Málopočetná/vzácná plemena koní v ČR

Takže je to pro Vás kůň z kategorie "krásný na pohled", protože povahou není kompatibilní?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže je to pro Vás kůň z kategorie "krásný na pohled", protože povahou není kompatibilní?

Asi tak. Nikdy bych na něm nemohla jezdit, po..... bych se strachy...

deauville napsal(a):
Asi tak. Nikdy bych na něm nemohla jezdit, po..... bych se strachy...

Jsme evidentně stejně "temperamentově" zaměřené Takže chápu.

Jj,proto mám tu Appaloosu,někde jsem četla,že je to v podstatě americký hucul... Nicméně naše ustajovatelka miluje shagya araby,začínala jezdit ve stáji, kde je chovali,teď po něm touží. Pro mě je shagya arab jen tlustej arab:-),ale ona je považuje za ty nej na světě.

No ja jsem jezdec posera spis mazlic nez jezdec umim prd a presto sem si pritahla domu 99%achalu. (mama 97%,tata plnokrevnej) navic jsem tezkej nervak a cholerik. Kobyla drobna nervni hystericka jemna... Zvire absolutne ne pro me. Sedli sme si tak neskutecne ze jeste ted triskam hlavou do zdi ze musela pryc a nikdo nechapal jak je to mozny. Zlatejsi a hodnejsi zvire chtejici tak moc udelat pro toho svyho cloveka cokoliv jsem nepotkala. Pravda s cizima zamest umela kdyz chtela ale me tolerovala snad vsecko. Nezanevirala bych na ty achaly. A i u nas se daj najit ti vic podobni puvodnim. Pani Skopalova nebo Galovi chovaj to typicke vyzable s jelebim krkem a serednoucke az na půdu (mineno s nadsazkou zvirata maji nádherná)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No ja jsem jezdec posera spis mazlic nez jezdec umim prd a presto sem si pritahla domu 99%achalu. (mama 97%,tata plnokrevnej) navic jsem tezkej nervak a cholerik. Kobyla drobna nervni hystericka jemna... Zvire absolutne ne pro me. Sedli sme si tak neskutecne ze jeste ted triskam hlavou do zdi ze musela pryc a nikdo nechapal jak je to mozny. Zlatejsi a hodnejsi zvire chtejici tak moc udelat pro toho svyho cloveka cokoliv jsem nepotkala. Pravda s cizima zamest umela kdyz chtela ale me tolerovala snad vsecko. Nezanevirala bych na ty achaly. A i u nas se daj najit ti vic podobni puvodnim. Pani Skopalova nebo Galovi chovaj to typicke vyzable s jelebim krkem a serednoucke az na půdu (mineno s nadsazkou zvirata maji nádherná)

No, to je právě to... jak poznat, jestli si s koněm sednu, nebo ne:-) Všichni moji koně (3 ks, nepočítám-li přítelovy koně, o které se ale taky starám) se ke mně dostali spíš nějak tak, že jsme si "zbyli" a bez ohledu na sympatie, které zpočátku většinou neexistovaly, jsme se spolu museli nějak naučit žít...

Takže věřím, že i mezi nekompatibilními jedinci může vzniknout silné pouto (časem:-), ovšem to, co tomu předchází, tzn. ten rok či dva, než zjistíme, jak na to, je čirá hrůza:-)

Ale tak potěšila jste mě, možná na toho škaredého jelena s dlouhým hřbetem taky dojde, i když to třeba nebude na ježdění. Ja jsem taky spíš mazlič, krmič a kydač než jezdec:-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No ja jsem jezdec posera spis mazlic nez jezdec umim prd a presto sem si pritahla domu 99%achalu. (mama 97%,tata plnokrevnej) navic jsem tezkej nervak a cholerik. Kobyla drobna nervni hystericka jemna... Zvire absolutne ne pro me. Sedli sme si tak neskutecne ze jeste ted triskam hlavou do zdi ze musela pryc a nikdo nechapal jak je to mozny. Zlatejsi a hodnejsi zvire chtejici tak moc udelat pro toho svyho cloveka cokoliv jsem nepotkala. Pravda s cizima zamest umela kdyz chtela ale me tolerovala snad vsecko. Nezanevirala bych na ty achaly. A i u nas se daj najit ti vic podobni puvodnim. Pani Skopalova nebo Galovi chovaj to typicke vyzable s jelebim krkem a serednoucke az na půdu (mineno s nadsazkou zvirata maji nádherná)

Pamatuju se, byla v inzerci, izabela? Bledá závist, moc bych chtěla Achala......

Dejte fotku:-)

Tak já bych ráda zmínila Karačájevského koně. Pro mě zase můj sen. Osobně jsem se s ním v Čechách ještě nesetkala i když vím,že je tu poměrně velká chovná stanice.

Můj kamarád,co trénuje koně,měl tu čest se s jedním setkat a prohlásil,že je to kůň na kterého absolutně nefungují klasické tréninkové metody a že je to tvrdý kůň

Mě by právě lákalo to partnerství,který vyžaduje toto plemeno,aby vůbec bylo ochotné spolupracovat...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ještě mě ale k těm achalům napadá - mimo jiné mám taky problém s tím, že tady v ČR (pokud chci fakt čistokrevného) se prakticky neprodávají obsednutí a přiježdění. Což chápu, ale je to pro mě velký problém. Sama bych obsednutí ani přiježdění rozhodně nezvládla a nedokážu si představit, že bych ho někam odvezla a někomu ho svěřila (jasně, dobrých trenérů je asi dost, ale co jejich ošetřovatelé a personál atd...). A co se dojíždění k nám do stáje týká, tak to už je zase výběr trenérů dost omezený...

Achalové tedy nejsou vůbec můj šálek kávy, ale vzpomněla jsem si díky vám na Mysh Myshe, kterého jsem kdysi fotila...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jesie napsal(a):
Tak já bych ráda zmínila Karačájevského koně. Pro mě zase můj sen. Osobně jsem se s ním v Čechách ještě nesetkala i když vím,že je tu poměrně velká chovná stanice.

Můj kamarád,co trénuje koně,měl tu čest se s jedním setkat a prohlásil,že je to kůň na kterého absolutně nefungují klasické tréninkové metody a že je to tvrdý kůň

Mě by právě lákalo to partnerství,který vyžaduje toto plemeno,aby vůbec bylo ochotné spolupracovat...

Tak já mám pocit, že mám (měla jsem) jen samé koně, na které nefungují klasické tréninkové metody:-) Jednomu z našich koní je už 16 let, ale dosud jsme nepřišli na to, jak na něj, aby byl využitelný aspoň jako lesokůň:-)

Trochu OT k malopočetným plemenům, ale probírá se tady temperament, tak mě zajímá, jak vy osobně vidíte ideálního koně pro vás?
Já třeba osobně jsem nešťastná z každého tlačivého koně, v kategorii nepřiježděných bych si raději vybrala toho, který táhne do rukou a hůř zastavuje, ale šlape, než tlačivce, který na pobídky reaguje hůř.
Dobře přiježděný kůň je pak pro mě takový, který na pobídky dopředu a zároveň i zádržové reaguje ihned, po pobídce udržuje sám zvolený chod a ruch (nesnáším takové to pobízení co krok).
Chápu, že v terénu třeba může být tlačivý kůň lepší, i když teda po pravdě řečeno radši jsem, pokud mi kůň při úleku popoběhne, než pokud zastaví, dělá "pomník jezdecké neschopnosti" nebo uskočí do strany, zastaví a opět pomník.

Já díky tomu, že jsem začla jezdit kolem třicítky, tak mám ráda koně méně temperamentní a ochotné spolupracovat. Ale není tím míněno tlačivé, to také nesnáším, na druhou stranu to je celkem jednoduché "opravit". Moje noční můra je, že se mnou kůň uteče, prostě se věkem čím dál víc bojím.
A potom mám hodně ráda práci ze země, takže koníka by toto mělo bavit.

Tak za mě je lepší také kůň,který je dopředný...energie se zpracovat dá,ale pokud je tlačivější,je to dlouhá cesta k nápravě...mám od každého kousku jednoho a jednoznačně raději jezdím na tom dopředném....

Jednu dobu jsme s kamarádkou dělaly výlety ve stylu "Seznámení s koňmi rasy..."
Domluvily jsme si návštěvu u chovatele, ideálně vyjížďku a třeba i přednášku o tom kterém plemeni.
Byly jsme takhle u kladrubáků, appaloos, islandkých koní, slezských noriků, merénů, shagya arabů, haflingů, irish cobů, čistých QH a samozřejmě huculů

Musím říct, že mě se moc líbili meréni. Kdybych netrpěla huculí nákazou, tak bych nad ním hodně uvažovala. Povahou, temperamentem i vzhledem u mě vyhráli.
Ale jako osobnost naprosto s přehledem získal mé srdce QH plemeník Taris Quo Vadis z Nord ranče. Ten kůň je prostě pan úžasňák se vším všudy!
Islanďani jsou taky fajn, zkusila jsem oba mimochody a nádhera.

Ty výlety byly moc fajn, vždycky jsme se setkaly s ochotou a milým přístupem. Teď už máme obě svoje kobylky a taky už nás nenapadlo co jiného zkoušet

K temperamentu - jako efe upřednostňuji koně klidné, nicméně netlačivé. Při úleku poskočení tři kroky a pak přemýšlení, co to bylo; cval po louce nikoliv jako šílenec, ale houpity houp a v lese se nepřerazí o první větev přes cestu, ale projdeme v klidu hory doly.
A jsem naprosto spokojená, že to mám

bassrock: škoda, žes nedala vědět, když jsi byla na Nord ranči - my jsme asi 5 km vzdušnou čarou ;)

K achalum. Co vim nebyva obsednuti zadny problem ani pro ne uplne nejzkusenejsi. Typicky achal je opravdu kun jednoho pana. Ne ze by nezvlad jezdeni i nekym dalsim ci opecovavani od stajnika. Ale dobre vi kdo je ten jeho a pro toho by se rozkrajeli. Kobyla dva mesice ve vybehu a pak hura sedlo ditko na ni a sup navolno tapat na prochajdu. No problem. Ja jako fakt spis nejezdec jsem s ni ze sedla i bez sedla na vazaku nemela sebemensi problem venku ani doma.
Jinak ano byla to ta perlino koby. A co slycham odjinud nemivaj majitele s achaly problem co se tyce jezdeni. Jak se na vas navazou jde to samo. Jo venki da najevo hele tamto zere kone ale stylem co ty na to? Mam prchat bejt v klidu?
Jinak nez sme se sehraly nejaky mesic to bylo. Nicmene ta jiskra tam byla skoro hned. Ja tehdy chtela cerny hribe kladrubaka kobylku. Uz byly i dve predbezne vyhlidle. Mno a kamoska ukecala at se na tohle prijedu aspon podívat ze aspon pokecame. Ja ji rekla fajn ale achala a albina navic fakt nechci je to hystericky bl by a hnusny
Mno tak sem prijela ona mi vrazila do ruky voditko lde na druhem konci stalo mrnave bledounke hubenounke cosi co koukalo dost vydesene neduverive a znechucene. Tak se vyrazilo na prochajdu a ja jen nadavala paneboze za co tohle mam. Pak se prochazelo kolem plnych vrat za kterymi byli dva kavkazaci. Vylitli ze jdem okolo.. Kobyla jednim skokem za mnou. Hlavu na mym rameni a pak ten pohled... Ty me zachranis viiid? A bylo to... Od ty doby jedine achal

Ach achal, můj sen. Nikdy jsem neměla tu čest. Podle toho, co se o nich říká, dokonalý kůň.
Hodně se mi líbili PRE, do chvíle, kdy jsem si sedla. Výrazné chody nemám ráda.
Irský Tinker v dobách, kdy to bylo v ČR málo početné plemeno, se mi vůbec nelíbil a pod sedlem super.

Momentálně sním o takovém exotickém koni:) - A1/1 vyřazeném pro nedostatečnou výkonnost/rychlost na dráze, bez zranění. Hezky prověřený tréninkem, abych mohla doufat, že ustojí mojí představu aktivní rekreace. Jemný, nervní, bleskurychlé reflexy, ploché chody, ochota dopředu. Jsem výbušný temperamentní nervák, co neobsedí na zadku a práce se svým zrcadlem mi dává hodně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
bassrock: škoda, žes nedala vědět, když jsi byla na Nord ranči - my jsme asi 5 km vzdušnou čarou ;)

Dobrý vědět, určitě jsem tam nebyla naposled, majitelka je kamarádka mého muže a teď už i moje ;-)
Tak třeba někdy to vyjde!

Rif Du Madon: Já na pár PRE španělského chovu (neposoudím kvalitu) seděla a ááách to byla křesílka, přímo houpací, Když to venku rozbalil, tak jsem jenom stála ve třmenech a pode mnou to plulo. Ale byli to ti menší, podsaditější, "barokní typ", ty sportovní, na vyšší noze jsem pod zadek nikdy nedostala.

Já toužím po lipicánoví, ale ještě jsem neměla tu čest si ho vyzkoušet, stejně jestli se někdy poštěstí, tak leda za X let...

Temperament: já zjistila, že mi to je tak nějak jedno, pokud kůň nějak víc neholduje vzdušným kreacím. Jak si ježdění platím v různých stájích, tak se mi dostalo pod zadek takových koní... Pro mě je důležité, aby byl kůň komunikativní, "chladný" sporťák mě nenadchne tolik, jako téměř nepřiježděný magor, se kterým se ale dá komunikovat. Prostě musí přeskočit jiskra. Takhle mým životem prošel mladý kůň, který se venku všeho lekal a občas si vyhodil, ex-parkurák, který neuměl chodit ven a hrozně to furt valil dopředu a ideálně domů (na jízdárně zlatíčko i pro nejezdce), několik ne úplně přiježděných prakoňů, kteří vše řešili divokým kroužením po jízdárně, pár chlaďasů, a tak dále a ani jeden z těch koní neměl podobný temperament. Je to blbost, protože většinou jsem nebyla jediný jezdec, ale všichni ti koně se "tvářili", že mě poznávají a pod sedlem mi většinou fungovali líp než jiným, byť nejsem nějak zdatný jezdec.

Jee, krásné téma:) Co třeba Shire Horse? Není tu žádný milovník těžkotonážních baletek? Snila jsme o nich opravdu dlouho, obdivovala je na obrázcích, pak viděla ty krasavce před mnoha lety na výstavě v Lysé -koně z Mysletic. A bylo rozhodnuto, jednou ho budu/chci/musím mít! Po krásných letech vlastnění, ježdění a chovu ČT, CS, se mi začal plnit můj největší /a to doslova/ sen... se svou chabou angličtinou jsem se rozhodla koupit "Šíra" v Anglii ... Bylo to o nervy ale kobyla nakonec k nám na dvůr dorazila... zjistila jsem, že je ještě lepší, než jsem vůbec doufala a tak jsme si na jaře pořídili druhou...holky jsou pravé dámy, ale běda jak nemají čaj o páté...:):):) Letos se nám narodilo první hříbě, dokonalá kobylka a my jim úplně propadli...
Můj život "koňáka" se stále vyvíjí a po 30ti letech "v sedle" už není sedlo dávno prioritou. .. raději krmím, kydám, ošetřuju bolístky = jsem skvělá / co skvělá, nejlepší, protože jinou nemají.../ Oška svých vlastních koní jen mi chybí jezdec :):) A nejvíc miluju to naše "drobnochovatelství"...celý ten proces od výběru hřebce, připouštění, čekání na ultrazvuk až po porod, to je jako čekání na Ježíška...

Shire a vůbec chlaďásci jsou moje láska - ale jen platonická, sama bych je nechtěla. Nemáte foto svých dvou holek?

Mám:)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Nádhera, otasku, hlavně ta první, ta je

slint

jací jsou jezdecky? já si to neumím představit

Nad shire mi taky slina ukápla.... Máme ve stáji noriky a lidi občas říkají cosi o obludách, nebo autobusu - já vidím zezadu tu hranatou pr..l spíš jako skříň náklaďáku.
Ale sbírat kobyláky za shirem je asi zas o třídu výš od norika...

Mňa momentálne dosť berú kabardince, máme tu teraz na klinike kobylu zo stáda, odkiaľ je aj Abrek, boľavá, chorá...ale ak sa jej človek len trošku, fakt minimálne venuje, "svojho" človeka je schopná okamžite rozlíšiť, toto je na nich úžasné, že si svojich ľudí pamätajú a pamätajú si aj všetko, čo ste ich naučili, dlho a bez opakovania. A majú radi ľudí, aj keď toho svojho najviac.

Kone pre jedného človeka mi vyhovujú a vedia sa úžasne naviazať, sú jemní (Abrek je extrém, ale kobyla je ok) a po kaukazskom obsadaní a jazdení a manipulácii extrémne ocenia, ak ich nikam netlačíte.
Kobyla je v pohode, neľaká sa, asi bola menej bitá, než Abrek, alebo to znášala lepšie, neviem.
Tradičné metódy nepoužívam, tak neviem posúdiť.

Problém je, že sa vedia vypnúť, uzavrú sa do seba, ak sú v strese doslova zatnú zuby, vtedy nevezmú ani pamlsok, počkajú - ak vyhodnotia že je to ok, tak ok. Nedávajú najavo bolesť, ak musia, mechanicky budú robiť, čo chcete, ale bez vlastnej vôle a s prázdnym, mŕtvym výrazom.

Ak si raz obľúbite tie zvláštne hlavy (nie každý ju má, predpokladám, že ten chov nie je tak úúúplne čistý a že občas kobylu v tabúne priskočí aj iný kôň, alebo tam bola kedysi nejaká iná krv, ich je aj viac typov), úplne prepadnete ich čaru :)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Oťásek napsal(a):
Mám:)

Dobrý den,

teda tak ty jsou nádherný holky. Mohu se zeptat, kolik mají zhruba v kohoutku? Bože ty jsou úžasný Moc by mě zajímalo, jak se chovají pod sedlem

Ja by som chcela araba z Ruska, ale nemám na to ani jazdecky, ani finančne Takže do budúcna, možno nejaká "miestna" shagya. Alebo aj nič.

Čo sa týka kabardincov ešte podotýkam, že mnou spomínané kone boli importované z Kaukazu.
Tohoročné žriebätá, ktoré sú v kontakte s človekom od narodenia a nemusia čeliť útokom veľkých predátorov plaché rozhodne nie sú, vo voľnosti sú až vlezlé, asistujú, kradnú veci atd. a to aj žriebä od kobyly, s ktorou sa dá manipulovať iba v naháňacej uličke (tá jediná kope celkom vážne a aj hryzie, ak sa cíti ohrozená), inak sa človeku vyhýba.

Arbora napsal(a):
Ja by som chcela araba z Ruska, ale nemám na to ani jazdecky, ani finančne Takže do budúcna, možno nejaká "miestna" shagya. Alebo aj nič.

A kabardinca nechceš? :D

To odznakové - nuž, stáva sa ;)

Inak proste hnedé koníky. Buď si ich zamilujete, alebo nie.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Horsana napsal(a):
To odznakové - nuž, stáva sa ;)

Inak proste hnedé koníky. Buď si ich zamilujete, alebo nie.

To odznakove je přesně pro mě. :D

Horsana: vypadají krásně a tmaví hnědáci jsou nej U kobyly vidím dost vytrénovanou nasírací rýhu, ale jinak vypadají fakt sympaticky.

Jo, odznaková je krásna :)

Tie kobyly sú všetky boľavé, foto je pred tým, než sme rozbehli akciu korektúry - teda že som ich jednu po druhej sedovala a podkúvači sa činili, pre tie zvieratá to bolo prvý krát živote, na horách si to vedia ako-tak obrúsiť, na mäkkej pastvine žiaľ nie.
Schvátené boli podľa mňa sezónne už mnohokrát...

Nechcem tu zas začínať flame, ale pozitívkou urobili obrovský pokrok, jedna zo zamestnankýň ich trénuje, bola tam aj trénerka viac krát, tá hrochodiná kobyla s hlavou v sene je ešte žrebná a k tej sa nedalo vôbec priblížiť, naposledy si nechala nasadiť ohlávku, pichnúť sa a dokonca potom prepraviť, potom vliezla do fixačnej klietky, nechala sa vyšetriť rektálne a naložila sa systémom jedna noha po druhej už bez sedácie.
Síce sa samozrejme vypla, ale aspoň sa nikto nebál o život.

Horsana napsal(a):
A kabardinca nechceš? :D

Vieš, že by mi asi nevadil? Trochu mi exteriérovo pripomínajú klusákov

Vlani začal behať vytrvalosť jeden sympaťák, maminka je dovoz z Ruska, vraj s výkonnosťou 160 km. Otec Jihaad, potomstvo výkonnosť 160 km. Veľmi pekný koník.

https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/66057228_10219400329628939_4418616702917410816_o.jpg?_nc_cat=109&_nc_oc=AQmcxi-Fs-lZAEZkQv2PuTX2uqjUonAhR2FnmYyQxNnBVfaoNMJEhiG3jwPCDB0PtLg&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&oh=2cc301c086b2bdacb3ae32a4d1131fdb&oe=5E0229E7

Horsana napsal(a):
To odznakové - nuž, stáva sa ;)

Inak proste hnedé koníky. Buď si ich zamilujete, alebo nie.

Jé, a to je Vaše stádo? Budete ich ďalej množiť? Budú aj na predaj? Alebo nie sú webové stránky, kde by sa dalo očumovať fotky a nechať v hlave červíka hlodať? Ďakujem.

Rif Du Madon napsal(a):
Jé, a to je Vaše stádo? Budete ich ďalej množiť? Budú aj na predaj? Alebo nie sú webové stránky, kde by sa dalo očumovať fotky a nechať v hlave červíka hlodať? Ďakujem.

Moje nie, na predaj asi nejaké časom budú, k dispozícii je aj plemenný žrebec :) Je veľmi elegantný a dobrý na manipuláciu, na fotkách chýba, lebo bol v boxe kvôli zraneniu.
Znovu boli pripustené 4 kobyly, jedna neostala žrebná, zvyšok neviem, nie sú vyšetrené.
Pri pripúšťaní poslednej sa žrebec zavesil na ohradu a musel byť ošetrený a odvtedy nepripúšťal, myslím. Ale časť roku bol s niektorými kobylami vo výbehu.
Ale toho roku sa urodili samé kobylky, jedna kobyla sa ešte má ožrebiť.

Kone si môžete naživo pozrieť v Garden Hotel and Resort Oravský háj, na stránkach ale tieto kone fotky nemajú, musíte naživo :)

Popravde, z Ruska by som si možno doviezla iba koňa vo veku odstavčaťa, nemyslím, že dátumy narodenia v pasoch zodpovedajú reálnemu veku koní.

Tiež by som si sama dala urobiť všetku serológiu, lebo bežne sa to robí tak, že sa odoberá jeden zdravý negatívny kôň a jeho krv sa odosiela pod menami transportovaných koní...
Takže momentálne sme kobylu odobrali na úplne všetko čo sa dá otestovať a budeme čakať, pani docentka Bezděková je tak láskavá, že ju so mnou konzultuje a videla a vyšetrila ju aj naživo, tak uvidíme...

Práve sa jej robia zuby, má háky, infundibulárne kazy, staré zranenie jazyka, ktorý vyzerá ako by bol prerezaný a znovu zrastený....mno....A rozhodne to nie je chrup 8 ročného koňa....

Arbora napsal(a):
Vieš, že by mi asi nevadil? Trochu mi exteriérovo pripomínajú klusákov

Vlani začal behať vytrvalosť jeden sympaťák, maminka je dovoz z Ruska, vraj s výkonnosťou 160 km. Otec Jihaad, potomstvo výkonnosť 160 km. Veľmi pekný koník.

https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/66057228_10219400329628939_4418616702917410816_o.jpg?_nc_cat=109&_nc_oc=AQmcxi-Fs-lZAEZkQv2PuTX2uqjUonAhR2FnmYyQxNnBVfaoNMJEhiG3jwPCDB0PtLg&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&oh=2cc301c086b2bdacb3ae32a4d1131fdb&oe=5E0229E7

Krásavec, som zvedavá, ako sa mu bude dariť :)

Ako, oni tvrdí sú, aj vytrvalí...musia byť, aby prežili, kazachom je to jedno, že kôň pod nimi má mŕtvy výraz, hlavne že odvezie čo a kam treba a nijako sa nesťažuje, ale mňa to dosť ničí...len sa na to pozerať :/

V Poľsku bol biely kabardinec, bývalý plemenník, volal sa Lord.
To bol prvý kabardinc, na ktorom som sedela, dokonca v čerkézskom sedle a vtedy som sa rozhodla aj pre kúpu svojho anglokabardinca.

Nuž, bola to chyba, ale čo už :D

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
slint

jací jsou jezdecky? já si to neumím představit

Jezdecky ...no jak to popsat...prostě když běží tak opravdu duní zem a připadám si jak na bitevní lodi:)
Samozřejmě je velký problém sehnat sedlo, úplný zázrak padnoucí... té černé jsme nechali ušít a taky mi to nepřijde úplně 100% komora...9 /ještě chci vyzkoušet bezkostru ale s tou nemám zkušenosti žádné. Moji oblíbenou značku Prestige na ně prostě nenapasuju:) Pro mě je na nich úchvatný cval bez sedla - je to jako na houpacím koni:)
Obě přijely z Anglie neobsedlé- a obsednutí spočívalo v tom vzít "štafle", vydrápat se na ně a vyrazit k lesu za vodičem.
S hnojem je to trochu horší, je ho opravdu hodně, né jen bobky ale spíš močka. Ony toho vypijí mnohem víc než ČT, a pak vyčůrají opravdu jezero...
Holky taky potřebují větší apartmány...standart boxy máme 5,5 x 5,5m a holky mají 5,5 x11m. Černá má 184cm, hnědá 177cm, hříbě na 4 měsících 148.
A poslední oříšek, který jsme řešili, v naší republice je jen jeden plemeník...takže loni jeli holky za ženichem 1000 km k moři a my doma sušili hubu . Letos jsme to vytunili a půjčili si na měsíc hřebce z Německa. Tak se těšíme na příští rok a modlíme se aby to všechno klaplo.

To je krása. Mě na chlaďáscích fascinuje ten jejich mírný, klidný a láskyplný pohled.

A bezkostry bych se nebála. Mojí kobyle byla úzká i 5 komora, tak jsme sáhli po bezkostře a byla na výsost spokojená. Teď se vozím už jen na padu.

A můžu poprosit značku?

Oťásek napsal(a):
A můžu poprosit značku?

Tenkrát to byl myslím Barefoot, měla jsem ho dlouhodobě zapůjčený na několik let.

Moje další bezkostra bude buď Hidalgo anebo teď se mi hodně líbí sedlo Epona od ORX, ale ještě jsem ho neviděla na živo. Ale toto budu řešit až za pár let.

Hlídala bych si, aby sedlo mělo páteřní kanál a pokud má pevné přední rozsochy, tak aby netlačily.

Děkuju

Horsana, ďakujem za info. Lokalita Garden Hotel and Resort Oravský háj ma potešila, bála som sa, že budú niekde ďaleko na východe. A zároveň to znie dostatočne noblesne a nekonsky, aby som nenápadne vymyslela výlet, keď budem u našich doma (mamu vždy triafa šlak, že prijdem raz za sto rokov a v teplákoch zmiznem do Motešíc).
Z Ruska by som nemala odvahu a aj by som bola lenivá to vybavovať. Takto ošéfované už stoja za úvahu. Síce už som bola rozhodnutá, že ďalší člen stáda bude A1/1, ale je užívatelsky príjemnejšie garážovať Ladu Nivu než formulu 1 :)

Rif Du Madon napsal(a):
Horsana, ďakujem za info. Lokalita Garden Hotel and Resort Oravský háj ma potešila, bála som sa, že budú niekde ďaleko na východe. A zároveň to znie dostatočne noblesne a nekonsky, aby som nenápadne vymyslela výlet, keď budem u našich doma (mamu vždy triafa šlak, že prijdem raz za sto rokov a v teplákoch zmiznem do Motešíc).
Z Ruska by som nemala odvahu a aj by som bola lenivá to vybavovať. Takto ošéfované už stoja za úvahu. Síce už som bola rozhodnutá, že ďalší člen stáda bude A1/1, ale je užívatelsky príjemnejšie garážovať Ladu Nivu než formulu 1 :)

:D

Resort má aj stránku, je to príjemné miesto, zašité v prírode so službami od výmyslu sveta, tuším že majú aj vlastnú zjazdovku, na zimu :)


Sama som zvedavá aké budú žriebätá keď vyrastú, ale plaché nie je ani jedno, nezažili ešte nič zlé, sú ňuňuňu a myslím, že také aj ostanú, dvíhajú nôžky a proste sú osahané od mala, žiadna divočina.

Len sú v našich podmienkach ľahko kŕmiteľné, to je trošku nevýhoda.
Asi v polke októbra tam pôjdem zas kvôli korektúram, tak dodám čerstvé fotky.

Čo sa týka anglokabardinca, tak to už nikdy viac, čierny k...rásavec už ako malý bol citivý, zlomil si kopytnú kosť, druhú nohu si schvátil preťažením, nedávno sa mu operovala hemiplégia a je krivý tak, že som sam zvedavá, čo na neho povie fyzioteraput a ako dlho sa bude rehabilitovať...

Za úraz nemôže, ale kupovala som si toto plemeno ako stelesnenie tvrdosti, no plnokrvník to myslím dosť dobabral, jeho pravú sestru po matke a po inom plnokrvnom žrebcovi sme zachránili v dezolátnom stave s úrazom chrbtice...Ďalší anglokabardin ktorého som poznala uhynul na koliku ako roček...

Proste ak kabardinca, tak čistého.

Minule som narazila v inzercii na túto zrúdičku....hrôza, kríženec vraj kabardinskej matky a QH....

Čierny je po A 1/1 Ponsardin.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Horsana napsal(a):
Krásavec, som zvedavá, ako sa mu bude dariť :)

Ako, oni tvrdí sú, aj vytrvalí...musia byť, aby prežili, kazachom je to jedno, že kôň pod nimi má mŕtvy výraz, hlavne že odvezie čo a kam treba a nijako sa nesťažuje, ale mňa to dosť ničí...len sa na to pozerať :/

V Poľsku bol biely kabardinec, bývalý plemenník, volal sa Lord.
To bol prvý kabardinc, na ktorom som sedela, dokonca v čerkézskom sedle a vtedy som sa rozhodla aj pre kúpu svojho anglokabardinca.

Nuž, bola to chyba, ale čo už :D

Robí si kvalifikáciu, ešte 1x80 a môže behať medzinárodne.

A Eva M. už kabardincov nechová?

Horsana, mladý má z plnokrevnej strany Dunsany, ak sa nemýlim?

Táto kobyla je po A 1/1 Dunsany.

To sú polosúrodenci z tej istej matky.
Zvláštne je, že obaja strašne milujú vodu a veľmi radi plávu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Arbora napsal(a):
Robí si kvalifikáciu, ešte 1x80 a môže behať medzinárodne.

A Eva M. už kabardincov nechová?

Horsana, mladý má z plnokrevnej strany Dunsany, ak sa nemýlim?

Eva má nejaké kone, ale už nechová a neviem presne koho si nechala, mali by u nej dožiť tie dve staré kobyly, ktoré dovliekla z Kaukazu pred rokmi.
Bola to hnedka Marta a vranka Dana a aj žriebätá mali vždy meno začínajúce na M, alebo D a prívlastok Gori, takže čierny je Derbent Gori, kobyla Dunka Gori atď. Čo považuejm za veľmi fajn vec, lebo človek hneď vie z koho boli a odkiaľ pochádzajú.

Inak tá Marta, to bola presne ten typ ako Abrek a vtedy mi tá jej hlava pripadala mimoriadne odporná :D Tá ostala taká zvláštna a plachá celý život, Dana bola v pohode, dokonca chodila nejaké dištančkyv Rusku, ale viac neviem. A mala podotrochleózu, Marta zase astmu...

Kone z jej chovu sú aj v Pyrenejách, tam je plemenník.

Čierny je od nej, aj kobyla po Dunsany.

Ten Dunsany naviazal lepšie, Ponsardin menej, podľa mňa, je po ňom vlastne iba môj bývalý čierny, jeho brat uhynul na tú koliku.

Po Dunsanym bol ešte valach, ale už nepamätám kde skončil, tuším to bol Mif Gori a dokonca sa mi marí, že bol kdesi na odchov u p. Žiakovej.

V Poľsku sú tieto kone omnoho viac populárne, poznám jeden väčší chov, ale odtiaľ koňa ani zadarmo a pani vie nahodiť šialené ceny.
Kupodivu sú celkom poplárne aj v Nemecku, Eva mala naposledy žrebca požičaného odtiaľ a aj jednu chovnú kobylu, tá sa volala Anoush.

efe - tak ale veď sa aj ty pochváľ svojim málopočetným pokladom :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já díky tomu, že jsem začla jezdit kolem třicítky, tak mám ráda koně méně temperamentní a ochotné spolupracovat. Ale není tím míněno tlačivé, to také nesnáším, na druhou stranu to je celkem jednoduché "opravit". Moje noční můra je, že se mnou kůň uteče, prostě se věkem čím dál víc bojím.
A potom mám hodně ráda práci ze země, takže koníka by toto mělo bavit.

Zdá se, že vlastnosti koní, žádaných pro tu kterou jezdkyni, se s věkem mění. Čím starší jezdkyně a to i zkušená, tím víc preferuje charakter před živostí.
Je to pochopitelné. Tam, kde jsem se před x lety po pádu oprášila a lezla zpět, tak tam bych teď zůstala ležet a jediná aktivita by bylo nadávání.
Ne, přeháním. Ale většina jezdkyň si jistě splašence a potrhlíky vyzkoušela v době, kdy se lépe hojila a teď chtějí jezdit, kochat se a užívat si pohledy z koňského hřbetu, nikoli pohled na koňské břicho zespodu.

sisi58: až na to, že já si tím obdobím jízd na splašencích neprošla nikdy. A rozhodně mi to nevadí A jinak máte pravdu, člověk je fakt čím dál křehčí a tak na sebe dává víc pozor, i nevědomky.

Horsana, ste mi odpovedali ešte rýchlejšie, jako som sa stihla spýtať. Tak z anglokabardinca som vyliečená. Čierny k....rásavec ma odrovnal:)
S kŕmitelnosťou to premyslím, keď okuknem miestne podmienky a pomer tráva/tukové zásoby.
Ako tvrdého koňa sme kupovali manželovu furiosu, už má 4 deky, lebo keď zaprší a fúkne, ajaj.

Po Dunsanym ma niečo hryzlo ako decko:)

Rif Du Madon

:D

Na čierneho sa hnevám, nedávno po mne škaredo vykopol, pri bežnej kontrole jeho veľaváženého čierneho ritného otvoru (kvôli strečkom) a odvtedy ani nepozerám tým smerom, pako...

Ale viem, že je boľavý, nedajú mu pokoj a furt s ním niekto niečo nacvičuje, ale v tej dobe myslím ešte nepracoval pod sedlom, proste, bola to prasárna a ja som po dvoch brušných operáciách extra citlivá na to, keď mi má na tom bruchu pristáť kopačka...Netrafil, ale moja dôvera v neho šla totálne do kytek.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

sisi58 napsal(a):
Zdá se, že vlastnosti koní, žádaných pro tu kterou jezdkyni, se s věkem mění. Čím starší jezdkyně a to i zkušená, tím víc preferuje charakter před živostí.
Je to pochopitelné. Tam, kde jsem se před x lety po pádu oprášila a lezla zpět, tak tam bych teď zůstala ležet a jediná aktivita by bylo nadávání.
Ne, přeháním. Ale většina jezdkyň si jistě splašence a potrhlíky vyzkoušela v době, kdy se lépe hojila a teď chtějí jezdit, kochat se a užívat si pohledy z koňského hřbetu, nikoli pohled na koňské břicho zespodu.

To platí u slušných odpovědných matek a manželek. Já jsem bezcharakterní sobecká mrcha a dokavaď to sviští, tak žiju. Valacha mi jezdí syn, mladou už si jezdí manžel, mně oschnul pot po přiježďování na zádech (a mezi půlkami) a už koukám, co bych si pořídila. S přibývajícím věkem jsem vyvinula novou metodu hojení úrazů - potichu a tajně, aby nebyly kecy, že se zrakvím u koní a pak nefunguju doma. Temperamentní koně budu milovat vždy. Ale statistika mluví jasně, jako náctiletá jsem jezdila mlaďocha Rif du Madon x Mys 27, nadzvuková stíhačka ohebnosti kočky, a tolik pádů nehodí ani suma skóre ostatních koní. A pořád podvědomě hledám podobně koukající oko.

Horsana napsal(a):
Rif Du Madon

:D

Na čierneho sa hnevám, nedávno po mne škaredo vykopol, pri bežnej kontrole jeho veľaváženého čierneho ritného otvoru (kvôli strečkom) a odvtedy ani nepozerám tým smerom, pako...

Ale viem, že je boľavý, nedajú mu pokoj a furt s ním niekto niečo nacvičuje, ale v tej dobe myslím ešte nepracoval pod sedlom, proste, bola to prasárna a ja som po dvoch brušných operáciách extra citlivá na to, keď mi má na tom bruchu pristáť kopačka...Netrafil, ale moja dôvera v neho šla totálne do kytek.

Jaj. Láska k temperamentným smradom ma s vekom neprešla. Ale už netúžim byť veterinárkou:):):)

Rif Du Madon napsal(a):
Jaj. Láska k temperamentným smradom ma s vekom neprešla. Ale už netúžim byť veterinárkou:):):)

Tak to by sa ti čierny páčil, keď dostal prvý krát zubadlo, tak sa od šťastia hodil o zem

Rif Du Madon napsal(a):
To platí u slušných odpovědných matek a manželek. Já jsem bezcharakterní sobecká mrcha a dokavaď to sviští, tak žiju. Valacha mi jezdí syn, mladou už si jezdí manžel, mně oschnul pot po přiježďování na zádech (a mezi půlkami) a už koukám, co bych si pořídila. S přibývajícím věkem jsem vyvinula novou metodu hojení úrazů - potichu a tajně, aby nebyly kecy, že se zrakvím u koní a pak nefunguju doma. Temperamentní koně budu milovat vždy. Ale statistika mluví jasně, jako náctiletá jsem jezdila mlaďocha Rif du Madon x Mys 27, nadzvuková stíhačka ohebnosti kočky, a tolik pádů nehodí ani suma skóre ostatních koní. A pořád podvědomě hledám podobně koukající oko.

Já vám to přeji a docela i závidím. Samozřejmě si ty zloduchy pamatuji a teď už i idealizuji.
Když jsem tehdy chtěla jezdit, musela jsem zatnout zuby a brát, co bylo. Dobré zkušenosti.
Přeji hodně štěstí a pevné kosti!

Horsana napsal(a):
efe - tak ale veď sa aj ty pochváľ svojim málopočetným pokladom :)

No jak je známo, mé srdce už navždy patří Morganům ❤️

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

a já pro změnu nechala srdce a budoucí možné rodinné peníze u plnokrevných arabů

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

majkulka napsal(a):
a já pro změnu nechala srdce a budoucí možné rodinné peníze u plnokrevných arabů

A co se vám na nich líbí?Vzhled či povaha?Já u nich pracovala a už bych se k těm bestiím nevrátila Ale bude to tím,že ačkoliv jsem mladá tak prostě dávám přednost klidným salámistům co raději budu každý krok pobízet. Prostě jsem nervák někdy krapet cholerická a tihleti koníci mi přišli zrovna takoví

Majdalenka66 napsal(a):
A co se vám na nich líbí?Vzhled či povaha?Já u nich pracovala a už bych se k těm bestiím nevrátila Ale bude to tím,že ačkoliv jsem mladá tak prostě dávám přednost klidným salámistům co raději budu každý krok pobízet. Prostě jsem nervák někdy krapet cholerická a tihleti koníci mi přišli zrovna takoví

absolutně s Vámi nesouhlasím. Chovám arábky už téměř 20 let a v žádném případě bych je nikdy nenazvala bestiemi, cholerika apod. Žádné jiné plemeno bych nechtěla. A k dotazu - líbí se mi na nich všechno povaha, vzhled, jejich chování - jsou úžasní, jemní velmi přilnou k člověku. Mám jich plnou stáj.

Pro mě byl nejkrásnější jezdecký zážitek svezení na plemeni Mangalarga Marchador. Pohodlný mimochod, nádherný cval, úžasní koníci milující lidi. Takového bych si doma dovedla představit. Ale vzhledem ke vzácnosti plemene to nejspíš zůstane navždy v rovině snů. Škoda. :-(

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Máte někdo osobní,dlouhodobější zkušenost s Lusitanci? Momentálně je v ČR velký boom....

Len drobný edit pre všetkých, čo sa chystajú importovať.
Dajte si kone otestovať minimálne na piroplazmózu.

Platí najmä pre kone z krajín ako Taliansko, Španielsko, Portugalsko, Rusko, Ukrajina, Maďarsko, Grécko, Nemecko, Holandsko.

A nespoliehajte sa na krvné testy, ktoré urobí kdesi ktosi, uistite sa, že vzorka pochádza skutočne od predmetného koňa a že bola testovaná v ertifikovanom labáku (Laboklin napr.).