Lopi21

XXX.XXX.13.67
Tu větu jsem neřekla já, ale jedna moje známá a mě to teď po dalších zkušenostech znovu napadá... sama jsem s koňmi opravdu před lety kvůli lidem skončila (měla jsem velké problémy doma a neunesla jsem šikanu starších v oddílu - byla jsem slabá oběť) a pak se k nim znovu vrátila. Kvůli koním, ne kvůli lidem.
No a zase jsem začala narážet na situace, s kterými jsem se prostě jinde s takovou intenzitou nesetkala, a to moje zaměstnání spočívá v interakci s lidmi všech nátur i národností. Šikanovat se už nikým nenechám, za ta léta jsem naštěstí získala sebevědomí a samostatnost, ale i přesto prostě nestačím zírat. Neschopnost domluvy, dodržení slova, mlžení, zapírání... prostě nepřítomnost základního přímého a otevřeného jednání. Pomluvy, výmluvy, vyloženě lhaní do očí, odmítání přijetí odpovědnosti... Nikdy v životě mě neokradli - akorát u koní ano. Nikdy jsem neměla problém při nákupu věcí přes internet - až na koňské vybavení. Asi to prostě přitahuju a je to ve mně - ke koním si prostě musím probojovat cestu interakcí s lidmi, jejichž fungování nerozumím - ale fakt žasnu s kolika případy nerovného jednání jsem se setkala a to nemluvím o náctiletých, ale o dospělých lidech.
Chápu, že to je kontroverzní téma, a omlouvám se všem skvělým a spolehlivým lidem, které jsem u koní potkala - neříkám, že neexistují! Na druhou stranu, pokud má ten daný člověk alespoň ty koně rád, když už ne lidi, tak alespoň to :).
Máte velkou smůlu. Já to mám docela opačně. Až na pár blbek a blbánků jsem u koní zažila běžnou populaci lidí. S tím je ovšem spojená i škála různých charakterů. Pokud jsem narazila, buď jsem se zdravě nasr la a řešila nebo vycouvala, pokud výsledek nestál za námahu.
Ať už se stalo cokoliv, koně mi to vynahradili.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zajímavé téma k zamyšlení.
Taky jsem z těch, kteří byli vychování k fair-play.
Tedy jsem taky zažila srážku s realitou, kdy si holky navzájem vybíraly skříňky a prodávaly věci po jiných stájích. Kdy se dělaly prasárny, aby si navzájem ublížily, šikovaly se proti slabším... nepochopila jsem to a dodnes nechápu, ale přežila jsem to. S koňmi v sobě jsem se už narodila a nejspíš není nic, co by bylo silnější než láska k nim. Nemluvím o tom, že musím koně vlastnit, ale že s nimi potřebuji alespoň občas být...
Měla jsem na druhou stranu štěstí, že vyjma začátků v oddíle, jsem se dostala do normálních stájí, kde se spolu lidi baví a dokážou si i pomoct.... jsem z těch, kteří si mají s kýmkoli od koní co říci :)... a jsem ráda, že kolem mě koňáci jsou. Člověk to většinou doma sdílet nemůže, tak je prima, když může sdílet ve stáji
Ale rozumím tomu, že pro slabší nátury a sociálně (psychicky) slabší to není. Ti si maximálně koupí svého a zavřou se s ním na zahradu... mají koně, a mají zároveň klid od lidí...pomlouvání, závidění, předhánění se, machrování, hodnocení, podvádění, lhaní, kradení... Achjo. Je to prostě svět sám pro sebe...
Věř mi... mohlo by být hůř. kvůli mě určitý člověk založil celou FB skupinu a běžně mi tam nadává do hroudy tuku, zveřejňuje moje fotky s nelichotivýmy popisy, a teď se k tomu přidala ještě další šiřitelka... a už se moje fotky sdílejí minimálně na dvou skupinách...
To už pak nevím, v realitě se s těmi lidmi přestanu stýkat, ale tady prostě dál a dál zveřejňují fotky apod... je to nepříjemné.
dakota88

XXX.XXX.2.56
lenacia
napsal(a):
Věř mi... mohlo by být hůř. kvůli mě určitý člověk založil celou FB skupinu a běžně mi tam nadává do hroudy tuku, zveřejňuje moje fotky s nelichotivýmy popisy, a teď se k tomu přidala ještě další šiřitelka... a už se moje fotky sdílejí minimálně na dvou skupinách...
To už pak nevím, v realitě se s těmi lidmi přestanu stýkat, ale tady prostě dál a dál zveřejňují fotky apod... je to nepříjemné.
To uz by, ale vazne chtelo resit.Napsat ba FB at to bloknou nebo smazou.Nemelo by jim takove chovani prochazet
Lopi21

XXX.XXX.13.67
Sisi - Ano, koně za to stojí. Navíc vždy říkají pravdu, takže jakýkoliv pobyt v jejich přítomnosti je pro mě pozitivním zážitkem.
Hippie - Když se dívám do minulosti, tak vidím, že jsem to kdysi opravdu vzdala proto, že jsem na to psychicky neměla. Teď jsem se naučila prostě ignorovat ty "blbce" a starat se sama o sebe, ale někdy je mi z toho tak nějak smutno. Nebudu zde řešit vyložené podrazy a krádeže (to jsem hlásila PČR ;), ale dám třeba takovýhle "softcore "příklad:
Domluvím se s paní ze stáje, že spolu budeme jezdit ven. Dvakrát vyjedeme, vše bez problémů. Dohodneme si třetí termín, řeknu třebe úterý 18:00, přijdu, odchytím, vyčistím, napíšu sms, dozvím se, že určitě dorazí, dovedu i jejího koně, připravím, nasedlám a čekám, čekám. V 19:30 přijde sms, promiň, musela jsem bezodkladně zařídit to a to, určitě můžu zítra. Odepíšu jasně, tak zítra - zase jako deb*l vše připravím, no a tentokrát už nepřijde ani ta sms :) Když se pak náhodou sejdeme osobně, je to zase jasně, jasně, určitě - no a půl hodiny před domluveným termínem sms, promiň, nestíhám, necháme to na zítra. Atd atd. Já vůbec nemám problém s tím, když mi někdo řekne: Hele, nikam s tebou jezdit nebudu, sorry. Ale proč mi to proboha neřekne? Opravdu nepochopím.
Nebo moje známá: Zaplatí si permici na jízdárně. Odjezdí 3 lekce, po třetí zjistí, že je těhotná a jelikož se bojí jezdit i v nepožehnaném stavu, chce se domluvit s majitelkou stáje, že ty zbylé lekce odjezdí někdo jiný, podobné váhy i jezdecké úrovně. Ne, permanentka je nepřenosná. Vrátíte mi tedy zbytek peněz, nebo alespoň část zbytku? Ne, to už nejde. Můžu si tedy vyjezdit ten zbytek, až porodím? Ne, platí 3 měsíce. Co mám teda dělat? To nevím, to je váš problém. A pak přestane brát telefon. Nevím, možná jsem přecitlivělá, ale i to mi přijde trochu hrubé.
Lenacia - no tak to je normální kyberšikana, zkusila bych napsat na Facebook nebo i kontaktovat policii... třeba aspoň poradí, co dělat. Koneckonců si je platíme z daní ;).
Nanny

XXX.XXX.199.180
Taky bych řekla, že u koní jsou prostě stejní lidé jako v nekoňácké populaci, někdo je protivný, někdo milý, někdo nespolehlivý, jiný spolehlivý, někdo pomlouvá...Akorát u koní je převaha holek, což je tak trochu živná půda pro drby a pomluvy. I když v jedné stáji jsme měli dokonce dva chlapy, z toho jeden byl šílenej intrikář, druhej zase větší drbna než všechny ženský dohromady.
sisi58
napsal(a):
Některou z děvčat nějak nevhodně poučoval, kvůli fotkám kopyt jejího koně. Děvčata mu dala co proto a také kvůli prostředí ve kterém má koně. Moc jsem to nesledovala. Nebyla jsem v obraze.S FB to moc neumím.
To bych i chápala. U videa, kde na parkuru kůň spadl a zalehl jezdkyni a ta ho uklidnila, že se ani nehnul aby jim pomohli vstát psal, že za to může těsné nakované kopyto.
A u fotky, kde měl kůň uši dozadu zase napsal, že kůň je nespokojený kvůli kopytům a jde to vidět na jeho uších...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247
Lopi21
napsal(a):
Sisi - Ano, koně za to stojí. Navíc vždy říkají pravdu, takže jakýkoliv pobyt v jejich přítomnosti je pro mě pozitivním zážitkem.
Hippie - Když se dívám do minulosti, tak vidím, že jsem to kdysi opravdu vzdala proto, že jsem na to psychicky neměla. Teď jsem se naučila prostě ignorovat ty "blbce" a starat se sama o sebe, ale někdy je mi z toho tak nějak smutno. Nebudu zde řešit vyložené podrazy a krádeže (to jsem hlásila PČR ;), ale dám třeba takovýhle "softcore "příklad:
Domluvím se s paní ze stáje, že spolu budeme jezdit ven. Dvakrát vyjedeme, vše bez problémů. Dohodneme si třetí termín, řeknu třebe úterý 18:00, přijdu, odchytím, vyčistím, napíšu sms, dozvím se, že určitě dorazí, dovedu i jejího koně, připravím, nasedlám a čekám, čekám. V 19:30 přijde sms, promiň, musela jsem bezodkladně zařídit to a to, určitě můžu zítra. Odepíšu jasně, tak zítra - zase jako deb*l vše připravím, no a tentokrát už nepřijde ani ta sms :) Když se pak náhodou sejdeme osobně, je to zase jasně, jasně, určitě - no a půl hodiny před domluveným termínem sms, promiň, nestíhám, necháme to na zítra. Atd atd. Já vůbec nemám problém s tím, když mi někdo řekne: Hele, nikam s tebou jezdit nebudu, sorry. Ale proč mi to proboha neřekne? Opravdu nepochopím.
Nebo moje známá: Zaplatí si permici na jízdárně. Odjezdí 3 lekce, po třetí zjistí, že je těhotná a jelikož se bojí jezdit i v nepožehnaném stavu, chce se domluvit s majitelkou stáje, že ty zbylé lekce odjezdí někdo jiný, podobné váhy i jezdecké úrovně. Ne, permanentka je nepřenosná. Vrátíte mi tedy zbytek peněz, nebo alespoň část zbytku? Ne, to už nejde. Můžu si tedy vyjezdit ten zbytek, až porodím? Ne, platí 3 měsíce. Co mám teda dělat? To nevím, to je váš problém. A pak přestane brát telefon. Nevím, možná jsem přecitlivělá, ale i to mi přijde trochu hrubé.
Lenacia - no tak to je normální kyberšikana, zkusila bych napsat na Facebook nebo i kontaktovat policii... třeba aspoň poradí, co dělat. Koneckonců si je platíme z daní ;).
Další příliš slušný člověk u koní. Vážně je to jenom tím, věřte mi..Jsem chlap a vždy se snažím chovat podle slušných pravidel..Mě přišlo normální třeba ženě vzít sedlo ať se s tím netahá. Skoro měsíc jsem měl strach jezdit ke koním.Nějak si to slečny špatně vyložily.
Jinak spolehlivost tu jsem našel akorát u naší ošetřovatelky koní(62 let).Ostatní běs a bída. Takže si z toho nic nedělejte, je to normální.
Lopi21
napsal(a):
Tu větu jsem neřekla já, ale jedna moje známá a mě to teď po dalších zkušenostech znovu napadá... sama jsem s koňmi opravdu před lety kvůli lidem skončila (měla jsem velké problémy doma a neunesla jsem šikanu starších v oddílu - byla jsem slabá oběť) a pak se k nim znovu vrátila. Kvůli koním, ne kvůli lidem.
No a zase jsem začala narážet na situace, s kterými jsem se prostě jinde s takovou intenzitou nesetkala, a to moje zaměstnání spočívá v interakci s lidmi všech nátur i národností. Šikanovat se už nikým nenechám, za ta léta jsem naštěstí získala sebevědomí a samostatnost, ale i přesto prostě nestačím zírat. Neschopnost domluvy, dodržení slova, mlžení, zapírání... prostě nepřítomnost základního přímého a otevřeného jednání. Pomluvy, výmluvy, vyloženě lhaní do očí, odmítání přijetí odpovědnosti... Nikdy v životě mě neokradli - akorát u koní ano. Nikdy jsem neměla problém při nákupu věcí přes internet - až na koňské vybavení. Asi to prostě přitahuju a je to ve mně - ke koním si prostě musím probojovat cestu interakcí s lidmi, jejichž fungování nerozumím - ale fakt žasnu s kolika případy nerovného jednání jsem se setkala a to nemluvím o náctiletých, ale o dospělých lidech.
Chápu, že to je kontroverzní téma, a omlouvám se všem skvělým a spolehlivým lidem, které jsem u koní potkala - neříkám, že neexistují! Na druhou stranu, pokud má ten daný člověk alespoň ty koně rád, když už ne lidi, tak alespoň to :).
Život je boj
Kdybych měla hodnotit, co jsem musela všechno překousnout za celý život kvůli hajtrám, to bych byla v těžké depresi.Kdybych pořád zpětně probírala, kdo jak se ke mně zachoval, jak se divně podíval, co slíbil a nedodržel ?
A v celém dosavadním žití, kdo na mě nebyl příjemný a kdo si o mě co myslí, kdo lže, kdo předstírá, kdo se kam nedostavil, kdo není zodpovědný ?To bych se nebabrala v ničem jiném, než jaký jsem já to chudák
Myslím, že při koních se pohybuje stejné procento idiotů, jako v kterékoli jiném odvětví.
Zkuste si klidně sepsat, vypočítat pozitiva, co vám koně dávají.
Mě se pořád zdá, že toho kladného a krásného mi koně dali a dávají mnohonásobně víc, než jsem si kdy já kvůli nim odřekla a musela přežít
Čerstvě tuto deziluzi z lidí sdílím. Jsem v šoku, za co vše je schopen si někdo vzít peníze a pak jen výmluvy a odkládání.
Máme potíže s ustájením. V nouzi jsme našli jedno, co se zdálo slibné, provozovatelka vypadala sympaticky.Ona sympatická je, ale tam to končí. Minulý týden jsem přišla na to, že sesypává ranní a večerní krmení a narve to koním v jedné dávce. Od počátku je problém s příkrmem senem ve výběhu (slibovala ho měsíc), když nebyla tráva, s vodou ve výběhu - je schopná tam koně nechat o hladu a žízni v březnu klidně celý den (přes 10 hodin). Že kydá v devět večer, málo stele a ještě občas plesnivou slámou, je další mínus (plesnivou slámu ani nepozná, ale hádat se bude, že sláma je ok). Holky si tedy pořídily vlastní podestýlku, momentálně jim oznámila, že si ji budou muset vystěhovat ven ze stáje, protože tam ten balík nechce. Údržba výběhů neprobíhá, hodlá teď podmáčenou půdu bránovat a vápnit. Když člověk něco vytkne, hned to útokem otočí proti němu. Za tohle vše si řekne o cca 5000, - a ještě má pocit, že jí máme být za tu péči vděčné.
Asi vypadáme jako blázni, ale tady se boxové ustájení shání těžce (majitelka koníka jej chce), stále hledáme a mezitím si hrajeme na ustajovatele, protože se nedá na nic spolehnout a vše si člověk musí zařídit sám. Nikdy jsem se nesetkala s takovým, promiňte mi ten výraz, lemplem, který ohrožuje i zdraví těch zvířat.
Doufám, že zjištění posledního týdne bude pro majitelku poslední kapkou, která přispěje k tomu, že koně šoupne třeba do menšího venkovního boxu, ale hlavně pryč.
Díky, že jsem se mohla vypsat.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247
Párkrát jsem porušil své pravidlo lidem nevěřit..Pokaždé katastrofa.Akorát z toho posledního pokusu mám úžasného koně.Ale za neúžasné prachy.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Dotaz: pro vás už je ten hřbet Brd daleko, viď?... je to smutný, jak člověk naráží na to, že lidi neplněj, co slíběj :( Kdyby bylo v takovymhle nepořádku většina služeb, tak by si člověk nejspíš vše opravoval / stavěl / zařizoval svépomocí... rozumím, že část peněz ti koně spotřebují, ale tak přeci za něco platím, tak chci slíbené, ne? A není žádná páka na ty ustajovatele... kdyby vám prodával řezník zelené maso s tím, že jemu se zdá v pořádku, tak věřím, že by se o to ČOIka zajímala. O mizerné ustájení se nikdo zajímat nebude.
Nejsem primárně stěžovatel, ale pokud jsou opravdu reálné podmínky diametrálně odlišné od toho, co ustajovatel běžně nabízí a na čem jsou domluvení, tak bych to asi měla potřebu řešit. Jasně, dá se odejít, ale to nevyřeší to, že bude dál mnoho dalších poškozených, než takováhle stáj zkrachuje...
peggi16
napsal(a):
Hhippie: to je dneska trend, že lidi něco slíbí, a pak to nesplní. S tím se člověk setkává běžně, bohužel. Já se snažím vždy dodržet, co slíbím, a bohužel to naivně očekávám i od druhých.
Už jsem se tolikrát spálila, že to není až hezké...
Jo není to jen u koní.My si s manželem vždycky říkáme jestli jsme divný my nebo ti druzí.Řemeslníci všeho druhu-slíbí že přijdou-nepřijdou, nezavolaj, telefon nezvednou..Nebo prodej čehokoliv přes inzerát.Zájemce volá třikrát denně, potřebuje pořád nové údaje, váhu, výšku, foto a v dohodnutý termín nepřijede a už se víckrát neozve.Člověk kvůli tomu zůstane doma a pak si připadá jako blbec..Já když nemůžu dodržet daný slib tak se tomu dotyčnému snažím co nejdřív dát vědět, omluvit se a dokud to neurovnám tak mám takovej blbej vnitřní pocit..
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Dotaz: pro vás už je ten hřbet Brd daleko, viď?... je to smutný, jak člověk naráží na to, že lidi neplněj, co slíběj :( Kdyby bylo v takovymhle nepořádku většina služeb, tak by si člověk nejspíš vše opravoval / stavěl / zařizoval svépomocí... rozumím, že část peněz ti koně spotřebují, ale tak přeci za něco platím, tak chci slíbené, ne? A není žádná páka na ty ustajovatele... kdyby vám prodával řezník zelené maso s tím, že jemu se zdá v pořádku, tak věřím, že by se o to ČOIka zajímala. O mizerné ustájení se nikdo zajímat nebude.
Nejsem primárně stěžovatel, ale pokud jsou opravdu reálné podmínky diametrálně odlišné od toho, co ustajovatel běžně nabízí a na čem jsou domluvení, tak bych to asi měla potřebu řešit. Jasně, dá se odejít, ale to nevyřeší to, že bude dál mnoho dalších poškozených, než takováhle stáj zkrachuje...
Přesně.
Holky nemají smlouvu, vždyť: "Jsme přece lidí, domluvíme se."
No, teď vidíme, jak domluva funguje...
Plus se teda bojím, že to nějakého koně bude stát zdraví.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Za mě to je právě o těch chybějících smlouvách - to je stále pro většinu ustajovatelů sprosté slovo. Aby taky ne, když by pak po nich ti jejich zákazníci ty služby mohli vyžadovat... Zákazník je taky ten důležitý pojem - pro spoustu ustajovatelů nepředstavitelný.
kayecek

XXX.XXX.118.20
Za sebe název přehodím, díky koním jsem skončila s lidmi. Přestala jsem i na faunu chodit, dnes jsem koukla jen letmo a jako vždy mně překvapily témata i rady. Nepotřebuju se vybrečet, jak mi všichni škodí, kolik podrazů jsem u koní zažila, a co vše jsem si od těch nejlepších koňáků na světě vyslechla, jednak bych tu byla dlouho, a druhak to nikoho přece nezajímá. I když se stále snažím dávat šance kamarádství, vždy se stane něco, co vše hodí zpět do zajetých kolejí. Můj nejlepší přítel je můj manžel, a je to nekoňák, máme si vždy o čem povídat a to i o koních, je to s podivem, ale jako jediný vidí vše kolem nich jako já (ne, nepřesvědčuju jej o ničem, umíme si říct, když někdo z nás nemá pravdu). Šikanu jsem nezažila, ani v jezdeckém oddíle, tam to bylo si myslím v rámci možností "normální poučování", a mrzí mně, když někdo ano, protože ta nepatří nikam. Snažím se lidem pomáhat, ale sklízím jen kritiku a opovržení, takže pomalu, rok od roku vše vzdávám, a jak tady někdo psal, myslím že hhippie, zavřela jsem se se svýma koněma na dvorku a žijeme si po svém. Kontrola z veteriny na welfare byla spokojená, a že si lidi myslí něco jiného - je to jejich problém. Když mají všichni pocit, že jen kecám, pomlouvám a poučuju, v pořádku, ale vždyť se mně nikdo na nic ptát nemusí... Koně mi nikdy nic neudělali, ti si opovržení a zatracení nezaslouží. Přeji všem pěkný den, a krásné dny i nadále, hlavně zdravé a pohodové koníky dle Vašich představ. Káťa.
kayecek
napsal(a):
Za sebe název přehodím, díky koním jsem skončila s lidmi. Přestala jsem i na faunu chodit, dnes jsem koukla jen letmo a jako vždy mně překvapily témata i rady. Nepotřebuju se vybrečet, jak mi všichni škodí, kolik podrazů jsem u koní zažila, a co vše jsem si od těch nejlepších koňáků na světě vyslechla, jednak bych tu byla dlouho, a druhak to nikoho přece nezajímá. I když se stále snažím dávat šance kamarádství, vždy se stane něco, co vše hodí zpět do zajetých kolejí. Můj nejlepší přítel je můj manžel, a je to nekoňák, máme si vždy o čem povídat a to i o koních, je to s podivem, ale jako jediný vidí vše kolem nich jako já (ne, nepřesvědčuju jej o ničem, umíme si říct, když někdo z nás nemá pravdu). Šikanu jsem nezažila, ani v jezdeckém oddíle, tam to bylo si myslím v rámci možností "normální poučování", a mrzí mně, když někdo ano, protože ta nepatří nikam. Snažím se lidem pomáhat, ale sklízím jen kritiku a opovržení, takže pomalu, rok od roku vše vzdávám, a jak tady někdo psal, myslím že hhippie, zavřela jsem se se svýma koněma na dvorku a žijeme si po svém. Kontrola z veteriny na welfare byla spokojená, a že si lidi myslí něco jiného - je to jejich problém. Když mají všichni pocit, že jen kecám, pomlouvám a poučuju, v pořádku, ale vždyť se mně nikdo na nic ptát nemusí... Koně mi nikdy nic neudělali, ti si opovržení a zatracení nezaslouží. Přeji všem pěkný den, a krásné dny i nadále, hlavně zdravé a pohodové koníky dle Vašich představ. Káťa.
Mám vyzkoušené, že každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán!
A buď se s tím smířím nebo zanevřu na všechny lidi šmahem.
Jde totiž o to, co tím dobrým skutkem dokážu, co se stane když někomu poradím a pod. U mě je to tak, že pokud je výsledkem pomoc zvířeti nebo fakt trpícímu(trochu nadsazeně), je mi fuk, co si o tom kdo myslí a jestli mi ve finále někdo vynadá. Já vím své
Mám zkušenost, že mezi koňáky je fakt docela velké procento nesnesitelných lidí. V oddíle, kde jsem začínala, byla taky šikana, zasádrované boty, počmaraná skříňka, snědená svačina. Později v různých stájích pomluvy, naschvály, nespolehlivost.. majitelka hledala jezdkyni na svého koně za 2000 měsíčně, sama ho nepředvedla a hned na něj posadila kamarádku. Kůň se s ní po jízdárně okamžitě roztryskal, nešel zastavit, kamarádka spadla a zlomila si ruku. Pak z majitelky vypadlo, že to dělal běžně. Té samé potom její dlouholetá kamarádka a trenérka doslova vnutila ke koupi za velké prachy koně, o kterém jí muselo být jasné, že je pro ní naprosto nevhodný - protože z toho měla (blbých) 10.000 provizi. Jiné kamarádce zabila koně ošetřovatelka, když mu dala k večeři nenamočené řízky. A tak.
V ustájení jsem zažila, že mi na koni tajně jezdili, když jsem ho přitom kvůli jeho zranění pod sedlo nebrala. Krmení plesnivým senem, stlaní plesnivou slámou. Ustajovatelka na mě pak ještě sprostě ječela, co si to vůbec dovoluju se ozvat a co bych si jako představovala, za ty peníze, co jí platím - přitom si o takovou částku sama řekla. Vyhrožovala mě a mým kamarádům, vydírala mě, lhala a tak dál :D Prostě samé super zážitky. Smlouvu jsem měla suprovou, bohužel pokud je ustajovatel nebo ošetřovatel magor, nepomůže ani svěcená voda...