Jal vlastně ufinancujete svůj život s koněm?

To je sice pravda, ale jsem absolvent a druha vec jw, ze prace je dost, ale firmy nejsou ochotne kvalitniho pracovnika zplatit. Za druhe je dostatek hlavne tzv. nekvalifikovane prace a tam, kde u kvalifikovane plati, dost caato, chteji, aby clovek byl od rana do vecera. Takze penize na ukor osobniho zivota. Vec neni tak jednoducha, jak se zda.
A neverim, ze vsichni majitele koni maji dnes 25 000 cista ruka:).

Xanti: Ja teda zvladla mit kone s cistym prijmem 16 tisic, ale bylo to takove sul nul, neco malo se nasetrit dalo, ale zadna hitparada. Bydlela jsem s pritelem v jeho byte, coz mi davalo vyhodu v polovine najmu cca 1700, kun 4000, - a moc vetsich vydaju nebyvalo. Nicmene pak mi konik zemrel, ja si poridila noveho (uver), zacalo to byt horsi, takze jsem zmenila praci... Ted mam 35 cisteho a dycha se mi mnohem lepe. Ziju ted sama a i se vsim co platim mi porad zbyva vic nez muj puvodni plat navic. clovek by se nemel vzdavat svych snu

Ahoj, ja beru 20tis. přítelkyně 13 tis., rodinu nemame, mame jednoho koně. Koně máme doma, takže za něj dame cca 1000, -měsíčně(nepocitam jednou za 6 týdnů kováře za 300, - +1x ročně očkování za 700, -+2x ročně odcerveni 600, -).

Já Vám to vlastně ani neřeknu kolik beru měsíčně.Nemám to takhle spočítané.Notabene já to mám strašně komplikovaný všechno Koně mě vychází asi deset tisíc měsíčně.Myslím i s těmi cizími vlastně.Samotná moje kobyla tak sedm tisíc když se nic zvláštního neděje.

1. Nebýt na to sama (buď vám bude spolufinancovat přítel nebo kamarádka, která bude koně spoluvlastnit; nebo budete koně pronajímat, což ale není nejspolehlivější)

2. Najít si lepší práci - 17 čistého je na Prahu hodně málo, pokud jste kvalitní člověk, jak píšete, s VŠ, nabídky vám budou začínat na 30 hrubého (přes 22 čistého) s výhledem na postup. Já to vím, v uplynulých dvou měsících jsem totiž práci měnila a intenzivně hledala a ty nabídky opravdu byly a na podobnou pozici, jakou mám já, nastoupil i absolvent. Chce to nepovolovat, odpovědět na desítky a desítky nabídek, obejít agentury, hledat. Fakt se vám to vyplatí, protože pak budete mít ideálně dobrou práci v dobré firmě a dost peněz na svého koníčka.

3. Ano, v práci jste od rána do večera.40 hodin týdně plus obědová pauza plus dojíždění. Není to jako ve škole :) Taková je realita.

Jsou lidé, co jsou schopní pracovat na ŽL a být vlastními pány, vydělat si dost peněz a ještě mít čas přes den... ale upřímně, asi by sem nepsali, jak to jako sakra mají udělat :).

Z mojí zkušenosti z okolí (koně (zatím) nemám:) je to buď tak, že člověk jezdí na dovolenou, má i jiné zájmy, chodí po výletech, kultuře, může si dovolit třeba jako dárek pro blízké i nějaký lepší telefon, noťas.../ A nebo má koně. Dohromady to moc nejde. S klasickým platem prostě obojí nejde moc utáhnout, jak časově tak finančně. Jsem daleko od Prahy, "typické" zaměstnání je dělník ve výrobě s čistým 16-17 tis (chlapi trochu víc). Ustájka kolek 3-4 tis., většinou jako pastevko s venkovní jízdárnou. Takže z Vašeho výčtu bych tak půlku věcí vyškrtla (nechala bych jen koně, bydlení, jídlo a pojištění), a možná by to šlo

To mi připomíná citát: "Dřív jsem míval peníze, čas a přátele - a teď mám koně.".

Jelikož mám koníčky doma a pracuji na živnosťák, jsem předem z této debaty vyloučena

Myslím, že hodně lidí to neřeší úplně do detailu a pak se snaží to nějak lepit pronájmem. Pokud má člověk hodného a vychovaného koně, tak to jde. Ale podle mě nejde počítat s tím, že mi někdo půlku ustájení zaplatí - nabídka koní je v Praze a okolí velká a spolehlivých jezdců, kteří si mohou dovolit dlouhodobě platit 2-3 tisíce, je poměrně málo.
Nebo co jsem slyšela od ustajovatelů, tak hodně přibývá lidí, kteří prostě přestanou platit ustájení a pak se odstěhují. Ale po podobné zkušenosti už si v těch stájích dávají pozor, případně mají i ve smlouvě ošetřeno, že při dluhu nad nějakou částku mohou prodat koně a z toho se vyrovná dluh.
Taky by měl člověk počítat, že se může stát úraz (u koní docela lehce) nebo nemoc a pak jde plat hned o několik tisíc dolů.

Popravdě neumím si představit vlastního koně ani s těmi 30 tisíci hrubého. Ustájení do 5000 v Praze seženete snad jen pastevko, a to je často rozbahněný výběh a koně stojící okolo balíku v močce. Myslím, že najít v Praze dobré ustájení za slušnou cenu je taková malá výhra v loterii

Proč nehledáte zatím pronájem? Já to tak mám a jsem spokojená (i když hledání byla taky fuška, abych si sedla s koněm i majitelem). Je to poloviční náklad a hlavně žádné nečekané výdaje. Vlastní bude holt až si postavíme a vybavíme dům za Prahou, ustájko tam taky bude levnější a moje hodnota na trhu práce poporoste.

Tak ono kolem té Prahy je to asi pro běžného smrtelníka opravdu těžké.Já to mám tak, že mám práci i s ubytováním a kompletní stravou.Když mi šéf strhne toto a ještě dva tisíce za pastevko, strouhání tak mi zůstane každý měsíc zhruba těch šest tisíc na lumpárny.Mám toho svého důchodce skoro bezúdržbového a krmivo si neplatím.To si prostě odeberu denně do kyblíku od krav a koz Pravda asi bych mohla investovat třeba do nového sedla, nějakých vitamínů, zaplatit si trenéra, ale to už je moc vymožeností na obyčejného lesojezdce

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
1. Nebýt na to sama (buď vám bude spolufinancovat přítel nebo kamarádka, která bude koně spoluvlastnit; nebo budete koně pronajímat, což ale není nejspolehlivější)

2. Najít si lepší práci - 17 čistého je na Prahu hodně málo, pokud jste kvalitní člověk, jak píšete, s VŠ, nabídky vám budou začínat na 30 hrubého (přes 22 čistého) s výhledem na postup. Já to vím, v uplynulých dvou měsících jsem totiž práci měnila a intenzivně hledala a ty nabídky opravdu byly a na podobnou pozici, jakou mám já, nastoupil i absolvent. Chce to nepovolovat, odpovědět na desítky a desítky nabídek, obejít agentury, hledat. Fakt se vám to vyplatí, protože pak budete mít ideálně dobrou práci v dobré firmě a dost peněz na svého koníčka.

3. Ano, v práci jste od rána do večera.40 hodin týdně plus obědová pauza plus dojíždění. Není to jako ve škole :) Taková je realita.

Jsou lidé, co jsou schopní pracovat na ŽL a být vlastními pány, vydělat si dost peněz a ještě mít čas přes den... ale upřímně, asi by sem nepsali, jak to jako sakra mají udělat :).

S tou VŠ to není tak snadné, záleží hodně i na oboru a konkrétní firmě. Spoustu nabídek fakt na 30 tisících nezačíná. Já chodila po pohovorech před 2 lety a někde mi nabízeli i 20 naštěstí to bylo úplně ze začátku, tak jsem se ještě smála (btw. znám člověka z té firmy a po roce mu laskavě přidali na 24 a pak se zas dlouho nehnul). A to mám technický obor (ale ne IT), ale je pravda, že člověk potřebuje ještě 3-4 roky po škole, aby se z něj stal plnohodnotný člověk, do té doby potřebuje někoho se zkušenostmi za zády (i legislativně).

Pak mají VŠ i učitelé, zdravotní sestry, doktoři, referentky na úřadech, knihovnice atd. a tam taky není 30 tisíc nástup automatika.

Ale 17 tisíc čistého je fakt málo i na Prahu, to bych hledala průběžně a nebo prostě půl roku až rok zatnout zuby a nasbírat nějaké zkušenosti, pak hledat.

veris napsal(a):
S tou VŠ to není tak snadné, záleží hodně i na oboru a konkrétní firmě. Spoustu nabídek fakt na 30 tisících nezačíná. Já chodila po pohovorech před 2 lety a někde mi nabízeli i 20 naštěstí to bylo úplně ze začátku, tak jsem se ještě smála (btw. znám člověka z té firmy a po roce mu laskavě přidali na 24 a pak se zas dlouho nehnul). A to mám technický obor (ale ne IT), ale je pravda, že člověk potřebuje ještě 3-4 roky po škole, aby se z něj stal plnohodnotný člověk, do té doby potřebuje někoho se zkušenostmi za zády (i legislativně).

Pak mají VŠ i učitelé, zdravotní sestry, doktoři, referentky na úřadech, knihovnice atd. a tam taky není 30 tisíc nástup automatika.

Ale 17 tisíc čistého je fakt málo i na Prahu, to bych hledala průběžně a nebo prostě půl roku až rok zatnout zuby a nasbírat nějaké zkušenosti, pak hledat.

Teď je situace ale opravdu mnohem lepší než před 2 lety. Myslím, že pokud člověk vytrvá, opravdu toho hodně obejde, tak dobře placenou práci najde.

Ale s vaší radou vydržet rok souhlasím. Dá se hledat přece i přitom... a člověk bude mít alespoň tu jednu položku v životopise a bude mít o čem mluvit na pohovoru.

Ono bohužel nejde mít všechno hned :).

Popravdě...já si myslím, že v té jedné konkrétní firmě těch 20 nabízejí pořád :D Oni sázejí na to, že mají dobré projekty, a že se vždy najde někdo, kdo chce u nich nabrat zkušenosti i za cenu těch směšných peněz. Celkově si myslím, že v mém oboru se trh nijak extra nezměnil, poptávka po zaměstnancích je velká, ale spíš po těch zkušenějších, po absolventech je průměrná. Ono i záleží na firmě, některé si umějí absolventa vychovat v loajálního zaměstnance a některé si myslí, že ušetří a ten člověk jim po získání praxe zdrhne (což se jim dle mého nemůže z dlouhodobého hlediska vyplatit, ale oni to asi nevidí).

Jinak např. IT už roste několik let, ale u spousty VŠ ten nárůst poptávky není až takovej. Obecně bych taky řekla, že větší sháňka je po méně kvalifikovaných lidech + managment - růst souvisí se spotřebou, takže jede výroba, obchody a sklady. Ostatní platy rostou až druhotně, protože lidem se samozřejmě nelíbí, že kdejakej skladník má stejně peněz jako oni v kvalifikovanější práci.

Já mám dvě děti, jednoho koně a dvě práce...a i tak to davam natesno. Zásadní věc je, ze žádné dovolené, žádný nadstandart, občas mi něco přihodí přítel. Sama jsem nad tím nedávno premyslela, ze znám v okolí hodně lidi, co vlastní i dva a více koni a navíc ani nejezdi. A dávají to. Tak třeba je na to lepší navod.

veris napsal(a):
S tou VŠ to není tak snadné, záleží hodně i na oboru a konkrétní firmě. Spoustu nabídek fakt na 30 tisících nezačíná. Já chodila po pohovorech před 2 lety a někde mi nabízeli i 20 naštěstí to bylo úplně ze začátku, tak jsem se ještě smála (btw. znám člověka z té firmy a po roce mu laskavě přidali na 24 a pak se zas dlouho nehnul). A to mám technický obor (ale ne IT), ale je pravda, že člověk potřebuje ještě 3-4 roky po škole, aby se z něj stal plnohodnotný člověk, do té doby potřebuje někoho se zkušenostmi za zády (i legislativně).

Pak mají VŠ i učitelé, zdravotní sestry, doktoři, referentky na úřadech, knihovnice atd. a tam taky není 30 tisíc nástup automatika.

Ale 17 tisíc čistého je fakt málo i na Prahu, to bych hledala průběžně a nebo prostě půl roku až rok zatnout zuby a nasbírat nějaké zkušenosti, pak hledat.

No, abych to teda uvedla na pravou míru. Zdravotní sestra muže mít i 3 tituly a stejně má plat podle tabulek, nástupní je cca 17 tis a zvyšuje se počtem let a ne vzděláním. To samé lékař má nástupní plat cca 20 tis. Na těch 30 se dostane sestra jediné na soukrome klinice s přesčasy a doktori jediné se službami...Nevím z čeho se dělají průzkumy do novin, ale z reality rozhodne ne.

veris napsal(a):
Myslím, že hodně lidí to neřeší úplně do detailu a pak se snaží to nějak lepit pronájmem. Pokud má člověk hodného a vychovaného koně, tak to jde. Ale podle mě nejde počítat s tím, že mi někdo půlku ustájení zaplatí - nabídka koní je v Praze a okolí velká a spolehlivých jezdců, kteří si mohou dovolit dlouhodobě platit 2-3 tisíce, je poměrně málo.
Nebo co jsem slyšela od ustajovatelů, tak hodně přibývá lidí, kteří prostě přestanou platit ustájení a pak se odstěhují. Ale po podobné zkušenosti už si v těch stájích dávají pozor, případně mají i ve smlouvě ošetřeno, že při dluhu nad nějakou částku mohou prodat koně a z toho se vyrovná dluh.
Taky by měl člověk počítat, že se může stát úraz (u koní docela lehce) nebo nemoc a pak jde plat hned o několik tisíc dolů.

Popravdě neumím si představit vlastního koně ani s těmi 30 tisíci hrubého. Ustájení do 5000 v Praze seženete snad jen pastevko, a to je často rozbahněný výběh a koně stojící okolo balíku v močce. Myslím, že najít v Praze dobré ustájení za slušnou cenu je taková malá výhra v loterii

Proč nehledáte zatím pronájem? Já to tak mám a jsem spokojená (i když hledání byla taky fuška, abych si sedla s koněm i majitelem). Je to poloviční náklad a hlavně žádné nečekané výdaje. Vlastní bude holt až si postavíme a vybavíme dům za Prahou, ustájko tam taky bude levnější a moje hodnota na trhu práce poporoste.

Jako...nejsem právník, ale pochybuji, že může ustajovatel prodat věc, která mu nepatří. To, že disponuje modrou knížkou koně, ještě neznamená, že ho může prodat. Záleží na kupní smlouvě, která je na majitele koně a ikdyž bude dlužit za ustájení, těžko tím dává mandát ustajovateli disponovat s koněm dle jeho vůle.

Můžu podpořit to, že ani zkušenější člověk, s vybaveností jazyky (dnes standard), pokud není vysoce kvalifikován, nemusí mít to štěstí sehnat dobře placenou práci. Je fakt, že teď už je jiná doba - já hledala v Pze před 8 lety (z daleka nebyla taková poptávka po prac.síle), ale když už jsem byla nešťastná, říkala jsem, že budu klidně vařit kafe, hlavně, abych už nebyla na pracáku a nakonec jsem měla opravdu velmi směšný plat (plnohodnotný pracovník marketingu velmi známé a rozšířené značky)

Dělám na sebe a mám koně "doma", takže bohužel taky nemůžu přidat konkrétní informace.
Každopádně dokud jsem byla zaměstnanec, bez rodiny, jen s partnerem, se kterým jsem žila, přišlo mi nesmysl si pořizovat koně. Jsem u nich od dětství a zařekla jsem se, že kupovat koně pro sebe je největší nesmysl. Což si pořád myslím. Je to tak obrovský závazek, který překope člověku život vzhůru nohama, že by mi to za to nestálo. Měla jsem tu výhodu, že mi byli koně nabízeni k ježdění, tedy bych nemusela nic plati a přesto měla na čem jezdit a pomáhat ve výcviku. Kdybych nezakládala projekt, kde koně (poně) jsou jeho součástí, pak bych svého - věřím - nejspíš nikdy nepořídila Pro mě je pohodlnější s někým spolupracovat. Mít jeho důvěru, dobrý vztah s ním i koněm, možnost si zaplatit trénink pro moje zdokonalování a zlepšení koně... a nebýt uvázaná, finančně vyšťavená, časově vyřízená, ve stresu...

Každopádně to už tady se stálejšími přispěvateli víme, že každý má ten náhled na věc jiný.
Někdo prostě potřebuje vytvářet ten vztah se svým koněm jako s přítelem a k tomu potřebuje pracovat s jedním, max. dvěmi. Mám pocit, že ho jako náhražku toho kamarádství, které pak nestíhá s lidmi

Mě naopak baví pracovat s různými koňmi a učit se, rozšiřovat si obzory, zkoušet nové metody, hledat komunikační kanály pro toho kterého unikátního jedince... a vidět za sebou nějakou práci.
Flákat se s koněm po lese s nohama před bočnicema by mě za chvíli zabilo

Tak to já zase naprosto obráceně.Lidi beru vlažně a koně velmi emotivně.Až moc někdy, já vím. Mě ovšem cizí kůň vůbec nic neříká.Většinou není zvyklý na nějaký větší kontakt s lidmi mimo sem tam pohlazení a čištění.Proto musím mít svého za kterého bych i dýchal když by bylo potřeba.Nebo jí někdo něco úmyslně udělal, tak z něj vyndám páteř zaživa. Ovšem zase nevýhoda je až umře, umře něco i ve mě.To bude blbý období. Všechno má své výhody a nevýhody.

Asi tu dost rozdmýchám oheň. Ale když se na to člověk podívá z jiné stránky, tak děti jsou také dost velký náklad v rozpočtu. Jestli mám dvě děti a jednoho koně, nebo tři děti a žádného koně, tak to vychází finančně přibližně nastejno. Takže on ten kůň je sice drahá sranda, ale úplně nedosažitelné to taky není. Je to samozřejmě závazek a není to pro každého, ale to je pak už debata o něčem jiném, než jen o financích.

Arkarian napsal(a):
Asi tu dost rozdmýchám oheň. Ale když se na to člověk podívá z jiné stránky, tak děti jsou také dost velký náklad v rozpočtu. Jestli mám dvě děti a jednoho koně, nebo tři děti a žádného koně, tak to vychází finančně přibližně nastejno. Takže on ten kůň je sice drahá sranda, ale úplně nedosažitelné to taky není. Je to samozřejmě závazek a není to pro každého, ale to je pak už debata o něčem jiném, než jen o financích.

Naprosto souhlasím, navíc mít koně dřív jak dítě mi přijde jako výborná příprava na miminko. Možná, že ten kůň ještě vyjde levněji jak mimčo, pokud ho máte doma :D.

Mimo Prahu možná jo, nemá děti ani koně. Ale v Praze mi to přijde jako nesmysl, pastevko začíná tak na 4000 a když chcete opravdu pastvu, tak musíte ještě dost daleko dojíždět, boxový ustájení začíná ještě výš. K tomu kovář s pražskýma cenama (kamarádka v podhůří platila za kování polovinu toho co já v Praze). A pak ještě rezerva na veterináře. Takže dejme tomu, že základ je tak 8000 měsíčně bez tréninků, nějakých extra vit-min doplňků...
To už mi přijde levnější to třetí dítě... To už má všechno po starších, miminu to nevadí, že nemá nové a pak na VŠ málo kdo dává dětem 8000 měsíčně, aspoň co jsem se bavila se spolužáky, kteří byli na koleji.

neznasme napsal(a):
Naprosto souhlasím, navíc mít koně dřív jak dítě mi přijde jako výborná příprava na miminko. Možná, že ten kůň ještě vyjde levněji jak mimčo, pokud ho máte doma :D.

Tak to se vsaďte...děti je mnohem větší finanční nářez než kůň. Měsíčně cca 10 tis jen za děti a to je fakt základ, žádné vyskakování.
Proto mám verzi, že jakmile odejdou z domu ( horizont 10ti let), tak jdu do dalšího koníka...a ještě mi zbyde :D

Každý si musí srovnat priority.

Jednak se máme dobře, protože práce je dost, takže sehnat i lépe placenou se dá a jednak nemůžeme mít všechno. Takže když mám koně, musím oželit něco jiného někde.

Pro mě to byla jasná volba, někdo s tím vnitřně bojuje.

Pak je ještě tedy varianta pronájmu, ale jak už tady psali výše...pro mě to není. Ja potřebuji vztah, absolutní důvěru a možnosti si plně rozhodnout a zodpovídat. Dohadovat se pak s druhým majitelem a řešit blbosti se mi v mém věku už něchce...

Já si myslím, že je hodně důležité mít něco naspořeno. Pak si mohu koně pořídit. Člověk nikdy neví, co se může stát, kůň bude potřebovat nějakou drahou veterinární péči a co pak...dluhy v dnešní době raději ne.
Pokud na něco momentálně nemám, tak si to nepořizuju.
Můj plat taky není žádný zázrak, a to absolvent vš už dávno nejsem. Holt žiju v blbých končinách. Ale stěhovat se mi taky nechce.

Opravdu k tomu financování..Veterinář se úplně divil, že mu platím za ošetření hned.To se prej dnes nevidí a je zvyklý na to že mu lidi platí později.Tak možná i takhle lidi řeší když to mají na hraně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Opravdu k tomu financování..Veterinář se úplně divil, že mu platím za ošetření hned.To se prej dnes nevidí a je zvyklý na to že mu lidi platí později.Tak možná i takhle lidi řeší když to mají na hraně.

Ono s tím placením ihned...pokud si veta zvu plánovaně, vezmu si s sebou ke koni obnos, kterej předpokládám, že na to padne a platím hotově.
Ale už se mi stalo, že jsem jela za koněm nic zlého netuše a byl akutní problém. V peněžence jsem měla nějakej běžnej obnos, kterej tam obykle mívám a ten mi ošetření nepokryl, takže mi vetka úplně v pohodě vystavila fakturu, zná nás, takže žádnej problém.
Možná to lidi ani nemusejí mít na hraně, ale třeba jen běžně nenosí v peněžence litr či dva, když jedou za koněm.

Meifi, nevím, v jakym světě žiješ, ale nedokážu si představit, že by mi vet, který mě vidí prvně (když bych neměla ustájeno v nějaké stáji, kde by se za mě "zaručili"), vystavoval fa a doufal, že někdy peníze uvidí. V životě jsem se s tím nesetkala. Nikdy není vet tak rychlý, aby si člověk nemohl zavolat někomu, aby mu dovezl peníze, než dojede k ošetření. Aby měl alespoň třeba 2tis., jako základ pokrytí nákladů a zbytek třeba doposlal přes příkaz večer... ani já jako vet bych nechtěla být v té pozici, že jedu do nějaké horní dolní k akutnímu pacientovi, majitel nemá hotovost, já tam strávím 2 hodiny kříšením a zašíváním, spotřebuju spoustu materiálu, pohonné hmoty, a odjedu s děkuji a příslibem platby

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Meifi, nevím, v jakym světě žiješ, ale nedokážu si představit, že by mi vet, který mě vidí prvně (když bych neměla ustájeno v nějaké stáji, kde by se za mě "zaručili"), vystavoval fa a doufal, že někdy peníze uvidí. V životě jsem se s tím nesetkala. Nikdy není vet tak rychlý, aby si člověk nemohl zavolat někomu, aby mu dovezl peníze, než dojede k ošetření. Aby měl alespoň třeba 2tis., jako základ pokrytí nákladů a zbytek třeba doposlal přes příkaz večer... ani já jako vet bych nechtěla být v té pozici, že jedu do nějaké horní dolní k akutnímu pacientovi, majitel nemá hotovost, já tam strávím 2 hodiny kříšením a zašíváním, spotřebuju spoustu materiálu, pohonné hmoty, a odjedu s děkuji a příslibem platby

Tak to nevím, ale já když jedu někam k havárii, tak běžně vystavím fakturu a zaplaceno dostanu klidně i po splatnosti.Normálka jsou to fyzické osoby a nemají taky deset tisíc u sebe.Hodně řemeslníků a "ajťáků" takhle funguje.Někdy se dokonce musíš i připomínat k zaplacení.

Terven napsal(a):
Ono s tím placením ihned...pokud si veta zvu plánovaně, vezmu si s sebou ke koni obnos, kterej předpokládám, že na to padne a platím hotově.
Ale už se mi stalo, že jsem jela za koněm nic zlého netuše a byl akutní problém. V peněžence jsem měla nějakej běžnej obnos, kterej tam obykle mívám a ten mi ošetření nepokryl, takže mi vetka úplně v pohodě vystavila fakturu, zná nás, takže žádnej problém.
Možná to lidi ani nemusejí mít na hraně, ale třeba jen běžně nenosí v peněžence litr či dva, když jedou za koněm.

Malinko u nás funguji taky jako úvěrová společnost.Tak oni mi to vrátí, ale někdy to není hned.Neříkám, že je to pořád, ale sem tam se to stane.Vždyť mrkev, jablíčka a pamlsky jsou taky z mého a vadí mi to? Určitě ne. Ono tak nedejte koni vedle mrkev, když ten váš má hody, že jo?

neznasme napsal(a):
Naprosto souhlasím, navíc mít koně dřív jak dítě mi přijde jako výborná příprava na miminko. Možná, že ten kůň ještě vyjde levněji jak mimčo, pokud ho máte doma :D.

Spousta dívek a žen bylo nuceno svého milovaného koně prodat, když se jim narodilo dítě, protože nebyly finance...
Já bych bez pomoci matky byla mezi nimi, protože manžel, i když před svatbou mluvil jinak, odmítl koně v době mé mateřské dovolené financovat...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
1. Nebýt na to sama (buď vám bude spolufinancovat přítel nebo kamarádka, která bude koně spoluvlastnit; nebo budete koně pronajímat, což ale není nejspolehlivější)

2. Najít si lepší práci - 17 čistého je na Prahu hodně málo, pokud jste kvalitní člověk, jak píšete, s VŠ, nabídky vám budou začínat na 30 hrubého (přes 22 čistého) s výhledem na postup. Já to vím, v uplynulých dvou měsících jsem totiž práci měnila a intenzivně hledala a ty nabídky opravdu byly a na podobnou pozici, jakou mám já, nastoupil i absolvent. Chce to nepovolovat, odpovědět na desítky a desítky nabídek, obejít agentury, hledat. Fakt se vám to vyplatí, protože pak budete mít ideálně dobrou práci v dobré firmě a dost peněz na svého koníčka.

3. Ano, v práci jste od rána do večera.40 hodin týdně plus obědová pauza plus dojíždění. Není to jako ve škole :) Taková je realita.

Jsou lidé, co jsou schopní pracovat na ŽL a být vlastními pány, vydělat si dost peněz a ještě mít čas přes den... ale upřímně, asi by sem nepsali, jak to jako sakra mají udělat :).

No..znám tuto situaci... -> kůň (ustájení 4000, -), pes, nájem atd... + plat 20 000...
a teď dokud je člověk bez dětí, tak se to dá... ano, ano... je to masakr občas, ale když se člověk uskromní... jde to ;)
...ale nyní chce přítel rodinu, tak jsem se schválně ptala doma "utáhneme i koně"? Bylo mi odpovězeno, že vlastně jo, že mi s tím pomůže... jak jste měli Vy dámy, když jste byli těhotné, nebo jste měli malá mimča?... asi to sem nepatří, ale docela mne zajímají názory jiných... prosím nerýpejte, já to myslím v dobrom... hlavně holky s platem -+ 20 aby byli zaměstnané.. :)
Díky moc...
Pořád si tiše a pokojně říkám, přece se mého "miminka" nevzdám...
Pozn. Miminku je 13 a mám ho od hříběte :D

Jeffulák napsal(a):
No..znám tuto situaci... -> kůň (ustájení 4000, -), pes, nájem atd... + plat 20 000...
a teď dokud je člověk bez dětí, tak se to dá... ano, ano... je to masakr občas, ale když se člověk uskromní... jde to ;)
...ale nyní chce přítel rodinu, tak jsem se schválně ptala doma "utáhneme i koně"? Bylo mi odpovězeno, že vlastně jo, že mi s tím pomůže... jak jste měli Vy dámy, když jste byli těhotné, nebo jste měli malá mimča?... asi to sem nepatří, ale docela mne zajímají názory jiných... prosím nerýpejte, já to myslím v dobrom... hlavně holky s platem -+ 20 aby byli zaměstnané.. :)
Díky moc...
Pořád si tiše a pokojně říkám, přece se mého "miminka" nevzdám...
Pozn. Miminku je 13 a mám ho od hříběte :D

A přítel má nějak toho koně rád? Co znám tak chlapy z mého okolí, tak koně jsou jim ukradení a je to drahá zbytečnost.

Obávám se, že chlap, který není koňař tělem i duší se kvůli koni rozhodně uskromňovat nebude, natož aby "živořil"...
Jakmile mi skončila peněžitá pomoc v mateřství a začala rodičovská dovolená na 3500, - Kč měsíčně, prohlásil manžel, že tu ku*vu rezavou živit nebude...

No právě... přítel přijede do stáje, poňuná se s valachem... a občas si na něj sedne.. ale bylo mi rázně řečeno... "kůň je Tvoje záležitost, a mě to zajímat nemusí".. tak že si mám vybrat... nebo spíš to vypadá, že časem až bude rodina, že budu platit koně z mateřské, a on to ostatní... uvídíme..
Taky mám strach, že se nebude chtít uskromňovat... :(
Jak je to u Vás?

Pozn.. mojí fenku border kolii miluje... kupuje jí věci, blbnou spolu... o ní se nebojim, ale o toho koně časem jo :( Chjo...

Pokud si zaplatíte koně z mateřské a on bude ochoten zaplatit veškeré náklady na provoz domácnosti, jídlo a spotřební věci pro tři lidi tak máte vyhráno...
Pokud se v tomto modelu bude cítit omezován, máte smůlu...

Taky jsem na to zvědavá... teď jsem se ho ptala, jestli ho má rád (koně) on odpověděl (prosím nerýpat, mám "vtipného" muže) že jako zásobárna jídla dobrý... tak mááme tichou domácnost , a jak má rád psa, že je to užasná chlupatá konzerva, ale prostě dámy, máte to stejné jako já?
no jsem zvědavá na to co mi řekne, až se dozví, že já budu živit koně a on ostatní :D :D.

Tak pokud jste měla koně už v době seznámení a on to akceptoval, tak nechápu, proč chce tlačit partnerku do rozhodování "buď a nebo". No, záleží na vás, koho si vyberete.

Ano, ano, toho koně mám od hříběte, a partnera znám kratší dobu... on mi řekl, že když si koně utáhnu, no problema, a že bude mateřská... no jsem na to zvědavá...
jak jste to měli Vy dámy?

Jeffulák napsal(a):
Ano, ano, toho koně mám od hříběte, a partnera znám kratší dobu... on mi řekl, že když si koně utáhnu, no problema, a že bude mateřská... no jsem na to zvědavá...
jak jste to měli Vy dámy?

Tak koně znáte mnohem déle? Pak je jasné koho sníte až dojde na tu zásobárnu jídla, ne?

Já jsem si třeba koně pořizovala na mateřské ;-) Přítel koňák není, ale bez problémů mi se vším pomáhal. Koně jsme měli doma, takže náklady o dost menší.

Vypadá to, že otázka koně je dobrým klíčem k výběru partnera. Partneři se mají vzájemně podporovat v radostech a být si oporou ve složitých situacích, jinak nemá cenu se zatěžovat nějakým spolužitím. A pokud by nastalo nějaké buď a nebo, tak bych mu předvedla takovou verzi ultimáta, na kterou by nikdy nezapomněl. Nemůžu pochopit, jak někdo může akceptovat takové bezohledné chování a uvažovat o potomkovi právě s tímhle exemplářem. On nemá žádné koníčky?Tak rovnou nebrat, už Plzák psal, že muž má mít ušlechtilé hobby. Má hobby? Fajn, může se začít omezovat první a ukázat mi, jak se to správně dělá .Prodat svoje kolo, lyže, herní sestavu a pronajmout svoje místo v baru. Podle toho, jak se mu to bude líbit uvidíme co dál. Buďte holky hlavně opatrný, s kým si něco začínáte, problémům se má předcházet.

evelda napsal(a):
Vypadá to, že otázka koně je dobrým klíčem k výběru partnera. Partneři se mají vzájemně podporovat v radostech a být si oporou ve složitých situacích, jinak nemá cenu se zatěžovat nějakým spolužitím. A pokud by nastalo nějaké buď a nebo, tak bych mu předvedla takovou verzi ultimáta, na kterou by nikdy nezapomněl. Nemůžu pochopit, jak někdo může akceptovat takové bezohledné chování a uvažovat o potomkovi právě s tímhle exemplářem. On nemá žádné koníčky?Tak rovnou nebrat, už Plzák psal, že muž má mít ušlechtilé hobby. Má hobby? Fajn, může se začít omezovat první a ukázat mi, jak se to správně dělá .Prodat svoje kolo, lyže, herní sestavu a pronajmout svoje místo v baru. Podle toho, jak se mu to bude líbit uvidíme co dál. Buďte holky hlavně opatrný, s kým si něco začínáte, problémům se má předcházet.

Cítím to stejně. Mně vadilo i potenciální ultimátum, že pokud bych chtěla psa, tak buď on nebo pes. Psa sice stále nemám, ale dotyčného jsem poslala kamsi. Nebyl to samozřejmě hlavní důvod, ale evidentně máme jiné představy o životě a o chování se k partnerovi.
Nový partner tak nějak tuší, že životem pojedu koňmo, i když zatím ne na vlastním, on pojede na motorce, bude živit neskutečně nenažrané terénní auto a nikoho z nás by nenapadlo to druhému vyčítat. Když holt nebude na živobytí, budeme muset naše koníčky přehodnotit, ale uděláme to dobrovolně oba, bez ultimáta z něčí strany.

A tak já zase chápu, že s dětma někde, kde mají rodinný rozpočet na knop už dřív, nebo vypadne nějaký příjem nečekaně, může přijít situace buď dítě pojede na lyžák/švp nebo se zaplatí ustájení. Pokud dítě není cvok do koní, tak mi přijde trošku nefér stavět vlastní potřebu nad dítě...
Ty chlapské hračky jako je motorka, maj to štěstí, že se koupí a když nejsou peníze, tak holt stojí v garáži. Znám to jako dítě motorkáře, když jsem měla jet někam se školou, tak se prostě náhradní díl na motorku koupil další měsíc, až na něj bylo. To u koně nejde.

Mně by se teda tohle nelíbilo - kůň nebo dítě. Měla jsem dlouhodobý vztah, ve kterém jsem neustále poslouchala proč si kupuji ty věci na koně a že je to zbytečný a došlo to do finále, kdy byl v podstatě zbytečný i kůň.

Nového přítele jsem rázně upozornila na to, že kobyly jsou u mě na prvním místě. Že se sami o sebe nepostarají a potřebují jen to nejlepší. Přítel to zatím chápe a dost mne v mé zálibě i podporuje ( pomáhá mi s kobylou, pokud je nějaký výjezd pomáhá nakládat vykládat atd..) Ted kouká jak udělat hezký ustájení pro kobylu, zlepšit výběhy.
A pokud by mi řekl, že buď dítě nebo kobyla, tak bude kobyla a přítel by šel z domu. Prostě mě to nezajímá. Zní to dost sobecky, ale nechtěla bych žít s člověkem, který mi dává ultimáta a obírá mne o kus mých zálib a v podstatě o kus mne.

Já mám ještě lepší ultimátum. Jestli chci děti, tak prý končí. Takže pro mě zkončil (ale zatím to neví).

Dep: To je totiž to. Že já to možná nedokážu objektivně posoudit, ale koně prostě pro některé z nás nejsou hobby. Jsou to součást života. A u toho prostě ani ultimátum udělat nelze. Rozumím, že je otázka, jakou formou to člověk bude dělat. Ale koně i když ho člověk nevlastní, stojí minimálně moře času a nějaké peníze taky. U vlastního ani nemluvit. Takže... mám to stejně v tom, že pokud partner šel do vztahu se mnou, věděl, že si se mnou "bere" i koně. Protože jsou mojí součástí. Snažím se být férová, aniž by mi do toho někdo musel zasahovat. V tom smyslu, že nechci, aby mi někdo říkal - hele, už to přeháníš, kolik času u nich trávíš, buď taky máma... snažím se je opečovat tak, abych svou rodinu okrádala o čas minimálně. Ale samozřejmě to nejde tak úplně. Je spousta činností, které holt musíme dělat i oba, takže na děcka v tu chvíli není čas. Dobré je (vyjma zimy, kdy je to nekomfortní, aby se někde placatily kolem nás...), že děti vyrůstají venku, mezi zvířaty a zatím je to baví

Ale tedy - já si dokážu představit, že pokud by se zásadně změnila situace a měla bych pocit, že koně jsou velkou fin.zátěží pro rodinu, že bych je prodala a zase se vrátila k modelu chodit někomu někoho jezdit. A možná bych se snažila se upíchnout třeba někde jako cvičitel, abych s nimi mohla být víc a brát svoje děcka s sebou...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dep: To je totiž to. Že já to možná nedokážu objektivně posoudit, ale koně prostě pro některé z nás nejsou hobby. Jsou to součást života. A u toho prostě ani ultimátum udělat nelze. Rozumím, že je otázka, jakou formou to člověk bude dělat. Ale koně i když ho člověk nevlastní, stojí minimálně moře času a nějaké peníze taky. U vlastního ani nemluvit. Takže... mám to stejně v tom, že pokud partner šel do vztahu se mnou, věděl, že si se mnou "bere" i koně. Protože jsou mojí součástí. Snažím se být férová, aniž by mi do toho někdo musel zasahovat. V tom smyslu, že nechci, aby mi někdo říkal - hele, už to přeháníš, kolik času u nich trávíš, buď taky máma... snažím se je opečovat tak, abych svou rodinu okrádala o čas minimálně. Ale samozřejmě to nejde tak úplně. Je spousta činností, které holt musíme dělat i oba, takže na děcka v tu chvíli není čas. Dobré je (vyjma zimy, kdy je to nekomfortní, aby se někde placatily kolem nás...), že děti vyrůstají venku, mezi zvířaty a zatím je to baví

Přesně tak, koně nejsou záliba, koně jsou vášeň, řekl kdysi jeden známý mojí mamce, která nebyla moc nadšená, že chci jezdit.

Sama mám strach, jak to budu s těmi dětmi zvládat. Až jednou nastane ten čas a nechci rozhodně kvůli dětem koně zanedbávat a pak kvůli koním zanedbávat děti. Nějaký kompromis vymyslet :D.

I když tuhle mě přítel potěšil, když jsem mu řekla, že pokud bych viděla, že nejsou peníze a rodina by začala živořit, tak koně prodám. On mi řekl, že vždycky se to bude snažit zařídit, abych toho koně mohla mít. Že na to jsme vždycky dva a nějak se to pokaždý vyřeší. Nesmírně mně to potěšilo. Když to vidím o svých kamarádek - koňařek a když to porovnám s bývalým přítelem, tak mám na chlapa fakt štěstí. Na kobylu nežárlí, snaží se mi vážně vypomáhat. Byli jsme spolu měsíc - no ani to ne. Já blbě spadla, měla jsem zlámaný žebra. A to začal, že se mi o kobylu postará, že jí vykydá a vezme ven. Že klidně tam pojede i ve čtyři ráno, aby to pak stíhal do práce.

Když se poprvé svezl, tak prohlásil, že chce taky koně pro sebe, že je to boží a že by chtěl jezdit vandry. A to, dokud na mne nekápl, o koně ani nezavadil.

Dep: Za takovéhle partnery můžeme být vážně šťastné a vděčné. A snažit se taky jim dávat ten prostor, aby to nebylo jen jednostranné. Já mám chlapa navíc absolutního nekoňáka. Ale je statečnej - když je to nutné, tak i nasadí ohlávky a odvede 3 koně (najednou :) ) z výběhu do výběhu :) Ale je fakt, že pokud by vyšlo, že by děti u koní zůstaly, tak se těší dělat support na závodech - odvézt, naložit, vyložit, podržet, zjistit a zajistit... pokud by ho to vážně těšilo, takhle sdílet se svými dětmi, tak by to bylo skvělé! Vůbec si nemyslím, že musí chlap nutně jezdit, aby mohl mít pochopení pro koňskou vášeň své chotě, jak jste pěkně nazvala.

Já taky "přítelkyni" ujišťoval že až se s kobylou seznámím budu jí mít rád jako jí má ráda ona.Až se to naučím že bych se o ní i postaral Jo povedlo se, akorát už u toho není přítelkyně.

Tak já asi měla štěstí, přítel nejen ze mě podpořil, ale nakonec si pořídil svého a jezdíme teď oba.
Pokud bych dostala na vybranou, tak by u mě dost klesl. Nemám koně jako hračku nebo trofej. Obavám se, ze bych s nim byla rychle hotova . Mít přítelkyni “od koni” je diagnosa...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já taky "přítelkyni" ujišťoval že až se s kobylou seznámím budu jí mít rád jako jí má ráda ona.Až se to naučím že bych se o ní i postaral Jo povedlo se, akorát už u toho není přítelkyně.

To je teda docela krutý :D.

Teď jsem se musela chlapovi smát. Říkala jsem mu, že mi byl nabídnut jeden koník, za pěkný peníz. A tak prej, tak si ho koupíme. Říkám no a kde vezmu na ustájení ? Studuji a nemám peníze na dalšího koně, jsem ráda, že uživím tohoto. Tak já ti ustájení budu platit. Říkám, že ne a on si to pořád nechtěl nechat vymluvit a nechtěl si dát říct, že i kdybych ho moc chtěla, tak prostě nemůžu. Tak mu povídám, hele víš co ? Koupíš ho ty, bude tvůj, budou na tebe napsaný papíry, smlouva, budeš hradit ustájení, veterináře, kováře a cvakneš vybavení a já si na něm budu jezdit. A ty můžeš klidně taky. A to prej neeee :D.

Já mám zas chlapa který na mé nedávné oznámení že až nám začne hledat byt musí to být 3+1 protože do menšího se s hadama nevejdu, tak si jen tak povzdech že je mu to jasný a na mé občasné nenápadné naznačení a oznámení že je zas o žížalu víc už radši nereaguje (a to se jedná o zvěř o délce pár metrů a váze pár desítek kilo ) díkybohu to nakupuju jako mladé tak to není takový šok a jak to roste je to nenápadnější
a přiznávám na peníze mě to stojí mnohem víc jak koně, a to jsem si libovala jak ušetřím

Jinak koně jsem zvládala i na mateřské ale dík bydlení víceméně zadarmo a ceně za ustájko vyloženě symbolické

Dep napsal(a):
To je teda docela krutý :D.

Teď jsem se musela chlapovi smát. Říkala jsem mu, že mi byl nabídnut jeden koník, za pěkný peníz. A tak prej, tak si ho koupíme. Říkám no a kde vezmu na ustájení ? Studuji a nemám peníze na dalšího koně, jsem ráda, že uživím tohoto. Tak já ti ustájení budu platit. Říkám, že ne a on si to pořád nechtěl nechat vymluvit a nechtěl si dát říct, že i kdybych ho moc chtěla, tak prostě nemůžu. Tak mu povídám, hele víš co ? Koupíš ho ty, bude tvůj, budou na tebe napsaný papíry, smlouva, budeš hradit ustájení, veterináře, kováře a cvakneš vybavení a já si na něm budu jezdit. A ty můžeš klidně taky. A to prej neeee :D.

Když s ní se to nedalo normálně.Jenom když třeba dojezdila, kobyla byla šikovná a pochvala byla dvě poplácání.To bylo jako všechno? Tak jsem chválení uvedl na pravou míru. Kobyla měla pocit asi jak vítěz nějakého derby. Podle mě jí dotyčná ale moc ráda neměla a definitivní tečkou byla ta kolika.

Hm, tak já na tom jsem teda docela podobě jako zadavatelka, mám mgr., akreditaci... a čistýho 18500. Pitomé platy ve zdravotnictví! Naštěstí si přijdu i k docela pěknému přivýdělku bokem (bohužel žádný tunelování ).
V okolí nejde pastevko pod 4 tis a zahrnuje velké množství bláta, nebo s boxem kolem 7 tis...no a to už je skoro půlka mého příjmu. Navíc jako správná koňomilná vychovávám dcerušku taky k lásce ke všemu tvorstvu, takže na její ježdění 4x měsícně padne litr, na moje litr...
Takže jediný řešení je - odstěhovat se na chalupu, místo 45 min v MHD o městě strávit 45 min ve vlaku mezi městy a upíchnout koně na louku/ k sousedovi k jeho koním...Nebo získat praxi a prchnout za lepším platem