Dobrý den. Potřebovala bych poradit. Jezdím soukromého valacha. Na jízdárně skvělý, baví ho práce ze země, na ruce taky skvělý, vyjížďky s koňma super. Problém příchází tehdy, když máme jít sami ven. Chodíme tam, kde to zná ze sedla i na ruce. Vždy se pořád otáčí směr stáj. Každou příležitost využije. Když mu nechám vytáhnou otěže, udělá otočku a rozkluše se. Nechci ho mít pořád na otěži, chci mít pohodlnou a pohodovou pro oba. Bohužel.. Jelikož kůň ve hodně velký, mám problém na něj nasednou ze země bez stoličky, ale když jsem zkoušela ho kousek odvést od stáje a nasednout dál, otáčel se pořád. Nevím čím to je. Někdy prostě nemám s kým ven jet, tak musíme sami. Na ruce chodit samozřejmě můžeme, ale čtvrt roku zpátky kvůli zdravotním problémům chodil pouze na ruce a jenom tu trasu kudy jezdíme sami. Nebo když si vycváláme kopeček a já ho otočím směr domů že už půjdeme, je schopný semnou hlava nehlava seběhnout kopec. Nebo když to chci opravit a znova vyběhnout louku, už začne dělat otočky a prostě ho tam nedotáhnu. Když se pak naštve, je schopný mě tam vyhodit a běžet domů, proto se s ním nechci tahat. Chtěla bych ho ale taky naučit samostatnosti, a taky to, že by mě
měl dostatečně respektovat. Opet říkám, takovýhle je pouze když je venku sám, jinak je to zlatíčko. Prosím o rady, děkuji.
Všichni skloňují respekt, respekt.
Měla jsem koně, co mi na 100% věřil (šel za mnou kamkoliv),ale nerespektoval mě vůbec. A polovinu jeho života jsme jezdili do terénu sami. Když jsem ho koupila, odmítal se bez kámoše, ze základny hnout.Cca po roce už mu to bylo jedno, zda s koněm, či bez.
Chce to trpělivost. A u vás, že jste malá i chytrost. Budete holt muset přemýšlet. Hned u chystání, zda má kůň dobrou náladu,takže "dneska by to šlo!". Taky, kam jet, aby to s vámi nesbalil domů. Na jak dlouho, aby ho to s vámi ještě bavilo. A sto dalších věcí.Nevzdávat se, znovu a znovu to zkoušet.
Zapomeňte, že ho přemůžete.Má větší sílu a vy nejste zkušený jezdec, který umí zarazit koně přesně v okamžiku, kdy se mu hlavou mihne myšlenka na návrat.
Přesvědčit koně o tom, že pojede tam, kam chci já, není o tom,tahat se s koněm, ale o tom, jasně zavelet, dát patřičné pomůcky a trvat na svém.
Náš trenér na nás vždycky, když si s námi kůň dělal,co chtěl, volal: "Zdravě se naštvi!" Má to jistou logiku. Naštvaný člověk neřeší, coby,kdyby, ale jedná.
Prostě ho udolejte.Zprvu si moc nezajezdíte, ale postupně se vaše vyjížďky budou prodlužovat.
Jo a začínejte v kroku, max kousek klusu, když to půjde. Směrem domů JEN krok.
Souhlasím se sisi, základ je směrem domů jen krok, a to v okamžiku otočení se na cestu k domovu. Hodně lidí má tenhle problém, a přitom jezdí pořád stejnou trasu, na louce směrem domů si zaklusou nebo zacvalaji, vyběhnou si kopeček a v momentě, kdy kůň dojde do stáje na něj čeká kyblík s dobrotami. Ten kůň by musel být úplný idiot, aby toho neuneužil.
Doporučuji zařadit krátkou trasu k okrokovani před každou jizdarenskou praci, aby se zlomilo to, že přijde domů a má klid. Dál nejezdit na vyjížďky stejnou trasou a jednou cestu domů, na cestě domů občas zastavit, nabidnout klidně i ze sedla pamlsek, pokud je na to zvyklý. Pokud směrem domů zastavit nechce, otočím se a jedu zase pár kroků zpátky. Pokud cítím, že chce vzít čáru, neperu se s ním, ale stocim na kruh. Za zastavení směrem domů velká pochvala. Cvične jít po vyjíždce aspoň na chvíli na jizdarnu, klidně okrokovat dvě kolečka, ale aby nešel hned do stáje a spojil si, že příchodem domů není automaticky konec práce. Jo, a opravdový základ je fakt směrem k domovu nejít rychleji než krokem, to je tak důležité, že to opakuji víckrát, bez toho se nehnete.