Zapeklitá otázka, které plemeno je podle vás vhodné na rekreaci pro začátečníka? Četla jsem o Irském cobu, který se tady moc sehnat nedá (např. starší valach)
Poté hafling, ale o nich je to takový 50 na 50.
Samozřejmě, že každý kůň je individuální, ale když to vezmem čistě na plemena..
Co myslíte vy?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zrovna welsh uplne klidne plemeno neni, jsou to temperamentni kone
Laral
napsal(a):
Myslím, že mezi ČT se dá najit slušně. Čt je plemeno, kdy kazdy kůň je opravdu jiny, jak postavou, tak charakterem.
Ale víceméně jenom na couracky do lesa hlasuji pro hucula.
Hucul není pro začátečníka. Pro toho spíš ti haflingové, fjordi, welši.
Já si ale myslím, že to není o plemeni, ale o tom kterém koni. Znám báječného plnokrevníka a šílenou haflu. Špičkového hřebce appy a kousajícího fjorda.
Takže vybírat koně, nikoli plemeno.
Uživatel s deaktivovaným účtem

sisi58
napsal(a):
Hucul není pro začátečníka. Pro toho spíš ti haflingové, fjordi, welši.
Já si ale myslím, že to není o plemeni, ale o tom kterém koni. Znám báječného plnokrevníka a šílenou haflu. Špičkového hřebce appy a kousajícího fjorda.
Takže vybírat koně, nikoli plemeno.
Lépe bych to nevystihla.
Ja bych vliv plemen nepodcenovala. Nemusim o koni nic vedet, ale z reakci pod sedlem vetsinou poznam, jak moc je dany kun v krvi.
Takze za me si i ujasnit, jaky jsem typ cloveka a co po tom koni chci (jestli sportovni jizdu v tempu a nebo spis couracku krokem). Jestli jsem drobna, empaticka zena, muze pro me me byt luxusni terenni vozitko A1. Pokud nevysilam jednoznacne signaly, nejsem vzdy uplne v klidu a moc nedokazu cist rozpolozeni kone, podivala bych se po CTckach nebo i krizencich chladasu. Ti take byvaji robustnejsi, takze lepe uvezou i muzskou cast rodiny, coz se muze taky hodit.
A pak uz hledat ten svuj idealni kousek, protoze povaha a stupen vycviku daneho kone samozrejme hraji obrovskou roli.
Theress
napsal(a):
Zapeklitá otázka, které plemeno je podle vás vhodné na rekreaci pro začátečníka? Četla jsem o Irském cobu, který se tady moc sehnat nedá (např. starší valach)
Poté hafling, ale o nich je to takový 50 na 50.
Samozřejmě, že každý kůň je individuální, ale když to vezmem čistě na plemena..
Co myslíte vy?
Irských cobů je u nás tisíce
Natahalo se jich sem spousty, irský odpad.Takže coba byste určitě sehnala.Jen si musíte dávat velký pozor,od koho.
Měla jsem možnost pracovat s jedním,nevím jestli to byl typický představitel plemene,ale toho bych na rekreaci vřele doporučila.
Zvíře hodné,povolné,ochotné, nijak extrémně citlivé ,a už vůbec vznětlivé.Do všeho jdoucí,bez odporu Klidný kůň člověka respektující ,i když si to ten dotyčný nijak nezasloužil
Každý napíše svoji zkušenost, která může být naprosto jiná, než ostatních.
Já mám zkušenost a huculem, který funguje skvěle na to, co se po něm chce. Vozí malé děti, občas s nima nakluše na volno nebo na lonži, dojde na procházku, přejde plachtu nebo jiné bubáky pro zpestření, nic neřeší. I nám ho poštípaly vosy s dítětem na zádech, tak počkal, až dítě sundáme a pak začal trojčit. Na ošetřování taky pohoda, všechno se dělá na volno, kam se postaví tam stojí. Ale je fakt, že se po něm nechci nic tak hrozného, co by mu mohlo vadit. A je to X let furt stejné ne-li lepší.
Ale nemusím tinkery. Znám tedy 2. Jsou to skvělí koně v tom, že přesně vědí, kdo s nima manipuluje a podle toho se chovaj, respektují osobní prostor naprosto automaticky, na člověka nešlápnou, když na sobě mají slabého jezdce, tak nepanikaří, neutíkají. Ale zároveň všehno tohle je i jejich špatná stránka. Pod lepším jezdcem se jsou schopný leknout prdu, vyhodí si, řeří bubáky. I jinak fungují na pobídky. Já můžu klusat do nekonečna bez pobízení a jen se vezu, zatáčím skoro na myšlenku, sedne někdo méňe jezdecky zdatný (nebo spíš méně zdatný v komunikaci s koněm, nejsem extra jezdec) a najednou neklušou na jemnou pobídku ani na silnější, nezatáčí, motají se jak nudle v bandě. Podobně fungují ze země, někdo s nima neprojde kolem mini bubáka a s někým projdou kolem maxi bubáka na volno, jen na hlasové pomůcky.
Prostě to zrovna ti dva, co znám, mi přijdou zvláštní a díky tomu jsem si tinkery jako plemeno neoblíbila.
Takže babo raď. Je to o tom si s konkrétním koněm sednout a je jedno, co je to za plemeno. Když tam bude to něco, tak si prostě rozumět budete, i když by to rozumově bylo úplně nelogické.
Já bych volila welshe. Nicméně v rámci plemene jsou koně dost odlišných charakterových vlastností. Ti, které znám já, jsou dobří koně pro celou rodinu. Nejsou to lenoši a ani naprostí flegmatici typu mouchy snězte si mě, ale dokáží držet temperament pod pokličkou, jdou příjemně na ruku, nejsou lenivý, ale ani nezastavitelní, rádi a ochotně spolupracují s člověkem, nejsou přehnaně lekaví a co se jim jednou ukáže to umí po zbytek života. Velikost akorát a pokud se takový začátečník jednou rozhodně, že by chtěl i trošku sportovat, tak welsh je vhodný snad do všech disciplín :)
Nicméně i jako laik v chovu welshů (jsem pouze majitel jednoho úžasňáka a X welshů znám, nejsem chovatel) jsem si všimla, že někteří jedinci jsou extra lekaví, vzrušiví a jakoby na pérkách. A nedá se říct, že to předává třeba konkrétní plemeník. Rozebíral se tu hřebec Seven mornings Brenin, že prý předává tuhle vzrušivost. Ale já po něm koně mám a další tři znám a jsou to naprosto úžasná a vyrovnaná zvířata. Spíš mám pocit, že si ty geny nějak nesednou s matkou. A to i s takovou kobylou, která je sama o sobě úžasná a s jiným hřebcem by měla hříbata vyrovnaná. Bavila jsem se o tom s jednou chovatelkou a ta mi říkala, že ve walesu staří chovatelé přesně věděli, které jedince na sebe pustit a které v žádném případě ne - i když sama o sobě byla ta zvířata pro chov přínosem. Dnes to prý nikdo moc nezkoumá a prostě se dají dohromady dva chovní, pěkní. výstavně úspěšní jedinci a buď to klapne a nebo ne. Myslím, že Cstmr má zrovna polobráchu mého valacha, ale kliďas to rozhodně není:)
Krom welshe bych pro začátečníka volila QH, PH, ne cuttingová linie.