Prodat či neprodat?

Dobrý den,8 let to už je nějaká doba :) Bylo by škoda kobylku prodávat, když k ní máte tam dlouhý vztah. Pokud máte v okolí někoho zkušeného, kdo by občas na kobylku sedl, nebo aspoň na vás koukl, tak bych ještě neházela flintu do žita a dala jí šanci. Pokud ale nikdo takový v okolí není a jste si naprosto jistá, že tohle nevyřešíte sama, nemá cenu to lámat přes koleno. Vlastního koně by se člověk neměl bát.

Já osobně už si dávám pozor na takové nedořešené problémy, protože se to člověku vrací jak bumerang. U druhého koně se ten problém může objevit taky a pak babo raď.

Zkontrolovat sedlo?

Pokud bychom se bavily o prodeji kobyly, je otazka, za kolik byste zvladla takhle -ted- nespolehliveho kone prodat. Bohuzel ne kazdy konik jen takovy charakter, aby delal veci dobrovolne a koby proste prisla na to, ze se Vas muze snadno zbavit a ma klid.
Pokud by byla moznost, sla bych cestou jednak dat kobylu pod nekoho, kdo ji srovna a zaroven po.tu dobu nejezdit na ni, ale najit si trenera a spolehliveho kone, kteri Vam navrati zpatky alespon nejakou jistotu a sebebedomi.
Za dalsi, pokud mate takhle malo casu, je mozne, ze koby proste potrebuje pracovat vic. Takze po tom, co ji nekdo srovna, bych to take videla na hledani sikovneho partaka. Ktery ji 1) udrzi ve "vybehanem" stavu,2) ji bude udrzovat v "hodnem" stavu.
Pokud mate potvrzeno, ze neposlusnost a neochota neni od bolesti, je holt potreba ji doprat tvrdsi rezim, aby se zase usadila na sve misto a zas pro Vas mohla byt bezpecnym partakem.
Hodne stesti!

Kombinace nezkušeného koně a nezkušeného jezdce nikdy nemůže dopadnout dobře.

Podobný případ řeším se svou 15letou svěřenkyní, kterou mám nyní v tréninku. Klasický scénář - holka, která absolvovala pár lekcí ježdění, dostala od dědy k narozeninám mladého syrového valacha QH. Kůň se nějak obsedl a základně přijezdil... Pak na něm začalo jezdít děvče, pro jistotu na vlastní pěst, bez jakéhokoliv trenérského vedení. Bylo jen otázkou času, kdy přijdou problémy. A ty na sebe dlouho čekat nenechaly... Jelikož QH jsou velmi charakterní, koník sice nevyhazuje, ale odmítá pod jezdem jakkoliv fungovat (pro šťouraly - kůň je veterinárně vyšetřený, ošetřený fyzioterapeutem a má dobře padnoucí sedlo, je jen zničený psychicky).

Stejně jako ve Vašem případě již bylo pozdě plakat nad rozlitým mlékem nebo moralizovat. Kůň byl doma, majitelka o prodeji nechtěla ani slyšet, takže jsme musely najít nějaké řešení.

Postupovali jsme takto: Ke koni jsme přistoupily jakoby nikdy nebyl obsednutý. Pracuje s ním paní se zkušenostmi s mladými koňmi, nyní pouze ze země. Holka (taky jen ze země) výhradně pod jejím dohledem. Posléze bude znovu obsednutý, bude se vše učit nanovo od nuly pod zkušeným jezdem.

Holka je zatím v tréninku u mě. Naštěstí máme dostatek vhodných koní, takže dostává pod zadek zkušené koňské harcovníky, kteří toho hodně umí a současně jsou vůči začáčníkům vstřícní a trpěliví. Cílem je naučit jí základním jezdeckým dovednostem a dodat nezbytný klid a sebejistotu.

Nyní máme za sebou téměř půl roku práce. Mladý koník opět vypadá, že je na tom psychicky dobře a pomalu půjde pod sedlo. Holka má za sebou svoje první hobby závody (na mém vysloužilém 20letém skokanovi), chystá se na další parkurové i drezurní hobíčka (v příštím roce bychom chtěly složit licenční zkoušky).

Počítám, že než se vrátí do sedla svého QH, potrvá to ještě nejméně půl roku a i pak výhradně pod dohledem.

Náprava zkaženého koně a pošramoceného jezdeckého sebevědomí je holt běh na dlouhou trať. Nic se nedá uspěchat a rozhodně to nezvládnete vlastními silami. Budete si muset najít někoho, kdo Vám pomůže s výchovou koníka a také někoho, kdo pomůže Vám s ježděním. Psychika dělá hodně - pokud začnete znovu věřit sobě i koni, nebude potřeba uvažovat o prodeji.

Pro ilustraci - rozdíl ve způsobu a stylu ježdění s odstupem 1 roku, po 6 měsících tréninku (1. kůň je zmiňovaný HQ a 2. můj dědek, bývalý sportovní skokan):.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Podle mě koupě A1/1 nic nevyřeší.Ono pod jiným člověkem třeba funguje perfektně, ale Vás si brzo přečte a máte po "ptákách" stejně jako s touto kobylkou.Většinou jsou to totiž velmi temperamentní koníci.To buďte ještě ráda, že dává vaše koby pozor aby Vám neublížila.Jsou totiž i tací co jim to bude jedno v celku.Je to totiž i o lidech a někteří prostě nemají tu správnou povahu pro jezdectví.Mě by taky kůň neposlouchal pod sedlem a trenéra bych mohl mít ze zlata třeba.U nás jezdí víc děvčat pod stejnou trenérkou a některým to jde mnohem lépe než jiným.Čím to? Jsou zkrátka důslednější a svým způsobem ke koni tvrdší.Ne že by ho mlátily, ale svou vůli si prosadí daleko snáze.Taky když jim něco vyvedu ze srandy, tak tyhle slečny jsou jak čertíci v krabičce.

Nie som si istá, či niekto bude mať záujem o nejazditeľného koňa.
Každopádne, známa mala kamarátku, ktorá si kúpila mladú kobylu, prešla základným výcvikom, občas vyhadzovala, časom sa to zhoršovalo až do štádia, že kozlovala naozaj intenzívne. Diagnóza Kissing spines. Údajne dedičná, od jedného z rodičov.

Dovolím si sdílet vlastní zkusenost.
Prodejem a koupi nového koně se problému nezbavite. I perfektně prijezdeny kůň s charakterem muže po letech s nezkusenym jezdcem, který vlastně ani poradně jezdit neumí, začít opět dělat paseku. Je to zvíře, ne auto

Líbí se mi příspěvek Baliska...jezdec by se měl zdokonalit, už z úcty ke koni a pro svého koně sehnat kvalitního jezdce, který konikovi vysvetli jezdeckou etiketu

jesie napsal(a):
Dovolím si sdílet vlastní zkusenost.
Prodejem a koupi nového koně se problému nezbavite. I perfektně prijezdeny kůň s charakterem muže po letech s nezkusenym jezdcem, který vlastně ani poradně jezdit neumí, začít opět dělat paseku. Je to zvíře, ne auto

Líbí se mi příspěvek Baliska...jezdec by se měl zdokonalit, už z úcty ke koni a pro svého koně sehnat kvalitního jezdce, který konikovi vysvetli jezdeckou etiketu

Dovolím si technickou. Etiketa je označení zboží. To, co jste chtěla napsat, je etika. Ale etika "zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy". Nikoli tedy chování zvířat.
Snad by pasovalo víc, "který koni vysvětlí pravidla".

sisi58 napsal(a):
Dovolím si technickou. Etiketa je označení zboží. To, co jste chtěla napsat, je etika. Ale etika "zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy". Nikoli tedy chování zvířat.
Snad by pasovalo víc, "který koni vysvětlí pravidla".

Omlouvám se za hrubku.

Jessie, psala jsem totéž jako Balisek, o 3h dříve - akorát ne tak obšírně

sisi58 napsal(a):
Dovolím si technickou. Etiketa je označení zboží. To, co jste chtěla napsat, je etika. Ale etika "zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy". Nikoli tedy chování zvířat.
Snad by pasovalo víc, "který koni vysvětlí pravidla".

Taky si dovolím technickou - nejen označení zboží ;-) https://cs.wikipedia.org/wiki/Etiketa
"Etiketa (z francouzského étiquette, lístek, štítek) znamená soubor pravidel zdvořilého chování ve společnosti.".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jessie, psala jsem totéž jako Balisek, o 3h dříve - akorát ne tak obšírně

Myslím, že jsme většinou ve shodě. Asi vycházíme +/- ze stejné školy.

jesie napsal(a):
Omlouvám se za hrubku.

To není hrubka, jen jste nejspíš spěchala.

Arkarian napsal(a):
Taky si dovolím technickou - nejen označení zboží ;-) https://cs.wikipedia.org/wiki/Etiketa
"Etiketa (z francouzského étiquette, lístek, štítek) znamená soubor pravidel zdvořilého chování ve společnosti.".

Jako
http://www.chovani.eu/phdrjiri-stanislav-guth-jarkovsky/c964

balisek napsal(a):
Myslím, že jsme většinou ve shodě. Asi vycházíme +/- ze stejné školy.

Jj
Akorát já nejspíš "pracuji" na daleko menším projektu, než Vy

Zkuste si najít trenéra. Opravdu to zkuste, trenéři jsou všude a dokonce jsou ochotni jezdit na místa, kde se jezdí na oploceném výběhu. Dát koně na výcvik je fajn, ale problémy to nevyřeší. Najděte někoho, kdo bude trénovat vás a v případě potřeby si na koně sedne.

kashttan napsal(a):
Zkuste si najít trenéra. Opravdu to zkuste, trenéři jsou všude a dokonce jsou ochotni jezdit na místa, kde se jezdí na oploceném výběhu. Dát koně na výcvik je fajn, ale problémy to nevyřeší. Najděte někoho, kdo bude trénovat vás a v případě potřeby si na koně sedne.

Dovolím si nesouhlasit. Pokud byl kůň obsedlý a přiježďovaný začátečníkem a posléze si osvojil různé nežádoucí návyky, je nutné ho nejdříve trochu srovnat (pro Bormanna - tím nemyslím seřezat) a dovzdělat. A to není práce pro nezkušeného člověka.

Ideální by bylo, aby kobyla absolvovala tyto lekce ve svém domovském prostředí. Posléze může na něm pod trenérským dohledem jezdit majitelka. Nicméně pokud zas začne něco "haprovat", měl být k ruce někdo, kdo si sedne do sedla a opraví případné chyby po začátečníkovi.

...můj názor...obsedání jste asi uspěchala...a hlavně málo práce ze země...ted tak půl roku jenom to...prý se to jmenuje horsemanship či co...ale je to o důvěře a respektu a to tam chybí...jaký co nejmíň překážela koni? o tom vztah vůbec není...ona to ví a proto vás nerespektuje...ona je ta co se má naučit vás poslouchat, ale není to za týden ani za měsíc...o rychlokvašeným učení už vůbec ne, to funguje jenom krátce a pak když to nejmíň čekáte a potřebujete, tak vám provede to, co provádí...vy jste její šéfkou stáda..takže zpátky na zem a vytvořit si vztah...jo zkuste se kouknout na fcb nebo jeho stránky Olda Novák...je z Ořech - Praha.

jelikož ostatní vám dali perfektí rady, já se zmíím jen o prodeji... Dle mého je velice nezodpovědné prodávat koně s takovým chováním.
Zkušení lidé si takového koně nekoupí, a ti nezkušení na takového koně zřejmě nebudou stačit.
Koně s takovým chováním bych nechtěla ani za 20 tis. a vy byste se koby zase určitě nechtěla vzdát za tak málo. A tak se ocitnete na slepém bodě.
To už jsem zmiňovala v jiné diskuzi o slečně co prodává koně, kterého se bojí, nstačí na něj a do jisté míry jej zkazila... Ale chce za něj cenu, kterou jí nikdo nedá. A jestli dá, bůh s ním protože ho ten kůň zabije... a taky doufám, že si udělá rentgeny jeho nohou, aby zjistil, že slečna zatajuje špatný stav zadních nohou, které tahá po zemi (prý simuluje, ale že jí vet řekl, že na koně doporučuje velmi lehkého jezdce, to nějak asi přeslechla).

K ježdění je potřeba dominance.To je stejné u všech tvorů.Dominantní člověk taky zvítězí nad tím méně dominantním.Jsem to minulý týden dobře slyšel to "dokopej ho tam" na Western závodech.To nepomlovám westernové ježdění.V neděli jsem byl i na parkurových závodech v Nové vsi a tušírky byly slyšet jen to pleskalo.Dokonce i při nakládání tam schytal kůň pěkných pár.No a povídal jsem si tam s jednou ze závodnic a sama ví jak její koby nese špatně ten závodní ruch.Jinak naprostý zlatíčko kobča, ale stresařka jak brno.Pochybuju, že neví o čem mluví.Na vyjížďkách prý zlato a doma taky.Ani nevím jestli je parkur ST a nebo T.Jedno z toho jela a tři hvězdy nebo co?Jestli vyhrála to nevím.Jel jsem pak už domů.Ono to ježdění na koni s nějakými výsledky asi jinak nejde.Dokonce jsem si jí pokusně nandal tušírkou do stehna.Docela solidní mrda a to jsem se šetřil.Co prej dělám? Ověřuji teorii v praxi.Takže bolí to v celku dost.Čili jo koně to musí bolet taky.Nejsem žádný chudinka co se rozsype po jedné ráně, ale být koněm tak taky dělám vše proto abych už další nedostal.Žádný flame, jo? Jen se dělím o to co jsem zase viděl.

Meifi, není tomu tak. Spíš si představte, že máte na zádech cca sedmikilové stvoření (no, prostě bytost o vaší desetinové hmotnosti), které vám rajtuje do zad nebo okolo vás poskakuje a švihá vás tenkým proutkem. Kůže koně je navíc mnohem silnější než lidská a také chráněná srstí.
Dominance člověka nad koněm je principielně v něčem jiném než v úderu bičem - díky větší mentální kapacitě to člověk nad zvířetem vždy vyhraje. Proto taky člověk domestikoval užitečná zvířata a ne naopak - i když vy jste zářným příkladem toho, že i kůň si dokáže člověka ochočit tak, aby mu sloužil a nic po něm nechtěl. Ještě že takových hemel není víc - to by si lidi moc zadky nevozili.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K ježdění je potřeba dominance.To je stejné u všech tvorů.Dominantní člověk taky zvítězí nad tím méně dominantním.Jsem to minulý týden dobře slyšel to "dokopej ho tam" na Western závodech.To nepomlovám westernové ježdění.V neděli jsem byl i na parkurových závodech v Nové vsi a tušírky byly slyšet jen to pleskalo.Dokonce i při nakládání tam schytal kůň pěkných pár.No a povídal jsem si tam s jednou ze závodnic a sama ví jak její koby nese špatně ten závodní ruch.Jinak naprostý zlatíčko kobča, ale stresařka jak brno.Pochybuju, že neví o čem mluví.Na vyjížďkách prý zlato a doma taky.Ani nevím jestli je parkur ST a nebo T.Jedno z toho jela a tři hvězdy nebo co?Jestli vyhrála to nevím.Jel jsem pak už domů.Ono to ježdění na koni s nějakými výsledky asi jinak nejde.Dokonce jsem si jí pokusně nandal tušírkou do stehna.Docela solidní mrda a to jsem se šetřil.Co prej dělám? Ověřuji teorii v praxi.Takže bolí to v celku dost.Čili jo koně to musí bolet taky.Nejsem žádný chudinka co se rozsype po jedné ráně, ale být koněm tak taky dělám vše proto abych už další nedostal.Žádný flame, jo? Jen se dělím o to co jsem zase viděl.

Dominance není správné slovo.
Saola to napsala velmi dobře.
Co se týká bičíku. Ten nemá sloužit na vyplácení koně popř. na to, aby si jezdec vyventiloval na koni svou frustraci a neschopnost.
Má sloužit jako zesílená pobídka holení. To je terminus technikus. Pokud někdo koně vyplácí, někde se při výcviku stala chyba.
Můžete také roztěkaného či "čumícího" koně bičíkem upozornit. Nikoli šlehnout, to byste skončil na zemi, ale ťuknout a třeba i oslovit jménem. To už je podle povahy koně.
A úplně nejlepší je tušírka v létě, na hovada na břiše!
K té slečně s ne-fungující kobylkou.
Kůň a člověk má být na závody nachystaný na 150%. Jelikož a právě ty rušivé elementy. Kůň pak funguje na požadovaných 100%. To by ovšem jezdci museli pracovat nejen na koni, ale i na sobě. A na takových "blbostech" jako je nastupování do vozíku, práce při hudbě, pobíhajících psech, dětech, vlajících praporech, blescích z foťáku a pod.
Dle mého názoru je to o přílišném spěchu. A ten koním škodí. Koně nesmí dokonce spěchat, ani když cválají( tedy pod jezdcem). Divné, viďte?!
No a ten spěch právě způsobuje, že koně jsou nenachystaní, syroví, prostě rychlokvašky.
Špatné pro jezdce, ale mnohem, mnohem horší pro koně. Zářným příkladem jsou plnokrevníci, chystaní pro závody. Vezměte, jak velký je tam "odpad".
U parkůrových koní to není tak markantní, ale stejně špatné. Bohužel.

themis napsal(a):
...můj názor...obsedání jste asi uspěchala...a hlavně málo práce ze země...ted tak půl roku jenom to...prý se to jmenuje horsemanship či co...ale je to o důvěře a respektu a to tam chybí...jaký co nejmíň překážela koni? o tom vztah vůbec není...ona to ví a proto vás nerespektuje...ona je ta co se má naučit vás poslouchat, ale není to za týden ani za měsíc...o rychlokvašeným učení už vůbec ne, to funguje jenom krátce a pak když to nejmíň čekáte a potřebujete, tak vám provede to, co provádí...vy jste její šéfkou stáda..takže zpátky na zem a vytvořit si vztah...jo zkuste se kouknout na fcb nebo jeho stránky Olda Novák...je z Ořech - Praha.

Práce ze země není všeřešící.
Kamarádka má koně( už nějakých 14 let), kterého si koupila jako mladého, cca 1,5 roku.. Koník se na obsedání nijak speciálně nepřipravoval. Byl pouze s koňmi, kteří jezdili na turistické jízdárně. Koukal, co dělají ostatní, strkal čumák k cajkům i pod ruce, čekával s nasedlanými koňmi, až na ně přijde řada. Dalo by se říct, že nasával atmosféru?
A jednoho dne na něj kamarádka dala sedlo a bylo.Potom drobnou stájovou kolegyni a nakonec i uzdečku. A než se rok s rokem sešel, chodil jako starý mazák, nikdo by nepoznal, že je to mlaďoch.
Příprava koně na obsednutí chce pravidelnost, systematičnost, o také, že koni dáte možnost a čas, si zvyknout, a hlavně o klidu. Tedy klidu jezdce/majitele. Zkrátíte obsedání o měsíc? Budete nedostatky napravovat roky. Přidáte 2 měsíce? Budete mít připraveného parťáka, který vás nenechá ve štychu.
Tak asi tak.

turistka napsal(a):
Zdravím, už jsem z toho přemýšlení zoufalá, tak by mě zajímal názor někoho nezúčastněného.
Jsem jezdec samouk, jezdím prostě tak, abych koni co nejméně překážela. Před více než osmi lety jsem si pořídila 2,5-letou kobylu CS. Sama jsem si ji obsedla (vím, že to nebylo rozumné, ale stalo se). Celý život má kobyla volný režim, v zimě nejezdím vůbec, jinak max.3x týdně, ale většinou tak 1X za 2 nebo 3 týdny. Kobyla je ustájená pastevně, takže jí to zcela vyhovuje. A teď kde je kámen úrazu. Jezdím v podstatě pořád na volné otěži, občas i na bezudidlovce. V kroku a klusu problém není, to na ní mohli jet i naprostí laici, ale při cvalu ráda začne zničehonic vyhazovat, ne že si jednou hodí prdelí, ale chce mě sundat. Často takto reaguje při leknutí. Přitom dává pozor, aby na mě nešlápla a neuteče nikam. Už jsem ji měla i na "převýchově" u někoho zkušeného, po zbytek jezdecké sezony bylo vše OK, ale na jaře to začalo zase. Letos se to bohužel vystupňovalo tak, že mi začala vyhazovat i z kroku a ze zastavení. A já už se začínám bát na ni sedat, mám stažené půlky, co zase vyvede. A tak jsem začala uvažovat, že ji prodám a koupím něco spolehlivého. A nemůžu se rozhodnout, jestli prodat nebo ne. Na jednu stranu ji mám ráda a ušly jsem spolu hezký kus cesty, mám strach, aby neskončila ve špatných rukou, na druhou stranu bylo fajn jít jezdit beze strachu, co zase vyvede. Přitom je to kobyla značka ideál nádherná, pošetřená, zdravá, dobrá kopyta, nikdy neměla ani větší škrábanec. Momentálně se mi naskytla koupě klisny A1/1, která dle majitele mým požadavkům vyhovuje. Co byste poradili vy? Srdce nebo rozum?

Takže kobyle je kolem 11ti let a po většinu roku nedělá nic.Vy se také nijak jezdecky neposunujete, někde jinde, na jiných koních, pod dozorem.
Pak v létě si vzpomenete, že se něco bude dít.A kobyla je dávno ve věku, kdy si sama rozhodne
Píšete, že po "převýchově" fungovala i vám.A nebylo to třeba jen tím, že jí někdo drobet schopný jezdil?Pravidelně?
Při návratu jste tak chvilku jezdila i vy a po odložení na zimu se vše vrátilo do starých kolejí.
Tak nějak jsem shrnula, co psali ostatní příspěvky nade mnou
Co zkusit variantu, vy se někde budete učit jezdit a svou si kobylu budete venčit, bez cvalu?Dokud se jí bude chtít.Je také dobře možné, když jí někdo koupí, tak jemu chodit bude.
Pokud jste a hodláte zůstat víceméně nejezdec, drobátko se bojíte a koupíte si jakéhokoli jiného koně, budete časem tam, kde jste byla.

Dekuji vsem za reakce, jsou vazne prinosne. Nejaky vycvik jsme absolvovaly pred dvema lety, moc to pomohlo, ale pomalu jsme vratily do starych koleji. Sehnat jezdce na kobylu bude asi nemozne, kobyla je nyni v ustajeni bez jakehokoliv zazemi, taktez bude problem trener, rovny placek bohuzel zadny neni. Jak jste mnozi psali, ze je neprodejna, ona zas tak nebezpecna neni, v kroku a klusu svezla v terenu i naprosteho laika, nevyhazuje porad, bohuzel jsem neprisla na to, co vyhazovani zapricinuje. Ale pod zkusenym jezdcem funguje jako profik, je velmi jemna a ochotna. Navic fakt krasna a posetrena kobyla, pro zkusenejsiho jezdce super kun. Je mozne, ze s novym konem se situace bude opakovat, ale treba budu mit stesti. Moji spolujezdci to stesti, ze maji kone, kteri jsou spolehlivi nehlede na to, jak dloho stali. A pritom oba jsou horsi jezdci nez ja. Proto uvazuju prave o koupi kone, ktery by byl spolehlivy i pod nejezdcem.

Dekuji vsem za reakce, jsou vazne prinosne. Nejaky vycvik jsme absolvovaly pred dvema lety, moc to pomohlo, ale pomalu jsme vratily do starych koleji. Sehnat jezdce na kobylu bude asi nemozne, kobyla je nyni v ustajeni bez jakehokoliv zazemi, taktez bude problem trener, rovny placek bohuzel zadny neni. Jak jste mnozi psali, ze je neprodejna, ona zas tak nebezpecna neni, v kroku a klusu svezla v terenu i naprosteho laika, nevyhazuje porad, bohuzel jsem neprisla na to, co vyhazovani zapricinuje. Ale pod zkusenym jezdcem funguje jako profik, je velmi jemna a ochotna. Navic fakt krasna a posetrena kobyla, pro zkusenejsiho jezdce super kun. Je mozne, ze s novym konem se situace bude opakovat, ale treba budu mit stesti. Moji spolujezdci to stesti, ze maji kone, kteri jsou spolehlivi nehlede na to, jak dloho stali. A pritom oba jsou horsi jezdci nez ja. Proto uvazuju prave o koupi kone, ktery by byl spolehlivy i pod nejezdcem.

Dekuji vsem za reakce, jsou vazne prinosne. Nejaky vycvik jsme absolvovaly pred dvema lety, moc to pomohlo, ale pomalu jsme vratily do starych koleji. Sehnat jezdce na kobylu bude asi nemozne, kobyla je nyni v ustajeni bez jakehokoliv zazemi, taktez bude problem trener, rovny placek bohuzel zadny neni. Jak jste mnozi psali, ze je neprodejna, ona zas tak nebezpecna neni, v kroku a klusu svezla v terenu i naprosteho laika, nevyhazuje porad, bohuzel jsem neprisla na to, co vyhazovani zapricinuje. Ale pod zkusenym jezdcem funguje jako profik, je velmi jemna a ochotna. Navic fakt krasna a posetrena kobyla, pro zkusenejsiho jezdce super kun. Je mozne, ze s novym konem se situace bude opakovat, ale treba budu mit stesti. Moji spolujezdci to stesti, ze maji kone, kteri jsou spolehlivi nehlede na to, jak dloho stali. A pritom oba jsou horsi jezdci nez ja. Proto uvazuju prave o koupi kone, ktery by byl spolehlivy i pod nejezdcem.

Jeste dodam, ze jezdeni pro me neni prioritou, nejvice me bavi bat s nima, starat se o ne, chodit je past... A s kobylou jsem si za tu dobu nejak porad nesedly... Proto hledam kone, ktery bude klidne slapat i po pulrocnim stani.

Nebudu sem psát radu co a jak a kterak s koněm, který háže často a rád prdelí. Jen Vám napíši zkušenost ohledně prodeje.

Měla jsem kobylku, plnokrevnou. Na jízdárně zlato. Mohla jsem na ní posadit kohokoliv. Jenže ty terény. Byla tam často nervózní a tak až to prostě pro mne přesáhlo únosnou mez. Přestala jsem si absolutně věřit. Jezdecky. Při každém nasedání jsem přemýšlela nad tím nejhorším. Kobylku jsem prodala a sháněla jsem něco jiného. Klidného, pro začátečníka. Chtěla jsem koně, který mne psychicky podpoří a podrží. Koupila jsem mladou šestiletou kobylu. Mohla jsem na ní dříví štípat. Terény byly pohádka. Sice je lekavá, ale nepulovala, nevymýšlela koniny. Byla skvělá. Jezdila k nám trenérka a všechno bylo super. Měli jsme vyrazit na závody. Pohádka.Vše to trvalo asi měsíc. Až do jednoho posledního okamžiku. Posledního tréninku. Kobyla se mi lekla na "jízdárně" ( rozuměj louce). Někdo tam dělal dřevo, pálil větve a byl hluk motorové pily. Lekla se, vzala čáru. Se mnou tryskem. Dostala jsem vynadat od trénerky, že kobyla je nastátá a ať jí vezmu cválat a ať dostane kouř. A že musí dělat, tak jak nám řekla. No bohužel, chodila jsem do práce a ne vždy šlo dodržet plán tréninku. Vzala jsem jí do lesa tam se mi kobyla sekla na jednom místě a nechtěla ani tam ani jinam. Musel jsem slézt a vzít jí pěšmo domů. V tu chvíli jsem skončila s trénerkou. Moc na nás tlačila. Kdyby mne onehdá nenutila k tomu místu, kde se nejvíce ozývala pila a byl vidět a cítit oheň. Kobyla by se nelekla.
A já jsem se začala zase bát jezdit. A kobyla pod sedlem horší a horší. Jednak ze mne cítila tu ohromnou nejistotu v terénu a druhak, ona je taková, že jak jí jednou něco projde, dělá to pořád. Takže při jakémkoliv sebemenším bubákovi vzala nohy na ramena a tryskem davaj pryč. Hlava nehlava. Přestala jsem na ní jezdit. A fakt mě to bylo líto. Pak se mi začala vyškubávat i na lonži. Lonžovala jsem a kobyla tradá, vyškubla a byla v tahu. Půl roku jsem s ní řešila, že já jsem kápo. Nemusí to nutně znamenat koně seřezat do hranatý koule. Ale důsledně si trvat ze země na svých drobnostech. Tzn. jdu tě čistit a tady budeš stát. Ne jeden krok do strany a tři vpřed. Ne. Tady, na tomhle místě. Basta. Jdu napřímená proti tobě, ty se uhneš, basta. Nebo tě rafnu. Ještě před sebou máme hodně práce. Ale už jí mohu vzít po týdnu do terénu a v klidu. Taky cváláme jen občas. Jenom když opravdu chci a nemám sevřený půlky. Když se bojím, necváláme. Svět se ještě nezbořil. Cváláme na jízdárně a pilujeme správné nacválání a sestavení. Ano, je to lekavý koník a leká se. Už o dost méně a pokud se lekne, uskočí. Nebo čumí. Ale nebere čáru. A víte co mi nejvíce pomohlo ? Začala jsem si s sebou brát čokla na vyjížďky a nepřemýšlím, čeho se může kobyla leknout a nebo kde bude vymýšlet koniny. Přemýšlím, kde je čokl a jestli ho ještě mám. A pak si taky třeba opakuji učení, představuji jak přednáším nějaké prezentace apod. Cokoliv jiného jen ne přemýšlet co kobyla bude dělat. A co Vám chci tímto elaborátem říct ? Víte kde byla chyba ? Zase v člověku. Tlačila jsem sebe i to zvíře někam, kam jsme ani jedna nechtěli v danou chvíli být. Vždyť jsme se teprve poznávali. S chlapem na prvním rande taky hned nezačnu plánovat rodinu. A všechno jsem uspěchala a zničila a zase jsem si vyrobila koně v terénu neklidného. Ale už jsem poznala tu chybu. A napravuji ji. A pokud prodáte tohoto koně, neznamená to, že si zase nevyrobíte koně, který bude stejný jako ta Vaše. Píšete, že po výcviku byla super. Přemýšlejte, jestli jste si takto toho koně nevyrobila sama. Protože každý člověk si koně vyrábí dle svého vkusu a i vybírá a je dost možné, že si opět vyberete koně, který bude povahově podobný té Vaší nynější kobyle.

turistka napsal(a):
Jeste dodam, ze jezdeni pro me neni prioritou, nejvice me bavi bat s nima, starat se o ne, chodit je past... A s kobylou jsem si za tu dobu nejak porad nesedly... Proto hledam kone, ktery bude klidne slapat i po pulrocnim stani.

Já takového koně měla. Na fotce ten menší.
Ale to nebyl klasický jezdecký kůň. Byl to koník, dovezený z Ruska po revoluci. Nejsem si jistá, zda koně, šlechtění přímo pro ježdění, jsou schopni bez újmy, přestát nepravidelnosti v práci.
Je to tak u té tm.hnědky (taky na fotce).
Pokud nepracuje, je protivná, lenošná a lekavá.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

sisi: Nejsem si jistá, zda koně, šlechtění přímo pro ježdění, jsou schopni bez újmy, přestát nepravidelnosti v práci

Co považujete za koně šlechtěné přímo na ježdění? Mám zkušenost s tinkery, haflingy a frísem. Když pominu letní prázdniny, kdy chodí na couračky skoro každý den, tak teď od jara chodí pod sedlo tak 3x týdně, ti mladší klidně 1x-3x. Podzim to samé. Podle počasí listopad/prosinec-březen nechodí skoro vůbec. Někdy třeba 1 za 14 dnů, někdo třeba 2 měsíce stojí (teda ťapká po pastvině). Pamatuju roky, kdy kromě léta a zimy chodili pod sedlo všichni max 2x týdně.
A pod sedlo u nás ve většině případů znamená, že klidným krokem na volné otěži se vyrazí, vyleze se kopec, pak se třeba na pár metrů nakluše, když maj jó náladu, tak na kousek nacválá a zase se jde pomalým krokem domů. Asi 5 km za hodinu. Občas teda "jízdárna", kde se dlooouho chodí krokem, pak se občas nakluše, a zase dlooouho chodí krokem. Kruhy, vlnovky, změny směru. A v podstatě nepoznám, jestli kůň byl pod sedlem včera nebo minulý měsíc, a to i když jsme měli mladé na jaře obsedlé, léto, podzim, tak nějak chodili, v zimě stáli a na jaře se vytáhli ven. Maximálně víc koukali, ale žádné úskoky nebo dokonce úprky se nekonaly.

Nemyslím si, že by na prodeji bylo něco špatného. Koně nejsou psi, aby truchlili za svým majitelem a pokud jste si s kobylou nesedla a bojíte se na ní, je to zbytečné trápení. Jezdectví je koníček jako každý jiný a má být o radosti a příjemných pocitech.
Nevidím důvod, proč byste měla skončit na stejném bodě, pokud si vyberete správného koně odpovídajícího svým jezdeckým schopnostem a požadavkům. Znám spoustu starších klidných koníků, kterým by uvedený režim velice vyhovoval a kteří mají trpělivost se začátečnickými chybami. Příběh s 6-letou kobylou od Dep je trošku jiná káva, mladý kůň prostě nejistého jezdce nesnese.

Osobně jsem se také při první koupi úplně netrefila. S koněm jsme si nerozuměli a časem to šlo úplně do kytek. Dospěla jsem až do bodu, kdy se mi dělalo špatně od žaludku jen při pomyšlení na ježdění. Tehdy jsem si řekla dost a koně jsem prodala, přestože mi to bylo vážně líto.
U druhého koně už jsem měla poměrně jasno ve svých požadavcích a dokázala jsem mnohem lépe odhadnout, jaký charakter by mi vyhovoval. Vybrala jsem koně, který mě dokázal vytáhnout z nejhoršího, vrátil mi ztracené sebevědomí a posunul mě jezdecky na úplně jinou úroveň. Není bez chyby, ale rozumíme si. Máme tak nějak podobný způsob myšlení

Osobně radím - netrapte se, nesnažte se za každou cenu s kobylou bojovat, pokud to nejde. I ona sama se bude mít pod sebejistým jezdcem lépe, nemějte výčitky svědomí. Objeďte více nabídek koní na prodej, hledejte, určitě k sobě najdete toho pravého parťáka.

turistka napsal(a):
Jeste dodam, ze jezdeni pro me neni prioritou, nejvice me bavi bat s nima, starat se o ne, chodit je past... A s kobylou jsem si za tu dobu nejak porad nesedly... Proto hledam kone, ktery bude klidne slapat i po pulrocnim stani.

Já vám rozumím, ale je třeba myslet i na to, že po půlročním (i kratším) stání musíte s koněm začít prakticky znova, pomaloučku, polehoučku. Nelze ho po takové pauze vzít na hodinovou vyjížďku krok-klus-cval. Taková nárazová práce je dobrý způsob, jak udělat z koně invalidu. Já osobně si myslím, že blbě je i to, co dost lidí praktikuje a to terén jednou týdně a mezi tím nic.
Ještě bych si dovolila úvahu k tomu nepravidelnému nepředvídatelnému vyhazování - koně primárně netouží vzdorovat, mít s lidma problémy, milujou klid a pokud to jde, jdou vždy cestou nejmenšího odporu. Vaše kobyla není úplná mladice, každé zvíře a koneckonců i člověk během let nastřádá nějaké ty neduhy na pohybovém aparátu. U koně, který nosil x let jezdce je to téměř jisté.
Mně například po padesáti letech života občas přeskakuje koleno, mám posunutou plotýnku a s tím jsou spojené též nějaké ty pohybové problémy, k tomu někdy změny tlaku, hormony...bejt kůň, určitě bych občas protestovala a sem tam vyhodila. Vezměte si, kolikrát jste unavená, že se nemůžete hnout, bolí vás nohy, záda, berete si prášek na hlavu, máte zaražený větry, je vám nevolno...proč si myslíme, že koně jsou stroje, kterým se tohle neděje? A pokud protestujou, první, co nás napadne je, že jsou to vychc.ný potvory?
Pokud kobyla normálně šlape a občas nepředvídatelně vyhodí, případně vyhazuje při cvalu, tělesný problém mi přijde víc než pravděpodobný.

turistka napsal(a):
Dekuji vsem za reakce, jsou vazne prinosne. Nejaky vycvik jsme absolvovaly pred dvema lety, moc to pomohlo, ale pomalu jsme vratily do starych koleji. Sehnat jezdce na kobylu bude asi nemozne, kobyla je nyni v ustajeni bez jakehokoliv zazemi, taktez bude problem trener, rovny placek bohuzel zadny neni. Jak jste mnozi psali, ze je neprodejna, ona zas tak nebezpecna neni, v kroku a klusu svezla v terenu i naprosteho laika, nevyhazuje porad, bohuzel jsem neprisla na to, co vyhazovani zapricinuje. Ale pod zkusenym jezdcem funguje jako profik, je velmi jemna a ochotna. Navic fakt krasna a posetrena kobyla, pro zkusenejsiho jezdce super kun. Je mozne, ze s novym konem se situace bude opakovat, ale treba budu mit stesti. Moji spolujezdci to stesti, ze maji kone, kteri jsou spolehlivi nehlede na to, jak dloho stali. A pritom oba jsou horsi jezdci nez ja. Proto uvazuju prave o koupi kone, ktery by byl spolehlivy i pod nejezdcem.

Obávám se, že koupí nového koně věc nevyřešíte. Problém je ve Vás. Jste jezdecky nezkušená, navíc se bojíte. To ten kůň sakra rychle pozná. Když kobylu prodáte a koupíte jiného koně, s velkou pravděpodobností se časem dostanete do podobných problémů. Protože takových echt charakterních koní bohužel moc není (z cca asi 70 koní, které jsem během života poznala blíž, to byla jen jedna kobyla, bohužel zrovna ne moje A z jedné či dvou návštěv před koupí to stejně nepoznáte.

Vaše jediná možnost je a) přestat jezdit a nechat si koně jen na "mazlíka" či na práci ze země, b) zapojit do výcviku koně i sebe někoho zkušeného. Jestli chcete jezdit, tak trenér a jízdárenská práce jsou bohužel nutností. Bez práce na sobě se do sedla nevrátíte.

To je moje vlastní zkušenost.

saola napsal(a):
Meifi, není tomu tak. Spíš si představte, že máte na zádech cca sedmikilové stvoření (no, prostě bytost o vaší desetinové hmotnosti), které vám rajtuje do zad nebo okolo vás poskakuje a švihá vás tenkým proutkem. Kůže koně je navíc mnohem silnější než lidská a také chráněná srstí.
Dominance člověka nad koněm je principielně v něčem jiném než v úderu bičem - díky větší mentální kapacitě to člověk nad zvířetem vždy vyhraje. Proto taky člověk domestikoval užitečná zvířata a ne naopak - i když vy jste zářným příkladem toho, že i kůň si dokáže člověka ochočit tak, aby mu sloužil a nic po něm nechtěl. Ještě že takových hemel není víc - to by si lidi moc zadky nevozili.

Jo tohle chápu, ale třeba podle mě musí kůň cítit bolest docela výrazně.Valášek hned ví kam mu sedlo "hovado"(teď nemyslím jezdce ) a hned ukáže kam mám směřovat palbu. No trochu si mě koby omotala kolem kopyta, ale zase na druhou stranu je hodná a v klidu.Já to mám ale i u psa svého.Ta taky dře jak mezek. Nám to totiž obrovsky vyhovuje všem.Nebavilo by mě se pořád nervovat jestli sedí sedlo a nebo jestli kůň chodí nalevo hůř než napravo a místo do pohody a klidu se ladit do stresu.Podle mých skromných zkušeností bych se bál jezdit a neumět to.Podle mě proto končí dost koní zkažených od "mistrů světa" kteří ale umí s prominutím prd.Tady na tom westernu Vám řekne někdo že na páce jezdit musí, protože na udidle ho neutáhne.No pro mě to znamená v překladu asi že koni se tak moc nechce až ho musíme donutit zvýšením tlaku.Potom jsem čuměl jak pojede.No dobrý, ale za ty otěže teda brala fest v té klíčové dírce.Podle mě musí ten kůň být docela nešťastný z takového jezdce "mistra".Malinko jsem jí "pochválil" za ten um co předváděla. Říct se to musí.

sisi58 napsal(a):
Dominance není správné slovo.
Saola to napsala velmi dobře.
Co se týká bičíku. Ten nemá sloužit na vyplácení koně popř. na to, aby si jezdec vyventiloval na koni svou frustraci a neschopnost.
Má sloužit jako zesílená pobídka holení. To je terminus technikus. Pokud někdo koně vyplácí, někde se při výcviku stala chyba.
Můžete také roztěkaného či "čumícího" koně bičíkem upozornit. Nikoli šlehnout, to byste skončil na zemi, ale ťuknout a třeba i oslovit jménem. To už je podle povahy koně.
A úplně nejlepší je tušírka v létě, na hovada na břiše!
K té slečně s ne-fungující kobylkou.
Kůň a člověk má být na závody nachystaný na 150%. Jelikož a právě ty rušivé elementy. Kůň pak funguje na požadovaných 100%. To by ovšem jezdci museli pracovat nejen na koni, ale i na sobě. A na takových "blbostech" jako je nastupování do vozíku, práce při hudbě, pobíhajících psech, dětech, vlajících praporech, blescích z foťáku a pod.
Dle mého názoru je to o přílišném spěchu. A ten koním škodí. Koně nesmí dokonce spěchat, ani když cválají( tedy pod jezdcem). Divné, viďte?!
No a ten spěch právě způsobuje, že koně jsou nenachystaní, syroví, prostě rychlokvašky.
Špatné pro jezdce, ale mnohem, mnohem horší pro koně. Zářným příkladem jsou plnokrevníci, chystaní pro závody. Vezměte, jak velký je tam "odpad".
U parkůrových koní to není tak markantní, ale stejně špatné. Bohužel.

To já vlastně dnes už všechno alespoň okrajově vím.Jenže pak jedu jak blbec se někam mrknout a akorát vidím co? Vodní příkop byl taky dobrý docela.Tam ta pobídka probíhala asi tak, že kůň se toho bál už při prohlídce a potom to i přes důrazné zesílení zakápnul.Pak začal už blbnout a tak schytal další dvě.Při opravném skoku dostal "dělovky" dvě těsně před příkopem a opět to zakápl.Mimochodem ta nefungující kobylka už jezdí závody tři roky a tu teda nikdo nebil zaplať bůh.Stále je stejná stresařka jako dřív.Ovšem pak jsem jí vzal pást za přepraváky a pohodička a uplně v klidu.Vážně to pro ní neni.Samozřejmě s dovolením majitelky.Nekrmil jsem jí ničím.

kapička napsal(a):
sisi: Nejsem si jistá, zda koně, šlechtění přímo pro ježdění, jsou schopni bez újmy, přestát nepravidelnosti v práci

Co považujete za koně šlechtěné přímo na ježdění? Mám zkušenost s tinkery, haflingy a frísem. Když pominu letní prázdniny, kdy chodí na couračky skoro každý den, tak teď od jara chodí pod sedlo tak 3x týdně, ti mladší klidně 1x-3x. Podzim to samé. Podle počasí listopad/prosinec-březen nechodí skoro vůbec. Někdy třeba 1 za 14 dnů, někdo třeba 2 měsíce stojí (teda ťapká po pastvině). Pamatuju roky, kdy kromě léta a zimy chodili pod sedlo všichni max 2x týdně.
A pod sedlo u nás ve většině případů znamená, že klidným krokem na volné otěži se vyrazí, vyleze se kopec, pak se třeba na pár metrů nakluše, když maj jó náladu, tak na kousek nacválá a zase se jde pomalým krokem domů. Asi 5 km za hodinu. Občas teda "jízdárna", kde se dlooouho chodí krokem, pak se občas nakluše, a zase dlooouho chodí krokem. Kruhy, vlnovky, změny směru. A v podstatě nepoznám, jestli kůň byl pod sedlem včera nebo minulý měsíc, a to i když jsme měli mladé na jaře obsedlé, léto, podzim, tak nějak chodili, v zimě stáli a na jaře se vytáhli ven. Maximálně víc koukali, ale žádné úskoky nebo dokonce úprky se nekonaly.

Myslím, že Sisi měla na mysli třeba taková ČT, německé teplokrevníky apod. Prostě teplokrevné koně tohoto typu. Mám zkušenost s frískými koňmi a tam je to fakt o něčem jiném, tinkeři budou podobní, hafling jak který, ale taky to jsou koně svého klidnějšího temperamentu. Sednout si po 14 dnech na klasického "teplase", tak je to často o úraz. To nejsou koně na občasný režim.
Vím, každý potkal výjimku, beru to v obecné rovině. Vycházím z vlastní zkušenosti, někdo může mít samozřejmě jinou.

kapička napsal(a):
sisi: Nejsem si jistá, zda koně, šlechtění přímo pro ježdění, jsou schopni bez újmy, přestát nepravidelnosti v práci

Co považujete za koně šlechtěné přímo na ježdění? Mám zkušenost s tinkery, haflingy a frísem. Když pominu letní prázdniny, kdy chodí na couračky skoro každý den, tak teď od jara chodí pod sedlo tak 3x týdně, ti mladší klidně 1x-3x. Podzim to samé. Podle počasí listopad/prosinec-březen nechodí skoro vůbec. Někdy třeba 1 za 14 dnů, někdo třeba 2 měsíce stojí (teda ťapká po pastvině). Pamatuju roky, kdy kromě léta a zimy chodili pod sedlo všichni max 2x týdně.
A pod sedlo u nás ve většině případů znamená, že klidným krokem na volné otěži se vyrazí, vyleze se kopec, pak se třeba na pár metrů nakluše, když maj jó náladu, tak na kousek nacválá a zase se jde pomalým krokem domů. Asi 5 km za hodinu. Občas teda "jízdárna", kde se dlooouho chodí krokem, pak se občas nakluše, a zase dlooouho chodí krokem. Kruhy, vlnovky, změny směru. A v podstatě nepoznám, jestli kůň byl pod sedlem včera nebo minulý měsíc, a to i když jsme měli mladé na jaře obsedlé, léto, podzim, tak nějak chodili, v zimě stáli a na jaře se vytáhli ven. Maximálně víc koukali, ale žádné úskoky nebo dokonce úprky se nekonaly.

Asi jsem to nenapsala zrovna šťastně. Měla jsem spíše napsat "do sportu"?
Tedy A1/1, polokrvníci, teplokrevníci(např. hanover, oldemburg, apod), klusáci, aj.
Hafling není tak docela sportovní kůň. Vzhledem k tomu, že frís je, náchylností ke zchvácení řazen k huculům a fjordům, také asi nebude úplně sportovní kůň. S tinkery nemám zkušenosti.
Pokud koně nepřekrmujete a práce je vcelku pravidelná, ne méně než 2 x v týdnu, měli by být koně v pohodě.
Pokud ale kůň nikdy neví, kdy se co bude dít, kdy bude pracovat, kdy bude volno, není to pro něj dobré a v terénu se to projeví.
Taky vemte v potaz, že se jinak chová kůň ve skupině koní a jinak jeden kůň. Pokud máte disciplinované, slušné jezdce, i živější kůň se dá ujezdit. Pokud je ale kůň a jezdec jako zadavatelka, není ideální jezdit sám.
U vás jste zřejmě měli charakterní koně, žádné magory. Obávám se, že takových koní je čím dál méně.

U nás to byli magoři vyblblí náctiletýma holkama ve stylu louka=letím. Díky přístupu kamarádky se z nich stali tihle salámisti.
Mladí obsedlý už za kamarádky působení, těžko říct. Jedno je strašně citlivá hysterka, co už od hříběte na všechno reagovala přehnaně ( takový cval skoro pozadu, když se začala učit na lonži.., ), druhý má dlouhé vedení, co jiní koně pochopí do týdne, jemu trvá přes měsíc, na tlak reaguje ještě větším tlakem ( miluje drbání rýžákem, takovým tím jak na něj sáhnete a popícháte se, mezi očima, to skoro přede blahem) a nemá respekt absolutně před nikým, svoji matku už jako roček vytlačoval ze dveří, dnes ji klidně skoro povalí, jen aby měl co chce, bez reakce od kobyly. K lidem má naprosto stejný přístup. Ve spojení s jeho extrémní pomalostí chápání a zvykání si na nové věci to je fakt dáreček.
Takže jako bezproblémové bych ty koně fakt nenazvala...
V době, když byli zvyklí chodit samostatně ven, jsme žádné větší změny v chování nepozorovaly. Možná víc koukali.


Tím vším chci prostě říct, že u zakladatelky já osobně nevidím chybu v četnosti ježdění ( pokud teda kůň není překrmovaný jádrem), ale k přístupu a komunikaci.

kapička napsal(a):
U nás to byli magoři vyblblí náctiletýma holkama ve stylu louka=letím. Díky přístupu kamarádky se z nich stali tihle salámisti.
Mladí obsedlý už za kamarádky působení, těžko říct. Jedno je strašně citlivá hysterka, co už od hříběte na všechno reagovala přehnaně ( takový cval skoro pozadu, když se začala učit na lonži.., ), druhý má dlouhé vedení, co jiní koně pochopí do týdne, jemu trvá přes měsíc, na tlak reaguje ještě větším tlakem ( miluje drbání rýžákem, takovým tím jak na něj sáhnete a popícháte se, mezi očima, to skoro přede blahem) a nemá respekt absolutně před nikým, svoji matku už jako roček vytlačoval ze dveří, dnes ji klidně skoro povalí, jen aby měl co chce, bez reakce od kobyly. K lidem má naprosto stejný přístup. Ve spojení s jeho extrémní pomalostí chápání a zvykání si na nové věci to je fakt dáreček.
Takže jako bezproblémové bych ty koně fakt nenazvala...
V době, když byli zvyklí chodit samostatně ven, jsme žádné větší změny v chování nepozorovaly. Možná víc koukali.


Tím vším chci prostě říct, že u zakladatelky já osobně nevidím chybu v četnosti ježdění ( pokud teda kůň není překrmovaný jádrem), ale k přístupu a komunikaci.

Vlastně tu hádáme z křišťálové koule. Třeba máte pravdu nebo je to něco jiného. Ale určitě si slečna moc nezajezdí. Bát se vlézt na vlastního koně je vážně nepříjemné.

Pro zadavatelku: Nebojte, nejste sama kdo se bojí jezdit na vlastním koni.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro zadavatelku: Nebojte, nejste sama kdo se bojí jezdit na vlastním koni.

Jenže ona chce. Na rozdíl od Vás.

sisi58 napsal(a):
Vlastně tu hádáme z křišťálové koule. Třeba máte pravdu nebo je to něco jiného. Ale určitě si slečna moc nezajezdí. Bát se vlézt na vlastního koně je vážně nepříjemné.

Tak hádání z křišťálové koule je skoro každá diskuze tady...

Já být zakladatelkou, tak v první řadě nechám koně prohlédnout vetem, jestli tam není žádný problém, pak fyzioterapeut ( znám koně, co začal fakt hnusně vyhazovat ve cvalu, fyzio mu zjistila, že byl totálně bloklý od sedla, i když už v tuhle chvíli měl od majitele padnoucí, tak dostal pár masáží, klid ve výběhy a po čase se s ním začalo znovu pracovat a osvalovat záda, a teď je klid). No a pak bych si našla zapáleného spolujezdce, trošku bez pudu sebezáchovy, co prostě usedí všechno. Nebo když je klisna krok, klus hodná, tak chodit jen krok klus a zároveň si platit tréninky v jiné stáji na jiných koních.

Jako upřímně nevím, kdo by si koupil 11 letého koně, který asi nebude nijak extra přiježděný a ještě ke všemu ve cvalu sundavá lidi.

sisi58 napsal(a):
Jenže ona chce. Na rozdíl od Vás.

Já bych Zuzko toho taky chtěl..Chtít je dnes velmi přeceňovaný pojem.Já se osobně spíš ptám máš na to? Nemáš křídla a chtěl bys létat? Možná bude lepší jít pěšky.Vždy se totiž nakonec dozvíme jen o těch kterým se to povedlo.O těch co sice chtěli, ale nedopadlo to se většinou nemluví.Tak nakonec se kvůli ježdění může tazatelka začít bát koní jako takových.Nebo se taky zmrzačit a to jen proto, že se bojí a kůň to dobře ví.Strach je někdy ten nejlepší rádce a občas jde ruku v ruce s rozumem.To už je ale na tazatelce jak se rozhodne a ne na nás.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych Zuzko toho taky chtěl..Chtít je dnes velmi přeceňovaný pojem.Já se osobně spíš ptám máš na to? Nemáš křídla a chtěl bys létat? Možná bude lepší jít pěšky.Vždy se totiž nakonec dozvíme jen o těch kterým se to povedlo.O těch co sice chtěli, ale nedopadlo to se většinou nemluví.Tak nakonec se kvůli ježdění může tazatelka začít bát koní jako takových.Nebo se taky zmrzačit a to jen proto, že se bojí a kůň to dobře ví.Strach je někdy ten nejlepší rádce a občas jde ruku v ruce s rozumem.To už je ale na tazatelce jak se rozhodne a ne na nás.

Chceš létat a nemáš křídla? Pokud nemáš nepřekonatelný strach z výšek můžeš skočit s padákem, letět na rogalu, co parasailing, nebo lekce létání letadlem?
O těch kteří něco nedokázali se nepíše ale nepíše se ani o těch kteří to dokázali až jako druzí.
Ale není to podmínkou.
Vem si Martina Rotu, od dětství je o berlích protože mu jako malému zvrtali operaci v nemocnici a před pár lety navíc přišel i o nohu. Letos se vydal na výstup na horu Aconcaguu v Jižní Americe. Bohužel během výstupu měl zdravotní potíže a tamní doktor velel okamžitě dolů a to vrtulníkem. Na vrchol se nedostal a rok se ani nedostane. Ale chce to zkusit znova.

Víš jak mě irituje, že on dostal od života dost ran a přesto jde dál, a já se půl hodiny snažím odhodlat vůbec nasednout na kobylu.

lenacia napsal(a):
Chceš létat a nemáš křídla? Pokud nemáš nepřekonatelný strach z výšek můžeš skočit s padákem, letět na rogalu, co parasailing, nebo lekce létání letadlem?
O těch kteří něco nedokázali se nepíše ale nepíše se ani o těch kteří to dokázali až jako druzí.
Ale není to podmínkou.
Vem si Martina Rotu, od dětství je o berlích protože mu jako malému zvrtali operaci v nemocnici a před pár lety navíc přišel i o nohu. Letos se vydal na výstup na horu Aconcaguu v Jižní Americe. Bohužel během výstupu měl zdravotní potíže a tamní doktor velel okamžitě dolů a to vrtulníkem. Na vrchol se nedostal a rok se ani nedostane. Ale chce to zkusit znova.

Víš jak mě irituje, že on dostal od života dost ran a přesto jde dál, a já se půl hodiny snažím odhodlat vůbec nasednout na kobylu.

Lenacio, jezdím, co pamatuji. A taky jsem měla období, kdy jsem nedokázala sednout ani na koně, kterému se příčil rychlejší chod, než krok.
Jednu dobu jsem takto haprovala půl roku. A pak to prostě přešlo. Sedla jsem a jela.
Trocha obav nevadí, jen šílenci a hazardéři žádné nemají, jen to nesmí přejít do strachu patologického. Vy jste ještě mladá, máte času a času. Kam byste spěchala?

kapička napsal(a):
Tak hádání z křišťálové koule je skoro každá diskuze tady...

Já být zakladatelkou, tak v první řadě nechám koně prohlédnout vetem, jestli tam není žádný problém, pak fyzioterapeut ( znám koně, co začal fakt hnusně vyhazovat ve cvalu, fyzio mu zjistila, že byl totálně bloklý od sedla, i když už v tuhle chvíli měl od majitele padnoucí, tak dostal pár masáží, klid ve výběhy a po čase se s ním začalo znovu pracovat a osvalovat záda, a teď je klid). No a pak bych si našla zapáleného spolujezdce, trošku bez pudu sebezáchovy, co prostě usedí všechno. Nebo když je klisna krok, klus hodná, tak chodit jen krok klus a zároveň si platit tréninky v jiné stáji na jiných koních.

Jako upřímně nevím, kdo by si koupil 11 letého koně, který asi nebude nijak extra přiježděný a ještě ke všemu ve cvalu sundavá lidi.

No ono kolik je dnes dobře přiježděných koní, že?
A 11 roků není žádný věk, už vzhledem k tomu, že je kobyla hodně pošetřená. A třeba to její vyhazování je jen to, že to majitelka dovolí. Třeba by stačil jen slušný jezdec, který by jí vysvětlil, že tudy cesta nevede.
Pokud je jinak kobča zdravá, svižná, slušná na ošetřování?! Kolik je koní, co nemají žádnou vadu?

sisi58 napsal(a):
Lenacio, jezdím, co pamatuji. A taky jsem měla období, kdy jsem nedokázala sednout ani na koně, kterému se příčil rychlejší chod, než krok.
Jednu dobu jsem takto haprovala půl roku. A pak to prostě přešlo. Sedla jsem a jela.
Trocha obav nevadí, jen šílenci a hazardéři žádné nemají, jen to nesmí přejít do strachu patologického. Vy jste ještě mladá, máte času a času. Kam byste spěchala?

Ne že bych spěchala jen mě mrzí že za 4 roky nejsem schopná ani klusat na jízdárně. Koby už je 14. A mám strach že si na ní asi nikdy nezacválám, a už vůbec ne venku.

Ale tak jasně, za pár korun se prodá každý kůň. Ale komu...
Tenhle kůň je pod sedlem nespolehlivý, kdo ví, co by bylo, když by začal makat a pořádně se nasvalil a nadýchal, když už teď sundá jezdce, kdy si zamane. Fakt jen hádám, ale jak moc ten kůň může být přiježděný? Zvládne jízdárenskou práci? Kavalety, menší skůčky? Má zažité správné pobídky?
Vycházím z toho, jak máme naše spolehlivé lenochodní couračkové koně (ne)přiježděné u nás. I když svezou i pytel brambor, tak na klasické anglické ježdění by se museli skoro všechno naučit, ani pobídku do cvalu na správnou nohu neumí, teda uměli ji po obsednoutí, ale od té doby to nikdo nechtěl.

lenacia napsal(a):
Chceš létat a nemáš křídla? Pokud nemáš nepřekonatelný strach z výšek můžeš skočit s padákem, letět na rogalu, co parasailing, nebo lekce létání letadlem?
O těch kteří něco nedokázali se nepíše ale nepíše se ani o těch kteří to dokázali až jako druzí.
Ale není to podmínkou.
Vem si Martina Rotu, od dětství je o berlích protože mu jako malému zvrtali operaci v nemocnici a před pár lety navíc přišel i o nohu. Letos se vydal na výstup na horu Aconcaguu v Jižní Americe. Bohužel během výstupu měl zdravotní potíže a tamní doktor velel okamžitě dolů a to vrtulníkem. Na vrchol se nedostal a rok se ani nedostane. Ale chce to zkusit znova.

Víš jak mě irituje, že on dostal od života dost ran a přesto jde dál, a já se půl hodiny snažím odhodlat vůbec nasednout na kobylu.

Víte, já nějak nevím - pana Rotu neznám, ale rozhodně bych si vůbec nedělala starosti, že v porovnání s ním nedokážu překonat vnitřní zmatek a nasednout na svého koně.
A na rovinu zároveň přiznávám, že nijak neobdivuji medializované akce zdravotně postižených lidí, ať už se jedná o slaňování z Nuselského mostu, či výstup/výnos na velehorské štíty či hloubkové potápění nebo seskoky padákem...protože nemůžu uvěřit tomu, že to ty lidi opravdu naplňuje namísto skutečných dovedností, kterých by byli navzdory svému postižení schopni (jestli je to ale vnitřně uspokojuje místo třeba pletení, háčkování, malování, namlouvání knih či drobných řemeslných prací, tak je mi jich spíš líto). Když si navíc představím, co je za takovými výkony za náročné technické zázemí, finanční podporu (z mého pohledu vyhozené peníze) apod. tak si fakt nebudu dělat výčitky, že mám momentálně období, kdy se v sedle svého koně necítím jistá.

Nikdo Vám, lenacio, nedrží pistoli u hlavy, že prostě musíte jezdit. Nechte to plynout, když to nejde teď (ve smyslu nemáte z toho ten dobrý pocit), nevadí, půjde to třeba za rok, kobyle se nic nestane, když na ni rok nesednete. A když dojdete k názoru, že to ani dál prostě nepůjde, vždy existuje nějaké řešení. Ony tyhle stavy ale většinou přejdou - změní se rozpoložení člověka, vnější vlivy, stres, a najednou to zase jde...

saola napsal(a):
Víte, já nějak nevím - pana Rotu neznám, ale rozhodně bych si vůbec nedělala starosti, že v porovnání s ním nedokážu překonat vnitřní zmatek a nasednout na svého koně.
A na rovinu zároveň přiznávám, že nijak neobdivuji medializované akce zdravotně postižených lidí, ať už se jedná o slaňování z Nuselského mostu, či výstup/výnos na velehorské štíty či hloubkové potápění nebo seskoky padákem...protože nemůžu uvěřit tomu, že to ty lidi opravdu naplňuje namísto skutečných dovedností, kterých by byli navzdory svému postižení schopni (jestli je to ale vnitřně uspokojuje místo třeba pletení, háčkování, malování, namlouvání knih či drobných řemeslných prací, tak je mi jich spíš líto). Když si navíc představím, co je za takovými výkony za náročné technické zázemí, finanční podporu (z mého pohledu vyhozené peníze) apod. tak si fakt nebudu dělat výčitky, že mám momentálně období, kdy se v sedle svého koně necítím jistá.

Nikdo Vám, lenacio, nedrží pistoli u hlavy, že prostě musíte jezdit. Nechte to plynout, když to nejde teď (ve smyslu nemáte z toho ten dobrý pocit), nevadí, půjde to třeba za rok, kobyle se nic nestane, když na ni rok nesednete. A když dojdete k názoru, že to ani dál prostě nepůjde, vždy existuje nějaké řešení. Ony tyhle stavy ale většinou přejdou - změní se rozpoložení člověka, vnější vlivy, stres, a najednou to zase jde...

Jo.Kdo nemá strach není hrdina, ale hlupák.A těch jsou plné hřbitovi.

Tedy samozřejmě tím nemyslím že kdo jezdí na koni je hlupák.Abych zase nebyl špatně pochopen.

saola napsal(a):
Víte, já nějak nevím - pana Rotu neznám, ale rozhodně bych si vůbec nedělala starosti, že v porovnání s ním nedokážu překonat vnitřní zmatek a nasednout na svého koně.
A na rovinu zároveň přiznávám, že nijak neobdivuji medializované akce zdravotně postižených lidí, ať už se jedná o slaňování z Nuselského mostu, či výstup/výnos na velehorské štíty či hloubkové potápění nebo seskoky padákem...protože nemůžu uvěřit tomu, že to ty lidi opravdu naplňuje namísto skutečných dovedností, kterých by byli navzdory svému postižení schopni (jestli je to ale vnitřně uspokojuje místo třeba pletení, háčkování, malování, namlouvání knih či drobných řemeslných prací, tak je mi jich spíš líto). Když si navíc představím, co je za takovými výkony za náročné technické zázemí, finanční podporu (z mého pohledu vyhozené peníze) apod. tak si fakt nebudu dělat výčitky, že mám momentálně období, kdy se v sedle svého koně necítím jistá.

Nikdo Vám, lenacio, nedrží pistoli u hlavy, že prostě musíte jezdit. Nechte to plynout, když to nejde teď (ve smyslu nemáte z toho ten dobrý pocit), nevadí, půjde to třeba za rok, kobyle se nic nestane, když na ni rok nesednete. A když dojdete k názoru, že to ani dál prostě nepůjde, vždy existuje nějaké řešení. Ony tyhle stavy ale většinou přejdou - změní se rozpoložení člověka, vnější vlivy, stres, a najednou to zase jde...

zrovna Martin Rota, to je takový docela hype... Na Youtube má asi čtyři nebo pět kanálů, já dost známý yutuber, který tyhle věci jako výstup na hory, apod. dělá protože ho to baví. A současně ho baví hrát počítačové hry, a taky se věnuje vědě apod... nevím, proč by lidé, kteří mají nějaké postižení měli sedět někde u pletacích jehlic, a už vůbec bych neřekla že by to mělo být líto. Zrovn

Neříkám, že je můj pocit relevantní, popravdě sem to myslela spíše ohlehčeně, že támhle jednonohej 'krypl' o berlích si leze na Kilimanjaro, a co já?...

Nikdo mi u hlavy pistoli nedrží, to máte pravdu, ale prostě mě to mrzí. Vím že ten strach je irelevantní, protože jakmile nasednu, tak už se tak nenervuju, a vcelku se uklidním, ale to nalejzání. jakýkoliv pohyb koby mě vynervuje, že někam jde že odejde, že začne vyhazovat...
A teď sme zase v novém a já jsem přišla o pěkné lavičky, ze kterých s ekrásně nasedalo. ze země nemám šanci.

Copak to on Rota na Kilimanjaro leze, ale za zadkem má mnoho dalších lidí kteří mu podrží zadek v případě nouze.To už tam může rovnou jet výtahem. Lenacie s koněm je to trochu těžší.Sám to vím moc dobře.Třeba když tě vykopnou z heliny v 650 m, tak co se může stát? Pokud nejsi blb co skočí a neví za co zatáhnout, tak je to v podstatě bezpečnější než cesta do práce.To u koně je to mnohem složitější.Helina nezačne vyhazovat a cíleně se snažit zbavit posádky.Koně jsou zkrátka živí a mají svoji hlavičku.Kdyby koníci byli tak spolehlivý, tak by se z nich nepadalo.Může člověk jezdit jak dlouho chce, ale jen je to riziko menší.Notabene co tak potkávám u koní lidi, tak většina prostě jako by nedokázala domýšlet co se může stát.Tedy takové porušení pudu sebezáchovy někdy mi připadá.Někdy mám potíže je pochopit.Opravdu naprosto nic ve zlém proti jezdcům na koni, ale jsou to prostě lidi s jinou povahou.Klidně většina vlétne do věcí, které jsou evidentně o "kejhák".Ne že by se to nevyskytovalo i jinde, ale u koní jsem viděl poprvé v takové koncentraci.Trochu střelci zkrátka.

Lenacia a ako je na tom kobyla, už sa spamätala z výletu na pripúšťanie ?

A ty si na nej nikdy neklusala, necválala ? A na nejakom inom koni ?

Lenacio, lidé jsou různí, ale u koní se mi mockrát potvrdilo, zvlášť v mých nejistých dobách při dlouhých pauzách mezi ježděním, že pokud člověk přistupuje ke koni s tím, že očekává problémy, které by fakt nerad řešil, tak ty problémy zcela jistě nastanou. A nebylo to tak ani o konkrétních koních, ale o mém rozpoložení. Hodný valach venku v terénu se začal tvářit, že všechno vidí poprvé a uskakoval o sto šest, naopak problematická kobyla si to užívala a vylézala v klidu na vysoké hromady štěpky od lesáků, vykráčela po schodech na nakládací rampu v sousedním výzkumáku a zase způsobně slezla, apod.

Pokud máte z nasedání podvědomé obavy, ty potíže většinou skutečně přijdou...

saola napsal(a):
Lenacio, lidé jsou různí, ale u koní se mi mockrát potvrdilo, zvlášť v mých nejistých dobách při dlouhých pauzách mezi ježděním, že pokud člověk přistupuje ke koni s tím, že očekává problémy, které by fakt nerad řešil, tak ty problémy zcela jistě nastanou. A nebylo to tak ani o konkrétních koních, ale o mém rozpoložení. Hodný valach venku v terénu se začal tvářit, že všechno vidí poprvé a uskakoval o sto šest, naopak problematická kobyla si to užívala a vylézala v klidu na vysoké hromady štěpky od lesáků, vykráčela po schodech na nakládací rampu v sousedním výzkumáku a zase způsobně slezla, apod.

Pokud máte z nasedání podvědomé obavy, ty potíže většinou skutečně přijdou...

Ano. Na toto téma je krásný článek od Katky Lipinské: http://www.equichannel.cz/problemovi-kone-a-nase-ocekavani.

saola napsal(a):
Lenacio, lidé jsou různí, ale u koní se mi mockrát potvrdilo, zvlášť v mých nejistých dobách při dlouhých pauzách mezi ježděním, že pokud člověk přistupuje ke koni s tím, že očekává problémy, které by fakt nerad řešil, tak ty problémy zcela jistě nastanou. A nebylo to tak ani o konkrétních koních, ale o mém rozpoložení. Hodný valach venku v terénu se začal tvářit, že všechno vidí poprvé a uskakoval o sto šest, naopak problematická kobyla si to užívala a vylézala v klidu na vysoké hromady štěpky od lesáků, vykráčela po schodech na nakládací rampu v sousedním výzkumáku a zase způsobně slezla, apod.

Pokud máte z nasedání podvědomé obavy, ty potíže většinou skutečně přijdou...

já vím, tohle všechno právě vím... Já vím všechno achovám se jako pitomec!

Horsana napsal(a):
Lenacia a ako je na tom kobyla, už sa spamätala z výletu na pripúšťanie ?

A ty si na nej nikdy neklusala, necválala ? A na nejakom inom koni ?

Zítra za ní konečně jedu. Měla sem teď vkuse 8 dní službu a před tím sem neměla auto a tam není žádná jiná možná doprava (pokud nechci jet z Mariánek do Plzně, z Plzně do Toužimi a z Toužimi do Křivců a strávit 4 hodiny cestou )
Což o to, ona je fakt spokojená tam, jde to vidět, na to že nic nedělá a jenom žer, tak jak je venku tak už nemá rosolovitý tuk, a nádherně se jí leskne srst.
Ale zítra už mám plán, Imodium , tenisky, starej černej hnusnej bičík, protože ten krásnej novej hnědej se stříbrným zdobení mi ukradli, a půjdeme na procházku do lesa.
Taky sem zítra domluvená s veterinářem, budeme dělat Sono. Tak uvidím, je tam už 20 dní, na Krakonoši totálně zastavil funkci vaječníků, takže jestli se tady cítí dobře měl by se jí tvořit folikul...
Cornessini nám nevyšel, takže vsadím všechno na jednu kartu, a rikneme Carebise inseminačně z Mustangu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych Zuzko toho taky chtěl..Chtít je dnes velmi přeceňovaný pojem.Já se osobně spíš ptám máš na to? Nemáš křídla a chtěl bys létat? Možná bude lepší jít pěšky.Vždy se totiž nakonec dozvíme jen o těch kterým se to povedlo.O těch co sice chtěli, ale nedopadlo to se většinou nemluví.Tak nakonec se kvůli ježdění může tazatelka začít bát koní jako takových.Nebo se taky zmrzačit a to jen proto, že se bojí a kůň to dobře ví.Strach je někdy ten nejlepší rádce a občas jde ruku v ruce s rozumem.To už je ale na tazatelce jak se rozhodne a ne na nás.

Jízda na koni není nějaká záhadná schopnost, se kterou se narodíte. Je to dovednost jako každá jiná - jako např. řízení auta, jízda na kole nebo lyžování. Nefunguje to tak, že si vlezete na koně, za volat, na kolo nebo lyže a jedete. MUSÍTE SE TO NEJDŘÍVE NAUČIT!

Pracovala jsem se začátečníky různého věku a všichni byli po delším nebo kratším čase schopni obstojně jízdu na koni zvládnout. Samozřejmě, jiná věc jsou osobní limity - někdo přes všechnu snahu a píly zůstane jen "obstojným" jezdcem, jiný může pod odpovídajícím vedením dosáhnout velmi vysokých jezdeckých kvalit.

balisek napsal(a):
Jízda na koni není nějaká záhadná schopnost, se kterou se narodíte. Je to dovednost jako každá jiná - jako např. řízení auta, jízda na kole nebo lyžování. Nefunguje to tak, že si vlezete na koně, za volat, na kolo nebo lyže a jedete. MUSÍTE SE TO NEJDŘÍVE NAUČIT!

Pracovala jsem se začátečníky různého věku a všichni byli po delším nebo kratším čase schopni obstojně jízdu na koni zvládnout. Samozřejmě, jiná věc jsou osobní limity - někdo přes všechnu snahu a píly zůstane jen "obstojným" jezdcem, jiný může pod odpovídajícím vedením dosáhnout velmi vysokých jezdeckých kvalit.

Jasně to moc dobře chápu, ale pokud cítím že to pro mě není to pravé a dokonce se toho bojím, tak se na to vykašlu.Chodit se bát ke svému miláčkovi? Co dnes zase bude? Takhle si můžu užívat koní zkrátka jako fantastických kamarádů.Vím tohle asi málokomu stačí ke štěstí, ale nám jo.

lenacia napsal(a):
Zítra za ní konečně jedu. Měla sem teď vkuse 8 dní službu a před tím sem neměla auto a tam není žádná jiná možná doprava (pokud nechci jet z Mariánek do Plzně, z Plzně do Toužimi a z Toužimi do Křivců a strávit 4 hodiny cestou )
Což o to, ona je fakt spokojená tam, jde to vidět, na to že nic nedělá a jenom žer, tak jak je venku tak už nemá rosolovitý tuk, a nádherně se jí leskne srst.
Ale zítra už mám plán, Imodium , tenisky, starej černej hnusnej bičík, protože ten krásnej novej hnědej se stříbrným zdobení mi ukradli, a půjdeme na procházku do lesa.
Taky sem zítra domluvená s veterinářem, budeme dělat Sono. Tak uvidím, je tam už 20 dní, na Krakonoši totálně zastavil funkci vaječníků, takže jestli se tady cítí dobře měl by se jí tvořit folikul...
Cornessini nám nevyšel, takže vsadím všechno na jednu kartu, a rikneme Carebise inseminačně z Mustangu

Držím palce, aj po tejto skúsenosti som sa pevne rozhodla, že kobylu nikam na pripúšťanie nepoveziem a jediná možnosť bude inseminácia.

Horsana napsal(a):
Držím palce, aj po tejto skúsenosti som sa pevne rozhodla, že kobylu nikam na pripúšťanie nepoveziem a jediná možnosť bude inseminácia.

no jo, mrzí mě to hodně, ale určitě to není tím že by jí ubližvali, ale prostě tím že tam byla chuděra zavřená. Uvidím... dám jednu dávku, budto se povede, nebo ne, nebudu to hrotit a zkusím to příští rok.

lenacia napsal(a):
no jo, mrzí mě to hodně, ale určitě to není tím že by jí ubližvali, ale prostě tím že tam byla chuděra zavřená. Uvidím... dám jednu dávku, budto se povede, nebo ne, nebudu to hrotit a zkusím to příští rok.

Tak tým, že bola zavrezá to isto nebude, to by bol skoro každý náš pacient po prepustení takto mimo a to sa nestáva.

Bola som v živote na pár staniciach, na dvoch som aj pracovala a nic moc pre kobyly teda, aj kone majú svoju intimitu a "znásilňovanie" kobýl bolo úplne bežné, bohužiaľ. A pretože sa bránili, nikto s nimi v rukavičkách nezaobchádzal.

Mě pořád není jasné proč vyrábět hříbata? Koní je milion a možná ješte půl k tomu.Kolikrát tu lidi "dostanou" kartáč za docela malichernou chybu třeba ve výživě, ale tohle nikomu nevadí? Nechci se hádat, ale není mi to jasné.Nedávno jsem na toto téma četl článek jak je "překoňováno".Tak jestli neděláte něco špatně mě napadlo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě pořád není jasné proč vyrábět hříbata? Koní je milion a možná ješte půl k tomu.Kolikrát tu lidi "dostanou" kartáč za docela malichernou chybu třeba ve výživě, ale tohle nikomu nevadí? Nechci se hádat, ale není mi to jasné.Nedávno jsem na toto téma četl článek jak je "překoňováno".Tak jestli neděláte něco špatně mě napadlo.

to je možná pravda, ale já bych po Sáře ráda měla potomka. Ať se Sára jakákoliv, vím že v 10 letech už sem ji získala se zlozvyky z bývalých stájí, ale sama o sobě je to úžasná chytrá kobyla.
Její dceru po Mineralovi jezdí paní co mě oslovila právě skrze to že mám Sáru, ta je taky taková chytrá občas trochu svoje. Jasně že to není pravidlo, že dostanu totéž, ale chci to risknout.
Pokud se cokoliv podělá, tak mám několik možností co udělat vždycky, včetně jedné, která, kdybych řekla, nelíbila by se vám, ale je tomu tak.

lenacia napsal(a):
to je možná pravda, ale já bych po Sáře ráda měla potomka. Ať se Sára jakákoliv, vím že v 10 letech už sem ji získala se zlozvyky z bývalých stájí, ale sama o sobě je to úžasná chytrá kobyla.
Její dceru po Mineralovi jezdí paní co mě oslovila právě skrze to že mám Sáru, ta je taky taková chytrá občas trochu svoje. Jasně že to není pravidlo, že dostanu totéž, ale chci to risknout.
Pokud se cokoliv podělá, tak mám několik možností co udělat vždycky, včetně jedné, která, kdybych řekla, nelíbila by se vám, ale je tomu tak.

Tak já už se nějak smířil s tím, že se koně prodávají.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak já už se nějak smířil s tím, že se koně prodávají.

no... o prodeji oní sem jaksi nemluvila, mluvila sem ta nějak... o sobě.

lenacia napsal(a):
no... o prodeji oní sem jaksi nemluvila, mluvila sem ta nějak... o sobě.

Asi jsem na tvrdo dneska, ale nechápu?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Asi jsem na tvrdo dneska, ale nechápu?

to máte jedno Bormanne, to bychom se dostali do bodu kdy by se začaly řešit kraviny.

lenacia napsal(a):
to máte jedno Bormanne, to bychom se dostali do bodu kdy by se začaly řešit kraviny.

Copak na řešení kravin tu mám zvláštní patent.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Copak na řešení kravin tu mám zvláštní patent.

to jo, ale tohle by tě trumflo a já bych to pak dostávala na talíři.

lenacia napsal(a):
to jo, ale tohle by tě trumflo a já bych to pak dostávala na talíři.

Tak to raději ne.Jeden Bormann mám pocit asi stačí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to raději ne.Jeden Bormann mám pocit asi stačí.

přesně tak.

lenacia napsal(a):
já vím, tohle všechno právě vím... Já vím všechno achovám se jako pitomec!

Ale nechováte.
Protože nezáleží jen na tom, co všechno víme a co by dle nás, či jiných mělo být správné, ale právě na našich emocích, jako strach, úzkost, panika atd. které se v danou chvíli objeví, rozumem se neřídí a mohou mít kořeny hodně hluboko. Ty si obvykle poroučet nenechají a s těmi je dobré pracovat, ale ne ve smyslu potlačování, ale naopak. Jinak se projeví jinde. Technik zpracování emocí je víc, je dobré najít si takovou, která vám bude vyhovovat.

Horsana napsal(a):
Tak tým, že bola zavrezá to isto nebude, to by bol skoro každý náš pacient po prepustení takto mimo a to sa nestáva.

Bola som v živote na pár staniciach, na dvoch som aj pracovala a nic moc pre kobyly teda, aj kone majú svoju intimitu a "znásilňovanie" kobýl bolo úplne bežné, bohužiaľ. A pretože sa bránili, nikto s nimi v rukavičkách nezaobchádzal.

Tak tady právě že se bránila už u prubyštontu a kopala, tak jí odvedli domů a šlus. Vím že jinde kobyly třeba i svážou apod.
Nevím čím to je, ona je celkově divná. Ale už z příběhů co sem se doslechla když stála v Polkovicích, tak tam chodila z boxu údajně po dvou. A děti že se jí prý báli, a na jízdárně ji jezdil chlap na sněhuláku. Dokonce mi bylo členem stáje i varováno, že mě ta kobyla zabije, že je pro silového jezdce.
No a jestli už u nás měla trauma z boxu, a tady sem ji nechala měsíc a už jednou se v boxech takhle chovala... Možná že to jak se ke mě teď chová je kvůli ztrátě důvěry.

lenacia napsal(a):
Tak tady právě že se bránila už u prubyštontu a kopala, tak jí odvedli domů a šlus. Vím že jinde kobyly třeba i svážou apod.
Nevím čím to je, ona je celkově divná. Ale už z příběhů co sem se doslechla když stála v Polkovicích, tak tam chodila z boxu údajně po dvou. A děti že se jí prý báli, a na jízdárně ji jezdil chlap na sněhuláku. Dokonce mi bylo členem stáje i varováno, že mě ta kobyla zabije, že je pro silového jezdce.
No a jestli už u nás měla trauma z boxu, a tady sem ji nechala měsíc a už jednou se v boxech takhle chovala... Možná že to jak se ke mě teď chová je kvůli ztrátě důvěry.

Ono je to to s těma celkově divnýma koňma divné a bolí to hlavně srdce (vlastní zkušenost). Jak se říká, že nemoc přijde když jí potřebujeme, tak já věřím že i koně máme takového jakého potřebujeme.
Jak to vidím já, tak vám prostě kobyla svým typicky koňským způsobem řekla, že tudy vaše cesta nevede a máte hledat jinou.
Co se důvěry týče, tak ztráty důvěry bych se ve vašem případě vůbec nebála - kobyla jí pro vás má a bude mít nekonečné množství, jen momentálně ladíte přijímač .

dsj napsal(a):
Ono je to to s těma celkově divnýma koňma divné a bolí to hlavně srdce (vlastní zkušenost). Jak se říká, že nemoc přijde když jí potřebujeme, tak já věřím že i koně máme takového jakého potřebujeme.
Jak to vidím já, tak vám prostě kobyla svým typicky koňským způsobem řekla, že tudy vaše cesta nevede a máte hledat jinou.
Co se důvěry týče, tak ztráty důvěry bych se ve vašem případě vůbec nebála - kobyla jí pro vás má a bude mít nekonečné množství, jen momentálně ladíte přijímač .

jojo, dala mi to sežat :D...
Včera jsme měli sono.20 dní v novém, pravývaječník prázdný v levém měla folikul 2,7 cm... tak dostala oestropha... jenže jako napotvoru (u mě absolutně běžná záležitost) v pondělí žádný veterinář se sonem nemá brzo ráno čas.
Jenže ze Stáje mustang posílají dávky v pondělí a pak až ve středu.
Už to vzdávám, v neděli mrknu, jak se koby tváří, a zkusím ukecat veterináře jestli bychom se nevmáčkl v pondělí alespoň na to připouštění, nejlepší čas je kolem 76 hodiny, cožvychází mezi 14-15 hod.
Buďto to zabere, nebo ne... už to nehrotím, nechám to osudu, ten mi dává takové čoudy, že s ním už nehodlám bojovat, stojí to nervy a peníze...

Při sonu kopala, což nikdy nedělala (ani při posledním sonu kdy sme dva dny na to odjeli pryč), ale tam byla v boxe a tady jenom v otevřené stodole... A injekce byla taky o hubu, ale to je u ní běžné.

Ale dali jsme si 3,5 km procházku do lesa. Ve vesnici byla na přizabití, ale jakmile sme byly dál, tak se uklidnila. Ale strašně se na mě lepila, jakože šíleně se na mě lepila, šla vedle mě, ale strašně blízko. Zkusila sem jí vytičit bičíkem hranici, nic. Tak sem jí dloubala loktem, nic... ale jinak byla hodná. Jen nás totálně žraly mouchy, to sem nevychytala, a nakonec sme jako napotvoru stihly traktor, který zrovna vyjel z pole na silnici. Tak to mě koby málem přizabila jak uskočila... Ale ta důvěra tam asi bude :) protože skočila jakoby za mě... vlastně i t tlačení se na mě v cizím prostředí co sem výš neuměla vyřešt bude tím, že se mě držela jak mámy.

lenacia napsal(a):
jojo, dala mi to sežat :D...
Včera jsme měli sono.20 dní v novém, pravývaječník prázdný v levém měla folikul 2,7 cm... tak dostala oestropha... jenže jako napotvoru (u mě absolutně běžná záležitost) v pondělí žádný veterinář se sonem nemá brzo ráno čas.
Jenže ze Stáje mustang posílají dávky v pondělí a pak až ve středu.
Už to vzdávám, v neděli mrknu, jak se koby tváří, a zkusím ukecat veterináře jestli bychom se nevmáčkl v pondělí alespoň na to připouštění, nejlepší čas je kolem 76 hodiny, cožvychází mezi 14-15 hod.
Buďto to zabere, nebo ne... už to nehrotím, nechám to osudu, ten mi dává takové čoudy, že s ním už nehodlám bojovat, stojí to nervy a peníze...

Při sonu kopala, což nikdy nedělala (ani při posledním sonu kdy sme dva dny na to odjeli pryč), ale tam byla v boxe a tady jenom v otevřené stodole... A injekce byla taky o hubu, ale to je u ní běžné.

Ale dali jsme si 3,5 km procházku do lesa. Ve vesnici byla na přizabití, ale jakmile sme byly dál, tak se uklidnila. Ale strašně se na mě lepila, jakože šíleně se na mě lepila, šla vedle mě, ale strašně blízko. Zkusila sem jí vytičit bičíkem hranici, nic. Tak sem jí dloubala loktem, nic... ale jinak byla hodná. Jen nás totálně žraly mouchy, to sem nevychytala, a nakonec sme jako napotvoru stihly traktor, který zrovna vyjel z pole na silnici. Tak to mě koby málem přizabila jak uskočila... Ale ta důvěra tam asi bude :) protože skočila jakoby za mě... vlastně i t tlačení se na mě v cizím prostředí co sem výš neuměla vyřešt bude tím, že se mě držela jak mámy.

Jasně, že vám kobyla věří, sama vidíte co s ní udělalo, když vás neměla u sebe, skoro z toho onemocněla. Někdy to sdílení šrámů na duši není jednoduché, ale je hlavní, že to tam je
Pro kterého fešáka z mustangu ste se rozhodla? Já tam už druhý rok přemýšlím nad Stocantesem, čekám jaká hříbátka po něm vylezou... mám kobylu o které si myslím, že by na ní pasoval a intuice mi také říká že to bude dobrý, ale zatím čekám, co se po něm ukáže.

dsj napsal(a):
Jasně, že vám kobyla věří, sama vidíte co s ní udělalo, když vás neměla u sebe, skoro z toho onemocněla. Někdy to sdílení šrámů na duši není jednoduché, ale je hlavní, že to tam je
Pro kterého fešáka z mustangu ste se rozhodla? Já tam už druhý rok přemýšlím nad Stocantesem, čekám jaká hříbátka po něm vylezou... mám kobylu o které si myslím, že by na ní pasoval a intuice mi také říká že to bude dobrý, ale zatím čekám, co se po něm ukáže.

neměla u sebe jo? byla sem v tý stáji u ní denně :D :D Protože sem to měla na druhým konci města :D...
Rozhodla jsem se pro Carebise.

lenacia napsal(a):
neměla u sebe jo? byla sem v tý stáji u ní denně :D :D Protože sem to měla na druhým konci města :D...
Rozhodla jsem se pro Carebise.

No jo, ale co měla dělat zbytek dne když jste tam nebyla?
Carebis je krasavec, v mustangu mají prostě jednoho fešáka vedle druhého, člověk pomalu neví kterého vybrat, protože všichni jsou skvělý

dsj napsal(a):
No jo, ale co měla dělat zbytek dne když jste tam nebyla?
Carebis je krasavec, v mustangu mají prostě jednoho fešáka vedle druhého, člověk pomalu neví kterého vybrat, protože všichni jsou skvělý

to ano. Já vybírala, nakonec sem si řekla, k čertu s tím, vyberu toho nejhezčího

hele tak to vzdávám, já se du zahrabat někam do díry, shoulit se do klubíčka a vzdávám boj s univerzem... Nejenom, že kvůli absenci kurýra se posílá dávka přes noc, takže déle jak 12 hodin... ale odpadl mi veterinář a další nikdo nemá čas... Já už se tomu fakt jenom směju, i přes fakt, že sem vyhodila do vzduchu dva a půl tisíce korun.

lenacia napsal(a):
hele tak to vzdávám, já se du zahrabat někam do díry, shoulit se do klubíčka a vzdávám boj s univerzem... Nejenom, že kvůli absenci kurýra se posílá dávka přes noc, takže déle jak 12 hodin... ale odpadl mi veterinář a další nikdo nemá čas... Já už se tomu fakt jenom směju, i přes fakt, že sem vyhodila do vzduchu dva a půl tisíce korun.

Kašlete na hříbátko.Je to spoustu starostí, výchova a hlavně to opravdu chce zkušenosti.Ušetříte si jen starosti a bude víc času na vaši koby.

nebudu na to kašla když už mě to stálo tolik peněz.

lenacia napsal(a):
nebudu na to kašla když už mě to stálo tolik peněz.

Samozřejmě rozhodnutí je jen na Vás.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Samozřejmě rozhodnutí je jen na Vás.

Tak když už mám to semeno doma tak ho nebudu lejt do záchoda ne? Duuuuh.

lenacia napsal(a):
Tak když už mám to semeno doma tak ho nebudu lejt do záchoda ne? Duuuuh.

Jo v pohodě Lenacie.Berte to jako pokec s kámošem od koní.Nic Vám radit nemůžu a jen jsem myslel, že takhle to budete mít jednodušší. Kdybych měl počítat o kolik já už přišel u koní.To bych měl spermabanku doma.

no, nicméně koby inseminována, tak už si jen zpívám "vsákneš se do mě jakop déšť a já se vsáknu do tebe." a roznáším hashtag #jetovtobě.

lenacia napsal(a):
no, nicméně koby inseminována, tak už si jen zpívám "vsákneš se do mě jakop déšť a já se vsáknu do tebe." a roznáším hashtag #jetovtobě.

Tak ono se to nějak vsákne.