Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Uživatel s deaktivovaným účtem

23.6.2018 21:37
Uživatel s deaktivovaným účtem

Kdysi dávno mladá slečna dostala nabídku - daru koně, za kterým už přes rok docházela a kterému zemřel majitel. Dar po pečlivém přemýšlení odmítla. Chystala se na školu a neměla by dostatek času sehnat po brigádách finance potřebné na péči o koně. Kůň byl nabídnut k prodeji cizím lidem. Krátce po jeho prodeji slečna na výstavě koupila modrou ohlávku se SNEM, že ji jednou v budoucnu bude nosit její vlastní kůň. Nějakou dobu se ještě kolem koní motala, ale po odchodu do zaměstnání koně na dlouhých 11 let opustila.

Dneska jedna žena na návštěvě u maminky cosi hledala. Nenašla sice, co chtěla, ale najednou nevěřícně koukala na modrou ohlávku, o které si už dlouho myslela, že je ztracená. Nevěděla, jestli se dřív smát nebo brečet radostí. Držela v ruce svůj SEN.

Ta žena se vrátila domů až večer, promoklá po 30 km na kole v dešti. Musela ale hned modrou ohlávku - zakoupenou před 20 lety - svému čtyřnohému parťákovi vyzkoušet. SNY se mají plnit.

23.6.2018 21:46
saola

XXX.XXX.30.66

Sny prostě sluší...
Hezké

Neregistrovaný uživatel

23.6.2018 21:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247

Let the dream come true.smajlík

23.6.2018 23:21
canka

XXX.XXX.35.234

Krasny pribeh...

Pred 15-ti lety privezl majitel staje, kam sem tehdy chodila ke konikum, dve kravky a dve pony kobyly zachranene ne zrovna z dobrych podminek..kdyz se vykladali, spatrila jsem 3-letou syrovou kobylku cernou jako uhel, vystrasenou, s vykulenyma ocima...byly to ty nejkrasnejsi ocka na svete, jake jsem kdy videla..laska na prvni pohled..plan majitele bylo, ze kobylku obsednu, odjedu par zavodu a kobyla pujde do sveta..ja ale snila o tom, ze bude jednou moje..ze ji nemuze preci prodat pryc..a tak jsem udelala, co jsem musela, i kdyz me za to rodice nepochvalili..jako student vysoke skoly v prvnim semestru jsem ukoncila studium, nasla si praci, vzala si pujcku od lichvy a sla si koupit kobylu za 5 minut 12..uz pro ni ten den jel kupec z Brna..
Tento rok je to nadhernych 15 let, co jsme se poprve uvideli a 10 let, co jsem psana jako jeji hrda majitelka v prukazu..a ac to mozna zni detinsky a kycovite, miluji ji od prvni chvile vic jak cokoliv na svete a vim, ze udelam vsechno proto, aby u me dozila spokojenym konskym zivotem..

23.6.2018 23:50
lenacia

XXX.XXX.168.82

Před 17 lety jsem v sestřině knihovně našla knížky o koních, velkou encyklopedii koní, abecedu koní, takové ty malé knížky s přehedem plemen apod... to bylo poprvé, co jsem se zamilovala do koní.
Ale moje rodina mě v tom nikdy nepodporvala, platit jízdárnu mi nechtěli, nechat pracovat mě tam nechat nechtěli (práce okolo koí se jim zdála nebezpečná), vlastně mi zakazovali tam i chodit samotné po škole, protože to bylo daleko, a zpátky bych se vracela v noci přes les.
O šest let později jsem našla jinou stáj, kam jsem docházela, tam jsem také potkala koně svých snů, valacha ČT, isabela, s hvězdičkou na čele...
Nebyl mi souzený, bohužel, ale vytvořil mo vášeň ke zlatým koním. Během celé té dlouhé doby jsem mimo jiné odebírala PonyClub (později Penny Girl).
Ale musela jsem počkat ještě dalších 7 let, než jsem na FB narazila na inzerát. Nebylo tam nic, ani fotka, ani jméno, původ, jen text, že je na prodej klisna izabela, a k tomu telefon... Pamatuju si ten den. Nechápu ani proč jsem to udělala, nidky před tím jsem to neudělala u žádného jiného inzerátu, a který jsem se dívala. Ale prostě sem to udělala, zavolala jsem tam. (musela sem dvakrát, protože zrovna ve chvíli, kdy jsem telefonovala, vrátil se dědeček z procházky s pejskem- byli jsme na návětěvě u prarodičů). Krátce na to se zveřejnil inzerát i s fotkami... Fotkami klisny zbarvením Isabel, nádherně tmavá izabela s bílou hvězdičkou na čele.
Ani nevím jak se to přesně stalo, ale do měsíce jsem svírala vodítko, na jehož konci byla Sára.
Je pro mě úžasné, že mám doma čištění, kdy boxík a některé kousky vybavení mají 11 a více let. A nyní s ním můžu čistit svého vlastního koně.

Neregistrovaný uživatel

24.6.2018 01:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247

Tak to mě ani ve snu nenapadlo že budu mít někdy koně.Tak ono to přišlo dost neplánovaně.-:).

Uživatel s deaktivovaným účtem

24.6.2018 08:20
Uživatel s deaktivovaným účtem

Že jednou budu mít koně bylo nad slunce jasné, že si ho budu muset koupit sama také- jen to mohlo přijít dřív, možná i ve větším množství ...
...takový jakoby sen, jet na vyjížďku na vlastním koni- už se plní
... takové ty platonické lásky z inzerce, momentálně tam mám také jednu- to je do kategorie nesplněné sny, ale co kdyby...

24.6.2018 16:33
Mellara

XXX.XXX.49.86

Já vždycky snila o tom, že budu mít klisnu, kterou někdy připustím, a hříbátko si nechám snad až do konce jeho života. No a dnes mám 12letou kobču, kterou mám už 5 let a její 3letou dcerku

25.6.2018 08:23
bassrock

XXX.XXX.251.2

To je krásný příběh

Mám taky jeden - malá holka se narodila s láskou ke koním v srdci, nikdo z rodiny netušil, odkud se to vzalo, nikdo koně neměl, nejezdil, ale protože jí měli rádi ve dvanácti jí poslali na tábor s koňmi. Za hlubokého totalismu jeden z mála. Na tábor k huculům. A tam přišla láska - myšatá kobylka.

Po letech strávených s plnokrevníky, araby, teplokrevníky či američany prokládaných návštěvou u huculů se dospělá žena vrátila mezi huculy a cítila, že tam je srdcem doma. A za dalších pár let jí majitel farmy ukázal na myšatou kobylku a řekl Chceš jí? Hádejte co odpověděla

25.6.2018 08:32
Horsana

XXX.XXX.40.140

To je taká zázračná huculská veta asi, to isté sa spýtali mňa, keď som obdivovala malé ryšavé čudo v stáde plnom prevažne hnedákov a myšatých koní :D.

Ale huculský sen ešte nie je splnený, no na to musím najprv dochovať ešte tri teplokrvníky, njn.

25.6.2018 08:37
Horsana

XXX.XXX.40.140

A teraz ma ľudia presviedčajú, že to je hafling :D
Úbohý Garoník mal dokonca pracovné meno Omyl, má to aj napísané ceruzkou v pase :D.

Neregistrovaný uživatel

25.6.2018 10:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.162.152

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kdysi dávno mladá slečna dostala nabídku - daru koně, za kterým už přes rok docházela a kterému zemřel majitel. Dar po pečlivém přemýšlení odmítla. Chystala se na školu a neměla by dostatek času sehnat po brigádách finance potřebné na péči o koně. Kůň byl nabídnut k prodeji cizím lidem. Krátce po jeho prodeji slečna na výstavě koupila modrou ohlávku se SNEM, že ji jednou v budoucnu bude nosit její vlastní kůň. Nějakou dobu se ještě kolem koní motala, ale po odchodu do zaměstnání koně na dlouhých 11 let opustila.

Dneska jedna žena na návštěvě u maminky cosi hledala. Nenašla sice, co chtěla, ale najednou nevěřícně koukala na modrou ohlávku, o které si už dlouho myslela, že je ztracená. Nevěděla, jestli se dřív smát nebo brečet radostí. Držela v ruce svůj SEN.

Ta žena se vrátila domů až večer, promoklá po 30 km na kole v dešti. Musela ale hned modrou ohlávku - zakoupenou před 20 lety - svému čtyřnohému parťákovi vyzkoušet. SNY se mají plnit.

Tak nevim, ale myslim, ze pokud nekdo kone miluje je to na cely zivot a nedokaze bez nich proste byt.

Nerikam, ze musite mit vlastniho, ale i treba jednou tydne nekam dochazet a treba jen pomahat nebo se kochat pritomnosti konika, ale na 11let se od koni odstrihnout nto neni podle mne opravdove zapaleni a laska.

mam kamarada, taky ma plno prace a rodinu ale alespon jednou za mesic prijde vycisti so konika pomazli a je stastny

proste pro me prava laska to kdyz vydrzite prave i prez ty potize jako ze neni cas nebo zdrav.problemy to je neco to obdivuju.

Neregistrovaný uživatel

25.6.2018 10:19
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.162.152

jinak me sny se splnily.Mam spokojene a stastne koniky, to jsem vzdy chtela a to je a bude muj zamer

25.6.2018 11:28
bassrock

XXX.XXX.251.2

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak nevim, ale myslim, ze pokud nekdo kone miluje je to na cely zivot a nedokaze bez nich proste byt.

Nerikam, ze musite mit vlastniho, ale i treba jednou tydne nekam dochazet a treba jen pomahat nebo se kochat pritomnosti konika, ale na 11let se od koni odstrihnout nto neni podle mne opravdove zapaleni a laska.

mam kamarada, taky ma plno prace a rodinu ale alespon jednou za mesic prijde vycisti so konika pomazli a je stastny

proste pro me prava laska to kdyz vydrzite prave i prez ty potize jako ze neni cas nebo zdrav.problemy to je neco to obdivuju.

Také jsem byla 10 let bez koní - stěhování, děti atp.
Důležité je srovnat si priority - pokud bych si měla vytrucovat koně jen pro to, že já je přece muluju a vy ostatní v rodině se postavte na hlavu, páč když tam teď nebudu chodit není to ta pravá láska - tak to podle mě je čistá zaslepenost a sobectví. Ale každý jak to cítí, že

25.6.2018 12:14
balisek

XXX.XXX.131.211

bassrock napsal(a):
Také jsem byla 10 let bez koní - stěhování, děti atp.
Důležité je srovnat si priority - pokud bych si měla vytrucovat koně jen pro to, že já je přece muluju a vy ostatní v rodině se postavte na hlavu, páč když tam teď nebudu chodit není to ta pravá láska - tak to podle mě je čistá zaslepenost a sobectví. Ale každý jak to cítí, že

Můj postoj je naprosto stejný. Aktivně jsem jezdila, než se narodili děti. Pak šli koně dočasně na druhou kolej. Hlídací babičky po ruce nemáme, takže to byl na několik let nekonečný kolotoč - práce, nakoupit, nachystat večeři, pohrát si s dětmi, přečíst pohádku, později také přibyla pomoc s přípravou do školy... A peněz taky nebylo nazbyt. Sem-tam jsem si zaplatila nějakou tu hodinu ježdění, ale k pravidelnosti to mělo daleko.

Dokonce - když věkem odešli naši pejsci, nepořizovala jsem si žádného dalšího.

Ke svým koníčkům jsem se vrátila zas až před třemi lety, kdy děcka dostatečně odrostla a nepotřebovala tolik mojí přítomnost a pozornost. Opět jsem si pořídila psa, začala pravidelně navštěvovat jízdárnu a před rokem a půl jsem dokonce zcela neplánovaně přišla i k vlastnímu koni.

Zkrátka vše je otázkou priorit!

Neregistrovaný uživatel

25.6.2018 13:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.162.152

balisek napsal(a):
Můj postoj je naprosto stejný. Aktivně jsem jezdila, než se narodili děti. Pak šli koně dočasně na druhou kolej. Hlídací babičky po ruce nemáme, takže to byl na několik let nekonečný kolotoč - práce, nakoupit, nachystat večeři, pohrát si s dětmi, přečíst pohádku, později také přibyla pomoc s přípravou do školy... A peněz taky nebylo nazbyt. Sem-tam jsem si zaplatila nějakou tu hodinu ježdění, ale k pravidelnosti to mělo daleko.

Dokonce - když věkem odešli naši pejsci, nepořizovala jsem si žádného dalšího.

Ke svým koníčkům jsem se vrátila zas až před třemi lety, kdy děcka dostatečně odrostla a nepotřebovala tolik mojí přítomnost a pozornost. Opět jsem si pořídila psa, začala pravidelně navštěvovat jízdárnu a před rokem a půl jsem dokonce zcela neplánovaně přišla i k vlastnímu koni.

Zkrátka vše je otázkou priorit!

no ja to taky zvladla s dvema detmi a hlidani jsem taky nemela, vse co pisete ten kolotoc kolem rodiny a deti a prace ale vzdy jsem si na koniky cas nasla je to spis o spravnem planovani, clovek nesmi byt otrok

pokud chcete da se zvladnout cokoli a zbytek jsou jen vymluvy

kamaradka na me taky a jak stihas prosimte jeste jezdit a ja na to, no vynechavam ty kaficka co ty a stim vpohode a jeste to mam jako relax

a rodina ochuzena nebyla

Neregistrovaný uživatel

25.6.2018 13:04
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.162.152

Ale asi musite mit stestni na partnera, ktery vas podporuje.Protoze u nas zadne babicky a chuvicky nebyli

no asi to ma kazdy jinak.

Neregistrovaný uživatel

25.6.2018 13:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.162.152

U me kdyby kone v zivote nebyli tak bych proste nedokazala zit

Neregistrovaný uživatel

25.6.2018 13:19
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no ja to taky zvladla s dvema detmi a hlidani jsem taky nemela, vse co pisete ten kolotoc kolem rodiny a deti a prace ale vzdy jsem si na koniky cas nasla je to spis o spravnem planovani, clovek nesmi byt otrok

pokud chcete da se zvladnout cokoli a zbytek jsou jen vymluvy

kamaradka na me taky a jak stihas prosimte jeste jezdit a ja na to, no vynechavam ty kaficka co ty a stim vpohode a jeste to mam jako relax

a rodina ochuzena nebyla

Dobrá trefa. Kdo chce a opravdu mu ti koníci přirostli tolik k srdci, nikdy se tomu neubrání.Stejně jako člověk musí pít a nejde bez toho být, tak někteří jedinci budou jak tělo bez duše delší čas mimo koní.Může Vám tisíc lidí říkat co máte dělat, ale Vy stejně nemůžete a nakonec jste i tou duší zase u koní.Popravdě hrozně se vymlouvám na různé povinnosti před známými a přitom lžu jak když tiskne. Když mě ty jejich zábavy prostě nebaví a nejsou tam koně.

Uživatel s deaktivovaným účtem

25.6.2018 13:31
Uživatel s deaktivovaným účtem

proste pro me prava laska to kdyz vydrzite prave i prez ty potize jako ze neni cas nebo zdrav.problemy to je neco to obdivuju.


Z toho občas pramení kompromisy, kdy nejsou spokojení ani lidé ani koně a k čemu to pak je. Pod praporem pravé lásky se o koně může velmi dobře postarat i další majitel.

25.6.2018 14:14
balisek

XXX.XXX.131.211

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no ja to taky zvladla s dvema detmi a hlidani jsem taky nemela, vse co pisete ten kolotoc kolem rodiny a deti a prace ale vzdy jsem si na koniky cas nasla je to spis o spravnem planovani, clovek nesmi byt otrok

pokud chcete da se zvladnout cokoli a zbytek jsou jen vymluvy

kamaradka na me taky a jak stihas prosimte jeste jezdit a ja na to, no vynechavam ty kaficka co ty a stim vpohode a jeste to mam jako relax

a rodina ochuzena nebyla

Tak to jste nesmírně šikovná. Jelikož jsem měla pracovní dobu od 9.00 do 18.00 hodin a doma dvě děti, tak moc rozplánovávat nebylo co. smajlík

Jak jsem napsala výše, vše je otázka priorit. A já v té době měla prioritu svoje děti. Včetně priority finanční, jelikož jediný příjem domácnosti byl ten můj a každý výdaj jsem musela velice pečlivě zvažovat.

Tuto časovou a emoční investici nepovažuji za ztrátu, ale naopak za zisk. Holt tak jsem dočasně omezila své zajmy a upřednostnila potřeby někoho druhého: Děti odrůstají velmi rychle a nyní se už zas mohu v klidu a bez výčitek věnovat svým koníčkům.

Nicméně chápu, že každý to má vnitřně nastavené jinak. Moja kamarádka má dva koně,7leté dítě a hodně hluboko do kapsy. Věčně bojuje s korunou, dluží kam se podívá, ke konci měsíce nezbývá pomalu ani na jídlo. Dítě nezná nic moc jiného než bezprirozně se potloukat po jízdárně. Kamarádce to takhle vyhovuje a je tak asi šťastná. Já osobně bych to nedala. Těžko by se mi vysvětlovalo děcku, že nemůže třeba s třídou na výlet, když já utrácím několik tisíc měsíčně na svůj vlastní koníček. A o tom, že by mělo poznat i něco jiného než jen školu a jízdránu, ani nemluvě...

PS: OMEZIT neznamená ODSTŘÍHNOUT! Zkrátka jsem pravidelné ježdění zredukovala na cca 1 placenou hodinu za měsíc či dva, abych si udržovala kontakt s koňmi a své jezdecké dovednosti alespoň trochu při životě. Občas jsem si třeba zajela na výlet do Pecínova podívat se na fríze nebo do Kladrub na bělouše a spojila to s nějakým programem pro děti apod.

25.6.2018 14:27
bassrock

XXX.XXX.251.2

balisek napsal(a):
Tak to jste nesmírně šikovná. Jelikož jsem měla pracovní dobu od 9.00 do 18.00 hodin a doma dvě děti, tak moc rozplánovávat nebylo co. smajlík

Jak jsem napsala výše, vše je otázka priorit. A já v té době měla prioritu svoje děti. Včetně priority finanční, jelikož jediný příjem domácnosti byl ten můj a každý výdaj jsem musela velice pečlivě zvažovat.

Tuto časovou a emoční investici nepovažuji za ztrátu, ale naopak za zisk. Holt tak jsem dočasně omezila své zajmy a upřednostnila potřeby někoho druhého: Děti odrůstají velmi rychle a nyní se už zas mohu v klidu a bez výčitek věnovat svým koníčkům.

Nicméně chápu, že každý to má vnitřně nastavené jinak. Moja kamarádka má dva koně,7leté dítě a hodně hluboko do kapsy. Věčně bojuje s korunou, dluží kam se podívá, ke konci měsíce nezbývá pomalu ani na jídlo. Dítě nezná nic moc jiného než bezprirozně se potloukat po jízdárně. Kamarádce to takhle vyhovuje a je tak asi šťastná. Já osobně bych to nedala. Těžko by se mi vysvětlovalo děcku, že nemůže třeba s třídou na výlet, když já utrácím několik tisíc měsíčně na svůj vlastní koníček. A o tom, že by mělo poznat i něco jiného než jen školu a jízdránu, ani nemluvě...

PS: OMEZIT neznamená ODSTŘÍHNOUT! Zkrátka jsem pravidelné ježdění zredukovala na cca 1 placenou hodinu za měsíc či dva, abych si udržovala kontakt s koňmi a své jezdecké dovednosti alespoň trochu při životě. Občas jsem si třeba zajela na výlet do Pecínova podívat se na fríze nebo do Kladrub na bělouše a spojila to s nějakým programem pro děti apod.

Přesně, trefně

Priority mám nastaveny velmi podobně a nelituji jediného roku, kdy jsem byla bez koní. A ani jediného, kdy jsem s koňmi

25.6.2018 17:30
dsj

XXX.XXX.207.141

Já mám dva sny: ten první jsem si splnila letos, kdy jsem si konečně pořídila podkolenkovatou ryzku s lysinkou Kdykoliv se na to rezavý štěstí podívám tak z ní mám radost, je prostě nádherná.
Druhý koňský sen se mi zatím nesplnil, ale pořád doufám, že jednou budu mít koně, na kterém budu moci jezdit bez cajků. Zatím mám kobylu, se kterou to dám na jízdárně, ale ven si pořád beru ohlávku, nevěřím nám natolik, abych vyjela do volného prostoru bez záchranné brzdy. Tak se na mě snad štěstí usměje, mám teď na odchovu kluka, kterého si vychovávám od narození, chci si ho obsednou cíleně pro tenhle cíl, snad mi to konečně vyjde

Neregistrovaný uživatel

25.6.2018 17:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.162.152

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
proste pro me prava laska to kdyz vydrzite prave i prez ty potize jako ze neni cas nebo zdrav.problemy to je neco to obdivuju.


Z toho občas pramení kompromisy, kdy nejsou spokojení ani lidé ani koně a k čemu to pak je. Pod praporem pravé lásky se o koně může velmi dobře postarat i další majitel.

nevim jak jste to pochopil/pochopila ja jsem tim jen chtela rict, ze mam kamaradku, co skoncila kvuli autonehode na koleckovem kresle a presto zustala u koni a dokonce jezdi

ja treba mam pretrhane koleni vazy, problem se zady a srouby v rameni, take po autonehode ale s konma jsem nikdy neskoncila

tohle asi pochopi zase asi jen opravdovy nadsenec do koni

s tema nasema konikama je proste zivot lepsi at se deje co se deje

Neregistrovaný uživatel

25.6.2018 19:24
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247

Tak o čem se zdá mě raději říkat nebudu, ale o čem se zdá tomuhle "frajerovi" není těžké uhádnout.
https://www.youtube.com/watch?v=6sYM-hlss7o.

Uživatel s deaktivovaným účtem

25.6.2018 19:44
Uživatel s deaktivovaným účtem

Furios je odpovidajici nick. V prekladu "fůrie".
Nevim, o co tomu nicku jde, ale fakt nesnasim lidi, co chodej na diskuse jen proto, aby se nad nekym povysovali a honili si triko

Balisku a dalsi: netreba se obhajovat. Mam to stejne. Tak, jak to mame, mi to prijde naprosto zdrave a logicke. Je nas mnoho, ktere - byt s velmi tezkym srdcem - na cas ozelime svou zivotni lasku, abychom mohly vest rozumny partnersky rodinny zivot a plnohodnotne vychovat sve deti.

Jsou to tezke doby, kdyz se takhle clovek rozhoduje, ale verim, ze toho zadna z nas nelituje. Dobry vztah se svou rodinou je proste na prvnim miste.

25.6.2018 20:32
koně

XXX.XXX.174.63

Já mám štěstí
Co pamatuji, můj život se točil okolo koní, teoreticky, a pak i prakticky.
Rodiče mi platili jízdárnu, já se navíc tloukla po soukromnících, prostě, každý den bez koní byl zabitý
Zaměstnání jsem vybírala podle volného času na koně, partneři měli podobné kritérium
Ve 25letech jsme si s kamarádkou napůl pořídily prvního vlastního koně, to byla radost.
Pak se zadařil ten správný partner, vybudovali jsme zázemí, máme děti, vlastní koně, fungujeme, koně nám chodí, no, jsem člověk už skoro beze snů

25.6.2018 21:29
balisek

XXX.XXX.131.211

DSJ: "Já mám dva sny: ten první jsem si splnila letos, kdy jsem si konečně pořídila podkolenkovatou ryzku s lysinkou."

No vidíte, já nikdy nechtěla ryzáka. A co mám?

Uživatel s deaktivovaným účtem

25.6.2018 21:38
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jako holka jsem o koních snila, ale ne ve smyslu vlastnictví, ale byla to spíš taková ta klasická romantická představa cválající dvojice v západu slunce :)
V dospělosti mě napadlo se ke koním nějak dostat, tak jsem si začala pronajímat kobylku na občasné svezení. Zároveň jsem začala hodně číst všemožné články o koních a jezdectví. A zamilovala se do nádherného hřebce Morgan Horse, který byl (a je) se svým majitelem velkým propagátorem disciplíny Cowboy Dressage. Mít morgana byl takový ten sen, o kterém víte, že se vám nikdy nesplní... Když jsem viděla, co obnáší mít koně, zařekla jsem se, že žádného vlastního mít nikdy nechci... Zkrátím to, jsem majitelem koní dvou. Oné kobylky, která měla být opět prodána a putovala by ve svých sedmi letech k již devátému majiteli. A poté, co jsem nedlouho po její koupi zjistila, že trpí nevyléčitelnou nemocí, jsem si splnila nesplnitelný sen a po pastvině mi cupitá nádherné dvouleté morgáně
Asi to tak mělo být...

Uživatel s deaktivovaným účtem

25.6.2018 21:42
Uživatel s deaktivovaným účtem

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nevim jak jste to pochopil/pochopila ja jsem tim jen chtela rict, ze mam kamaradku, co skoncila kvuli autonehode na koleckovem kresle a presto zustala u koni a dokonce jezdi

ja treba mam pretrhane koleni vazy, problem se zady a srouby v rameni, take po autonehode ale s konma jsem nikdy neskoncila

tohle asi pochopi zase asi jen opravdovy nadsenec do koni

s tema nasema konikama je proste zivot lepsi at se deje co se deje

Já Vám původně ani nechtěla odpovídat, protože to mnou založenému tématu neodpovídá. Ale protože píšete to samé vícekrát, tak v krátkosti.

V době nástupu do práce se moje domácí stáj stěhovala pryč. Docházet ke koním jsem přestala právě z toho důvodu, že je mám ráda. A nenašla jsem v blízkém okolí stáj, kde bych viděla koně spokojené, a přitom se i něco kvalitního naučila. Ve většině stájí jsem s tím, co jsem vnímala a vnímám jako nejdůležitější, nesouhlasila. A už jsem odmítala docházet do takových stájí, a tak tyto chovy a stáje podporovat.

Ono na přelomu století byla situace dost odlišná než teď. Na welfare koní se nebral tolik ohled. Výběhy u oddílových a sportovních stájí nebyly časté, a když už byly, koně se do nich pouštěli obvykle jen výjimečně, na chvíli a po jednom. Majitelů jen jednoho, dvou koní, co to chtěli a mohli dělat jinak, bylo jako šafránu. Stáje pro ustájení koní soukromých majitelů také nebyly zdaleka tak rozšířené. Dneska jsou koně v každé vesnici, všude na internetu se píše, co koně ke spokojenému životu potřebují, metody výcviku a tréninku jsou diametrálně rozdílné (pokud teda někdo nejede jen podle starých kolejí). Snad už ve většině stájí není standard mlácení koně apod.

I tak jsem si koně občas pohladila, občas s někým od koní pokecala - a postupem let to občas bylo čím dál častěji, jak se rozšiřovalo povědomí o tom, co je pro koně dobré, jak jsem nacházela koně ve výbězích a tak. Až pak jsem se vrátila.

Uživatel s deaktivovaným účtem

25.6.2018 21:49
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já Vám původně ani nechtěla odpovídat, protože to mnou založenému tématu neodpovídá. Ale protože píšete to samé vícekrát, tak v krátkosti.

V době nástupu do práce se moje domácí stáj stěhovala pryč. Docházet ke koním jsem přestala právě z toho důvodu, že je mám ráda. A nenašla jsem v blízkém okolí stáj, kde bych viděla koně spokojené, a přitom se i něco kvalitního naučila. Ve většině stájí jsem s tím, co jsem vnímala a vnímám jako nejdůležitější, nesouhlasila. A už jsem odmítala docházet do takových stájí, a tak tyto chovy a stáje podporovat.

Ono na přelomu století byla situace dost odlišná než teď. Na welfare koní se nebral tolik ohled. Výběhy u oddílových a sportovních stájí nebyly časté, a když už byly, koně se do nich pouštěli obvykle jen výjimečně, na chvíli a po jednom. Majitelů jen jednoho, dvou koní, co to chtěli a mohli dělat jinak, bylo jako šafránu. Stáje pro ustájení koní soukromých majitelů také nebyly zdaleka tak rozšířené. Dneska jsou koně v každé vesnici, všude na internetu se píše, co koně ke spokojenému životu potřebují, metody výcviku a tréninku jsou diametrálně rozdílné (pokud teda někdo nejede jen podle starých kolejí). Snad už ve většině stájí není standard mlácení koně apod.

I tak jsem si koně občas pohladila, občas s někým od koní pokecala - a postupem let to občas bylo čím dál častěji, jak se rozšiřovalo povědomí o tom, co je pro koně dobré, jak jsem nacházela koně ve výbězích a tak. Až pak jsem se vrátila.

PS: kdybych byla jen nadšená do koní, tak si vozím pr.el nepřetržitě a neřeším, že koně nechodí do výběhu apod., protože to byl tenkrát standard.

Uživatel s deaktivovaným účtem

25.6.2018 21:52
Uživatel s deaktivovaným účtem

Horsana napsal(a):
To je taká zázračná huculská veta asi, to isté sa spýtali mňa, keď som obdivovala malé ryšavé čudo v stáde plnom prevažne hnedákov a myšatých koní :D.

Ale huculský sen ešte nie je splnený, no na to musím najprv dochovať ešte tri teplokrvníky, njn.

Boha mého, to jsou krásné fotky. Asi si na podzim udělám o dovolené výlet do nějakého chovu s prakoni v horách a kopcích.

Přidejte reakci

Přidat smajlík