XXX.XXX.186.2
Ahoj, máte s tím někdo zkušenosti? Jak ze strany pronajímatele, tak ze strany nájemce? Mám především na mysli situaci, kdy kůň zůstane v původním místě ustájení a majitel může být pravidelně v obraze...může to fungovat? Jaké byly podmínky? Na jak dlouho? Mám tu možnost, na koupi vlastního koně si zatím netroufám, neb mi není již 20 rovných, ale spíš ke třiceti a za nějakou dobu patrně přijdou děti a věci s tím spojené (ale myslím, že to bude ještě nějaký pár roků trvat).
Do plného pronájmu s odvozem do vlastní stáje bych z různých důvodů nikdy nešla. Beru to jako "bezpečnou" zkušenost, mít koně "nanečisto". Majitelka momentálně nemá na svého koně vůbec čas, jelikož má malinké děti, ale opravdu nechce prodávat a já si zas zatím do života nechci brát takový závazek, jako je koupě vlastního koně, a zároveň bych měla mít zvíře k dispozici nonstop dle své potřeby...a za to se prostě platí. Budu k němu prostě přistupovat jako k vlastnímu s vědomím toho, že je půjčený...a uvidíme, jak to dopadne, jsem si jistá, že majitelka se ho opravdu nechce zbavovat, jen hledá řešení v řádu pár let, má ho 10 let a nedokáže si představit, jak by mohl dopadnout v cizích rukách.
Díky za názory!
Uživatel s deaktivovaným účtem
Mně to fungovalo, ale je to o lidech. Jak si sednete s majitelkou a jaké máte na koně, péči o ně, výchovu, ježdění atd. názory. To vám tu nikdo nepředpoví. Já takhle docházela pár let za kobylou a pak, když jí majitel prodával, jí odkoupila.
XXX.XXX.150.9
Fungovat to určitě může, především tehdy když budete názorově stejní/podobní vzhledem k péči, krmení nebo ježdění. A také jakou důvěru dostanete od majitelky :)
Já se 2* v polovičním nájmu spálila, že už jsem si řekla, že nikdy do nájmů nepůjdu a mám vlastní 1 a půl koně, kde si můžu rozhodovat o všem a především vet péči :D
Zkuste, uvidíte, držím palečky :)
XXX.XXX.104.252
Jako píšou ostatní - prostě záleží hlavně na lidech, může to být super, pokud se sejdou lidé s podobnými názory, nebo peklo, pokud mají navzájem pocit, že to dělá ten druhý špatně a koně kazí.
Je dobré si předem rozvrhnout, kdo platí jaké náklady a kdo je zajišťuje (nejen ustájení, ale veterináře, kováře, odčervení - běžné, ale třeba i mimořádné výdaje, jak je to s vybavením - kdo např. kupuje novou deku, pokud ji kůň rozthá), jaká jsou přesně práva majitele i nájemce a co je možné s koněm dělat. Bez té dohody se často stane, že obě strany předpokládají, že vše hradí druhá strana (majitel koně poukáže na to, že nájemce koně využívá, nájemce zase říká, že kůň je majitele a má to řešit on). To samé s ježděním - je dobré, pokud jsou obě strany na tom jezdecky přibližně stejně a kůň odpovídá jehich úrovni. Jinak se z toho stává jednostranně nevýhodný pronájem, a po čase to stejně skončí rozkmotřením.
Krejda
XXX.XXX.156.2
Já jsem měla od ledna do září koně v plném pronájmu. Jeho majitelka byla těhotná, nechtěla prodávat a zároveň nechtěla aby kůň jen stál. Pro mě byl tento koník přestupním stupínkem ze stáje domácího jezdeckého oddílu přes odchod do stáje plné soukromých koní po koupi vlastního koně. S majitelkou i koněm jsme si sedli, takže jsem měla její důvěru. O přesunu ze stáje do stáje a podstatných věcech jsem ji vždy informovala, dvakrát přijela na kafe "kontrolu" a dobrovolně jsem jí posílala fotky práce s koňouchem. V kontaktu jsme doteď, i když má koníka zpět. A já jsem jí za možnost plného pronájmu vděčná. Vyzkoušela jsem si, jestli finančně koně utáhnu (kovář, ustájení, vet, atd.), jestli jsem dostatečně pokročila na tolik, abych zvládla pracovat s koněm bez dohledu trenéra a zajistila mu správnou péči (rozhodování o krmné dávce, pracovní zátěži, atd.). Kůň už je opět u majitelky a já si koupila vlastního.
Pronájem tedy nemusí být špatná věc, ale je to o lidech a důvěře!