Vytrhne se s vodítkem a prchne

A je nějaký problém šoupnout jí do huby udidlo? (upřímně nevím, jaké parametry musíte splnit při předvádění).
Když jsem pracovala s mladými koňmi pro přehlídky v Německu, měla jsem jednu ročku, co se naučila otočit si lonž kolem krku a pak jsem za ní mohla po jízdárně serfovat a na té stájovce jí to bylo naprosto šumák. Tak jsem holt sáhla po jemném udidle.. od té doby šlapala jak panenka. Předvedení proběhlo v naprostém pořádku s poslušným koněm. Doporučuji totéž. A přeji hodně štěstí! Určitě to zvládnete!

Ak sa to dostalo až do takéhoto štádia, že proste vie, že sa jednoducho vytrhne a zdrhne tak je tu jediná možnosť a to použiť také prostriedky a silu aby sa jej zdrhnúť nepodarilo. Ak už nosí zubadlo tak použite zubadlo a zoberte si dlhšie vodítko alebo lonž na tej viac možností ako s krátkym vodítkom. Pri pokuse o vytrhnutie musí nasledovať vaša rýchla a ostrá reakcia, nebojte sa ju poriadne cuknúť, radšej raz a poriadne ako so sebou nechať zametať. Ak nemáte dosť sily poproste niekoho kto ju udrží. Zvyčajne stačí pár nezdarených pokusov a tak ako to robiť začala aj prestane.

Dekuji. Klisny muzou bud na ohlavce nebo na uzdecce. Zitra bych mohla vyzkouset. Mam 1x lomene nebo 2x lomene stihlo.

Udidlo v hube jeste nemela. Zitra zkusime prvne. Ja evidentne moc sily nemam. Zitra prijde holcina, co je vyssi nez ja a trochu robustnejsi. Kobylka ji respektuje vice. Bohuzel ji nemuzu premluvit, aby ji na svodu predvedla ona. Takze si s mi potrebuju poradit sama.

Kobyla vám prostě nesmí příště utéct děj se co děj. Jakmile pochopí, že to nejde a že se z vašeho vlivu tak lehce nedostane, tak se zklidní.

Mě osobně pomohlo dát klasickou nylonovou ohlávku (žádné parelliho vychytávky), dlouhou pevnou lonž a zapnout ji do bočního kroužku, ne do spodního, jak se normálně zapíná. Ve chvíli, kdy mi kůň předvedl, co popisujete a chtěl to odpíchnout na zadních, tak jsem mu ještě než do toho naskočil pořádně vší silou trhla lonží a díky tomu, že nebyl zvyklý, že tah přijde z jiné než spodní strany, povolil směrem ke mně a pak už se dal zpracovat. Musíte to ale načasovat než se od vás kůň otočí pryč a začne utíkat, protože pak už nebudete zřejmě schopná do zásahu vložit veškerou sílu (na to musíte zůstat stát a zapřít se proti němu).
Zapínám do bočního kroužku ohlávky i teď ve chvíli, kdy si nejsem jistá, jak mi kůň může reagovat a potřebuju ho udržet pod kontrolou, když musíme projít třeba blízko kobyl apod (mám hřebce). Za ty léta, co jsem u koní, jsem viděla hodně koní, co byli nez problémů schopní zaťat krk a skrz spodní kroužek na ohlávce vodiče odtáhnout kam jim bylo libo. Velmi málo koní je ale schopné to stejné udělat, když ten tlak, do kterého jdou, přijde zboku a ne zespod...

Jinak pro předvedení by kůň neměl chodit s hlavou u vašeho ramene, ale vy byste měla jít na úrovni jeho předních nohou, jak v kroku, tak v klusu a měla byste od něho mít dostatečný prostorový odstup, abyste ho v pohybu neovlivňovala... Kůň se s vámi nebo za vámi nemá táhnout jak sopel, ale samostatně ukázat dostatečnou živou pohybovou energii. Tím, že bude chodit hlavou u vašeho ramene mu navíc opticky blokujete prostor, do kterého se má vejít a tedy i ztěžujete aby ukázal jak se přirozeně hýbe.

"Musíte to ale načasovat než se od vás kůň otočí pryč a začne utíkat, protože pak už nebudete zřejmě schopná do zásahu vložit veškerou sílu (na to musíte zůstat stát a zapřít se proti němu)."
Přesně tak! To je jádro pudla - pokud se tenhle moment vychytá (já to popisuju většinou jako "stočit koni hlavu dřív, než se dostane do tahu" - asi mi to tak bylo kdysi vysvětleno), je napůl vyhráno. Já používám dlouhé pevné vodítko s bull karabinou a parelku, tam pak není potřeba taková síla (u normálních, nezkažených koní, co jen potřebují zkorigovat a usměrnit), je to prostě ostřejší provaz. Ale nedá se zapnout zboku, jezdecká parelka by šla. Ten boční kroužek do ohlávky je dobrý nápad, možná to i o pikosekundu prodlouží možnost reakčního času. A taky je-li zvýšené riziko, že mi kůň uteče i s vodítkem (lonží), tak stará dobrá stájovka nebo kožená ohlávka/uzdečka, než aby si na parelce zlomil vaz.

Vždycky si říkám, že jestli se mi ještě dostane do ruky nějaký starý ometák zlobící, tak mu pořídím dually halter, školící ohlávku od M. Robertse, že už na nějaký přetahování nejsem zvědavá, tam ta možnost kombinace zapnutí zboku a provazu přes nos může ušetřit sílu. Kdysi mě hodně zaujala na předváděčce, ale neznám nikoho osobně, kdo ji má vyzkoušenou v praxi.

alfi pav napsal(a):
Kobyla vám prostě nesmí příště utéct děj se co děj. Jakmile pochopí, že to nejde a že se z vašeho vlivu tak lehce nedostane, tak se zklidní.

Mě osobně pomohlo dát klasickou nylonovou ohlávku (žádné parelliho vychytávky), dlouhou pevnou lonž a zapnout ji do bočního kroužku, ne do spodního, jak se normálně zapíná. Ve chvíli, kdy mi kůň předvedl, co popisujete a chtěl to odpíchnout na zadních, tak jsem mu ještě než do toho naskočil pořádně vší silou trhla lonží a díky tomu, že nebyl zvyklý, že tah přijde z jiné než spodní strany, povolil směrem ke mně a pak už se dal zpracovat. Musíte to ale načasovat než se od vás kůň otočí pryč a začne utíkat, protože pak už nebudete zřejmě schopná do zásahu vložit veškerou sílu (na to musíte zůstat stát a zapřít se proti němu).
Zapínám do bočního kroužku ohlávky i teď ve chvíli, kdy si nejsem jistá, jak mi kůň může reagovat a potřebuju ho udržet pod kontrolou, když musíme projít třeba blízko kobyl apod (mám hřebce). Za ty léta, co jsem u koní, jsem viděla hodně koní, co byli nez problémů schopní zaťat krk a skrz spodní kroužek na ohlávce vodiče odtáhnout kam jim bylo libo. Velmi málo koní je ale schopné to stejné udělat, když ten tlak, do kterého jdou, přijde zboku a ne zespod...

Jinak pro předvedení by kůň neměl chodit s hlavou u vašeho ramene, ale vy byste měla jít na úrovni jeho předních nohou, jak v kroku, tak v klusu a měla byste od něho mít dostatečný prostorový odstup, abyste ho v pohybu neovlivňovala... Kůň se s vámi nebo za vámi nemá táhnout jak sopel, ale samostatně ukázat dostatečnou živou pohybovou energii. Tím, že bude chodit hlavou u vašeho ramene mu navíc opticky blokujete prostor, do kterého se má vejít a tedy i ztěžujete aby ukázal jak se přirozeně hýbe.

Děkuji, to vyzkouším.
Včera s ní chodila holčina, co pojede na svod s námi. S ní šla jak beránek.
Naštěstí jí nakonec předvede ona. Já bych po této zkušenosti byla vynervovaná, jestli mi něco neprovede a určitě by to ze mě cítila.
Doma na ní aplikuju Vaše rady a doufám, že se zase spolu dostaneme do normálu.

Co se týče předvedení, jsem si vědoma nedokonalosti. Ale s hlavou u ramene je jediná pozice, kdy nepředbíhá a necpe se dopředu. Jakmile je o hlavu napřed, těžce se s ní manipuluje. V klusu má tendence nacválat a táhnout. Nebo se vtáčí k vodiči a problematicky se zatáčí doprava. Při zatáčení doprava jí musím odtlačit a vypadá to hodně blbě. S hlavou u ramene si reguluje rychlost dle vodiče a otáčí se celkem snadno. Holt musíme předvést to, co umíme.

Druhá kobylka chodí krásně, přesně jak píšete. S tou trval nácvik polovinu času a chodí bez problémů.

Krutak1FlE napsal(a):
Děkuji, to vyzkouším.
Včera s ní chodila holčina, co pojede na svod s námi. S ní šla jak beránek.
Naštěstí jí nakonec předvede ona. Já bych po této zkušenosti byla vynervovaná, jestli mi něco neprovede a určitě by to ze mě cítila.
Doma na ní aplikuju Vaše rady a doufám, že se zase spolu dostaneme do normálu.

Co se týče předvedení, jsem si vědoma nedokonalosti. Ale s hlavou u ramene je jediná pozice, kdy nepředbíhá a necpe se dopředu. Jakmile je o hlavu napřed, těžce se s ní manipuluje. V klusu má tendence nacválat a táhnout. Nebo se vtáčí k vodiči a problematicky se zatáčí doprava. Při zatáčení doprava jí musím odtlačit a vypadá to hodně blbě. S hlavou u ramene si reguluje rychlost dle vodiče a otáčí se celkem snadno. Holt musíme předvést to, co umíme.

Druhá kobylka chodí krásně, přesně jak píšete. S tou trval nácvik polovinu času a chodí bez problémů.

Parelliho ohlávky, jak tu někdo radil, na převýchovu nepoužívejte. Podle toho, co píšete, si nemyslím, že byste byla schopná ji nastavit tak, jak má být, aby působila na hlavě koně správně.
Klasická ohlávka je pevnější a udělá stejnou službu

Předvádění: Musí se to kůň i vodič učit a to poctivě. Jestliže se s kobylou blbě manipuluje za pochodu, tak to jen znamená, že vás jako vodiče nerespektuje. Pokud nacválává začněte s klusem, který ještě uchodí a ten postupně prodlužujte vaším větším výšlapem. Je vhodné mít tušírku chycenou cca 30cm od držadla (ne od šlahounu...) a pokud vás předběhne a nebude respektovat, jednu ji tím koncem jebnout po čumáku, nejdřív zlehka na upozorněnou, pak silněji, jestli na to nebude reagovat. Jakmile se naučí, že je vepředu nějaká překážka (působit vždy když vás bude příliš předcházet), tak se srovná. Jen pamlskama to nenaučíte. Odměňovat takto lze, až když kobyla pochopí princip, že se nepředbíhá a musí se dávat pozor na vodiče. Musíte ale chodit a chodit a chodit. Zatáčení doprava se taky nedělá tlačením, ale pomocí tušírky. Kousek před obratem koně zkrátíte blíž k sobě, levou ruku s tušírkou zvednete na úroveň jejího levého oka a tlačíte ji opticky do obratu. Pravá ruka v té chvíli jemně taky táhne do obratu. To, co jsem vám psala výše je naprosto standardní předváděcí postup (ty obraty vpravo), najdete to bez problémů na netu. Divím se, že jste to nehledala...

A jen drobný detail, jestliže si kobylou nejste jistá, tak ji vy a ani ten, kdo ji bude předvádět, nepředvádějte na krátkém vodítku, ze kterého to může odpálit do háje. Dlouhá a pevná lonž bez panik háku sice nevypadá esteticky, ale rozhodně je v tomto případě lepší volba. Není nic horšího, než chytat mezi cizími koňmi a předpokládám i hřebci kobylu, co lítá jak smyslů zbavená. Když pominu její stres a stres jejího majitele, tak majitelům hřebců, můžete připravit mimořádně nepříjemné chvilky, jestli je vaše volně pobíhající zvíře bude hecovat navíc k tomu, jak s nima bude mávat cizí místo a hafo cizích koní a hřebců.

Podle mého soudu jí lezete krkem, protože trénujete pořád dokola to samé a navíc jste si "dovolila" jí nedávat pamlsky. Tudíž to co dělala před tím, nebylo pro respekt a důvěru mezi vámi, ale pro pamlsky. Na svod bych se vykašlala, budete pod tlakem a když nastane problém, celou situaci a řešení problému to ještě zhorší. Stáhněte ji ze svodu a začněte pracovat od začátku na respektu a důvěře. Pokud je v pohodě s druhou kobylou, první bych ji vzala na krátkou procházku spolu s druhou kobčou, popást, podrbat a volno. Klidně několikrát. Aby pochopila, že nemusí být otrávená a že být s vámi neznamená vždy práci. A pak postupně začít pracovat. Třeba jen vyvést ven, udělat jeden, dva cviky, max 2-3 min., pak popást a domů. Vzala bych si raději dlouhé kulaté vodítko (3m, pokud umíte s delším, tak klidně 5m), na lonžku pozor, při trhnutí se vám může zaříznout do ruky (i přes rukavice je to nepříjemné). Vodítko můžete lépe sevřít. Určitě pracujte jen pár minut a zaměstnejte jí hlavu. Pokud si netroufáte nebo si nejste jistá jestli to děláte správně, tak poproste někoho zkušenějšího o pomoc. Vyřešení tohoto problému bude stěžejní pro vaši další spolupráci s koněm !

alfi pav napsal(a):
Parelliho ohlávky, jak tu někdo radil, na převýchovu nepoužívejte. Podle toho, co píšete, si nemyslím, že byste byla schopná ji nastavit tak, jak má být, aby působila na hlavě koně správně.
Klasická ohlávka je pevnější a udělá stejnou službu

Předvádění: Musí se to kůň i vodič učit a to poctivě. Jestliže se s kobylou blbě manipuluje za pochodu, tak to jen znamená, že vás jako vodiče nerespektuje. Pokud nacválává začněte s klusem, který ještě uchodí a ten postupně prodlužujte vaším větším výšlapem. Je vhodné mít tušírku chycenou cca 30cm od držadla (ne od šlahounu...) a pokud vás předběhne a nebude respektovat, jednu ji tím koncem jebnout po čumáku, nejdřív zlehka na upozorněnou, pak silněji, jestli na to nebude reagovat. Jakmile se naučí, že je vepředu nějaká překážka (působit vždy když vás bude příliš předcházet), tak se srovná. Jen pamlskama to nenaučíte. Odměňovat takto lze, až když kobyla pochopí princip, že se nepředbíhá a musí se dávat pozor na vodiče. Musíte ale chodit a chodit a chodit. Zatáčení doprava se taky nedělá tlačením, ale pomocí tušírky. Kousek před obratem koně zkrátíte blíž k sobě, levou ruku s tušírkou zvednete na úroveň jejího levého oka a tlačíte ji opticky do obratu. Pravá ruka v té chvíli jemně taky táhne do obratu. To, co jsem vám psala výše je naprosto standardní předváděcí postup (ty obraty vpravo), najdete to bez problémů na netu. Divím se, že jste to nehledala...

A jen drobný detail, jestliže si kobylou nejste jistá, tak ji vy a ani ten, kdo ji bude předvádět, nepředvádějte na krátkém vodítku, ze kterého to může odpálit do háje. Dlouhá a pevná lonž bez panik háku sice nevypadá esteticky, ale rozhodně je v tomto případě lepší volba. Není nic horšího, než chytat mezi cizími koňmi a předpokládám i hřebci kobylu, co lítá jak smyslů zbavená. Když pominu její stres a stres jejího majitele, tak majitelům hřebců, můžete připravit mimořádně nepříjemné chvilky, jestli je vaše volně pobíhající zvíře bude hecovat navíc k tomu, jak s nima bude mávat cizí místo a hafo cizích koní a hřebců.

Děkuji.
S tím co píšete plně souhlasím. Vše co jste popsala nám funguje s druhou kobylou, se kterou nám nácvik zabral cca polovinu doby. Manipulace s ní je mnohem snazší i přesto, že je větší a robustnější.
S mladší kobylkou je to jiné. Je dost dopředná a jakmile s ní chodím na úrovni předních nohou, má tendenci přebírat velení.
Klepnutí po čumáku jsme zkoušeli, ale vedlo to k tomu, že se naučila jít dopředu a hodit hlavou, když věděla, že to přijde. Bez problémů chodí v kroku s prověšeným vodítkem a v klusu při držení vodítka cca 10 cm od karabiny. Ale s vodičem na úrovni hlavy, max.krku. Reaguje na natočení těla vodiče i na rychlost, sklání hlavu a chodí v klidu.
Za to, co jsme předvedly minulý týden dávám chybu sobě. Ten den jsem potřebovala nácvik trochu uspěchat (čekala jsem návštěvu), do toho foukal vítr, do toho moje nervozita a rozčílení, náhlá absence pamlsků... Vytrhla se jednou, ve mě stoupala nervozita, protože jsem viděla přijíždět návštěvu, vytrhla se podruhé, nervozita opět stoupla, protože jsem už nevařila kafe a při snaze zakončit výcvik správně a poté teprve zavřít kobylu, to bylo čím dál horší.
Zbytečně jsem to pohnojila. Teď už vím, že se na to příště v takové situaci raději vykašlu. Ale momentálně potřebuju zapracovat na tom, aby zjistila, že už se nevytrhne.
V pátek si ji vzala holčina, která jí předvede a nezkusila nic. Hlavu skloněnou a naprostý klid.
V sobotu jsem jí vzala na chvilku (jen v kroku) ven, připnula na postranní kroužek a byla taky v klidu. Ale na předvedení si netroufnu (ještě minulý týden by mě nenapadlo o tom pochybovat).

Že by se jí vytrhla strach nemám.
A předvedení bude probíhat v kryté hale, takže i kdyby tam nějaký kůň něco předvedl, nedostane se mezi ostatní koně.

Mě to kůň taky dělal, prostě si takové chování zafixoval a dělal i v momentech, kdy utéct ani nechtěl. Pomohlo vodit bez vodítka a naučit kvalitní přivolání. Když uměl chodit jako pejsek alespoň v kroku (obrovské pochvaly a odměny za to, když šel vedle mě a naopak příšná korekce tušítkou, když se mě snažil byť o centimetr předběhnout) a na přivolání alespoň na kratší vzdálenost vždy přišel (učení taky pomocí pamlsků - oslovení, přitažení vodítkem, odměna), vzala jsem ho na ohlávku a kůň samozřejmě zase utekl, ale vytrhl se a popoběhl pár metrů, zastavil se a čučel jak puk a na přivolání okamžitě přišel zpátky. Takhle jsme to opakovali 3x a od té doby se už nikdy nevytrnul (již to bude dobrých pár let). Rozhodně to ale není věc, kterou stihnete za týden. Oba své koně jsem si takto připravila pro práci ve volnosti v otevřeném prostoru a procházky úplně na volno. (Tvrdohlavý hucul a temperamentní sh, arabka).
PS: v začátcích jsme s huculem zkoušeli i opačnou cestu, tedy místo ohlávky udidlo, ale takovému koni je to fakt jedno, nemělo to vůbec žádný efekt :D vše, co koni řeknete pomocí toho, co má na hlavě, ho nic nenaučí :).
Jinak pochopitelně je nutná 100 % důslednost, takže už při vodění koně z výběhu je nutné, aby šel přesně jak má! Takže já nosila tušírku všude sebou :).

vet. napsal(a):
Podle mého soudu jí lezete krkem, protože trénujete pořád dokola to samé a navíc jste si "dovolila" jí nedávat pamlsky. Tudíž to co dělala před tím, nebylo pro respekt a důvěru mezi vámi, ale pro pamlsky. Na svod bych se vykašlala, budete pod tlakem a když nastane problém, celou situaci a řešení problému to ještě zhorší. Stáhněte ji ze svodu a začněte pracovat od začátku na respektu a důvěře. Pokud je v pohodě s druhou kobylou, první bych ji vzala na krátkou procházku spolu s druhou kobčou, popást, podrbat a volno. Klidně několikrát. Aby pochopila, že nemusí být otrávená a že být s vámi neznamená vždy práci. A pak postupně začít pracovat. Třeba jen vyvést ven, udělat jeden, dva cviky, max 2-3 min., pak popást a domů. Vzala bych si raději dlouhé kulaté vodítko (3m, pokud umíte s delším, tak klidně 5m), na lonžku pozor, při trhnutí se vám může zaříznout do ruky (i přes rukavice je to nepříjemné). Vodítko můžete lépe sevřít. Určitě pracujte jen pár minut a zaměstnejte jí hlavu. Pokud si netroufáte nebo si nejste jistá jestli to děláte správně, tak poproste někoho zkušenějšího o pomoc. Vyřešení tohoto problému bude stěžejní pro vaši další spolupráci s koněm !

Taky si myslím, že jsem jí otrávila tím stereotypem, který děláme teď poslední dobou.
Jinak je šikovná a snaživá. Říkám jí Hujer.
S odcházením od druhé kobyly nemá problém. Obejdeme spolu celý les, po cestě jí nechám kousnout trávy a na utíkání nemá ani pomyšlení. Někdy zastavíme u zahrádkářů, v klidu stojí, nechá se pohladit od dětí a pokračujeme.
Tohle byla ale situace, kterou jsem si zavinila sama a akorát jsem si vše zkomplikovala.

Teď potřebuju tohle odbourat a od příštího týdne plánuju zase pro zpestření jiný program. Tak počítám, že by nám to taky mohlo pomoci.

sany napsal(a):
Mě to kůň taky dělal, prostě si takové chování zafixoval a dělal i v momentech, kdy utéct ani nechtěl. Pomohlo vodit bez vodítka a naučit kvalitní přivolání. Když uměl chodit jako pejsek alespoň v kroku (obrovské pochvaly a odměny za to, když šel vedle mě a naopak příšná korekce tušítkou, když se mě snažil byť o centimetr předběhnout) a na přivolání alespoň na kratší vzdálenost vždy přišel (učení taky pomocí pamlsků - oslovení, přitažení vodítkem, odměna), vzala jsem ho na ohlávku a kůň samozřejmě zase utekl, ale vytrhl se a popoběhl pár metrů, zastavil se a čučel jak puk a na přivolání okamžitě přišel zpátky. Takhle jsme to opakovali 3x a od té doby se už nikdy nevytrnul (již to bude dobrých pár let). Rozhodně to ale není věc, kterou stihnete za týden. Oba své koně jsem si takto připravila pro práci ve volnosti v otevřeném prostoru a procházky úplně na volno. (Tvrdohlavý hucul a temperamentní sh, arabka).
PS: v začátcích jsme s huculem zkoušeli i opačnou cestu, tedy místo ohlávky udidlo, ale takovému koni je to fakt jedno, nemělo to vůbec žádný efekt :D vše, co koni řeknete pomocí toho, co má na hlavě, ho nic nenaučí :).
Jinak pochopitelně je nutná 100 % důslednost, takže už při vodění koně z výběhu je nutné, aby šel přesně jak má! Takže já nosila tušírku všude sebou :).

No právě. Zajímavé je, že bez vodítka chodí jak pes. I kluše, i v klusu zatáčí. Přivolat se taky nechá. Je to Hujer. Musí být všude první. V ohradě je čistím bez úvazu uprostřed ohrady, zvedám nohy, ani se nehnou. Ustoupení v pohodě, couvání, podlézám jim pod břichem i mezi předníma nohama (ty ještě vzhledem k jejich velikosti roztáhnou, nebo jednu přizvednou). To vše zvládají stoprocentně obě. Tohle si ale dovolím jen v ohradě a na louce vedle ohrady. Venku zatím ne.
Ale jakmile nasadím ohlávku (tu si nechá dát taky úplně v klidu) a pracujeme na vodítku, tak zívá, klopí uši a je otrávená. Pracuje, ale nijak nadšeně. A jakmile se dostane víc dopředu (než na úroveň ramene), začíná mít tendenci se zapírat do ohlávky a táhnout.
No a to vytrhnutí přišlo až ten minulý týden.
Ale jak už jsem psala - moje chyba. Jen bych nerada, aby se to opakovalo.

sany napsal(a):
Mě to kůň taky dělal, prostě si takové chování zafixoval a dělal i v momentech, kdy utéct ani nechtěl. Pomohlo vodit bez vodítka a naučit kvalitní přivolání. Když uměl chodit jako pejsek alespoň v kroku (obrovské pochvaly a odměny za to, když šel vedle mě a naopak příšná korekce tušítkou, když se mě snažil byť o centimetr předběhnout) a na přivolání alespoň na kratší vzdálenost vždy přišel (učení taky pomocí pamlsků - oslovení, přitažení vodítkem, odměna), vzala jsem ho na ohlávku a kůň samozřejmě zase utekl, ale vytrhl se a popoběhl pár metrů, zastavil se a čučel jak puk a na přivolání okamžitě přišel zpátky. Takhle jsme to opakovali 3x a od té doby se už nikdy nevytrnul (již to bude dobrých pár let). Rozhodně to ale není věc, kterou stihnete za týden. Oba své koně jsem si takto připravila pro práci ve volnosti v otevřeném prostoru a procházky úplně na volno. (Tvrdohlavý hucul a temperamentní sh, arabka).
PS: v začátcích jsme s huculem zkoušeli i opačnou cestu, tedy místo ohlávky udidlo, ale takovému koni je to fakt jedno, nemělo to vůbec žádný efekt :D vše, co koni řeknete pomocí toho, co má na hlavě, ho nic nenaučí :).
Jinak pochopitelně je nutná 100 % důslednost, takže už při vodění koně z výběhu je nutné, aby šel přesně jak má! Takže já nosila tušírku všude sebou :).

Tak tohle mi mluví úplně z duše) Tedy co se původu koně týče i práce s ním.

Podobný problém - když prostě zrovna nechtěl, VŽDYCKY si našel cestu, jak vzít roha. Chtěla jsem si nechat poradit u zkušenějších a poučenějších, ale nikomu se nedařilo koně z tohoto problému "vyléčit". Vyzkoušeli jsme různá udělátka, až jedna trenérka to ze zoufalství zkoušela na štajgru - a stejně jí zdrhl, štajgr, neštajgr... no, a pak už zbývala jen varianta přidávat štajgry)

Z čirého zoufalství a bez nějaké teoretické přípravy, spíše intuitivně, jsem začala s přivoláváním vytrhnuvšíseho koně za odměnu. Prostě OK, když už tě neudržím a vytrhneš se mi, tak aspoň nezdrhni, zůstaň stát, a když přijdeš, nebudu Tě bít hlava nehlava, jak si zasloužíš, ale dostaneš odměnu... Postupně jsme se dopracovali k tomu, že prostě nechodí na vodítku, ale na volno... a nemá důvod zdrhat

Takže jo, u některých koní taky řešení. Na dlouhé lokte, ale když není jiné cesty... Věřím, že zadavatelka to zvládne i na ohlávce.

Jakože...asi je to obdivuhodné, když někdo takto koně naučí, ale pak jsou situace, kdy se takto s koněm prostě chovat nelze. Pro ty případy je prostě potřeba mít koně naučeného na vodění na vazáku - nebo uzdečce. Ale rozumím, že pokud člověk má koně u sebe doma nebo v nějaké rodinné stáji a nemá ambice s ním nikam vyjíždět, tak že to může vyhovovat..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jakože...asi je to obdivuhodné, když někdo takto koně naučí, ale pak jsou situace, kdy se takto s koněm prostě chovat nelze. Pro ty případy je prostě potřeba mít koně naučeného na vodění na vazáku - nebo uzdečce. Ale rozumím, že pokud člověk má koně u sebe doma nebo v nějaké rodinné stáji a nemá ambice s ním nikam vyjíždět, tak že to může vyhovovat..

Jasně. Můj příspěvek je OT a na svod nepraktické řešení. Ale my jsme se přes tohle "řešení" postupně dostali i k tomu vodítku. Jen je to běh na dlouhou trať. Ale ten, kdo má nějakého toho kříženého poníka chytrého jak rádio, ví, o co jde

To Krutak1FlE: No, jestli je to opravdu takový kůň, tak potěš Bůh, máte se na co těšit (v negativním i pozitivním slova smyslu).

Mám doma něco podobného a klíčovým slovem je MOTIVACE. Moc se mi líbil příspěvek od Svatava v diskusi Problémová klisna - https://www.ifauna.cz/kone/diskuse/detail/3285460/nevim-co-mam-delat#a3285578 - u koně, co nemá rád stereotyp (na rozdíl od většiny jiných koní), je neustále potřeba hledat cestu, jak mu práci udělat zajímavou. Jednoduché řešení neexistuje. Já se o to snažím každý den, ale můj kůň je většinou o krok napřed

Na svod jsem hlavně trénovala metr kolem hrudníku, a kolem holeně...inspektor chtěl kobylku na uzdečce- nebyl problém nacvičeno, klus- prostě aby se kůň rozběhl a zase zastavil, kde máme hlavy my bylo jedno a hlavně inspektora jsem si pozvala do stáje...vše v klidu.

deauville napsal(a):
To Krutak1FlE: No, jestli je to opravdu takový kůň, tak potěš Bůh, máte se na co těšit (v negativním i pozitivním slova smyslu).

Mám doma něco podobného a klíčovým slovem je MOTIVACE. Moc se mi líbil příspěvek od Svatava v diskusi Problémová klisna - https://www.ifauna.cz/kone/diskuse/detail/3285460/nevim-co-mam-delat#a3285578 - u koně, co nemá rád stereotyp (na rozdíl od většiny jiných koní), je neustále potřeba hledat cestu, jak mu práci udělat zajímavou. Jednoduché řešení neexistuje. Já se o to snažím každý den, ale můj kůň je většinou o krok napřed

No to už jsem poznala
Když něco nového nevymyslím já, tak si to vymyslí ona.
Příspěvek jsem přečetla - moc pěkně napsáno.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na svod jsem hlavně trénovala metr kolem hrudníku, a kolem holeně...inspektor chtěl kobylku na uzdečce- nebyl problém nacvičeno, klus- prostě aby se kůň rozběhl a zase zastavil, kde máme hlavy my bylo jedno a hlavně inspektora jsem si pozvala do stáje...vše v klidu.

U nás bude měření hůlkou, kontrola zubů, posouzení ve stoje, v kroku a v klusu.
Určitě to zvládneme (zvládnou), akorát předvedení bohužel nebude s tou mladší stoprocentní. Určitě se v klusu bude šklebit. Ale momentálně s tím víc nesvedu. Odkládat to už nechci. Jedu s oběma a i tak to vyjde na nemalé peníze. Brát je zvlášť se mi už nechce. To jsou dvojí peníze a dvojí nervy Příště jako divák, ať si to taky užiju
Až to budeme mít za sebou, přiložím fotky.

Krutak1FlE napsal(a):
U nás bude měření hůlkou, kontrola zubů, posouzení ve stoje, v kroku a v klusu.
Určitě to zvládneme (zvládnou), akorát předvedení bohužel nebude s tou mladší stoprocentní. Určitě se v klusu bude šklebit. Ale momentálně s tím víc nesvedu. Odkládat to už nechci. Jedu s oběma a i tak to vyjde na nemalé peníze. Brát je zvlášť se mi už nechce. To jsou dvojí peníze a dvojí nervy Příště jako divák, ať si to taky užiju
Až to budeme mít za sebou, přiložím fotky.

Ano měření hůlkou, pásmem + obvod holeně a hrudníku metrem, mladší bych nechala doma (můžou obě) určitě ještě povyroste , inspektorovi naší oblasti jsem zavolala, domluvili jsme si termín (až už po svodu v naší oblasti) nejel jen ke mě ale objel toho víc, jemu za cestu 300+ 300 za zápis, a hlavně bez nervů.
A co máte za plemeno- kontrola zubů? proč?pouze zevrubná, jestli se jedná o mladého koně?

To by bylo ideální. Jenže na tento svod přijedou inspektoři z Holandska a zase odjedou. Mám holky zapsané do holandské plemenné knihy. Jsou to irské cobky
Holeň neměří a na zuby koukají kvůli skusu.

Já na svodu irských cobů (teď ale nevím jaká z těch dvou knih to byla, ale inspektory jsme měli z Holandska) běžela taky vedle hlavy a stejně jsme za předvedení dostaly 10... Mám dojem, že na to moc nekoukali, nám aspoň kobyla naklusala sama bez pomoci, ale jiní chovatelé, a podle všeho mnohem zkušenější, museli mít asistenta s tušírkou, aby jim kůň vůbec naklusal. My měli natrénováno tohle perfektně, ale s vodičem vedle hlavy a podle mě to vypadalo mnohem líp, než vodič sice na správném místě, ale asistent s tušírkou celou dobu za koňským zadkem.
Držím palce.

kapička napsal(a):
Já na svodu irských cobů (teď ale nevím jaká z těch dvou knih to byla, ale inspektory jsme měli z Holandska) běžela taky vedle hlavy a stejně jsme za předvedení dostaly 10... Mám dojem, že na to moc nekoukali, nám aspoň kobyla naklusala sama bez pomoci, ale jiní chovatelé, a podle všeho mnohem zkušenější, museli mít asistenta s tušírkou, aby jim kůň vůbec naklusal. My měli natrénováno tohle perfektně, ale s vodičem vedle hlavy a podle mě to vypadalo mnohem líp, než vodič sice na správném místě, ale asistent s tušírkou celou dobu za koňským zadkem.
Držím palce.

Díky. Mě obě naklušou bez problému. Trénovaly jsme poctivě (možná až moc).
Popohaněče jsem na svodu taky viděla. Taky mi přijde, že sice nebudeme esteticky dokonalí, ale nepotřebujeme nikoho s tušírkou za zadkem. Jedna paní tam táhla kobylku jak tele na porážku. A né a né jí rozklusat.
Včera jsme zase chviličku oprašovaly klus. Sice se šklebením a s hlavou u ramene, ale bez úprku.
Myslím, že u těch cobů se, vzhledem k jejich charakteru, spíše toleruje "rozvážnost" než dopřednost. Tedy myslím. Samozřejmě vím, že ideální by bylo, kdyby šlapala jak má a ukázala prostorný chod a nešklebila se

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jakože...asi je to obdivuhodné, když někdo takto koně naučí, ale pak jsou situace, kdy se takto s koněm prostě chovat nelze. Pro ty případy je prostě potřeba mít koně naučeného na vodění na vazáku - nebo uzdečce. Ale rozumím, že pokud člověk má koně u sebe doma nebo v nějaké rodinné stáji a nemá ambice s ním nikam vyjíždět, tak že to může vyhovovat..

Ano, ono totiž právě když se přepíše ten vzorec chování díky naučení chození bez vodítka, tak už to toho koně nenapadne ani na vodítku, což je to, co potřebujeme. Jezdíme normálně závody, hubertky, výlety a to mám vychcaného hucula, navíc šefá stáda, takže nízkým sebevědomím ani při nejmenším netrpí, stejně jako nestrpí, když mu kolem jeho kobyl chodí cizí kůň. Ale ani v těchto případech, kdy je nervama bez sebe, se prostě nevytrhne a to bych samozřejmě neriskovala tam s ním bez toho vodítka chodit (né že by mi to vodítko k něčemu bylo, kdyby chtěl odejít), přitom se kdysi vytrhával i čistě z rozmaru.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Hezký zvíře