Uživatel s deaktivovaným účtem

Ahoj,
předně vás prosím o vyjadřování se jen k tématu. Díky :-)
Kdy nasazujete náhubek? Letos nás to čeká prvně, kobylka není na náhubek zvyklá a ještě s ním neumí. Já taky nemám s náhubkem vůbec žádnou zkušenost. Teď bude tráva nejhorší, s nejvyšším množstvím fruktanů. Ale zatím mi připadá příliš krátká na náhubek. Nechci, aby byla kobylka větší část dne téměř bez žrádla. Seno ze sítí s náhubkem nezvládne.
Čekáte, až tráva trochu povyroste? Jak moc? Nebo to zvládají vaši koně s náhubkem už teď, kdy je tráva na většině míst (asi kromě obřích pastvin) jen popovylezlá?
Děkuju vám za osobní zkušenosti. Katka
I malá tráva, a vlastně hlavně malá nová tráva, je peklo. Máte možnost kobču pouštět a odvolávat z pastvy? Jde o řízené pasení a zvykání. Zvykat jak na trávu,tak na náhubek. S náhubkem někde,kde jsou už trsy,aby bylo co prostrčit otvorem a uždibnout. Bez náhubku by bylo nejlepší na stařině, kde se první nová tráva teprve objevuje.Co ne všude jde.
Takže může se kobylka chvíli pást, chvíli mít při tom náhubek a pak dostat seno? Nebo se pást bez náhubku v místě,kde je i trocha sena a pak se pást s náhubkem na trávě?
U nás pastviny vypadají,jako na fotce, sem tam stéblo nové trávy. Na to ještě náhubek netřeba a je to nejlepší na zvykání na jarní trávu. Pokud už máte zelené, náhubek je už potřeba. Dnes mi to vysvětlování nejde. Shrnu to,raději pomalu a déle zvykat, než se pak chytat za hlavu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Na vaše otázky podle mého není jedna jednoznačná odpověď krom " podle potřeby".
Míru potřeby určí porovnání míry rizika konkrétního koně a míra vašich možností. a zvolenou cestu průběžně kontrolujte výsledkem/ jestli vše funguje tak, jak jste si představovala/.
Řešili jsme IR u 4 koní, u každého jinak, a taky jinak, jak narůstaly naše znalosti a zkušenosti.Neschvátili jsme a to byl velký problém na straně malé fyzické aktivity koní v sotvahouby režimu.
Alespoň nějaká vodítka:
-jak moc se pase nebo ne jsem vždy nejlépe určila podle bobků.Jakmile ze "žlutavé, rozsýpací" formy přešly na tmavozelené hladké formované, bylo jasné, že kůň se dosti pase, i když jsem na ploše, jakou má na fotce sissi, nic neviděla /dokud jsem nešla na 4 a nevzala si brejle:-)/.Kysele páchnoucí polokravinec už byl těžký malér s akutními opatřeními / stáhnout z pastvy, zelený jíl, chladit kopyta...sledovat několikrát denně.../Zdá se to jako nic, jen řídké zelené fousky-ale ten kůň je tam 24/7 a je to jako když líže cukr.A jj, někdy jsme nejrizikovějšímu udělali hladomorný padok, krmili dál slámosenem a čekali, až tráva vyroste.
-záleží i na tom, jaký máte porost, pokud kvalitní nepřepasený, nestresovaný/hnojíte, měníte plochy, doséváte méněfruktanovými/,bude riziko menší.
-u hodnocení rizikovosti koně se zamyslete nad: stupněm výživové kondice, jeho historií-byl nebo nebyl schvácen nebo "přichvácen"?, využitím zejména ve smyslu vytrvalecké nikoli silové zátěže, tvarem a aktuální úpravou kopyt. Všechny tyto faktory můžete posunout k bezpečnějšímu i bez souvislosti s náhubkem
-u hodnocení rizika pastvy přemýšlejte o tom složení porostu a hlavně o počasí/ nejbezpečnější jsou dny, kdy je zataženo a prší, jasné suché dny, kdy je v noci chladno, ve dne teplo a hlavně jasno a k tomu sucho, jsou rizikové vysoce- i s touto informací můžete pracovat. Nejbezpečnější doba na pastvu je od cca 3 do 8 -9 ráno, podle mého, cca/nahromaděné fruktany se přes noc alespoň částečně zpracovaly/.
- klidně můžete oddělit problémy "navykání na náhubek" od restrikce cukrů. Navykat jako na jakýkoli jiný cajk nebo situaci Můžete postupně nasazovat, prodlužovat dobu, zvolit menší padok s vyšší trávou nebo kupkou sena a hlavně vodou-osobně jsem neměla klid, dokud jsme na vlastní oči neviděla, že zanáhubkovaný kůň umí pít. Já jsem koně "zasenovala" nabídnutím osobní malé kupky slámosena před nasazením, ne po sejmutí /aby méně hltal to zelené a nepřijímal samotné zelené/.KOntrolujte, jak sedí-jako u každého cajku nebo sedla.
-osobně jsem došla časem k tomu, že příprava na jaro začíná na podzim. Nechávala jsem stát třetí trávu a někdy i otavy na pořádnou stařinu, na části plochy. Tam jsme potom pouštěla po přihrazovaných dlouhých proužcích zjara-v tomto režimu prostě kůň nemůže hltat a nemůže žrát jen zelené.Že je to okometricky bordel a nejdou na to dotace-to pravda je. Taky jsme se snažila, aby to jara -nejdéle půli března-kůň šel na své nejnižší meziroční váze. I tak byly roky, kdy bylo + 10 -15kg za 10-14 dní, na 470kg vážícím fjordovi KVH 142.A okem jsme to neodhadla správně nikdy,ani po letech, chodili jsme v rizikovém období vážit, každý týden. Kdybych neměla váhu, měřila bych a počítala.
Je to boj.A nekteří IR prostě na trávu zejména jarní nemohou nikdy, vůbec, ani s náhubkem.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Sisi, žofré, děkuji vám za reakci, rady a podělení se o osobní zkušenosti :-)
Koně se chodívají popásat už několik týdnů, sami si to prodlužují. Únor jsem navíc strávila tím, že jsem kobylku většinu dnů popásala na ruce nebo i během vyjížďky. Nejdřív na stařešině, postupně se objevovalo nové.
Aktuálně jsou koně v zimním travnatém výběhu, do letních výběhů se pouští obvykle v červnu. A vždy až po posečení. Na letošek navíc bylo v plánu i po posečení letní výběhy ohradit a posouvat jen po pásech - možná z toho sejde, protože po dnešku to vypadá, že nejtlustší koně budeme řešit jinak.
Snad to vyjde. Ale načli jsme dnes možnost, že moji a ještě jednu kobylku budeme dávat přes den do malého hliněného výběhu s omezeným senem. A od pozdějšího odpoledne a na noc na pastvu do stáda. Ustajovatelka je prostě perfektní a snaží se vyjít maximálně vstříc.
Ta moje by tak vyfasovala náhubek akorát na dobu ve stádě. Takže bych měla jistotu, že se nažere senem (ve stádě taky seno mají, ale v sítích a s náhubkem by to nedávala). Dávat ji úplně mimo stádo jsem nechtěla - na pastvě mají dost pohybu, to v malém hliněném nehrozí. Navíc by musely holky zůstat mimo stádo asi už trvale, opětovné začleňování by jeden, dva důchodci nesnášeli dobře. Tohle řešení by omezilo pastvu, omezilo seno, přitom by holky zůstaly v kontaktu se stádem - jen by chodili na den pryč, jak jiní chodí na noc do boxu.
Kobylka nebyla schvácená, ale tloustne a tloustne, proto resktrikce...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Navykání na pastvu je jedna věc, to je rozumné u každého koně, protože prudké změny KD střevní mikrobiom prostě rád nemá . Krom průjmu nebo koliky to může přes problém se stěnou střeva a endotoxémií schvátit i neIRkoně.
Druhá věc je fruktany a kalorie-na to podle mého IR koně navyknout moc nejde.
Není to tak, že by byla jarní tráva fruktanová, posečením se odstranila a jupí. Může být nízká rostoucí otava horší než zralejší porost první trávy-tedy té jarní/která zásobní fruktany spotřebovala na růst a teď už má vysoký obsah vlákniny, méně vody a fruktanů taky/.Rozhodující je složení druhové, stav té pastviny vzhledem ke stresu , vývojová fáze porostu a to počasí.
Na vámi navrženém řešení vidím několik ale/každé řešení bude mít ale/:
- nejpodstatnější je,co to udělá s mírou pohybu toho zvířete. A to je u každého zvířete a u každého stáda jiné. U nás fjordkoule nikterak neběhaly, ani když byly pohromadě, protože proč jako, nejsou praštěný:-), šinuly se a ždíbaly, většinu času.Takže stažení rizikového na malý padok moc neubralo a přidávali jsme takovému řízený pohyb, co nejvíc, vždy. Teď máme poslední fjordkouli na ustájení v horách a ve stádě s endurančními koňmi, kteří prostě běhají raději než žerou, možná. A má tam úhlavní přítelkyni a taky nepřátele. Výběhy jsou tak strmé, že do některých dá ustajovatelka koně jen s výslovným souhlasem majitele, dolů to koně jezdí po zadku.No- a tam by byla hrubá chyba IRku stáhnout na netravnatý padok, to raději riskujeme tu pastvu/jasně, že ustajovatelka bdí/.
Myslím, že ten pohyb, je u IR důležitější než KD.Snižuje IR , i když ho nebude tolik, že by měl vliv na váhu. Jde o to, jestli je vaše zvíře IR .
-pozdní odpoledne je nejhorší doba, na fruktany,ale viz počasí, někdy by mohly být se stádem celý den, jindy raději ráno a v poledne stáhnout, nejdéle.
Psychika samozřejmě. Kdyby nebylo jiných důvodů, tak distres-nadledviny a kortizol-tvorba cukru v těle.
Pokud je zvíře IR, můžete dělat cokoli, bude se to horšit s přibývajícím věkem.Ten celoživotní co nejlepší management prostě může horšení zpomalit a předejít fatální komplikaci /schvácení/, nebo zrychlit ,ne víc.V současné blahobytné kotlině to pro tyhle koně v petovém využití prostě není.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Žofré, napsala jste to moc hezky a přehledně. Se vším s Vámi souhlasím. Už v minulosti jsem od Vás na toto téma četla mnoho přínosných příspěvků. Děkuju.
Pohyb má kobylka pravidelný, rok od roku po troškách přidávám i pod sedlem. Je mladá, nechtěla jsem ji do šesti let jezdecky zatěžovat jako dospělou. Letos jí bude sedm, tak "období chráněnosti" končí. Ale protože ježdění zas tak moc neholduju, je to i (hlavně koncem jara, v létě) o několikahodinových chůzích na ruce v kopcích atd.
Nevím, jestli je IR. Loni jsem se už bavila s veterinářkou o testech. Nakonec jsem je nedělala - v létě jsem zvýšila pohyb, i přes absenci náhubku to stačilo k postupnému hubnutí. Na podzim po návratu k jezdeckému normálu byla kobylka zpátky ve svém hodně kulatém formátu. Letos byla 5 týdnů sama v travnatém výběhu s kontrolovaným množstvím sena, taky už bylo po dvou týdnech znát lehké zhubnutí. Tak snad IR není. A snad bude stačit k hubnutí méně trávy, sena a více společného pohybu. Úplný ideál by bylo, kdyby se časem ukázalo, že stačí ubrat náhubkem...doufat můžu, že...
V malém hliněném budou mít kobylky seno rozházené v sítích s oky 3 x 3 cm, případně hlavně zpočátku i po volných kupkách (než se druhá kobyla naučí tahat stébla z tak malých ok - na balících mají oka cca 4 x 4 cm a ač jsem to nečekala, i pro Lindu ten "cenťák na cenťák" míň byl rozdíl). Aby aspoň trochu chodily. Za veder toho přes den moc nepopasou ani koně ve stádě, zdržují se víceméně u přístřešku. Tak se jedná fakt hlavně o jaro. Doufám, doufám.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já jsem taky nikdy testy/supresivní?/ nedělala. Když jsem dělala jiné náběry/ převozy, nemoc/, dala jsem si někdy pro zajímavost nabrat i inzulinémii a hladinu cukru a TG, ve vyšším věku i ACTH spíš kvůli vývoji v čase u jednoho jedince/ veti to neznají, ani konští terénní, nemají na to běžně zkumavky, nevědí, jak krev zpracovat na kam poslat, na ten inzulin, hlásila jsme předem a veta navigovala, on zas najde dobře žílu v chlupu, že/.
Nejvíc řekne pozorování té váhy v čase/ jak snadno hubne a jak lehce tloustne ve srovnání s ostatními/ a predilekční místa uložení tuku.
Na Lindu i na vás si pamatuji- není zač, tak se obě držte!:-)