Hříbě - ano, či ne?

Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
12.2.2019 11:46
agnnie

XXX.XXX.186.85

Zdravím,
mám zdánlivě jednoduchou otázku, na kterou si ale se svými zkušenostmi nejsem stoprocentně schopna odpovědět.
Mám možnost relativně za slušné peníze pořídit ročka. Moje příbuzná zná jeho matku a otec je zřejmě hřebec s velmi slušným skokovým původem (není to jisté, protože prcek je omyl a jeho otec je buď tento hřebec, nebo ještě jeden, který se v té době vyskytoval ve stáji, nicméně vzhledově je podobný spíše tomuto). Jenže si jednak nejsem jistá, jestli budu se svými zkušenostmi schopna vychovat z něj slušného koně, s čímž by mi teda pomohla ta příbuzná, která má momentálně tříletého valacha od jeho osmi měsíců, a jednak mi rodiče slíbili, že mi na podzim koupí "velkého" koně. Jenže to slibují už asi dva roky a skutek utek, vždycky se vymluví. V současné době mám v pronájmu koně, který sice není podle mých představ, ale zatím mi vyhovuje (=je to magor, ale mám ho ráda :D) a rodiče nechápou, proč bych měla chtít svého, když "tohle je mnohem lepší".
U koní se pohybuji od svých osmi let, pořádně jezdit (tzn. ne plácat se v klusu dokolečka po jízdárně) jsem začala asi před třemi lety. Celkem zvládám většinu práce v kroku, klusu i cvalu (mám velice dobrou a zkušenou trenérku) a jsem schopna se o koně postarat. Za pár týdnů mi bude sedmnáct, takže tří let, kdy by začalo být potřeba pomalu začínat s pravidelnou prací a přípravou na obsednutí, by dosáhl po mé maturitě, což by bylo ideální, protože bych na něj měla čas.
Takže otázka - doporučili byste mi ještě počkat a pořídit si "velkého" koně, nebo myslíte, že bych mohla být schopna zvládnout ročka?
P.S.: já bych ho vnitřně samozřejmě chtěla, ale rozum mi říká A co když...?
Děkuji všem, co dočetli až sem a odpoví mi :)

12.2.2019 12:13
Krasavice Carevna

XXX.XXX.13.10

Proč myslíš, že po maturitě budeš mít víc času? Pokud plánuješ jít a VŠ, tak času mít zas tolik nebudeš (natož peněz), pokud půjdeš pracovat, tak se taky připrav, že 9 hodin denně ti minimálně sebere pracovní doba + přesuny domov/práce. Pokud rodiče slíbili koně a stále to odsouvají, možná si ho budeš muset nakonec pořídit sama za svoje a financovat si ho taky sama. Pořiď si velkého zkušeného koně, do začátku je to lepší než se za pochodu učit na mladém a pak napravovat chyby výchovy.

12.2.2019 12:21
koně

XXX.XXX.174.63

Je dobře,že se takhle zamýšlíte
Finančně by tedy koníka zajišťovali rodiče.Kteří jsou srozumění s tím,že stejně nějakého koně koupí.
Vy byste ho měla někde na ustájku.
A než roček doroste ,platili by vám rodiče ,k ustájení ročka ještě i trenérku a pronájem jezdeckého koně?
Nebo byste jezdila a získávala zkušenosti u příbuzné ,zdarma?
A když by ten váš dospěl,taky by vám někdo ještě pomohl a dohlédl.
U ročka ,obzvlášť bez původu ,ale nemůžete dopředu předpovědět jak bude vypadat,natož,jestli bude slušný ,nebo dokonce do sportu.Tak ybste prostě musela brát,jak se to bude vyvíjet
A sehnat kvalitní ustájení pro hříbě,to je taky horror
Jestli tedy rodiče chápou,co je do budoucna čeká za vydání,klidně bych ročka koupila .Vaše dosavadní zkušenosti a snaha po jezdeckém vzdělání,plus kvalifikovaní rádcové by mohli zajistit šťastné soužití

12.2.2019 12:36
agnnie

XXX.XXX.186.85

S tím, že platit budu sama, počítám i teď, spočítala jsem si, že bych to s brigádou na dva-tři dny v týdnu byla schopna zaplatit a ještě si pár stovek odkládat, ale s těmi rodiči je to složitější... oni o tom neví, prcka bych dostala od té sestřenice k narozeninám, s tím, že bych si potom domluvila s prarodiči a rodiči, že by část kupní ceny (plus mínus deset tisíc) zaplatili oni a část (asi pětku) já (ale říkám, běžné výdaje bych nejspíš byla schopna zvládnout sama) ustájení mám najité, má tam koně i ta sestřenice a je to celkem blízko a ne tak drahé.
Já koně stoprocentně do sportu nepotřebuju, stačilo by mi třeba jednou dvakrát za sezónu jít nějaký metry, závodní ambice tolik nemám :D
Co se týče toho pronájmu, tak bych ráda zůstala, abych získala ještě nějaké zkušenosti, takže pro rodiče by se vlastně změnilo jen to, že by ho místo 3x týdně platili 2x týdně a já bych byla míň doma.
A s tím časem po maturitě, to jsem myslela spíš že budu mít odmaturováno, takže nebudu ve stresu a nebudu se děsně šrotit :D

SimonaH1996

12.2.2019 15:24
SimonaH1996

XXX.XXX.240.116

Hezký den,

Chápu to nadšení, když máte svůj sen na dosah, ale v tomto případě bych se rozhodně neukvapovala.
Už samotné to, udělat to rodičům za zády a potom doufat,že část kupní ceny zaplatí rozhodně není fér. Je super, že by jste dokázala zaplatit ustájení z brigády, ale bohužel je to v konečném důsledku to nejmenší co by na Vás čekalo. Určitě víte, jak se pohybují ceny základního vybavení. A co když se nedej bože něco stane? Budou rodiče ochotní platit vysoké veterinární náklady? Už proto není fér jim to udělat za zády.
Další věcí je výcvik koně. Je super, že Vám má kdo pomoci. Nicméně si myslím, s tím co popisujete, že je lepší si počkat na "velkého" koně. Ještě potřebujete nasbírat spoustu zkušeností a třeba po čase "velkého" koně vyměníte právě třeba za ročka. Ale opravdu z celého srdce doporučuju sbírat co nejvíce zkušeností ať nemusíte vynakládat obrovské úsilí a finance za převýchovu. Myslím si, že mladý kůň patří do zkušených rukou - ve vší úctě.
Sama vím, jak je člověk nadšený, když by si mohl konečně splnit sen. Když po tom tak dlouho touží. Ale opravdu si raději počkejte.
Ps: Na fotce posílám fotku mého splněného snu. Sama jsem se několikrát chtěla unáhlit, ale dneska jsem moc vděčná za to, že jsem to neudělala.

13.2.2019 10:30
Cstmr

XXX.XXX.104.154

agnnie napsal(a):
S tím, že platit budu sama, počítám i teď, spočítala jsem si, že bych to s brigádou na dva-tři dny v týdnu byla schopna zaplatit a ještě si pár stovek odkládat, ale s těmi rodiči je to složitější... oni o tom neví, prcka bych dostala od té sestřenice k narozeninám, s tím, že bych si potom domluvila s prarodiči a rodiči, že by část kupní ceny (plus mínus deset tisíc) zaplatili oni a část (asi pětku) já (ale říkám, běžné výdaje bych nejspíš byla schopna zvládnout sama) ustájení mám najité, má tam koně i ta sestřenice a je to celkem blízko a ne tak drahé.
Já koně stoprocentně do sportu nepotřebuju, stačilo by mi třeba jednou dvakrát za sezónu jít nějaký metry, závodní ambice tolik nemám :D
Co se týče toho pronájmu, tak bych ráda zůstala, abych získala ještě nějaké zkušenosti, takže pro rodiče by se vlastně změnilo jen to, že by ho místo 3x týdně platili 2x týdně a já bych byla míň doma.
A s tím časem po maturitě, to jsem myslela spíš že budu mít odmaturováno, takže nebudu ve stresu a nebudu se děsně šrotit :D

Zkuste si celou situaci rozebrat taky tak, že na všechno zůstanete sama. Bez pomoci sestřenice, rodičů, pořád vám myšlenka dvou koni případne reálná?
A taky, jestli počítáte, že po maturitě budete mít víc času a min stresu, tak to fakt nefunguje😂

13.2.2019 12:55
kallisto

XXX.XXX.237.35

Co po té maturitě? Výška? Kde, jak daleko, jak často se pak dostanu za koněm, budu schopná na něj vydělat brigádami? Budeš schopná ho prodat, pokud na něj nebudeš mít čas? Bude to mládě, remonta, která nejspíš bude potřebovat trenéra na zemi (zase výdaj) hlavně až bude kůň v pubertě. Kdo ho bude pomáhat financovat?

Nebo práce? Kde, jak daleko? Budou peníze, ale ke koni se dostaneš jen po odpoledních, bude třeba i partner (pokud již není) a bude tak čas na koně?

Nepůvodového koně bych koupila opravdu pouze v případě, že je to megasrdcovka.
Výhoda je to, že je to zvíře nezkažené a znáš jej, ale lepší varianta je podle mě našetřit si a až budeš vystudovaná, pořídit "papírové" zvíře, které už bude třeba i po pubertě a bude mít základy od někoho rozumného.

13.2.2019 15:12
Rif Du Madon

XXX.XXX.70.103

Rozumné rady jsou napsané výše. Souhlasím. Na druhou stranu, když budete koupi koně pořád oddalovat a čekat, až budou vhodné podmínky...rozumově vzato nikdy nejsou dost vhodné, ideální, bezpečné podmínky. Protože pak budete chodit do práce denně na full time, budete mít děti, manžela a budete stará. Asi budete mít víc peněz, možná taky ne a hlavně míň času.
Když si to hříbě pořídíte teď, v době kdy potkáte potenciálního manžela, budete už mít koně a chlap bude s tím počítat (že nejdřív tady byl kůň:). A v době kdy přijdou děti, budete mít přiježděného a vychovaného koně, který přežije, že se mu pravidelně nevěnujete. Až děti trochu vyrostou, kůň bude ve věku, kdy na něj ta děcka naložíte a půjdete na prochajdu. Vychovávejte jej do pohody i nepohody, ne jako sporťáka.
Mého prvního vlastního koně mi pořídil bývalý přítel v záchvatu nevím jakém:). Spíš jsem se bála, protože jsem u koní od 10ti let a trochu se orientuji. Byla jsem ve druháku na medicíně, rodiče o ničem nevěděli (a ještě dalších asi 5let), měla jsem kapesné a brigády vzhledem k rozvrhu nepřicházely v úvahu. Mejdany, kino, hadříky, kosmetika atd nehrozilo. V době koupi byl valach tříleťák, bez původu, bez výkonnosti, bez plemenné příslušnosti, nenechal si šáhnout na uši. Díky tomu, že povinná část školy byla dopoledne, věnovala jsem se mu denně. Teď je mu 18, sveze dítě v terénu za vodičem, postraší na lonži, sveze manžela, udělá vodiče remontě. Potáhne sáňky i lyže. Je mým středobodem vesmíru, nikdy nepotřeboval nadstandardní péči.Teď když stárne a potřebuje deku, vitamíny, pomasírovat...tak už nejsem švorc student a mohu mu oplatit, že vždy stál u mně a bez blbých keců.
Před dvěma lety jsme pořídili manželovi 2letou kobylu. Je mi 36 a přiježďuji remontu. Bolí mně úpony svalů a mám plnou hlavu problémů na téma práce, děti. A k...va, mám strach, naštěstí jen někdy:). Ač mám x krát víc zkušeností a dobré zázemí, ve 22eti se přiježďovalo líp.
Pos.... se to může vždy. Rodičům bych to ale řekla, když už jsou načatí. Je dost náročné to pak neprokecnout.

13.2.2019 16:08
kobylkalucni

XXX.XXX.89.103

Já jenom za sebe - nikdy jsem neměla víc času, než když jsem byla na střední ( výběrové gymnázium, které se chlubilo svou náročností studia ) a musela se denně šrotit. Což samozřejmě vidím až zpětně, tehdy jsem taky měla pocit, že toho mám ažaž. Teď si říkám, jaké to bylo leháro.
Já bych do vlastního koně bez rodinného koňáckého zázemí nešla. Někdo, na koho se můžu spolehnout, když náhodou já nemůžu ( nemoc, nucený přesčas v práci... ). Chápavého partnera nebo rodiče, který ví, že kůň chce spoustu času a ještě víc peněz. Kámošky od koní jsou fajn, ale spolehnout se na v podstatě cizího člověka nikdy nemůžeš. Rodinná známá si takhle v osmnácti za první výplatu pořídila koně a teď to skřípe. Zkušenosti měla, peníze taky, ze začátku paráda, ale najednou přišly děti, partner nekoňák, prostě nejde sedět jedním zadkem na dvou židlích.

13.2.2019 17:25
Marfis

XXX.XXX.213.247

A co plánujete v příštích pár letech? Přijde partner(možná i několik),vlastní bydlení a rodina.☺️ To si je asi důležité rozmyslet,jestli se tam někam ještě vejde ten kůň.Je to jen o prioritách,ale vím i od holek co u nás mají ustájeno,jak těžké je najít třeba i toho partnera když zjistí,co všechno kůň,nebo dva stojí.Možná to bude znít hrozně hnusně,za což se hned omlouvám,ale kůň je zkrátka další dítě do rodiny a málo který chlap je jim nějak moc nakloněn.Ve většině případů bude kůň střetem v první řekněme "hádce" v partnerství.Z mých kamarádek mělo vlastního koně asi 10 děvčat.Pouze pár let a všechny vlastně dopadly stejně.Jak přišli děti a rodina,musel kůň pryč.Platit hypošku,dvě auta,dvě děti a celý chod domácnosti ještě s koněm, bylo opravdu o desítkách tisíc měsíčně.A to zase taková sranda vydělat není.Tak možná bych ještě počkal chvilku ve vašem věku a vydržel až se mi ustálí priority a taky až si zkusím své vlastní peníze vydělávat.🙂

13.2.2019 18:11
coudas

XXX.XXX.87.254

6 měsíčni hříbě naší koupili, když mne bylio čerstvé 16, v podstatě k narozeninam. Půl roku jsme jej měli u známého, ale ten se nepostaral, respektive jsem o to ani nestala, a byla jsem s koněm denně. Naši konaci taky nejsou, ne zapálení, koníčka ale brali, pomohli, měli rádi. Pak jsme jej přestěhovali do svého, a já ho dalších 20 let tahala po republice. Že bych oplývala množstvím peněz, to ne. Ale vždy bylo na to se o koně postarat. A partneři? Prostě mám koně, takhle mne každý bral. Spíš bych řekla, že záleží na prioritách každého a kolik je ochoten pro to ci ono člověk udělat. Nevíte nikdy, co se stane. Ale to bychom nemohli nikdy nic...

13.2.2019 19:05
Arbora

XXX.XXX.120.243

Ja som tiež mala 16, keď som dostala prvého koňa a bol to roček. Ale zostával v pôvodnom ustajnení, výchovu a výcvik som mala čiastočne platenú, čiastočne za jazdenie starších koní v ustajnení.
Páči sa mi váš prístup, máte to premyslené. Ale zamyslela by som sa presne ako píše Cstmr, ak všetko sedí, aj bez akejkoĺvek cudzej pomoci, tak prečo nie.
Hlavne zvážte aj to, či bude kôň prípadne predajný, ak nepojdete na VŠ, ale do práce, preč od rodičov a koňa už neuživíte. Trojročný kôň bez pôvodu nie je žiadne terno, aby ste potom nepredávali koňa pol roka.

13.2.2019 19:05
verun

XXX.XXX.220.12

Pořídit si ročku za slušné peníze je kolik? bez původu? dala bych max. 15-20 tisíc.
Já měla a mám ročku(už jí bude 6let) s dobrým původem, za 25t, se slušným odchovem- to byla jedna z mých podmínek koupě koně, kobylka byla levná, protože měla kosmetickou vadu - jizvu, já jí nemám na vysoký sport tak mi to neva.

Tím chci říct nepřeplácejte křížence, možná po tom či omom hřebci, stejně budete kastrovat nebo kobyla do chovu nebude....

Přidejte reakci

Přidat smajlík