôň, čiže sa s ním chce dostať vo výcviku ďalej a nie ho predať. U nás to inak funguje podobne ako u teba, podomnou kôň chodí, ale začiatočník ho ani nenaklusá, našťastie ja ho nemám do jazdeckej školy akurát keď ma nejaký známy ukecá že si chce zajazdiť. Ale to prebieha presne ako píšeš s lonžovacím bičom za zadkom :)

Ešte by som zadávateľke poradila jednu vec dôležitú na čo som zabudla a tou je pochvala, počas tréningu stačí potľapkať, alebo slovne pochváliť, ja keď vidím, že sa na mňa zas prestáva sústrediť tak zvyknem povoliť oťaž nech sa na 1-2 kolá poriadne natiahne a potľapkám ho pri tom svižne po krku akoby povzbudím. Možno to znie smiešne ale u nás to funguje ako by som mu povedala "hej kamoš poďme ešte chvíľu a máš pokoj" a na konci hodiny vždy dostane maškrtu a to takú ktorú mu inokedy nikdy nedávam iba po jazdení a veľmi ju ľúbi .
Podotýkam, že nie je jednoduché jazdiť takéhoto koňa ale keď sa chce všetko sa dá a nemusí to nutne znamenať že ho ešte viac znechutí, aspoň ja mám pocit, že ten môj bol práveže znechutený pred tým kým sme si nenastavili pravidlá a moje jazdenie nemalo hlavu ani pätu. Teraz keď vopred vie čo ho čaká, vie že keď bude chodiť nepríde trest, ale naopak príde pochvala tak je to v pohode.

26.10.2016 15:44
Dotaz

XXX.XXX.110.146

Souhlasím s příspěvkem výše, že pokud není na druhé straně nějaká adekvátní odpověď, je to minimálně frustrující a člověk to pak fláká. Držím pěsti, ať se vám nějak podaří najít společnou cestu.

Přidejte reakci

Přidat smajlík