Jak se zbavit strachu z ježdění na koni

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

FelicityForNow

3.3.2020 18:03
FelicityForNow

XXX.XXX.245.242

Zdravím! Mám takový problém. Před pár týdny jsem spadla z koně. Bylo to ve cvalu na vyjížďce, kdy mi vypadla noha ze třmenů a pak -nevím ani jak- jsem ležela na zemi. Jsem normálně zvyklá jezdit bez třmenů a tak nevím počet mne to vyvedlo z míry. Trochu jsem kulhala a tak jsem koně odvedla pěšky. Od té doby se bojím si sednout na koně. Snažím se být optimistická a motivovat se, ale na můj věk jsem schopná z jízdárny i utéct. Je to velký problém, protože pracuji na brigádě u koní a učím málo pokročilé jezdce. Nemáte někdo rady jak se zbavit strachu? Děkuji! F

3.3.2020 18:11
Dotaz

XXX.XXX.110.178

A máte to na všech koních?

3.3.2020 18:19
Slon Indický

XXX.XXX.29.82

Zbavit se strachu bohužel není záležitost na týden. Největší problém je, když se člověk nebojí koně, pádu z něho, ale ztráty kontroly. Situace, která dřív přinášela radost se zvrtne tak, že nad ní nemá člověk kontrolu (viz jindy jezdíte bez třmenů a nechápete, jak se to stalo). Náš mozek se s tím nedokáže poprat a zafunguje pud sebezáchovy, který převezme kontrolu a bum - strach.
Jediný dlouhodobě funkční způsob je pomalými krůčky dělat jen to, na co si člověk troufne a nemá strach, byť by to trvalo rok. Přemáhání se a dlouhodobý boj sám se sebou obvykle skončí panickými záchvaty a nechutí nebo úzkostí z té činnosti. Prostě pokud se cítím jen na čištění, čistím. Pak se cítím na procházku na ruce - jdu na ruce. Chci nasednout- nasednu. Udělám třeba 2 kroky v sedle. Pokud mám strach - slezu. Klíčem je, nenutit se to situace, co vyvolá strach - mozek se musí naučit, že tu kontrolu opět máte- nenuťte se do toho, kdy se vám pocity strachu zase obnoví.

Uživatel s deaktivovaným účtem

3.3.2020 18:31
Uživatel s deaktivovaným účtem

Domluvte si několik lekcí na klidném koni, začněte pomalu, řekněte, že chcete např. pracovat jen v kroku a klusu. Až si budete jistá, začněte cválat. Nenechte se nikým do ničeho nutit, ani trenérem ani stájovými kolegy, dělejte si svoje, byť by to mělo znamenat chodit půl roku po jízdárně v kroku. Pokud máte vlastního koně, věřte, že ho taková pauza taky nezabije, ba naopak, chozením na procházky na ruce místo cválání v tomhle blátivém humusu si vybudujete lepší vztah.

3.3.2020 18:31
kapička

XXX.XXX.64.44

Já děkuji všem mým cvičitelkám, které mě po každém pádu, až na výjimku, kdy to nebylo možné kvůli vážnému úrazu, vždycky přinutili na koně znova nasednout a pokud možno pokračovat tam, kde jsem skončila.

Máte nějakou kamarádku ve stáji? Co vzít toho nejvhodnějšího koně, kterého máte k dispozici a nechat se na něm vodit?

Máte strach jenom před ježděním nebo i v sedle? Já po úrazu měla strach před ježděním, v sedle už to bylo dobré a stačilo jen jezdit, jezdit a jezdit a paradoxně padat bez následků.

3.3.2020 20:46
Daniela Lipová

XXX.XXX.64.140

Moje zkušenost je taková, že když spadnu v koně nemám důvěru. Strach nějak překonám - prostě to zkouším po malých krocích a za nějakou dobu se jezdit nebojím. Ale koni nedůvěřuji. Nemám strach z pádu nebo z koně, ale ani nejsem v pohodě. Nevím jak to lépe vysvětlit. Co mi pomohlo nejvíc bylo zažít to znovu. Kůň mi vyhazoval, hrboval a vymyslel různé hlouposti. Já mu nedůvěřovala, nebyla si jistá co s ním zvládnu.

Nakonec to se mnou jednou tryskem zabalil s vyhazováním. Nejprve jsem se bála, že spadnu a tak. Potom mi došlo že musím něco udělat. Trvalo ještě nějakou chvíli, než jsem ho zastavila. Ale od té doby mu plně věřím. Šílený zážitek převýšil strach. Prostě jsem mu začla věřit a přestala se ho bát.

Vím, že to pro tebe není řešení. Jen bych se být tebou po nějaké klidné době odvážila sednout i na problémoveho koně.

4.3.2020 07:24
sisi58

XXX.XXX.191.1

Jezdím dlouhé roky. A neumím si bez koní život představit. Ale byla období, kdy jsem třeba 2-3 měsíce na koně nesedla.Při představě, že mám jít jezdit,se mi kroutili i palce u nohou. A pak to najednou přešlo a jezdila jsem dál.
Nějaký odborník přes hlavu,by to jistě vysvětlil, mě stačilo,že mě strach přešel.
Hlavně se nepokoušejte to lámat přes koleno. Pokud jste hned nenasedla, což je nejlepší terapie, musíte teď pěkně pomalu,jak píše slon.

Uživatel s deaktivovaným účtem

4.3.2020 07:29
Uživatel s deaktivovaným účtem

sisi58 napsal(a):
Jezdím dlouhé roky. A neumím si bez koní život představit. Ale byla období, kdy jsem třeba 2-3 měsíce na koně nesedla.Při představě, že mám jít jezdit,se mi kroutili i palce u nohou. A pak to najednou přešlo a jezdila jsem dál.
Nějaký odborník přes hlavu,by to jistě vysvětlil, mě stačilo,že mě strach přešel.
Hlavně se nepokoušejte to lámat přes koleno. Pokud jste hned nenasedla, což je nejlepší terapie, musíte teď pěkně pomalu,jak píše slon.

Tak nějak. Není univerzální rada. Kdysi nebyl problém, spadla jsem, znovu nasedla a jelo se dál. S věkem přišel strach, objektivně bez důvodu a začala jsem si koně a práci s nimi vybírat.

neverend

4.3.2020 15:52
neverend

XXX.XXX.213.247

Znám lidi co si museli najít jiné zaměstnání kvůli strachu.Svým způsobem lze strach nazývat určitým "aspektem" rozumu.Jsou jedinci co by bez zábran vlezli před hlaveň kulometu a teprve po první dávce se začali bát.😀 Prostě někdo je takový "kaskadér" a druhý ne.Horší je,když je určitá činnost Vaše zaměstnání a Vy pak nemáte moc na výběr, jestli se na to vykašlat nebo se strachem bojovat.Každopádně když se někdo bojí výšek,tak je lepší aby nahoru raději nelezl.Mám kolegu v práci typického "kaskadéra",ale na druhou stranu jeho tělesná schránka je jeho jednáním již značně poškozena.🙂

Uživatel s deaktivovaným účtem

4.3.2020 23:32
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jezdit, jezdit a zase jezdit.....kolikrát mám obavy- třeba venku fouká, všechno na koně mává a já mám obavu, že spadnu nebo nebo jedeme přes místo, které koník nemá rád nebo má zrovna koník den blbec a nespolupracuje podle představ, já třeba nemám strach z koní, ale z pádu,že to bude bolet, že budu mít následky, že mí to manžel bude "vyčítat" , že jsem dolámaná, nemusím to třeba i přežít......takže jezdím, abych byla v kondici a kůň neměl v hlavě bejkárny, jak někdo psal nahoře, je to do nasednutí, prostě se odhodlat a jít do toho(třeba si i dvakrát dojít na záchod) ale překonat to. čím dřív , tím lépe. Ze svého koně jsem spadla jen jednou, vlastní vinou-rozzlobila jsem se na ní , bolelo to a pamatuju si to, tak se tam držím zuby nehty....dcera přestala jezdit, protože to s ní koní zabalil, spadla a myslím, že se koní bojí- tak trochu to měla i když jezdila....prostě kdo to má rád-jezdit, ten toho jen tak nenechá.

Přidejte reakci

Přidat smajlík