Můj kůň mě děsí

Paint Horse
Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Misssi

11.11.2019 19:05
Misssi

XXX.XXX.76.101

Doufám že vás zde nebudu moc obtěžovat ale jdu sem s jedním problémem. Aktuálně je mi 13 (za necelé 2 měsíce mi bude 14) Už rok se mohu prohlásit za vlastníka koně. Nedávno jsme si pořizovali druhého koně. Je mu 6 let, Plemeno Paint Horse. On... je hodný, tedy... jak bych to řekla. S ostatními jezdí dobře, na ostatní je hodný jenže... mě na tom koni něco děsí. Nevím co, nekope, nekouše, nezdrhá. Ale pokaždé když se na něj podívám tak... mám prostě strach. Jsem trochu komplikovaná osoba, která miluje koně i jezdectví. Stalo se vám někdy něco podobného? Vyřešilo se to časem? Bojím se že si k němu nebudu schopná najít cestu

11.11.2019 19:11
Dotaz

XXX.XXX.235.225

A bojíte se ho při manipulaci, nebo při ježdění? Umíte pojmenovat, co vám přijde tak děsivé? Třeba že je svižný, nebo nerespektuje osobní prostor? S druhým koníkem jste v pohodě?

Podle mě musíte strach nejprve pojmenovat, abyste mu mohla čelit nebo s ním jinak pracovat. Bylo by dobré si ujasnit, kdy ho máte - v jaké situaci apod.

Uživatel s deaktivovaným účtem

11.11.2019 19:29
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jeden člen mé rodiny, kdysi "koňařil", měl strach dotknout se koně, kterého jsem před lety jezdila. Že ten kůň má zvláštní pohled, jiný. Jo, tak chytrého koně jsem dosud nepoznala.

Strach máte už při pohledu na něj? I když je hodný, neklopí uši, nešklebí se... Jak psala Dotaz, zkuste přijít na to, co konkrétně obavy způsobuje. Nemá taky jiný pohled? Třeba trochu jiným tvarem očí, zabarvením, viditelným bělmem... Projděte ho kousek po kousku. Možná na to přijdete. A pak si řeknete, že je to prostě jen jinak vypadající běžná část těla.

Nebo působí obavy temperamentem, nestálostí chování a podobně? Něco se stalo třeba při vykládání z hengru, v prvních dnech, při prvních nasednutích?

11.11.2019 20:25
sisi58

XXX.XXX.191.1

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jeden člen mé rodiny, kdysi "koňařil", měl strach dotknout se koně, kterého jsem před lety jezdila. Že ten kůň má zvláštní pohled, jiný. Jo, tak chytrého koně jsem dosud nepoznala.

Strach máte už při pohledu na něj? I když je hodný, neklopí uši, nešklebí se... Jak psala Dotaz, zkuste přijít na to, co konkrétně obavy způsobuje. Nemá taky jiný pohled? Třeba trochu jiným tvarem očí, zabarvením, viditelným bělmem... Projděte ho kousek po kousku. Možná na to přijdete. A pak si řeknete, že je to prostě jen jinak vypadající běžná část těla.

Nebo působí obavy temperamentem, nestálostí chování a podobně? Něco se stalo třeba při vykládání z hengru, v prvních dnech, při prvních nasednutích?

Něco jako tento kocourek?
Pro srovnání,normální kocour.

11.11.2019 20:44
Dany Lip

XXX.XXX.64.140

Vím že tohle sem nepatří ale oba kocourci jsou absolutně roztomilí. Každopádně něco podobného jsem zažívala s jednou kobylou. Nejprve jsem jí jezdila jako začátečník. Ta kobyla nebyla vychovaná. Kozlovala, vyhýbala skoky. Přesto jsem se na ní jezdit nebála milovala jí. Potom jsem začala jezdit úžasného haflinga a pracovat s ním. Jenže ten kůň neuměl základy. Trenér mě učil se k němu nechovat dobře, ale vše odůvodnil tak že to znělo normálně. Když mi to ten kůň začal vracet sice jsem se ho nebála, ale hrozně mi spadlo sebevědomí. Myslela jsem si o sobě že jsem neschopná a tak. Pak jsem měla jít na tu kobylu co jsem jezdila na začátku. Byla už hodná, přesněji řečeno zlomená špatným výcvikem. Ale když jsem na ní seděla děsila mě. Strašně. Byla opravdu hodná a nic nedělala, ale já už měla zažité že mě bude nenávidět kvůli tomu jak se s ní pracuje. Tento pocit jsem brzy měla ze všech koní paradoxně kromě toho na kterém jsem jezdila. Ale jen jeuzdecky. Při ošetření ze země vse v pohodě. No moje řešení je pro tebe asi nepoužitelné. Odešla jsem z té stáje. Šla do malé soukromé. Mám individuální tréninky. Začínám se vším od začátku a preucuji se chyby. Zatím jsem tam měla dva tréninky a strach se nedostavuje. Naopak jsem spokojená.

Možná máš strach spojený s něčím co s tím zdánlivě nesouvisí jako já.

11.11.2019 21:16
etnies86

XXX.XXX.245.26

sisi58 napsal(a):
Něco jako tento kocourek?
Pro srovnání,normální kocour.

no ten první mě teda děsí

11.11.2019 21:34
sisi58

XXX.XXX.191.1

etnies86 napsal(a):
no ten první mě teda děsí

Ma lidske oci. Neco jako kdyz hral Harapes ve filmu "Kraska a zvire."

Uživatel s deaktivovaným účtem

11.11.2019 22:52
Uživatel s deaktivovaným účtem

...a při koupi tě ten kůň neděsil? to se projevilo až doma?

12.11.2019 01:49
lenacia

XXX.XXX.211.203

tak moje kamarádka se třeba děsně bojí mojí kočky a je v její přítomnosti nervózní a děsí jí... neboj íse jakože přímo Břéťi, ale jejích očí, má je prej strašně obrovský a oranžový.

12.11.2019 06:56
Terven

XXX.XXX.110.159

Senzitivní koně se i v případě, že nekopou, nekoušou a nezdrhají, umějí tvářit dramaticky. Umějí šířit paniku jenom svým napětím, tj. hlava vysoko, veliké oči, rozšířené nozdry. Tipuju, že pokud se kůň pase s hlavou dole anebo chrápe se svěšeným pyskem, zadavatelku neděsí
Plus může hrát roli psychika - vlastního koně prostě člověk víc řeší, protože v případě problému mu zůstane na triku, zatímco cizího problematického může vrátit majiteli, ať se stará on.
Myslím, že na EQCH bývalo kdysi téma o tom, jak se jistá osoba tolik bála vlastního (hodného) koně, že k němu nedokázala najít vztah. Řešila každé ucho vzadu, každý náznak čehokoliv,očekávala útok...přitom s cizími, i komplikovanějšími koňmi, neměla problém.

Uživatel s deaktivovaným účtem

12.11.2019 13:08
Uživatel s deaktivovaným účtem

etnies86 napsal(a):
no ten první mě teda děsí

Mě taky.

12.11.2019 23:38
koně

XXX.XXX.174.63

Misssi napsal(a):
Doufám že vás zde nebudu moc obtěžovat ale jdu sem s jedním problémem. Aktuálně je mi 13 (za necelé 2 měsíce mi bude 14) Už rok se mohu prohlásit za vlastníka koně. Nedávno jsme si pořizovali druhého koně. Je mu 6 let, Plemeno Paint Horse. On... je hodný, tedy... jak bych to řekla. S ostatními jezdí dobře, na ostatní je hodný jenže... mě na tom koni něco děsí. Nevím co, nekope, nekouše, nezdrhá. Ale pokaždé když se na něj podívám tak... mám prostě strach. Jsem trochu komplikovaná osoba, která miluje koně i jezdectví. Stalo se vám někdy něco podobného? Vyřešilo se to časem? Bojím se že si k němu nebudu schopná najít cestu

Chtělo by to upřesnit situaci
Máte už nějakého jednoho koně .Rok.
Teď jste přikoupili druhého
Jako myšleno měli jste dosud doma jednoho,na kterém jste jezdila a starala se o něj vy.Bez problému.
A teď jste přikoupili. dalšího .Proč?
Pro rodiče? Nebo sourozence?Někdo si ho přece vybral.
Nebo je myšleno,že dosud jste někde v nájemní maštali měla svého koně a teď ,v téže maštali máte ještě jednoho ?Proč?
Mám tímto na mysli,že pokud vám osobně paint nesedí,není sympatický,nemusíte s ním nic dělat.Pokud je v nájemní maštali,můžete si v klidu nadále opečovávat toho svého,původního,ne? ¨
Jestli ho máte doma jste nucená obstarat oba koně,tak snad nažrat mu dokážete hodit ,bude li to nutné ? A na zbytku prací se domluvit s rodiči,nebo nevím s kým,aby painta obstaral někdo jiný
Třeba časem zjistíte,že tak hrozný není.
Než otravovat koně svými bezdůvodnými děsy a přenášet to na něj ,raděj bych se mu vyhnula

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.11.2019 11:39
Uživatel s deaktivovaným účtem

sisi58 napsal(a):
Něco jako tento kocourek?
Pro srovnání,normální kocour.

..ten první má něco z člověka - oči?....celkově nepříjemný pocit.......

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.11.2019 12:34
Uživatel s deaktivovaným účtem

sisi58 napsal(a):
Něco jako tento kocourek?
Pro srovnání,normální kocour.

Toho prvního bych nechtěla naštvat. Mám dojem, že by nevytasil drápky, ale došel by si do obýváku pro pistoli

Misssi

13.11.2019 15:50
Misssi

XXX.XXX.76.87

Je těžké to pojmenovat, vždy jsem měla nedůvěru ke koním. Při koupi to bylo v pohodě, jela jsem na něm a byl fajn. Jakmile jsme ho ale přivezli k nám do stáje tak se... prostě něco pokazilo. On má takové zvláštní oči dalo by se říct. Prostě mě děsí jeho pohled. Taky při prvním pokusu o nasednutí v jízdátně (Měla jsem sebou zkušeného trenéra na dohled který zkouší se mnou i s tím koněm pracovat) toho trenéra málem hodil na překážku. Teď už je zasedání v klidu ale každý jeho pohyb mě znervózňuje. Přitom všichni i můj otec který nejezdí ho zvládá minimálně v tom kroku, vodění a podobně. Mě stačí jen se na něj podívat a prostě...přepadne mě úzkost

Neregistrovaný uživatel

13.11.2019 16:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.30.70

Misssi napsal(a):
Je těžké to pojmenovat, vždy jsem měla nedůvěru ke koním. Při koupi to bylo v pohodě, jela jsem na něm a byl fajn. Jakmile jsme ho ale přivezli k nám do stáje tak se... prostě něco pokazilo. On má takové zvláštní oči dalo by se říct. Prostě mě děsí jeho pohled. Taky při prvním pokusu o nasednutí v jízdátně (Měla jsem sebou zkušeného trenéra na dohled který zkouší se mnou i s tím koněm pracovat) toho trenéra málem hodil na překážku. Teď už je zasedání v klidu ale každý jeho pohyb mě znervózňuje. Přitom všichni i můj otec který nejezdí ho zvládá minimálně v tom kroku, vodění a podobně. Mě stačí jen se na něj podívat a prostě...přepadne mě úzkost

Tak ho prodejte a kupte jineho. Takhle se casem akorat vynervite navzajem a vy si kone znechutite. Pokud to nejde tak na nem proste nejezdete tecka.

13.11.2019 20:25
bongani

XXX.XXX.8.40

Moc nerozumím tomu, proč někdo, kdo píše "vždy jsem měla nedůvěru ke koním" vlastní koně a ještě si pořídí druhého.

16.11.2019 08:48
dsj

XXX.XXX.255.137

6 letý kůň by už mohl mít základní výcvik za sebou a spoustu věcí s lidma a ježděním by mohl dělat rutinně. Ale dnes je hodně koní, který se nějak obsednou (nedávno mě rozesmála jedna slečna, která mi hlásila že má obsedlou kobylu a když jsem chtěla ukázat jak je s ní daleko, tak si na ní vylezla u výběhu bez sedla a na ohlávce a chvíli na ní seděla a krmila jí ze hřbetu mrkví - to pro mě není obsedlý kůň) a nikdo s nima pravidelně nepracuje a nepřiježďuje, takže ty koně neznají základní pobídky a může se stát že paint v 6 letech ještě může být remonta.
Říká se, že kůň a člověk si zautomatizují ježdění po 1000 hodinách v sedle, ale najezdit 1000hodin nejde o víkendech a spousta koní a lidí je ani po letech naježděné nemá. Není ten váš paintík podobný případ?
Ono totiž starat se a jezdit staršího „civilizovaného“ koně, který už má ježdění a lidi zažité a ví co se po něm chce je lehčí, než u mladého a nezkušeného koně, pro kterého je spousta věcí nových a který spoustu věcí vyhodnotí jinak než zkušený kůň a taky reaguje jinak. Mladý valaši také často lidi zkouší, jsou hravý a někdy jejich šaškování může být nepříjemné a člověk si to může vyhodnotit jako drzost a hrubost vůči sobě a může se cítit ohrožený. Říkám si, jestli tohle třeba nebude váš případ? Že po koních starších a „osahaných“ možná máte doma mladého, který toho ještě moc neumí a reaguje po svém a možná vás jeho reakce překvapují a děsí?
Mě to napadlo, protože momentálně máme doma čerstvě obsedlého tříletka a i když už na něj občas posadím dceru, která jezdí od malička a dobře, tak tohle je její první mlaďas a často na nich vidím, že si chvílema neví jeden s druhým rady a někdy jí mlaďas dokáže dost rozhodit a znejistit.

Přidejte reakci

Přidat smajlík